Pátek 25. června 1926

Místopředseda Slavíček (zvoní): Žádám zpravodaje za výbor rozpočtový pana posl. dr Štefánka, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr Štefánek: Vzdávam sa slova.

Místopředseda Slavíček: Pan zpravodaj posl. dr Štefánek se vzdává slova.

Přistoupíme k hlasování.

O osnově, kterážto obsahuje 8 paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli, míním dáti hlasovati tímto způsobem:

Nejprve budeme hlasovati o úpravě celé této osnovy podle hlavních návrhů pp. posl. dr Gátiho, Kršiaka a soudr.; budou-li zamítnuty, budeme hlasovati na podkladě zprávy výborové a ostatních návrhů, čítaje v to i návrhy eventuální, a to takto:

O §u 1 budeme hlasovati nejprve v úpravě eventuálního návrhu pp. posl. dr Gátiho, Kršiaka a soudr.; bude-li tato úprava zamítnuta, budeme hlasovati o §u 1 podle výborové zprávy.

O §§ 2 až 8 budeme hlasovati podle zprávy výborové; není pozměňovacích návrhů.

O nadpisu zákona a úvodní formuli budeme hlasovati nejprve podle návrhu pp. posl. inž. Nečasa, Kleina, Brodeckého a soudr., jestliže jednotlivá ustanovení osnovy přijata budou kvalifikovanou, to je třípětinovou většinou; bude-li zamítnut, podle znění zprávy výborové.

Jsou proti navrženému způsobu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Došel návrh podepsaný 50 poslanci na sčítání hlasů při hlasování o tomto odstavci pořadu.

Dám tedy podle odst. 3 §u 58 jedn. řádu sčítati hlasy při hlasování o tomto odstavci.

Žádám pány zapisovatele, aby spolu s tajemníkem sněmovny a jeho zástupci ujali se sčítání hlasů, a to: p. posl. dr Gažík v 1. a 2. úseku, p. posl. Dubický ve 3. a 4. úseku, p. posl. Vávra v 5. a 6. úseku a na presidiální tribuně.

Prosím, aby sčítání hlasů bylo předsevzato při každém hlasování o osnově zákona.

Navazuje na návrh pp. posl. inž. Nečase, Kleina, Brodeckého a druhů, aby zákon tento označen byl jakožto ústavní, připomínám, že § 33 úst. listiny a § 56, odst. 3 jedn. řádu vyžadují třípětinové většiny všech poslanců, jde-li o změnu listiny ústavní a jejích součástí.

Třípětinová většina znamená u nás 180 hlasů. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s úpravou celé této osnovy podle hlavních návrhů pp. posl. dr Gátiho, Kršiaka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Žádám pány zapisovatele, aby sečetli hlasy. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů:)

Pro návrh pánů navrhovatelů vyslovili se 72 páni poslanci, proti 182 páni poslanci.

Jest to tedy menšina a návrh pp. posl. dr Gátiho, Kršiaka a soudr. byl zamítnut.

Kdo souhlasí nyní s §em 1 v úpravě eventuálního návrhu pp. posl. dr Gátiho, Kršiaka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Prosím pány zapisovatele o sečtení hlasů. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů:)

Pro návrh vyslovili se 102 páni poslanci, proti němu 149 pánů poslanců.

Je tedy eventuální návrh pp. posl. dr Gátiho a soudr. zamítnut.

Kdo souhlasí nyní s §em 1 ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Prosím pány zapisovatele, aby sečetli hlasy. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů:)

§ 1 ve znění navrhovaném panem zpravodajem byl přijat 238 hlasy, proti vyslovilo se 13 hlasů.

Je tedy § 1 přijat ve znění zprávy výborové, a to kvalifikovanou většinou třípětinovou.

O §§ 2 až 8 dám hlasovati ve znění zprávy výborové.

Kdo souhlasí s těmito §§ 2 až 8, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Prosím pány zapisovatele o sečtení hlasů. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů:)

Pro §§ 2 až 8 ve znění zprávy výborové vyslovilo se 240 hlasů, proti 14 hlasů.

Jsou tedy §§ 2 až 8 přijaty ve znění zprávy výborové kvalifikovanou většinou třípětinovou.

O nadpisu a úvodní formuli zákona, ježto jednotlivá ustanovení osnovy jsou přijata kvalifikovanou většinou, dám hlasovati podle návrhu pp. posl. inž. Nečase, Kleina, Brodeckého a soudr.

Kdo souhlasí s nadpisem a úvodní formulí zákona ve znění, které navrhují pp. posl. inž. Nečas, Klein, Brodecký a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Prosím pány zapisovatele o sečtení hlasů. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů:)

Pro návrh pp. posl. inž. Nečase, Kleina, Brodeckého a soudr. vyslovilo se 239 hlasů, proti němu 14 hlasů. Je přijat, a to kvalifikovanou většinou třípětinovou.

Byla tedy osnova zákona přijata ve znění zprávy výborové, jeho nadpis a úvodní formule přijaty ve znění navrženém pp. posl. inž. Nečasem, Kleinem, Brodeckým a soudr.

Tím osnova zákona přijata byla ve čtení prvém jakožto zákon ústavní, protože bylo dosaženo potřebné kvalifikované třípětinové většiny.

Druhé čtení vykonáme při vyřizování odst. 9 pořadu, bude-li osnově přiznáno zkrácené řízení podle §u 55 jedn. řádu.

Rozhodneme ještě o návrzích resolučních.

První jest resoluční návrh pp. posl. Hackenberga a druhů, jehož přijetí doporučuje pan zpravodaj.

Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem pp. posl. Hackenberga a druhů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluční návrh je přijat.

Dám hlasovati o resolučním návrhu pp. posl. inž. Nečase, Kleina, Brodeckého a druhů.

Kdo souhlasí s tímto návrhem resolučním, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Dám hlasovati o resolučním návrhu pp. posl. dr Gátiho a druhů.

Kdo tedy souhlasí s návrhem pp. posl. dr Gátiho a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Tím vyřízen je 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

7. Zpráva výboru soc.-politického o návrhu posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, inž. Junga a druhů (tisk 240), aby byl vydán zákon, jímž se mění §§y 27 a 29 zákona ze dne 9 října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Jelikož soc.-politický výbor v předepsané lhůtě zprávy nepodal, aniž lhůta byla prodloužena, určuji zpravodajem podle §u 35 jedn. řádu p. posl. Vávru.

Žádám, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Vávra: Slavná sněmovno! Je nám projednati návrh pp. posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, inž. Junga a druhů, aby byl vydán zákon, jímž se mění §§ 27 a 29 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Soc.-politický výbor pojednal o tomto návrhu a navrhuje:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon ze dne......., jímž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

§ 275 odst. 1. zákona č. 221 Sb. z. a n. z r. 1924 zní takto:

Společenstevní (gremiální) nemocenskou pokladnu, která nevyhovuje ustanovení § 27, jest zrušiti dnem 31. prosince 1926.

Čl. II.

§ 276, odst. 1. zákona č. 221 Sb. z. a n. z r. 1924 zní takto:

Spolkové nemocenské pokladny a zapsané pokladny pomocné, které nevyhovují ustanovením §§ 28, pokud se týče 29, pozbudou dnem 31. prosince 1926 práva, pojišťovati osoby povinně pojištěné pro případ nemoci podle tohoto zákona s účinkem, že by osoby ty nemusily býti pojištěny u příslušné nemocenské pojišťovny a provedou likvidaci.

Čl. III.

Ustanovení tohoto zákona nabudou účinnosti dnem 1. července 1926.

Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl, dohodna se se zúčastněnými ministry.

Poněvadž jde o prodloužení lhůty, aby živnostenské společenstevní (gremiální) pokladny měly prodlouženy lhůty likvidační, jsem pevně přesvědčen, že politické strany nebudou proti tomuto návrhu, poněvadž běží o živnostenské nemocenské pokladny, které měly svoji působnost již v dobách dřívějších, a že také uznají plné právo našeho živnostnictva a obchodnictva, aby tyto živnostenské nemocenské společenstevní pokladny byly i nadále udrženy. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Dostálek.)

V soc.-politickém výboru bylo poznamenáno, že tento návrh směřuje proti sociálnímu pojištění. Mohu prohlásiti, že tomu tak není, poněvadž tyto společenstevní pokladny budou vykonávati stejně svoji povinnost jako všecky ostatní nemocenské pokladny. Společenstevní nemocenské pokladny mají svoji zvláštní historii a můžeme říci, že byly začátkem sociálního pojištění. Není tedy žádného práva, aby strany, které tento návrh kritisují, stavěly se proti tomuto požadavku. Jestliže jsme vykonali dříve svoji povinnost vůči našemu zaměstnanectvu, chceme ji vykonávati i v dobách pozdějších. Máme ovšem jiný názor, nežli strany socialistické. Přejeme si, aby toto pojištění bylo vedeno docela jiným způsobem, než jak byly vedeny okresní nemocenské pokladny. Tento požadavek jest plně oprávněn, poněvadž vidíme, že nejen živnostnictvo v tomto okamžiku, nýbrž i zemědělstvo kladlo hlavní důraz na to, aby zemědělští pojištěnci byli pojištěni v zemědělských živnostenských v pokladnách. My se budeme ovšem snažiti, abychom naše živnostenské dělnictvo, ten spolehlivý kádr, který si dnes přivlastňuje každý rok nemocenská pokladna, dostali do našeho společenstevního pojištění.

Z těchto důvodů navrhuji, aby usnesení sociálně-politického výboru bylo schváleno. (Souhlas.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): K tomuto odstavci pořadu jsou přihlášeni řečníci. Zahajuji proto rozpravu.

Prve však navrhuji podle usnesení předsednictva, aby byla řečnická lhůta stanovena 20 minutami. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Lhůta tato jest přijata. Jsou dosud přihlášeni tito řečníci: "proti" pp. posl. Schäfer, Johanis, Schmerda, Hampl; "pro" pp. posl. Tichi, Votruba a Siegel.

Uděluji slovo prvému zapsanému řečníku, panu posl. Schäferovi.

Posl. Schäfer (německy): Slavná sněmovno! To musíme nové většině přiznati, že vytečně užívá svého času. Není spokojena tím, že mohla prosaditi cla, kongruový zákon, zvýšení nepřímých dávek, a nyní počíná útočiti proti sociálně-politickým zařízením. Ačkoliv se pokoušejí představiti návrh zákona, jenž se nyní projednává, jako nevinný, přece se za tím neskrývá nic jiného než nechuť k zákonu o sociálním pojištění. V tomto návrhu nelze viděti nic jiného, než první pokus urvati kus z budovy sociálního pojištění, otřásti touto budovou. V důvodové zprávě, kterou schválila stará koaliční vláda jako úvod k tehdejšímu návrhu, právem se ukazuje, že k provedení nemocenského pojištění je potřebí silných a mocných útvarů. K tomu je potřebí zvláště silných a dobrých nemocenských pokladen, aby se zmenšily správní výdaje při pojištění pro případ invalidity a stáří, a poněvadž ústavy pro nemocenské pojištění jsou základem pojištění pro případ stáří a invalidity, jsou vývody důvodové zprávy úplně odůvodněny. Při poradách o zákonu o sociálním pojištění se nepodařilo provésti jedině správnou myšlenku, aby se vytvořily jednotné pokladny, a nyní vidíme, že z toho povstává nebezpečí pro sociální pojištění, ještě než zákon nabude platnosti. Je správné, že agrární strany byly s to, aby při poradách o sociálním pojištění prosadily zemědělské pokladny. V odůvodnění návrhu, jenž jest podnětem nynější porady, uvádí se to jako výsada zemědělství, výsada, která německé živnostenské straně, jak se v návrhu praví, dává podnět, aby nyní reklamovala také pro stav živnostenský a kupecký udržení a další vedení jeho společenstevních nemocenských pokladen. V odůvodnění této žádosti se praví, že přiznávají-li se a musely-li býti přiznány zemědělství zvláštní pokladny, jest úplně ospravedlněné, aby také živnostenskému a kupeckému stavu byly přiznány jeho společenstevní nemocenské pokladny.

Nebyli jsme nikdy přáteli toho, aby roztříštěnost v organisaci nemocenského pojištění byla udržena. Míní-li zástupci živnostenského stavu, německé strany občanské, že jest to výsadou, když zemědělství byly přiznány vlastní nemocenské pokladny, byla by jiná cesta k nápravě tohoto bezpráví kdyby se totiž při nejbližší příležitosti pro, novelisaci tohoto zákona o sociálním pojištění usilovalo a přešlo se k zásadě, kterou jsme vždy zastávali, že mají býti zavedeny jednotné pokladny, kdyby se zrušila výsada, kterou podle mínění navrhovatelů zákon o sociálním pojištění poskytl zemědělství. Avšak okolnosti, že uvnitř staré koalice nebylo možno skutečně přejíti k jednotné pokladně, užívá se k tomu, aby se ještě zvětšila beztoho zlá roztříštěnost v nemocenském pojištění, aby se již nyní útočilo proti organisační výstavbě nemocenského pojištění, ačkoliv jest velmi dobře známo, že se tím neposlouží těm, pro něž pojištění bylo vytvořeno a kteří musí usilovati o to, aby pojištění bylo tak organisováno, aby mohlo také něco poskytovati. Zástupci návrhu Stenzlova a návrhu, jenž dnes dopoledne byl smluven a usnesen v sociálně-politickém výboru, mluví stále o tom, že chtějí míti vlastní nemocenské pokladny pro stav živnostenský a kupec), že to jsou jejich nemocenské pokladny. Vím, že pánové nemohou tvrditi, že mluví jménem dělníků, tedy těch, pro něž sociální pojištění bylo vytvořeno. Snad tu a tam, v tom neb onom odvětví povolání byli pomocníci nebo dělníci, kteří pod jistým vlivem byli nejdříve pro to, aby se udržela jistá společenstevní nemocenská pokladna. Avšak jak v projevech dělnických organisací, tak také v rozličných prohlášeních usnesených na schůzích dělníků a pomocníků, v nichž zaujímali stanovisko k nemocenskému pojištění, sami kupečtí zaměstnanci přiznali se k jednotné pokladně. Není to tedy pravda a nesouhlasí to, tvrdí-li někdo, že mluví také jménem dělníků.

Nemůžeme v tomto návrhu, jenž byl tak nevinně představen, viděti nic jiného, než dobře vypočítaný útok proti zákonu o sociálním pojištění. (Výkřiky.) Není to nic jiného než částečný zjev nového kursu, jenž nyní chce proniknouti. Kdo byl na posledních schůzích sociálně-politického výboru, měl zvláštní pocit. Jest vzata všeliká možnost, aby se v sociálně-politickém výboru dosáhlo nějakého pokroku. Chci poukázati jen na to, že nebylo ani možno dosáhnouti v sociálně-politickém výboru nepatrného zlepšení osudu nezaměstnaných. Ani to nebylo možné. Němečtí a čeští agrárníci, němečtí a čeští křesťanští sociálové jdou ruku v ruce proti každému sociálně politickému podnětu, a to, co zde činí, není nic jiného než útok na dílo sociálního pojištění, proti němuž se již dříve v projevech často vyslovili. Připomínám četné projevy podnikatelských sborů, které ještě než zákon o sociálním pojištění byl hotov, poukazovaly, že jest v něm skryto ohromné zatížení národního hospodářství a že tedy pohlížejí na tuto věc s velmi smíšenými pocity. Nelze považovati za přehánění nebo za nesprávné a s fakty nesouhlasící tvrzení, pravím-li, že to není nic jiného než útok proti sociálnímu pojištění. Dnes byl rozdán návrh posl. dr Matouška a druhů, aby pomocníci a pomocnice v domácnosti byli vyloučeni z pojistné povinnosti. Víte, co to znamená? To znamená: Poněvadž ten, kdo jest pojištěn proti nemoci, jest zároveň pojištěn proti následkům invalidity a stáří, olupujete pomocníky v domácnosti o pojištění pro případ stáří a invalidity. Návrh se odůvodňuje tím, že nemocným pomocníkům v domácnosti poskytne pomoci lékař rodiny. Ze zkušenosti víme, že se věc má podstatně jinak. Pomocnice v domácnosti, onemocní-li, bývají posílány do nemocnice, a jsou-li déle nemocny, nepřijímají se již vůbec do služby, nýbrž jsou prostě vyhazovány, a kdyby nebyly pojištěny proti nemoci, nýbrž staly se neschopnými k práci a byly přímo odkázány na podporu, ztratily by, kdyby se udělil souhlas vašemu návrhu, jakýkoli nárok na podporu pro případ stáří a úplné neschopnosti k práci následkem invalidity. Těžko lze si představiti větší zpátečnictví, větší reakci než v tomto návrhu. Další návrh, jenž byl dříve podán, žádá, aby učedníci byli vyloučeni od pojistné povinnosti až do vyšší hranice věku. Také to, když jest v platnosti zákon o pojištění pro případ stáří a invalidity, jest těžkým poškozením učedníků. Vidíte tedy, od kdy nová většina vykonává ve sněmovně moc, že projevuje se na celé čáře rys nepřátelství k sociální politice, takže se nyní počíná znovu rušiti a bořiti to, co bylo vybudováno v dřívějších letech, a začíná se u díla, začíná se s bořením a rušením u vymožeností, s níž se velice pyšnili ve světě a již uváděli jako důkaz, že v tomto státě nalezla dobrý domov zdravá sociální politika. Vidíme, kam tento směr má vésti. Vážně bychom varovali s tohoto místa, aby nepokračovali ve své politice dělnictvu nepřátelské. Praví-li se v odůvodnění návrhu na udržení společenstevních nemocenských pokladen, že chcete míti nemocenské pokladny, v nichž se neprovozuje politika, víme, kam tato narážka směřuje. Probíráme-li se však dějinami nemocenských pokladen, nalézáme, že stranická politika byla provozována právě tam, kde dělníci neuměli proraziti. Čemu chcete uniknouti, co chcete svým návrhem zameziti, to jste právě vy výtečně provozovali. Ostatně jest ona část odůvodnění prostě dětinská, jest přitažena za vlasy a nemá žádného oprávnění. Jelikož se volby v nemocenských pokladnách konají podle poměrného volebního práva, má každá politická organisační skupina podle své síly vliv na správu nemocenské pokladny. Využijte volebního práva a vlivu, jež máte, jak chcete; ale nedotýkejte se zařízení, která byla vytvořena a daleko ještě nejsou úplná, nýbrž ponechte je ve stavu, v jakém jsou dnes. A myslíte-li již, že sociální pojištění musí býti novelisováno, jsme ochotni poraditi se s vámi, co má býti novelisováno. Mohli bychom vám ukázati mnoho ustanovení v zákoně o sociálním pojištění, která nutně potřebují zlepšení, ale pak byste nesměli jíti s námi, poněvadž vaším úmyslem není nic jiného, než otřásti nynějším sociálním pojištěním. Ještě než se stane zákonem, chcete začíti je rušiti. Nevím sice, jak dlouho budete v tomto mocenském postavení, kde jste dnes, nevím, na jakých dohodách je založeno, jsou-li to dohody, které podmiňují delší trvání této nynější koalice. Myslím však, že mohu říci jedno: Svou zpátečnickou politikou, svým vystupováním proti sociálně politickým vymoženostem, svými útoky a výpady proti sociální politice dosáhnete právě opaku toho co chcete. Dělníci, kteří se loňského roku ještě často dali zklamati sliby, poznají, že svůj osud vydali na pospas stranám, které neznají míry ve svém zpátečnictví, nýbrž hodlají zbořiti, co bylo vybudováno za těžkých obětí, poznají, že to, co se stalo loňského roku, dlužno napraviti. A napraví se to. Ostatně, pánové, nevěřím, že by se nynější většina udržela dlouho na živu. A snad proto, že již sami tomu nevěříte, že by vás dlouho chtěli táhnouti ve většině, chcete využíti několika hodin, kdy máte moc, nikoliv pro otázky veškerenstva, nýbrž proti dělníkům. To vám již jednou dělníci dovedou odplatiti. (Souhlas a potlesk něm. soc. demokratických poslanců.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP