Čl. V je přijat ve znění zprávy
výborové s dodatkem navrženým pp. posl.
Mašatou a druhy 153 hlasy proti 113 hlasům.
Kdo souhlasí s článkem VI až IX, nadpisem
zákona a úvodní formulí jeho podle
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
Prosím, aby tíž páni zapisovatelé
spolu s úředníky sněmovními
opět zjistili poměr hlasů.
(Po sečtení hlasů:)
Články VI až IX, nadpis zákona a úvodní
formule jeho byly přijaty 151 hlasy proti 118 hlasům
ve znění zprávy výborové, čímž
ostatní podané návrhy staly se bezpředmětnými.
Tím poslanecká sněmovna přijala
osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé o osnově provedeme eventuelně
podle §u 55 jedn. řádu, bude-li jí přiznáno
zkrácené řízení.
Ještě jest nám rozhodnouti o resolučních
návrzích.
Kdo souhlasí s pěti resolucemi výboru zemědělského
a se šesti resolucemi výboru rozpočtového,
obsaženými vesměs v tištěné
zprávě výborové, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce ty jsou přijaty
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s podanými shodnými resolučními
návrhy pp. posl. Mašaty a druhů a pp.
posl. dr Spiny a spol., nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina, shodně resoluce ty jsou přijaty.
Kdo souhlasí se všemi ostatními podanými
návrhy resolučními, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Jsou zamítnuty. (Trvalá
vřava na levici. Komunističtí poslanci buší
do stolků.)
Tím vyřízen je odst. 1 pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu schůze, jímž
jest:
2. Návrh, aby řízením zkráceným
podle § 55 jedn. řádu projednána byla
osnova zákona, jímž se částečně
mění celní sazebník pro československé
celní území (tisk 360).
Navrhuji zkrácené jednání proto, aby
osnova včas mohla býti postoupena k projednání
senátu, podotýkám, že jde vlastně
pouze o zkrácení lhůty mezi prvním
a druhým čtením.
Dám o přiznání zkráceného
řízení hlasovati a na podanou žádost
provedeme i při tomto hlasování sčítání
hlasů.
Kdo tedy souhlasí, aby této osnově bylo přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
(Po sečtení hlasů:)
Zkrácené projednávání bylo
této osnově přiznáno 151 hlasy
proti 117 hlasům.
Přistoupíme ihned ke druhému čtení
osnovy té.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se částečně mění
zákon o celním sazebníku pro československé
celní území a celní sazebník
a vydávají ustanovení o úpravě
obchodních styků s cizinou (tisk 360).
Zpravodajem výboru zemědělského je
pan posl. dr Zadina, výboru rozpočtového
pan posl. Adámek. (Trvalá vřava
na levici.)
Táži se pánů zpravodajů, jsou-li
nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Zadina: Tiskové chyby opravil
jsem ve výtisku zprávy výborové, jejž
odevzdávám kanceláři sněmovní,
a navrhuji, aby opravy ty byly schváleny.
Zpravodaj posl. Adámek: Připojuji se k návrhu
pana zpravodaje výboru zemědělského.
Předseda: Pan zpravodaj navrhuje opravu tiskových
chyb podle výtisku zprávy výborové,
který odevzdal sněmovní kanceláři.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, s opravami podle návrhu
zpravodajova, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
Žádám tytéž pány zapisovatele,
aby spolu s úředníky sněmovními
sečtli hlasy. (Komunističtí poslanci a
někteří poslanci stran socialistických
stále buší do pultů a pískají.
- Předseda zvoní.)
(Po sečtení hlasů:)
Pro osnovu vyslovilo se 153 poslanců, proti ní 119
poslanců. Poslanecká sněmovna přijala
tedy tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
se čtením prvním, s opravami, navrženými
zpravodajem.
Nebude-li námitek, přistoupíme nyní
k projednávání odst. 6 pořadu, jímž
je:
6. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 100) zákona o úpravě platových
a některých služebních poměrů
státních zaměstnanců (tisk 333 a k
tisku 333).
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Zpravodajem výboru soc.-politického je p. posl.
Malík, zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. dr Nosek.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, panu posl. Malíkovi.
Zpravodaj posl. Malík: Slavná sněmovno!
V době, kdy krise poválečná projevuje
se všude silnými otřesy politickými,
hospodářskými, sociálními,
kdy hledá se východisko z bídy a zmatku leckde
řešením násilným, nedemokratickým,
zbraní, proléváním lidské krve
a ničením hodnot, v době, kdy nedozněly
ještě dozvuky velkého sociálního
konfliktu v Anglii, kdy v Maďarsku proces s padělateli
cizích peněz ukázal úžasně
pochybený názor o cti a morálce vůbec,
kdy Francie i jiné státy trpí pod rozmary
měny, v době všech těchto potíží
a starostí, jichž ani my nejsme, bohužel, ušetřeni,
přicházíme se zákony, jež mají,
abych tak řekl, charakter poctivé práce mírové,
klidné rozvahy, zdravého lidského rozumu,
se zákony, jež nesou sice známky různých
politických hledisk, různých světových
názorů, jsou však přece jen výplodem
demokratické diskuse, jež byla vedena snahou vyhověti
tužbám těch, o něž jde, ale zároveň,
a to v první řadě, prospěti státu.
Kladu si za čest býti zpravodajem o třech
důležitých osnovách, jež znamenají
velký krok k dalšímu upevnění
poměrů, ke konsolidaci a stabilisaci a jež
mohou státu, veřejnosti, celému životu
a národnímu hospodářství našemu
skutečně velmi prospěti. Zákonné
osnovy tyto zavádějí stabilisaci platovou
i stabilisaci zásad, systému, zkrátka pořádek.
Mezi zákonodárnými pracemi tvoří
zákony rázu sociálního typ sui generis.
Při nich je zákonodárce zpravidla vázán
na meze dvojího druhu; jednak jej omezuje ohled na finanční
nosnost státu, jednak jej váže snaha po spravedlivém
vyrovnání zájmových růzností
jednotlivých sociálních vrstev. Uspokojení
zákonodárcovo z takovýchto legislativních
aktů je proto jenom relativní, neboť také
jen relativní je zpravidla míra, ve které
se zákonodárci podaří realisovati
daný cíl. Uspokojení plně, na 100%,
je tudíž pro jednotlivé složky, o něž
jde, zřídka kdy dosažitelno.
Platové osnovy, jež máme dnes na pořadu
jednání, mají ráz vysloveně
sociální, a proto ukládají zákonodárci
obtíže, o nichž jsem se zmínil. Avšak
myslím, že v jednom směru jsou obtíže
spojené s uskutečněním těchto
platových návrhů dokonce větší
než u jiných sociálně-politických
zákonů. Kdežto totiž sociálně-politický
zákonodárce zpravidla může s plnou určitostí
citovati jednomyslné přání sociální
vrstvy, jejíž poměry jsou upravovány,
není tomu tak při úpravě poměrů
zaměstnaneckých. Veřejní zaměstnanci
nejsou tělesem, které by bylo jednotno svým
postavením, avšak nejsou, bohužel, také
vrstvou, která by dovedla sjednotiti svá divergentní
přání a přednésti pak výslednici
jakožto přání celku. Upravujeme-li tedy
poměry různých složek veřejného
zaměstnanectva, jsme odkázáni na to, abychom
vyslýchali požadavky, které si navzájem
diametrálně odporují, a mezi kterými
pak sami musíme hledati spravedlivou střední
cestu. Je tudíž naším úkolem, abychom
si nejprve stanovili to, co je spravedlivým interesem zaměstnaneckým,
a teprve, když jsme takto zjistili předmět
úvah, můžeme uvažovati o možnosti
jeho realisace s ohledem na danou finanční situaci
státu.
Chci jako zpravodaj dosvědčiti, že orgány
tohoto slavného sboru, kterým byly přípravné
práce pro projednání těchto osnov
svěřeny, podjaly se uloženého úkolu
- bez rozdílu stran - s velikou svědomitostí
a všichni, kdož měli čest zúčastniti
se prací výborových a všech, které
předcházely, potvrdí dozajista, že zásady
navrhovaných zákonů platových i jejich
jednotlivosti byly projednávány s krajní
svědomitostí, která je přiměřená
dosahu připravovaných zákonů. Ve výborových
zprávách jsou vypočteny body, ve kterých
bylo výboru možno původní předlohy
zlepšiti. Dovolím si aspoň na některé
tyto body upozorniti, při čemž poznamenávám,
že další zlepšení, ač o ně
bylo se všech stran usilováno, nebyla možna,
ježto by se těžko pro ně našla úhrada.
První z projednávaných osnov, vládní
návrh zákona o úpravě platových
a některých služebních poměrů
státních zaměstnanců upravuje platy
a poměry administrativních úředníků
a zřízenců, soudců a konceptních
pragmatikálních úředníků
státně-zastupitelských, profesorů
vysokých škol, státních profesorů
a učitelů, asistentů, konstruktérů
a dílovedoucích a posléze gážistů
vojenských a četnických. Tuto obsáhlou
materii rozčleňuje osnova na ustanovení společná
a na ustanovení zvláštní. Ve specielních
ustanoveních snaží se přihlížeti
ke všem zvláštnostem té které služby,
při tom však v zásadě podržeti
stejný, anebo alespoň rovnocenný základ
úpravy. Tímto hlediskem jest na př. dán
rozdíl mezi platovým schematem úřednickým
a schematem soudcovským, nebo mezi postupem úřednickým
a postupem zaměstnanců v oboru vyučovatelském.
Není úkolem zpravodajovým, aby zdržoval
jednání komentářem k jednotlivým
ustanovením zákona, nebo aby vysvětloval
důvodovou zprávu, přes to však nemohu
si odepříti, abych nepoukázal na to, že
nemáme před sebou pouhou úpravu platovou,
nýbrž že máme jednati o zcela novém
základu zaměstnaneckého platového
zákonodárství a že touto novou úpravou
máme zúčtovati s dlouhou řadou předpřevratových
předpisů, navzájem se měnících
a doplňujících, které ve spojení
s hojnými popřevratovými zákony a
nařízeními tvořily právní
materii značně spletitou a velmi zatěžovaly
naši administrativu. Mám však také zúčtovati
s nerovnostmi, které vznikly zejména po převratu
v hodnostním a platovém postavení jednotlivých
úředníků a celých kategorií.
Po převratu bylo nutno pokračovati v platové
politice rakouské a za stoupající drahoty
držeti krok s cenami životních potřeb
úměrným - nebo správněji řečeno,
pokud možno úměrným - zvyšováním
platů pomoci různých přídavků.
Zaměstnanectvo volalo po stabilisaci, a tuto stabilisaci
nyní provádíme, nečekajíce
na úplně stabilisování úrovně
drahotní. Nerovnosti, které byly mezi zaměstnanci,
vyrovnáváme pro budoucnost tak, aby příště
nevznikaly. Zisk, kterého jednotlivci nabyli v důsledku
dosavadních, namnoze ne dosti šťastných
úprav, ponecháváme jim tak, aby nebyli zkráceni.
Tvoříme spořádaný základ,
na němž budeme moci stavěti platové
zákonodárství budoucnosti. Přijímáme
zásadu, že budoucně má býti každý
honorován podle významu, odpovědnosti a obtížnosti
místa, které zastává. Chceme tím
podporovati osobní ctižádost a výkonnost
úředníkovu. V tomto směru můžeme
platový zákon posuzovati jako součást
veliké akce pro reformu veřejné správy.
Z četných zlepšení, jichž v této
osnově docíleno, uvádím stručně
aspoň tato:
V části prvé, v §u 11 počet náslužných
přídavků v 7. plat. stupnici rozmnožen
o jeden.
Činovné skupiny míst D zvýšeno
a zaměstnancům této skupiny, vydržujícím
děti na vzdělání mimo jejich úřední
působiště, zaručen nárok na činovné
skupiny míst C. Mluví o tom odst. 8 §u 12.
Odst. 7 téhož paragrafu dává mimo to
možnost přeřadění obce ve výjimečných
případech do vyšší skupiny míst.
Postupová lhůta pro dosažení vyššího
stupně služného zaměstnancům
služební třídy Ic (2 roky vysoké
školy) snížena o jeden rok - na 3 roky (§
15).
Připuštěno odvolání také
proti kvalifikaci dobré, což platí pro všechny
zaměstnance.
Tam, kde výjimečně dovolená oproti
dosavadnímu stavu byla kratší, bude dosavadní
stav administrativní cestou zachován. Platí
rovněž pro všechny zaměstnance.
Zavedením instituce zřízeneckých čekatelů
(§ 25) umožněn přechod výpomocných
zřízenců do stavu čekatelů
s nárokem na definitivní ustanovení, ovšem
tento přechod bude možno uskutečniti, jakmile
bude skutečný stav výpomocných a pragmatikálních
zřízenců - § 205 - upraven na míru,
odpovídající zákonu o úsporných
opatřeních ve veřejně správě.
Pro dobu, než se tak stane, zajištěno výpomocným
zřízencům (v §u 210, odst. 3) definitivní
postavení způsobem spravedlivým a zájmům
služby vyhovujícím.
Zvýšeno podstatně platové schema (§
27).
Zřízenci budou kvalifikováni stejným
způsobem jako úředníci (§ 34).
V části druhé zvýšeny pro soudce
sazby funkčního služného v 5. a 6. stupnici
(§ 40).
V části třetí řádným
profesorům vysokých škol umožněno
zvýšení služného až o 12.000
Kč (§ 58), tedy na konečný plat prvé
platové stupnice úřednické.
Činovné řádných profesorů
zvýšeno (§ 59).
Remunerace za semináře atd. zvýšeny
na dvojnásobnou částku (§ 64).
Adjutum výpomocných profesorů zvýšeno
o 600 Kč (§ 69).
V části čtvrté služební
příjmy vojenských a četnických
gážistů osvobozeny od daně z příjmu
(§ 140, odst. 5).
Rotmistrům přiznány místo jedné
platové stupnice, tři platové stupnice.
V části páté podmínky pro přiznání
výchovného na děti starší 18
roků, které studují, zmírněny
(§ 144).
Ustanovení o služebních přídavcích
(§ 148), umožňuje ve větší
míře diferencování služebních
výkonů.
V části šesté zvýšena nejvyšší
výměra výslužného a zaopatřovacích
platů (§ 155).
Zřízencům, kteří pro fysickou
nezpůsobilost po 35 letech jdou do výslužby,
umožněno dosáhnouti plného výslužného
(§ 157).
Sirotkům po ženských zaměstnancích
přiznán za určitých předpokladů
nárok na sirotčí pensi (§ 158).
Ustanovení zákona č. 286/24 Sb. z. a n.,
o kumulaci požitků zmírněna, krácení
požitků nenastává u pensistů,
kteří při odchodu do výslužby
měli již nárok na přeložení
do výslužby bez průkazu nezpůsobilosti
(§ 162).
Ustanovení o krácení výslužného
při rentě z úrazového pojištění
zmírněno (§ 163).
Pensijní příspěvek snížen
z 8% na 6% (§ 165).
V části sedmé zaveden zvláštní
převodní náslužný přídavek
v sedmé platové stupnici (§ 169, odst. 2).
K vyrovnání nesrovnalostí u úředníků
různých služebních tříd,
kteří mají při převodu stejné
služné, přiznán osobní, do výslužného
započítatelný, přídavek (§
171).
Profesorům vysokých škol započte se
započítatelná doba v platovém stupni,
z něhož se profesoři převádějí,
bez omezení (§ 179, odst. 2).
Vyrovnávací přídavek nebude najednou,
nýbrž postupně odbourán (§ 196,
odst. 4).
Pamatováno na možné případy nesrovnalostí
po převodu, zejména se zřetelem k dosavadním
platovým rozdílům, a dáno vládě
zmocnění k vhodnému opatření
(§ 196, odst. 7).
V části osmé umožněno, aby úprava
platových a služebních poměrů
zaměstnanců podnikových byla provedena s
náležitým zřetelem ke zvláštním
poměrům a potřebám podniků
(§ 210, odst. 1).
Odpragmatisování pragmatikálních zaměstnanců
státních podniků znemožněno.
Kancelářským oficiantům, kteří
nebudou ustanoveni kancelářskými úředníky,
zajištěn pragmatikální poměr
po desetileté započítatelné službě
oficiantské (§ 210, odst. 2).
Ustanovení o zaměstnancích veřejnoprávných
korporací bylo značně zmírněno
způsobem, který přihlížejíc
k faktickým poměrům, zajišťuje
skutečné a účelné provedení
(§ 212), při čemž pamatováno na
možnost potřebných úchylek.
Druhý z projednávaných vládních
návrhů jest zákon učitelský.
Provádí se jím parita se státními
zaměstnanci rovnocenného vzdělání,
parita ovšem nikoli formální, neboť nebylo
by ani učitelstvu samému zdrávo, kdyby se
pokračovalo v nešťastném pokusu aplikovati
na vyučovatelské zaměstnance mechanicky zásady,
které byly voleny pro zcela odlišné poměry
zaměstnanců administrativních. Materielní
parita byla vysvětlena nejen důvodovou zprávou,
ale i veřejnou diskusí, která se o tomto
předmětu rozvinula.
Za zlepšení v učitelském zákoně
oproti původnímu návrhu považuji to,
že v §u 7, odst. 3 zlepšeno postavení učitelů,
kteří přejdou na občanskou školu,
přiznáním zvláštního zvýšení
služného.
Ti, kdož jsou ve skupině míst D, mají
však děti na vzdělání mimo svůj
domov, mají nárok na činovné skupiny
míst C, tudíž platí pro ně totéž,
co jsem uvedl při §u 12 platového zákona.
Výměra vyučovacích hodin, potřebná
pro nárok na plné platy u zvláštních
učitelů náboženství, učitelek
ručních prací a vedlejších učitelů,
snížena z 21 hodin na 18 hodin týdně
(§ 12).
Učitelům na cvičných školách
při státních učitelských ústavech
zvýšeny služební přídavky
o 50% (§ 13).
Učitelům na odborných školách
pro hluchoněmé a pro slepé přiznány
tytéž výhody jako učitelům na
cvičných školách. Odborná zkouška
z vyučování hluchoněmých pokládá
se co do platových nároků za rovnocennou
zkoušce způsobilosti pro občanské školy
(§ 13).
Ředitelský přídavek zvýšen
trojnásobně (§ 15).
Abych se vrátil ještě k paritě, je tato
mezi učiteli obecných a měšťanských
škol a obdobnými osobami učitelskými
na státních odborných školách
provedena a zajištěna důsledněji nežli
tomu bylo dosud (§§ 17 a 32).
Třetí z projednávaných vládních
návrhů upravuje platové poměry obecních,
městských a obvodních lékařů
a je aplikací motivů uplatněných v
zákoně platovém na řečené
zdravotnické funkcionáře. Místo 5
typů, do nichž zdravotní obce a obvody byly
posud zařaděny, zavádí typy 4 tím,
že ruší dosavadní nejnižší
a nejméně placený typ.
Slavná sněmovno! Jsem přesvědčen,
že debata, která bude následovati v tomto slavném
sboru, dospěje ke stejnému přesvědčení,
které je vysloveno ve zprávách sněmovních
výborů, zprávách, kterým předcházely
mimořádně svědomitě a podrobně
práce průpravné. Osnovy, byť i snad
ve všech směrech nesplňovaly to, čeho
po nás žádají zaměstnanci, ba
ani to, co bychom byli rádi zaměstnancům
poskytli, znamenají přece pro státní
správu velmi značné zjednodušení
dosavadních poměrů, pro zaměstnance
samé pak představují nejvyšší
míru stabilisace platové a služební,
kterou jim vůbec bylo možno poskytnouti.
Více dáti při dnešní hospodářské
situaci státu a obyvatelstva je nemožno.
Domnívám se tedy, že tento slavný sbor
bude při projednávání osnov stejného
názoru jako zaměstnanci sami, kteří
ač ne v každém bodě jsou plně
uspokojeni, přece jen považují osnovy za veliký
zisk a těžce by nesli, kdyby snad jejich uskutečnění
bylo zmařeno.
Přál bych si, dámy a pánové,
aby toto hledisko bylo vzato za základ debaty a doporučuji,
aby posl. sněmovna přijala návrh sociálně-politického
výboru, aby schváleny byly osnovy zákonů
platového, učitelského a lékařského
ve znění zpráv výborových tisky
333, 334 a 335 i s resolucemi, ve zprávách výborových
otištěnými. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dříve
než přeruším další projednávání
pořadu schůze sděluji, že tím,
že se pan ministerský předseda dostavil do
dnešní schůze při jejím počátku
a učinil prohlášení, staly se bezpředmětnými
návrhy pp. posl. Kreibicha a soudr. a pp. posl.
dr Frankeho, Zeminové, Tomáška, Pika
a druhů, které byly podány ke konci minulé
schůze. Přerušuji další projednávání
pořadu dnešní schůze a přistoupím
k jejímu ukončení.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala v úterý dne 15. června
1926 o 1/2 4. hod. odpol. s
1. Zpráva výborů soc. politického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 100) zákona o úpravě platových
a některých služebních poměrů
státních zaměstnanců (tisk 333 a k
tisku 333).
2. Zpráva výborů soc.-politického,
kulturního a rozpočtového k vládnímu
návrhu (tisk 101) zákona o úpravě
platových a služebních poměrů
učitelstva obecných a občanských škol
(učitelského zákona) (tisk 334).
3. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 102) zákona o platových poměrech státních
obecních (městských) a obvodních lékařů
(tisk 335).
4. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o návrhu posl. inž. Dostálka,
dr Mičury, Zocha, Petroviče, dr Tiso a druhů
(tisk 323), aby byl vydán zákon o úpravě
platů duchovenstva církví a náboženských
společností státem uznaných.
5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 277) zákona o dani z cukru.
6. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 278) zákona o zvýšení
daně z lihu.
7. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se doplňuje § 81 zákona o vojenských
požitcích zaopatřovacích (tisk 312).
8. Druhé čtení osnovy zákona o provedení
úmluvy mezi Rakouskem, Italii, Polskem, Rumunskem, Královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem
o převodu pohledávek a deposit z hospodaření
poštovní spořitelny ve Vídni, podepsané
v Římě dne 6. dubna 1922, jakož i dodatečné
dohody k této úmluvě, sjednané mezi
uvedenými státy v Římě dne
23. února 1925 (tisk 314).
9. Druhé čteni schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s 1. Úmluvou mezi Rakouskem,
Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu
pohledávek a deposit z hospodaření poštovní
spořitelny ve Vídni, podepsanou v Římě
dne 6. dubna 1922. 2. Dodatečnou dohodou k úmluvě
podepsané v Římě dne 6. dubna 1922
mezi Rakouskem, Italii, Polskem, Rumunskem, Královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem
o převodu pohledávek a deposit z hospodaření
poštovní spořitelny ve Vídni podepsanou
v Římě dne 23. února 1925 (tisk 315).
Jsou proti mému návrhu námitky? (Hlásí
se posl. Pik a dr Patejdl.)
Uděluji slovo p. posl. Pikovi.
Posl. Pik: Pane předsedo, činím námitky
proti 4. odstavci vámi navrženého pořadu
a navrhuji, aby tento odstavec o kongrue byl z pořadu vámi
navrženého vyřazen.
Předseda: Totéž navrhuje písemně
p. posl. Hackenberg.
Dále se ke slovu přihlásil p. posl. dr Patejdl.
Posl. dr Patejdl: Navrhuji, aby návrh p. posl. inž.
Dostálka, dr Mičury, Zocha
a druhů, aby vydán byl zákon o úpravě
platů duchovenstva, církví a náboženských
společností státem uznaných, byl sňat
s denního pořadu příští
schůze, poněvadž nebyl dosud projednán
soc.-politickým výborem. Příčí
se ústavě, enormně zatěžuje státní
finance a příčí se celému ideovému
programu našeho národního boje za znovuzřízení
našeho státu. (Výborně! - Potlesk
poslanců stran socialistických. - Výkřiky
posl. Zeminové.)
Předseda (zvoní): Vyhovím pronesenému
přání, aby při hlasování
o těchto námitkách bylo provedeno sečtení
hlasů.
O všech těchto třech návrzích,
které se obsahem shodují, dám hlasovati najednou.
(Námitek nebylo.)
Ustanovuji za sčitatele hlasů tytéž
pány zapisovatele, kteří provedli sčítání
hlasů při 1. a 2. odstavci pořadu.
Budeme hlasovati o shodných návrzích pp.
posl. Pika, posl. dr Patejdla a posl. Hackenberga.
(Výkřiky posl. Kollárikové.)
Prosím o klid.
Kdo souhlasí se shodnými návrhy pp. posl.
Pika, Hackenberga a dr Patejdla, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
Prosím o sečtení hlasů. (Různé
výkřiky na levici.)
Prosím o klid. (Výkřiky posl. Muny. -
Trvalý hluk.) Prosím znovu o klid.
Proti námitkám vyslovilo se 146 hlasů, pro
námitky 103 hlasů, jsou tudíž námitky
zamítnuty.
Návrh můj je přijat.
Prohlašuji schůzi za skončenu.