Pátek 18. prosince 1925

Posl. dr Spina (německy): Slavná sněmovno! Jako zvolení zástupci sudetsko-německého lidu obnovujeme jménem svazu zemědělců, německé křesťansko-sociální strany lidové, německé národně socialistické strany dělnické a německé strany živnostenské na počátku druhého zasedání slavnostně prohlášení, jež jsme učinili ve sněmovně dne 2. a 4. června 1920. Zároveň rozšiřujeme protest proti porušení sebeurčovacího práva německého národa na Hlučínsko, Těšínsko a bývalá dolno-rakouská území. (Potlesk na levici.) Zasíláme rodákům těchto území své bratrské pozdravy. (Potlesk na levici.) Znovu prohlašujeme, že neuznáváme mírových smluv versaillské, st.-germainské a trianonské za pramen práva. (Potlesk na levici.)

Zkušenosti, jež jsme učinili za sedmiletého trvání československého státu, ukázaly, že jeho národnostně státní výstavba a jeho jednostranná národnostní vládní soustava jsou nesnesitelné pro národy, které k němu byly připojeny. Žalujeme na tuto soustavu, že svou podstatou i svými snahami způsobila našemu lidu těžkou křivdu a nezměrnou škodu. (Potlesk na levici.) Ve vnitřní nepravdě této vládní soustavy vidíme kořen všeho zla, jímž stůně tento stát. (Výkřiky na levici.) Vidíme v ní zásadu neslučitelnou především s bezpečností a s blahém sudetsko-německého lidu. (Potlesk na levici.) Stojíce pevně na půdě své zděděné vlasti (Německé výkřiky: Naší německé vlasti! Potlesk na levici.), prohlašujeme, že chceme společně a bezohledně bojovati proti této soustavě a jejím účinkům. Budeme vésti tento společný boj, dokud utrpěná křivda nebude opět napravena a ve všech státních zařízeních nebude dbáno faktu, že v hranicích tohoto státu bydlí několik národů, jež jsou rovnocenné a rovnoprávné. (Souhlas na levici.)

Nuceně připojeni k národnostně smíšenému státu prohlašujeme, trvajíce zásadně na právu svobodného národního sebeurčení, za svůj vnitřně politický cíl naši rovnoprávnost po stránce jazyka, pracovního místa, školy a půdy. (Souhlas na levici.)

Právo užívati našeho jazyka ve styku s úřady a vůbec ve veřejném životě bylo sníženo daleko pod míru vyplývající z přirozeného a veřejného práva. (Výkřiky a potlesk na levici.) Avšak státní úřady náležitě nedbají ani skrovných práv zaručených německému obyvatelstvu ústavou a jazykovým zákonem.

Hospodářské zákonodárství směřuje veskrze k národnostnímu převrstvení hospodářských tříd a hodnot. Správní prakse se při každé vhodné příležitosti snaží vynutiti národně-politické a národně-hospodářské výhody ve prospěch státního národa. Ze státních podniků byly poslední dobou znovu propuštěny tisíce německých úředníků, zaměstnanců (Různé výkřiky na levici.) a dělníků, a stejně jako němečtí váleční poškozenci bezohledné vydány na pospas nejtrpčí bídě. Za to bylo německé území zaplaveno českými úředníky, zaměstnanci a dělníky, kteří většinou neumějí německy a jsou trvalým ohniskem politického zneklidnění. (Souhlas na levici.)

Tisíce německých škol a školních tříd bylo v posledních letech zavřeno (Různé výkřiky na levici.) a tím snížena na nejmenší míru možnost vzdělání našeho lidu, zvláště v jeho vrstvách, které jsou odkázány na vzdělání v národních školách. Naproti tomu byly v německém území zřízeny na státní útraty četné nepotřebné české školy a všemi možnými donucovacími prostředky byly naplněny německými dětmi. (Výkřiky na levici.) Stejně jako naše kulturní država byla také velmi těžce poškozena naše hmotná država ve všech oborech, především však násilným sestátněním lesů a odnárodněním naší půdy, provedeným podle pozemkových zákonů, jakož i nesvědomitým znehodnocením válečné půjčky.

Přes to naše obyvatelstvo po sedm let zachovávalo všechny zákony, ba i takové, které neuznáváme za právně platné. Bezvadně plnilo všechny povinnosti státních občanů. Proto žádáme, aby se také výstavba státu a způsob, jakým se vládne, řídil podle potřeb a požadavků všech národů, které v něm obývají.

Proto chceme jednomyslně bojovati za státoprávní uznání úplné rovnoprávnosti sudetskoněmeckého lidu, za jeho vlastní správu škol, za uznáni a rovnoprávnost jeho jazyka, za německou půdu a za německé pracovní místo. (Souhlas na levici.) Tím chceme chrániti národnostní državu našeho lidu a odstraněním vládnoucí soustavy a jednostranného národnostního násilí raziti mu cestu k svobodnému rozvoji! (Souhlas a potlesk na levici.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo dále má p. posl. Najman.

Posl. Najman: Slavná sněmovno! (Výkřiky posl. dr Schollicha.) Páni z německé strany posmívají se mi, že mluvím dnes jako poslanec vládní většiny a že nemluvím jako poslanec oposice. Kdybychom se byli měli rozmýšleti, co máme učiniti, máme-li zůstati v oposici, či vstoupiti do vládní většiny, byli bychom po tom, co dnes páni z německé strany a ze slovenské ľudové strany v tomto parlamentě prováděli, museli učiniti rozhodnutí, že místo živnostenského poslance, místo zástupce živnostnictva musí býti tam, kde se hájí celistvost našeho státu, celistvost naší republiky. (Výborně! Potlesk.)

Naše oposice byla pouze provisoriem. My jsme byli do této oposice vehnáni a vždycky jsme měli za to, že dlouho nemůže to trvati, poněvadž jsme byli přesvědčeni, že musí přijíti doba, kdy vládní činitelé v našem státě nahlédnou, že nelze věčně vládnouti proti živnostenskému a obchodnickému stavu.

Z vládního prohlášení je vidno, že mění se systém a že se počínají uznávati také oprávněné požadavky stavu živnostenského a obchodnického. (Výborně!)

Dovolte, abych přičinil svoje poznámky k vládnímu prohlášení. Naše strana v zahraniční politice vždycky hájila zásadu, že naše zahraniční politika musí se bráti tím směrem, abychom si netvořili za hranicemi nepřátel, nýbrž přátele, abychom neměli nijakých zahraničních a mezinárodních konfliktů. Z té příčiny také podporovali jsme politiku ministra dr Beneše i v době, kdy byli jsme v oposici. A dokud tímto způsobem naše zahraniční politika bude se bráti, budeme tuto politiku také podporovati.

Lituji, že ve vládním prohlášení nestala se zmínka o Rusku. Byl bych si přál, aby ve vládním prohlášení otázka Ruska byla také řešena. Nesmíme stále schovávati hlavu do písku, musíme si uvědomiti, že jsme státem exportním, státem průmyslovým a že potřebujeme hledati odbytiště pro naše výrobky, pro náš průmysl. I když se neztotožňujeme s nynějšími poměry v Rusku, přece jenom uznáváme, že otázku uznání Ruska je nutno jedenkráte vyřešiti.

Ve vládním prohlášení mluví se o aktivovaní žup. Je jistě již na čase, aby otázka župní byla rozřešena, aby došlo k aktivování žup. Poměry, jak je dnes vidíme, jsou ke škodě, neboť jimi také trpí veřejná správa. Musíme ovšem zdůrazňovati, že v případě, kdyby k aktivování žup nedošlo v krátké době, je nezbytně nutno, aby byly reorganisovány okresní a zemské správní komise. (Výborně!) Za doby, kdy strana naše byla v oposici, stala se nám veliká křivda, poněvadž namnoze do okresních správních komisí dostali zastoupení ti, kteří byli početně daleko slabšími než strana naše, kdežto strana naše, ač početně silnější, zastoupení nedostala.

Pokud se týká otázky stabilisování měny, tu nutno konstatovati, že plně se ztotožňujeme s tím, co bylo ve vládním prohlášení řečeno, totiž, že bude udržena nynější naše měna a že v této věci nedojde k žádným pokusům, které by mohly hospodářský náš život značně poškoditi. Divím se jenom tomu, že mohly se v určitých časopisech rozšířiti zprávy - jak se stalo v těchto dnech - že bude zavedena nová měna a že bude vyměňována nynější koruna v tom poměru, že za 10 nynějších korun bude dána jedna koruna nová. Mám za to, že je velmi škodlivé podobné zprávy do veřejnosti pouštěti, poněvadž mohou mnohé poškoditi. Přál bych si, aby takovýmto směrem postupováno nebylo.

Ve vládním prohlášení je mnoho mluveno o hospodárnosti. Přál bych si, aby u nás se skutečně už začalo jedenkráte hospodařiti, ale ne pouze slovy, anebo na veřejných schůzích a projevech, ve skutečnosti však aby se mrhalo a rozhazovalo tak, jako se dělo až dosud. (Výborně!)

Jest jistě nezbytně nutno, aby počet ministerstev byl snížen. My jsme také s jistotou očekávali, že stane se tak, pokud se týká ministerstva zásobování. Měli jsme pevně za to, že toto úplně zbytečné ministerstvo bude zrušeno a že tím budou uspořeny značné obnosy pro státní pokladnu. Já jsme již ve staré sněmovně s tohoto místa mnohokráte zdůrazňoval, že ministerstvo zásobování nikoho nezásobuje. (Výkřiky komunistických poslanců.) Jestliže páni z komunistické strany mluví o tom, že by snad byl konsument poškozován, řeknu, že právě dělníci byli rádi tomu, že dávno již je ministerstvo zásobování nezásobuje, poněvadž kdyby je ministerstvo zásobování zásobovalo, jako se dělo dříve, jistě by dělnictvo a veškera veřejnost měla z toho jenom škodu. Jestliže chceme šetřiti, jestliže chceme dosáhnouti úspor, pak mělo by býti především sáhnuto k tomu, aby toto ministerstvo úplně bylo zrušeno, aby jedenkráte zmizelo z veřejnosti. (Výborně! Potlesk.)

Jaká je dnes činnost ministerstva zásobování? Co dělá dnes ministerstvo zásobování? Lid venku i v Praze dnes docela otevřeně říká, že toto ministerstvo zásobování nezásobuje nikoho, jenom ty pány, kteří v tomto ministerstvu zásobování jsou zaměstnáni. Jediná snad činnost tohoto ministerstva zásobování vězí v tom, že toto ministerstvo zásobování rozesílá spoustu lidí po živnostnících a obchodnících, aby tyto šikanovali a týrali. Prosím, co se stalo v nedávné době na Žižkově u našeho kolegy Pštrose, svědčí o tom, že ve skutečnosti často tito lichevní zástupci dělají věci, které těžko lze srovnati se zákonem. Mám zjištěny případy, že zřízenci lichevního úřadu, resp. t. zv. potírači lichvy z ministerstva zásobování šli i tak daleko, že i protokoly, které byly sepsány, falšovali. Myslím, že dnes volná konkurence a volná soutěž je nejlepším regulátorem cen a že není potřebí vydržovati pro to armádu úředníků nebo zřízenců.

Mluvilo se ve vládním prohlášení o berní reformě. Prohlašuji, že naše strana a my v poslanecké sněmovně mnohokráte jsme se dožadovali, aby byla provedena berní reforma. My ovšem představujeme si berní reformu takovým způsobem, že daně budou úměrně sníženy malým živnostníkům a malým obchodníkům. Nepředstavovali bychom si a nemohli bychom souhlasiti s berní reformou, která by ve skutečnosti znamenala další zatěžování nebo snad ještě větší zatěžování stavu živnostenského a obchodnického. (Výborně! Potlesk.)

Poměry ve stavu živnostenském a obchodnickém jsou neudržitelné. Jsme přímo zaplavováni prosbami a žádostmi z kruhů živnostenských a obchodnických, kde ve všech těch projevech dožadují se toho, aby již konečně jedenkráte došlo ke snížení daní a daňových břemen. (Výborně! Potlesk. Výkřiky komunistických poslanců: To řekněte Švehlovi!)

Pánové, my to jistě uděláme a jistě jsme to také udělali, aniž bychom byli potřebovali čekati na vaše rady. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců: S heslem proti daním jste šli do voleb, s heslem proti daním jste šli do vlády!) My jsme nešli do voleb s heslem proti daním, snad vy. My jsme šli do volebního zápasu s heslem, aby daně spravedlivým a správným způsobem byly rozvrhovány. Nejsme tak hloupými, abychom se domnívali, že stát (Výkřiky.) může býti bez daní, (Výkřiky posl. Kreibicha.) a pan posl. Kreibich by se měl podívati a přesvědčiti v Rusku, že tam daně ještě větším způsobem na poplatnictvo uvalují, než se děje u nás. (Výkřiky komunistických poslanců.) Vy, pánové, štvete proti živnostníkům a sami živnostníky chcete do své komunistické strany lákati. Nedovedu si představiti vaši taktiku: na jedné straně chcete štváti proti živnostnictvu a vyhlašovati na ně bojkoty, na druhé straně chcete, aby vstoupili do vaší komunistické strany. Já řeknu, že ten, kdo by šel do vaší komunistické strany z řad živnostníků a obchodníků, podobal by se sebevrahu, poněvadž by vlastně spáchal sebevraždu na svém vlastním stavu. Prohlašuji proti těmto útokům, které byly činěny, že naše strana nikdy nešla do voleb s heslem: Neplatiti daní. My jsme agitovali a pracovali k tomu, aby daně byly správným a spravedlivým způsobem rozvrženy, aby platili všichni a ne jenom někteří, jak se to často v našem státě děje. (Výborně! Potlesk.)

My chceme, aby byla spravedlnost při nové daňové reformě. Musíme se ovšem také dožadovati toho, aby bylo do nové daňové reformy pojato ustanovení o volbě berních komisí. My dnes, prosím, již 13 roků nemáme provedeny volby do odhadních komisí. Tak jsme svědky toho, že vlastně je živnostnictvo nejvíce poškozováno, poněvadž, nemá-li ono práva rozhodovati o rozdělení daní, stává se, že potom všechna břemena na živnostnictvo a obchodnictvo jsou uvalována.. Chceme tudíž, aby v nové berní reformě bylo ustanovení, že berní komise budou zachovány a že nebudou snad nějakým nařízením jmenovány, ale svobodnou volbou všeho poplatnictva voleny. (Výborně!)

Musíme trvati a žádati, aby v berní reformě bylo také ustanovení, aby rekursy proti velikým daním byly vyřizovány. Na statisíce nevyřízených rekursů leží dnes u berních správ, na statisíce exekucí je vedeno proti těm, kteří sice podali odvolání, jichž odvolání však vyřízeno není. (Hlas: Teď je fendují!) U vás v Rusku, které vy byste tak rádi udávali jako vzor, to dělají daleko hůře, než fendují.

Tedy my musíme chtíti a žádati, aby v této reformě bylo ustanovení o tom, že se exekuce nesmějí dříve vésti, dokud rekursy pravoplatně vyřízeny nejsou.

Mluví se ve vládním prohlášení o rozdělování velkostatků, mluví se o pozemkové reformě. A tu plným právem si stěžujeme, že při rozdělování půdy nebývá brán ohled na živnostníky a obchodníky, kteří se o půdu zajímají a kteří ji chtějí. Je proto nutno, aby se na ně bral ohled... (Hlas: Ani rolníci nedostávají půdy!) Pánové, já zbytkový statek nemám, nevzal jsem, nedostal jsem a také nepotřebuji ho. Možná, že jej budete míti dříve než já. (Hluk.) Chceme, aby živnostníkům a obchodníkům dostalo se půdy, aby živnostníci a obchodníci, zvláště venkovští mohli svou existenci hájiti tím způsobem, že pokud jejich živnost a obchod nedá jim výživy, mohli tuto výživu v polích a pozemcích hledati.

Ve vládním prohlášení je poprvé mluveno o živnostnictvu a obchodnictvu. Tam se vypočítává, co pro živnostnictvo a obchodnictvo má býti vykonáno. Na mne to dělá dojem směnky a přáli bychom si, aby tato směnka byla také jednou vyplacena. Živnostnictvo a obchodnictvo má jistě velké a značné pohledávky za státem a bylo by si přáti, aby jedenkráte také stát vůči živnostnictvu a obchodnictvu své povinnosti vykonal.

Vítáme ve vládním prohlášení oznámení, že bude připraven a předložen sněmovně zákon o nekalé soutěži. Vítáme zákon o podomním obchodu. Vítáme zmínku, že bude změněn živnostenský řád, ale představujeme si, že tento řád bude zděláván na průkazu způsobilosti pro všechny živnostníky a obchodníky. (Výborně! Potlesk.). Chceme také, aby živnostenským společenstvům a živnostenským korporacím dostalo se větších práv a větší výkonné moci, než-li mají dosud. (Výkřiky komunistických poslanců: Baťa má také průkaz živnostenský?) Kdybyste byl v předešlé poslanecké sněmovně byl byste viděl, co jsme my v záležitosti Baťově vykonali. (Výkřiky komunistických poslanců: Ale co teď děláte?) Čekáme na vás, jaké vy nám dáte rady k tomu, jakým způsobem bychom mohli živnostnictvu a obchodnictvu pomoci. (Výkřik: Od nás chcete rady? Nač jste živnostenskými poslanci?) Snad si nemyslíte, že jsem váš výr ok bral vážně? (Výkřik: Vy to vůbec neberete vážně!) Půjdeme se vážnosti učiti k vám! Kdyby se někdo bral vážně, pak to jistě nebudete vy.

Chceme, aby pokuty za živnostenské přestupky plynuly ve prospěch živnostenských společenstev a ne jako dosud ve prospěch nemocenských pokladen. Chceme také, aby živnostenské družstevnictví bylo více podporováno, nežli dosud. Můžeme docela otevřeně říci, že živnostenské družstevnictví bylo doposud jen popelkou. Pro jiné družstevnictví dá valy se desítky milionů, ale pro živnostenské družstevnictví se nedávalo skoro nic anebo snad nejvýše nepatrné drobty.

Bylo zde mluveno o školství. Tu bychom si přáli, aby živnostenské a obchodní školství a zvláště školství pokračovací bylo vybudováno na pevném podkladě zákona a finančního zajištění. Řekl-li jsem, že živnostenské družstevnictví je popelkou, pak také plným právem říkám, že živnostenské školství je popelkou. (Posl. Kreibich: Vyslovte se pro dovolenou učňů!) Vyslovili bychom se pro takovou dovolenou učňů, jaké dostává se učňům v Rusku, ale v Rusku žádné dovolené nemají. (Posl. Kreibich: Vy jste docela sprostým lhářem!)

Místopředseda Stivín (zvoní): Volám pana posl. Kreibicha pro jeho výrok k pořádku.

Posl. Najman (pokračuje): Já chápu slova kol. Kreibicha, poněvadž pan Kreibich je bývalý rakouský důstojník. (Veselost.) Od bývalého rakouského důstojníka nějaká nadávka není u mne nadávkou. Já bych se velice divil, kdyby pan rakouský důstojník Kreibich užíval slušných výrazů. Co si mám o panu Kreibichovi mysliti?

V Rusku jsou poměry takové, že tam dělník pracuje místo 8 hodin 10 až 12 hodin denně a v gubernii Tvelské, když chtěli dělníci stávkovati, nastavěli je ke zdi a postříleli. Taková je svoboda v Rusku! A já, pánové, se vám divím, když to Rusko stále tak opěvujete a té Československé republice tolik nadáváte, že v té republice jste, z té republiky že berete peníze a že se raději neodstěhujete do sovětského Ruska. (Výkřiky komunistických poslanců: My se divíme, že od dělníků berete peníze!) My od dělníků? Dělníci berou peníze od nás. (Výkřik: Od Vás?) Ano, já jsem vyplatil dělníkům několikrát více nežli vy. (Výkřiky komunistických poslanců: Na vás se dřou!) Na mne se nedřou, u mne právě vaši dělníci byli nejspokojenější, daleko spokojenější než v podnicích, které komunistická strana ve své režii provozuje. (Výkřiky: Které to jsou podniky?) Konsumní spolky a jiné vaše korporace.

Vítáme vládní prohlášení, pokud se týká reorganisace obchodních komor. Obchodní komory jistě potřebují reorganisace, a to reorganisace na základě demokratického volebního řádu s poměrným zastoupením. (Výborně! Potlesk.) My jsme již v předešlé posl. sněmovně podali návrh zákona na provedení voleb do obchodních komor na základě demokratickém, a já lituji, že předešlá poslanecká sněmovna neměla tolik zájmu o tyto důležité úkony živnostnické a obchodnické a neprovedla tento náš návrh zákona. My však musíme žádati, aby do té doby, dokud nebudou provedeny volby do obchodních a živnostenských komor, byly správní komise v těchto obchodních a živnostenských komorách rozpuštěny a aby byl vzat zřetel jen na oprávněné požadavky obchodnictva a živnostnictva. My jsme při posledních volbách dosáhli 300 tisíc hlasů. Těchto 300 tisíc hlasů jsou hlasy živnostníků a obchodníků. A je přímo ostudou, jestliže dnes v pražské obchodní komoře živnostnickoobchodnická strana má mezi 48 členy správní komise pouze jednoho člena, kdežto jiná strana, která je početně slabší, přes to, že je seskupena z více stavů, má tam 40 nebo dokonce 45 členů. Proto musíme chtíti, aby do té doby, dokud volby do obchodních a živnostenských komor provedeny nebudou, byly tyto komise reorganisovány.

Ve vládním prohlášení se mluví o železnicích, že musí býti pamatováno na snížení tarifů. Ano, největší chybou našich drah je to, že máme příliš vysoké tarifní sazby, příliš vysoké železniční tarify. Na Slovensku hnije spousta ovoce a jiných plodin, které nemožno dopravovati jedině proto, že by doprava stála více, než zač by se zboží prodalo. Mluví se ve vládním prohlášení o zásobovací politice, že se musí hleděti k tomu, aby byly sníženy ceny potravin. A já říkám: Bez řádného sníženi daní, bez řádného snížení železničních tarifů není myslitelno, že by mohly také ceny klesnouti.

Přáli bychom si, aby investice byly skutečně prováděny. Dostane se tím lidu práce a zaměstnání a nebude potřeba vypláceti ohromných obnosů na podpory v nezaměstnanosti. Máme české kraje, které toužebně na to čekají - a snad všechny strany české dostaly před volbami přípisy těchto krajů -, aby konečně jedenkráte těmito kraji šla dráha. Je nezbytně nutno postaviti dráhu z Plzně do Brna, je potřeba také na jiných místech stavěti dráhy. Vždy vycházíme z předpokladu, že je lépe dáti sta milionů na investice než desítky milionů na podpory v nezaměstnanosti, že je vždy lépe platiti za práci nežli dávati podpory. (Výborně! - Výkřiky komunistických poslanců: To je váš program, chcete miliony na družstva!) Pánové z komunistické strany ať vezmou na vědomí, že živnostenská družstva desítek milionů nepotřebují, nýbrž že jsou to páni z komunistické strany, kteří sice neuznávají státu, ale kteří od tohoto státu berou peníze na vydržování skautů ze státní pokladny. (Hlas: Oni rádi berou dvakráte!) Ano, třeba třikráte. Jsou proti republice, ale státní peníze československé na své tělocvičné spolky a rudé armády berou.

Ve vládním prohlášení mluví se o poštách. Rádi kvitujeme, že také poštovné má býti sníženo. Poštovné u nás jest jistě značně vysoké, bohužel, že místo snížení poštovné se zvyšovalo. Přáli bychom si a zdůrazňujeme to zde, aby konečně jednou bylo odpomoženo telefonní mizerii u nás. Jestliže obchodník, živnostník nebo průmyslník potřebuje dnes telefonu, trvá to celé měsíce, ne-li léta, než se mu toho dostane. Jsem přesvědčen, že stát má z toho jenom škodu, kdežto, kdyby se každému dostalo telefonu, jak toho potřebuje, v krátkém čase měl by stát z toho jen užitek.

Přál bych si však, aby naše poštovní a železniční správa si uvědomila, že živnostník a obchodník jest jejím zákazníkem. Co by dělaly naše pošty a dráhy bez živnostníka a obchodníka? Živnostník a obchodník platí největší obnosy na udržování drah a pošt, a jak se mu za to dráhy a pošty odměňují? Tím, ze zakládají proti tomuto živnostenskému a obchodnickému stavu konsumní spolky a různé nákupní korporace, které požívají slev na dovozném a jízdném, čímž živnostnictvo a obchodnictvo jako zákazník těchto drah je poškozováno. (Výkřiky komunistických poslanců: Chudáci!)

Já se divím, když tam někdo křičí"chudáci". Domnívá-li se, že stav živnostenský a obchodnický je tak výhodným a výnosným, proč nenechá své dosavadní činnosti a nestane se živnostníkem nebo obchodníkem, kde se podle jeho názoru každému tak dobře vede? (Výborně! Potlesk. - Posl. Kreibich: Proč se nestane dělníkem?) Já jsem jím byl, pane Kreibichu, dříve než vy! Vy jste pravděpodobně nikdy dělníkem nebyl, ale já jsem jím byl. (Hluk. Různé výkřiky.)



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP