§ 20 osnovy obsahuje ustanovení o promlčení. Ustanovení § 4 platného zákona o konsulárních poplatcích jsou v osnově doplněna podle vzoru zákona ze dne 18. března 1878, č. 31 ř. z., jenž stanoví předpisy o promlčení daní a poplatků kolkových a přímých a podle vzoru § 45 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 321 Sb. z a n. o dani z obratu.
§ 21 osnovy se snaží zameziti dvojí zpoplatnění téhož úředního úkonu a rozšiřuje platné ustanovení saz. pol. 50/44 t) poplatkového zákona ze dne 9. února 1850, č. 50 ř. z. a pol. 14 s) uh. popl. sazebníku na všechna podání stran svědčící československým zastupitelským úřadům. Vzhledem k ustanovení § 11 a saz. položky 20. poplatkového zákona ze dne 9. února 1850, č. 50 ř. z. budou od kolkovného osvobozeny i přílohy k podáním.
Podle platných zákonných předpisů podléhají podání, učiněná u československých zastupitelských úřadů, namnoze vedle konsulárního poplatku též ještě kolkovnému Osvobození od konsulárních poplatků nezahrnuje v sobě osvobození od povinnosti kolkovati podání a naopak. Podle shora cit. saz. položky poplatkového zákona ze dne 9. února 1850, č. 50 ř. z. jsou osvobozena od kolkové povinnosti jen podání na československé konsuláty a vyslanectví v cizině, pokud nejsou učiněna od československých státních příslušníků z území Československé republiky. Podání cizinců na československé zastupitelské úřady, učiněná z území Čech, Moravy a Slezska, nepodléhají kolkovnému, avšak podání cizinců, učiněná na československé zastupitelské úřady z území Slovenska a Podkarpatské Rusi, podléhají podle pol. 14 s) uh. poplatkového sazebníku kolkovnému.
Jde tedy částečně o dvojí zpoplatnění téhož úředního úkonu, což odporuje zásadám finanční vědy a vede ke stížnostem stran. Kromě toho jsou cizinci a českoslovenští příslušníci, usedlí v cizině, lépe traktování nežli českoslovenští příslušníci, usedlí v Československé republice — kteří doplácejí mimo to na pasivní zastupitelské úřady. Konečně sluší podotknouti, že kolkovné na podání jest poměrně nepatrné ve srovnání s konsulárními poplatky a notionování nekolkovaných podání, jichž jest většina, zastupitelskými úřady velmi drahé (pracovní síly, poštovné a papír), takže náklad na ně namnoze značně převyšuje částku, již stát zaplacením kolkovného v těchto případech získá.
§ 22 osnovy stanoví počátek působnosti zákona dnem 1. ledna 1926 a ruší pod 3., 4., 7, a 9. všechny platné zákonné předpisy o konsulárních poplatcích.
Rovněž se ruší pod 1. a 2 ustanovení saz. pol. 50/44 t) poplatkového zákona ze dne 9. února 1850, č. 50 ř. z. a pol. 14, s) uh. popl. sazebníku z příčin uvedených v odůvodnění k § 21 osnovy.
Pod 5. a 6. se ruší ustanovení § 6 odst. 1, poslední věta císařského nařízení ze dne 15. září 1915, č. 278 ř z. o poplatcích z bezúplatných převodů majetku a § 23, č. 1. odst. 3. zák. čl. XI./1918 o poplatcích z převodů majetku, podle nichž není podrobeno dědickému poplatku movité jmění, podrobené procentovému poplatku stanovenému v saz. pol. 10. II. odd. platného konsulárního sazebníku. Poplatek podle této položky platného konsulárního sazebníku měl totiž charakter dědické daně a ustanovení poslední věty §u 6 odst. 1. císařského nařízení ze dne 15. září 1915, č. 278 ř. z. a § 23, č. 1. odst. 3. zák. čl. XI./1918 mělo zameziti dvojí zdanění. Vzhledem k tomu však, že saz. pol. 10, II. odd. platného konsulárního sazebníku byla v osnově zákona o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadů vypuštěna jako nepraktická (viz II. část důvodové zprávy), třeba zrušiti ustanovení, cit. v § 22 pod 5. a 6. osnovy.
§ 23 osnovy obsahuje přechodná ustanovení v tom smyslu, že dosavadní předpisy zůstávají i nadále v platnosti pro úřední úkony, zahájené v době přede dnem, kdy vstoupí v platnost nový zákon. Ustanovení toto odpovídá podobnému ustanovení § 10 zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z., § 53 císařského nařízení ze dne 15. září 1915, č. 279 ř. z. o soudních poplatcích a § 46 císařského nařízení ze dne 15. září 1915, č. 278 ř. z. o poplatcích z bezúplatných převodů majetku.
Pro deposita, uložená do úschovy 18 měsíců nebo dříve před účinností nového zákona, navrhuje osnova, aby šíraná platila kromě kons. poplatku podle ustanovení pol. 9. b) II. odd. platného konsulárního sazebníku ještě poplatek, stanovený v saz. pol. 5. b) aa) čís. 2. nebo 5. b) bb) čís. 2, osnovy, t. j. poplatek stanovený za uschování a vydání peněz, cenných papírů, vkladních knížek a cenných předmětů za každých dalších 6 měsíců nebo jich část z hodnoty 1/2 % resp. za uschování a vydání listin a spisů za každý arch nebo jeho část za každých dalších 6 měsíců nebo jejich část 5.— Kč, v mimoevropských zemích 10.— Kč. Ustanovení toto sluší považovati za vhodné, ježto by jinak starý kons. sazebník platil pro takové případy bez časového omezení, což jest prakticky nemožno. Podobné časové obmezení t. j. rok po tom, co nový sazebník nabude moci, obsahuje i § 10 zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z.
Pro stanovení shora zmíněné doby byla rozhodna úvaha, že pol. 9, b) aa) platného konsulárního sazebníku stanoví poplatek 2% bez ohledu na dobu uschování peněz, cenných papírů a jiných cenných věcí, kdežto osnova zákona navrhuje za tento úřední úkon v saz. pol. 5, poplatek podle doby uschování, což sluší považovati za spravedlivější.
Procentový poplatek za 18 měsíců bude podle osnovy stejný jako podle platného práva a bude tedy vybrán za uschování deposita v době před účinností nového zákona vždy dosavadní procentový poplatek, za uschování v době po účinnosti nového zákona vždy nový procentový poplatek. Při pevných poplatcích podle saz. pol. 5, b) bb) nebylo možno dodržeti přesně tuto zásadu, ježto pevné poplatky platného konsulárního tarifu, pokud nejsou stanoveny v Kč, jsou namnoze různé v různých státech podle stupně znehodnocení jejich valuty (viz důvodovou zprávu k § 5 osnovy), kdežto osnova navrhuje pouze dvě sazby pevných poplatků (viz §§ 5 a 6 osnovy). Vzhledem k tomu však, že pevné poplatky podle saz. pol. 5, b) bb) byly průměrně značně sníženy z dosavadních 9.— Kč až 18.— K zl. na 10,— Kč (v zemích mimoevropských 20,— Kč) za prvních a 5.— Kč (v zemích mimoevropských 10.— Kč) za každých dalších 6 měsíců nebo jejich část, bude ve většině případů ustanovení osnovy pro strany výhodnější nezlí ustanovení platného práva.
§ 24 osnovy ukládá provedení zákona ministru zahraničních věcí v dohodě se zúčastněnými ministry, t. j. s ministrem financí, obchodu, spravedlnosti a vnitra.
2. Sazebník.
Všeobecně sluší k osnově sazebníku podotknouti, že přeložky jsou v něm nově uspořádány podíle důležitosti. Sazebník jest rozdělen za účelem přehledností na čtyři oddíly, z nichž odd. A. stanoví poplatky za různé správní úkony, odd. B, poplatky za notářské úřední úkony, odd. C. poplatky za pasové úřední úkony, odd. D, poplatky za úřední úkony, vztahující se ku plavbě čsl. obchodního loďstva námořního. Číslování položek jest jednotné čímž bude zjednodušeno citování a zabráněno nedorozuměním. Pokud se týká valuty, v níž jsou stanoveny pevné poplatky, viz § 5, pokud se týká dvojího sazebníku, viz § 6 osnovy.
K výši sazeb sluší všeobecně podotknouti, že podle osnovy budou namnoze značně zvýšeny dosavadní sazby pevných poplatků u československých zastupitelských úřadů v zemích, v nichž se podle ustanovení vládního nařízení ze dne 15. března 1923, č. 48 Sb. z. a n. rozumějí v československých korunách, t. j. v zemích, jejichž měna klesla tak, že v době splatností konsulárního poplatku jest pod paritou československé koruny. U československých zastupitelských úřadů v těchto zemích jsou totiž konsulární poplatky nepřiměřeně nízké vzhledem k tomu, že sazby zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z. jsou §§ 7 a 8 opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 29. září 1920, č. 564 Sb. z. a n. průměrně zčtyřnásobeny, rozumějí se však v československých korunách, znehodnocených podle nynějšího stavu asi na sedminu původní hodnoty. Jsou tedy konsulární poplatky podle platných předpisů u československých zastupitelských úřadů V těchto zemích sníženy vůči poplatkům, stanoveným zákonem ze dne 22. ledna 1902. č. 40 ř. z., skoro na polovinu. Naopak navrhuje osnova snížení nynějších poplatků u čsl. zastupitelských úřadů v zemích mimoevropských, jež jsou vzhledem k ustanovením §§ 3, 7, 8 a 10 shora cit. opatření Stálého výboru Národního shromáždění nepřiměřeně vysoké. (Viz II. část důvodové zprávy).
K jednotlivým oddílům sazebníku a k jednotlivým položkám sluší podotknouti toto:
ODDÍL A.
Položky 1. až 15. osnovy stanoví poplatky za různé správní úkony.
Položka 1. osnovy (poplatek za úřední úkony, pro které není ustanovena zvláštní sazba — podpůrná položka) odpovídá položkám 1., 28. a 40. II. oddílu platného konsulárního sazebníku, jež byly sloučeny v jednu položku. V poplatku za podání podíle této položky osnovy bude vždy již zahrnut také poplatek za vyřízení a naopak v poplatcích, stanovených dalšími položkami osnovy sazebníku za úřední úkony zastupitelských úřadů, bude jíž zahrnut vždy též poplatek za podání. Tím bude odstraněno dvojí zpoplatnění téhož úředního úkonu, k němuž namnoze dochází v platném konsulárním sazebníku, když se ubírá vedle poplatku za podání ještě poplatek za vyřízení a naopak. Odstupňování poplatku podle počtu archů osnova z platného práva nepřevzala, ježto stanoví poplatek za úřední úkon, jenž jest ve většině případů stejný bez ohledu na rozsah podání. Tímto ustanovením bude zjednodušeno vyměřování poplatku a usnadněna kontrola.
Poznámka 1, k této položce osnovy stanoví 50%ní přirážku při protokolárním sepsání podání. Toto zvýšení jest odůvodněno ztrátou času, spojenou se sepisováním podání.
Poznámka 2. k této položce osnovy odpovídá vysvětlivce k pol., 1., 28. a 40. II. oddílu platného konsulárního sazebníku.
Osnova navrhuje poplatek pod a) 50.- (100.-) Kč, pod b) 25- (50.-) Kč, pod c) 10.-(20.-) Kč. Poplatek podle položek 1., 28. a 40, II. oddílu platného konsulárního sazebníku jest podle pol. 1, a) za první arch 30,- Kč až 60,- K zl., za každý další arch 15,- Kč až 30.- K zl., b) za každou přílohu v prvopise neb opise 4.- Kč až 8.- K zl.; podle pol. 28. a) za první arch 18.- Kč až 36.- K zl. Zl. každý další arch 9.- Kč až 18.- K zl. b) za každou přílohu v originále neb opise 4.- Kč až 8.- K zl., podle pol. 40, za první arch 18.- Kč až 36.- K zl., za každý další arch 9.- Kč až 18.- K zl., za každé další podání v téže věci za první arch 8.- Kč až 16.- K zl., za každý další arch 4,- Kč až 8.- K zl. Sluší tedy považovati poplatek, navrhovaný osnovou, za zcela přiměřený.
Položka 2. osnovy (poplatek za vybrání pohledávky a pod.) odpovídá pol. 36, II. oddílu platného konsulárního sazebníku, jež stanoví poplatek za vydobytí pohledávky a doručení vydobyté částky. Položka 2, osnovy zavádí stejný poplatek též na vybrání peněžitých částek, na př. různých rent. za inkaso směnek a pod. což jest zajisté plně odůvodněno, ježto jde v podstatě o stejné úřední úkony. Poplatek jest v osnově značně vyšší (1%) nežli v platném konsulárním sazebníku (1/2%). Takto zvýšený poplatek plně odpovídá prácí a ztrátě času, spojené s tímto, namnoze velmi obtížným a zodpovědným úředním úkonem. Jako nejnižší výměra poplatku jest stanoven v osnově poplatek podle položky 1. Sluší podotknouti, že konzulární tarify některých cizích států stanoví za tento úřední úkon ještě daleko vyšší poplatky nežli osnova: Tak na př. tarif francouzský stanoví poplatek 6% a britský 5% z částky nebo hodnoty. Sluší poznamenati, že procentové poplatky zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 t. z. nebyly §§ 7, 8 a 10 opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 29. září 1920, č. 564 Sb. z. a n. zvýšeny, vyjma poplatek podle pol. 37. II. odd. platného konsulárního sazebníku a jsou namnoze nepřiměřeně nízké. (Rakouská novela k zákonu o konsulárních poplatcích ze dne 9. prosince 1921, č. 707 B. G. Bl., zvýšila § 1 III. odst. všechny procentové poplatky, stanovené sazebníkem zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z., u zastupitelských úřadů v Evropě dvojnásobně, u ostatních zastupitelských úřadů čtyřnásobně).
Poznámka 2, k této položce osnovy stanoví, že za doručení peněz, cenných papírů, vkladních knížek a jiných cenných předmětů se vybírá mimo poplatek, stanovený touto položkou, ještě poplatek podle pol. 4, osnovy a sice 1/2% z částky nebo hodnoty. Tato poznámka jest nová: Položka 36. II. oddílu platného konsulárního sazebníku stanoví poplatek za vydobytí pohledávky a doručení vydobyté částky a jest pochybno, jaký sluší vybírati podle platného práva poplatek za pouhé vybrání pohledávky bez doručení, kteréžto případy jsou v praksi velmi časté. Osnova tuto pochybnost odstraňuje.
Poznámka 3. k této položce osnovy stanoví, že bezvýsledné zakročení zastupitelských úřadů podléhá poplatku podle pol. 1., což jest ve shodě s platným právem a ustanovením § 13 osnovy. Podle tohoto ustanovení vzniká totiž nárok státu na poplatek při podáních a přílohách tím okamžikem, kdy se podání u úřadu činí, jinak zahájením úředního úkonu, tedy bez ohledu na jeho výsledek.
Položka 3. osnovy stanoví poplatek za účast v řízem pozůstalostním. Jak bylo již uvedeno v II. části důvodové zprávy, nevykonávají dosud československé zastupitelské úřady v žádném státě konsulární jurisdikce a nebudou jí patrně vykonávati vůbec: Proto byla položka 10. II. odd. platného konsulárního sazebníku, stanovící poplatky za projednání pozůstalostí, jako čistě jurisdikční v osnově vypuštěna. Československé zastupitelské úřady zúčastní se však dosud řízení pozůstalostního různými úředními úkony na dožádání čsl. soudů, projednávajících pozůstalost, a spolupůsobí při projednání pozůstalosti po československých příslušnících, prováděném cizími úřady.
Položka jest rozdělena na pět částí, označených římskými číslicemi.
Položka 3. I. osnovy stanoví podpůrně poplatky za úřední úkony v úředních místnostech podle vzoru pol. 2, II. odd. platného konsulárního sazebníku. Osnova navrhuje poplatek za první stránku protokolu 20,- (40.-) Kč, za každou další stránku protokolu 10.- (20.-) Kč. Poplatek podle pol. 2, II. odd. platného konsulárního sazebníku jest za pivní arch protokolu 30,- Kč až 60.- K zl., za každý další arch protokolu 15.- Kč až 30.- K zl.
Sluší tedy považovati poplatek, navrhovaný osnovou, za přiměřený.
Položka 3, II. osnovy stanoví podpůrně poplatky za úřední úkony mimo úřední místnosti podle vzoru pol. 3, II. odd. platného konsulárního sazebníku a položek 6., 9. a 11. sazby vládního nařízení ze dne 11. května 1923, č. 102 Sb. z. a n. o poplatcích (veřejných) notářů.
Osnova navrhuje poplatek za každý den úředního jednání 150,- (300,-) Kč. Poplatek podle položky 3, II. odd. platného konsulárního sazebníku jest za každý den úředního jednání 58.- Kč až 116,- K zl.
Jest tedy považovati poplatek, navrhovaný osnovou, za přiměřený.
Položka 3, III. osnovy stanoví poplatek za sepsání inventáře s odhadem nebo s udáním hodnoty podle vzoru pol. 4. II. odd. platného konsulárního sazebníku. Osnova navrhuje poplatek pod a) za každý den úředního jednání 100.- (200.-) Kč a pod b) z úhrnné hodnoty seznamenaných a odhadnutých předmětů 1/4%. Poplatek podle pol. 4, II. odd. platného konsulárního sazebníku jest pod a) pevný poplatek za každý den úředního jednání 38.- Kč až 76.- K zl. a pod b) z úhrnné hodnoty seznamenaných a odhadnutých předmětů 1/4%.
Jest tedy poplatek, navrhovaný osnovou, přiměřený.
Položka 3. IV. osnovy stanoví podle vzoru saz. pol. 27. a 28. nařízení ze dne 15. září 1915, č. 279 ř. z. o soudních poplatcích poplatek za spravování pozůstalosti z ryzí hodnoty projednaného pozůstalostního jmění za rok nebo jeho část V%. Platný konsulární tarif nestanoví poplatků za tento úřední úkon, ačkoli v praksi může přijíti v úvahu, jak svědčí ustanovení čl. 16. konsulární úmluvy mezí republikou Československou a královstvím Italským ze dne 1. března 1924, vyhlášené ve Sbírce zákonů a nařízení z roku 1925 pod č. 35.
Položka 3, V. osnovy stanoví poplatek za provedení veřejné dražby podle vzoru pol. 5, II. odd. platného konsulárního sazebníku.
Osnova navrhuje poplatek pod a) za každý den úředního jednání 100.- (200.-) Kč a pod b) z částky, dražbou stržené 1%. Poplatek podle shora citované položky platného konsulárního sazebníku jest pod a) pevný poplatek za každý den úředního jednání 38.- Kč až 76,- K zl. a pod b) z obnosu dražbou strženého 1%.
Jest tedy poplatek, navrhovaný osnovou, přiměřený.
Poznámka 2. k pol. 3, osnovy odpovídá vysvětlivce k položce 4. II. odd. platného konsulárního sazebníku a poznámka 3. k této položce osnovy vysvětlivce k pol. 3. 4. a 5. II. odd. platného konsulárního sazebníku.
Poznámka 4. k pol. 3, osnovy jest nová:
Stanovení nižšího poplatku za pouhý dohled nad správou pozůstalosti, svěřenou jiné osobě, jest zajisté odůvodněno tím, že tato úřední činnost vyžaduje značně menší pracovní energie a ztráty času nežli přímá správa pozůstalosti.
Poznámka 5. k položce 3. osnovy, stanovící, že poplatky, stanovené touto položkou, jest vybírati též za podobné úřední úkony mimo řízení pozůstalostní, jest nová. Ustanovení toto přijde v úvahu zejména při t. zv. konsulárním survey-i (prohlídce zboží, jež kupec nechce přijmouti, tvrdě, že nevyhovuje ujednaným podmínkám), kdy bude vybírán poplatek podle položky 3, III. osnovy a při provádění veřejných dražeb mimo řízení pozůstalostní, kdy bude vybírán poplatek podle pol. 3. V. osnovy.
Poznámka 6. k položce 3, osnovy obsahuje stejné ustanovení jako poznámka 2, k pol. 2. osnovy.
Položka 4. osnovy (poplatek za doručení peněz, cenných papírů, vkladních knížek a jiných cenných předmětů) odpovídá pol. 37. II. oddílu sazebníku zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z., změněné § 7 opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 29. září 1920, č. 564 Sb. z. a n.
Položka byla doplněna ohledně remitence cenných papírů, vkladních knížek a jiných cenných předmětů. Poplatek dosavadní (3/8%) byl v osnově nepatrně zvýšen (na 1/2%) a byla stanovena nejnižší výměra poplatku podle pol. 1, osnovy. Sluší podotknouti, že nový rakouský tarif stanoví za tento úřední úkon u zastupitelských úřadů v evropských zemích poplatek 1/2%, v mimoevropských, zemích 1 % z částky. Rovněž nový německý zákon o konsulárních poplatcích stanoví za tento úřední úkon značné vyšší poplatek nežli osnova, totiž 1%.
Poznámka 2. k této položce osnovy stanoví, že zastupitelské úřady mohou zprostředkovati cenné zásilky jen tehdy, nepříčí-li se to místním zákonům, jako jest tomu na př. ve Spojených Státech Severoamerických, kdež jest zprostředkování cenných zásilek zákonem vyhrazeno bankám. Nový maďarský konsulární tarif má podobné ustanovení jako osnova.
Vysvětlivka k položce 37, II. oddílu platného konsulárního sazebníku, stanovící bezplatnost doručení nepatrných částek, zasílaných prostřednictvím zastupitelských úřadů lodníky rodinám, byla v osnově vypuštěna jako prakticky bezvýznamná a vzhledem k ustanovení § 2 B, 5. a § 8 odst. 2, osnovy.
Položka 5. osnovy (poplatek za úřední uschování deposita) odpovídá pol. 9. II. oddílu platného konsulárního sazebníku.
Poplatek pod b) jest v osnově odstupňován podle doby trvání deposita, ježto se ukázal dosavadní poplatek v praksi příliš vysokým při krátkodobých depositech. Místo dosavadního 2%ního poplatku za vykonané uschování peněz atd., stanoveného bez ohledu na dobu trvání deposita, navrhuje osnova 1%ní poplatek za prvních 6 měsíců nebo jejich část a 1/2%ní poplatek za každých dalších 6 měsíců nebo jejich část. Podobně jest tomu i při uschování spisů a listin. Nejnižší výměra poplatku, stanoveného pod b) aa) nebyla stanovena, ježto strana platí vždy ještě pevný poplatek, stanovený pod a).
Poplatek podle pol. 9. II. odd. platného konsulárního sazebníku jest pod a) 18.- Kč až 36.- K zl., pod b) bb) 9.- Kč až 18,- K zl. Osnova navrhuje poplatek pod a) 50.- (100,-) Kč, pod b) bb) 1. 10-(20.-) Kč a pod b) bb) 2. 5.- (10.-) Kč.
Ustanovení poznámek 2, a 3. osnovy odpovídají platnému právu (viz vysvětlivky k pol. 9, II. platného konsulárního sazebníku).
Označení interimální depositum bylo v osnově odstraněno, ježto se užívá u československých zastupitelských úřadů stejného označení účetnického jiného významu, což vede k nedorozuměním, Některé druhy deposit, uvedených ve vysvětlivce k pol. 9. II, oddílu platného konsulárního sazebníku, byly v poznámce 2. k pol. 5, osnovy vypuštěny jako prakticky bezvýznamné.
Položka 6. osnovy (poplatek za osvědčení původu zboží) odpovídá pol. 32. II, oddílu platného konsulárního sazebníku, Položka jest formulována jako neomezeně vzájemná (viz poznámku 1.) a sice z toho důvodu, že podle pol. 32, II. odd. platného konsulárního sazebníku nebylo možno zakročiti proti zvyšování těchto poplatků cizími státy z fiskálních důvodů a poškozování československého zahraničního obchodu, Sluší ovšem podotknouti, že podle platných československých předpisů nemá vůbec zapotřebí osvědčení původu pro zboží, pocházející ze států, s nimiž nemá Československá republika obchodních smluv, ani pro uplatňování celních slev podle obchodních smluv, nýbrž zatím hlavně jen pro zboží, jehož dovoz do Československé republiky z příslušného státu jest kontingentován, jako doplněk k dovozním povolením. I v těchto případech může však býti event. nahrazeno jinými věrohodnými doklady. Bude tedy namnoze i nová stylisace této položky jako vzájemné v praksi namnoze neúčinná, poněvadž není dána možnost retorse zejména vůči státům, s nimiž nemá republika Československá obchodních smluv.
Poplatek (1/2%) byl ponechán v dosavadní výši, jako nejnižší výměra poplatku byl stanoven poplatek 10.- (20,-) Kč (v platinám právu 2,- Kč až 4.- K zl.), jako nejvyšší výměra poplatku 500,- (1000,-) Kč (v platném právu 96,- Kč až 192,- K zl.). Jako nejnižší výměru stanoví osnova při této položce výjimečně nižší poplatek nežli při jiných procentových položkách, kde stanoven poplatek podle pol. 1. a sice z toho důvodu, že by jinak mohly býti zpoplatněny nepřiměřeně vysoko nepatrné zásilky, zejména poštovní balíčky, což by v praksi působilo potíže.
Poznámka 2. k této položce osnovy rozhoduje, jak sluší postupovati v tom případě, když strana neprokáže náležitě ceny zboží, v tom smyslu, že sluší vybrati poplatek nejvyšší výměrou.
Položka 7. osnovy (poplatek za vyhotovení zdravotního osvědčení pro zásilky zboží) odpovídá položce 33, II. odd. platného konsulárního sazebníku. Dosavadní poplatek jest 30.- Kč až 60,- K zl. Osnova navrhuje za tento úřední úkon poplatek 100,- (200,-) Kč, který sluší považovati za přiměřený.
Položka 8. osnovy (poplatek za osvědčení, že někdo jest na živu) odpovídá položce 30, II. odd. platného konsulárního sazebníku. Pevný poplatek sazebníku zákona ze dne 22. ledna 1902 č. 40 ř. z., změněný § 7 shora cit. opatření Stálého výboru Národního shromáždění, jest 10,- Kč až 20.- K zl. Osnova navrhuje poplatek 50.- (100.-) Kč, který sluší považovati za přiměřený. Od stanovení zvláštního procentového poplatku za osvědčení, že někdo jest na živu, za účelem, vybírání výslužného, vdovského služného atd., bylo v osnově upuštěno vzhledem ke všeobecnému zmocnění ke snižování nebo promíjení poplatku, danému § 2 B. 5. a § 8 odst. 2, osnovy.
Položka 9. osnovy (poplatek za vysvědčení, osvědčení nebo potvrzení jiného druhu) odpovídá položce 34, II. odd. platného konsulárního sazebníku, Dosavadní poplatek jest 18,- Kč až 36.- K zl. Osnova stanoví poplatek 50,- (100.-) Kč, jejž sluší považovati za přiměřený.
Položka 10. osnovy (poplatek za vyhotovení pasu pro mrtvolu) odpovídá podložce 31, II. odd. platného konzulárního sazebníku. Dosavadní poplatek jest 192,- Kč až 384.- K zl. Osnova stanoví přiměřený poplatek 300,- (600.-) Kč.
Položka 11. osnovy (poplatek za vyhotovení průvodního listu pro zbraně a střelivo v cestovním styku) jest nová. K bližšímu objasnění úředního úkonu, zpoplatněného touto položkou, budiž uvedeno toto:
Podle dosud platného ustanovení § 23 zbrojního patentu ze dne 24. října 1852, č. 223 ř. z. mohou osoby, cestující z ciziny do Československé republiky a mající předepsaný cestovní pas, vzíti s sebou zbraně, potřebné k jejich. osobní ochraně nebo náležející k jejich uniformě, národnímu kroji nebo livreji jejich služebnictva a potřebné střelivo.
Podle dosud platného ministerského nařízení ze dne 7. února 1866, č. 21 ř. z. jsou zmocněny zastupitelské úřady, oprávněné k vydávání pasů, vyhotoviti osobám, cestujícím do Československé republiky nebo jí projíždějícím, průvodní listy pro zbraně a střelivo. Tyto pak mají v Československé republice platnost řádného zbrojního pasu.
Poplatek 100.- (200,-) Kč, stanovený osnovou za tento úřední úkon, sluší považovati za zcela přiměřený.
Položka 12. osnovy (poplatek za rozhodčí výrok přednosty zastupitelského úřadu) jest nová. K objasnění úředního úkonu, o nějž jde, sluší podotknouti toto:
Československá republika nevykonává dosud nikde kapitulačních práv a proto byly, jak jest již shora v II. části důvodové zprávy uvedeno, vypuštěny v osnově všechny položky platného konsulárního sazebníku, týkající se pouze konsulární jurisdikce. Zastupitelské úřady však vykonávají až dosud arbitráž, usnesou-li se strany na tom, aby spor byl řešen rozhodčím výrokem přednosty zastupitelského úřadu. Zejména jest tomu tak u československých zastupitelských úřadů v Orientě. Sluší dále podotknouti, že podle § 22 zákona o vystěhovalectví ze dne 15. února 1922, č. 71 Sb. z. a n. může býti podnikateli dopravy nařízením předepsáno, aby se ve smlouvě zavázal, že se podrobuje ve sporech s vystěhovalcem, ze smlouvy dopravní nebo pokud se týče povinností, jemu citovaným zákonem o vystěhovalectví uložených, rozhodčímu výroku přednosty místně příslušného československého zastupitelského úřadu, podvolí-li se tomuto výroku písemným prohlášením také vystěhovalec. Vládní nařízení ze dne 8. června 1922, č. 170 Sb. z. a n., jímž byl proveden shora citovaný zákon o vystěhovalectví, ponechalo v § 45 ministerstvu sociální péče v dohodě s ministerstvy zahraničních věcí a spravedlnosti vydání instrukcí o postupu při výkonu úřadu rozhodčího, což se stalo.
Ježto žádná z položek platného konsulárního tarifu se na tento úřední úkon nehodí, byla utvořena položka nová a sice podle vzoru pol. 6. II. odd. sazebníku zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z. a pol. 7, sazebníku, připojeného k nařízení ze dne 15. září 1915, č. 279 ř. z. o soudních poplatcích. Poplatek pod a) odpovídá poplatku, stanovenému v pol. 7, právě. citovaného nařízení za rozhodnutí soudů rozhodčích. Pevný poplatek pod b) 150,- (300,-) Kč jest vzhledem k obtížnosti úředního úkonu poměrně mírný.
Položka 13. osnovy (poplatek za zřízení poručnictví nebo opatrovnictví, zahrnujíc v to protokol o zřízení a vzetí ve slib) odpovídá pol. 12, II, odd. platného konsulárního sazebníku, jež stanoví za uvalení opatrovnictví poplatek 48,- Kč až 96.- K zl. Jest tedy poplatek 150.- (300.-) Kč, navrhovaný osnovou, přiměřený.
Pro případy, kdy se úřední vyhlášení děje v několika jazycích, bude možno použití ustanovení 1, odst. § 8 osnovy a vybrati dvojnásobný poplatek.
O hotových výlohách obsahuje všeobecné ustanovení § 10 osnovy.
Položka 14. osnovy (poplatek za prozkoumáním vyřízení poručenského nebo opatrovnického účtu) odpovídá položce 13, II. odd. platného konsulárního sazebníku. Poplatek jest navržen v osnově za první stránku částkou 20,- (40,-) Kč, za každou další stránku částkou 10,- (20,-) Kč. Poplatek, stanovený platným konsulárním sazebníkem, jest 30,- Kč až 60- K zl. za první a 15,- Kč až 30.- K zl. za každý další arch. Jest tedy poplatek, navrhovaný osnovou, přiměřený.
Položka 15. osnovy (poplatek za doručení písemných žádostí stran československým úřadům nebo za doručení jejích úředních vyřízení, dále za doručení úředních výnosů cizích úřadů stranám) odpovídá pol. 41. II, odd. platného konsulárního sazebníku, jenž stanoví poplatek za doručení výnosů místních úřadů a cizích konsulátů československým příslušníkům. Osnova rozšiřuje ustanovení této položky též na doručování písemných žádostí stran československým úřadům a na doručování jejich úředních vyřízení stranám, ježto jde v podstatě o stejné úřední úkony a poplatek podle pol. 1. osnovy by byl pro ně nepřiměřeně vysoký. Jde zejména o doručování žádostí stran ve věcech vojenských, státního občanství, reklamací ve věcech daňových, celních a pod. československým vnitrostátním úřadům a jejich úředních vyřízená stranám, kde zastupitelské úřady o meritu věcí vůbec nerozhodují.
Obě poznámky (k této položce osnovy jsou převraty z platného konsulárního sazebníku.
Osnova navrhuje za tento úřední úkon poplatek 20.- (40.-) Kč. Poplatek, stanovený pol. 44. II. odd. platného konsulárního sazebníku, jest 4,- Kč až 8 - K zl. Jest tedy poplatek, navrhovaný osnovou, přiměřený.