Budeme usilovně působiti k tomu, aby byly splněna
všechny sliby dané státním zaměstnancům.
Budeme žádati zrušení prosincových
zákonů, splnění definitivní
úpravy požitků státních zaměstnanců,
úpravu požitků staropensistů, zastaveni
restrikčního zákona, jehož se zneužívá
proti existenčně nejslabším, politicky
nepohodlným, k národnostní persekuci, k vynucováni
celibátu státních zaměstnankyň.
Chceme, aby také poměry samosprávných
zřízenců byly upraveny.
Samy strany koalice přiznávají neudržitelnost
dnešní soustavy daňové, my komunističtí
poslanci budeme zde v parlamentě působiti k tomu,
aby změna daňových zákonů stala
se rychle a aby nebyla pouze zdánlivou. I vládní
socialisté jsou svým programem vázáni
zasaditi se o takovou změnu dosavadních zákonů
daňových, aby daně byly uvaleny na největší
boháče, kapitalisty a velkostatkáře.
Jenom v tom případě bude možno uleviti
dělníkům a pracujícím rolníkům.
Základem státních příjmů
nesměji býti daně nepřímé,
působící drahotu. Mimořádně
nutno je rychle zrušiti daň z obratu, zejména
na potraviny. Vzhledem k dnešním drahotním
poměrům je nutno daněprosté existenční
minimum při dani z příjmů určiti
hranicí 16.000 Kč ročního přijmu
a míti při jeho stanovení zřetel na
početnost rodiny.
Okamžitě budiž vydáno vládní
nařízení, že berní správy
nesmějí žádati na továrnících,
aby dělníkům strhovali 5% mzdy na zaplacení
daní dodatečné vyměřených
za léta 1919 až 1923. (Výkřiky komunistických
poslanců.) Protestujeme proti tomu, aby na základě
zákona ze dne 8. října 1924, čís.
235 Sb. z. a n., byly odpisovány daně pouze kapitalistům,
kdežto u dělníků přes řádné
odůvodněné žádosti jsou exekučně
bezohledně vymáhány. Poněvadž
nevěříme dnešnímu třídně
zaujatému byrokratickému státnímu
aparátu, žádáme, aby ukládání
a vybírání daní bylo kontrolováno
orgány dělnické třídy, buď
továrních výborů anebo odborových
organisací. (Tak jest!) Jenom v souvislosti s kontrolou
výroby je pomocí těchto dělnických
orgánů možno předejíti tomu,
aby velcí kapitalisté při odvádění
daní nepodváděli.
Velkou péči věnují komunističtí
poslanci v Národním Shromáždění
potřebám pracujících rolníků.
My se nepovažujeme jen za zástupce průmyslových
dělníků, nýbrž také všech
pracujících, velkokapitalismem vyssávaných
a kapitalistickou vládou potlačovaných rolníků.
(Výborně! Tak jest!) Budeme je chrániti
proti nespravedlivým daním, proti bankovnímu
kapitálu, který je vrhá do zadluženosti
a postupně ničí těžkými
podmínkami úvěru. Chceme, aby odčiněn
byl podvod, jenž na drobných a středních
rolnících byl spáchán při provádění
pozemkové reformy. (Výkřiky posl. Bolena
a Mikulíčka.) Od placení daní
nechť jest z malých rolníků osvobozen
každý, kdo nemá více půdy než
1 ha na jednoho člena rodiny. (Hluk. - Různé
výkřiky komunistických poslanců.)
Ke kontrole spravedlivého ukládání
daní rolníkům buďtež z řad
pracujících rolníků zřízeny
kontrolní daňové komise. Nutno provésti
revisi přídělového řízení
v provádění pozemkové reformy, zejména
revisi přidělených zbytkových statků.
Aby kontrolu v této věci mohla prováděti
nejširší veřejnost, žádáme
uveřejnění seznamu osob, kterým se
zbytkových statků dostalo. (Výborně!
Potlesk komunistických poslanců.) Malým
vesnickým lidem, kterým při provádění
pozemkové reformy dostalo se za drahou cenu malých
kousků půdy, buďtež prominuty nedoplatky,
po případě vráceno to, co zaplatili.
(Tak jest!) Občanské sbory zástupců
vesnického obyvatelstva nechť kontroluji veškerou
přídělovou a parcelační činnost
pozemkového úřadu. Jest nutným zákon
o nucených pachtech. Každý statkář,
jenž vlastni půdy od 50 do 100 ha, nechť jest
zavázán 10%, vlastník 100 až 150 ha
20%, vlastník 150 až 300 ha 30% své půdy
přenechati za mírné nájemné
malým zemědělcům. (Výborně!
Potlesk komunistických poslanců.) Budiž
zřízena kontrola pracujícího občanstva
a parlamentu nad hospodařením dřívím
z lesů, které jsou v záboru. Kontrola tato
nechť má za účel zameziti kapitalistickou
lichvu s tímto dřívím, která
jednak znemožňuje stavební ruch, na druhé
straně pak chudým lidem znemožňuje opatřiti
si dříví palivové. Ku prospěchu
chudých vesničanů je vyříditi
otázku pastvin a užívání lesů.
Je nutno umožniti poskytování levného
a dlouhodobého úvěru drobným rolníkům.
To, co se u nás vydává za pozemkovou reformu,
ukázalo se v praksi jen podvodem spáchaným
na drobných a středních rolnících.
(Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)
V rukách agrární strany stala se pozemková
reforma prostředkem k posílení stranického
vlivu této strany, dále prostředkem k tomu,
aby usazováním českých kolonistů
na zbytkových statcích v obvodech německých,
maďarských, slováckých a podkarpatoruských
byla provozována politika nacionálního výboje
a upevňována vláda české nacionální
buržoasie. Budeme usilovati o to, aby v Československu
byla provedena skutečná pozemková reforma
na podobných zásadách, jako byla provedena
ve Svazu Sovětských Socialistických Republik.
(Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)
V otázce národnostní my komunisté
považujeme za svou povinnost, také zde, v Národním
shromáždění, odrážeti všechnu
nespokojenost, kterou národnostní menšiny cítí
v této zemi. Každá národnost má
právo sama volně rozhodovati o svém sebeurčení
až do odluky (Výborně! Potlesk komunistických
poslanců.) prostřednictvím svých
zastupitelských sborů, volených pracujícími
masami. Volby na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byly plebiscitem,
který dokazuje před celým světem,
že obyvatelstvo těchto obvodů živelně
odmítá dnešní pražský buržoasní
česko-nacionální centralismus. (Výborně!
Potlesk komunistických poslanců.) Kdežto
vláda a strany koalice hned po volbách odpověděly
pro toto hlasování slováckého lidu
a lidu v Podkarpatské Rusi persekuci, my komunisté
s důrazem prohlašujeme, že jak pracující
lid Podkarpatské Rusi, tak také lid slovenský
má právo jednati o svém osudu na vlastních
sněmech. (Výborně! Potlesk komunistických
poslanců.) Podkarpatská Rus má dokonce
vlastní sněm zaručený ústavním
zákonem. (Výkřiky.) Budeme potírati
nacionálně potlačující politiku
pražské měšťácké vlády.
(Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)
Víme, že požadavek o autonomii je měšťáckou
myšlenkou, znamenající dohodu s buržoasií
národa vládnoucího a potlačovaného.
Ale jako požadavek částečný budeme
podporovati i požadavek autonomie a vůbec každou
formu, v jaké obyvatelstvo Slovenska a Podkarpatské
Rusi po dobrovolném svém vlastním usnesení
bude chtíti státně žíti. (Výborně!
Potlesk komunistických poslanců.) Také
Němci v Československu mají právo
vysloviti se o svém poměru ke státu, a toto
právo nemůže jim býti upíráno
nikým, zejména ne tím, kdo sám se
odvolává na právo národního
sebeurčení. (Výborně! Potlesk komunistických
poslanců.)
Toto jsou naše zásadní hlediska na řešení
otázky národnostní. Není možným
trvalé spolužití národů než
na podkladě dobrovolnosti, jak prakticky ukazuje rozřešení
národní otázky v SSSR. (Výborně!
Potlesk komunistických poslanců. - Odpor
a výkřiky čsl. soc. dem. poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. dr Šmeral (pokračuje): Právě,
že buržoasně-demokratický režim u
nás za řadu let neučinil ani jediného
kroku k rozřešení této otázky...
(Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím, aby
řečník nebyl vyrušován.
Posl. dr Šmeral (pokračuje):... jak
jsme viděli potvrzeno právě na začátku
dnešní schůze, je dokladem pro jeho neudržitelnost,
pro nutnost proletářsko-revoluční
vládní soustavy také ve střední
Evropě a v Československu. Ale my komunisté...
(Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. dr Šmeral (pokračuje)... současně
prohlašujeme, že už teď, kdy národnostní
otázka ve svých velkých rysech není
ještě rozřešena, budeme také na
půdě parlamentní bojovati proti každému
konkrétnímu činu vlády, který
bude namířen proti národním menšinám,
a budeme podporovati každé opatření
způsobilé přispěti ke zmírnění
národnostního útisku. Zavírání
maďarských, polských a německých
škol, hromadná propouštění německých,
maďarských, slovenských a polských státních
zaměstnanců, zneužívání
restrikčního zákona k účelům
nacionální persekuce, (Výborně!
Potlesk komunistických poslanců.) zneužívání
pozemkové reformy k prováděni české
kolonisace v německých, slovenských, podkarpatoruských
a maďarských obvodech, odbourávání
průmyslu na Slovensku a Podkarpatské Rusi, soustavná
kolonisace těchto obvodů pomocí české
buržoasie, otázka státní příslušnosti
několika set tisíc lidí na Slovensku a Podkarpatské
Rusi a polském Těšínsku desetiletí
žijících, počešťovací
politika na Hlučínsku, řádění
nevolených správních komisí v polských
obcích na Těšínsku, kde za více
než 6 let české vlády vůbec ještě
nebyly provedeny volby (Hanba! Fuj!), podřizování
domácího obyvatelstva na Slovensku a Podkarpatské
Rusi soudům, byrokratům, policejním velitelům
a ruské kontrarevoluční emigraci, to jsou
jenom příklady konkrétních otázek,
kterým budeme věnovati v parlamentě soustavnou
pozornost.
Volby, ve kterých vládní strany koalice zůstaly
v menšině, (Výborně! Potlesk komunistických
poslanců.) byly odpovědí na politiku
persekuce a reakce. Protestujeme co nejdůrazněji
proti porušení zákona, jež bylo spácháno
z důvodu koaliční politiky a Mičurovou
mstivostí na právoplatně zvoleném
poslanci soudr. Tausikovi (Výborně! Potlesk
u komunistických poslanců.). Žádáme,
aby posl. Tausik byl propuštěn z vězení,
aby porušení zákona, způsobené
rozsudkem Nejvyššího soudu, vyneseným
den po Tausikově zvolení, bylo odčiněno
a aby do žaláře byli zavřeni korupčníci
vládního tábora. (Různé
výkřiky.) Žádáme všeobecnou
amnestii pro všechny, kdož byli odsouzeni v souvislosti
s politickou činností. Budeme na stráži
proti zamýšlenému dalšímu omezení
obecní a okresní samosprávy. (Výborně!)
Předložíme sněmovně podrobně
vypracovaný návrh zákona o odluce církve
od státu.
Československo je dnes státem ve vysoké míře
militaristickým. Státní rozpočet má
velmi mnoho neproduktivních položek, z nichž
vedle položky na zúrokování státního
dluhu, výdaj na armádu jest největší.
Žádáme podstatné zmenšení
těchto výdajů, přechod k miliční
branné soustavě. rozsahu opravdu nezbytně
jen nutného. Stát vydržuje proto nepřiměřeně
velkou armádu. poněvadž provozuje zahraniční
politiku nepřátelskou k sousedním zemím:
Německu, Rakousku, Uhrám a současně
politiku úplné závislosti na kapitalistických
velkostátech západu. My jsme pro politiku nezávislou
od kapitalistických velkostátů pro politiku
přátelství a hospodářské
dohody se sousedy. Jsme samozřejmě pro nejužší
politické a hospodářské spojení
se SSSR (Potlesk komunistických poslanců.) s
jedinou zemí, jež se osvobodila ode všech imperialistických
vlivů a svrhla doma vládu buržoasie. Všechna
zahraniční politika československá
měla by po našem přesvědčení
býti orientována tímto směrem. Bezvýhradné
zavedení normálních diplomatických
styků uznání sovětského Ruska
de jure může býti pouze předehrou. prvním
krokem k tomu, abychom následující pak řadou
smluv došli k hospodářskému svazu se
SSSR. (Výborně! Potlesk komunistických
poslanců.)
Jsme rozhodnými odpůrci dosavadní zahraniční
politiky československé vlády, která
napřed úplně se odevzdala do služeb
Francie, nyní zase chce sloužiti Anglii a jejím
tendencím isolovati Rusko. Naopak jsme co nejdůrazněji
pro politické i hospodářské sblížení
se sovětským Ruskem. Jsme přesvědčeni,
že dojde k organisaci států střední
Evropy, a to k organisaci osvobozené od jakýchkoliv
plánů nebo závazků imperialistických,
a že tato neimperialistická organisace střední
Evropy bude prvním krokem k utvoření proletářského,
sovětového Svazu spojených států
evropských. (Potlesk komunistických poslanců.)
Jen v tomto rámci jest na trvalo a vážně
možné také rozřešení národní
otázky českého a slovenského obyvatelstva.
Na poli zahraniční politiky Československa
budeme podporovati vše, co vede k cíli právě
naznačenému. Budeme proti všemu, co ve svých
důsledcích vede k rozněcování
mezinárodních intrik imperialistických států
a kapitalistických klik v každém z nich.Známe
dobře politický význam toho. že dr Beneš
právě hlasoval v Lize národů proti
Turecku pro Anglii v otázce mosulské. Ministr Československé
republiky zradil v Lize národů sebeurčovací
právo tureckého obyvatelstva, bojujícího
proti imperialistické velmoci za svoji existenci. Včera
uznávala koaliční vláda za svého
pána Francii. dnes se nabízí do vasalských
služeb Chamberlainovi. Dosud se otevřeně stavěl
proti uznání Ruska de jure jen p. dr Kramář.
Kdo je v tomto ohledu dr Kramář? Je v prvé
řadě výrazem české bankokracie,
zejména Živnostenské banky. On je v tomto směru
své činnosti za druhé nástrojem ruské
kontrarevoluční monarchistické. caristické
emigrace. Že tomu skutečně tak jest, dokázal
telegram zaslaný dru Kramářovi z Paříže
Kartašovem. ruským bělogvardějcem, předsedou
ruského nacionálního komitétu v Paříži.
jenž byl otištěn 7. prosince ve večerních
Národních Listech.
Ale dr Kramář daleko není jediný
z našich oficielních činovníků,
kteří pořád počítají
ještě s císařským Ruskem. Mám
opis smlouvy trhové, kterou pražská obec uzavřela
stra:n koupě pozemku u ruského kostela. Smlouva
tato je podepsána koaličním starostou dr
Baxou a je datovaná 27. listopadu 1925. Citu.ji z ní
jen dvě věty (čte):..Mezi JUDrem Vratislavem
Černým, advokátem v Praze. jako soudně
ustanoveným opatrovníkem císařské
ruské vlády, jako prodávajícím
se strany jedné.. (Hluk. - Výkřiky.)
a obcí hlavního města Prahy, jako kupující
se strany druhé byla uzavřena tato smlouva".
Článek IV. této smlouvy - cituji - zní
takto:,,Obec pražská přejímá
závazek" - prosím 27. listopadu 1925! -,,že
v budoucnosti. bude-li si toho císařská ruská
vláda přáti, (Veselost a potlesk komunistických
poslanců.) postoupí jí" - císařské
ruské vládě - " jiný vhodný
pozemek"(Hluk. - Výkřiky poslanců
komunistických.)
Co znamená tato smlouva? Hlavní město Československa
oficielně ještě v prosinci 1925 uznává
carskou vládu, uznává ji i do budoucnosti,
uznává ji společně s československými
soudy. (Výkřiky posl. Bolena.) Obchoduje
s ní, kupuje od ní pozemek, který je ve skutečnosti
vlastnictvím ruského státu (Výborně!
- Potlesk komunistických poslanců.), tedy dnešního
SSSR. Kupuje při tom tento pozemek od zloděje (Výborně!)
kontrarevolučního, kavalírsky, za jednu
třetinu skutečné ceny. (Různé
výkřiky a potlesk komunistických poslanců.)
Toto jednání koaličního starosty
města Prahy, toto stanovisko čsl. soudů samozřejmě
se neděje bez vědomí koaličních
stran a vlády. Takovouto zahraniční politiku,
která na jedné straně výrazu dochází
v neuznání de jure, na druhé straně
v zabrání pozemku, který má území
SSSR, dělati nebudeme.
Litujeme, že v debatě o vládním prohlášení
není možno hlasovati o návrzích,
jinak bychom poskytly stranám příležitosti,
aby místo křiku zaujaly stanovisko k resoluci tohoto
krátkého znění:,,Sněmovna zavazuje
vládu, aby co nejrychleji ustavila normální
diplomatické styky se SSSR." (Potlesk komunistických
poslanců. - Různé výkřiky čsl.
poslanců soc. demokratických.) Myslím,
že sociální demokraté, kteří
takto křičí, by hlasovali pro.
Poněvadž v důsledcích jednacího
řádu (Výkřiky.) nejsme s to,
vynutiti hlasování o podobné resoluci, vyslovujeme
kategoricky jménem našeho klubu požadavek, aby
uznání SSSR de jure bylo neodkladně provedeno.
Přicházím ke konci a shrnuji: Máme
před sebou po volbách vládu, která
v podstatě je touž, jaká vládla před
volbami, s tím rozdílem. že je to nyní
vyložená vláda menšiny. 6 koaličních
stran nedostalo jedné poloviny ze všech hlasů
ve volbách do posl. sněmovny odevzdaných.
Je to vláda menšiny, je to vláda českých
kapitalistů, zase krytá spoluúčastí
sociálních demokratů a českých
socialistů v koalici. třebaže sociálně
demokratická opora měšťácké
vlády vyšla z voleb značně oslabena.
Je to vláda kapitalistické konsolidace a kapitalistického
budování Československa. Vláda, která
má cílem kapitalisticky vybudovati stát na
účet pracujících, přirozeně
nemůže dáti dělníkům ničeho
kladného. Jen cestou vážného boje mohou
býti na ní vydobyty i nejmenší dílčí
ústupky. K tomuto boji vyzýváme se sněmovní
tribuny do jednotné fronty všechno dělnictvo
země. (Výborně! Potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu přichází
nyní p. posl. Pik. (Komunističtí
poslanci povstali a zpívají Internacionálu.)
Prosím o klid.
Prosím p. posl. Pika, aby se ujal slova.
Posl. Pik: Slavná sněmovno! Události,
které v této sněmovně provázely
prohlášeni pana min. předsedy... (Výkřiky:
Ať žije Internacionála!)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. Posl.
Pik (pokračuje):... jsou smutným a
odsouzení hodným zjevem. Odsouzení zasluhují
proto, že se za nimi skrývá jasný a
zřejmý cíl, rozvrátiti tento demokratický
parlament a naši demokratickou republiku. Ještě
více je nutno odsouditi, ježto jsou s to, podkopati
a ohroziti demokratické základy, z nichž prýští
politická a demokratická práva širokých
vrstev lidových. Odsuzujeme je jako zrůdnost v životě
státu, který měří všem
občanům a národnostem stejná práva
politická a který všem občanům
i národnostem zaručuje volnost jejich projevů.
Píseň, kterou zazpívali němečtí
nacionálové při konci svých projevů,
píseň,,Deutschland über Alles" (Heil!)
měla býti zazpívána po řeči
pana dr Šmerala, neboť v jeho řeči
byla táž tendence, jako je v písni "Deutschland
über Alles"- (Potlesk.)
These vyslovená p. dr Šmeralem, totiž
uplatnění národnostních práv
až do odloučení, znamená totéž,
co ve své thesi hlásá německý
nacionalismus v naší republice. Němečtí
nacionálové hlásají zřejmě
a otevřeně odtržení částí
naší země od Československé republiky
a přivtělení k říši Německé.
Totéž v jiné formě a v jiném
duchu hlásá za komunisty p. dr Šmeral.
Proto,,Deutschland über alles" mohla býti stejně
tak dobře zazpívána po řeči
p. dr Šmerala, jako byla zazpívána po
těch ostudných projevech, které zde německý
nacionalismus projevil. (Předsednictví převzal
místopředseda Slavíček.)
Jest smutno, že ruku v ruce s iredentou německých
nacionálů stála dnes poslanecká delegace
slovenské větve našeho národa, která
úsilím (Výkřiky poslanců
ľudové strany slovenské.) československé
revoluce byla osvobozena z pout maďarské tyranovlády,
a je smutné a charakteristické, že tomuto projevu
slovenské delegace demonstrativně aplaudovali němečtí
nacionálové. (Výkřiky německých
a ľudových poslanců.) Tyto projevy, ježto
jsou namířeny proti základům našeho
parlamentarismu a naší demokracie, odsuzujeme jako
strana, která vývoj dělnické třídy
zakládá na principech demokracie, jako strana, která
má za povinnost hájiti demokratické základy
našeho státu.
V prohlášení pana ministerského předsedy
byl obsažen princip součinnosti československých
stran. Také československá sociální
demokracie bude součinna opětně na správě
a budování tohoto státu. Nikoliv z touhy
po vládnutí, nýbrž... (Výkřiky.)