Předseda: Malypetr.
Místopředsedově: Slavíček,
inž. Dostálek, dr Spina, Stivín.
Zapisovatelé: Petrovič, Rýpar.
248 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministr inž. Roubík,
za ministerstvo školství a nár. osvěty
odb. rada dr Ant. Dvořáka min. místotajemník
dr Kudláček.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha, jeho zástupci Nebuška,
dr Mikyška.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Zahajuji 35. schůzi poslanecké sněmovny.
Pan posl. Václav Stanek dostavil se do dnešní
schůze.
Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu
v kanceláři sněmovní podepsal slibovací
formuli, přikročíme ke slibu podle §u
22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím
způsobem, že přečtena bude ústavou
předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém,
pokud se týče v jazyku národnosti, ke které
se slibující přihlásil, načež
ke mně slibující přistoupí
a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji",
po případě shodným výrazem
svého jazyka.
Žádám o přečtení slibovací
formule a pana posl. Stanek a žádám,
aby ke mně přistoupil a vykonal slib. (Poslanci
povstávají.)
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
"Slibuji, že budu věren republice Československé
a že budu zachovávati zákony a mandát
svůj zastávati podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí." "Ich
gelobe der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und
die Gesetze zu beobachten, sowie mein Mandat nach bestem Wissen
und Gewissen auszuüben." Posl. V. Stanek (podávaje
místopředsedovi inž. Dostálkovi ruku):
Ich gelobe. (Poslanci usedají.)
Místopředseda inž. Dostálek:
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslanců komunistické strany v Československu
vyslal do výboru vyšetřovacího posl.
Munu a Zápotockého za posl. Hirschla
a Haruse.
Klub poslanců "Vereinigter parlamentarischer Klub
des Bundes der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der
Ungarischen Nationalpartei" vyslal do výboru rozpočtového
posl. Weissera za posl. Stenzla.
Místopředseda inž. Dostálek:
Došla naléhavá interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Naléhavá interpelace poslance dr Gagatko a spol.
vládě o vládním nařízení,
jímž se provádí zrušení
žup na Podkarpatské Rusi a jich sloučení
v jedinou župu se sídlem v Užhorodě.
Místopředseda inž. Dostálek:
Došly dotazy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy:
posl. Nejezchleba-Marchy, Staňka, Pelíška vládě
o vyšetření příčin zátop
na Židlochovsku, o podpoře postiženým
a o regulaci při stoku Svitavy a Svratky tamtéž,
posl. Rýpara a druhů ministru financí o přídělu
nezdaněného cukru včelařům,
posl. Staňka a Molíka:
ministru financí, aby přehrada na řece Dyji
byla co nejdříve provedena a aby do státního
rozpočtu republiky Československé na rok
1927 obnos potřebný vložen byl,
ministru zemědělství a ministru veřej.
prací v téže věci.
Místopředseda inž. Dostálek:
Došly odpovědi. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Odpovědi:
min. soc. péče na dotaz posl. inž. Kalliny
o přiznání důchodu pro válečné
invalidy Františku Fritschovi z Lubence č. 161 v okrese
žlutickém,
min. financí na dotaz posl. Hodiny, jak berní správa
v Šumperku vyřizuje zvláště odvolání
proti dani z příjmu a vůbec jiná odvolání
a podání daňová.
Místopředseda inž. Dostálek:
Počátkem schůze byla tiskem rozdána
zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
447. Zpráva výboru ústavně-právního
k usnesení senátu (tisk 1) o vládním
návrhu zákona o původcovu právu k
literárním, uměleckým hudebním
a výtvarným a fotografickým dílům.
Místopředseda inž. Dostálek:
Počátkem schůze byl tiskem rozdán
a současně přikázán výboru
iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
440. Návrh posl. Netolického, Slavíčka,
Práška a spol. na reformu předpisů živnostenského
řádu o organisaci odborných společenstev
a povinných jednot (čís. 227 ř. z.
ze dne 20. prosince 1859).
Místopředseda inž. Dostálek:
Přikazuji výboru brannému:
438. Vládní návrh zákona o délce
presenční služby vojenské.
Navrhuji, aby o tomto vládním návrhu byla
jmenovanému výboru k podání zprávy
uložena lhůta 5tidenní.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůta je přijata.
Přikročíme k projednávání
pořadu, na němž je jako odst. 1:
1. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o návrhu posl. inž. Dostálka,
dr Mičury, Zocha, Petroviče, dr Tiso a druhů
(tisk 323), aby byl vydán zákon o úpravě
platů duchovenstva církvi a náboženských
společnosti státem uznaných (tisk 429).
Pp. posl. Zeminová, Špatný, dr
Uhlíř a soudr. podali mně podle §u
47 návrh, aby projednávání osnovy
odročilo se až do projednávání
rozluky církve od státu.
Byl jsem požádán o sečtení hlasů
návrhem, obsahujícím 50 podpisů.
Vyhovuji tomuto přání a žádám
pp. zapisovatele posl. Dubického, Chalupníka
a dr Petersilku, aby se ujali sčítání
hlasů, a to: p. posl. Dubický v 1. a 2. úseku,
p. posl. Chalupník ve 3. a 4. úseku, p. posl.
dr Petersilka v 5. a 6. úseku a na presidiální
tribuně.
Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Zeminové,
Špatného, dr Uhlíře a
soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
Prosím o sčítání hlasů.
Podle sděleného výsledku sčítání
hlasů vyslovilo se pro návrh 98 hlasů, proti
němu 146 hlasů. Je tedy návrh zamítnut
146 hlasy proti 98 hlasům.
Zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl.
dr Nosek, zpravodajem výboru soc.politického,
kterýžto výbor do stanovené lhůty
zprávy nepodal, nemaje lhůtu prodlouženu, určuji
podle §u 35 jedn. řádu pana posl. dr Mičuru.
Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového
p. posl. dr Noskovi.
Zpravodaj posl. dr Nosek: Slavná sněmovno!
Iniciativní návrh pp. posl. inž. Dostálka,
dr Mičury, Zocha, Petroviče
dr Tiso a druhů byl předmětem zevrubného
jednání v rozpočtovém výboru,
který uvažoval zásady, na kterých navrhovaná
osnova spočívala, a mohu zde sděliti, že
téměř ze základu zásady ty
přepracoval.
Považuji za svou povinnost, abych nejprve po stránce
všeobecně podal zprávu o tom, jakým
způsobem konstruován byl návrh původní.
Bylo navrhováno, aby všechny církve a náboženské
společnosti státem uznaně byly posuzovány
zásadně stejně podle jednoho a téhož
pravidla, aby nebyl jako dosavad činěn rozdíl
mezi církvemi kongruálními a církvemi
dotálními nebo subvenčními. Vycházelo
se při tom také z myšlenky, že se stanoviska
sociální spravedlnosti a vůbec se stanoviska
sociálního významu této věci
je správnější a žádoucnější,
aby ten, kdo uplatňuje nějaké nároky
z tohoto titulu vůči státu, mohl tak učiniti,
uplatňuje subjektivní nárok vůči
státu, a nebyl odkázán teprve na to, že
nějaká korporace, třeba mu nadřízená,
ve formě remunerace určitou částku
mu poskytne.
Poněvadž však zásada tato může
býti považována podle subjektivního
uvažování snad za lepší a poněvadž
na druhé straně při základním
stanovisku našeho státu vůči jednotlivým
náboženským společnostem nevidělo
se rozpočtovému výboru zaujmouti nějaké
stanovisko, které by donucovalo jednotlivě náboženské
společnosti, aby se vzdaly dosavadní své
struktury, byl výbor rozpočtový toho mínění,
že může zásadu uvedenou pozměniti
a ponechati strukturu dosavadní kongruálním
církvím, které dosud kongruálními
byly, ať se to týká zemí historických
nebo Slovenska a Podkarpatské Rusi, a že může
také ponechati volný systém dotační
anebo subvenční u církví, které
tento systém dosud měly.
Kdežto tedy iniciativní návrh se snažil
zavěsti jednotnou formu, restituoval výbor rozpočtový
zásadu dřívější, respektoval
přednesená přání autonomního
snažení jednotlivých náboženských
společností a recipuje prostě právo
dosavadní v ten způsob, že jak v zemích
historických, tak i na Slovensku ponechává
prostě kongruálními církve, které
jimi dosud byly, a ponechává dotálními,
resp. subvenčními církve a náboženské
společnosti, které takovými doposud byly.
Zde by mohlo snad dojíti v některých případech
k malým pochybnostem a, aby byly úplně vyloučeny,
dovoluji si upozorniti, že na př. církev pravoslavná,
která pro obor práva v zemích Slovenska a
Podkarpatské Rusi je církví kongruální,
kde zakládá své náboženské
obce, stejně musí také u nás v zemích
historických býti považována za církev
kongruální.
Ještě jedna podstatná změna, kterou
výbor po této stránce provedl proti původní
osnově, je ta, že navrhované schema IV. služební
třídy a VII. platově stupnice státních
zaměstnanců odmítl a zkonstruoval docela
vlastní specielní stupnici platů, naprosto
odlišnou od jakékoli stupnice jiné, která
není souhlasná se žádnou jinou, aby
se tím dokumentovalo, že nemá býti prostě
recipováno nějaké platově schéma
některé kategorie státně-zaměstnanecké.
Po této stránce ovšem výbor rozpočtový
sám základní plat oproti původnímu
návrhu podstatně snížil tak, že
po této stránce úměrným způsobem
byla zásada tato provedena.
Další věc, ve které bylo velmi mnoho
vykonáno a která jistě znamená oproti
dosavadní struktuře jistě zlepšení,
je § 5, který doplnil dosavadní mezery platného
práva. Církve dotální, pokud se týče
subvenční, měly podle císařského
patentu z r. 1861 zákonný nárok, aby k jejich
kulturním účelům bylo jim principielně
něco přiřknuto, ale nikde nebylo stanoveno.
kolik to mělo býti. Jen platonicky bylo vysloveno,
že mají vůči státu nárok,
ale nebylo stanoveno, kolik mají dostávati. Nynější
osnova stanoví docela přesným způsobem,
jak číselně má býti vyšetřena
výše zákonného nároku, a říká
v podstatě, že musí na každého
příslušníka dotační církve
připadnouti docela na halíř tolik, jako připadá
ze státní pokladnice na jednu hlavu příslušníka
náboženských společností kongruálních.
Zde si dovoluji upozorniti, že v tisku samém, jak
byl rozdán, byla malá tisková chyba, poněvadž
v §u 5, odst. 2, řádek 4 má státi,
že na první pětiletí od 1926 až
1930 se musí počítati základ ne podle
předchozích tří let, nýbrž
podle roku 1926 - a nikoli, jak je tam omylem vytištěno
1925 - což jest pochopitelno, poněvadž kdybychom
měli bráti rok 1925, pak dotace poskytnutá,
pokud se týče církví dotálních,
byla by zmenšena, neprojevila by se příslušným
zvýšením, které platí pro církve
kongruální. Z toho je tedy viděti, že
zde byla tisková chyba, která zde tímto upozorněním
má býti napravena.
Pokud se týče administrativních obtíží,
které by s tím mohly býti spojeny, jest jasno,
že jinak otázku dotálních církví
vyříditi nelze, než že na rok 1926 dotálním
církvím budou poskytovány zálohy,
které se potom, až se vyšetří,
kolik kongruální církve obdržely, vyúčtují
dodatečně za rok 1926 podle ustanovení tohoto
§u 5.
Stran ostatních zásad, o kterých zde bylo
mluveno, dovoluji si zdůrazniti, že v §u 1 mizejí
jakékoliv rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi
u duchovenstva, poněvadž stát jako takový
nemá přímého zájmu, aby pro
obor své správy diferencoval mezi nižším
a vyšším postavením svého duchovenstva,
a pokud přichází pro ně v úvahu,
stanoví pro ně příslušné
schéma neohlížeje se, jakým způsobem
vnitřní odstupňování provedou
si jednotlivé náboženské společnosti.
Když jsem uvedl tím způsobem zásady
zde právě naznačené, dovoluji si doporučovati
jménem rozpočtového výboru, aby osnova
t. j. původní iniciativní návrh v
přepracování, jak je provedl výbor
rozpočtový - došla také v plenu posl.
sněmovny ústavního schválení.
(Souhlas. - Různé výkřiky.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji, panu posl. dr
Mičurovi.
Zpravodaj posl. dr Mičura: Slávné
Národné shromaždenie! (Výkřiky
posl. Knejzlíka a posl. Zeminové. - Místopředseda
inž. Dostálek zvoní.) Tento návrh
zákona je významný nielen preto, že
ho karakterizuje sociálna spravodlivosť, ale aj preto,
lebo znamená krok napred (Výkřiky posl.
Kollárikové.) ohľadom unifikovania predpisov
kongruových, platných v zemiach Svätováclavských,
a platných na Slovensku rešp. Podkarpatskej Rusi.
(Výkřiky komunistických a socialistických
poslanců.)
V tom právnom poriadku, ktorý sme prevzali jednak
z Uhorska, jednak z Rakúska, upravovaly pomery sociálne
slabých duchovných zákony: Zák. čl.
XIV z r. 1898 rešp. zákon zo dňa 19. septembra
1898, č. 176 r. z. Tieto zákony boly čiastočne
(Výkřiky posl. Kollárikové. -
Místopředseda inž. Dostálek zvoní.)
doplňované a zákonodarstvo Československej
republiky pri príležitostiach pôžitkovej
úpravy štátnych a verejných zamestnancov
upravovalo aj doplňuje platy duchovenstva všetkých
cirkví a náboženských spoločností,
a to aj vtedy, keď šlo o úpravu in peius. (Stálé
výkřiky komunistických poslanců.)
Terajší stav je ten, že dosažiteľné
maximum duchovných je stanovené v zemiach Svätováclavských:
u farára 9980, u kaplana 9080, a to započítajúc
do toho už aj prídavok na rodinu (výchovné)
- na Slovensku však je tento obnos asi o 1000 Kč menší.
Myslím, keď vzpomeniem, že priemerný doplnok
duchovného činí 5000 až 6000 Kč
ročne, priemer celkového jeho príjmu 8 až
9, najviac 10.000 Kč ročne, nemusím dokazovať,
či je tento obnos za dnešných pomerov dostatočný
k existencii, a či je teda nutné z dôvodov
sociálnych siahnuť k úprave, ktorá by
dala duchovenstvu, zvlášť sociálne slabej
jeho čiastke, možnosť skromnej existencie. Patrne
tieto okolnosti a aj určité dôvody sociálnej
nivelizácie viedly navrhovateľov ku návrhu,
ktorý je predmetom jednania a ktorý je vedený
duchom sociálnej spravodlivosti. Je to evidentné
z §u 5 osnovy výboru rozpočtového, ktorý
zachováva naprostú spravodlivosť a objektivitu
ku všetkým náboženským spoločnostiam
v štáte uznaným a v rámci týchto
spoločností medzi jednotlivými duchovnými.
Je to jasné pri §e 1, ktorý zavádza
pre všetko duchovenstvo jednotný systém platový,
upravujúc aj pomer medzi systémom kongruálnym
a dotačným, a je to patrné aj pri lit. 3
a) §u 3, ktorý nakladá o výnose pozemkov
v tom smysle, že na miesto púheho katastrálneho
výnosu z beneficiátnych pozemkov bude sa budúcne
započítavať do príjmu duchovného
výnos skutočný a ocenený.
Toto ustanovenie bude mať za následok, že v mnoho
prípadoch úplne odpadne potreba doplniť príjem
duchovného a tejto úspory bude možno použiť
v prípadoch, ktoré budú javiť nedostatok.
Je treba pomerom primerane zmeniť aj zastaralé normy
o štólových poplatkoch, rešp. o ich započítaní
do príjmov, to má na mysli lit. 3 b) §u 3 návrhu
v osnovaní rozpočtového výboru, ktorý
príjem štolárnych poplatkov dnešným
pomerom primerane započítava. Je samozrejmé,
že spôsob paušalovania sa dotýka iba spôsobu
fatovania pri tých sociálne slabých duchovných,
ktorí sú vôbec utisknutí na doplnok
kongruálny. Musím poukázať na ďalšie
dôležité ustanovenie návrhu, a to na
oné, ktoré sa týka úpravy odpočivných
a zaopatrovacích pöžitkov duchovenstva a ich
vdov a sirôt. Je predsa všeobecne známe ťažké
položenie duchovenstva, potrebného odpočivných
a zaopatrovacích pôžitkov, je ono zrovna ubohé
a práve toto duchovenstvo nemožno pominúť
pri tejto úprave práve na základe už
spomenutej sociálnej spravedlnosti, ktorá sa javí
ale aj v tom, že penzijné príspevky budú
platiť aj tí duchovní, ktorí nebudú
dostávať od štátu kongruálneho
doplnku.
Nie malý je aj unifikačný význam osnovy
tejto, zjednocuje ona nielen výšku, na ktorú
štát doplňuje príjem duchovného,
ale zrušuje aj rôzné predpisy, rôzné
tituly, ktoré sú podkladom rôznosti kongruálnych
pôžitkov.
Náklad spojený s osnovou bude činiť
asi 35 milionov. Ministerstvo financií prejavilo názor,
že keď by štát sám viedol matriky,
stálo by to viac.
Ostatne pripojujem sa ku zpráve p. zpravodaja rozpočtového
výboru a prijímam v celom rozsahu ním navrženú
osnovu. (Potlesk. - Výkřiky komunistických
a socialistických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid!
K projednávání této osnovy dostavili
se za ministerstvo školství a nár. osvěty
odb. rada dr Ant. Dvořák a min. místotajemník
dr Kudláček.
Ježto k projednávání osnovy přihlášeni
jsou řečníci, přikročíme
k rozpravě.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby řečnická
lhůta při této rozpravě byla stanovena
pro kluby do 10 členů na 45 minut, t. j. 3/4 hodiny,
pro kluby do 20 členů na 90 minut, t. j. 1 1/2
hodiny, pro kluby přes 20 členů na 180 minut,
t. j. 3 hodiny.
Jsou proti mému návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Nejsou. Platí tedy lhůta mnou navržená.
K rozpravě jsou přihlášeni dosud tito
řečníci: "proti" pp. posl.
Patzel, Špatný, Jaša, Schweichhart,
Zeminová, Sladký, dr Uhlíř,
dr Patejdl, Knejzlík, Moudrý,
dr Gagatko, Hrušovský, Procházka,
"pro" posl. dr Slávik.
Uděluji slovo prvnímu přihlášenému
řečníku "proti", panu posl.
Patzelovi.
Posl. Patzel (německy): Slavná sněmovno!
(Hluk.) O návrhu, který podle vůle
navrhovatele samého měl býti projednáván
ve výboru sociálně-politickém a ve
výboru rozpočtovém, byla nám předložena
jenom zpráva výboru rozpočtového.
Sociálně-politický výbor zprávy
nepodal, a co předložil výbor rozpočtový,
je nezákonně, je porušením jednacího
řádu a důstojně se řadí
k těm parlamentním činům, které
nikdy nebyly čestným sloupem parlamentarismu v tomto
státě, nýbrž spíše sloupem
hanby. (Souhlas na levici.) A jestliže dnešní
celní a koaliční většina to přidává
k ostatnímu, pak o takovém jednáni vyslovujeme
své hluboké politování a ohražujeme
se proti němu. V několika málo dnech má
býti promrskána předloha, která obsahuje
jeden z největších státně-politických
problémů. (Hluk. - Místopředseda
inž. Dostálek zvoní.) Je vidět,
jak pánům samým jde o zlepšení
situace nízkého kléru, když z toho dělají
komedii. Pánové si dělají komedii
ze sociální bídy nižšího
kléru. (Hluk.) Návrh pánů posl.
inž. Dostálka, dr Mičury, Zocha,
Petroviče, dr Tiso a soudr. o úpravě
platů duchovenstva církví a náboženských
společností státem uznaných má
svůj původ z vůle ecclesia militans - a to
jsme tu viděli jasně - aby byl státu vnucen
diktát a odloženo již dlouho zralé ohraničení
právní sféry mezi státem a náboženskými
společnostmi ad calendas graecas a aby svobodomyslně
občanské strany co nejdříve byly zapřaženy
před vítězný vůz ecclesia militans
jako trabanti. Proto spojuje se tento zákon s předlohami
o státních úřednících
a tvrdí se, že nutno upraviti také příjmy
těch veřejných funkcionářů,
kteří vedou pro stát matriky, při
čemž se zamlčuje, že ti pánově
vedou matriky pro své náboženské společnosti
a jenom podpůrně pro stát, a při tom
se zamlčuje, že tito funkcionáři mají
proti všem druhým občanům dalekosáhlé
výhody v jiných věcech, jako na př.
při plnění branné povinnosti. (Různé
výkřiky.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Patzel (pokračuje): To je jako v židovské
škole anebo v polském sejmu. Dali bychom si líbiti
takovou rozpravu o prozatímní úpravě
této věci, ovšem nikoliv nařízením,
nýbrž zákonem, avšak právě
jenom úpravu prozatímní. Když však
se nepodařil pokus vpašovati trvalou úpravu
zmocňovacím paragrafem do zákona, byl tu
parlament přepaden návrhem, který představuje
ledabylou práci nejvyššího stupně.
O tomto tvrzení provedu zde před slavnou sněmovnou
důkaz pravdy.
Jest pravda, ve zprávě rozpočtového
výboru, která jest, jak opakuji, nezákonným
dílem, byly provedeny v předloze jistě změny.
Tyto změny jsou však jenom zakrytím původních
úmyslů, a co je charakteristické, jsou přímo
zhoršením situace těch, jimž mělo
by býti něco poskytnuto, zcela chudým duchovním,
ve prospěch těch, kteří již mají
více. Těm, kteří mají dosti,
se dává, avšak těm, kteří
mají málo, se nedává, co se jim slíbilo.
Tak sociální pláštík při
této předloze padá sám sebou. (Výkřiky
na levici.) Když jsme dříve podali nějaký
iniciativní návrh, bylo úzkostlivě
dbáno toho, abychom zachovávali § 41 ústavní
listiny, abychom u každého návrhu, byť
by stál státu jenom haléř, prokázali
a odůvodnili úhradu. Dnes však polovice členů
této sněmovny podává návrh
a uvádí úhradní formuli, za kterou
se musí styděti sami ti, kdož návrh
podepsali, když svůj vlastní návrh čtou.
Není odvahy vypočítati, co zákon stojí.
Dříve se tak sem tam proslýchalo, že
návrh inž. Dostálka a soudr. zatíží
stát finančně 150 miliony ročně.
Pak se vypravuje sub rosa, že nová forma, kterou vynašel
rozpočtový výbor, vyžaduje nákladu
jen 38 milionů. Důkaz o tom nám podán
nebyl a ani zpravodaj toho důkazu nepodal.
Jak nedbale byl návrh dělán, dokazuje také
toto: V závěrečném odstavci důvodové
zprávy iniciativního návrhu inž. Dostálka
a soudr. jest poznámka: "Náklad, který
vznikne prováděním tohoto zákona,
budiž uhrazován jako dosud z příslušných
fondů, státem spravovaných". Podle státního
rozpočtu na rok 1926 vynese katolický fond náboženský
v tomto roce 2.7 milionu. Pánové
navrhovatelé by se pěkně poděkovali,
kdybychom se drželi jejich vlastního návrhu
a kdyby na provedení tohoto zákona bylo jim přikázáno
ročně jenom 2.7 milionu. (Souhlas
na levici.) Musím říci, že jsme
ani v tomto parlamentě v posledních šesti letech
neviděli tak nedbalého vypracování
návrhu, které je přímo výsměchem
parlamentu. Při tom je to návrh s podpisy většiny
této sněmovny. Je to lehkomyslná školácká
práce. (Trvalý hluk komunistických poslanců.)
A nyní mně dovolte, abych se zabýval
problémem podrobněji. (Hluk na levici trvá.)