Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu řečníku
zapsanému. panu posl. Jašovi.
Posl. Jaša: Slavná sněmovno! Soustavné
provádění elektrisace a každou podporu
tohoto podnikání dlužno uvítati. Pociťuje
se naléhavě potřeba elektrisace průmyslu
i zemědělství, měst i venkova a usiluje
se také o elektrisaci veřejné dopravy, a
to nejen drah pouličních, nýbrž i železnic.
Větší spotřeba elektrického proudu
vyžádá si nepochybně také nutnost
vybudování většího množství
centrál na výrobu této energie, má-li
elektrisace výrobních odvětví hospodářského
života zdárně se vyvíjeti.
Předložená osnova zákona chce podporovati
elektrisaci venkova. Pověřuje rozdělením
podpor ministerstvo zemědělství. Jsme toho
názoru, že elektrisace zemědělství,
průmyslu i dopravy má se díti soustavně
a že je to problém v první řadě
technicko-hospodářský. Není možno
svěřiti péči o elektrisaci měst
jinému dozoru než na venkově. Je předpokladem
účelné a soustavné elektrisace, aby
její provádění a dozor bylo soustředěno
v jedněch rukou, v jednom resortu.
Není ekonomické ani praktické, aby dozor
nad budováním centrál, elektrisace a její
potřebou ve městech a obvodech průmyslových
provádělo ministerstvo veř. prací,
na venkově ministerstvo zemědělství.
Velkorysé a plánovité provádění
elektrisace vyžaduje si nutně soustředění
technické i finanční stránky v jednom
resortu a povahou věci patří do ministerstva
veřejných prací.
Je pravda, že při elektrisaci venkova musí
býti přihlíženo také k ekonomickým
poměrům jednotlivých krajů a obcí.
Podáváme proto návrh, aby také o udělování
příspěvků a podpor rozhodovalo ministerstvo
veř. prací, dohodnuvši se po stránce
účelnosti s ministerstvem zemědělství.
Jsme také přesvědčeni, že roční
částka 10 milionů Kč na elektrisaci
venkova nepostačí, ano že podpory ve formě
subvencí naprosto nesplní nadějí v
ně kladených, zejména povážíme-li,
že pánové v ministerstvu zemědělství
skoro celý obnos 10 mil. Kč, určených
pro letošní rok, už vyčerpali.
Ale skutečný rozvoj elektrisace nemožno očekávati
od systému subvenčního. Je zapotřebí
zejména venkovu, chudým a horským obvodům
elektrické energie lacinější. Lacinější
elektrické síly možno dosáhnouti jen
rychlým vybudováním moderních a velkých
hydrocentrál s dokonalým využitím vodní
síly, jaké má republika hojnost. Tak soustavná
elektrisace a její láce na jižní Moravě
odvislá jest od stavby údolní přehrady
na Dyji a vybudování hydrocentrály u ní.
K této otázce obrácen je hlavní zájem
všeho obyvatelstva tohoto hospodářsky upadajícího
kraje. Z toho důvodu navrhli jsme ve výboru zemědělském
resoluci tohoto znění: Aby pro chudé horské
kraje jihozápadní Moravy opatřen byl dostatek
laciné elektrické energie, ministerstvo veřejných
prací se vyzývá, aby stavbu údolní
přehrady Podyjské, k níž všechny
přípravné práce jsou ukončeny,
neprodleně vypsalo, aby se stavbou ještě letošního
roku mohlo býti započato. Také doporučujeme,
aby realisován byl projekt tak zvaný Křížkův,
jehož realisace znamenala by hospodářské
povznesení celé Podkarpatské Rusi, a je také
jedním z předpokladů industrialisace tohoto
zanedbaného kraje..
Jsme přesvědčeni, že i plenum posl.
sněmovny pro tuto životní otázku jižní
Moravy se vysloví a ministerstvo veř. prací
také vyhoví tomuto jednomyslnému pokynu sněmovny
poslanecké. Po řece Moravě je řeka
Dyje nejdelším moravským tokem. Národohospodářské
vybudování řeky Dyje je studováno
již po desetiletí, a žádná otázka
jižní Moravy nebyla tak pozorně sledována
obyvatelstvem jako tato. Již roku 1910 koncesionáři
projektované dráhy Znojmo-Raabs žádali
o udělení vodoprávního povolení
ke zřízení dvou přehrad na Dyji a
hydrocentrály. Utvořila se společnost "Podyjské
závody", a ta r. 1912 dosáhla povolení
ke stavbě přehrad i hydrocentrály s právem
využití na 90 let. Se stavbou mělo býti
podle podmínek započato do konce r. 1920.
Po převratu za změněných politických
i hospodářských poměrů odkoupil
tento projekt moravský zemský výbor a přenesl
jeho uskutečnění na Západomoravské
elektrárny. Podle propočtu p. inž. Wolfa ve
"Zprávách veřejné služby
technické" provedením projektovaných
hydrocentrál v celé republice ušetří
se 105 vagonů uhlí denně a dosáhne
se elektrické energie poměrně laciněji.
Je tedy už vybudování těchto hydrocentrál
potřebou diktovanou zřeteli úspornými.
Pouze Podyjská hydrocentrála vyráběti
má 31 mil. kw hodin. Její poslání
v soustavné elektrisaci státu je tedy velmi význačné,
nepřihlížeje ani k tomu, že stavbami má
býti čeleno nezaměstnanosti. Tato zejména
letos na jaře projevila se v těchto obvodech v rozsahu
přímo hrozivém.
Morava získá pak přehradou a hydrocentrálou
takový zdroj energie elektrické, který na
leta stačí krýti nutnou potřebu. Podle
příslibu ministerstva veř. prací měla
býti stavba rozepsána a zadána již v
r. 1925. Veřejnost jihomoravská byla však velmi
rozechvěna zprávou, že při letošním
hledání úspor v rozpočtu stal se tento
projekt obětí úsporných opatření,
a tak důležitá životní otázka
jižní Moravy byla opětně odsunuta.
Stavba přehrady je nutnou také z důvodů
regulačních a melioračních. Jaké
spousty škod dovede natropiti Dyje v dolním toku,
mohli se přesvědčiti všichni lidé
při zátopách právě v minulých
dnech. Dyje a Morava v dolním toku zatopily letos 18.000
ha plochy luční a 12.000 ha lesa. Lesy zatopeny
byly právě před senosečí a
seno zaneseno kalem a blátem. Škody jdou v těchto
obvodech do milionů a opakují se téměř
každoročně. Proto v posledních dnech
všechny hospodářské korporace jižní
Moravy bez rozdílu stran pod dojmem velikých
živelních katastrof volají opětně
po konečném řešení vodních
staveb jižní Moravy.
Moravská veřejnost velmi těžce nese
skutečnost, že v otázkách vodních
staveb je tato země tak bezohledně přehlížena.
Za Rakouska nebylo nikdy pro Moravu peněz. Na příklad
Dolní Rakousy dostávaly na vodní stavby ročně
58 mil. K, Moravě dostávalo se necelého jednoho
milionu K. Ale ani za republiky nedaří se Moravě
o mnoho lépe. Tak v r. 1925 bylo věnováno
na vodohospodářské záležitosti
v rozpočtu v Čechách 56 mil., kdežto
pro Moravu pouze 6 mil. Kč, a z toho ještě
při hledání úspor byla tato částka
snížena. Poměr podpor na vodohospodářské
záležitosti v Čechách a na Moravě
byl 56:6, Moravě naměřilo se 4krát
méně, než jí s ohledem na rozlohu a
poplatnost náleží.
Letošní povodňové zátopy ukázaly,
že ne vždy regulace řek je nejvhodnější
ochranou před škodami, regulace prostě nestačily
ovládnouti příval vod. Nutno se brániti
proti náhlým zátopám nejen regulacemi,
nýbrž zejména retensními nádržemi
v horním toku, které by ovládly a regulovaly
přílivy vod. Proto už z důvodů
ochrany jihomoravských krajů před častými
a hrůznými zátopami je stavba podyjské
přehrady nejvýš nutnou.
Nehodláme nadále s klidem přihlížeti
k tomu, jak základní životní potřeby
krajů jihomoravských jsou přehlíženy.
Na Moravě uplatňuje se mezi lidem přesvědčení,
že v centrálních správních orgánech
republiky není dosti znalosti základních
potřeb Moravy, není dosti dobré vůle
tyto problémy řešiti. Mezi lidem ozývají
se čím dále tím více výčitky
a stesky na nezdravý centralismus.
Opomíjí se, že daňové
zatížení obyvatelstva v těchto obvodech
republiky) je rovněž veliké. Kde má
obyvatelstvo získati obnosy daňové, když
průmysl pro nedostatek podmínek technických
a špatné komunikace odumírá a rovněž
zemědělství pro nedostatky technické,
z nichž drahá elektrická energie je složkou
podstatnou, je stále ještě primitivní?
Máme-li příhodné vodní zdroje,
využijme jich ku prospěchu hospodářského
rozvoje poplatnictva, od něhož požadujeme daně.
Od elektrisace a využití vodních sil očekáváme
vzpružení hospodářského života.
Ministerstvo veřejných prací na veliké
manifestační schůzi všech zájemníků
i politických stran ve Znojmě dalo nám příslib,
že ještě letos stavba přehrady bude zadána.
Doufáme, že tento slib bude tentokráte dodržen.
Na jižní Moravě, zejména v pohraničním
a národnostně smíšeném pásmu,
reforma pozemková a reforma lesní není dosud
provedena, elektrisace je dosud v plenkách, komunikace
jsou nedostatečné, průmysl odumírá,
řada podniků, zejména v posledních
měsících, zastavuje výrobu nebo živoří,
na sta dělníků je bez práce, stavební
ruch, tak důležitý zejména pro kraje
národnostně smíšené, úplně
odpočívá. V obyvatelstvu stále častěji
projevuje se názor, že pro potřeby tohoto obvodu
republiky není u vlády dosti pochopení. Obyvatelstvo
musí konati a koná svoje povinnosti ke státu,
ale chce také, aby stát vykonal povinnosti k němu.
A proto voláme k vládě: Splňte aspoň
hlavní svoje povinnosti k těmto zanedbávaným
krajům! Začněte se stavbou přehrady,
zejména přehrad podyjských a hydrocentrály
a posloužíte tak elektrisaci jihomoravských
měst a také venkova nejlépe. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Byl podán resoluční návrh. Žádám
o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Resoluční návrh posl. Jiráčka,
Petrovického, Světlíka, Berana a druhů:
Vzhledem k nezbytně nutným úsporným
opatřením ve státní správě
se vláda vyzývá:
1, aby učinila ihned opatření ke zrušení
ministerstva zásobování, jehož likvidací
budiž pověřeno ministerstvo vnitra.
2. Ministerstvo zdravotnictví budiž zrušeno,
likvidaci jeho provede ministerstvo vnitra.
3. Ministerstvo pošt a telegrafů, jakož i ministerstvo
železnic budiž zrušeno a nově zřízeno
ministerstvo dopravní, jemuž přiděleno
budiž také letectví a vodní dráhy.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Žádám zpravodaje p. posl. inž. Jana
Černého, aby se ujal slova k doslovu.
Zpravodaj posl. inž. Jan Černý: Slavná
sněmovno! Je viděti, že právě
projednávaný zákon získal dosti zájmu
v této slavné sněmovně. Zájem
ten byl všeobecně sympatický, théma,
které zákon tento má jako svůj úkol,
bude vesměs mile přijato. Pan kol. Schweichhart
zde ovšem poněkud vykročil z mezí,
ve kterých myslili jsme, že se bude pohybovati debata,
a to tím, že citoval zde p. dr Knöpfelmachera
z Ústí n. Lab., který do určité
míry kritisuje soustavné provádění
elektrisace v Československé republice.
Mám-li já jako zpravodaj několika slovy dotknouti
se této otázky, musím říci,
že je pravda, že elektrisace, zejména tak, jak
v Čechách je prováděna, má
dva směry: směr opatrnický, směr technický,
velmi kontrolovaný, zejména ministerstvem veř.
prací, které vzalo si za úkol provádění
soustavné elektrisace všeužitečných
podniků českých, a na druhé straně
směr, který neměl dosti sebekritiky, který
neměl také příslušné obětavosti
obyvatelstva a který proto přispěl k tomu,
že pan inž. Knöpfelmacher mohl provésti
někde tak nelítostnou kritiku. Je pravda, že
některé německé podniky elektrárenské,
ploučnický, podještědský a kadaňský
jsou v takové hospodářské situaci,
že je možno dnes dotknouti se jich kritikou velmi tvrdou
a ostrou. Ale myslím, že to, co řekl zde pan
kol. Schweichhart, nelze vztahovati na žádný
elektrisační podnik český ani moravský
ani slovenský, poněvadž tyto podniky. jsou
řízeny technicky naprosto dokonale a správně
a i po hospodářské stránce vykazují
plnou rovnováhu. Žádný z nich nepotřebuje
sanace a ukazuje se jistě, že jsou svou příslušnou
činností plně na svém místě.
Myslím, že je to proto, že české
obyvatelstvo vykazuje větší obětavost
pro toto elektrické podnikání než německé
obyvatelstvo, v němž bylo příliš
mnoho spoléháno na samosprávu, okresy a obce
a kde potom příslušné zatížení
způsobilo také do určité míry
kritisovaný desolátní stav. To ovšem
možno také aplikovati i na to, co zde velmi sympaticky
ve prospěch tohoto zákona mluvil pan kol. Kříž.
Poukázal, že snad v osnově, která byla
v předešlé posl. sněmovně projednávána,
do určité míry favorisována byla více
družstva a méně obce. To mělo tenkráte
a má ještě dnes plné odůvodnění.
A právě zkušenost, kterou jsem získal
na elektrisaci německých krajů, vede k tomu,
že je řada lidí, kteří favorisují
provádění elektrisace prostřednictvím
družstev, poněvadž tato elektrisace je za hotové.
Pakliže elektrisujeme pomocí družstva, rozděluje
se příslušný náklad, který
musí konsumenti elektrické energie dáti k
disposici všeužitečnému podniku, aby mohl
provésti investice pro transformační stanici.
sekundérní síť a domovní přípojky.
Interesenti dávají k disposici svůj vlastní
kapitál, který berou ze svých úspor
nebo opatřují si jej krátkodobou půjčkou
v Kampeličkách nebo místních záložnách.
Tento kapitál je splácen buďto z hotového
nebo na krátkodobý úvěr. Proto nenastává
z tohoto způsobu financování elektrisace
dlouhodobé zatížení a při změně
valuty, jak jsme ji prodělali v předešlých
letech, nenastává příslušné
škodlivé zatížení. Jestliže
elektrisujeme pomocí obcí, byli jsme často
svědky, že se příslušný
obnos potřebný na investici opatřuje tím
způsobem, že se uzavírá komunální
zápůjčka často na dlouhou řadu
let, což znamená, že příslušné
zatížení se rozděluje na dlouhou dobu.
To způsobilo velmi nepříjemné poměry
v takto elektrisovaných obcích, poněvadž
investice byla prováděna v době, kdy naše
valuta byla nízká, ale dnes musí býti
příslušný dluh splácen valutou
mnohem hodnotnější. Konsumenti jsou tím
ovšem velmi zatíženi.
Přiznávám se rád, že jsem propagátorem,
aby se elektrisovalo pomocí družstev, poněvadž
tímto způsobem provádíme elektrisaci
za hotové, což je dvojnásobně hospodářsky
prospěšné.
Bylo zde výslovně řečeno, že
by bylo správné, aby provádění
tohoto zákona vzalo na sebe ministerstvo veř. prací,
aby na druhé straně agenda byla tímto způsobem
sloučena.
Jsem odlišného názoru a poukazuji na to, že
zde máme dvojí činnost elektrisační,
a to podporování skutečné elektrisační
činnosti a podporování financování
elektrisace. Pokud se týká podporování
elektrisační činnosti, bylo mluveno o tom,
aby byla podporována výroba elektrické energie,
aby byl podporován rozvod elektrické energie, abychom
hleděli co možno nejrychleji příslušné
území sítěmi o vysokém napětí
zasáhnouti, aby tam bylo možno dodávati elektrickou
energii za ceny nízké, a tu myslím, že
je správná pozornost ministerstva veř. prací
a také vítám příslušné
náměty, že by ministerstvo veř. prací
mělo vehementnějším způsobem
podporovati výrobu elektrické energie, aby byla
levná.
Pokud se týká intencí zákona, který
projednáváme, má zákon pracovati k
tomu, aby bylo podporováno financování elektrisace
ve venkovských, hospodářsky slabých
obcích. Tam již neběží tak o technickou
otázku, nýbrž také o stránku
finančně hospodářskou. Myslím,
že je potřebí posuzovati věc ne se stanoviska
technické práce elektrisační, nýbrž
se stanoviska hospodářského, se stanoviska
hospodářské síly těch, kteří
musejí příslušný kapitál
na provádění elektrisace dáti. A v
této posici hájím, když se jedná
a bude se jistě jednati v tomto případě
o venkovské obce hospodářsky slabé,
že je plně namístě, aby rozhodování
o tomto příspěvku mělo ministerstvo,
které právě po této stránce
má povinnost a příležitost tyto obce
znáti, aby také tímto způsobem spravedlivě
tyto podpory byly přidělovány. (Předsednictví
ujal se předseda Malypetr.)
Tedy jisto je, že nestačí tato podpora, aby
byla provedena soustavná elektrisace celé Československé
republiky a aby byla na celé území k disposici
elektrická energie příslušně
levná. Je třeba, aby byly podporovány také
výrobny, tedy podniky na výrobu elektrické
energie. Správně zde řekli již páni
kolegové, že je třeba, aby byla vystavěna
příslušná přehrada na Dyji u
Vranova a na Svratce u Kyniček a podnik Křížkův
na Podkarpatské Rusi. Se stanoviska našeho je potřebí,
aby bylo rychle pracováno na výstavbě nového
elektrického podniku na vodní sílu na Vltavě
u Štěchovic. Podniků těch byla by celá
řada a jistě není ministerstvu veřejných
prací možno, aby všechny podniky mělo
najednou rozestavěné. Zatím bude nutno spokojiti
se s příslušným programem.
Pan kol. Jaša poukázal, že ministerstvo
veřejných prací nerozdělilo spravedlivě
příslušné dotace mezi Čechy a
Moravu. Pokud jde o výstavbu vodních sil a hospodářských
prací, mohu říci, že ve správě
toho ministerstva nebyly osoby p. kol. Jašovi vzdálené,
nýbrž velmi blízké a že proto nebyla
tu zajisté tendence, aby Morava byla odstrkována,
nýbrž byla to hospodářská nutnost,
řešiti naléhavé technické programy.
Jinak není mým úkolem jako zpravodaje, abych
mluvil o věcech vodohospodářských,
o kterých bylo zde již mluveno.
Je mojí povinností jako zpravodaje zemědělského
výboru doporučiti, aby projednávání
předlohy dělo se podle osnovy ve znění
zprávy rozpočtového výboru se změnami,
které v tomto výboru byly usneseny.
Poukazuji jen, že v §u 3 zprávy výboru
rozpočtového jest opraviti chybu tiskovou, a to
v odst. 2, řádek 3 zdola mají býti
vyškrtnuta slova "vedení a", aby správné
znění usnesené výborem rozpočtovým
mohlo býti schváleno.
K zákonu tomuto byla podána jak v zemědělském
výboru, tak i ve výboru rozpočtovém
řada resolucí. Dovoluji si doporučovati tyto
resoluce ke schválení, jakož i resoluci, která
zde v plénu podána byla. Žádám
sněmovnu, aby ve smyslu mého návrhu zákonu
tomuto neodepřela schválení. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Žádám
druhého zpravodaje - za výbor rozpočtový
- pana posl. dr Jos. Černého, aby se ujal
slova.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Vzdávám
se slova.
Předseda: Pan zpravodaj rozpočtového
výboru vzdává se slova. Přistoupíme
tedy k hlasování.
Poněvadž osnovy předložené oběma
výbory se od sebe v §u 4, a to v jeho prvém
odstavci, liší, dám hlasovati takto:
Nejprve o celé osnově zákona s nadpisem i
úvodní formulí s opravou textovou v §u
3, jak ji uvedl zpravodaj výboru zemědělského
a s vynecháním odstavce prvého §u 4
podle zprávy výborové, poněvadž
až na tento odstavec se obě zprávy výborové
shodují v předložené osnově.
Pak bych dal hlasovati o vynechaném odstavci 1 §u
4, a to nejprve podle znění osnovy předložené
výborem rozpočtovým, s nímž projevil
souhlas též zpravodaj výboru zemědělského;
teprve kdyby tato úprava nebyla přijata, dal bych
hlasovati o tomto odstavci podle úpravy výboru zemědělského.
Jsou proti navrženému způsobu hlasování
nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich. Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, jak je obsažena
ve zprávách obou výborů, vyjma 1.
odstavce §u 4, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijato.
Kdo nyní souhlasí s vynechaným 1. odstavcem
§u 4, a to ve znění zprávy výboru
rozpočtového, s nímž souhlasí
též zpravodaj výboru zemědělského,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijato.
Odpadá tudíž hlasování o tomto
odstavci podle návrhu výboru zemědělského.
Tím poslanecká sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé provedeme při projednávání
odst. 9 dnešního pořadu, bude-li osnově
této přiznáno projednávání
řízením zkráceným podle §u
55 jedn. řádu.
Zbývá nám ještě hlasovati o resolucích.
Nejprve budeme hlasovati o dvou resolucích výboru
zemědělského, otištěných
ve zprávě výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Resoluce jsou schváleny.
Nyní budeme hlasovati o šesti resolucích výboru
rozpočtového, otištěných ve zprávě
výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Resoluce jsou přijaty.
Dále jest nám hlasovati o resoluci posl. Jiráčka,
Petrovického, Světlíka, Berana
a druhů.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina, resoluce je přijata.
Tím vyřídila sněmovna 3. odstavec
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
odst. 4, jímž je:
4. Zpráva výhorů ústavně-právního
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 492) zákona, kterým se povoluje užíti
dílčích dlužních úpisů
"Jihočeské 6%ni investiční půjčky
elektrisační z r. 1926 v částce 20,000.000
Kč se zemskou zárukou" k ukládáni
nadačních, sirotčích a podobných
kapitálů (tisk 513).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
je p. posl. dr Králík, zpravodajem výboru
rozpočtového je p. posl. dr Černý.
Uděluji slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr Králíkovi.
Zpravodaj posl. dr Králík: Slavná sněmovno!
Elektrisace krajů je činnost, kterou posilujeme
národohospodářsky celé kraje, poněvadž
zvyšujeme výrobní schopnost všeho obyvatelstva
elektrisovaného území. Národohospodářská
důležitost hospodaření energií
nemůže býti žádným způsobem
tak podporována, jako když provádíme
elektrisaci. Využití vodních sil na př.
ve prospěch co možná nejširšího
teritoria jest umožněno jen tenkráte, když
vodní síla jako zdroj energie jest elektrisována,
poněvadž jen elektrisování téže
umožní distribuci této energie na co možná
nejvíce interesentů o její získání.
Dále na př. zdroj energie, který máme
v uhlí, může vydati mnohem více hospodářských
prospěchů, pakliže změníme v
hospodářsky účelně postavených
elektrárnách energii v uhlí utajenou v energii
elektrickou, poněvadž tím umožněno
jest ekonomičtěji využitkovati utajenou energii,
než když použijeme tepelné energie v uhlí
utajené v řadě drobných zdrojů.
Je známo, že 1 HP dá se vyrobiti ve veliké
technicky správně postavené elektrárně
již ze 4000 kalorií obsažených v uhlí.
Pakliže však užíváme uhlí
k výrobě energie v drobnějších
lokomobilách, je potřebí 10-15 tisíc
kalorií. Je viděti, že provedením elektrisace
zvyšuje se hospodaření energií velmi
podstatně. Tím je národohospodářská
důležitost elektrisace ve svém širším
celku jistě dostatečně odůvodněna.
Provádění elektrisace v jižních
Čechách, kraji to hospodářsky velmi
slabém, svěřeno je akciové společnosti
"Jihočeské elektrárny v Českých
Budějovicích". Společnost tato má
velmi těžký úkol. Poněvadž
elektrisace tak slabých hospodářských
území, jako je český jih, je velmi
těžkou vzhledem k tomu, že konsum energie je
velmi slabý a je od zdrojů energie velmi vzdálen,
jsou investice vysoké a využitkování
velmi nepatrné, takže nelze dosáhnouti rentability,
aby při tom cena energie nebyla vysoká, je nutno,
aby tato akciová společnost hospodařila velmi
opatrně. Režijní náklady musejí
býti co nejvíce snižovány a proto pracují
jihočeské elektrárny, aby opatřily
si potřebný investiční kapitál
na co možno nejnižší úrok. To děje
se tím způsobem, že jako podnik všeužitečný
ve smyslu zákona o soustavné elektrisaci vydává
úvěrové obligace v případě
právě projednávaném ve výši
20 mil. Kč, aby umístění těchto
obligací ve finančním světě
bylo možno za nejvýhodnějšího kursu,
je potřebí, aby obligace tyto získaly pupilární
jistoty. Třebaže Jihočeské elektrárny
jsou podnikem naprosté stability a prokazují plnou
naději rovnováhy v hospodaření i do
budoucnosti, přichází vedle jejich vlastní
záruky i země česká jako největší
akcionář k této akciové společnosti
a přejímá za vydané obligace se schválením
vlády zemskou záruku. Tím je bonita těchto
obligací úplná a není námitek,
aby i usnesením posl. sněmovny bylo dílčím
dlužním úpisům této jihočeské
6%ní investiční půjčky elektrisační
z r. 1926 v částce 20 mil. Kč se zemskou
zárukou přiznáno, že povoluje se jich
užíti k ukládání nadačních,
sirotčích a podobných kapitálů.
(Souhlas.)