Místopředseda Slavíček (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Pik (pokračuje):... proto, aby pomáhala
udržeti demokratické základy republiky, aby
v rámci státní politiky chránila zájmy
pracujících tříd, zmnožila pokrok
politický, sociální a kulturní a svou
účastí ve správě státu
čelila byrokratickým výstřelkům
a reakčním snahám všech druhů
a všech národnosti.
Není nic protisocialistického v tomto našem
poměru ke státu. Stát je organisací
všeho občanstva, nelze se vyloučiti z této
organisace a nelze její správu svěřiti
pouze těm, kteří státní organisace
mohli by používati proti zájmům pracujícího
lidu, pokroku a demokracie. Ve vývoji socialismu je stát
základnou pracující třídy.
Socialistický cíl vyžaduje, aby politické
moci v něm bylo užito k urychlení procesu a
vývoje socialismu. Proto československá sociální
demokracie zúčastňuje se na správě
tohoto státu a proto sleduje cíl, aby stát
stal se také mocí, která bude státi
ve služebnosti občanstva a požadavků dělnictva.
Prohlášení pana ministerského předsedy
o zahraniční politice vítáme. Je v
něm zdůrazněn princip míru, arbitráže
a mezistátních smluv. Litujeme, že nebyl též
vyjasněn v tomto prohlášení poměr
k Rusku a k problému ruskému. Trváme, aby
tento problém byl vyřešen nikoliv z takových
politických důvodů, jak je zde projevil mluvčí
komunistické strany, nýbrž z důvodů
mírových, hlavně pak z důvodů
národohospodářských a z důvodů
sociálních. Klademe při této otázce
důraz na prospěch národohospodářský
a na okolnost, že náš normální
poměr k Rusku může způsobiti větší
zaměstnanost dělnictva, průmyslu a živností.
Tím, že voláme po úpravě poměrů
k tak velké části zeměkoule, nijak
nechceme se ztotožniti s těmi politickými tendencemi,
jak je uplatňuje dnešní ruská vláda.
Při té příležitosti, voláme-li
po smírném poměru s Ruskou říší,
musíme protestovati proti násilnostem, které
dnešní ruská vláda páše
zejména na potlačené Gruzii, na tamním
obyvatelstvu a na všech, kdo se nechtějí ztotožniti
s panujícím režimem ruským. Máme
tu na mysli i ty dělníky socialistické, kteří
v Rusku stojí v boji za demokratické principy a
kteří žádají, aby od systému
potlačování bylo ustoupeno a systém
ten nahrazen režimem demokratickým. Pan dr Šmeral
horoval zde velice živě pro národnostní
práva Němců, Maďarů a Poláků.
Budiž! Je to jeho právo. Ale pan dr Šmeral
zapomněl při té příležitosti
volati o právo potlačených Gruzinců,
o právo země, která byla zdeptána
a ztyranisována. Platí-li pro komunistickou stranu
Československa právo národů ostatních
v této republice žijících, musí
tím více zdůrazniti právo národa,
který byl potlačen onou vládou, na jejíž
režim komunistická strana pěje chvalozpěvy.
V prohlášení pana min. předsedy je zdůrazněno
též, že nová vláda bude pracovati
na konsolidaci státu a na pokroku ve vnitřní
správě. Byla-li v tomto prohlášení
zdůrazňována kritika odstředivých
směrů v naší republice, nutno zdůrazniti,
že je třeba čeliti i nepružnosti,
neschopnosti a dráždivosti jisté části
naší byrokracie, která svými činy
a nešikovnostmi komplikuje vnitřní poměry
v našem státě.
Shledali jsme také četné chyby a závady
v naší judikatuře. Je to zejména ve
věci výkladu zákona na ochranu republiky.
Zákon na ochranu republiky nežádal potlačení
politického života, nýbrž je vybudován
pro konkrétní případy ohrožení
našeho státu. Ale jak prakse a judikatura vypadá,
zabíhá se velmi daleko, zabíhá se
až tak, že se potlačují praksí
i judikaturou politická práva jednotlivých
stran i občanů. (Výkřiky posl.
Horpynky.) Zákony jsou ochranou, ale jejich výklad
nemá a nemůže rušiti nabytá práva
politická a ústavní. Já jsem pro zákon
hlasoval, ale neschvaluji praksi, pakli je pochybenou.
Vítáme prohlášení p. min. předsedy
o reformě správy a jejího zjednodušení.
Zdůrazňujeme, že se však nemůže
tak státi na úkor autonomní lidosprávy,
z jejíž síly žije stát. Aktivování
župního zřízení nechť je
doplňkem autonomie demokratické. Avšak je třeba
v župním zřízení nutných
korektur a utužení principů demokratických.
Je třeba rozluštiti také otázky zemské
správy, poněvadž víme, že dnes
zemský správní výbor vlastně
je více orgánem správy státní,
nežli orgánem správy autonomní. Je třeba
co nejrychlejšího vyřízení těchto
sporných otázek, jednak k vůli zjednodušení,
jednak k vůli decentralisaci naší správy,
aby konečně usnesené zákony v tomto
směru byly aktivovány, po případě
doplněny potřebnými reformami.
Ve věci finanční zdůraznil p. min.
předseda úspornost. Budeme vítati každý
počin úspornosti, pokud tkne se šetrností
rozpočtových, kde není třeba zvyšovati
náklady rozpočtové. Budeme podporovati každý
počin šetrnosti, avšak nikoliv šetrnosti
na účet sociálních zařízení,
sociálních reforem, práv a nároků
dělnické třídy.
Ve věci daňové reformy přejeme si
úměrných úlev pro poplatnictvo. Nemohli
bychom však připustiti, aby otázka úlev
přímého zdanění stala se na
účet zdanění nepřímého.
Dělnická třída a gážisté
nesnesou více a většího zatížení
poplatného. Je třeba počítati s příjmovou
silou, mírou a výši pracujícího
člověka. Jsou případy, kdy dělnická
rodina na týden přijímá 60, 80, 100,
150 korun. V hornických obvodech při redukci produkce
přináší dělník 60 Kč
týdně svého platu pro celou rodinu. V průmyslových
městech a střediscích klesly výdělky
dělnické třídy na minimum. Není
možno připustiti, aby masy pracujícího
lidu byly zatíženy novými nepřímými
daněmi.
Souhlasíme se zdůrazněním ve věci
požitkového systému státních
a veřejných zaměstnanců. Budeme pracovati
k tomu, aby tato otázka co nejrychleji a nejúčelněji
byla vyřízena. Budeme však oponovati v tom
případě, kdyby věc úhrady byla
založena zase na základech nesprávných.
Úhradu, která bude nutnou s vyřízením
tohoto požitkového systému, nelze opatřovati
tam, kde je nedostatek, nýbrž sluší hledati
zdroj jiných příjmů, zejména
v rozpočtu na etátech, které snesou škrty.
Snad nový p. ministr nár. obrany mohl by přispěti
k těmto korekturám svého rozpočtu,
aby nemuselo býti saháno na etáty, jichž
škrty by poškodily široké vrstvy pracujícího
lidu.
Vítáme také projev, který učinil
p. min. předseda za vládu v té věci,
že bude proveden zákon o rentových pachtech
na Slovensku. Touto věcí však problém
Slovenska nebude vyřešen. Problém Slovenska
je problémem méně politickým a více
sociálním. Je to problém chleba a zaměstnání
slovenského lidu. Politický extrém, který
pozorujeme v této sněmovně, je jen reflexem
sociálních poměrů na Slovensku. Budou-li
tyto poměry hmotně na Slovensku upraveny, bude korigován
i politický duch celého Slovenska. (Výkřiky
poslanců ľudové strany slovenské.) Slovensko
trpí a kdo Slovensku pomůže, získá
srdce slovenského lidu. (Výkřiky poslanců
ľudové strany slovenské.) Chápeme,
že na Slovensku je nespokojenost, která prýští
zejména ze smutných poměrů sociálních
a hospodářských. Uvážíme-li,
že dříve ze Slovenska docházelo na 100
tisíc lidí za prací do uherských nížin
a že každoročně ze Slovenska odjíždělo
do Ameriky za prací kolem 20 tisíc lidí,
pochopíme, že když tito lidé zůstávají
nyní doma bez výdělku a práce, jsou
nespokojeni. Proto zdůrazňujeme, že je třeba,
aby těm, kteří zůstávají
nyní doma, nemají práce a výdělku,
byla práce opatřena. Zejména zdůrazňujeme,
že na Slovensku pozemková reforma je rovněž
problémem sociálním. Dáti příděl
pozemků těm, kteří nemají jiného
výdělku, je důležitou otázkou
při řešení celého problému
slovenského. Na této půdě jistě
by slovenské bolesti a stížnosti nalezly ohlasu,
kdyby slovenská delegace - a konkrétně strana
ľudová - dovedla potlačiti své rozčilení
politické a svou akci soustředila na toto pole materielních
reforem. Pak jistě bychom v brzku dosáhli lepšího,
ušlechtilejšího poměru mezi námi
a vámi.
Stejně týká se věc Podkarpatské
Rusi. I tam problém politický je problémem
více sociálním. Na Podkarpatské Rusi
ovšem záleží více na tom, aby stát
podporoval industrialisaci této země. Podkarpatská
Rus potřebuje průmysl, aby uživila své
lidi, aby tato země na nejvýchodnějším
cípu naší republiky byla nejblíže
těm zemím, do nichž slibujeme si export, aby
prostě v tomto směru Podkarpatská Rus byla
založena na produkci a na národohospodářských
silách. Budeme ty snahy podporovati, abychom obě
země mohli dostati do takové situace sociální,
na jejímž základě vyrostl by lepší
poměr politický ke státní politice.
Prohlášení pana min. předsedy o podpoře
zemědělství, kterážto část
zvláště byla zdůrazňována,
je zvláštním úspěchem zesílené
mocenské posice agrárního živlu v této
sněmovně. I my uznáváme nutnost podpory
produkce zemědělské, nevidíme však
v zemědělství pouze sedláka, nýbrž
i dělníka zemědělského, malorolníka
a domkáře. Proto péče státu
musí se obrátiti i na tyto produktivní činitele
v zemědělství. Stejně jako průmyslový
dělník, musí býti hájen dělník
zemědělský a lesní ve svých
právech pracovních a mzdových. Sociální
ochrana v zemědělství není dokonalou
a proto budeme usilovati, aby týmž poměrem,
jakým bude stát pečovati o rozvoj zemědělství,
pečovalo zemědělství o dělníky
zemědělské.
Pan min. předseda zdůraznil pomoc vládní
exportu našeho průmyslu. Chtěli bychom, aby
tato slova již často zde opakovaná, vtelila
se v čin. Podpora exportu může býti
zajištěna ve smlouvách obchodních, ale
míním, že zvláště prospěšné
může býti zajištění exportu
úpravou dopravních tarifů a zrušením
uhelné dávky. Uhelná dávka znemožňuje
produkci a export uhlí, na něž naše země
je tak bohatá. Přemrštěné tarify,
zejména tarify dálkové, znemožňují
export našeho průmyslu. Je to viděti zejména
na našem průmyslu západočeském,
na průmyslu, který má nejnevýhodnější
podmínky dopravy. Průmysl plzeňský,
ať kovodělný či pivovarský, je
více jak z 50% průmyslem vývozním.
Státní správa nedala se ještě
přes různé a velmi časté urgence
přesvědčiti o účelnosti úpravy
těchto dopravních tarifů. Zdůrazňuje-li
nová vláda, že chce podporovati export, musí
tuto otázku prakticky řešiti.
Ve věci sociální politiky navázal
p. ministerský předseda na minulost a zavazoval
vládu k určitým výkonům do
budoucna na poli sociální politiky.
Chci zdůrazniti, že je nejvyšším
zájmem obyvatelstva, ale i zájmem státu,
aby co nejrychleji byl aktivován zákon o stavebním
ruchu. Nouze bytová byla jedním z elementů,
které rozhodovaly nepříznivě v posledních
volbách do Národního shromáždění.
Ti bezbytní nebo špatně bydlící
nebyli přesvědčenými komunisty, byli
to nespokojení lidé. Když chce stát
zjednati příznivé smýšlení
lidu ku státní politice, je povinen zejména
v těchto ožehavých otázkách vyjíti
lidu vstříc. Nouze bytová je velmi hrozivá,
katastrofálního rázu. Každá ztracená
hodina je hodinou závažného nebezpečí
a dalšího utrpení těch, kteří
bytů nemají nebo špatně bydlí.
To, co bude stát investovati na garancii a podpoře,
vynese velmi dobré úroky ve prospěch státní
politiky. žádáme proto, aby zákon o
stavebním ruchu byl co nejrychleji aktivován.
Stejně zdůrazňujeme nutnost rychlého
provedení zákona o přestárlých.
V červenci vejde v platnost zákon o sociálním
pojišťování. Bez zabezpečení
sestárlých byla by způsobena těžká
křivda těm, kteří z rámce sociálního
pojišťováni jsou vyloučeni, křivda,
která by bolela ty, kteří jsou postiženi
a která by těžce doléhala na
naši odpovědnost. Je proto nutno tento zákon
rychle uvésti v činnost.
Zdůrazňujeme také potřebu vyřešení
§u 82 živnostenského řádu, zákona
o zprostředkování práce a o ochraně
kolektivních smluv. V našem programu jsme tyto body
již zdůraznili a budeme naléhati, aby se staly
skutkem.
Pan min. předseda prohlásil zde správně,
že nová vláda bude brániti školu
proti veškeré politické agitaci. Politika do
školy nepatří, ale my budeme naléhati
na to, aby program vlády v tomto ohledu rozšířil
se i na jinou oblast. Stejně by bylo politickým
stranictvím, kdyby kterákoliv konfese, nebo řekněme,
kdyby výsadní církev římsko-katolická
chtěla uplatňovati svůj nezdravý vliv
na poměry školské. Škola může
býti nepolitickou a nesmí býti klerikální.
Škola musí býti svobodná, ale nebude
klerikální. (Výborně!)
Postrádáme v prohlášení vlády
silnější akcenty ve věci upravení
poměrů mezi církví a státem.
Otevřeně řečeno, není tam zdůrazněna
věc odluky církve od státu, církve
od obcí a církve od školy. Víme, že
nové prostředí vytvořilo v této
části programu vládního více
skromnosti. Ale my v té věci nemůžeme
zůstati skromnými, nýbrž naše požadavky
ve věci odluky církve od státu budeme stejné
horlivě zdůrazňovati, jako jsme je zdůrazňovali
dříve. (Výkřiky poslanců
slovenské strany ľudové.) Žádáme
zejména, aby neudržitelný poměr mezi
obcí a církví zejména ve věci
patronátních práv nebyl udržován.
Je také třeba, aby co nejrychleji byla vyřízena
otázka civilních matrik, poněvadž zastaralé
matriční vedení církevními
úřady je zbytečností, anomalií.
(Výkřiky poslanců slovenské strany
ľudové.) Budeme potírati výsady....
(Hluk. - Místopředseda Slavíček
zvoní.)... církve římsko-katolické
jako každé jiné výsady politické
a jako každé jiné výsady sociální.
Můžeme tedy prohlásiti, že v celku naše
strana s těmito doplňky přijímá
prohlášení vlády a bude pro ně
hlasovati. Není v tomto prohlášení té
ideologie jako za Tusarovy vlády, jsou na něm
viditelný stopy změn v konstelaci stran, ve zmenšení
mocenské posice socialismu a ve zvýšení
posice negativismu, která byla zesílena počtem
komunistických hlasů, tedy také strany negativistické.
Tomuto negativismu sluší připsati i k účtu
větší průbojnost protisocialistickou
a hlavně klerikální v našem státě.
Zde můžeme říci: Největší
odpovědnost padá hlavně na stranu komunistickou.
Tato strana šla do volebního boje za heslem vlády
dělníků a rolníků, avšak
ihned po volbách odmítla účast na
takové politické moci. Na tomto stanovisku demonstruje
komunistická strana svoji neupřímnost. To,
co zde pravil p. dr Šmeral za stranu komunistickou
o denních požadavcích dělnické
třídy, je známkou proudění
ve straně komunistické. Včera a předevčírem
byly zde dělnické komunistické deputace,
které věci politiky dělnické strany
posuzují zcela jinak nežli vedení politické
strany komunistické. To, co prohlásil dnes p. dr
Šmeral ve věci denních a praktických
požadavků komunistické strany, je vlastně
výsledkem nátlaku, který činí
dělnictvo na vedení komunistické strany.
(Tak jest!) Ve straně komunistické vládne
dualismus. Tento dualismus bude dalším vnitřním
a ideovým procesem, který povede ke krisi a k poznání
dělnictva, že je politikou komunistickou klamáno
a že jediná cesta může vésti pouze
ke konstruktivní politice. Dělnictvo dílen
a továren chápalo volební heslo a volební
program komunistické strany bezprostředně
a upřímně. Nyní však dělnictvo
komunistické strany poznává, že hesla
a program komunistické strany ve volbách byly programem
a heslem neupřímnosti.
Komunistické dělnictvo - to již je velký
pokrok - vysílá deputace k poslancům sociálnědemokratickým.
Vedení komunistické strany nás zrádcuje,
ale komunističtí dělníci věří,
že chceme za jejich požadavky bojovati. (Výkřiky
komunistických poslanců.) To je zajímavý
a zdravý zjev. (Výkřiky komunistických
a sociálně-demokratických poslanců.)
Tyto deputace komunistických dělníků
dokazují, že komunistické dělnictvo
zcela jinak posuzuje život a jeho praktické potřeby.
(Výkřiky. Místopředseda Slavíček
zvoní.)
Projevy komunistických delegací a deputací
dávají však také veliké poučení.
Když pozorujeme, na jakou minimální míru
redukoval p. posl. dr Šmeral revoluční
program komunistické strany, a když posuzujeme petity
požadavků deputací komunistického dělnictva,
tedy můžeme říci, že je to veliký
ústup od revolučních frází
a že je to koncese komunistické strany onomu cítění
a praktickému smýšlení dělného
lidu, který nechce býti živ revolučními
frázemi, nýbrž chce konkrétnější
výsledky práce. (Výborně! Potlesk
čsl. soc. dem. poslanců. Výkřiky komunistických
poslanců.)
Ještě v jednom směru (Výkřiky.
Místopředseda Slavíček zvoní.)
je pozoruhodný dualismus ve straně komunistické:
když včera p. posl. Kreibich velmi hrdinné
pronášel heslo,,My slibujeme věrnost sovětské
republice" a když pak jako beránek šel slibovati
Švehlovi do ruky věrnost zákonům
republiky, pak i v tomto dualismu komunistické strany je
zjevná faleš a nedůslednost(Výkřiky.
Místopředseda Slavíček zvoní.)
Stejně nedůsledností..... (Výkřiky.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Pik (pokračuje): Stejně je nedůslednosti...
(Výkřiky.), když pan posl. Jílek,
který... (Hluk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Pik (pokračuje):.... před soudem
prohlásil na dotaz, ke které národnosti přísluší,
že je beznárodní..... (Výkřiky
německých poslanců.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Prosím o klid, pánové.
Posl. Pik (pokračuje):... přihlásil
se v kanceláři posl. sněmovny k národnosti
československé. Tuto nedůslednost poznají
komunističtí dělníci a shledají
(Výkřiky trvají.), že vedení
strany něco jiného jim hlásá a v praksi
něco jiného provádí.
Ze všech zjevů v komunistické straně
lze souditi, že komunistický revoluční
klerikalismus již se přežívá a
vyžije jako klerikalism církevní. Výsledky
posledních voleb, které zde apostrofuje pan posl.
Zápotocký, nemohou býti žádným
měřítkem o síle komunistické
strany. Ta má více své kořeny v nacionalistické
politice a irredentě než v politice socialistické.
Vezmeme-li za základ výsledky voleb ve všech
zemích republiky a zjišťujeme-li, že mezi
českým dělnictvem je komunistická
strana v minoritě a že vítězí
tam, kde nejvíce pronikají nacionalistické
spory, zájmy a irredenta, pak výsledek voleb pro
komunistickou stranu není výsledkem manifestace
pro komunistický program, nýbrž pro nacionalismus
nejhoršího druhu. (Výkřiky.) Na
číslicích bylo konstatováno, že
v historických zemích československá
sociální demokracie je silnější
v dělnictvu nežli strana komunistická, a provedeme-li
správně analysu posledních voleb do Národního
shromáždění a sledujeme-li příčnu
hlasového úspěchu komunistické strany,
pak lze takto označiti tyto výsledky: Především
je to jakási setrvačnost v protistátní
ideologii a nevýchova v principech demokratických.
Tato setrvačnost pomáhala komunistické straně.
Je to dále nevyzrálost těch mas pro konstruktivní
práci, které neměly předchozí
politické školy. Slovensko a Podkarpatská Rus
nemůže býti měřítkem politického
uvědomění a síly v naší
republice.
Dále je to nedocenění politických
a sociálně-politických pokroků a úspěchů
dělnické třídy, jakých dosáhla
československá sociální demokracie
ve své konstruktivní práci.
Konečně komunistické straně pomáhaly
jednak poměry poválečné, nezaměstnanost
a bytová nouze. Těchto zjevů bylo demagogicky
využito. Nebylo voleno pro komunistický program, nýbrž
více demonstrována nespokojenost, zvláště
na Slovensku a Podkarpatské Rusi. A je pozoruhodno, že
právě tam, kde vítězí klerikalismus,
stejně poměrně vítězí
komunismus. To znamená, že je tu určitá
nižší politická a ideová úroveň.
Tam, kde má vliv a posice nejtemnější
římský klerikalismus, není žádným
zvláštním politickým úspěchem,
když tam také něco získává
komunismus. (Výkřiky posl. Sladkého.)
My věříme, že tyto poslední volby
byly přechodným stadiem, že tyto volby byly
kulminačním bodem ne síly komunistické
strany, nýbrž komunistické demagogie. Dnes
dělnictvo už zcela jinak posuzuje, jinak diskutuje.
Dělnictvo chce konkrétní výsledky
z činnosti té které delegace. Komunistická
strana svým negativismem, ale i tím svým
minimálním nerevolučním programem
ničeho už nezíská. To, co v minimálním
programu pronesl pan dr Šmeral, je vlastně
opis sociálně-demokratického programu z doby
volební.
Komunistická strana si pomáhá proto, poněvadž
dělnictvo komunistické chce výsledky. Proto
sahá k tomu podvodu, že požadavky sociálně-demokratické
staví do popředí, ježto ví, ze
sociální demokracie svými zásahy v
politice státní postará se o provedení
těchto požadavků.
Můžeme tedy směle říci, že
komunistická strana dnešním prohlášením
a dnešním vyslovením svého minimálního
programu úplně reteruje pod tlakem dělnických
mas. Věříme, že dělnictvo z komunistické
strany znovu vrátí se tam, kam patří:
do positivní práce sociální demokracie,
pod její prapory a do jejích řad. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Slovo má dále pan posl. dr Keibl.
Posl. dr Keibl (německy): Dámy a pánové!
Nemírovými smlouvami z roku 1919 bylo přes
40 milionů lidí v Evropě podvedeno o své
sebeurčovací právo, mezi nimi téměř
4 miliony sudetských Němců, kteří
jsou násilně vtěsnáni do českého
státu, od té doby jsou nejsurovějším
způsobem ohrožovány a znásilňovány
podmínky jejich existence. Pokud nám a ostatním
potlačeným národům bude proti. právu
odpíráno právo na svobodné hlasování
lidu o státoprávním osudu, vykonané
bez vlivu, nebude klidu a míru. (Předsednictví
převzat místopředseda Stivín.)
Jako zvolení zástupci německé národní
strany prohlašujeme tedy při sejití nově
zvolené sněmovny, že neochvějně
a v plném rozsahu trváme na státoprávním
prohlášení, učiněném posl.
dr Rudolfem Lodgman-Auenem dne 1. června 1920 jménem
stran sdružených v německém parlamentním
svazu, totiž svazu zemědělců, německé
národní strany, německé křesťansko-sociální
strany lidové a německé demokratické
strany svobody.
Odmítáme tedy bajku o čistě českém
státu, československém národu, československém
jazyku, které zřejmě odporují skutečnostem.
Nikdy neuznáme Čechy za pány, nikdy se nebudeme
cítiti raby v tomto státě. Bezpráví
nemůže se nikdy státi právem ani tisíciletým
výkonem, dokud ho postižení samí podle
svobodného rozhodnutí neuznají, a proto slavnostně
prohlašujeme, že nikdy neustaneme dožadovati se
sebeurčovacího práva našeho lidu a že
to pokládáme za nejvyšší zásadu
všech našich opatření a našeho poměru
k tomuto státu, nynější stav však
za nedůstojný nás a neslučitelný
se zásadami moderního vývoje.
Pokládáme za svou nejsvětější
povinnost, zanechati to těm, kteří přijdou
po nás, jako odkaz. (Potlesk na levici.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Slovo dále má p. posl. dr Spina.