Místopředseda Slavíček:
Pan zpravodaj se vzdává slova.
Přistoupíme tedy k hlasování.
Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Jelikož mně nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, dám hlasovati o celé osnově najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
žádám paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém panem zpravodajem a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.
Tím vyřízen je 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
3. Zpráva výborů soc.-politického
a ústavněprávního o vládním
návrhu (tisk 235) zákona o úpravě
některých lhůt při smlouvách
nájemních (tisk 282).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl. Dubický, zpravodajem výboru ústavně-právního p. posl. dr Černý.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji p. posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Ctěná sněmovno! Vládní návrh zákona o úpravě některých lhůt při smlouvách nájemních byl podán hlavně z toho důvodu, aby byla provedena unifikace výpovědních a stěhovacích řádů jak v zemích historických, tak i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Dosavadní roztříštěnost neprospívá ani státní administrativě, ani snaze, aby v celém státě zákonodárství bylo jednotné a v důsledcích toho i praxe všude stejná. Lze jen litovati, že ministerstvu unifikací nedaří se sjednocovací akce tak rychle, jak by bylo žádoucno. Cítíme to hlavně při některých zákonech sociálně-politických i finančních na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Dosud jsou v platnosti některé zákony maďarské, čímž jednotnost zákonodárství trpí. V té věci je nutno provésti nápravu. Čím dříve se tak stane, tím lépe.
Pokud jde o návrh projednávaný, sděluji slavné sněmovně, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zmocněny jsou zemské politické správy, aby v dohodě s vrchními zemskými soudy upravily nařízeními výpovědní a stěhovací řády. Takovéhoto ustanovení není však na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tam stěhovací a výpovědní lhůty stanovily se dosud podle statutu schváleného ministerstvy vnitra a spravedlnosti k návrhu a usnesení žup a měst se zřízeným magistrátem. Tím se stalo, že v této části republiky platí výpovědní lhůty různé a různě prováděné. Uvedl jsem již, že tato nejednotnost není ani prospěšná, ani účelná.
K tomu druží se však i důvody další. Jedná se totiž o reformu domovní daně činžovní, a tu finanční správě vznikají potíže v tom, že výpovědní a stěhovací lhůty nejsou v celé republice jednotně upraveny a že se zejména t. zv. činžovní rok nekryje s rokem kalendářním. V důsledcích toho žádalo ministerstvo financí, aby byla provedena opatření za tím účelem, aby výpovědní a stěhovací lhůty v celém státě byly upraveny od 1. ledna k poslednímu prosinci.
Tomuto přání ministerstva financí bylo r. 1924 vyhověno tím, že u zemské politické správy v Praze, Brně a Opavě vydáno bylo nařízení, jímž výpovědní a stěhovací lhůty pro Čechy, Moravu a Slezsko ustanoveny byly jednotně k 1. lednu, k 1. dubnu, k 1. červenci a k 1. říjnu. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zůstal však stav nezměněný.
Daňová reforma má platiti od 1. ledna 1927, jak opětně bylo p. ministrem financí zdůrazněno. Bude-li tato lhůta dodržena, vznikly by tím pro finanční správu značné obtíže, kdyby ani od 1. ledna 1927 nesouhlasil v celém státě t. zv. činžovní rok s rokem kalendářním. Nutno uvésti, že výpovědní a stěhovací lhůty, platné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jsou také v naprosté souvislosti s posledním zákonem na ochranu nájemníků z roku 1925, jehož platnost potrvá do 1. března 1928. I v onom zákoně stanoveny jsou výpovědní a stěhovací termíny k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu.
Z toho vysvítá, že úprava stanovená tímto vládním návrhem nenarazí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na žádné obtíže, což ostatně bylo ministerstvem s plnou mocí pro správu Slovenska zjištěno u všech županů.
Soc.-politický výbor jednal o tomto návrhu
dne 12. května a po některých stylistických
změnách schválil návrh v původním
znění. Jménem tohoto výboru doporučuji,
aby vládnímu návrhu zákona o úpravě
některých lhůt při smlouvách
nájemních dostalo se ústavního schválení.
(Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor
ústavně-právní - p. posl. dr Jos.
Černému.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Slavná sněmovno! Účelem předloženého vládního návrhu je, jak již bylo podotčeno panem referentem výboru soc.-politického, zavésti v prvé řadě unifikaci výpovědních a stěhovacích řádů, jak v zemích historických, tak i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, aby tak v různých částech republiky neplatily různé výpovědní lhůty, jak tomu doposud bylo.
V dalším má dotyčná osnova zavésti v celé republice jednotu roku činžovního s rokem kalendářním, což jest zejména k chystané reformě domovní daně činžovní, která platiti má od 1. ledna 1927, nutným, ježto by jinak byly finanční správě působeny velmi značné obtíže.
Ústavně-právní výbor doporučuje,
aby poslanecká sněmovna přijala projednávanou
vládní osnovu se změnami přijatými
ve výboru soc.-politickém a ústavně-právním.
(Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní): Ježto ke slovu není nikdo přihlášen, odpadá rozprava a přikročíme ihned ke hlasování.
Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.
Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, dám hlasovati o celé osnově najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Žádám paní a pány poslance, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími pěti paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Tím vyřízen je 3. odst. pořadu.
Přístoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž je:
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. dr Jabloniczkého
pro přečin pomluvy podle §u 1 zák. čl.
XLI z r. 1914 (tisk 172).
Zpravodajem jest p. poslanec Ostrý. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Ostrý: Slavná sněmovno!
Posl. dr Jabloniczky dne 30. září 1925 v Bratislavě o dr Lelleyovi před svědkem Gustavem Medlenom řekl, že dr Lelley jako předseda křesťansko-sociální strany podal r. 1921 na vládu žádost, opatřenou razítkem zvlášť k tomu účelu objednaným, proto, aby dostal líh pro stranu, že také líh dostal, ten že někde v župě Gemerské dal zpracovat a prospěch z něho pocházející sobě zadržel.
Rozsudkem ze dne 29. října byl obžalovaný u okresního soudu v Bratislavě osvobozen. Proti rozsudku podal soukromý žalobce odvolání, které má býti nyní projednáváno. Mezitím dr Jabloniczky stal se však poslancem a proto je žádáno o jeho vydání.
Poněvadž žalovaná pomluva vedena byla
v kanceláři obžalovaného jen mezi ním
a svědkem Medlenom, který udal, že vypravování
posl. dr Jabloniczkého na něho nepůsobilo
jako pomluva, a také proto, že byl obžalovaný
z těchže důvodů v I. stolici osvobozen,
navrhuje imunitní výbor, aby posl. dr Jabloniczky
k trestnímu stíhání vydán
nebyl.
Místopředseda Slavíček (zvoní): Ježto ke slovu není nikdo přihlášen, odpadá rozprava a přikročíme ihned k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr Jabloniczkého.
Kdo souhlasí s tímto negativním návrhem p. zpravodaje, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Jabloniczkého.
Tím vyřízen jest 4. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednání dalšího
odstavce pořadu, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stiháním
posl. Neuratha pro přečin proti bezpečnosti
cti (tisk 131).
Zpravodajem jest p. posl. Kříž. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Kříž: Slavná sněmovno! V "Rudém Právu" ze dne 18. června 1925 byl otištěn p. Aloisem Neurathem, který mezitím byl zvolen poslancem, podepsaný článek. V článku, nadepsaném "Beznadějná věc", útočeno jest hrubým, těžko kvalifikovatelným způsobem proti bývalému poslanci Roučkovi, který, jak známo, v této době z komunistické strany vystoupil.
Tendence celého článku jest ta, aby p. Rouček v očích čtenářské obce "Rudého Práva" byl zdiskreditován na člověka beze všeho charakteru. Mluví se zde o Roučkovi jako o "kněžourovi" a mimo řady výroků, které jsou opravdu s to hanobiti čest jednotlivce, proti němuž jsou namířeny, tvrdí se v článku výslovně, že Rouček jest - "kvalifikovaný zrádce". Tvrzení o zrádcovství opakováno jest dokonce ve článku několikráte.
Poněvadž urážlivý článek jest podepsán, považoval soukromý, z nečestných činů obviněný účastník za nutno p. Aloise Neuratha, jako autora článku, žalovati. žaloba byla podána a zemský trestní soud z těchto důvodů žádá o vydání žalovaného, který mezitím stal se poslancem. Žádost o vydání byla podána v prosinci 1925 a znovu již dvakráte byla zemským trestním soudem urgována.
Jde vyloženě o případ soukromé urážky na cti spáchané tiskem.
Není pochyby o tom, že žalovaný psal svůj
článek, jímž žalobce cítí
se dotčen na své cti, v plném vědomí
své odpovědnosti, která ani dnes, kdy žalovaný
jest poslancem, nemůže býti imunisována,
proto navrhuje imunitní výbor poslanecké
sněmovně, aby posl. Neurath k trestnímu
stíhání pro přečin proti bezpečnosti
cti vydán byl.
Místopředseda Slavíček (zvoní): Ježto ke slovu není nikdo přihlášen, odpadá rozprava a přikročíme ihned k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Neuratha.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Neuratha.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
odstavce dalšího, jímž je:
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Liberci za souhlas s trest. stiháním
posl. Wünsche pro přečin podle §u 14,
č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 135).
Zpravodajem je pan posl. Kříž. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Kříž: Slavná sněmovno! Rozsudkem krajského soudu v Liberci ze dne 7. října 1925, č. j. Tk 341/25-24 odsouzen byl posl. Wünsch pro přečin podle citovaného zákona na ochranu republiky. Deliktu dopustil se prý tím, že na táboru lidu dne 15. února 1925 v Liberci konaném, pravil mezi jiným toto: "... na místě parlamentu musí u nás zavládnouti bezohledná vláda potlačených a vykořisťovaných, vláda sovětů" a končil provoláním vyzývajícím k boji za vládu dělníků a sedláků.
Rozsudek zněl na tuhé vězení v trvání jednoho měsíce a bezpodmínečně.
Proti rozsudku provedeno bylo odvolání a zmateční stížnost, v níž obžalovaný, který zatím byl zvolen poslancem, hájí se tím, že to, co řekl, jest všeobecně známým programem strany komunistické, která nebyla rozpuštěna, ani zakázána, a že proto propaganda jejího programu trestna není.
Není pochyby o tom, že delikt, pro nějž měl by posl. Wünsch býti vydán, jest charakterisován a odůvodněn jeho politickým přesvědčením, které měl již dříve, než poslancem se stal, a musil si býti i tehdy vědom, že politická propaganda ve státě jest přípustna jen potud, pokud nesahá přímo na kořeny ústavy a samostatnosti státu.
Vzhledem k tomu však, že delikt, z jehož trestnosti
se posl. Wünsch ještě dříve,
než se stal členem naší sněmovny,
odvolal, jest jen nepatrným článkem veřejně
známé agitace komunistické strany, navrhuje
imunitní výbor poslanecké sněmovny,
aby posl. Wünsch k dalšímu trestnímu
stíhání v tomto případě
vydán nebyl.
Místopředseda Slavíček: Ježto ke slovu není nikdo přihlášen, odpadá rozprava a přikročíme hned k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem imunitního výboru, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Wünsche.
Kdo s tímto negativním návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trest. stíhání posl. Wünsche.
Tím vyřízen jest 6. odst. pořadu.
Přerušuji projednávání pořadu schůze a přistoupím k ukončení jejímu.
Před ukončením schůze sdělím ještě toto:
Posl. Zápotocký vznesl na mne dotaz podle §u 70 jedn. řádu, zda za správný pokládám postup státního zastupitelství v Košicích a soudní tabule v Beregsászu proti posl. dr Gátimu a co hodlám učiniti proti zřejmému porušení poslanecké imunity dr Gátiho?
Porušení poslanecké imunity stalo se podle dotazu posl. Zápotockého tím, že jmenované instance projednávají trestní případ posl. dr Gátiho na základě souhlasu posl. sněmovny, daného již v prvém volebním období.
Případ tento, jak z dotazu samého vyplývá, je analogický případu bývalého posl. Tausika, v kteréž věci jsem již dne 16. února 1926 ve schůzi 8. odpověděl na dotaz pánu posl. Bolena, Kršiaka a dr Gátiho. Mohl bych prostě na tuto odpověď poukázati.
Nicméně vyžádal jsem si ještě vyšetření věci a vyjádření ministerstva spravedlnosti a ze spisů samotných zjistím, zda jest tu důvod a pravomoc k nějakému zakročení.
Došlo oznámení o změnách ve výboru
kulturním. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců
republikánské strany zemědělského
a malorolnického lidu posl. Machníka za posl.
inž. Hrdinu, klub poslanců komunistické strany
v Československu posl. Buriana za posl. Hakena.
Místopředseda Slavíček: Počátkem schůze byla tiskem rozdána publikace knihovny Národního shromáždění republiky Československé "Z cizích parlamentů", ročník VII, č. 5 a 6.
Schůze výboru soc.-politického, svolaná na dnešek po schůzi plenární, se nekoná.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala zítra ve čtvrtek dne 27. května
1926 ve 2 hod. odpol. s
1. Zpráva výborů zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 236) zákona, kterým se provádí článek 1 úmluvy právně-finanční mezi republikou Československou a královstvím Italským č. 132/1924 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a italskými (tisk 286).
2. Druhé čtení osnovy zákona o pôsobnosti ministerstva verejných prac vo veciach verejných ciest a mýt na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 242).
3. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě některých lhůt při smlouvách nájemních (tisk 282).
4. Zpráva výboru imunitního o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave za súhlas k trest. stíhaniu posl. Surovjaka pre prečin pomluvy podľa §u 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 138).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti župního úřadu v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. dr Fritze pro přestupek podle §u 29 zák. čl. XIV z r. 1914 (tisk 165).
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Najmana pro přečin proti bezpečnosti cti tiskem (tisk 167).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Hustu za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přestupek podle §u 41 zák. čl. XL z r. 1879 (tisk 169).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Jaši pro přečin proti bezpečnosti cti tiskem (tisk 183).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Hancko pro přečin pomluvy podle §u 1 a urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 173).
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu pro přestupky v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Šafranko pro přestupek podle §u 312 tr. zák. (tisk 140).
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr Koberga pro přečin podle §u 17, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 192).
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich.
Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.