Již roku loňského v důsledku podobných
velkých záplav vodních byla připravena
velká akce zákonodárná pro regulování
vodních toků a vybudování celého
vodního hospodářství v našem
státě. Akce ta však povážlivě
vázne pro odpírání nutných
finančních prostředků a naši
zemědělci s velkým roztrpčením
přihlížejí k tomu, jak tento veliký
úkol hospodářský, který se
dotýká zájmů celostátních,
je stále zanedbáván.
Stejně tak odkládá se řešení
otázky zveřejnění živelního
pojišťování zemědělského,
která již několikráte byla v zásadě
schválena v resolucích Národního shromáždění
a která byla též v programu minulých
vlád.
Jestliže tuto smutnou kapitolu ohromných živelních
pohrom předvádíme v této souvislosti,
činíme tak také za tím účelem,
abychom zobrazili letošní těžkou situaci
našeho zemědělství. Nepřehlížíme
ani tu okolnost, že podobné živelní kalamity
dostavily se většinou v menším rozsahu
též v jiných státech, takže zmenšený
výsledek sklizně polních plodin vyvolal na
světovém trhu mírné stoupnutí
cen, které však nepřekročilo v průměru
zvýšení 10 až 15%. Nelze tudíž
činiti žádných výtek domácímu
zemědělství pro nějaké zdražování
obilí a jiných plodin, poněvadž zejména
na našem domácím trhu zvýšení
to se projevilo daleko menší měrou než
v některých jiných státech. Naše
kruhy zemědělské šly tak daleko, že
nemohouce spoléhati na nějakou vydatnou pomoc se
strany státu, organisovaly vlastní akci pro sebrání
různých naturalií, osiva, sadby, píce,
bramborů a jiných potravin, jakož i finančních
prostředků ve vlastních řadách,
aby takovýmto způsobem přispěly ke
zmírnění nouze a těžké
hospodářské situace zemědělců
v nejhůře postižených oblastech. Akce
ta setkala se poměrně s dobrým výsledkem
a je dokladem nejen stavovského uvědomění
našeho rolnictva, ale i loyálního plnění
povinností v zájmu udržení zdravého
hospodářského života v našem státě.
Daleko větší škodu nežli produkce
obilná utrpěla naše produkce řepná.
Následkem velkého poklesu cen cukru na světovém
trhu nabídl cukrovarský průmysl našim
pěstitelům řepy letos na jaře ceny
asi o 25 až 30% nižší, takže
v důsledku toho dostavil se v celém státě
velký pokles osevné plochy, který se odhaduje
na 15.7%, takže místo 311 tisíc ha bylo
oseto toliko 264 tisíc ha. Nejen to, dobře víme,
že následkem živelních pohrom a kalamit
dostavil se i velký pokles sklizně cukrovky po 1
ha, který se odhaduje proti roku loňskému
na 30%, a jelikož cena cukrovky poklesla o 25 až
30%, jeví se úbytek finanční
proti roku loňskému téměř 47%,
čili naše řepná produkce vykazuje letošního
roku úbytek - nechci dále zdržovati podrobnými
daty - téměř na 770 milionů Kč.
Tato obrovská kalamita, která postihla naši
produkci řepnou, dotkla se nejen zájmů našeho
zemědělství, ale i celého národního
hospodářství, poněvadž projevil
se i úbytek výroby cukru, toho našeho zlata
exportního, a to o celou třetinu.
Pokud se týče ceny cukru pro domácí
konsum, je pravda, že při projednávání
daně cukerní letošního roku v měsíci
červnu bylo uvažováno, že cena cukru ve
velkoobchodě stoupne toliko o 20 Kč, ale v důsledku
neúrody a celkového poklesu výroby cukerní,
a poněvadž výrobní náklady, jmenovitě
režie generální a také do jisté
míry režie výrobní nikterak se nezmenšily
v tomto poměru, nelze se uzavírati tomu, že
cenová kalkulace z měsíce června zasluhuje
určité modifikace a korektury. Cukrovarský
průmysl postavil se na stanovisko, že stojí
na basi ceny světové s určitou přirážkou,
odpovídající dani cukerní a dnešním
výrobním nákladům. Proti této
zásadě nebylo by zajisté námitek,
bude-li ovšem loyálně cukrovarským průmyslem
dodržována. A tu spoléháme na vládu,
že udrží si toto svoje právo, aby kontrolovala
postup cukrovarnického průmyslu tak, aby nenastalo
nepřiměřené a neodůvodněné
zdražení cukru. (Souhlas.)
V souvislosti s tím chceme vyhověti všeobecné
zásadě národohospodářské,
že přejeme sdružování určitých
odvětví v silné organisace v zájmu
stabilisování hospodářských
poměrů a regulování výroby
v poměru k odbytu. Ale naproti tomu musíme zdůrazniti
zájem a právo státu, bdíti nad všemi
nepříznivými výstřelky podobných
silných organisací, aby nezneužívaly
silného svého postavení v hospodářském
životě ke škodě státu nebo jeho
obyvatelstva. (Výborně!)
Stejně neutěšeně, jako jsem objasnil
situaci našeho obilnářství, cukrovarnictví
a řepařství, utváří
se i situace našeho bramborářství. U
bramborářství odhadujeme pokles produkce
nejméně o 20 milionů q, čili rovněž
asi o třetinu, což znamená finanční
ztrátu 800 mil. Kč. Následkem slabší
úrody zemáků letošního roku,
kterou způsobily živelní pohromy a deště
atd., projevily se ve veřejnosti určité obavy
o zásobování obyvatelstva touto nutnou potravinou
lidovou, kteréžto obavy byly zbytečně
určitou částí tisku ještě
vystupňovány určitým štvaním
atd. a tím vlastně živena spekulace.
Konstatuji ještě stručně, abych se nerozšiřoval,
že naše zemědělské organisace vykonaly
vše, co bylo v jejich moci, abychom udrželi hladké
a řádné zásobování brambory
v konsumu.
Jakmile se projevily a stupňovaly obavy o zásobování,
naše ústřední organisace družstevní
zahájily ihned na pražském trhu rozprodej levných
zemáků bez výdělku, a to se slevou
50 Kč na metráku. Oproti 1.40 Kč v detailu
prodávaly naše organisace ve svých skladištích
za 90 hal. Naše organisace bramborářská
nabídla ústředí konsumních
družstev, že bude celou jejich potřebu brambor
krýti. Tato nabídka byla však málo zdvořile
odmítnuta. (Slyšte! Slyšte!) Šli
jsme tak daleko, že jsme tlumili vývoj cen a ujednali
jsme proto ceny průmyslových zemáků,
které platily pro dodávku do škrobáren
a lihovarů, jenom o tři koruny vyšší
než loni. Bylo však chybou, že jiní činitelé
neplnili své povinnosti jako organisace zemědělské.
Vláda neprodloužila tarifní slevy 50% dovozného,
které platila od převratu až do konce letošního
srpna. Proč? Právě v té době,
když bylo třeba převážeti brambory
z odlehlých oblastí bramborářských
do vzdálených krajů konsumentských,
mohla býti udržena sleva dále, když byla
udržena celých 8 roků.
Konstatuji dále, že průmysl bramborářský,
lihovary a škrobárny uložily si letošního
roku nejkrajnější mez co do zpracování
zemáků. Lihovary zpracovaly o 50% méně
než loni a škrobárny o 60%, takže celková
potřeba bude toliko asi 1,500.000 q, tedy asi 3% letošní
sklizně. Usuzuji, že z celkové sklizně
zemáků, která jest velice špatná
a odhaduje se na 40, 45 milionů q, mohla by býti
přece spotřeba konsumu, která se odhaduje
asi na 10 mil. q, krásně kryta, kdyby nebylo zasahováno
nijak rušivě do vývoje trhu. Konstatuji zde,
že na př. v pondělí byl povolen dovoz
zemáků z ciziny konsumním družstvům
a hned v úterý projevilo se stoupnutí ceny
o 5 Kč na pražské burse. Druhý týden
o dalších 5 Kč. Považovali jsme to za
spekulaci, která se projevila po povolení dovozu
brambor a zakročili jsme, aby dovoz byl rozšířen
také na všechny ostatní příslušné
činitele, na obchodníky, živnostníky
a zemědělské organisace, které provozují
zásobování brambory v oněch nouzových
okresech, které byly stiženy povodněmi. To
jsou ty různé prostředky, kterými
pracujeme k tomu, abychom udrželi zásobování
brambory v normálních mezích, aby celé
období podzimní bylo zužitkováno k zásobování
našeho obyvatelstva brambory.
Takto jsem stručně objasnil všeobecnou situaci
našeho zemědělství v letošním
hospodářském roce a nyní, když
shrnuji ty úžasné cifry, a spočítám-li
přibližně odhadnuté škody, u produkce
obilní 500 milionů, u produkce řepné
přes 700 milionů a u produkce bramborářské
na 800 milionů Kč, přicházím
k úžasné cifře 2 miliardy Kč,
vedle jiných věcných škod, způsobených
těžkými živelními pohromami.
Tuto situaci nutno míti na zřeteli při posuzování
otázek zásobovacích a cenových v našem
státě. Přes to však chci dokázati,
že v našem státě nepanuje žádná
drahota, že vývoj poměrů zásobovacích
i cenových probíhá za dosti normálních
poměrů. Dokazuji to takto: Mám zde průměry
cenové za minulý rok a ze září
roku letošního, poněvadž říjen
ještě není statisticky zjištěn.
Průměr loňský u pšenice činil
226 Kč, v září letošního
roku byl 228 Kč, tedy o 2 Kč více. To je
jediná položka, kde je více, potom ještě
u brambor. U žita byl loňského roku průměr...
(Posl. Stašek: Pšenice je teď dražší!)
Ano, teď v říjnu, ale já mluvím
o září, a to podle úředních
dat Státního úřadu statistického.
Loňského roku byl u žita celoroční
průměr 195 Kč, letos 170 Kč, u ječmene
212 Kč, letos v září 157 Kč,
u ovsa 178 Kč, letos 140 Kč, u mouky pšeničné
336 Kč, letos v září 342 Kč.
Brambory vykazují zvýšení, jehož
příčiny jsem objasnil. Loňského
roku byl průměr 54 Kč, letos v září
70 Kč.
U masa hovězího byl loňský roční
průměr 13.50 Kč, letos 12 Kč, u vepřového
loňský průměr 13 Kč, letošní
12.50 Kč, u sádla 16 Kč, letos 15 Kč,
u másla loni 29 až 30 Kč, letos 27 Kč.
Z tohoto výkazu dokazuji, že podle velkoobchodních
cen jeví se všude zlevnění dosti podstatné,
toliko u mouky pšeničné a brambor jest mírné
stoupnutí. Vážení pánové!
Naproti tomu ovšem jeví se velmi pronikavé
klesnutí cen u výrobků zvířecích,
masa, mléka, tuků atd. Víme, že následkem
neúrody polních plodin nastaly některé
cenové výkyvy, jako u pšenice, ale za to jest
všeobecný pokles cen výrobků zvířecích.
Sdělím je podle záznamu pražské
tržnice, a to ceny z loňského srpna a ze srpna
letošního.
U hovězího dobytka, u volů jsou ceny letos
nižší o 16%, u býků o 24%, krav
15%, u volů původu slovenského o 13% na živé
váze. Maso ve velkém pokleslo všeobecně
o 10 až 16%. V drobném prodeji, tedy za 1 kg, hovězí
přední kleslo ze 14 Kč loňských
na 13.50 Kč, tedy o 3.6%. Maso telecí jest letos
levnější o 28%, skopové o 23% podle
záznamů pražské tržnice. Maso vepřové
o 12%, mléko o 5%, máslo o 11%, lůj hovězí
o 16%, sádlo vepřové o 16%. Ceny zeleniny
poklesly proti loňskému roku o 20 až 50% u
všech druhů. (Posl. A. Chalupa: Pak statistický
úřad nemluví pravdu!) Já béřu
ceny z indexu a jest vaší věcí, abyste
si data přezkoumali.
Přes to, že nastaly určité minimální
výkyvy cenové, zejména u obilnin, konstatuji,
že chléb, - a to jest nejdůležitější,
- zdražen proti loňskému roku není.
V měsíci červenci a srpnu loňského
roku stál 1 kg žitného chleba, jako standardní
veličiny, 3.20 Kč, v září 3
Kč a letošního roku v září
a říjnu stojí také 3 Kč. Kde
je drahota chleba? Není, neexistuje. (Výkřiky.)
S klidným svědomím a uspokojením,
že se poměry u nás vyvíjejí v
normálních kolejích, prohlašujeme, že
u nás není žádné drahoty. Maso,
tuky, mléko a všechny zvířecí
výrobky proti loňskému roku poklesly a tak
plně vyvažují mírné zvýšení
cen, zejména u obilnin, které tu a tam se dostavilo.
Druhým měřítkem pro kontrolu cenových
poměrů a zjištění domnělé
drahoty bývají indexy. Jsou to mylné zprávy,
které se rozšiřují a bývají
publikovány i v tisku, o indexech. Je velikou chybou, jestliže
někteří činitelé porovnávají
cenové indexy tak, že vycházejí od dubna
letošního roku. Duben a květen letošního
roku vykazují nejnižší niveau cen u zemědělských
výrobků, a to katastrofálně nízké.
To byla doba krise, kdy jsme poukazovali, že ceny se zhroutily
pod cizí spekulací o 50%. Od těch cen se
nemůže vycházeti. I páni socialisté
letos v dubnu i květnu uznávali, že ceny zemědělských
výrobků klesly úžasným způsobem,
že tu krise zemědělská jest a nesmí
se proto vycházeti od indexů cenových z těchto
měsíců.
Chceme-li vycházeti od správné zásady,
musíme bráti rok loňský. Nyní
sdělím, že při porovnávání
cenových indexů velkoobchodních z posledních
měsíců letoška - já beru září
- a loňského roku, vidíme všude pokles
všeho až na dvě položky. Pšenice poklesla
proti loňskému roku o 29 stupňů, žito
o 118 stupňů, ječmen o 362°, oves o
249°. Jedině mouka pšeničná stoupla
o 35°, ale žitná klesla o 55°. Brambory
jedlé stouply ovšem o 440°. Maso hovězí
kleslo o 106°, vepřové o 4°. Je viděti
i z druhého měřítka, z indexu velkoobchodních
cen, že není tu drahoty a stoupnutí cen, naopak
že se ceny vyrovnávají na tom průměru
asi jako loňského roku.
Nejzajímavějším ovšem měřítkem
pro zjištění drahoty jsou t. zv. indexy životních
nákladů, jak je zjišťuje Státní
úřad statistický pro několik set dělnických
a úřednických rodin. Nejzajímavější
jest to, že i tyto indexy životních nákladů,
propočítané pro průměrnou dělnickou
a úřednickou rodinu, vykazují rovněž
pokles proti roku loňskému a zejména pozoruhodný
pokles je u položky "výživa". Mám
zde výkaz. Index celkový činil loni v srpnu
u dělnické rodiny 726 - ve zlatě 105.7 -
letos v srpnu činí toliko 723, čili je menší
o 1 až 2%. Položka výživy činila
roku loňského v celkových 100% životních
nákladů rodiny dělnické 64.56%, kdežto
letos v srpnu jen 63.51%, čili je tu pokles o 1%.
Kde je drahota? Podobně ukazuje poměr, že u
indexu životních nákladů úřednické
rodiny, rovněž podle úředních
dat, jak celkový index životních nákladů
tak položka výživy vykazují pokles o 1
až 2%.
Z těchto výkazů životních nákladů,
sestavených pro rodiny dělnické a úřednické,
je přesvědčivě prokázáno,
že životní náklady těchto rodin
v letošním roce nejen nestouply, nýbrž
vykazují nepatrný pokles. Ten je v celku znatelný
zejména u potravin, což je důkazem toho, že
zemědělská cla, která byla uzákoněna
v měsíci červenci t. r.... (Posl. Pik:
Vždyť se vám vysměje celá veřejnost
za to, co zde povídáte!) Nemohu vám pomoci,
jen vás prosím, abyste si tato data přepočítal.
(Posl. Pik: Vy máte obyčejně falešná
data!) To nejsou žádná fabrikovaná
data, to jsou úřední data. Můj materiál
jest vám k disposici. (Posl. Remeš: Podívejte
se do rodin dělníků a úředníků!)
Pane kolego, takovým způsobem vás nemůžeme
přesvědčovati, ale také vás
nemůžeme znásilňovati, to je pravda.
Předložím vám veškerá svá
data, čerpaná z publikaci Státního
úřadu statistického, k přezkoušení.
Čerpám z úředních dat, že
není žádná drahota. (Výkřiky.)
Já za to nemohu, že se vaše štvanice
o drahotě rozptyluji.
Slavná sněmovno! Konstatuji dále, že
index životních nákladů v Československu
pohybuje se na indexu valutovém. Vážení
pánové, to jest ten nejzávažnější
zjev, že index životních nákladů
pohybuje se asi tak kolem 102-104, čili na basi parity
zlata, kdežto v jiných státech, povězme
v Anglii, je index 168, v Německu 140, ve Švýcarsku
155, v Americe 178, v Polsku 182, tedy na celém světě
je vyšší. Pánové, před tím
nemůžeme uzavírati zraky, to svědčí
o tom, že nemáme u nás skoro žádných
výkyvů drahotních.
Přicházím ke kapitole, která by byla
zajímavá a zasluhovala by jistě rozvedení.
Přecházím ji však stručně
a konstatuji jedině na základě přesného
materiálu, přesných výkazů
cenových z plodinových burs, jmenovitě pražské
to, co jsme vždy tvrdili, že je pravdou, totiž
že zemědělská cla neosvědčila
se jakožto nějaký prostředek zdražovací,
jakožto nějaký prostředek prohibiční,
nýbrž naopak, že splnila poslání,
které mají, totiž, aby čelila cizí
spekulaci, umožnila odbyt našich zemědělských
výrobků atd. (Posl. Pik: Domácí
spekulaci!) Cizí spekulaci! Musí mně
býti dobře rozuměno. Konstatuji, že
když 15. července vešla zemědělská
cla v platnost, u všech druhů obilí, u pšenice,
žita, ječmene i u ovsa projevil se ne sice prudký,
ale přece jen mírný pokles cen. Tento mírný
pokles cen činí u pšenice, která interesuje
nejširší okruh interesentů, až 8%,
neboť před zavedením cel 2. července
měla pšenice cenu 228 až 240 Kč, kdežto
dnes má cenu 216 až 232 Kč. Je tu tedy v říjnu
pokles proti červenci o 12 Kč, t. j. o 8%. Podobně
je tomu do jisté míry u žita, ječmene
a ovsa. (Posl. Remeš: Na konec ještě na těch
clech proděláte!) Neproděláme
nic, poněvadž od cel očekáváme
pravý národohospodářský účinek,
a žádné zdražování. Konstatuji
dále, že u mouky cla nezpůsobila žádné
zdražení ani o korunu, naopak nastal pokles. Položky
ty sdělím. (Posl. Remeš: Chléb je
každý den dražší a dražší!)
Konstatuji, že chléb je lacinější
než roku loňského! (Posl. Remeš: Nemluvíte
pravdu!) S klidem sděluji tato data: mouka pšeničná
znamenala před zavedením cel 13. července
letošního roku, t. j. dva dny před platností
cel, na pražské burse 410 Kč, po zavedení
cel 27. července klesla cena na 400 až 405 Kč,
tedy o 5 Kč. Za dalších 14 dní byla
cena opět o 10 Kč nižší a pokles
ten je konstantní. U žitné mouky byla cena
před zavedením cel 13. července 265 až
270 Kč a po zavedení cel na konci července
byla cena 260 až 265 Kč, čili o 5 Kč,
t. j. 2% menší. Pánové, to stačí
každému, kdo posuzuje nepředpojaté,
objektivně, nestranně, tak, jak si ty věci
zasluhují s hlediska národohospodářského.
Také konstatuji, že i cla na dobytek nezpůsobila
žádného zdražení, nýbrž
že nastal pokles proti cenám před zavedením
cel. Ceny dobytka jsou nižší o 2, 4 až 8%
podle druhu dobytka a také tento pokles je trvalý.
Pokud se týče úhrady domácí
potřeby z domácí sklizně obilí
letošního roku, je asi tento poměr: U pšenice
letošního roku konstatujeme, že se nám
jeví schodek asi na 40.000 vagonů, kdežto u
žita je přibližně rovnováha a jenom
v nejhorším případě bude schodek
nějakých 5 až 10.000 vagonů. U ječmene
jeví se dosti značný přebytek asi
na 40.000 vagonů, u ovsa rovněž asi 20.000
vagonů, takže můžeme konstatovati, že
z letošní dosti poškozené sklizně
obilní jeví se schodek jenom asi 40 až 50 tisíc
vagonů chlebovin, ale naproti tomu 40 až 60.000 vagonů
přebytku u ječmene a ovsa, takže položka
obilní se takřka vyrovnává.
Otázka zásobování obyvatelstva moukou
a chlebem náleží mezi nejdůležitější
úkoly hospodářské každého
státu a proto musí býti řešena
s největší seriosností a v celém
rozsahu tohoto velkého problému. A tu netajíme
se obavou, že právě v našem státě
byla tato otázka dosud značně zanedbávána,
zatím co některé státy cizí
vykonaly v tomto směru daleko více organisační
práce. Jen stručně uvádím,
co vykonalo Německo pro zvýšení produkce
chlebovin. Německo zavedlo loňského roku
dosti vysoká cla na své obilí, až 7.5
zl. Mk, to jest přes 50 Kč a snížila
je letošního roku na 5 zl. Mk, čili 40 Kč,
niveau to daleko vyšší nežli byla naše
cla v Československu. V zájmu obilní produkce
zavedlo Německo loňského roku dovozní
listy na obilí a ty se velmi osvědčily. Německo
zavedlo letošního roku z iniciativy parlamentu zvláštní
obchodní společnost, která má podle
svých stanov za úkol, aby udržovala v obchodě
vyšší ceny žita a pšenice. Je to vloženo
přímo do stanov této společnosti a
stát jí poskytuje ještě na 30 milionů
zlatých marek bezúročného úvěru.
(Předsednictví převzal místopředseda
inž. Dostálek.)
Vidíme, že i Švýcarsko podporuje intensivně
svou obilní produkci, zavedlo zvláštní
obilní monopol, který má charakter monopolu
dovozního, spojeného s úkolem udržovati
na domácím trhu určité, pevně
stabilisované vyšší ceny. Vezměte
na vědomí, vážení pánové,
že Švýcarsko připlácí zemědělcům
k ceně světové dalších 8 švýcarských
franků, to jest 52 Kč. Mimo to platí Švýcarsko
i malozemědělcům, kteří málo
prodávají obilí do obchodů, tak zv.
moučnou premií, která dělá
v československých korunách 30 až 52
Kč za to kvantum obilí, které sami doma spotřebují,
poněvadž premie ty mají býti vzpruhou
k tomu, aby vyráběli více nad svoji spotřebu
a mohli prodávati do obchodu. Tedy i za spotřebované
obilí v rodinách malozemědělců
se platí, aby se stupňovala obilní produkce
v tomto státě.
Jdu dále. Také v Italii z iniciativy předsedy
vlády byla loňského roku zahájena
zvláštní akce, která se nazývá
"boj o žito" a směřuje k tomu, aby
všemi možnými prostředky produkce žita
a ostatních obilnin byla zvýšena. Tato akce,
jak bylo konstatováno v nedávných dnech za
účasti úředních zástupců,
vykazuje zvýšení výnosu žita o
celých 25% a činitelé úřední
prohlásili při této příležitosti,
že při tom nezůstanou, že půjdou
dále a že na celý venkov zemědělský
bude vznesen apel, aby v příštím období
hospodářském vytěžil o další
metrický cent na hektaru více. To jsou prostředky,
jakými se snaží cizina podporovati produkci
obilnin nejenom v zájmu zemědělce, ale i
v zájmu státu a zásobovati obyvatele nejdůležitějšími
potravinami jako je mouka a chléb.
Stejně jako s drahotou zemědělských
výrobků agituje se namnoze neseriosně a dosti
nevěcně s nezaměstnaností průmyslového
dělnictva. Prohlašujeme se vší určitosti,
že v našem státě nemusela by býti
žádná nezaměstnanost, kdyby každý
šel po práci tam, kde je k dostání.
(Výkřiky.) Nelze popírati, že
do jisté míry uvolnil se menší počet
dělnictva v některých odvětvích
průmyslových, která byla nucena přechodně
obmeziti práci, avšak na druhé straně
naše zemědělství trpí již
několik roků nedostatkem dělnictva, jmenovitě
dělnictva stálého, čeledě a
deputátníků. To je fakt nepopiratelný.
Počet nezaměstnaných se odhaduje asi na 100
tisíc a je chybou, že při ztrnulosti celé
organisace zprostředkování práce nehledá
si zaměstnání v oborech jiných, zejména
při zemědělství a hospodářském
průmyslu. Nesmí býti též přehlíženo,
že tento kádr nezaměstnaných v městech
a průmyslových střediscích jest též
částečně důsledkem velkého
odlivu pracujícího lidu z venkova, odkud při
neutěšených poměrech našeho zemědělství
a zejména v důsledku dlouhotrvající
krise lidé utíkají do měst a průmyslových
míst, tam naléhavě hledají práci
a působí tak přebytky nezaměstnaných.
Pokud se týče průmyslu, nelze hovořiti
o žádné vážné krisi, opakuji,
pokud se týče průmyslu, nelze mluviti o žádné
vážné krisi, která by vzbuzovala nějaké
vážné obavy, nýbrž toliko o přechodném
obmezení výroby v některých odvětvích.
Obtíže tyto byly způsobeny v některých
odvětvích průmyslových poklesem odbytu,
jak na domácím, tak i na cizím trhu. Pokles
na domácím trhu byl ve značné míře
způsoben krisí zemědělskou, poněvadž
kupní sila 6 milionů našeho zemědělského
obyvatelstva byla po delší dobu úplně
podlomena a neblahé důsledky toho se přenesly
na ostatní odvětví, obchod, živnosti
a v poslední řadě i na průmysl. Teprve
s povznesením kupní sily našeho zemědělského
obyvatelstva projeví se zase na domácím trhu
zvýšený odbyt průmyslových výrobků.
Proto dnešní částečná
krise a obtíže průmyslu a určitá
nezaměstnanost průmyslového dělnictva
jsou, bohužel, do jisté míry truchlivé
dozvuky zemědělské krise, kterou jsme se
snažili zažehnati vyřešením zemědělských
cel.
Odbyt průmyslových výrobků do ciziny
u některých odvětví poklesl z různých
příčin, které by zasluhovaly vážného
analysování a které musí náš
průmysl postupně a soustavně odstraňovati,
aby zase dosáhl plné vývozní expanse.
Uznáváme plně potřebu toho, aby státní
správa ve všech možných ohledech vyšla
průmyslu vstříc, stejně jako domácí
zemědělské výrobě a s ní
spojenému hospodářskému průmyslu,
aby tak umožňováním a usnadňováním
všech výrobních podmínek byl podporován
zdravý hospodářský rozvoj a tím
i zvyšována životní míra všeho
pracujícího obyvatelstva v našem státě.
(Výkřiky posl. Vobecké.)
V závěru prohlašuji za klub republikánských
poslanců, že chováme k nové parlamentární
vládě plnou důvěru a její program
schvalujeme. Ze všech velkých úkolů,
které očekávají Národní
shromáždění, v zájmu všech
vrstev obyvatelstva pokládáme za nejdůležitější
to, aby ve státě byl zjednán klid a pořádek
a v životě hospodářském zajištěna
byla každému práce a chléb. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce pořadu a pořadu schůze dnešní
vůbec a přistoupím k ukončení
jejímu.
Učiním ještě některá presidiální
sdělení.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru rozpočtového
posl. Zocha za posl. dr Štefánka.
Klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei"
vyslal do výboru iniciativního posl. Pohla
za posl. Kirpalovou; do výboru imunitního
posl. Pohla za posl. Hackenberga; do výboru živnostenského
posl. Roschera za posl. Schäfera; do výboru
zásobovacího posl. de Witte za posl.
Kirpalovou; do výboru zdravotnického posl.
Blatnou za posl. Tauba; do výboru vyšetřovacího
posl. Kaufmanna za posl. Blatnou; do výboru ústavně-právního
posl. Schweichharta za posl. Hackenberga; do výboru
kulturního posl. Schäfera za posl. Kaufmanna.
Místopředseda inž. Dostálek:
Došla odpověď na dotaz. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Odpověď předsedy vlády na dotaz posl.
Šamalíka a druhů ve věci pozemkové
reformy na velkostatku Sokolnice.
Místopředseda inž. Dostálek:
Výboru imunitnímu přikazuji žádost
okr. soudu v Brně ze dne 8. října 1926, č.
T I 1872/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Davida pro přestupek proti bezpečnosti cti
podle §u 488 tr. z. (č. J 286-II).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala v úterý dne 19. října
1926 v 10 hod. dopol. s
Nevyřízené odstavce pořadu 43. schůze.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.