Wir fragen daher die Regierung:

In welcher Weise gedenkt die Regierung dafür zu sorgen, dass die Arbeiter und Angestellten des enteigneten Grossgrundbesitzes versorgt werden?

Prag, am 12. Juli 1922.

Tisk 1453|6.

Dne 8. června byl doručen obecnímu úřadu v Horním Žandově okresní správou politickou v Mariánských Lázních svolávací lístek, ve kterém byl jmenován jako příjemce přípisu jistý Jan Kraus. Poněvadž Jan Kraus v Horním Žandově neexistuje, poslal obecní starosta tento svolávací lístek okresní správě zpět s poznámkou, že v tamnějších domobraneckých seznamech se toto jméno nevyskytuje. Okresní správa politická poslala na to obecnímu úřadu v Horním Žandově přípis, ve kterém vrací svolávací lístek k rychlému doručení, poněvadž dle jejího názoru vrácení se stalo bezdůvodně, protože zákon ze dne 29. února 1920 nařizuje, že je nepřípustno vraceti podání sepsaná ve státní řeči jako nesrozumitelná. Z tohoto přípisu teprve bylo starostovi jasno, že se při doručení svolávacího lístku jednalo o překroucení německého jména a je samozřejmé, že nelze od našich německých starostů žádati, aby se k vůli rozmaru okresního hejtmana učili česky. Dotyčný okresní hejtman dovolil si v tomto přípisu ještě následující drzost, poněvadž píše: "Současně se upozorňuje na § 76, 2 bran. předp. i připomíná se panu starostovi, že v případě opakování zakročí se bez pardonu služební cestou pro opozděné doručení svolávacího lístku jakož i pro zlomyslnost." To je to nejneslýchanější, co si okresní hejtman může dovoliti vůči svěřenému sobě obyvatelstvu, když nedostatečné plnění vlastních povinností chce odčiniti bezohledným jednáním proti obecnímu starostovi. Podobným drzým chováním tohoto pána nedá se žádný starosta zastrašiti; ale obyvatelstvo v každém případě také nemá toho zapotřebí, aby si nechalo líbiti takovéto předbřeznové poměry od úředníka domněle demokratické republiky.

Podepsaní se táží:

1. Je pan ministr ochoten naříditi, aby okresní politická správa v Mariánských Lázních posílala obyvatelstvu přípisy v jazyce jemu srozumitelném?

2. Je pan ministr ochoten naříditi, aby byl okresní hejtman v Mariánských Lázních poučen, že má užívati zdvořilejšího a slušnějšího tonu ve styku s obcemi?

3. Je pan ministr ochoten poučiti pana okresního hejtmana v Mariánských Lázních, aby se ve svých přípisech zdržel veškerých nemístných vyhrůžek?

V Praze, dne 11. července 1922.

Am 8. Juni wurde dem Gemeindeamte in Obersandau von der Pol. Bezirksverwaltung in Marienbad eine Einberufungskarte zugestellt in welcher als Anschriftenempfänger ein Jan Kraus genannt wurde. Da ein Jan Kraus in Obersandau nicht existiert, hat der gemeindevorsteher diese Einberufungskarte an die Bezirksverwaltung zurückgesendet mit dem Bemerken, dass in den dortigen Landsturmrollen dieser Name nicht vorkommt. Die Pol. Bezirksverwaltung hat darauf hin an das Bürgermeisteramt in Obersandau eine Zuschrift gesendet, in der sie die Einberufungskarte zurücksendet zur schleunigen Zustellung, da nach ihrer Ansicht die Rücksendung als unbegründet erfolgt ist, weil das Gesetz vom 29. Feber 1920 verfügt, dass es unzulässig ist, in der Staatssprache verfasste Eingaben als unverständlich zurückzustellen. Aus dieser Zuschrift wurde dem Gemeindevorsteher erst klar, dass es sich bei der Zustellung der Einberufungskarte um eine Entstellung eines deutschen Namens handelte und es ist selbstverständlich, dass man von unseren deutschen Gemeindevorstehern nicht verlangen kann, dass sie wegen der Laune eines Bezirkshauptmannes čechisch lernen. Der betreffende Bezirkshauptmann leistet sich in dieser Zuschrift des Weiteren noch folgende Frechheit indem er schreibt: "Gleichzeitig wird auf den § 76, 2 W. V. aufmerksam gemacht und wird dem Herrn Gemeindevorsteher nahegelegt, dass im Wiederholungsfalle ohne Pardon dienstlich wegen verspätete Zustellung von Einberufungskarten als auch wegen Bosheit vorgegangen wird". Es ist dies das Unerhörteste, was sich ein Bezirkshauptmann der ihm anvertrauten Bevölkerung gegenüber herausnehmen kann, venn er die mangelnde Pflichterfüllung auf seiner Seite durch rücksichtsloses Vorgehen gegen einen Gemeindevorsteher wettmachen will. Es wird sich durch ein solches freches Betragen kein Gemeindevorsteher von diesem Herrn einschüchtern lassen; aber die Bevölkerung hat es jedenfalls auch nicht nötig, sich derart vormärzliche Zustände von den Beamten einer angeblich demokratischen Republik gefallen zu lassen.

Die Gefertigten fragen an:

1. Ist der Herr Minister geneigt zu verfügen, dass die Pol. Behörde in Martenbad der Bevölkerung die Zuschriften in einer ihr verständlichen, Sprache zustellt?

2. Ist der Herr Minister geneigt zu veranlassen, dass der Bezirkshauptmann in Marienhad belehrt wird, dass er sich eines höflicheren und artigeren Tones im Verkehre rnit den Gemeinden zu befleissigen hat?

3. Ist der Herr Minister geneigt, den Herrn Bezirkshauptmann in Marienbad zu belehren, dass er sich in seinen Zuschriften aller unangebrachten Drohungen zu enthalten hat?

Prag, am 11. Juli 1922.

Tisk 1453|7.

Sledujíce zprávu, jež se objevila v novinách, zjistili podepsaní, že toliko liknavostí ministerstva případně příslušného jeho oddělení odpadly na pražské utrakvistické akademii umění v letošním studijním roce velmi důležité německé přednášky o anatomii a nauce o slohu, což znamená velmi citelné poškození německých posluchačů. Již na začátku studijního roku prohlásili, dotyční profesoři, že nemohou dále konati německých přednášek, nenastane-li zvýšení honoráře, jenž za to by1 povolen. Bylo tedy v moci ministerstva, aby nákladem zcela bezvýznamných peněžních prostředků zajistilo pravidelné pokračování v přednáškách. Ale ministerstvo nic takového neučinilo a také přes opětné upomínky prostě nevyřídilo podání rektorátu, ve kterém byl učiněn návrh, aby prof. Dr. Grosser z německé university převzal německé přednášky z anatomie. Touto liknavosti v projednávání tak důležitých otázek uvalilo na sebe ministerstvo vinu, že zcela podstatně poškodilo německé oddělení pražské akademie výtvarných umění a jeho posluchače. Podepsaní táží se tudíž pana ministra školství, zda-li jsou mu vylíčené poměry známy a jakým způsobem je ochoten napraviti opomenutí ministerstva?

V Praze, dne 10. července 1922.

In Verfolg einer in den Blättern erschienenen Notiz haben die Unterzeichneten festgestellt, dass lediglich durch die Saumseligkeit des Ministeriums, bezw. der zuständigen Abteilung desselben, die sehr wichtigen deutschen Vorlesungen über Anatomie und Stillehre an der Prager utraquistischen Kunstakademie im heurigen Studienjahre entfallen sind, was eine sehr empfindliche Schädigung der deutschen Hörer bedeutet. Schon zu Beginn des Studienjahres erklärten die betreffenden Professoren, dass sie nicht in der Lage seien, die deutsche Vorlesungen weiter zu halten, wenn nicht eine Erhöhung des hiefür bewilligten Honorars statfände. Es lag also in der Macht des Ministeriums, die regelrechte Fortführung der Vorlesungen mit Aufwendnng ganz belangloser Geldmittel sicherzustellen. Das Ministerium aber tat nichts dergleichen und liess auch eine Eingabe des Rektorates, in der Prof. Dr. Grosser von der deutschen Universität zur Übernahme der deutschen Vorlesungen aus Anatomie vorgeschlagen wurde, trotz wiederholter Urgenz einfach unerledigt. Das Ministerium hat durch diese Saumseligkeit tn der Behandlung so wichtiger Fragen die Schuld auf sich geladen, die deutsche Abteilung der Prager Akademie der bildenden Künste und deren Hörer ganz wesentlich geschädigt zu haben. Die Unterzeichneten richten daher an den Herrn Schulminister die Anfrage, ob ihm die geschilderten Verhältnisse bekannt sind und in weicher Weise er die Unterlassungssünde des Ministeriums gutzumachen gewillt ist.

Prag, am 10. Juli 1922.

Tisk 1453|8.

V periodickém časopise "Pilsner Tagblatt" ze dne 10. června 1922 konfiskována byla ze zprávy o řeči poslance Kostky, kterou, měl na sjezdu lidu v Chebu tato místa:

"Bylo to tehdy násilí, ale nelze to srovnati s dnešními dny. Neboť dnes spojují se všechny hanebnosti násilí, aby vystupovaly proti německému lidu zde a v celé říši a kde jest roztroušen, aby jej šlapaly, tiskly, utlačovaly a zničily. My sami jsme zde malou částí tohoto velkého celku. A jsme postaveni uprostřed říše, jež jest vybudována na lži, lži a zase lži. Lží jest naše ústava, kterou president této říše podepsal. Neboť stojí v úvodních slovech: Ze svobodné vůle sešli se národové".

Dále:

"Mohu také mluviti o jiných lžích v tomto státě. Či nedožili jsme se toho v parlamentě a nyní se chci vyjádřiti hodně parlamentárně že jsme ministrovi vyučování prokázali cifry a lži o našich školách? Nedožili jsme se toho, že na každém kroku v našem hospodářském životě, jejž spravují pouze Češi, se setkáváme se lží a s korupcí? A nedožili jsme se toho, že při rybolovu dvacetihaléřů bylo obyvatelstvo podvedeno? A nedožíváme se toho stále znovu, když žádáme svoji mzdu, kterou jsme kdysi uložili ve válečné půjčce, když žádáme zaplacení válečné půjčky, že se nám pak dostane lží? Můj čas jest příliš krátce vyměřen, než abych mohl všechny tyto lži vyjmenovati. To všechno míří proti nám ubohým Němcům v tomto státě. Ale s tímže předivem lží pracuje se proti Německu. Vidíme, jak všechno vzdychá a sténá a jak se při tom ještě naleznou Němci, kteří přispívají k tomuto dílu zkázy. Vepišme si tyto hanebnosti do svých srdcí".

V této konfiskaci spatřují podepsaní hrubé zasažení státních censurních orgánů do práva volného projevu mínění. To však bylo již dosti jasně vysloveno v četných podobných případech v bezpočetných interpelacích. Jest zbytečno tentokráte znovu probírati tak často již kárané předbřeznové censurní poměry.

Podepsaní poukazuji však na skutečnost, že všechny ostatní německé noviny, mezi nimi také oba pražské německé listy, uveřejnily bez závady tato místa, jež plzeňské státní zastupitelství zabavilo.

Kterak vlastně jest možno, že v právním státě, neboť takovým přece chce Československo býti, se státním zastupitelstvům dovoluje dle libostí řáditi proti jednotlivým německým listům? Což vláda tohoto státu po bezpočetných stížnostech zástupců německého lidu stále ještě nevypracovala žádných směrnic pro velmože censury? Což stále ještě se nemůže odhodlati k tomu, aby těmto utiskovatelům svobodného projevu mínění v jejich díle zabránila?

Žádáme co nejrozhodněji, aby vláda konečně jednou zahájila rozhodné kroky proti této zvůli censurních orgánů, neboť se shora vylíčeného vysvítá zcela jasně, že se v tomto případě nejedná ani tolik o zachování autority státu neboť jinak by se byla musela tato místa zabaviti ve všech jiných listech, jež je také uveřejnily, nýbrž že se státnímu zastupitelství v Plzni jednalo o úmyslné a zamýšlené materielní poškození německého listu.

Podepsaní táží se tudíž vlády:

1. Jest vláda ochotna bezodkladně nahraditi tuto škodu, kterou plzeňské státní zastupitelství časopisu "Pilsner Tagblatt" svévolně způsobilo?

2. Jest vláda ochotna poučiti konečně jednou státní zastupitelstva v tom smyslu, že ve státě s "demokratickou ústavou" není dovoleno dle vlastního zdání a dle libosti řáditi proti novinám, které nevycházejí v "řeči státní"?

V Praze, dne 11. července 1922.

In der periodisch erscheinenden Druckschrift "Pilsner Tagblatt" vom 10. Juli 1922 wurden aus dem Berichte über die Rede des Abgeordneten Kostka, welche er anlässlich des Volkstages in Eger gehalten hat, nachstehende Stehen konfisziert:

"Gewalt war es damals, aber es ist nicht zu vergleichen mit den heutigen Tagen. Denn heute paaren sich alle Schandtaten der Gewalt, um gegen das deutsche Volk hier und im ganzen Reiche und wo es zersplittert steht, aufzutreten, es zu treten, es zu pressen, niederzudrücken und zu verderben. Wir selbst sind hier ein kleiner 'I'eil von diesem grossen Ganzen. Und wir sind mitten hineingestellt in ein Reich, das sich aufgebaut hat auf Lüge, Lüge und nochmals Lüge. Lüge ist unsere Verfassung, die der Präsident dieses Reiches unterzeichnet hat. Denn das steht in den Eingangsworten: Aus freiem Willen haben sich die Völker zusammengefunden."

Ferner:

"Ich kann auch von den anderen Lügen sprechen in diesem Reiche. Haben wir es vieleicht nicht erlebt im Parlament - und nun will ich mich recht parlamentarisch ausdrücken dass wir dem Unterrichtsminister Ziffern und Lügen über unsere Schulen nachgewiesen haben? Haben wir es nicht erlebt, dass in unseren Wirtschaftsstellen, welche nur von Čechen geleitet werden, Lüge und Korruption auf Schritt und Trift begegnen? Und haben wir es nicht erlebt, dass selbst bei dem 20 Heller - Fischzug die Bevölkerung betrogen worden ist? Und erleben wir es nicht immer wieder, wenn wir unseren Arbeitslohn fordern, den wir einmal in Kriegsanleihe angelegt haben, wenn wir die Einlösung der Kriegsanleihe fordern, dass uns dann Lügen aufgetischt werden? Meine Zeit ist zu kurz, dass ich alle Lügen aufzählen könnte. Dass alles geht gegen uns armselige Deutsche in diesem Staate. Aber mit demselben Lügengewebe arbeitet man gegen Deutschland. Wir sehen, wie alles ächzt und stöhnt und wie sich dabei noch Deutsche finden, die beitragen zu diesem Vernichtungswerk. Prägen wir uns diese Schandtaten in unsere Herzen ein."

In dieser Konfiskation erblicken die Unterfertigten einen groben Eingriff der staatlichen Zensurorgane in das Recht, der freien Meinungsäusserung. Dies wurde jedoch bereits in vielen ähnlichen Fällen genügend klar in zahllosen Interpellationen zum Ausdrucke gebracht. Es ertibrigt sich, diesmal wieder um auf die schon so oft gerügten vormärztichen Zensurverhältnisse einzugehen.

Die Unterfertigten verweisen jedoch auf die Tatsache, dass alle anderen deutschen Blätter, darunter auch die zwei deutschen Prager Zeitungen, diese, von der Pilsner Staatsanwaltschaft konfiszierten Stellen, unbeanständet gebracht haben.

Wie ist es denn möglich, dass in. einem Rechtsstaate, denn ein solcher will ja die Čechoslowakische Republik sein, es den Staatsanwaltschaften gestattet ist, nach Lust und Belieben gegen einzelne deutsche Zeitungen zu wüten? Hat denn die Regierung dieses Staates, auf die zahllosen Beschwerden deutscher Volksvertreter hin, noch immer keine Richtlinien für die Zertsurgewaltigen ausgearbeitet? Kann sie sich noch immer nicht entschliessen, jenen Drosslern der freien Meinungsäusserung das Handwerk zu legen?

Wir verlangen auf das Entschiedenste, dass die Regierung endlich einmal entscheidende Schritte gegen diese Willkür der Zensurorgane einleite, denn aus oben Geschildertem geht ganz klar hervor, dass es sich in obigem Falle nichteinmal so sehr um die Wahrung der Autorität des Staates handelt, denn sonst hatten derartige Stellen in allen anderen Blättern, welche diese Stehen auch brachten, beschlagnahmt werden müssen, sondern dass es nich seitens der Staatsanwaltschaft in Pilsen um eine bewusste, beabsichtigte materielle Schadigung eines deutschen Blattes handelte.

Die Unterfertigten stehen daher an die Regierung die Anfragen:

1. Ist die Regierung bereit, diesen, seitens der Pilsner Staatsanwaltschaft dem "Pilsner Tagblatt" mutwillig zugefügten Schaden, unverzüglich zu ersetzen?

2. Ist die Regierung bereit, endlich einmal die Staatsanwaltschaften in dem Sinne zu belehren, dass es in einem Staate mit "demokratischer Verfassung" nicht angeht, gegen nicht in der "Staatssprache" erscheinende Zertschriften, nach eigenem Gutdünken und Belieben wüten zu können?

Prag, am 11. Juli 1922.

Tisk 1453|9.

Dle zcela spolehlivých zpráv a protokolárních výpovědi raněných byl dne 8. července v 1 hodinu v noci přepaden zvláštní vlak vjíždějící do stanice Louka - Horní Litvínov, v němž jeli turnéři a turnérky Úpsko-Labské turnérské župy na turnérskou slavnost v Chomůtově, tlupou lupičů čítající asi 150 mužů v bezprostřední blízkostí stanice. S holemi železem pobitými, železnými tyčemi, bodnými a střelnými zbraněmi vnikli netvorové do vozů, vrhli se na bezbranné turnéry, vytržené z pevného spánku, týrali je nejsurovějším způsobem, a trhali jim spolkové odznaky s prsou. Podobně ztýrány byly také turnérky, které byly umístěny v jediném osobním voze. S jakou surovostí bylo provedeno toto dobře připravené ničemné přepadení, vysvítá z toho, že přes 20 osob bylo částečně těžce zraněno a muselo býti převezeno k ošetření do nemocnice v Chomůtově. Zákeřníci spáchali kromě toho četné krádeže, ježto vedle tří turnérských praporů ukradli a uloupili cestovní pokrývky a baťochy resp. jejich obsah. Svrchovaně povážlivou úlohu hrál obzvláště staniční personál při tomto hanebném činu, jenž upomínal na Divoký Západ. Je naléhavě zapotřebí vysvětliti, proč vlak místo aby jel ihned dále zadržen byl přes 20 minut ve stanici, takže zákeřníkům byla poskytnuta hojnost času a příležitosti, aby svůj zločin provedli. Tomu mohlo býti úplně zabráněno, kdyby staniční úřednici, kteří přece museli pozorovati nashromáždění 150 lidí v noční hodině, kdy i nejlehčí šumot lze postřehnouti, byli nechali projeti vlak bez zastávky. Také otázka, jakou cestou se dozvěděli vůdcové lupičského přepadení o době příjezdu zvláštního vlaku, která přece byla známa jen nádražním zřízencům, vyžaduje jasné odpovědi. Již ve své dřívější dosud nezodpověděné interpelaci o pobuřující protiněmecké štvanici při litoměřické turnérské slavnosti zjistili podepsaní spoluvinu vlády, odůvodněnou blahosklonným trpením podobných násilností. Obnovují tuto výtku také dnes a poukazují také na to, že úřední česká tisková kancelář se pokouší krýti záda zločincům v Louce-Horním Litvínově zcela vylhanou zprávou, jejíž nestoudnost jde tak daleko, že ve spánku přepadené turnéry přímo obviňuje z provokace.

Pobouření všech sudetských Němců, jimž podobnými, stále se opakujícími hanebnostmi, které skoro stále zůstávají bez trestu, se zřejmě ukazuje, že v tomto státě nemají právní ochrany, že naopak jsou považováni za psance, je právě tak všeobecné jako hluboké. Ale i v cizině naučí se patřičně oceňovati dle podobných událostí veřejný pořádek a právní bezpečnost v tomto státě. Jménem sudetských Němců vyslovujeme nejhlubší rozhořčení nad sprostým lupičským přepadením německých turnérů a tážeme se pana ministra vnitra:

1. Co zařídil, aby účastníci lupičského přepadení v Louce-Horním Litvínově byli vypátráni a zaslouženě potrestáni?

2. Co zařídil, aby majetek německým turnerům uloupený a ukradený, zvláště tři spolkové prapory, byl nalezen a majitelům vrácen, případně aby jim byla zajištěna plna náhrada škody?

3. Zda-li "českou tiskovou kancelář" vzal k zodpovědnosti pro její vylhané zpravodajství a co zamýšlí učiniti, aby aspoň v budoucnosti se více nedělo podobné omlouvání nejsprostších zločinů úřední tiskovou kanceláři?

A pana ministra železnic se tážeme:

Co zařídil, aby bezvadným způsobem bylo zjištěno, jak se přihodilo:

1. že vůdcové pobudů byli tak přesně zpraveni o příjezdu zvláštního vlaku?

2. že staniční personál v Louce-Horním Litvínově, jenž nemohl nezpozorovati shromáždění rošťáků, nenechal vlak projeti, nýbrž zadržel jej ve stanici přes 20 minut?

3. že staniční personál neučinil praničeho, co by bylo mohlo usnadniti zjištění nebo dodatečné vypátrání lupičů a jejich vůdců?

V Praze, dne 10. července 1922.

Nach durchaus verlässlichen Berichten und protokollarischen Aussagen der Verletzten wurde am 3. Juli um 1 Uhr nachts der in die Station WiesaOberleutensdorf einfahrende Extrazug, in welchem die Turner und Turnerinnen des Aupa-Elbe-Turngaues zum Komotauer Turnfeste fuhren von einer etwa 150 Mann zählenden Rotte von Wegelagerern in unmittetbarer Nähe der Station überfallen. Mit eisenbeschlagenen Stöcken, Eisenstangen, Stich- und Schusswaffen drangen die Anholde in die Waggons ein, warfen sich auf die aus festem Schlafe auffahrenden wehrlosen Turner, misshandelten sie in rohester Weise und rissen ihnen die Vereinsabzeichen von der Brust. Ähnliche Misshandlungen widerfuhren auch den in dem ein-zigen Personenwagen untergebrachten Turnerinnen. Mit welcher Rohheit dieser wohlvorbereitete nichtswürdige Überfall durchgeführt wurde, ergibt sich daraus, dass über 20, Personen zumteil schwer verletzt wurden und in Komotau in Spitalsbehandlung überführt werden mussten. Die Wegelagerer verüibten ausserdem zahlreiche Diebstähle, indem sie ausser den drei Turnerfahnen, Reisedecken und Rucksäcke, bezw. den Inhalt der letzteren stahlen und raubten. Eine höchst bedenkliche Rolle bei dieser an Wild-West gemahnenden Schandtat spielte das Stationspersonal. Es bedarf dringend der Aufklarung, weshalb der Zug, anstatt sofort weiterzufahren, über 20 Minuten in der Station aufgehalten wurde, so dass den Strauchdieben reichlich Zeit und Gelegenheit geboten wurde, ihr Verbrechen zu vollführen. Dieses hätte gänzlich vereitelt werden können, wenn die Stationsbeamten, welche doch die Ansammlung von 150 Menschen zu nächtlicher Stunde, in der man auch das leiseste Geräusch wahrnimmt, gernerkt haben müssten, den Zug ohne Aufenthalt hätten durchfahren lassen. Auch die Frage, auf welchem Wege die Anführer des räuberischen Überfalles die doch nur den Bahnangestellten bekannte Ankunftszeit des Sonderzuges erfahren haben, erheischt eine klare Antwort. Die Unterzeichneten haben schon in ihrer bisher noch nicht beantworteten Interpellation betreffs der empörenden Deutschenhetze beim Leitmeritzer Turnfeste die in der wohlwollenden Duldung solcher Gewalttaten begründete Mitschuld der Regierung festgestellt. Sie erneuern diesen Vorwurf auch heute und weisen auch darauf hin, dass das amtliche "Čechische Pressbüro" durch einen ganz verlogenen Bericht, dessen Schamlosigkeit so weit geht, die im Schlafe überfallenen Turner förmlich der Provokation zu beschuldigen, den Verbrechern von Wiesa-Oberleutensdorf den Rücken zu decken versucht.

Die Empörung des ganzen sudetendeutschen Volkes, dem durch solche immer wieder eintretende, fast stets straflos bleibende Schandtaten deutlich gezeigt wird, dass es in diesem Staate keinen Řechtsschutz geniesst, dass es vielmehr als vogelfrei betrachtet wird, ist eine ebenso allgemeine wie tiefgehende. Aber auch im Auslande wird man an solchen Ereignissen die öffentliche Ordnung und Rechtssicherheit in diesem Staate gebührend einzuschätzen lernen. Im Namen des sudetendeutschen Volkes sprechen wir unsere tiefste Entrüstung über den gemeinen räuberischen Überfall der deutschen Turner aus und richten an den Herrn Minister des Inneren folgende Anfragen:

1. Was hat derselbe verfügt, um die an dem räuberischen Überfall in Wiesa-Oberleutensdorf Beteiligten aus zuforschen und der verdienten Bestrafung zuzuführen?

2. Was hat er verfügt, um das den deutschen Turnern gestohlene und geraubte Gut, insbesondere die drei Vereinsfahnen, wieder zustande zu bringen und den Eigentümern zurückzustellen, bezw. denselben vollen Schadenersatz zu sichern?