Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádosti:
sedrie v Košicích ze dne 4. října 1926,
č. Nt III 316/26, předloženou hlav. stát.
zastupitelstvím v Košicích ze dne 20. října
1926, č. 12309/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Kršiaka pro přečin podle §u
14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č.
J 282-II),
kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 18. října
1926, č. Tk XIII 3430/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Jos. Petera pro přečiny podle §u
14, č. 5 a §u 18, č. 1 a 2 zákona na
ochranu republiky (č. J 289-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 19. října 1926,
č. Tk XIII 2165/26, předloženou vrch. stát.
zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 25. října
1926, č. 13660/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Majora pro přečin rušení
obecného míru podle §u 14, č. 1 a 5,
přestupek šíření nepravdivých
zpráv podle §u 18, č. 1, zločin výzvy
k trestným činům podle §u 1, odst. 1,
a §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.
přečin urážky na cti podle §u 2,
§u 4, č. 2 a §u 8, č. 2 zák. čl.
XLI z r. 1914 a přestupek podle nařízení
býv. uherského ministerstva vnitra ze dne 13. února
1898, č. 766 pres. (č. J 290-II),
okr. soudu v Maršově ze dne 30. října
1926, č. Tv 70/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Schmerdy pro přestupek podle §u 312 tr.
z. (č. J 291-II),
soudní stolice v Hustu ze dne 24. října 1926,
č. Nt V 196/26, předloženou hlav. stát.
zastupitelstvím v Košicích ze dne 31. října
1926, č. 12767/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Sedorjaka pro přečiny podle §u
18, č. 2 a 3 a §u 14, č. 1 zákona na
ochranu republiky (č. J 292-II),
zem. soudu v Opavě ze dne 23. října 1926,
č. Tk IX 1280/25/36, za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Koberga pro přečiny podle §u
17, č. 1 a §u 14, č. 1, 3, 5 zákona
na ochranu republiky (č. J 293-II),
sedrie v Prešově ze dne 21. října 1926,
č. Tk IV 568/26, předloženou vrch. stát.
zastupitelstvím v Košicích ze dne 1. listopadu
1926, č. 12892/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Sedorjaka pro zločin podle §u 15, č.
3 (2) a přečin podle §u 14, č. 1 a 5
zákona na ochranu republiky (č. J 294-II),
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 27. října
1926, č. T V 1828/26/2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Mayera pro přestupek urážky na
cti (č. J 295-II),
kraj. soudu v Plzni ze dne 5. listopadu 1926, č. T1 7/25/63,
za souhlas s trest. stíháním posl. Dědiče
pro přečin proti bezpečnosti cti podle
§u 491 a §u 493 trest. zákona (č. J. 29.6-II),
sedrie v Levoči ze dne 16. října 1926, č.
Nt III 228/26/2, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 4. listopadu 1926, č. 12928/26,
za souhlas s trest. stíháním posl. Kršiaka
pro přečiny podle §u 14, č. 1 a
5 a pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona
na ochranu republiky (č. J 297-II),
sedrie v Levoči ze dne 9. října 1926, č.
Nt III 227/26/6, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 3. listopadu 1926, č. 12929/26,
za souhlas s trest. stíháním posl. Kubicsko
pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona
na ochranu republiky a pro přečin urážky
na cti podle §u 2, §u 4 (II), §u 6 zák.
čl. XLI z r. 1914 (č. J 298-II).
Předseda: Zápis o 36. schůzi byl ve
sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen,
a poněvadž námitky proti němu posl.
dr Czechem podané byly ve 45. schůzi posl.
sněmovny dne 20. října 1926 zamítnuty,
jest schválen podle §u 73 jedn. řádu
a byl podle téhož paragrafu vytištěn.
Zápisy o 42. až 45. schůzi byly ve sněmovní
kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž
nebyly proti nim podány písemné námitky,
jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu
a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Přikazuji výborům soc.-politickému
a rozpočtovému:
632. Vládní návrh zákona o hranici
příjmu vylučující z nároku
na důchod válečných poškozenců.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti,
a navrhuji, aby byla jmenovaným výborům k
podání zprávy o tomto vládním
návrhu uložena lhůta 8 denní.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím,
nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta jest přijata.
Ke slovu se přihlásil předseda zemědělského
výboru p. posl. Prokůpek, aby odpověděl
na dotaz p. posl. Jílka podle §u 70 j. ř.
Uděluji mu slovo.
Posl. Prokůpek: Vážená
sněmovno! Pan posl. Jílek podal dne 14. t.
m. ve sněmovní kanceláři dotaz podle
§u 70 jedn. řádu sněmovny předsedovi
zemědělského výboru, jaká opatření
hodlá učiniti, aby zemědělský
výbor co nejrychleji projednal iniciativní návrh
posl. Jílka a soudr. na vydání zákona
proti zdražování životních potřeb
(tisk 446), a zda je ochoten k tomu cíli svolati schůzi
výboru zemědělského.
Na dotaz tento odpovídám jakožto předseda
zemědělského výboru: Iniciativní
návrh posl. Jílka a soudr. tisk 446, došel
z výboru iniciativního do výboru zemědělského
v posledních dnech červnových, současně
s poslední schůzí jarního zasedání,
a byl ihned přikázán posl. dr Zadinovi
jakožto zpravodaji. Co do brzkého svolání
schůze výboru zemědělského
sděluji, že schůze výboru zemědělského
svolána bude podle možnosti a potřeby v době
nejbližší.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výborů zemědělského,
soc.-politického a rozpočtového o návrzích
týkajících se živelných pohrom
(tisk 519 I-IV).
Zpravodajem výboru zemědělského je
pan posl. inž. Jan Černý pro zprávu
tisk 519/I, p. posl. Dubický pro zprávu tisk
519/II. Zpravodajem výboru soc. politického je p.
posl. Dubický a zpravodajem výboru rozpočtového
je p. posl. dr Hnídek.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl.
inž. Černému.
Zpravodaj posl. inž. Jan Černý: Slavná
sněmovno! Čas sice ubíhá velice rychle,
ale přece myslím, že v paměti všech
pánů kolegů-zástupců lidu v
této sněmovně jsou ještě ony
velmi těžké pohromy, které stihly naše
zemědělství v celé Československé
republice, kdy zvláštními katastrofami živelními
byly způsobeny ohromné povodně, bylo způsobeno
poškození hospodářských výnosů
zemědělských pozemků i poškození
budov tam, kde leží v inundaci toku řek v Československé
republice. Bylo to již loňského roku z jara,
kdy sama vláda Československé republiky uznala,
že je nutno, aby po této stránce bylo vehementně
zakročeno a aby těm poškozeným, kteří
někde byli ohroženi přímo na svém
bytí hospodářském, byla přiznána
příslušná podpora, aby jejich živnosti
nepadly, a bylo také usneseno, že zvláštním
zákonem musí býti učiněno příslušné
opatření, aby v budoucnosti podobným škodám
bylo co možná nejvíce vyvarováno.
Ale nebylo dosti na těchto pohromách. Konec roku
1925 přinesl pohromy další. Abnormální
prosincová povodeň způsobila v krajích
kol toků řek v povodí Labském, v povodí
Orlice a v povodí řek na Moravě, ve Slezsku
a na Slovensku takové škody, že není jich
pamětníka. Zdálo se, že následky
této katastrofální povodně nebudou
tak hrozné, poněvadž šlo v tomto případě
o povodeň v době, kdy na pozemcích nebyla
úroda, kromě snad ozimů, a že tedy následkem
toho škody nemohou býti tak hrozné a katastrofální.
Měli jsme však příležitost viděti
ohrožená obydlí lidská v řadě
obcí, jež musela býti vystěhována.
Škody, jež se staly na budovách a komunikacích,
byly také velmi značné. Ale tím nebyl
konec těmto pohromám. Rok 1926 vykazuje pokračování
těchto živelních pohrom a to v takové
míře, že je nutno konstatovati, že není
pamětníka takových škod, jaké
jsme roku 1926 zažili. Stále trvající
deště způsobily rozvodnění toků
a rybníků v tak velikém rozsahu, že
na mnoha a mnoha místech Československé republiky
vidíme hospodářské výsledky
zemědělské práce úplně
zničeny zatopením, odplavením, podemletím
a zvláště tím, že v úpadech
zbylá voda úrodu vyleží a zničí,
takže hospodářské škody jsou nedozírné.
Známé jsou jistě pánům kolegům
případy z Jičínska, Králové-městecka,
Křinecka, Nymburska, kde situace byla taková, že
věru vkrádaly se slzy v oko, když jsme se dívali
po těch krajích, jak krásné pozemky
byly naprosto devastovány, jak provedené meliorace
byly zničeny a jak ohromné škody způsobeny
byly tím, že nebyla včas učiněna
příslušná opatření, aby
se takové škody nikde státi nemohly.
Mnohé řeky v Československé republice
rozvodnily se v tak značném rozsahu, že záplavy
byly vyšší normálních a běžných
záplav, nastávajících vždy po
jarním sněhovém tání, na př.
Jizera v Mladé Boleslavi byla tak vysoko, že není
toho dlouhou dobu pamětníka.
V Čechách poškozena byla řada okresů:
Ml. Boleslav, Turnov, Mělník, Králové
Městec, Mnichovo Hradiště, Sobotka, Jičín,
Libáň, Nymburk. Poděbrady, Nové Benátky,
Brandýs, Bělá pod Bezdězem, Hořice,
Hradec Králové, Jaroměř, Kolín,
Kouřím, Černý Kostelec, Mimoň,
Česká Lípa, Beroun, Smíchov, Zbraslav,
České Budějovice, Třeboň, Veselí
a Vitorazsko, Pardubice, Přelouč, Chrudim, Holice,
Kostelec n. Orl. atd. Kdybych měl vypočítávati
všechny ty okresy, byla by to ještě další
velká řada.
Avšak nejen z Čech, ale i z krajů Moravy došly
zprávy, že tamní abnormální poškození
polní úrody bylo způsobeno velkými
povodněmi rozvodněných řek následkem
velkých katastrofálních vodních srážek.
Byly to z počátku okresy: unčovský,
mohelnický, litovelský, šternberský,
olomoucký, hranický, vsetínský, přerovský,
kojetínský, uhersko-brodský a hodonínský,
ale následovala ještě řada nových
a nových, poněvadž, když byla projednávána
tato zpráva v zemědělském výboru,
nebyla ještě ukončena doba velkých záplav,
škod a katastrof, které jsme právě prožívali.
Stejné zprávy docházejí ze Slezska
a ze Slovenska, na Slovensku postižena živelní
pohromou celá župa Gemerská, nejvíce
pak okresy Rimavská Sobota a Rožnava.
Také z Podkarpatské Rusi hlásí se
velké živelní katastrofy.
Nejen na obilí a na seně, nýbrž i na
jiných polních plodinách byly způsobeny
velké škody, takže v postižených
krajích je situace opravdu zoufalá. Někde
byly zničeny i obytné budovy.
Nezměrné škody způsobeny byly na státních,
okresních a obecních komunikacích. Řada
mostů byla strhána, silnice vymlety a rozervány,
takže přerušením komunikací na
mnohých místech byly způsobeny nedozírné
škody na běžném hospodářském
životě.
V té věci byla podána poslanci velká
řada návrhů, které jako iniciativní
musely býti projednány za tím cílem,
aby se dostalo nejrychlejší podpory aspoň těm,
jichž hospodářská existence byla katastrofami,
které nadešly, ohrožena. Je jasno, že jde
o pohromy tak velkých rozsahů, že jejich výše
se vymyká běžným, zvyklým našim
stavům, které vždy po jaru prožíváme
na místech, kde protékají naše řeky,
a že situace je taková, že je jistě povinností
státu, aby co nejrychleji pracoval k odstranění
vzniklých škod.
Bohužel po této stránce musíme však
konstatovati, že všecko to, co se stalo doposud, je
málo. Chci jen připomenouti, že Národní
shromáždění Československé
republiky loňského roku schválilo zákon
o státní pomoci při živelních
pohromách a o opatření k omezování
jich v budoucnosti - zákon ze dne 15. října
1925, č. 227 Sb. z. a n. K zákonu tomu vydáno
prováděcí nařízení minulého
roku - je to vládní nařízení
ze dne 22. prosince 1925, č. 266 Sb. z. a n. - ale zákon
tento nebyl proveden úplně. Provádí
se pouze první část tohoto zákona,
kde se jedná o úpravě šetření
vzniklých škod a o poměrně nejrychlejší
pomoci a to jenom v takových případech, kde
jde skutečně o zničení existence toho
kterého poškozeného.
Zákon tento však má II. hlavu, s jejíž
prováděním nebylo ještě, bohužel,
do dnešní doby začato. Zákonem tímto
byly povoleny prostředky finanční, aby bylo
umožněno technické provedení projektů
připravovaných příslušnými
resortními ministerstvy a pomocnými úřady,
úprav říčních a zařízení
retenčních, ale do dnešní doby nevidíme,
že by tento zákon skutečně přišel
v platnost, nevidíme, že skutečně intence
tohoto zákona mají býti plněny. Byly
povoleny prostředky do výše 50 mil. Kč,
které, jak sám jsem referoval s tohoto místa,
měly sloužiti k tomu, aby bylo možno uzavříti
výpůjčku do té výše, aby
povolená kvota 50 mil. Kč stačila na zúročení
a amortisování příslušného
dluhu a aby tak značně rychlým tempem bylo
umožněno provésti technické práce,
které by znemožnily do budoucnosti ohromné
škody, jakých jsme byli svědky r. 1925 a začátkem
r. 1926.
Pan ministr financí dr Engliš ve své
úvaze, kterou napsal do novin v době agitace po
spořivosti, tedy koncem října, kdy bylo vydáno
heslo: "Spořivostí k národnímu
bohatství", poukázal, že nutno je pracovati
šetrně a že nutno je počítati s
úrokem, a poukázal na to, jak se musí tato
otázka úroků bráti při prováděných
pracích v úvahu, a mluvil také docela otevřeně
o těchto problémech, o těchto velikých
pracích, kde jistě bude nutno, aby naše Československá
republika investovala značné obnosy. Píše
ve svých úvahách: "Při veřejných
stavbách dlužno namnoze uvažovati nikoliv o rentabilitě
soukromohospodářské, t. j. o tom, dosáhne-li
ten, kdo investuje, z investice takový výnos, aby
zaplatil její úrok i amortisaci, nýbrž
o rentabilitě národohospodářské.
Při stavbě údolní přehrady
nemůže stát nikdy počítati s
výnosem pro úmor a úrok stavebních
nákladů, nýbrž roční výnos
uchráněných pozemků musí býti
uvážen, zda odpovídá úroku a
amortisaci stavby."
Ano, podpisujeme plně toto stanovisko. Ale chci odůvodniti
dnes, že toto stanovisko bude splněno plně,
když Československá republika svými
resortními ministerstvy a úřady bude skutečně
prováděti řadu těch prací,
o kterých zde pan ministr mluvil.
Chci jenom poukázati na to, jaké škody mohou
vzniknouti, jestliže tyto práce uváznou a nebudou
rychle a soustavně prováděny. Byl jsem svědkem
toho, jak u nás po velké povodňové
katastrofě na velkém množství hektarů
lučních pozemků v povodí řeky
Orlice krásně letošního roku vzrostlé
seno po zničení velikou povodní bylo sekáno
s velikou námahou, a poněvadž bylo nebezpečno
tímto zamazaným senem krmiti dobytek, ježto
hrozilo zavlečení nákazy snětí
slezinnou, musilo býti na pozemcích lučních
páleno a ničeno, aby nezpůsobilo ještě
další hospodářské škody.
Vznikla tedy škoda tím, že se ztrácí
úroda ze všech těchto pozemků, ale bylo
zde ještě nebezpečí, které by
bylo toto seno způsobilo, kdyby bylo skrmeno, a proto rolník
musil vynaložiti ještě veliký náklad,
aby toto zničené seno ze zaplavených pozemků
odklidil.
Poukáži jenom několika slovy na statistickou
zprávu, na statistický přehled, který
vydal Středolabský komitét, který
zjišťoval škody způsobené záplavami
středního Labe v měsíci červnu
1926. Statistika tato byla sdělávána v obcích
záplavou postižených ze 14 samosprávných
okresů polabských. Ze 114 obcí zodpovědělo
naše dotazníky o škodách labských
109, tedy velká většina. Bylo konstatováno,
že vylitím labské vody bylo zatopeno 11.455
ha polí, 8.446 ha luk a 560 ha zelinářských
pozemků a zahrad. Celková rozloha záplavy
činila 20.481 ha jenom v povodí Labe od Jaroměře
po Mělník. Škoda způsobená na
polích, různými obilninami a okopaninami
osetých, činí 30,372.940 Kč, na loukách
18,031.408 Kč, na zahradách 1,144.460 Kč,
celkem způsobila záplava Středního
Labe na kulturách pozemků škody za 49,548.808
Kč. Škody rozdrásáním břehů
a odplavou pozemků způsobeno za 2,460.400 Kč.
Lidských obydlí jenom v tomto údolí
labském na "zlatém prutě" republiky
- mimo četné hospodářské budovy
- bylo zaplaveno 1,701. Škody tím způsobeno
na 3,856.430 Kč.
Cestních a silničních spojení přerušeno
a mostů strženo 135. Škody tím způsobeno
bylo na 883.200 Kč.
Celková škoda činí 56,748.838 Kč,
a to ještě některé obce nesplnily své
povinnosti, aby poslaly dotazníky. Dotazníky poslala
jenom část obcí. Je viděti, že
možno odhadnouti způsobenou škodu minimálně
na 70 mil. Kč. Statistika tato zpracovaná Středolabským
komitétem výslovně ukazuje, jaké škody
vznikly v jednotlivých okresích: v pardubickém
okresu 10,396.370, v brandýském okresu 10, 984.800,
v přeloučském okresu 7,897.400, v kolínském
okresu 7,904.700, atd. atd. Celková škoda činí
okrouhle 60 až 70 mil. Kč. U Rosic bylo přerušeno
železniční spojení, protržena pernštýnská
ochranná hráz, zatopeno družstevní obilní
skladiště v Přelouči a továrna
"Fagus" musila se vystěhovati a zastaviti provoz.
V Kolíně zatopeno 6 továren, strhány
4. mosty. V obci Polabec zatopeno 57 obytných a 60 ostatních
hospodářských budov. V Ostré protržena
ochranná hráz a stržen silniční
most.
To jen poukazuji na škody, které vznikly na jediné
řece. Kdybych měl probírati statistiky, které
byly zpracovány na ostatních řekách
v celé republice, bylo by viděti, jaké škody
ohromné byly způsobeny tím, že neučinila
se příslušná opatření
včas, aby se tato katastrofální zátopa
v Československé republice opakovati nemohla. Jest
jisto, kdyby byla bývala plněna rychle hlava II.
zákona ze dne 15. října 1925, čís.
227 Sb. z. a n., o kterém jsem již mluvil, a kdyby
bylo bývalo dáno k disposici tolik prostředků,
kolik zákon tento umožňuje, myslím,
že by jistě tyto škody byly již posledními,
nebo již brzy posledními a že bychom v krátké
době přišli k tomu, že by se takové
škody opakovati nemohly. Na př. na Horním Labi
je projektována nádrž Rozkošská,
která má pojmouti 82 mil. m3 za velikých
vod, aby vody dole nezpůsobily vysoké vzdutí
300 cm nad normál a tím takové ohromné
škody.
Když uvážíme, že rozpočet
na tuto nádrž je 50 až 60 mil. Kč, a když
vidíme, že postavení této nádrže
by způsobilo národohospodářský
prospěch, že by nevznikla škoda 50 mil. Kč
jen na tomto středním Labi, vidíme národohospodářský
moment, který pan ministr dr Engliš zdůraznil
ve svém článku "O úroku"
v anketě o spořivosti, že by jedním
rokem tato suma byla ušetřena a že by tedy zúročení
investovaného kapitálu mělo ohromný
národohospodářský význam pro
Československou republiku. Podobných situací
máme v Československé republice celou řadu,
a jestliže rozkošskou přehradou má býti
chráněno údolí Labe, tak vranovskou
přehradou údolí Dyje, přehradou u
Pastvin údolí Orlice, pěčínskou
Zdobnice, přehradou u Skalky Dědina, přehradou
u Vilémova Jizera, přehradou štěchovickou
dolní Vltava, přehradou u Seči Chrudimka,
přehradou křivoklátskou údolí
Berounky, přehradou u Kyniček údolí
Svratky atd. atd. vidíme, kdyby skutečně
byla splněna druhá hlava zákona čís.
227, že by tyto škody, které nám letošního
roku skutečně otevřely oči, byly v
krátké době rychlejším a vehementnějším
tempem odstraňovány.
Slavná sněmovno! Sledujeme-li, jak se po této
stránce postupuje, musíme konstatovati, že
nebyly splněny naše předpoklady, že nebyly
splněny naše tužby, rozpočet, který
právě projednává rozpočtový
výbor, nesplňuje plně našich tužeb.
V rozpočtu ministerstva veřejných prací
nevidíme z tohoto titulu zákona č. 227 žádné
položky, která by byla dána k disposici, aby
tak veliké národohospodářské
práce mohly býti rychlejším tempem vykonávány,
a ve výčtu skupin zemědělských
vidíme položku jenom 3 mil. Kč, která
se odvolává na tento zákon čís.
227, která je do tohoto rozpočtu zařazena,
tedy místo 50 mil. Kč jsou tu jenom 3 mil. Kč
a na konto fondovního hospodářství
nebylo předpočteno nic. A my počítáme
přece jenom s tím, že je potřebí,
aby úpravy šly co možná nejrychlejším
tempem. Při schvalování tohoto zákona
měl jsem příležitost referovati a slavná
sněmovna zaujímala mnou navrhované stanovisko,
aby tohoto zákona bylo použito tím způsobem,
že budou opatřeny úvěrovou akcí
veliké prostředky, odpovídající
tomuto zákonu, a že těch 50 mil. Kč
bude použito na zúročení a amortisaci
velikého obnosu, který je tímto dán
vládě k disposici, aby za tento obnos byly vykonány
veliké příslušné práce,
které očekáváme od naší
vlády a příslušných resortních
úřadů.
Nedivte se proto, když zemědělský výbor
měl příležitost projednávati
řadu resolucí a pilných návrhů,
které byly v zájmu poškozených podány,
že navrhl resoluci, kde mimo jiné se této otázky
dotkl velmi podrobně.
Resoluce tato zní (čte):
Slavná poslanecká sněmovno, račiž
se usnésti:
Vládě republiky Československé se
ukládá:
1. aby ihned provedeno bylo, pokud se tak již nestalo, příslušné
vyšetření škod povstalých způsobem
v zákoně č. 227 stanoveným a aby poškozeným,
jichž výživa je ohrožena, byla dána
okamžitá podpora nouzová,
2. aby na osetí ploch, katastrofálními pohromami
poškozených, bylo dáno k disposici pokud možno
zdarma potřebné množství osiva takových
plodin, aby tam ještě tohoto roku alespoň nějaká
úroda a sklizeň docílena býti mohla,
aby tak hospodářské škody, živelní
pohromou způsobené, byly co možná sníženy,
3. aby, pokud stalo se již vyšetření příslušných
škod katastrofálními povodněmi způsobených
r. 1925, ve smyslu zákona z 15. října 1925,
I. jeho hlavy, příslušné rozhodnutí
o podporách provedeno bylo co nejrychleji,
4. aby vláda nařídila příslušným
berním správám, by vyžádaly si
od okresních politických správ úřední
zprávy o vyšetřených škodách
a podle nich aby proveden byl u poplatníků v postižených
krajích odpis daní, zvláště též
daně z obratu, a poskytnuty byly všemožné
úlevy při placení daní, případně
též dávky z majetku a přírůstku
na majetku, zvláště buďtež postiženým
obcím povoleny daňové úlevy na generální
žádost, jakož i buďtež postižení
osvobozeni od podávání výkazů
berní správě o stavu úrody ku 31.
prosinci t. r., při daňových úlevách
budiž hlavně pamatováno též na
osvobození od přirážek vybíraných
k dani pozemkové, jakož i prominutí úroků
z prodlení po čas úlevy v placení
daní;
5. aby nařídila, aby zahájena byla akce na
opatření osiva, steliva, krmiva a hnojiv pro postižené
kraje. K účelu tomu buďtež povoleny co
největší slevy na železnicích pro
dovoz těchto potřeb;
6. aby nařídila, by event. v dohodě se zeměmi
podporována byla výstavba zničených
a poškozených budov, jakož i cest obecních,
silnic okresních a vůbec komunikací, dále
regulací a meliorací;
7. aby v krajinách živelní katastrofou postižených,
kde byl proveden příděl půdy drobným
zemědělcům, posečkal Státní
pozemkový úřad splátky na příděl
a to bezúročně, po případě
aby po nové bonitaci snížil ceny přidělených
pozemků;
8. aby ustanovení II. hlavy zákona ze dne 15. října
1925, č. 227 Sb. z. a n., o státní pomoci
při živelních pohromách 1925 a o opatření
k zamezení škod při živelních pohromách
v budoucnosti bylo co nejrychleji provedeno, aby tak intence zákona
přišla skutečně k platnosti.