Náhrada za hotové výlohy.

Vedle poplatku, předepsaného při poplatných úředních úkonech, jakož i při úředních úkonech, osvobozených od poplatků, se vybírá náhrada za hotové výlohy (poštovné, poplatky za pasové a jiné nákladnější formuláře, telegramy atd,).

14. § 11 (2).

(2) Ministr zahraničních věcí nebo úřady jím zplnomocněné mohou odepsati hotové výlohy, uvedené v §§ 9 a 10, kdyby vymáhání jejich bylo spojeno s příliš velikými obtížemi anebo kdyby byly pravděpodobně nedobytný.

15. § 14 (1).

(1) Poplatek se platí hotově; vyměřuje se a vybírá jej zastupitelský úřad, provádějící poplatný úřední úkon, výjimečně ministerstvo zahraničních věcí nebo jím delegovaný úřad.

16. § 15.

Předepisování a vybírání poplatků honorárními konsulárními úřady.

(1) Poplatky se vybírají zásadně pro státní pokladnu.

(2) Ministr zahraničních věcí určí, zda a jaká část poplatků, v sazebníku stanovených, připadá přednostům honorárních konsulárních úřadů.

(3) Pokuty (§ 19) plynou výhradně do státní pokladny.

17. § 16.

Stanovení procentových poplatků. Měna.

(1) Vláda se zmocňuje vydati nařízením předpisy o tom, jak má býti vyšetřen základ pro vyměření procentových poplatků,

(2) Dále se vláda zmocňuje, vydati nařízením předpisy o měně, ve které se tyto poplatky vyměřují a platí.

18. § 17 (1), (2), (5).

(1) Stížnost............. je-li stěžovatel československým státním občanem,

(2) Uplatňuje-li stěžovatel vady řízení, sběhlé při vyměření poplatku.......

(5) Připadne-li poslední den lhůty na neděli nebo všeobecný svátek republiky Československé nebo státu, v němž má sídlo úřad, poplatek vyměřivší nebo pokutu uloživší, anebo v němž má strana bydliště, končí se lhůta teprve příštího všedního dne.

19. § 18.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o těchto poplatcích obecná zákonná ustanovení o kolcích a poplatcích.

20. § 19 (4).

(4) Pokutu vyměří a vybere úřad, příslušný k vybrání poplatku (§ 14).

21. § 20 (1), (2), (4), (5), (8).

(1) Právo státu vyměřiti poplatek se promlčuje ve čtyřech letech. Promlčecí......

(2) Právo vyměřiti částku, o kterou bylo nesprávně vyměřeno méně, se promlčí ve dvou letech.......

(4).......roku, ve kterém......

(5)...... povolením platební lhůty.

Po.....

(8) Je-li splatný poplatek zajištěn zápisem do pozemkové knihy nebo záznamem v úředních depositech, nelze do třiceti let po knihovním zápisu nebo záznamu namítati promlčení proti uplatňování práva takto nabytého.

22. § 21.

Podání stran, svědčící zastupitelským úřadům Československé republiky, jsou osvobozena od kolkovného.

23. § 22 (2).

(2) Současně pozbudou platností tyto zákony:

1...........

24. § 23 (2).

(2) Za deposita....... kromě poplatku

25. § 24.

........ obchodu, sociální péče, spravedlnosti a vnitra.

26. (V sazebníku v nadpisu rubrik na všech stránkách);

Poplatek:

u zast. úřadů ČSR, v zemích......

27. Pol. 2.

2. Za vybrání pohledávky, renty a pod. z vybrané částky nebo hodnoty.. 1%, nejméně však poplatek podle pol. 1.

Poznámky:

1, Viz § 4.

2, Za inkaso směnky se vybírá poloviční procentový poplatek,

3, Za doručení peněz......

4, Bylo-li......

28. Pol. 3, - Poznámka 4.

4. Za dohled nad správou pozůstalosti, svěřenou osobě mimo úřad, budiž......

29. Pol. 5. - Poznámka 2.

2. Tato deposita jsou poplatků prosta: peníze, složené zálohou k úhradě poplatků, výloh......

30. Pol. 20. - Poznámka 1.

1. Netýká se ověření.....

31. Pol. 29. - Poznámky: 1, 4, 5.

1. Viz § 2, B. 2.

4.......Neosvědčí-li strana hodnověrným způsobem, že ztráty pasu nezavinila.....

5. ...... se vybírá mimo poplatek stanovený touto položkou, polovina poplatku, stanoveného pol. 1. a).

32. Pol. 30, - Poznámka 1.

1. Viz § 2, B. 2.

33. Pol. 31. - Poznámka 1.

1. Viz § 2, A. 9. B. 1. a 2. a § 6.

34. Pol. 32. - Poznámka 1.

1..... sepsání výslechu (konstitutu), protestu ......

Zahraniční výbor usnesl se jednomyslně doporučiti, aby senát schválil návrh zákona ve znění dole uvedeném.

V Praze, dne 13. července 1925.

Svěcený v. r.,	Dr Ant. Klouda v. r.,
předseda.	zpravodaj.

II.

Poplatky za úřední úkony československých zastupitelských úřadů, dříve zkrátka konsulární poplatky nazývané, vybírají se dosud na základě:

1. zákonů starého Rakousko-Uherska, a to:

a) všeobecného poplatkového zákona z r. 1850,

b) specielních zákonů rakouského z roku 1902 a uherského z r. 1901,

c) doplňujících je zákonů z doby světové války z r. 1915 a 1917,

d) prováděcích předpisů k těmto zákonům;

2. zákona naší republiky, a to:

Opatření Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 29. září 1920 a k němu vydaných vládních nařízení z r. 1920 a 1923.

Přistoupením našeho státu ku Resoluci pařížské konference o pasech, cestovních formalitách a přítmě osobní dopravě ze dne 21. října 1920 a ku Štýrsko-Hradecké dohodě ze, dne 27. ledna 1922 vznikla však kolise s mnohými dosud platnými předpisy o konsulárních poplatcích, jež nutno v duchu těchto dohod upraviti. Kromě toho ukázaly se některé dosavadní poplatky pro přítomné hospodářské poměry nevhodnými (na př. poplatek za arch podání k úřadům naším ve Švýcarsku činí 18.90 fr., ve Spojených Státech amerických dokonce 7.27 dolarů, zato v Rakousku pouze 18 Kč) a generelní zvýšení jejich oním Opatřením Stálého výboru nevhodnost jejich jen stupňovalo, nepřipouštějíc pružného přizpůsobení jich místním hospodářským poměrům.

Příležitosti této používá vláda zároveň k tomu, aby modifikovala základy těchto dávek, aby dodala jim žádané pružnosti a aby agendu zjednodušila a ušetřila na personálu. Při této nové redakcí materie dávek konsulárních vláda s prospěchem používá podobných norem, vydaných v poslední době jinými státy na základě nastřádaných praktických zkušeností a předkládá osnovu tu Národnímu shromáždění, obsahující úpravu celého komplexu otázek s ukládáním a vybíráním konsulárních dávek spojených. Tato kompilace podávati pak bude pro budoucnost přehledný a úplný souhrn ustanovení dotyčného oboru (upravuje i látku stížností, promlčení, právo zástavní a pod.).

Osnova přítomná skládá se ze dvou částí:

1. z povšechné, rozdělené ve 12 kapitol o 24 paragrafech;

2. ze zvláštní, obsahující sazebník o 4 oddílech se 42 specielními položkami dávkovými, k nimž připojena specielní ustanovení.

Se stanoviska finančně-technického dlužno předem podotknouti toto:

Ministerstvo zahraničí není státním podnikem, založeným na zásadách soukromo-hospodářských a tedy úkony úřadů jeho nemohou býti posuzovány s hlediska lukrativního), nebo aby poplatky svými aspoň krylo svojí potřebu (mimo snad výjimečné případy §ů 9 a 10, kde je spravedlivé, aby strana kryla dotyčný náklad). Výnos dávek těch tvořiti má tedy jen částečnou úhradu, ale naopak výše dávek má přece jen zameziti, aby úřady nebyly zbytečně obtěžovány.

Naše zastupitelské úřady však s druhé strany vyžadují ze všech úřadů republiky poměrně největšího nákladu, a proto poplatky, vybírané za úkony jejich, v zájmu jednotlivých stran podnikané, musí býti úměrně vyšší než poplatky za úkony ostatních úřadů republiky. Proto na př. v položce 1, poplatek za první podání již stanoven částkou 50 Kč.

S obou těchto hledisek musí býti sazebník upraven a vláda skutečně hlediskům těm plně hoví.

Pokud se týče podrobností osnovy stačí poukázati na obsáhlou a velice podrobnou zprávu důvodovou, připojenou vládou k této osnově. Snad bylo by nápadným široce jdoucí zmocnění, které se osnovou tou dává ministru věcí zahraničních (§ 8: zvyšovati, promíjeti nebo snižovati poplatky; § 11: odepsati hotové výlohy komisní neb znalecké; § 15; ustanoviti podíl honorárního konsula na výnosu dávek) a vládě (§ 7: zavésti procentové srážky z dávek; § 9: stanoviti požitky pro úřední cesty a odměny znalcům; § 16: jak vyšetřiti základ pro vyměření procentových poplatků). Avšak dlužno míti na zřeteli, že zákon a sazebník platiti mají pro celý svět, pro nejrůznější země a poměry tak různé, že není možno již předem v zákoně na zvláštnosti jejich bráti patřičný zřetel, zejména za přítomných mimořádných politických a hospodářských poměrů. Proto jest zcela účelným, když dává se vládě zmocnění, aby v konkrétních případech zvláštních dávky ty upravila podle místních potřeb anebo podle potřeb jednotlivých žadatelů. Velmi často úprava ta bude závislá na tom, jak onen stát chová se k našim občanům (reciprocita) a na ohledech společenské a mezinárodní slušnosti nebo zvyklosti.

Vůdčí myšlenkou povinností k dávce je výlučný soukromý zájem strany; tam tedy, kde současně jde o zájem státu, o právní ochranu naších občanů v cizině, tam dávka se vybírati nebude, i kdyby při tom šlo též o soukromý zájem strany (§ 2, A, bod 1., 2., 4., 8.).

Za účelem zamezení dvojího zdanění osvobozují se podání stran od všeobecného kolkovného (§ 21), takže stačí budoucně pouze poplatek podle sazebníku tohoto.

Sazebník ve svých 42 položkách obsahuje částečně pevné sazby, částečně pevné procento z hodnoty předmětu úkonu úředního, a částečně zvláštní omezení nebo zvýšení dávky. Pro posouzení vhodnosti a účelnosti jednotlivých těchto položek musíme spoléhati na praktické zkušenosti našich zastupitelských úřadů, doplněné zkušenostmi jiných států.

Pokud se týče finančního účinku, jejž pro pokladnu státní tato úprava Bude míti, dlužno míti na paměti, že oproti dosavadním sazbám se dávky tyto někde zvyšují (v zemích se znehodnocenou valutou), někde však zase snižují v zemích s valutou hodnotnou) a zejména že se zavádí široké osvobození od dávek v §u 2 i v případech, kde dříve dávka se vybírala, ale kde další její vybírání se nedoporučuje (tak zejména buď úplné zrušení vis nebo aspoň prominutí poplatků visových). Úhrnný efekt těchto nových úprav nedá se ani přibližně stanoviti. Zejména parlamentem žádané zřizování honorárních konsulátů nebo nahrazování dosavadních státních konsulátů jimi povede ku značnému snížení, výnosů poplatků pro stát - ono vede ovšem i ku snížení výdajů státních na tyto konsuláty.

Lze však přibližně souditi, že celkový výnos poplatků nebude novým zákonem tímto snížen, a že nebude se asi značně lišiti od výnosu posledních dvou let, - v roce 1923 = 24 mil. Kč. v r. 1924 skoro 30 mil. Kč.

Výbor rozpočtový v dohodě s výborem zahraničním předsevzal v osnově vládní některé změny, jednak pouze textové, jednak i obsahové, avšak vedlejšího významu.

Z prvních pokládá za vhodné, aby úřady zastupitelské nenazývaly se pouze s česko-slovenským nýbrž úřady republiky Československém. Dále aby poplatky nenazývaly se konsulárními, neboť nevybírají se pouze od úřadů konsulárních, nýbrž od všech zastupitelských úřadů. V § 1 B. bod 4. škrtnut vzhledem k bodu A, 4 téhož paragrafu.

Materielně pokládal rozpočtový výbor za nutné, aby pátý odstavec §u 17 - ustanovení o počítání lhůt pro stížnosti - doplněn byl tak, aby i svátky, v cizině uznané, přišly k platnosti.

Do položky 2. sazebníku vložena poznámka, snižující poplatek ze směnek na polovic, neboť celé 1% byl by poplatek vysoký.

Rozpočtový výbor navrhuje:

Slavný senáte, račiž takto upravenou osnovu zákona schváliti.

V Praze dne 14. července 1925.

Ferd. Jirásek v, r.,	Dr J. Karas v. r.,
předseda.	zpravodaj.

Zákon

ze dne..........192..

o poplatcích za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

I. Předmět poplatků.

§ 1.

Za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky se vybírají poplatky ve výši, uvedené v sazebníku, tvořícím součást tohoto zákona.

II. Osvobození od poplatků.

§ 2.

Mimo případy, uvedené v sazebníku při jednotlivých položkách, jsou od poplatků osvobozeny:

A. Podle povahy úředního úkonu

1. úřední úkony, k nimž daly podnět československé nebo cizí úřady, veřejné korporace a veřejné ústavy, pokud nejde podstatně o zájem soukromé strany;

2. úřední úkony, týkající se ochrany a zastupování československých příslušníků proti opatřením, která odporují mezinárodním smlouvám nebo zásadám mezinárodního práva;

3. podání, obsahující oznámení a návrhy podstatně v zájmu veřejném;

4. úřední úkony ve všech odvětvích sociální správy;

5. informace obchodního rázu, zejména zprávy o obchodních poměrech, o úvěru-schopností firem a úpadcích, dále oznámení jmen právních zástupců, jednatelů a pod.;

6. podání ve věcí vyměření nebo zákonem přípustného snížení, vrácení nebo posečkání s placením těchto poplatků; dále dotazy o způsobu úředních vyřízení;

7. stížnosti ve smyslu § 17 tohoto zákona;

8. řízení ve věcech vojenské povinnosti;

9. předběžná visa;

10. doporučovací listy,

B. Podle osobních poměrů poplatných osob

1, diplomatická visa;

2, visa pro příslušníky cizích států na základě vzájemností;

3, pasy pro zaměstnance zahraniční služby a jejich rodiny;

4, všechny úřední úkony pro osoby nemajetné, jejichž nemajetnost jest úřadu známa nebo hodnověrně osvědčena; úřední úkony pro osoby, kterým bylo československým soudem propůjčeno právo chudých pro určitou právní věc, pokud s ní tyto úřední úkony souvisejí; jedná-li se o příslušníky cizích států, vyžaduje se vzájemnost.

III. Povinnost platiti a ručení.

§ 3.

Povinnost platiti. Osobní ručení.

(1) Zaplatiti poplatky (§ l), diety (stravné) a cestovní výlohy zaměstnanců zastupitelských úřadů při úředních cestách, cestovní výlohy a odměny znalcům (§ 9) a jiné hotové výlohy (§ 10) jest povinna staraná, která žádá za poplatný úřední úkon; při úředních jednáních, zavedených z úřední mocí nebo na dožádání některého úřadu, strana, v jejímž zájmu se úřední jednání bona,

(2) Poplatky a jiné shora uvedené výlohy při úředních úkonech, vztahujících se ku plavbě čsl. obchodního loďstva námořního, jest povinen zaplatiti v první řadě velitel lodi.

(3) Je-li zavázáno ku placení více osob, ručí za zaplacení všecky rukou společnou a nerozdílnou.

§ 4.

Věcné ručení.

(1) (Pro poplatky, stanovené 2. položkou sazebníku, vázne zákonné zástavní právo na vybraných částkách a cennostech; pro poplatky, stanovené 3, položkou, vázne zákonné zástavní právo, na jmění pozůstalostním nebo na peněžité částce, při dražbě docílené; pro poplatky, stanovené 4. položkou, vázne zákonné zástavní právo na přijatých částkách a cennostech; pro poplatky, stanovené 5, položkou, vázne zákonné zástavní právo na uschovaných předmětech. Na těchto majetcích vázne i zákonné zástavní právo pro diety (stravné) a cestovní výlohy zaměstnanců zastupitelských úřadů při úředních cestách, cestovní výlohy a odměny znalcům (§ 9) a jiné hotové výlohy (§ 10). Zastupitelský úřad jest oprávněn sraziti si nezaplacené poplatky, diety (stravné), cestovní a jiné výlohy při odevzdání předmětů, na nichž vázne zákonné zástavní právo.

(2) Toto zástavní právo má přednost přede všemi zástavními právy pro pohledávky z titulů práva soukromého.

IV. Ustanovení o sazebníku.

§ 5.

Všeobecná ustanovení.

(1) Poplatky jsou stanoveny buď pevnými částkami nebo v procentech.

(2) Poplatky, stanovené pevnou částkou, se rozumějí v československých korunách

(3) Jak budou československé koruny přepočítávány na místní měny, bude stanoveno vládním nařízením.

§ 6.

Přirážky v mimoevropských zemích.

(1) Zastupitelské úřady v mimoevropských zemích vybírají k poplatkům, stanoveným v prvním sloupci sazebníku, stoprocentní přirážku.

(2) Přirážce této podléhá též nejvyšší výměra poplatku, stanoveného pol. 32, sazebníku a nejnižší nebo nejvyšší pevná výměra procentových poplatků. Jinak jsou poplatky, stanovené v procentech, od této přirážky osvobozeny.

(3) Od přirážky jsou osvobozeny též poplatky podle položek sazebníku: 26. e) a f), 27. e) a f), 28. e) a f) a 31.

§ 7.

Zmocnění ke srážkám.

Vláda se zmocňuje zavěsiti dočasně pro země s mimořádnými poměry hospodářskými procentové srážky.

§ 8.

Zmocnění ke zvyšování, promíjení a snižování poplatků.

(1) Ministr zahraničních věcí nebo úřady jím zplnomocněné mohou výjimečně vybírati podle volného uvážení dvojnásobný pravidelný poplatek, slušelo-li by považovati poplatek, uvedený v sazebníku, za příliš nízký vzhledem ke zvláštní obtížností případu nebo nepoměrné zíráte času, spojené s vyřízením.

(2) Dále mohou ministr zahraničních věcí nebo úřady jím zmocněné promíjeti anebo snižovati poplatky z důvodů vzájemností, ekvity, ku podpoře veřejných zájmů a upouštěti od vymáhání poplatků, kdyby bylo spojeno s příliš velkými obtížemi nebo kdyby poplatky byly pravděpodobně nedobytný.

§ 9.

Diety (stravné) a cestovní výlohy zaměstnanců zastupitelských úřadů při úředních cestách konaných na žádost nebo v zájmu stran. Náhrada cestovních výloh a odměny znalcům.

Vláda stanoví k návrhu, jejž podá ministr zahraničních věcí v dohodě s ministrem financí směrnice o dietách (stravném) a cestovních výlohách, jež příslušejí zaměstnancům zastupitelských úřadů při úředních cestách, konaných na žádost nebo v zájmu stran a o náhradě cestovních výloh i případné odměně znalcům a jiným osobám, přibraným zastupitelským úřadem k úřednímu úkonu.

§ 10.

Náhrada za hotové výlohy.

Vedle poplatku, předepsaného při poplatných úředních úkonech, jakož i při úředních úkonech, osvobozených od poplatků, se vybírá náhrada za hotové výlohy (poštovné, poplatky za pasové a jiné nákladnější formuláře, telegramy atd.).

§ 11.

Zálohy ku krytí výloh. Odepisování výloh.

(1) Stát má právo požadovati ku krytí výloh (§§ 9 a 10) předem zálohu, vyjímaje případy, kdy řízem bylo zahájeno z úřední moci nebo na podnět jiného úřadu, dále kdyby toho vyžadoval veřejný zájem nebo straně byla odkladem řízení způsobena nenahraditelná škoda.

(2) Ministr zahraničních věcí nebo úřady jím zmocněné mohou odepsati hotové výlohy, uvedené v §§ 9 a 10, kdyby vymáhání jejich bylo spojeno s příliš velikými obtížemi anebo kdyby byly pravděpodobně nedobytný.

§ 12.

Rozměry stránky a archu.

(1) Stránka podle přiloženého sazebníku má nejvýše 25 řádků, každý řádek nejvýše 20 slabik. Překročuje-li stránka celkově tyto rozměry, zvyšuje se poplatek o 25% obyčejné sazby.

(2) Arch podle přiloženého sazebníku má čtyři stránky ve smyslu předcházejícího odstavce.

V. Vznik poplatkové povinnosti.

§ 13.

Nárok státu na poplatek vzniká při podáních a přílohách tím okamžikem, kdy se podání u úřadu činí, jinak zahájením úředního úkonu, pokud není v sazebníku stanoveno jinak.

VI. Předepisování a vybírání poplatků.

§ 14.

Zásady.

(1) Poplatek se platí hotově; vyměřuje a vybírá jej zastupitelský úřad, provádějící poplatný úřední úkon, výjimečně ministerstvo zahraničních věcí nebo jím delegovaný úřad.

(2) Poplatek se vyměřuje podle okolností buď ústně nebo písemně, a to buď řádným platebním rozkazem anebo potvrzením na listině.

(3) Poplatek podle 1. položky sazebníku nutno zpravidla zaplatiti ihned, když se podání činí. Jinak jest vyměřený poplatek splatný, jakmile se straně ústně nebo písemně oznámí. Nezaplatí-li ho strana do 30 dnů, může býti exekučně vymáhán a strana jest povinna platiti až do dne zaplacení úroky z prodlení ve výší, stanovené pro kolky a poplatky a hraditi případné exekuční výlohy. Výjimky stanoví vládní nařízení.

§ 15.

Předepisování a vybírání poplatků honorárními konsulárními úřady.

(1) Poplatky se vybírají zásadně pro státní pokladnu.

(2) Ministr zahraničních věcí určí, zda a jaká část poplatků, v sazebníku stanovených, připadá přednostům honorárních konsulárních úřadů.

(3) Pokuty (§ 19) plynou výhradně do státní pokladny.

§ 16.

Stanovení procentových poplatků. Měna.

(1) Vláda se zmocňuje vydati nařízením předpisy o tom, jak má býti vyšetřen základ pro vyměření procentových poplatků.

(2) Dále se vláda zmocňuje vydati nařízením předpisy o měně, ve které se tyto poplatky vyměřují a platí.