Však také finančně politicky jest nový způsob, který zavedl, a to v progresi velmi příkré, odstupňování školného podle příjmu otcova, zavržení hodný, neboť otcové zámožní přispívají již progresivními daněmi přiměřenou větší měrou k všeobecné úhradě výdajů státních a není na místě činiti i ze školného poplatek progresivně odstupňovaný. Nemáť přece žák zámožný ze školy většího prospěchu a neužívá také školy více nežli žák méně zámožný a jest tudíž odůvodněna jen poplatková sazba jednotná stejně jako jsou jednotny sazby poštovní a železniční a jiné podobné poplatky za používání zařízení a ústavů státních.
Berním správám pak způsobuje zkoumání a potvrzování resp. opravování příjmových výkazů rodiči předložených novou značnou práci, což je v odporu se snahou finanční správy ulehčiti těmto úřadům, aby mohli svůj hlavní úkol t. j. vyměřování daní plniti dokonale a dochvilně.
Povinnost, kterou vládní nařízení uložilo berním správám, aby oznamovaly profesorským sborům středních škol příjem rodičů, jest nad to v rozporu s ustanovením zákona o přímých daních osobních, jenž ukládá těmto úřadům mlčelivost o majetkových a příjmových poměrech poplatníkových zjištěných při jeho zdaňování. Ustanovení § 9 zák. z 9. dubna 1870, č. 46 říšs. zák., o který se uvedené vládní nařízení opírá, praví toliko všeobecně, že ministrovi záležitostí duchovních a vyučování jest zůstaveno vyměřovati školné na středních školách a nelze zajisté tohoto zmocnění pojímati ve smyslu tak širokém, že by školní správa upravujíc školné mohla měniti i základní zásadu práva daňového.
Podepsaní činí tudíž k panu předsedovi vlády dotaz, je-li vláda ochotna zrušiti nařízení vládní z 19. prosince 1921, č. 463 Sb. zák. a nař. a nahraditi je jinou vhodnější úpravou školného na středních školách.
V Praze, dne 13. prosince 1922.
Dr Fáček, dr Mareš, Donát, Slavík, Zavoral, Kadlčák,
dr B. Němec, dr Franta, dr Malínský, Matúš Dula, dr Jar. Brabec, Jílek, dr Herben.
Tisk 1552/9.
Interpelace
senátorů dr Otakara Krouského, dr Fr. Soukupa a společníků
na pana ministra školství a národní osvěty
ve věci vydání a provádění vládního nařízení ze dne 19. prosince 1921 č. 463 Sb. zák. a nař. o školném na školách středních.
Nařízením vlády republiky Československé ze dne 19. prosince 1921, č. 463 Sb. z. a nař. ustanovuje se pro žáky škol středních (gymnasií, reálných gymnasií, vyšších reálných gymnasií, reálek a lyceí) školné vzestupnou stupnicí podle ročních příjmů žákových resp. podle ročních příjmů zákonného živitele žákova.
Vláda oprávnění svoje k vydání tohoto nařízení odvozuje jednak z ustanovení § 9 zákona ze dne 9. dubna 1870, č. 46 ř. z., jednak z ustanovení § 19 uher. zák. článku XXX. z r. 1883.
Zmíněný rakouský zákon praví, že se určení školného na některých středních školách (gymnasiích, reálných gymnasiích, a reálkách) postupuje ministrovi kultu a vyučování a zmíněný uherský zákon praví, že na ústavech, jež jsou bezprostředně podřízeny ministerstvu kultu a veřejného vyučování, toto ministerstvo určuje školné a že takto ustanovené školné považovati jest za maximum.
Podle těchto zákonných předpisů může vláda resp. ministerstvo školství a národní osvěty ustanoviti školné v určité výši, není závady, aby nařízení určovalo výši školného vzestupnou stupnicí podle známých objektivních známek.
Soudíme však, že vláda vykročila z mezí zákonného zmocnění, pokud v nařízení ze dne 19. prosince 1921, (§ 6) ukládá žáku nebo jeho živiteli, aby předložil (ředitelství školy) výkaz příjmový a udal v něm okolnosti pro stanovení školného rozhodné, jmenovitě též čistý svůj příjem za předchozí kalendářní rok, i když dani z příjmu nepodléhá, výši mzdy neb platů služebních a výši základu pro poslední daň z příjmu. K zjišťování těchto okolností nařízení zmocňuje, podle našeho názoru neprávem, jiný orgán státní správy, než úřad finanční, totiž správu školy. Státní občan nemůže býti přinucován, aby okolnosti tyto sděloval komukoli jinému, než tomu úřadu, jenž podle zákona jest k zjišťování takových okolností oprávněn.
Zmocnění svrchu uvedenými zákony dané bylo překročeno také potud, pokud nařízení uložilo profesorskému sboru, aby za účelem předpisu školného zkoumal také výši příjmu (zdanitelného i od daně osvobozeného) a případně podle okolností o nichž sám z vlastní zkušenosti nabyl přesvědčení, rozhodoval o výši školného podle volného svého uvážení. Domníváme se, že tímto nevhodným vládním opatřením jednak jsou sbory profesorské zaměstnávány prací mimo obor jejich působnosti a způsobilosti, jednak uvádějí se tímto způsobem majetkové poměry rodičů zbytečně v podrobnou známost učitelů, pro něž každý žák, ať jest dítětem chudých či majetných rodičů, jest rovnocenným, Zásady pravé demokracie a rovného postavení všech státních občanů vyžadují, aby ve škole majetkové rozdíly nevynikaly a učitelstvem byly uvažovány jen ve výjimečných případech humanních zákroků.
Naprosto nevhodnou a nepřípustnou jest praxe, jaká se při předpisování školného podle nařízení z 19. prosince 1921 vytvořila téměř na všech školách středních. Profesoři rozdali totiž blankety výkazů příjmových žákům s výzvou, aby je rodiče neb pěstouni ve všech rubrikách vyplnili a po dětech třídním učitelům zpět zaslali. Výchovný význam školy i po stránce občanské rovnosti nepochopitelnou touto praxí utrpěl značné újmy, když žáci přinesli vyplněné dotazníky a srovnávali si rozdílné majetkové poměry svoje resp. svých rodičů. Jak jest nepedagogické toto opatření školních úřadů vzhledem na výchovu dětí k skromnosti, netřeba zvláště vykládati. I kdyby proti obsahu nařízení nebylo jiných zásadních námitek, nebylo zapotřebí, aby za prostředníky mezi ředitelstvím, profesorským sborem a rodiči použito bylo žáků jako doručovatelů a aby právě škola to byla, která v choulostivé této věci tak neobratně zasáhla ve výchovu mládeže.
Jakmile vláda rozhodla se určovati školné na školách středních vzestupně podle výše příjmů, pak podle našeho přesvědčení jest nezbytným toho důsledkem, aby předpisováním a vybíráním školného pověřeny byly finanční úřady státní, úřady školní však, zvláště ředitelé a profesoři buďtež v této věci jakéhokoli zasahování sproštěni.
Z uvedených důvodů tážou se podepsaní pana ministra školství a národní osvěty,
1. zda jest hotov vládě navrhnouti, aby nařízení, ze dne 19. prosince 1921, č. 463 Sb. z. a nař. odvolala a nahradila je nařízením jiným, vhodným a zákonu neodporujícím opatřením.
2. zda jest hotov bezodkladně učiniti opatření, aby správy škol středních praktikovaly předpisování a vybírání školného tak, aby tím výchova mládeže netrpěla.
V Praze, dne 14. prosince 1922.
Dr Ot. Krouský, dr Fr. Soukup,
V. Klofáč, Svěcený, K. Cífka, J. Kouša, V. Zavadil, J. Havlena, Švec, Babka, Hnátek, dr Fr. Veselý, Jos. V. Klečák, Al. Konečný, Č. Lisý, Ferd. Štastný, dr Ant. Klouda, Rud. Pánek.
Tisk 1552/10.
Interpelace
senátora Otmara Hrejsy a společníků
pana ministru financí
ohledně složení zemské odvolací komise pro daň z příjmů v Brně a jejího postupu při vyřizování odvolání.
Dne 30. XI. 1921 podal senátor O. Hrejsa interpelaci ohledně výše uvedené záležitosti, kde uváděl, že zemská odvolací komise pro daň z příjmů v Brně byla snad obsazena ještě za starého Rakouska a následkem toho čítá mezi svými 32 členy pouze 7 skutečných Čechů. Čeští zemědělci jsou zastoupeni pouze třemi členy, němečtí zemědělci mají stejný počet zástupců (3). Mezi ostatními členy jsou tři velkostatkáři, dva úředníci velkostatků, jeden právní zástupce, šest továrníků, šest úředníků většinou finančních atd.
Složení této komise neodpovídá ani skutečným poměrům jak po stránce národnostní tak pokud se týká počtu poplatnictva a poplatní síly. Morava, ze ¾ česká jest zastoupena mizivou menšinou českých členů a zemědělci, kteří tvoří největší počet poplatníků osobní daně z příjmů mají pouze tři s německými zástupci šest členů. To jsou poměry neudržitelné. Také postup a celý způsob vyřizování odvolání neodpovídá předpisům, protože žádosti se ani neposuzují a vše odhlasuje se dle návrhu referentova. Dokonce odvolání se ani nečte.
Protože interpelace pana senátora Hrejsy (tisk 1127/4) nebyla zodpovězena a ministerstvo financí nepostaralo se o nápravu těchto neudržitelných poměrů, táží se podepsaní pana ministra financí:
1. jsou-li mu tyto poměry u zemské odvolací komise pro daň z příjmů v Brně známy?
2. Jest ochoten provésti obsazení této komise spravedlivě jak po stránce národnostní, tak i pokud se týká zastoupení jednotlivých skupin poplatníků?
3. Jest ochoten vydati instrukce, aby vyřizování odvolání dálo se správně a spravedlivě a aby odvolací komise mohla splniti svůj úkol, t. j. odvolání posuzovati a o nich skutečně rozhodovati?
4. Jest ochoten umožniti členům komise, aby své povinnosti mohli řádně plniti?
V Praze, dne 20. prosince 1922.
Otmar Hrejsa,
F. Hybš, E. Hrubý, Rozkošný, Jos. Smrtka, V. Donát, M. Križko, Roháček, K. Sáblík, Slavík, dr Daxner, dr Jar. Vlček, Duchaj.
Tisk 1552/11.
Interpelace
senátora dr Mayr-Hartinga a soudruhů
na pana ministra vnitra
ve příčině nezákonného požadavku okresní správy politické ve Vrchlabí, aby tamnější hostinští zavedli české vývěsní štítky.
Okresní správa politická ve Vrchlabí vydala přiloženou vyhlášku.
Tato vyhláška postrádá jakéhokoli zákonného odůvodnění.
Jest pan ministr vnitra ochoten
1. naříditi zrušení této vyhlášky?
2. vytknouti to patřičným způsobem okresní správě politické ve Vrchlabí?
3. vhodnými opatřeními zameziti pro budoucnost podobné události?
V Praze, dne 20. prosince 1922.
Dr Mayr-Harting,
Ficza, Knesch, Luksch, dr Naegle, Jelinek, Meissner, Hübner, dr Koperniczky, dr E. M. Herzigová, A. Lippert, Vetter-Lilie, Fahrner.
Příloha.
Opis německého textu.
Č. 1316 přes.
11. XII. 1922.
Okresní správa politická ve Vrchlabí.
VYHLÁŠKA.
Na základě §u 54. odst. 2. zákona ze dne 5. února 1907 ř. z. čís. 26 o úpravě jednotlivých živností se nařizuje:
1. Majitelé hostinských a výčepnických živností (hotelů, restaurací a pensionátů), které pro turistický ruch přicházejí v úvahu, jsou povinni nejdéle do Vánoc 1922 vyvěsiti vnější označení (vývěsní štít) také v českém jazyce;
2. veškeré vyhlášky a nápisy, které se vztahují k provozování živnosti, dále knihy cizinců, jídelní lístky a lístky nápojů sepsati, případně vyložiti také v českém jazyce;
3. postarati se náležitě o obsluhu také v českém jazyce.
Český text musí státi na prvém místě a musí tvarem a velikostí odpovídati textu v jiném jazyce.
Proti těm kdož jednati budou proti tomu, zakročeno bude trestně, bude-li třeba, odnětím koncesse.
Místodržitelský rada:
Gogela m. p.
Původní znění.
Interpellation
des Senators Dr. Mayr-Harting und Genossen
an den Herrn Minister des Innern
betreffend das ungesetzliche Verlangen der politischen Bezirksverwaltung in Hohenelbe an die dortigen Gastwirte, čechische Aushängeschilder anzubringen.
Die politische Bezirksverwaltung Hohenelbe hat beiliegende Kundmachung erlassen.
Diese Kundmachung entbehrt jeder gesetzlichen Begründung.
Ist der Herr Minister des Innern bereit,
1. Die Aufhebung dieser Kundmachung zu veranlassen?
2. Dez politischen Bezirksverwaltung Hohenetbe die entsprechende Ausstellung zu machen?
3. Durch geeignete Verfügungen derartige Vorkomnmisse für die Zukunft hintanzuhalten?
Prag, am 20. Dezember 1922.
Dr. Mayr-Harting,
Ficza, Knesch, Luksch, dr Naegle, Jelinek, Meissner, Hübner, dr Koperniczky, dr E. M. Herzig, A. Lippert, Vetter-Lilie, Fahrner.
Beilage.
Abschrift des deutschen Textes.
Zl. 1316 přes.
11. 12. 22.
Politische Bezirksverwaltung Hohenelbe.
KUNDMACHUNG.
Im Grunde des § 54 Abs. 2 des Gesetzes vom 5. Feber 1907, R. G, Bl. No. 26 betreffend die Regelung einzelner Gewerbe wird verordnet:
1. Die Inhaber der Gast- und Schankgewerbebetriebe (Hotels, Restaurants und Pensionen), welche für den Turistenverkehr in Betrachf kommen, sind verpflichtet, spätestens bis Weihnachten 1922 an ihren Betriebsstätten die äussere Behaben, ferner die Fremdenbücher, die Speisekarten zeichnung (Aushängeschild) auch in čechischer Sprache anzubringen;
2. sämtliche Kundmachungen und Aufschriften, welche auf den Betrieb des Gewerbes Bezug und Getränketarife auch in čechischer Sprache zu verfassen bezw. aufzulegen;
3. für die Bedienung auch in čechischer Sprache die nötige Vorsorge zu treffen.
Die čechische Textierung muss an erster Stelle stehen und muss die Form und Grösse derselben der Textierung in einer anderen Sprache entsprechen.
Gegen Zuwiderhandelnde wird strafweise vorgegangen, erforderlichenfalls die Entziehung der Konzession ausgesprochen werden.
Der Statthaltereirat:
Gogela, m. p.
Tisk 1552/12.
Překlad.
Interpelace
senátora dr Mayr-Hartinga a soudruhů
na pana ministra vnitra
ve příčině předvádění filmu "Apokalyptičtí jezdci".
Dovídáme se z novin a plakátů, že zde a v jiných místech bude veřejně předváděn film pod názvem >Apokalyptičtí jezdci.<
Tento film jest jedním z nejhorších francouzských propagačních filmů a jest určen k tomu a také s to, aby rozdmýchal neslýchaným způsobem národnostní zášť.
Italská vláda shledala tudíž nutným, aby tento film v Italii energicky censurovala.
Podepsaní táží se pana ministra:
1. Je mu známo veřejné předvádění tohoto filmu ve zdejších kinech?
2. Dovolil předvádění protiněmeckých výjevů tohoto filmu?
3. Jest ochoten zakázati další předvádění tohoto protiněmeckého filmu?
V Praze, dne 20. prosince 1922.
Dr Mayr-Harting,
dr Naegle, dr Ledebur-Wicheln, Meissner, Jesser, Vetter-Lilie, dr E. M. Herzig-ová, Hartl, E. Spies, A., Lippert, Jelinek.
Původní znění.
Interpellation
des Senators Dr. Mayr-Harting und Genossen
an den Herrn Minister des Innern
betreffend die Filmdarstellung "Apokalyptische Reiter".
Zeitungen und Plakaten entnehmen wir, dass hier und in anderen Orten ein Film unter dem Titel >Die apokalyptischen Reiter< öffentlich vorgeführt wird.
Dieser Film ist einer der schlimmsten französischen Propagandafilms und ist bestimmt und geegnet, den nationalen Hass in unerhörter Weise zu schüren.
Die italienische Regierung hat sich daher veranlasst gesehen, diesen Film in Italien energisch zu zensurieren.
Die Unterzeichneten richten an den Herrn Minister die Anfrage:
1. Ist ihm die öffentliche Aufführung diesel Filmes in hiesigen Kinos bekannt?
2. Hat er die deutschfeindliche Szenen diesel Filmes für die Vorführung freigegeben?
3. Ist er bereit, die fernere Vorführung dieses deutschfeindlichen Filmes zu untersagen?
Prag, am 20. Dezember 1922.
Dr. Mayr-Harting,
Dr. Naegle, Dr. Ledebur-Wicheln, Meissner, Jesser, Vetter-Lilie, Dr. E. M. Herzig, Hartl, E. Spies, A. Lippert, Jelinek.
Tisk 1552/13.
Překlad.
Interpelace
senátorky dr Emmy Marie Herzigové a soudr.
na vládu
ve příčině výhradně českých nápisů u okresní správy politické, u berního úřadu a u okresního soudu v okresu Králové Dvorském.
U státních úřadů, jak u okresní správy politické, tak u berního úřadu, jakož i u okresního soudu v okresu Králové Dvorském jsou umístěny dodnes stále ještě výhradně české nápisy, což rozhodně odporuje ustanovením jazykového zákona, poněvadž nejen soudní okres, nýbrž také politický okres čítá více než 20% německých obyvatelů. Poukazujeme obzvláště na to, že již před rokem byla v této příčině podána interpelace v poslanecké sněmovně (poslanec dr Lodgman.) Poněvadž nápisy dodnes nebyly nikterak doplněny v zájmu německého obyvatelstva okresu Králové Dvorského táží se podepsaní vlády:
Jest vláda ochotna provésti jazykové nařízení ve smyslu stížností německého obyvatelstva okresu Králové Dvorského a ihned umístiti u jmenovaných úřadů také německé nápisy pro orientaci německé menšiny?
V Praze, dne 14. prosince 1922.
Dr E. M. Herzig-ová,
dr Naegle, Knesch, dr Ledebur-Wicheln, A. Lippert, Meissner, Ficza, dr Mayr-Harting, Jelinek, dr Koperniczky, Zuleger.
Původní znění.
Interpellation
des Senators Dr. Emma Maria Herzig und Genossen an die Regierung
betreffend rein čechische Aufschriften bei der politischen Bezirksverwaltung, beim Steueramte und beim Bezirksgerichte im Bezirke Königinhof.
Bei den staatlichen Aemtern, sowohl der politischen Bezirksverwaltung, wie beim Steueramte, als auch beim Bezirksgerichte im Bezirke Königinhof, sind bis heute immer noch rein čechische Aufschriften angebracht, was den Bestimmungen des Sprachengesetzes entschieden widerspricht, da nicht nur der Gerichtsbezirk, sondern auch der politische Bezirk mehr als 26% deutscher Einwohner zählt. Wir verweisen besonders darauf, dass vor einem Jahre bereits eine diesbezügliche Interpellation im Abgeordnetenhaus eingebracht wurde (Abgeordneter Dr. Lodgman,) Da bis heute die Aufschriften noch keinerlei Ergänzung im Interesse der deutschen Bevölkerung des Bezirkes Königinhof erhielten, richten die Unterzeichneten an die Regierung folgende Anfrage:
Ist die Regierung geneigt, entsprechend den Beschwerden der deutschen Bevölkerung im Bezirke Königinhof die Sprachenverordnung durchzuführen u. sofort auch deutsche Aufschriften bei den genannten Behörden zur Orientierung der deutschen Minorität anzubringen?
Prag, am 14. Dezember 1922.
Dr E. M. Herzig,
Dr. Naegle, Knesch, Dr. Ledebur-Wicheln, A. Lippert, Meissner, Ficza, Dr. Mayr-Harting, Jelinek, Dr. Koperniczky, Zuleger.