Ustanovení zákona tohoto dává k disposici
ročních 50,000.000 Kč na provádění
úpravných prací vodohospodářských
v tom smyslu, aby prováděním těchto
prací byly pokud možno škody při živelních
pohromách do budoucnosti co možná nejvíce
odstraněny. Žádáme vládu Československé
republiky, aby ihned zařídila příslušné
jednání, aby na účet této dotace
byla opatřena půjčka do té výše,
aby na její zamortisování a zúročení
stačila tato roční dotace, citovaným
zákonem ve výši 50,000.000 Kč povolená
a aby obnosu této půjčky bylo použito
nejrychlejším tempem k provádění
příslušných prací vodohospodářských
v rámci programu pro celou Československou republiku
stanoveného,
9. aby ve smyslu II. hlavy tohoto cit. zákona č.
227 byla zřízena co nejdříve státní
vodohospodářská rada, která by o postupu
prováděných prací poradně spolurozhodovala.
Ačkoli již od schválení zákona
uběhlo 3/4 roku, přece tato státní
vodohospodářská rada zřízena
nebyla, žádáme proto, aby zřízení
její bylo provedeno co nejrychleji.
Finanční zatížení návrhem
tímto vzniklé budiž hrazeno z položek
jednotlivých resortů k účelu tomu
v rozpočtu určených, po případě
z úspor rozpočtu vůbec.
Poukazuji výslovně k tomu, že provádění
II. hlavy tohoto zákona očekáváme
od naší československé vlády.
Je to eminentní věc národohospodářské
rentability zemědělského podnikání
v krajích, kde je skutečně ohroženo
těmito velkými povodněmi, poněvadž,
kdyby nemělo nastati příslušné
opatření, aby zemědělec v těchto
krajích nebyl neustále stihán tak ohromnými
katastrofami, pak by tam v hospodaření přirozeně
muselo dojíti k největší extensivitě,
což by způsobilo velkou hospodářskou
škodu pro stát.
Řeknu snad do určité míry tvrdé
slovo, že vláda úmyslně zadržela
otázku jmenování státní vodohospodářské
rady, aby snad získala čas k provádění
těch prací, které jistě státní
vodohospodářská rada, jakmile se v prvém
svém složení sejde, navrhne jako naprosto nutné
a pro národní hospodářství
státu důležité. Ale myslím, že
všechno to, co bylo ztraceno, může býti
získáno, jestliže po rozhodnutí slavné
sněmovny, které, doufám, že v této
otázce bude naprosto jednolité a kladné,
a jímž budou zemědělským výborem
navržené resoluce schváleny, vláda Československé
republiky včas přikročí k činům.
Doufám, že budeme míti příležitost
v krátké době na všech těch místech,
které jsem vyjmenoval zkusmo, a na všech těch,
které mnou vyjmenovány nebyly, viděti začátek
prací, které budou směřovati k tomu,
aby výsledek práce zemědělcovy, výsledek
práce živnostníka, výsledek práce
průmyslu, možnost komunikací atd. nebyly zrušeny,
a že následkem toho posílí se zase chuť
k práci a výrobní schopnost, která
do určité míry přinese zase národohospodářský
prospěch státu, aby i on mohl zdolati veliké
úkoly, které od něho právě
na základě citovaných zákonů
žádáme.
Zemědělský výbor projednávaje
tuto osnovu, schválil také resoluci posl. Krejčího,
která zní:
Nepříznivé deštivé počasí
působí zhoubně na snůšku medu
u včelstev, takže včelstva vymírají
hladem a trpí různými nemocemi, a nebude-li
zavčas pomoženo, vymrou docela, což bude míti
v zápětí nejen zničení příjmů
celé řady malých lidí různých
stavů, nýbrž i škodlivý vliv na
oplozování zemědělských plodin
a ovocného stromoví. Navrhuje proto podepsaný,
aby co nejrychleji poskytnuto bylo včelařům
náležité množství nezdaněného
cukru k přikrmování včel, prostřednictvím
včelařských spolků.
Konstatuji, že řada věcí, na kterých
se zemědělský výbor usnesl, byla již
vládou naší Československé republiky
provedena. To, co snad ještě čekáme,
bude právě provedení druhé hlavy zákona
v obou směrech jak co do poskytnutí 50 milionů
korun na dotace k provedení technických prací,
tak i pokud jde o jmenování státní
vodohospodářské rady. A jestliže vláda
na upozornění zemědělského
výboru vykonala velmi mnoho z toho, co si zemědělský
výbor přál, doufám, že slavná
sněmovna dá svůj souhlas ke schválení
této resoluce, že vláda splní v krátké
době ostatní úkoly, které očekáváme
a které ve II. hlavě zákona číslo
227 doznaly svého dobrého vyjádření.
Žádám slavnou sněmovnu, aby resoluci,
kterou schválil zemědělský výbor,
dala také své schválení. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
druhému zpravodaji, panu posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno!
Koncem roku 1925 došly z celé řady krajin republiky
smutné zprávy o živelních pohromách.
Bylo to zejména povodí Labe, Orlice, povodí
řek na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Škody
byly tehdy velmi značné, ale poněvadž
na pozemcích nebyla již úroda, pouze ozimy,
zdálo se, že tato katastrofa nezanechá hrozivých
důsledků.
Ale v roce 1926 přišly zprávy o nových
živelních pohromách v tak úžasné
míře, že jich není pamětníka.
Stále trvající deště způsobily
rozvodnění toků a rybníků v
tak velikém rozsahu, že na mnoha místech viděli
jsme hospodářské výsledky zemědělské
práce úplně zničeny. Případ
povodně Křineckých blat na Nymbursku, na
Poděbradsku, rozvodnění Jizery v kraji mladoboleslavském,
zátopa v Polabí, úžasné povodně
a krupobití na českém jihu, které
se dvakráte opakovaly, zátopy na Moravě a
ve Slezsku, katastrofy na Slovensku, zvláště
v župě gemerské, a na Podkarpatské Rusi,
byly tak úžasného rozsahu, že škody
z toho vzniklé jdou do závratných milionů.
Lid pochopitelně volal o pomoc, neboť v mnoha případech
zničena byla i obydlí, a to buď ohněm
nebo sesutím. V parlamentě podáno bylo na
60 iniciativních návrhů, aby postiženým
dostalo se státní pomoci. Šlo v prvé
řadě o bezodkladné vyšetření
škod, což zásluhou úřednictva ministerstva
vnitra, ministerstva zemědělství, zemské
politické správy, okresních politických
správ a žup stalo se svědomitě a s největším
urychlením.
Z debat, které o živelních pohromách
provedeny byly ve výborech zemědělském
a soc. politickém, vycházelo najevo, že je
v prvé řadě nutno, aby vláda s ohledem
na zajištění příští
úrody opatřila potřebné množství
osiva a krmiva, aby umožnila levný dovoz stavebního
materiálu a bezodkladně vypomohla přímou
podporou tam, kde ohněm nebo zátopou zničeno
bylo stavení.
Bylo žádáno dále, aby ministerstvo financí
nařídilo berním správám, aby
postiženým poplatníkům proveden byl
odpis daní, zejména též daně
z obratu, a aby poskytnuty byly všemožné úlevy
při placení daní a dávek. Žádáno
zejména, aby při daňových úlevách
bylo pamatováno též na osvobození od
přirážek vybíraných k dani pozemkové,
jakož i na prominutí úroků z prodlení
po čas úlevy v placení daní. Lituji,
musím-li konstatovati, že přes upozornění
ministerstva financí v některých berních
obvodech nebéře se na tyto oprávněné
požadavky zřetele a že naopak jsou zjištěny
případy, kdy zemědělcům, postiženým
živelní pohromou, hrozí se pro neplacení
daní přímo exekucí. To je počínání
nesvědomité, které nutno zásahem ministerstva
financí znemožniti.
Ministerstvo vnitra, v jehož obor působnosti přísluší
udělování nouzových podpor, poskytlo
v dohodě s ministerstvem financí v případech,
kde toho bylo nezbytně třeba, nutnou podporu na
opatření živobytí, šatstva atd.
Na podkladě došlých operátů udělilo
ministerstvo vnitra na škody, způsobené povodněmi,
živelními pohromami, v tomto roce celkem 8 milionů
Kč, na škody způsobené požárem
bylo až dosud poukázáno celkem 1,500.000 Kč.
Vedle toho poukázalo ministerstvo vnitra, provádějíc
zákon ze dne 15. září 1925 o opatřeních
k zamezení škod při živelních pohromách,
v tomto roce obnos 7,500.000 Kč. Poskytlo tudíž
ministerstvo vnitra až dosud na nouzových podporách
v letošním roce obnos okrouhle na 17 milionů
Kč. K tomu přistoupí ještě podpora
pro Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde podobná
šetření nejsou dosud skončena.
Slavná sněmovno! S ohledem na finanční
situaci našeho státu je to sice obnos slušný,
ale ani zdaleka nestačí na podstatné zmírnění
smutných hospodářských důsledků
letošních katastrof. Poskytnuté podpory určeny
jsou v prvé řadě k opatření
osiva, sády bramborové, krmiva atd., v druhé
řadě pak k udělení individuelních
podpor, zvláště tam, kde přicházely
v úvahu živobytí, stavba a oprava budov pohromou
postižených.
Mluví se v této době velice mnoho o hospodářské
krisi a rostoucí nezaměstnanosti. Živelní
pohromy způsobily úžasné škody
na státních, okresních a obecních
silnicích. Celá řada mostů byla strhána,
silnice vymlety a rozervány, takže ještě
dnes na mnoha místech je komunikace přerušena.
Zde se naskytá vládě vděčná
možnost, aby opatřením práce jednak
se vykonal blahodárný národohospodářský
čin, jednak aby touto nouzovou a nutnou prací opatřeno
bylo živobytí nezaměstnaným. Jde však
o prostředky finanční. A tu musím
konstatovati, že finanční správa do
rozpočtu na příští rok zařadila
k podpoře krajů živelní pohromou postižených
pouze obnos 6,120.000 Kč, ačkoli se dobře
ví, že cifra tato ani zdaleka nestačí.
Zkracují se také položky na meliorace, úpravu
bystřin, rekultivaci zpustošených pozemků,
na stavbu silnic atd.
Loňského roku po dlouhých debatách
ve výboru a plenu sněmovny byl schválen zákon
o státní pomoci při živelních
pohromách a o opatřeních k omezování
jich v budoucnosti. K zákonu tomu bylo vydáno již
v prosinci minulého roku i prováděcí
nařízení, ale skutečné provádění
zákona nepokročilo dosud ze stadia příprav,
zejména pokud jde o II. hlavu. A přece povolené
prostředky podle tohoto zákona ročně
50 mil. Kč umožnily by uzavření půjček
do té míry, že by se mohlo provésti
různých ochranných a hospodářských
prací za obnos více než 1/2 miliardy ročně.
Dnes více než kdy jindy je nutno, aby těmto
záležitostem byla věnována náležitá
pozornost. Šetření jest jistě dobrá
věc tam, kde jde o účely neproduktivní,
ale šetřiti při akcích hospodářsky
zvelebovacích, když jde o povznesení výroby,
opatření práce, úpravu vodních
toků a silnic, tedy vesměs o úkoly posilující
hospodářskou základnu státu a jeho
stabilitu, zdá se mně politikou neracionelní.
V zemědělském výboru poslanecké
sněmovny bylo také usneseno, aby při podpůrné
akci nebylo zapomenuto drobných zemědělců,
kteří v reformě pozemkové obdrželi
příděly půdy, na nichž úroda
byla zničena. Pozemkový úřad měl
poskytnouti úlevy ve splátkách na přidělenou
půdu a snižovati cenu tam, kde po vykonaném
šetření byl požadavek tento odůvodněn.
Mohu rád konstatovati, že pozemkový úřad
podle těchto směrnic postupuje, přeji si
však, aby vyřizování podaných
žádostí bylo prováděno rychlejším
tempem.
Vláda při jednání o podporách
apelovala také na činnost svépomocnou. Apelu
tohoto chopily se zemědělské organisace s
opravdovým porozuměním. Utvořen byl
zvláštní ústřední pomocný
sbor, který provedl rozsáhlé sbírky
naturalií i finančních prostředků
v obcích, které byly živelních pohrom
ušetřeny. Dosažené výsledky svědčí,
že mezi lidem venkovským nevymizel cit a láska
k bližnímu, zvláště v případech,
kde jde o existenční ohrožení hospodářských
podniků. Jsem povinen tuto záslužnou práci
zemědělských organisací v rámci
republikánské strany oceniti a poděkovati
jim, poněvadž v důsledku vládního
apelu vykonaly všechno, nač jejich síly stačily.
Jménem výborů soc. politického a zemědělského
prosím, aby usnesení obou těchto výborů
byla slavnou sněmovnou schválena. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo třetímu zpravodaji, p. posl. dr Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor jednal již v červnu
o podporách při živelních katastrofách
a projednal všechny tyto návrhy, ale nejen to, projednal
tu věc i ze širšího hlediska, a doporučuje
slavné sněmovně, aby se podpory dostalo nejen
okresům, na jejichž podpory byly podány návrhy,
nýbrž všem okresům bez výjimky,
jsou-li poškozeny.
V důsledku toho připojil se k výborům
soc. politickému a zemědělskému a
doporučuje slavné sněmovně, aby přijala
resoluční návrhy těchto obou výborů.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): K tomuto předmětu
pořadu jsou přihlášeni řečníci
a zahájím proto rozpravu.
Dříve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická stanovena byla
15 minutami. (Námitek nebylo.)
Námitek není, stanovená lhůta je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci:
"proti" pp. posl. Schweichhart,
Chlouba a Koudelka "pro" pp. posl. Mikuláš,
Simm, Kvasnička a Platzer.
Dávám slovo prvému řečníku
na straně "proti", p. posl. Schweichhartovi.
Posl. Schweiehhart (německy): Slavná
sněmovno! Živelné pohromy loňského
roku a ještě více pohromy letošního
léta způsobily v mnoha částech republiky
ohromnou škodu na cestách a stezkách, polích,
budovách atd. Ze všech zemí nejkrutěji
postiženy byly Čechy. V Čechách bylo
v červnu letošního roku živelnými
pohromami postiženo přes 20 německých
a českých okresů. V německém
jazykovém území bylo to mezi jinými
labské údolí a sousední okresy, pak
Šumava a západní Čechy, jež byly
postiženy zvlášť krutě. Sám
okres děčínský má milionové
škody, pokud jde o pobořené cesty, mosty atd.
Strašnou zkázu způsobily zvláště
malé horské potoky, v nichž se nahromadila
ohromná spousta vody odtékající následkem
průtrží mračen. (Předsednictví
převzal místopředseda inž. Dostálek.)
Prosté horské potoky staly se tím dravými
proudy. Kdo v létě jel labským údolím,
mohl ještě velice zřetelně pozorovati
známky zpustošení na valounech nahromaděných
podél ústí potoků, na Labi na rozervaných
vyzděných březích, na zničených
mostech a bahnem zanesených polích.
Rozhodnou otázkou jest nyní, jak se mají
tyto škody opět aspoň částečně
napraviti. Správy postižených obcí a
okresů snažily se ovšem ihned dostati finanční
pomoc od zemských a státních úřadů.
Hned po letošní červencové pohromě
odjely četné deputace obcí a okresů
do Prahy, tak na př. k zemskému správnímu
výboru, a očekávaly, že se jim tam bude
moci poskytnouti co nejrychlejší pomoc. Ale byly velice
zklamány, když se dověděly, že
jest sice dobrá vůle pomoci, ale že schází
hlavní věc, totiž peníze. Země
česká věnovala na první pomoc pouze
2 mil. Kč. Zklamání bylo tím větší,
poněvadž jest známo, že zákon ze
dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n., o
živelných škodách určuje 74 mil.
Kč na nápravu škod, 36 mil. Kč má
se užíti k podpoře jednotlivců, a to
jak penězi, tak také přírodními
plody, a 24 mil. Kč byly určeny k nápravě
zničených cest, mostů atd. Za druhé
mělo býti každého roku podle tohoto
zákona zařazeno do rozpočtu až 50 mil.
Kč. Domnění však, že těchto
74 mil. Kč jest po ruce, bylo klamné. Těchto
peněz prostě zde není. V předešlém
rozpočtu bylo pro nouzové účely určeno
jen 6 mil. Kč a jest příznačné,
že přes tento zákon jest do rozpočtu
na rok 1927 zařazena jen malá částka
6 mil. Kč, a to ve všeobecné pokladní
zprávě v kap. 22, tit. 8, § 1. Zákon
o živelných pohromách jest tedy až dosud
pouze na papíře. Takové šetření
jest přímo zločinné, neboť velice
těžce poškozuje národní hospodářství.
Ovšem jest vlastně náramně podivné,
že se konsoliduje rozpočet na útraty největších
chudáků, poškozených lidí tam
venku. Vydalo-li ministerstvo vnitra za tak obtížných
a zvláštních poměrů letos dosud
88 mil. na podporu jednotlivých zájemců a
poškozených osob, mohlo se to státi jen z úspor,
které byly učiněny v jiných oborech.
Pokud jde o podporu poškozených jednotlivců,
především zemědělců, dlužno
bráti v úvahu starý rakouský nouzový
regulativ z roku 1907. Ten stanoví, že v případě,
když jen jedna osoba utrpěla škody živelnou
pohromou, stát nemá povinnosti platiti žádnou
podporu, a jenom když bylo zároveň poškozeno
několik osob, má se užíti regulativu.
Jednotlivé osoby jsou odkazovány na pomoc sousedů,
obcí a okresu, kteří obyčejně
sami nic nemají. Pokud jde o výši úhrnné
škody, nelze ji podrobně vůbec zjistiti. Poškození
jsou pochopitelně snadno ochotni udávati své
škody poněkud výše, neboť očekávají,
že beztoho při výměře subvencí
nebo podpor - ve skutečnosti jde pouze o podpory - se jim
značně škrtne, to však způsobí,
že není možno stejnoměrně posouditi
a projednati všechny případy škod. Jistý
jihočeský okres, na př. sušický,
uvedl, že má škodu 9 mil. Kč, kdežto
úředně byla uznána škoda pouze
ve výši 1,900.000 Kč. Pokud jde o podpory skupin
poškozených jednotlivců, stanoví již
zmíněný regulativ, že se podporují
jen osoby, jejichž existence jest ohrožena. O podporách
rozhoduje meziministerská komise, přiděluje
se většinou prostřednictvím okresních
politických správ s pomocí nouzových
výborů. V rozličných okresích
stalo se přidělování podpor nebo subvencí
politickou věcí. Dožili jsme se toho, že
organisovaní drobní zemědělci a domkáři
byli odstrčeni ve prospěch větších
držitelů nebo politicky jinak organisovaných
zemědělců. Jak málo poškození
dostávají, vysvítá z číslic
obsažených ve zprávách německého
odboru Zemědělské rady pro Čechy.
Vidíme tam malý výkaz o tom, co dosud dostaly
jednotlivé okresy. Tak bylo na př. Klatovům
vyplaceno 30.000 Kč, Krumlovu 53.000 Kč, Třeboni
50.000 Kč, Ústí n. L. 60.000 Kč, po
velké požární pohromě v Maršových
Chodech a v Boru bylo vyplaceno 30.000, resp. 50.000 Kč.
Jest úplně jasné, že to jest jen kapka
do moře. Pokud jde o podpory obcí a okresů,
jsou poměry rovněž beznadějné.
Zřejmou vadou jest, že podporovací akce jest
decentralisována. Podporovati jednotlivce jest věcí
ministerstva vnitra, ministerstvo zemědělství
má se starati o škody způsobené bystřinami
a ministerstvo veřejných prací o cesty, mosty
atd. Úřady dávají těžce
poškozeným obcím a okresům lacinou radu,
aby na vlastní útraty započaly a provedly
obnovovací práce, že jim stát po dokončení
práce podle svých prostředků poskytne
přiměřené peníze nebo podpory.
Jak to vypadá v praxi s takovými sliby, vědí
velmi dobře zástupci obcí a okresů
a také zástupci odborových organisací,
mohli by zpívati truchlivou píseň o tom,
jak jest těžko dostati od státu náhradu
dávno splatných peněz. Chtě nechtě
musily obce a okresy přikročiti k nápravě
ohromných škod vlastní silou. Za velké
námahy a těžkých podmínek sehnaly
peníze. Nebylo lze ani zdaleka dostati tolik peněz,
kolik by byly potřebovaly. Pro tento nedostatek peněz
mohla býti dosud napravena jen část škody.
Často jest nebezpečí, že nové
živelné pohromy znovu zničí napolo hotové
práce, že pak peníze na ně dosud vynaložené
budou prostě ztraceny a že se s obnovovacími
pracemi bude musiti začíti znovu od počátku.
Finanční stav obcí a okresů jest obyčejně
velice špatný a pro neobyčejně vysoké
výdaje na nápravu škod způsobených
povodněmi jest přímo katastrofální.
V této chvíli, kdy všechny síly z okresů
a obcí jsou v nejvyšší míře
napiaty, kdy pro stoupající sociální
nouzi měla by pomoc celku býti tím účinnější,
vpadla sem jako puma berní předloha, totiž
zákon o úpravě finančního hospodářství
samosprávných sborů, jenž chce výdaje
obcí a okresů snížiti na určitou
hlubokou úroveň. Pro každého znalce
věcí jest takové rdoušení finančních
sil obcí a okresů právě tak nesmyslné
jako nesociální. Dlužno určitě
očekávati, že se takové opatření
brzy ztroskotá o tvrdou skutečnost. Již to,
že v nynějším vládním návrhu
jest úmysl zvýšiti nejvyšší
mez přirážek ze 470% na 610%, dokazuje, že
v ministerstvu financí v příliš horlivém
šetření na nepravém místě
zaběhli příliš daleko. Avšak ani
tato nyní zvýšená nejzazší
mez 610% nevyhovuje skutečným požadavkům.
Jak bude moci obec příště s malými
příjmy nebo přirážkami napraviti
milionové škody, když jí stát a
země vypomohou v nejlepším případě
jen nepatrným částečným obnosem,
zvláště průmyslové obce se zvýšenými
požadavky sotva by pak sehnaly úroky z dluhů
a těžce by se vzmohly na platy zaměstnanců.
O stavbě nebo o opravě cest, silnic a mostů
nemohlo by býti ani řeči. Sociální
péče, zdravotní péče, školství
atd. bylo by jednou ranou úplně zardoušeno
na neštěstí chudého obyvatelstva. Budou-i
musiti býti příště zanedbávány
silnice a cesty, vymstí se to těžce národohospodářsky
četnými neštěstími, opravami
automobilů, povozů atd. Německo ochuzené
válkou klade z úsporných důvodů
hlavní důraz na dobré a bezvadné cesty.
Vypočítali si, že tím ušetří
miliony zlatých marek na opravách. Pokud jde o udržování
cest, dává státní správa naší
republiky bohužel špatný příklad.
Stav státních cest jest ve vysoce průmyslových
okresích v severních a západních Čechách,
také v okresích děčínském
a ústeckém, jež znám osobně,
pod vsí kritiku. Zdali zamýšlený zákon
o cestách, pokud jde o vybudování a udržování
dálkových cest, bude moci vyhověti všem
požadavkům a především požadavkům
menších obcí, o tom lze zajisté pochybovati.
Zvláštní kapitolou jest otázka hrazení
bystřin a úpravy řek. Bystřiny a neupravené
řeky působí při povodňové
pohromě největší škodu. Jest zřejmo,
že předejíti škody jest lépe, než
je napravovati. Proto dlužno stále znovu poukazovati,
aby se s největším urychlením provedlo
hrazení bystřin a úprava řek v oblastech,
kde, jak zkušenosti učí, jest nebezpečí
a kde účinek škod způsobených
povodní a živelných pohrom je největší.
To jest především v hornatých pohraničních
územích Čech a Moravy. Peníz, jejž
vláda dosud poskytovala k těmto účelům,
ukázal se již dávno příliš
nepatrným. Mohly býti provedeny jen části
toho, co mělo býti vykonáno. Nyní
mají se mimo to napraviti škody způsobené
velkými živelnými pohromami. Na delší
dobu do budoucnosti nelze na to pomýšleti, tak se
stále ujišťuje v úřadech - že
by se totiž mohly prováděti snad nové
úpravy řek - poněvadž peněz,
jež jsou pohotově, musí býti užito
k nápravě škod způsobených bouřemi.
Za těchto okolností jest naléhavě
nutno, aby stát skutečně poskytl pokud možno
nejvyšší částky a aby nebyly stanoveny
jen na papíře, tak aby se hrazením bystřin
a úpravami řek mohla zmenšiti tíha pohromy.
Čím více po této stránce nyní
učiníme, tím více peněz budeme
moci příště ušetřiti. Ostatně
i zde lze pozorovati jakousi nemilou soutěž, poněvadž
agendy jsou rozděleny. Úpravy řek provádí
zemská politická správa, hrazení bystřin
jest věcí ministerstva zemědělství.
Agrárníci chtějí také zde stůj
co stůj uplatniti svůj vliv. Ačkoliv nyní
německo-česká vláda prohlásila
zásadu rovnoprávnosti, nemůžeme přece
zanechati toho, abychom vás nevyzvali, abyste pomocné
prostředky rozdíleli naprosto nestranně,
poněvadž nejsme přesvědčeni,
že by již nyní byla v tomto státě
provedena spravedlnost. Především výslovně
činíme odpovědny německé vládní
strany, budou-li poskytnuté podpory a subvence nedostatečné
a budou-li rozdělovány jednostranně. Nemáme
příčiny, abychom vládě byli
tak vděčni, jak to prve učinil kol. Dubický
vůči svým českým přátelům.
Šetřiti se má jinde. Napravují-li se
škody a činí-li se opatření,
aby se jim zabránilo, nesmí při tom býti
mylně pochopené malicherné skrblictví.
Zákon o živelných pohromách musí
býti proveden v plném rozsahu. Zde nesmí
býti Potěmkinových vesnic. Zařazuje-li
se nyní do nového rozpočtu pro fond na výzbroj
znovu 315 mil., zbývají-li mimo to miliony pro disposiční
fond, dlužno sehnati také 50 mil. Kč, aby se
jimi přispělo k nápravě ohromných
škod, které se mohou případně
každého roku opakovati. (Potlesk něm. soc.
demokratických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):