ODDÍL B.
Položky 16. až 28, osmiový stanoví po plátky za notářské úkony.
Položka 16. osnovy (poplatek za sepsání posledního pořízení) odpovídá pol. 18. II, odd. platného konsulárního sazebníku. Dosavadní poplatek jest 58,- Kč až 116,- K zl. Osnova navrhuje přiměřený poplatek 150,- (300,-) Kč. Půjde-li o nepatrné pozůstalostí, bude v praksi možno poplatek snížiti nebo prominouti z důvodu ekvity na základě zmocnění, daného § 8 odst. 2, osnovy.
Položka 17. osnovy (poplatek za sepsání smluv) odpovídá pol. 19, II. odd. platného konsulárního sazebníku. Dosavadní pevný poplatek jest 58,- Kč až 116,- K zl. Osnova navrhuje přiměřený poplatek 150,- (300.-) Kč. Dosavadní procentový poplatek 1/4% zůstal v osnově nezměněn.
Položka 18. osnovy (poplatek za sepsání plné moci) odpovídá pol. 20. II. odd. platného konzulárního sazebníku. Dosavadní poplatek jetel 58,- Kč až 116,- K zl. za sepsání všeobecné plné moci a 29,- Kč až 58,- K zl. za sepsání zvláštní plné moci. Osnova navrhuje přiměřený jednotný poplatek 100,- (200,-) Kč za obojí druh plné moci vzhledem k tomu, že mění zvláštního důvodu, proč by měl býti vybírán, za sepsání zvláštní plné moci nižší poplatek nežli za (sepsání všeobecné plné moci. Práce, spojená se sepsáním obou, jest podstatně stejná.
Položka 19. osnovy (poplatek za sepsání jiných listin a spisů k žádosti strany, není-li v sazebníku něco jiného stanoveno) odpovídá pol. 21. II, odd. platného konsulárního sazebníku. Dosavadní poplatek jest 30.- Kč až 60.- K zl. za první a 15.- Kč až 30,- K zl. za každý další arch. Osnova navrhuje přiměřený poplatek 20,- (40.-) Kč za první a 10,- (20,-) Kč za každou další stránku.
Položka 20. osnovy (poplatek za ověření podpisu soukromé osoby) odpovídá pol. 24. II. odd. platného konsulárního sazebníku. Dosavadní poplatek jest 29,- Kč až 58.- K zl. Osnova navrhuje přiměřený poplatek 75.- (150.-) Kč. Položka jest v osmiově jako v platném konsulárním sazebníku omezeně vzájemná: Vzájemnost jest totiž možno zavésti jen vůči příslušníkům těch cizích států, jejíchž zastupitelské úřady vybírají od československých příslušníků za ověření vyšší poplatek, nežli jest stanoven osnovou; vybírají-li zastupitelské úřady cizího státu za ověření nižší poplatek nežli jest stanoven osnovou nebo není-li o výši poplatku, jimi vybíraného, dat po ruce a ve všech pochybných případech sluší vybírati poplatek, stanovený osnovou. Toto ustanovení jest odůvodněno tím, že nelze vybírati od příslušníků cizích států za týž úřední úkon event. nižší poplatek, nezlí od československých příslušníků. (Viz ustanovení poznámky 3, k této položce osnovy).
Položka 21. osnovy (poplatek za ověření úředního podpisu a úřední pečeti k žádosti strany) odpovídá pol. 25. II. odd. platného konsulárního sazebníku. Dosavadní poplatník jest 18.- Kč až 36.- K zl. Osnova navrhuje přiměřený poplatek 50.- (100.-) Kč. Položka zůstala v osnově rovněž omezeně vzájemnou. (Viz odůvodnění pol. 20. osnovy).
Položka 22. osnovy (poplatek za ověření nebo vidování osvědčení původu zboží, jiné listiny, původ zboží osvědčující nebo faktury, dále za ověření, vidování nebo vyhotovení listin, osvědčujících nárok zboží na zvláštní ochranu původu nebo pojmenování) jest nová. Tuto novou položku bylo třeba -utvořiti, ježto jest podle platného práva pochybno, sluší-li považovati ověřování shora zmíněných listin za ověření podpisu, či za vidimací nebo konečně za certifikáty jiného druhu k žádosti strany podle čl. 34. II. odd. platného konsulárního sazebníku. Tak na př. podle čl. XXIII. obchodní smlouvy mezi republikou Československou a Francií, uveřejněné ve Sbírce zákonů a nařízení vládní vyhláškou ze dne 30. srpna 1923 pod čís. 174, vydávají osvědčení původu buď obchodní komory, k nimiž přísluší odesílatel nebo kterýkoli jiný úřad nebo hospodářské sdružení, jež země určení uzná; tato osvědčení pak legalisují diplomatičtí nebo konsulární zástupci žerné určení a sice podle ustanovení zmíněné smlouvy bezplatně. Podpisy příslušných obchodních komor u zastupitelských úřadů uloženy nejsou. Ověřovací doložka v těchto případech zná na př. takto: ťOvěřeno generálním konsulátem v Paříži dne........Razítko a podpis.Ť
Listiny, osvědčující nárok zboží na zvláštní ochranu původu nebo pojmenování ve smyslu ustanovení § 6 zákona ze dne 20. prosince 1923, č. 5 Sb. z. a n. o označování původu zboží a § 2 vládního nařízení ze dne 29. srpna 1924, č. 193 Sb. z. a n. o okrskových pojmenováních francouzských produktů z vinné révy jsou vydávány příslušnými francouzskými úřady a legalisovány československým generálním konsulátem v Paříži. Podpisy těchto francouzských úřadů nejsou rovněž uloženy u zrněného československého zastupitelského úřadu. Ověřovací doložka v těchto případech zní na př. takto: ťOvěřuji, že zde uvedené zboží má právo na pojmenování cotgnac. Razítko, datum a podpis.Ť
Ze znění ověřovacích doložek v těchto případech mění zřejmě patrno, ověřuje-li se obsah listin či podpis úřední osoby. Pochybnosti, pod kterou položku sluší zařaditi tyto úřední úkony, budou tedy nejvhodněji odstraněny utvořením nové položky, jež jest formulována tak, že jest lhostejno, jde-li o ověření podpisu na listině nebo jejího obsahu. Konečně jest utvoření nové položky nutno též z toho důvodu, že ji třeba formulovati jako neomezeně vzájemnou z důvodů, uvedených v odůvodnění pol. 6, osnovy. (Viz poznámku 2. k pol. 22. osnovy). V těchto případech totiž odpadá důvod proti zavedení neomezené vzájemností, uvedený v odůvodnění položek 20, a 21, osnovy, ježto bude postupováno stejně vůči cizímu jako vůči československému příslušníku: Zde rozhoduje původ zboží a nikoliv státní příslušnost osoby, žádající za některý ze shora uvedených úředních úkonů.
Poplatek 50.- (100.-) Kč, navrhovaný osnovou za tyto úřední úkony, sluší považovati za přiměřený.
Položka 23. osnovy (poplatek za vidování listin bez ověření) jest nová. Stanoví za tento úřední úkon přiměřený poplatek 50.- (100,-) Kč.
Poznámka 1. k této položce osnovy stanoví, že se její ustanovení netýkají předběžného visa, jež jest podle ustanovení § 2 A. 9. osvobozeno od konsulárního poplatku, dále vidování listin, zpoplatněných pol. 22, osnovy, pak vidování cestovního pasu a jiných cestovních průkazů, za kteréžto úkony jsou stanoveny poplatky pol. 31. osnovy a konečně vidování různých listin, týkajících se námořní plavby, jež jest zpoplatněno pol. 32. osnovy.
Položka 23. osnovy zpoplatňuje vidování různých listin, zejména různých vysvědčení, osvědčení nebo potvrzení. K vysvětlení sluší uvésti, že strany často žádají československé zastupitelské úřady o vidování shora uvedených listin k různým účelům, Úřední úkon spočívá v tom, že zastupitelský úřad učiní na listině poznámku ťVidělŤ již opatří datem, úředním razítkem a podpisem. Za správnost obsahu listiny se odpovědnost nebere: Visum zastupitelského úřadu značí jen, že listina mu byla předložena k nahlédnutí a že tento ji neshledal formálně závadnou. V platné konsulární sazbě není položky, jíž by byl tento úřední úkon zpoplatněn a poplatek byl v praksi vyměřován buď podle pol. 28. (podpůrná položka) nebo podle pol. 44, II. odd. platného konsulárního sazebníku (poplatek za visum cestovního pasu a pod.). Novou položkou bude tento různý postup odstraněn.
Položka 24. osnovy (poplatek za ověření správností opisu stranou předloženého) odpovídá I. části pol. 26, II. odd. platného konsulárního sazebníku, nově upravené § 7 opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 29. září 1920, č. 564 Sb. z. a n.
Dosavadní poplatek jest za ověření opisu v evropské řeči za arch 18.- Kč až 36.- K zl. a za ověření opisu v mimoevropské řečí za arch 36.- Kč až 72.-. K zl. Osnova navrhuje poplatek za stránku tekstu v evropské řeči 10,- (20.-) Kč, za stránku tekstu v mimoevropské řeči 20.- (40,-) Kč.
Obě poznámky k této položce jsou nové. Ustanovení 1. poznámky odpovídá ustanovení položky 4. a) vlád. nařízení ze dne li. května 1923, č. 102 Sb. z. a n. o sazbách notářských a rozšiřuje ustanovení § 12 osnovy o 25%ním zvýšení poplatku na některé jiné případy zvláště obtížné a zodpovědné. Podle ustanovení poznámky 2, má býti vybírán za ověření správností několika opisů téže věcí plný poplatek pouze za první ověření, za každé další ověření pouze poloviční poplatek. Snížení toto jest plně odůvodněno nepatrnou ztrátou času, jíž úřední úkon vyžaduje.
Položka 25. osnovy (poplatek za pořízení opisu s ověřením jeho správností) jest nová a bylo ji nutno zavésti vzhledem k tomu, že nebyla do osnovy pojata položka 39. II. odd. platného konsulárního sazebníku, stanovící poplatek za vyhotovení prostých opisů. Stalo se tak z toho důvodu, že zastupitelský úřad ručí za správnost opisu jím pořízeného a tudíž opis vždy ověřuje. Poplatek jest přiměřeně vyšší, nežli stanoví pol. 24, osnovy, ale přes to mírný, totiž 20.- (40.-) Kč za stránku tekstu v evropské řeči 40.- (80.-) Kč za stránku tekstu v mimoevropské řeči. Poznámky k této položce osnovy obsahují stejné ustanovení jako poznámky k pol. 24, osnovy.
Položka 26. osnovy (poplatek za pořízení překladu s ověřením jeho správnosti) odpovídá pol. 27. II. odd. platného konsulárního sazebníku, nově upravené § 7 opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 29. září 1920, č. 564 Sb. z. a n. Dosavadní poplatek pod a) 40,- Kč až 80,- K ň., pod b) 60.- Kč až 120,- K zl. a pod c) 100.- Kč až 200,- K zl. byl jako nepřiměřeně vysoký v osnově značně snížen a stanoven poplatek pod a) 40.- (80,-) Kč za stránku překladu s ověřením z evropské do jiné evropské řeči, pod b) 60,- (120.-) Kč za straníku překladu s ověřením z mimoevropské do evropské řeči, pod c) 80.- (160,-) Kč za stránku překladu s ověřením z evropské do mimoevropské řečí. Úřední úkony byly v osnově podrobněji specialisovaný a přidán bod d), stanovící poplatek za pořízení překladu s ověřením jeho správností z mimoevropské do mimoevropské řeči částkou 100.- (200.-) Kč za stránku originálu.
Ustanovení bodu e) a f) osnovy odpovídá ustanovení vysvětlivky k pol. 27. II. odd. platného konsulárního sazebníku. Poplatek za slovní znak, stanovený platným konsulárním sazebníkem za pořízení překladu s ověřením z čínské nebo japonské řeči částkou -.36 Kč až -.36 K zl. a za pořízení překladu s ověřením do čínské nebo japonské řeči částkou -.56 Kč až -.56 K zl. byl v osnově poměrně snížen pod e) na 1.60 Kč, pod f) na 2.40 Kč a ponechán stejný u všech československých zastupitelských úřadů, jako jest tomu v platném právu (viz § 10 shora cit. opatření Stálého výboru Národního shromáždění).
Poznámka 3. k této položce osnovy stanoví poloviční poplatek za pořízení překladu s ověřením občanských a vojenských dokladů osobních. Vybírání sníženého poplatku jest odůvodněno tím, že překlady těchto dokumentů jsou obyčejně značně snadnější nežli překlady odborných spisů právnických a pod.
Poznámka 4, k této položce osnovy odpovídá poznámce 2. k položce 24, osnovy.
Poznámka 5, k této položce osnovy odpovídá vysvětlivce k pol. 26. a 27, II. odd. platného konsulárního sazebníku.
Položka 27. osnovy (poplatek za ústní překlad nebo pořízení písemného překladu bez ověření) jest nová a zpoplatňuje úřední úkony, jež bylo možno zpoplatniti až dosud jen podle pol. 28, II. odd. platného konsulárního sazebníku. Poplatky, stanovené za tyto úřední úkony polovinou výměry poplatků, stanovených pol. 26. osnovy, sluší považovati za přiměřené. Ve věci poznámky 3, k této položce osnovy viz odůvodnění analogického ustanovení poznámky 3, k pol. 26, osnovy.
Položka 28. osnovy (poplatek za ověření správnosti překladu, pořízeného stranou) odpovídá II. části položky 26, II. odd. sazebníku zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř z., změněné § 7, opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 29. září 1920, č. 564 Sb. z. a n. Dosavadní poplatek, stanovený pod a) částkou 30,- Kč až 60,- K zl. (za arch), pod b) částkou 35,- Kč až 70.- K zl. za stránku), pod c) částkou 20.- Kč až 40,- K zl. (za stránku), byl v osnově průměrně snížen a stanoven vždy za stránku překladu nebo originálu. Osnova stanoví v poli. 28. poplatek o polovinu vyšší nežli v pol. 27, Ohledně poznámky 3, viz odůvodnění analogického ustanovení poznámky 3. k pol. 26, a 27, osnovy. Poznámka 4. odpovídá poznámce 2, k pol. 24. a 25. a poznámce 4, k pol. 26. osnovy.
ODDÍL C.
Položky 29. až 31. osnovy stanoví poplatky za pasové úřední úkony.
Položka 29. osnovy (poplatek za vydání, obnovení nebo prodloužení cestovního pasu řádného nebo prozatímního) odpovídá položkám 42, a 43. II. odd. platného konzulárního sazebníku. Dosavadní rozdělení položek na a) a b) bylo v osnově odstraněno a to z toho důvodu, že bude možno poplatek snižovati osobám méně majetným a promíjeti osobám zcela nemajetným na základe všeobecných zmocnění, daných § 2 B. 5. a § 8 odst. 2, osnovy. Zmocnění těchto bude třeba používati při této položce velmi liberálně z toho důvodu, že pas jest listina, kterou čsl. příslušníci v cizině nezbytně potřebují pro svoji legitimaci a pro styk s cizími úřady. Dosavadní poplatek byl pod a) 18,- Kč až 36.- K zl., pod b) 2,-Kč až 4.- K zl. Osnova stanoví přiměřený poplatek 50,-.(100.-) Kč.
Vysvětlivka, společná položkám 42, až 45, a 48, až 49, II. odd. platného konsulárního sazebníku, změněná § 7 opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 29. září 1920, č. 564 Sb. z. a n. a stanovící kategorie osob, jež sluší považovati za méně majetné ve smyslu těchto položek, byla v osnově vypuštěna a sice z toho důvodu, že nebyl v příslušných položkách osnovy stanoven již zvláštní poplatek pro osoby méně majetné. Konečně i druhá vysvětlivka, společná shora citovaným položkám platného konsulárního sazebníku a stanovící dvojnásobný poplatek pro chráněnce, byla v osnově vypuštěna vzhledem k ustanovení částí I. A., bodu 3. resoluce pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě ze dne 21. října 1920 tohoto znění: ťPoplatek ve věcech pasových nebude míti fiskální povahy a bude vybírán bez ohledu na stát určení a rovněž za podmínky úplné rovnosti mezí státními příslušníky a cizinci v těch případech, kdy některý stát bude vydávati pasy jiným než vlastním příslušníkům.Ť
Podobné ustanovení jest i v částí A. bodu 3. štýrsko-hradecké dohody.
Ohledně závaznosti resoluce pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě a štýrsko-hradecké dohody pro republiku Československou viz I. část důvodové zprávy.
Poznámka 2, k pol. 29, byla do osnovy pojata na základě ustanovení části I. F. bodu 12. shora zmíněné resoluce pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě tohoto znění: ťPředcházející ustanovení budou platiti o rodinných pasech (pro muže, ženu a dětí do 15 let); za rodinný pas bude vybírán stejný poplatek jako za pas individuelníŤ. Podobné ustanovení obsahuje i část F, bod 12. štýrsko-hradecké dohody. Rodinné pasy ve smyslu resoluce pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě a štýrsko-hradecké dohody byly v republice Československé zavedeny nařízením ze dne 9. června 1921, č. 215 Sb. z. a n., kterým byla vydána přechodná ustanovení policejně-právní o cestovních pasech.
K poznámce 3, k pol. 29, osnovy sluší poznamenati toto: Bod 13. resoluce pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě stanoví stran poplatků za visum na cestovní pasy, že ťpoplatky za visa na souborné pasy budou vybírány bez ohledu na státní příslušnost majitele takového pasu nebo na místo vstupu nebo výstupu z území státu, jenž uděluje visum, avšak pod podmínkou vzájemnosti, jak jí stanoví bod 8. resoluceŤ. Ohledně poplatku není ustanovení, že sluší vybírati jednoduchý poplatek jato za rodinné pasy: Slušelo by tedy vlastně vybírati poplatek podle počtu osob nebo rodin, pro něž jest souborný pas vystaven, jak skutečně stanoví rakouská novela ke konsulárnímu tarifu (zákon ze dne 15. července 1924, č. 228 B. G. Bl.). Osnova však přijala jako praktičtější ustanovení § 2 V. německého nařízení o poplatcích za vyhotovení pasů, jiných cestovních dokumentů a vis ze dne 27. června 1924, podle něhož se vybírá poplatek za visum na souborný pas desetinou. částky, jež by vyšla sečítáním poplatků za visa na zvláštní pasy pro všechny účastníky cesty, nejméně však 10.- Mk zl.
Stalo se tak proto, že vybírání normálního poplatku podle počtu osob působí v praksi značné potíže a vede (k neustálým stížnostem stran a k žádostem o prominutí nebo aspoň snížení poplatků, jež se stranám zdají nepřiměřeně vysoké, Sluší totiž uvážiti, že strany cestují má souborné pasy obyčejně jen na velmi krátkou dobu (na různé sjezdy, poutě, výlety a pod.), kdy přichází obyčejně v úvahu veřejný zájem (posílení vědomí státní příslušnosti, podpora cestovního ruchu a pod.). Z těchto důvodů bylo potřebí poplatky za souborné pasy v praksi skoro vždy promíjeti nebo aspoň značné snižovati (zejména pro československé příslušníky v Rakousku) na základě zmocnění daného ministerstvu zahraničních věcí usnesením ministerské rady ze dne 8. června 1922. (Viz II. odd. důvodové zprávy.)
Ustanovení 1. věty poznámky 4. k této položce osnovy jest samozřejmé: Nezaviněná ztráta pasu není důvodem ku prominuti konsulárního poplatku a náhrady hotových výloh, spojených s oznámením ztráty pasu. Pas jest tak důležitá listina, že strana jest povinna na ni dáti náležitý pozor a ztratí-li ji, zaplatiti poplatek a skutečné výlohy zastupitelského úřadu jako náhradu za značné obtížné a nákladné řízení v takových případech. Neosvědčí-li však strana hodnověrným způsobem nezaviněné ztráty pasu, bude od ní podle ustanovení 2. věty této poznámky vybrán vedle hotových výloh dvojnásobný poplatek. Sluší podotknouti, že strany namnoze pod záminkou ztráty pasu vymáhají duplikáty, jimiž pak obchodují. Shora zmíněným ustanovením budou takové podvodné manipulace znesnadněny.
Poznámka 5, k pol. 29. osnovy stanoví, že za vyplnění žádosti o vydání, obnovení nebo prodloužení cestovního pasu (dotazníku) se vybírá mimo poplatek, stanovený touto položkou, ještě polovina poplatku, stanoveného položkou 1, a). Strana jest povinna vyplniti dotazník zásadně sama, neboť jeho vyplňování úřadem by značně zatěžovalo zastupitelské úřady. Stejné ustanovení obsahuje též pol. 50, II, a) 6. II. odd. platného konsulárního sazebníku, jež stanoví, že jsou od poplatku osvobozeny žádosti o udělení, prodloužení nebo obnovení cestovních pasů, když zastupitelský úřad jich sám nesepsal. Učinil-li tak, vybírá se za tento úřední úkon poplatek podle pol. 28. II. odd. platného konsulárního sazebníku, t. j. 18.- Kč až 36.- K zl., tedy namnoze značně vyšší poplatek, než navrhuje osnova. Poplatek, stanovený za tento úřední úkon osnovou, sluší považovati za přiměřený.
Poznámka 6. k pol. 29, osnovy stanoví jako vysvětlivka k pol. 42. II. odd. platného konsulárního sazebníku, že se kladou na roven cestovním pasům námořnické knížky, zatímní námořnické průkazy a plavecké knížky pro plavce vnitrozemské, pokud nahrazují při cestách do ciziny cestovní pasy. Cestovní, pracovní a čelední knížky nemají jíž významu jako cestovní dokumenty a proto se o nich tato poznámka nezmiňuje.
Položka 30. osnovy (poplatek za změnu, t. j. opravu, doplnění nebo rozšíření cestovního pasu) odpovídá pol. 45. II. odd. platného konsulárního sazebníku. Místo dosavadního poplatku 9.- Kč až 18.- K zl. byli v osnově stanoven průměrný poplatek částkou 25.- (50.-) Kč a vysvětlivka, stanovící bezplatnost tohoto úředního úkonu pro osoby méně majetné vypuštěna z těchže důvodů, jak uvedeno shora při pol. 29 osnovy. Ustanovení poznámek k pol. 29. osnovy (vyjma poznámku 4.) platí i pro tuto položku. Poznámka 4, k pol. 30, osnovy, stanovící bezplatnost opravy dat, úřady chybně zapsaných, jest nová. Ustanovení toto jest odůvodněno povahou věci: Strana nemůže totiž býti nucena platiti poplatek za úřední úkon, způsobený dřívějším nedopatřením úřadu.
Položka 31. osnovy (poplatek za vidování cestovního pasu) odpovídá pol. 44, II, odd. platného konsulárního sazebníku, nově upravené § 7 opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 29. září 1920, č. 564 Sb. z. a n.
Podle těchto ustanovení sluší vybírati za vidování cestovního pasu a pod.
I. na jednu cestu tam a zpět
a) z kategorie velkoobchodníků, bankéřů, velkostatkářů, průmyslníků a rentierů 20,- Kč až 40 - K zl.,
b) z jiných majetných tříd 10.- Kč až 20,- K zl.,
c) z méně majetných tříd 5.- Kč až 10,. K zl.
II. za trvalé visum (více cest)
a) z kategorie velkoobchodníků, bankéřů, velkostatkářů, průmyslníků a rentierů 100,- Kč až 200 K zl.,
b) z jiných majetných tříd 50.- Kč až 100 K zl.,
c) z méně majeteých tříd 20,- Kč až 40,-K zl.
Podle vysvětlivky společné položkám 42-45 a 48-49 II. odd. platného konsulárního sazebníku, sluší méně majetnými rozuměti úředníky všech kategorií s pevnými platy, nádeníky, živnostenský personál a jinaké dělníky, čeleď a námořníky.
Podle vysvětlivky k pol. 44, II. odd. platného konsulárního sazebníku sluší vybírati za vidování cestovního pasu, připojí-li se při panujících epidemiích doložka zdravotní, poplatek částkou dvojnásobnou. Od těch cizích státních příslušníků, jejichž konsulární úřady vybírají za vidování cestovních pasů vyšší poplatek nežli v položce 44, II. odd. platného konsulárního sazebníku stanovený, sluší vybírati poplatek za vidování spásu touto částkou vyšší; kde by o tom nebylo dat po ruce, sluší vybírati poplatek zákonný.
Osnova stanoví podle vzoru štýrsko-hradecké dohody a resoluce pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě za vidování cestovního pasu:
a) trvalé vstupní visum, 100,- Kč
b) jednorázové vstupní visum, 50,- ť
c) trvalé průjezdní visum, 10,- ť
d) jednorázové průjezdní visum 5,- ť.
Poplatek jest v osnově odstupňován podle toho, jde-li o trvalé nebo jednorázové, vstupní nebo průjezdní visum: Poplatek za trvalé vstupní visum, jež dává majiteli vidovaného cestovního pasu největší právo, t. j. právo k libovolnému počtu překročená čsl. hranice v mezích doby platnosti visa a k pobytu má území Československé republiky, jest nejvyšší; poplatek za jednorázové vstupní visum jest stanoven polovinou částky, stanovené za trvalé vstupní visum za trvalé průjezdní visum, jež dává majiteli vidovaného pasu právo k libovolnému počtu průjezdů územím Československé republiky bez dobrovolného přerušení cesty, jest stanoven poplatek desetinou částky, stanovené za trvalé vstupní visum; konečně za jednorázové průjezdní visum, jež dává majiteli vidovaného cestovního pasu nejmenší právo, jest stanoven poplatek polovinou částky, stanovené za trvalé průjezdní visum.
O závaznosti obou shora zmíněných mezinárodních smluv pro Československou republiku viz I. část důvodové zprávy. Jednotlivá jejich ustanovení, pokud se týkají konsulárních poplatků, byla citována již v důvodové zprávě k § 2 A. 9, a k pol. 29, osnovy. Poplatků vidování cestovních pasů se týkají ustanovení části I. D. bodu 8., E. bodu 11., F, bodů 12, a 13. resoluce pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě a části D. bodu 8., E. bodu 11. a F. bodu 12, štýrsko-hradecké dohody.
Citovaná ustanovení resoluce pařížské konference o pasečil, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě znějí takto:
Část I. D. bod 8, zní: ťPoplatek visový bude maximálně 10.- frs. zl. Tento poplatek visový bude vybírán bez ohledu na státní příslušnost majitele pasu a bez ohledu na místo vstupu nebo výstupu z území státu, jenž uděluje visum. Avšak příslušníci státu, který zavede pro příslušníky jiných států nižší poplatek nežli obecný, mají na základě reciprocity nárok na stejný postup zmíněných států vůči sobě; v tomto případě budiž týž poplatek ustanoven pro příslušníky všech ostatních států, nabídnou-li zavedení stejného poplatku. Individuelních slev poplatkových nebude. Bude přípustno jen úplné prominutí poplatků pro určité kategorie osob podle pevných, publikovaných pravidel, Na tyto slevy bude se vztahovati shora zmíněná podmínka rovnosti a vzájemnosti.
Část I. E. bod 11, zní: ťPoplatek za průjezdní visum bude nejvýše 1,- fr. zl. a platí o něm ustanovená bodu 8, co do rovnosti, vzájemnosti, nepřípustností individuelních slev a nutnosti úplného prominutím.Ť Část 1, F., body 12, a 13, jsou citovány v poznámkách k pol. 29, osnovy.
Citovaná ustanovení štýrsko-hradecké dohody znějí takto:
Část D. bod 8, zní:
ťPoplatek za visum se určuje podle žadatelovy státní příslušnosti bez ohledu na zemí, kde se zdržuje.
Poplatek za vstupní visum, platné na 1 rok, obnáší 10,- zlatých franků, pro jedinou cestu 5,- zlatých franků, pokud není příznivějších dohod zvláštních, které byly neb snad i budou sjednány mezi různými státy (nástupnickými, Vstupní visa se budou dávati bezplatně těm osobám, které osvědčí, že jejích důchody nepřevyšují obnosu, nezbytného podle hospodářské situace jejich místa pobytu k živobytí vlastnímu a živobytí jejich rodin. Takové osvědčení není zpravidla potřebí u stálých a pomocných zaměstnanců veřejné správy, zahrnujíc v to vojíny pozemní i námořní. U pomocných zaměstnanců řemeslných, dělníků, domácího služebnictva, lodního personálu a nádeníků, jakož i u všech těch, kteří se odebírají do ciziny za dělnou prací. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na rodiny shora zmíněných osob (ženy, děti), byť cestovaly zvlášť, jakož i na vdovy a sirotky po řečených stálých zaměstnancích.
Osvědčení možno žádati, má-li dožádaný úřad důvodné pochybnosti o existenci předpokladů úplného osvobození od poplatků.
Od visových poplatků jsou rovněž osvobozeny osoby, které se činně súčastní vědeckých a uměleckých kongresům.Ť
Část E, bod 11. zní:
ťPoplatek za průjezdní visum obnáší 1 zlatý frank, pokud není příznivějších dohod zvláštních, které byly nebo,snad budou sjednány mezi různými státy nástupnickými.
Ustanovení § 8 o bezplatnosti platí také pro visum průjezdní.
Průjezdní visum, které bylo dáno na cestovní pas vydaný na jedinou cestu, platí za cenu jednoho zl. franku pro cestu tam i zpět.
Ustanovení poznámek 1, a 2, k této položce osnovy jest samozřejmé. Ohledně poznámky 3, viz shora odůvodněné poznámky 2, k pol. 29 osnovy.
Poznámka 4. stanoví, že vůči příslušníkům těch států, jež přijaly resolucí pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě ze dne 21. října 1920 a vůči příslušníkům států, jež ratifikovaly štýrsko-hradeckou dohodu o cestovních pasech a visech ze dne 27. ledna 1922, vyhlášenou ve Sbírce zákonů a nařízení z r. 1922 pod č. 158., se postupuje ve věcí visových poplatků podle zásad, stanovených v těchto mezinárodních smlouvách, pokud platí. Ustanovení toto jest samozřejmé.
Ustanovení poznámky 5, odpovídá ustanovení druhé vysvětlivky k pol. 44, II, odd. platného konsulárního sazebníku s tou změnou, že vzájemnost bude možno zavésti ve shodě se shora citovanými) zásadami resoluce pařížské konference o pasech, cestovních, formalitách a přímé osobní dopravě a dohody štýrsko - hradecké i v tom případě, kdy cizí zastupitelské úřady vybírají od československých příslušníků za visum nižší poplatek nežli jest čsl. poplatek zákonný. Podobné ustanovení obsahuje i rakouská novela k zákonu o konsulárních poplatcích, citovaná shora v odůvodnění poznámky 3, k pol. 29, osnovy.
Ve věci poznámky 6, viz odůvodnění poznámky 3, k pol. 29, osnovy.
Sluší poznamenati, že vláda Československé republiky přijala usnesením ze dne 23. června 1921 zásady resoluce pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přímé osobní dopravě jen pod podmínkou vzájemnosti, což jest formulováno poznámkou 5, k této položce. Položku 31, osnovy třeba, ponechati jako vzájemnou, ježto vzájemnost resp. retorse jest jediný prostředek, jímž možno donutiti cizí stát ke snížení nepřiměřeně vysokých visových poplatků pro československé příslušníky. Nepříznivý vliv, jejž mohou míti vysoké retorsní visové poplatky na cizinecký ruch v Československé republice může býti paralysován tím, že bude možno snižovati nebo promíjeti visové poplatky na základě zmocnění, daného ministerstvu zahraničních věcí § 8 odst. 2, osnovy, ku podpoře veřejných zájmů (z důvodů propagačních, národohospodářských a pod,) podle dosavadní prakse.
Poznámka 7, k položce 31, osnovy (dvojnásobný poplatek za vidování, připojí-li se za panujících epidemií zdravotní doložka) jest převzata z platného konsulárního sazebníku.
Poznámka 8. k pol. 31, osnovy, stanovící poplatek podle pol. 1. a) osnovy za vyplnění žádostí o visum zastupitelským úřadem. odpovídá poznámce 5, k pol. 29. a poznámce 3, k pol. 30, osnovy. Vzhledem k tomu však, že jde o položku reciproční jest k poznámce připojena reciproční klausule.
Poznámka 9, k pol. 31. osnovy, stanovící, že poplatek za vidování cestovního pasu podle ustanovení této položky se vybírá i tehdy, když úřední úkon provádí jiný úřad nežli zastupitelský, dává zákonný podklad vžité praksi. Podle ustanovení § 3 vládního nařízení ze dne 9. června 1921, č. 215 Sb. z. a n. může dáti cizincům v tuzemsku trvale usazeným, visum k návratu do Československé republiky politický úřad I, stolice (státní bezpečnostní úřad) místa jejich pobytu. Podle ustanovení 2, odst. téhož paragrafu jsou povinní cizinci, zdržující se v tuzemsku trvale nebo přechodně, dáti vidovati svůj pas okresní politickou správou místa svého pobytu, pokud není jíž opatřen visem československého zastupitelského úřadu. Podle dohody s Rakouskem ze dne 19. prosince 1922 uděluji pohraniční úřady visa nepodezřelým příslušníkům druhého státu v případech naléhavých a zvláštního uvážení hodných. Podobně postupuje se ve výjimečných případech i vůči příslušníkům jiných států. Za tyto úřední úkony se vybírají via facti poplatky reciproční. Odvolání proti případným výměrům a rozhodnutím, vydaným ve věcech visových poplatků, vyměřených vnitrostátními úřady správními, budou projednávána podle všeobecných zásad, platných ve správním řízení (zákon ze dne 19. března 1855, č. 52 ř. z. - úřední instrukce pro politické úřady - a zákon ze dne 12 května 1896, č. 101 ř. z.). Podobné ustanovení jako poznámka 9. osnovy obsahuje i poznámka a) k pol. 44. II. odd. rakouského konsulárního tarifu (§ 1 zákona ze dne 15. července 1924, č. 228 B. G. Bl.).