V osnově poskytnuta možnost zřizovati též v okresech, kde dosud okresních záložen hospodářských není, tyto záložny. Okolnost tato bude míti význam zejména tam, kde jsou dosud značnější nepoužité kontribučenské fondy peněžní a fondy praestační, takže v takovém případě, ukáže-li se, že jmění ku zřízení záložny postačí, může býti zřízena záložna nová.

Některé okresní záložny hospodářské dosud nevyvíjejí patřičné činnosti, nepřijímají vkladů a úvěr poskytují v míře omezené. Takovým záložnám poskytuje osnova možnost svoji působnost rozvinouti a pouze v těch případech, kde by se rozvoji tomu kladly nepřekonatelné obtíže, možno záložnu sloučiti s některou záložnou sousední, případně též záložnu zrušiti a veškeré jmění věnovati obcím nebo okresu k určitému, obecně prospěšnému zemědělskému účelu.

Tolik ku všeobecnému odůvodnění osnovy. Vláda upozorňuje, že osnova zákona byla předmětem porad Svazu českých okresních záložen hospodářských v Praze i Svazu německých okresních záložen hospodářských v Žatci, že slyšen byl zemský správní výbor v Praze a ředitel Zemské banky dr. Emil Roos, jejichž právní názory byly pro znění vládní osnovy směrodatny.

Za účelem přehledu o stavu okresních záložen hospodářských připojeny jsou tabely, znázorňující kmenové jmění, vklady na knížky, fondy, vklady na běžné účty, zápůjčky, cenné papíry, přebytky a zisk okresních záložen hospodářských za rok 1921.

K § 1.

V §u 1 dokumentován původ okresních záložen hospodářských z bývalých kontribučenských fondů obilních a peněžních, jakož i jejich veřejnoprávní charakter.

V osnově zákona není uveden:

>zvláštní úvěr osobní< nikoli však proto, že by okresní záložny hospodářské úvěr osobní poskytovati nemohly, nýbrž z toho důvodu, že již v dosavadním zákoně byl rozpor s ustanovením § 11 téhož zákona, jež připouštělo zápůjčky hypotekární do sumy kmenového, jmění a poloviny vkladů. Tento rozpor však byl by ještě větší v zákoně novém, dle něhož má býti hranice pro zápůjčky na hypoteky posunuta ještě dále.

K § 2 a 3.

Stanovení sídla okresní záložny hospodářské v sídle okresního zastupitelstva a tím i v sídle okresního soudu, jest účelné proto, že se může záložna informovati v pozemkových knihách o jednotlivých dlužnících a ručitelích, jakož i o svých komitentech vůbec.

K § 4.

O rozmnožování kmenového jmění pojednáno již v části všeobecné.

K § 5.

V osnově ponechána dosavadní dělitelnost podílů, na druhé straně však hledí se ulehčiti záložnám při vedení matrik jednak tím, že se připouští zaokrouhlování podílů, že se přikazuje nucené doplňování podílů na 10 Kč z čistého výtěžku a dovolují příplatky k podílům, jakož i nové podíly osad a okresů v nejmenší výši Kč 40,- a konečně, že záložna jest povinna vésti matriky podílníků pouze dle přihlášek jí učiněných a že jest tudíž věcí každého, aby se postaral současně se změnami svého nemovitého majetku o přiměřenou úpravu matriky. Dle osnovy může záložna z vlastního podnětu úpravu matrik sama provésti na základě skutečného stavu. Následkem toho bude záložna vypláceti čistý zisk pouze podílníkům, které vede v matrice a matrika dle přihlášek upravená bude také jedině základem pro volby delegátů.

Dosavadní ustanovení zákona, že při dělení usedlostí nebo pozemků, mají býti podíly rozděleny dle poměru daně pozemkové, bylo změněno v osnově v ten smysl, aby se tak dělo podle katastrálního výnosu.

Ustanovení osnovy, že na pozemky oddělené a určené ku stavbě, účelům komunikace nebo pro podniky průmyslové a horní nepřipadá žádný podíl, jest odůvodněno snahou zachovati záložnám jejich prvotní zemědělský charakter.

K §§ 6-13.

O působnosti záložen obsažené v těchto paragrafech promluveno v části všeobecné.

K § 14.

Osnova navrhuje, aby v zákoně uvedeny byly též knihy účetní, které nejméně musí vésti každá záložna. Ovšem kromě knih v zákoně uvedených, může záložna vésti též jiné knihy pomocné, ohledně nichž rozhodnutí náleží jednacímu řádu.

K § 15.

Dle osnovy má býti čistého výtěžku záložny použito ke společným účelům zemědělským, event. též k jiným obecně prospěšným účelům, podle usnesení valné hromady pak může býti vyplácen z podílů úrok, jako dosud nejvýše o 1 procento vyšší, než se platí z většiny vkladů. Ustanovení toto ponecháno proto, že podílníci budou míti i nadále zvýšený zájem na svých okresních záložnách hospodářských, pakliže jich podíly budou přiměřeně zúrokovány.

K § 16.

Ustanovení, že případné ztráty mají býti hrazeny z čistých výtěžků let příštích a ze zvláštních fondů záložny mimo tu část fondu pensijního, na které váznou zvláštní závazky, možno odůvodniti tím, že v případě použití těchto fondů pensijních mohly by býti ohroženy zaopatřovací platy zaměstnanců smlouvou zaručené.

K § 17.

Vzhledem k tomu, že dle osnovy nastává povinné rozmnožování kmenového jmění, navrhuje se jednotná 10 procentní dotace reservního fondu bez ohledu, zda se jedná o záložny menší nebo větší, anebo zda záložny přijímají vklady nebo ne.

Dále uložena záložnám povinnost tvořiti pensijní fond, z něhož by mohly býti hrazeny doplatky pensí a platů zaopatřovacích, k nimž jsou záložny povinny.

K § 18.

V případě vzniklých neuhrazených ztrát nastupuje ručení okresu dle § 8, teprve po vyčerpání reservních fondů a kmenového jmění.

K §§ 20-22.

Dosavadní ustanovení zákona ohledně počtu delegátů a oprávnění jich k hlasování ponecháno v platnosti.

Jelikož by se ale mohlo státi, že by následkem rozmnožování kmenového jmění mohla některá obec získati větší množství delegátů, takže valná hromada byla by obrovským shromážděním delegátů a těžko ovladatelným aparátem, stanoveno, aby právo na jednoho delegáta vztahovalo se na každých Kč 1600.- původního kmenového jmění a nikoliv tedy na kmenové jmění, jež dle tohoto zákona nově bylo rozmnoženo. Z téhož důvodu navrhuje se zastoupení okresu nejvýše deseti delegáty.

K § 23.

Znění tohoto paragrafu ponecháno celkem bez podstatných změn v původním znění posavadního zákona.

K §§ 24-25.

Kompetence valné hromady tu jednak omezena, jednak ale přikázána jí působnost nová. Zrušena zejména pravomoc valné hromady ke stanovení míry úrokové pro vklady a zápůjčky, přijímání zaměstnanců a stanovení jejich příjmů, poněvadž záležitost stanovení míry úrokové a přijetí nové síly musí býti někdy rozhodnuta ihned a nemůže býti vyčkáváno na svolání valné hromady, jednak rozhodnutí toto přísluší spíše úzkému kruhu osob správou záložny pověřených, které potřebu ústavu lépe mohou vystihnouti.

Naproti tomu přikázány valné hromadě některé nové předměty, zejména volba disciplinární komise, schvalování úmluvy se zastupitelským okresem o přijetí záruky a jiné.

K § 26.

Vzhledem k tomu, že dosavadní počet členů ředitelstva, t. j. 12 byl pro některé menší záložny značný, pro větší záložny pak poměrně malý, navrhuje se, aby počet ten sestával nejméně ze 6 a nejvíce z 15 členů, vždy však z počtu 3 dělitelného.

Okresní zastupitelstvo, které vzalo na sebe dobrovolně záruku za závazky záložny, může si vyhraditi právo jmenovati nejvýše třetinu členů ředitelstva z řad účastníků. Ustanovení toto jest důležitým pro okresní záložny hospodářské, které spravovány budou vždy osobami z řad zemědělců, takže charakter těchto záložen, jako ústavů zemědělských, nebude moci býti nikterak porušen.

K § 30.

Kompetence ředitelstva se podle osnovy rozmnožuje, zejména na ty případy, ve kterých se může usnášeti jenom v plné schůzi své a za přítomnosti většiny svých členů. Schválení takového bylo nutno pro usnesení o přijímání vkladů, o poskytování úvěru společenstvům, vodním a melioračním družstvům a o poskytování ještě jiných způsobů úvěrů, než které jsou výslovně v zákoně označeny. Dále ponecháno rozhodnutí ředitelstva o užívání reservního fondu v obchodě, o uložení reservního fondu a výdajného jmění jiným způsobem než zákon připouští, o kontrahování zápůjčky záložnou, o vydávání služebního řádu pro úředníky, jakož i nálezů disciplinárních.

K § 33.

Dosavadní zákon ponechává na vůli valné hromadě zmocniti ředitelství, aby uložilo u okresního výboru svého okresu vlastnoruční podpisy osob, jež oprávněny jsou podpisovati písemnosti záložen, obsahující právní jednání. Podle vládní osnovy uložena ředitelstvu záložny povinnost ihned po platném zvolení aneb jmenování uložiti u výboru okresního v jehož obvodu má své sídlo, vlastnoruční podpisy všech členů a úředníka k spolupodpisování zmocněného. Způsobem tímto dosáhne se žádoucí právní jistoty vůči osobám třetím.

K §§ 34-35.

Vzhledem k pravidelným revisím okresního a zemského správního výboru, nebylo nutno povinnosti revidujícího výboru k revisím osnovou ještě rozšiřovati, naproti tomu však bylo revidujícímu výboru výslovně uloženo, aby dohlížel na činnost a ředitelstva, zejména též pokud jde o povolení a zajištění zápůjček, poněvadž právě tyto věci vyžadují znalosti osob i poměrů v okresu, jichž nedostává se však zpravidla znalcům vykonávajícím revisi v záložnách; způsob revisí byl zároveň podrobněji ustanoven.

Revidující výbor tříčlenný jest volen valnou hromadou na jeden rok, při čemž dbáno zastoupení minorit. Jednoho člena výboru v případě, že okres vzal na se dobrovolnou záruku za závazky záložny, jmenuje okresní zastupitelstvo.