Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, inž. Dostálek, Slavíček, Stivín.

Zapisovatelé: Ježek, dr Petersilka.

222 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr Švehla, ministři Černý, dr Engliš, dr Hodža, dr Mayr-Harting, Najman, dr Peroutka, dr Spina, dr Srdínko, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha, jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 49. schůzi posl. sněmovny.

Dovolené udělil jsem: na dnešní schůzi posl. Buřívalovi pro neodkladné zaměstnání, na dobu od 19. do 23. listopadu posl. Špatnému pro neodkladnou cestu.

Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Bezděka a druhů min. financí o zamýšleném zvýšení poplatků za vystavování pasů (č. D 509-II),

posl. Janovského a druhů min. zásobování o odpírání cukrovarů dodávati cukr za úředně stanovené ceny (č. D 510-II),

posl. Hodiny min. školství a nár. osvěty o udělení definitivy 16ti prozatímním učitelům občanských škol, kteří se vzdali trvalého ustanovení na obecných školách (č. D. 497-II).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

707. Návrh posl. Kreibicha, Bolena a soudr. na vyšetření t. zv. aféry Eislerovy vyšetřovacím výborem poslanecké sněmovny.

708. Návrh posl. Tomáška, dr Wintera, dr Dérera, Hampla a soudr. na vyšetření aféry Cyrila Koburka a věcí s ní souvisících.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž jakožto první odstavec jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 590) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1927 (tisk 670).

Rozpočtový výbor, jemuž předloha tato přikázána byla ve 42. schůzi poslanecké sněmovny dne 14. října 1926, stanovil zpravodajem p. posl. dr Hnídka.

Podle usnesení předsednictva sněmovny míním podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozprava podrobná rozvržena by byla na 4 části, a to:

Část první, obsahující část politickou ze skupiny I. Vlastní státní správa, totiž:

oddíl A. Ústřední orgány státu, kap. 1. President republiky a kancelář presidenta republiky, kap. 2. Zákonodárné sbory, kap. 3. Předsednictvo min. rady,

oddíl B. Správa zahraniční a vojenská, kap. 4. Ministerstvo zahraničních věcí, kap. 5. Ministerstvo nár. obrany,

z oddílu C. Správa vnitřní, lit. a) správa politická: kap. 6 a 6 A. Ministerstvo vnitra, lit. b) správa justiční a legislativní: kap. 7 a 7 A. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem, kap. 8. Agenda ministerstva pro sjednocení zákonův a organisace správy, kap. 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Část druhou, obsahující část kulturní a sociální ze skupiny I. Vlastní státní správa, totiž z oddílu C. Správa vnitřní, lit. c) správa kulturní: kap. 10 a 10 A. Ministerstvo školství a nár. osvěty, lit. e) správa sociální: kap. 17 a 17 A. Ministerstvo soc. péče, kap. 18 a 18 A. Agenda ministerstva pro zásobování lidu, kap. 19 a 19 A. Agenda ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, kap. 20 a 20 A. Pensijní a zaopatřovací požitky.

Část třetí, obsahující hospodářskou a dopravní část ze skupiny I. Vlastní státní správa, totiž z oddílu C. Správa vnitřní, lit. d) správa hospodářská a dopravní: kap. 11 a 11 A. Ministerstvo zemědělství, kap. 12 a 12 A. Státní pozemkový úřad, kap. 13 a 13 A. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, kap. 14 a 14 A. Ministerstvo veř. prací, kap. 15. Ministerstvo pošt a telegrafů, kap. 16. Ministerstvo železnic - jakož i skupinu II. Správa státních podniků.

Část čtvrtou, obsahující finanční část ze skupiny I. Vlastní státní správa, totiž oddíl D. Správa finanční: kap. 21 a 21 A. Ministerstvo financí, kap. 22 a 22 A. Všeobecná pokladní správa, oddíl E. Kontrola státní správy: kap. 23. Nejvyšší účetní kontrolní úřad - dále skupinu III. Podíl samosprávných svazků na státních daních a poplatcích, jakož i skupinu IV. Správa státního dluhu.

Co do lhůty řečnické navrhuji podle usnesení předsednictva, aby při celé rozpočtové debatě lhůta řečnická činila: pro klub více než 20tičlenný tolikrát 12 minut, kolik má klub členů, pro klub méně než 20tičlenný tolikrát 14 minut, kolik má klub členů, nejméně však jednu a půl hodiny pro klub, při čemž na úhrn poslanců bez klubovní příslušnosti pohlížeti jest jako na jeden klub.

Jsou proti tomuto mém návrhu námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Zahajuji tudíž povšechnou rozpravu o finančním zákonu a o státním rozpočtu republiky Československé pro rok 1927 a dávám slovo zpravodaji p. posl. dr Hnídkovi. (Výkřiky posl. Hackenberga.)

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Pane předsedo, dámy a pánové! Devátý rozpočet naší republiky, který právě rozpočtový výbor projednal a o němž podává zprávu slavné sněmovně, je dalším krokem ve státním hospodářství. Již na první pohled je zřejmo, že rozpočet na příští rok je konstruován formálně docela jinak než rozpočty let minulých. Ale nejen formální, i materielní konstrukcí je odlišný od rozpočtů předcházejících. Podle mého úsudku můžeme dnešní konstrukci předloženého rozpočtu pokládati za definitivní, protože vyhovuje jak teoretickým požadavkům národohospodářským, tak i konstrukci našeho státního hospodářství.

Snad by se mnohému zdálo, že tato forma rozpočtu je pouhou novotou, zavedenou bez potřeby. Ale není tomu tak. Státní hospodářství si tuto formu přímo vynutilo. My jsme nemohli zůstati při dosavadních formách rozpočtových, poněvadž státní hospodářství v podnicích bylo postaveno na zcela jinou základnu. Dosud - a hlavně v prvních letech - byly rozpočty sestavovány docela empiricky, a my přece konečně musíme dospěti k metodickému sestavování rozpočtu. A tomuto požadavku tento rozpočet plně vyhovuje; proto ne bezdůvodně říkám, že jsme se již přiblížili k definitivní formě rozpočtu a že bychom mohli již nyní přikročiti k definitivnímu vypracování rozpočtového zákona. Jsem také přesvědčen, že brzy dojde i k definitivní formě zákona a tak k definitivní materielní stránce celého rozpočtu.

Již dnes objevuje se rozpočet skoro konstantní, pohybuje se okolo 9 miliard a pravděpodobně už to tak bude také i v příštích letech, jak později budu míti příležitost o této věci mluviti.

Co pak po formální stránce nejvíce cením, je přehlednost letošního rozpočtu a potom jeho specialisace, která jde až do těch nejzazších podrobností. Po této stránce ovšem provedlo ministerstvo financí neobyčejně velké změny. Rozpočet na r. 1926 byl konstruován tak, že byl rozdělen na dva díly. Prvý obsahoval výdaje, druhý příjmy. V každém pak dílu šly za sebou jednotlivé kapitoly bez vnitřní spojitosti, řekl bych tak podle tradice, podle obyčeje. Investice a státní podniky byly pojaty do jednotlivých resortů, ovšem státní podniky měly také zvláštní přílohy. Ale rozpočet na r. 1927 vypadá docela jinak. Hlavním vodítkem při sestavování rozpočtu na r. 1927 byl požadavek přehlednosti - a vnitřní spojitosti jednotlivých resortů. Proto je rozdělen na čtyři skupiny. Prvou skupinu tvoří vlastní administrativní rozpočet, druhou rozpočet státních podniků, třetí skupinu tvoří příděl samosprávným svazkům a čtvrtou skupinu potom státní dluh.

Rozdělení toto na první pohled zdá se dosti složité, ve skutečnosti však toho rozdělení neobyčejně přispívá k přehlednosti a ke studiu celého rozpočtu. V rozpočtu vlastní správy sestaveny jsou jednotlivé resorty, jak již bylo pověděno, podle vnitřní souvislosti. Seskupení toto odpovídá praktické potřebě, a je to, abych tak řekl, vlastně kodifikací toho, co se zde již prakticky provádělo při projednávání rozpočtů minulých let. Odtud také je to nové číslování kapitol. Přehlednosti také jistě posloužilo, že při každém resortu je uveden výdaji příjem pohromadě, takže není třeba hledati příjmy v docela jiné části rozpočtu než výdaje, tedy každý resort má tyto věci úplně spojeny.

Ve skupině druhé jsou rozpočty státních podniků, ovšem jsou to rozpočty hrubé. I zde co se týče formy byla veliká pozornost věnována přehlednosti. Tato skupina je rozdělena na 4 díly. V každém oddílu při jednotlivých paragrafech jsou uvedeny náklady provozu a investic. Investice, jak o tom později bude ještě řeč, hrazeny jsou jednak provozním přebytkem, jednak přímo ze státní pokladny. Nejsou tyto investice státních podniků, jako tomu bylo dosud, hrazeny úvěrem, ale hotově. Taková věc už nese sama sebou, že v tomto rozpočtu státních podniků nemohou býti čísla naprosto přesná, není to ani možno přesně také věděti, jaký bude výnos nebo schodek, to závisí úplně na okolnostech, jako při každém soukromém podniku. Každý soukromý podnik vykazuje výnos podle toho, jaká je konjunktura, a podobně je tomu také u státních podniků, které musí docela podle konjunktury vykazovati výsledky.

Státní podniky také nemají provedeny bilance. Teprve potom, až budou provedeny, mohou se objeviti přesná čísla ve státním rozpočtu. Je zvláštností konstrukce našeho rozpočtu, že konečné saldo státních podniků objevuje se jednou cifrou v administrativním rozpočtu, a to saldem ve všeobecné pokladní správě. Zde je velký rozdíl proti loňskému roku. Rozpočty státních podniků neobjevují se už, jak jsem řekl, u jednotlivých kapitol, nýbrž docela separátně, takže s vlastním rozpočtem administrativním nemají skoro co dělati, objevují se jen konečná salda všech státních podniků dohromady jednou cifrou ve všeobecné pokladní správě.

Příděly samosprávným svazkům tvořily v minulých rozpočtech docela samostatnou kapitolu - byla to kapitola VI a VI A. V rozpočtu na rok 1927 podíly autonomním svazkům tvoří třetí skupinu státního rozpočtu. Podíly tyto jsou už odečteny od některých daní, které jsou uvedeny v příjmech rozpočtu ministerstva financí, takže v tomto rozpočtu ministerstva financí neobjevují se některé daně pozemková, domovní třídní a činžovní a daň z obratu - celé, jak budou vybrány, nýbrž už zmenšené o příděly autonomním svazkům. To je důležitá novota proti dřívějším dobám. Je tam uvedena jen cifra, kterou si stát ve své pokladně ponechá, nepočítá se s cifrou, která je pak přidělena autonomním svazkům.

Čtvrtou skupinu tvoří státní dluh. Tato skupina je docela samostatná a souvisí s rozpočtem jen potud, že umořování a úrokování na tuto skupinu je uvedeno také jednotnou cifrou ve všeobecné pokladní zprávě. Co je v rozpočtu ve skupině IV - státní dluh to je vlastně jen také přehled státního dluhu.

Důležitou změnou dále je vynětí administrativních investic z jednotlivých resortů a přikázání jich rozpočtu ministerstva veř. prací. Dosud tomu tak nebylo, poněvadž administrativní investice byly vedeny při jednotlivých resortech, kdežto nyní jsou dány do rozpočtu ministerstva veřejných prací, a proto rozpočet tohoto ministerstva objevuje se proti roku loňskému daleko vyšší, jak o tom bude později řeč.

Další novotou, a to zásadního významu, která ovšem není provedena do důsledku v celém rozpočtu, ale objevuje se jen v zákoně finančním, je to, že se nerozlišují ve finančním zákoně výdaje a příjmy na řádné a mimořádné. Výslovně podotýkám, že se to neobjevuje důsledně v celém rozpočtu. V rozpočtu jsou výdaje rozděleny na řádné a mimořádné, kdežto ve finančním zákoně jsou uvedeny jen jednou cifrou, řádné a mimořádné dohromady. Dosud je mezi národohospodáři spor o tom, mají-li se v rozpočtech rozlišovati položky řádné a mimořádné. Novější teorie zavrhují toto rozlišování proto, poněvadž je těžko stanoviti přesně definici, co je příjem řádný a mimořádný, a potom je také těžko stanoviti hranici, pokud je příjem řádný a kam až jde příjem mimořádný. Praktického významu to ovšem nemá, poněvadž výdaj je vždycky výdajem, ať řádným nebo mimořádným, a zaplatiti se musí. Ovšem u nás to mělo po převratu veliký význam. Po převratu jsme musili stavěti stát od základů a proto se objevovaly v rozpočtu položky, které v pozdějších letech zmizely, neboť souvisely jen s výstavbou státu, a proto tu byly opravdu v pravém slova smyslu mimořádné výdaje a příjmy. Jakmile však dospíváme k ustálenosti našeho státního hospodářství, ztrácí na významu toto rozlišování na "řádné a mimořádné výdaje" a letos jest již učiněn první krok k odstranění tohoto rozlišování tím, jak jsem uvedl, že ve finančním zákoně je uvedena jen cifra jedna. Zbývá ještě udělati krok další, totiž, aby v příštích rozpočtech se objevovala tato zásada také v rozpočtu vlastním.

Tolik bylo nutno pověděti o formě rozpočtu a opakuji a podškrtávám, že tato forma je velmi přehledná, specialisace je provedena do nejjemnějších podrobností, usnadňuje studium rozpočtu, vyhovuje teoretickým požadavkům národohospodářským a, co je nejdůležitější, odpovídá struktuře státního hospodářství.

Nyní přicházím k finančnímu zákonu. Srovnáme-li finanční zákon na rok 1927 s r. 1926, vidíme, že je podstatně změněn proti finančnímu zákonu na rok 1926. Je to nutný důsledek konstrukce rozpočtu samého. Jestliže se změnila konstrukce rozpočtu, musila se tato změna objeviti nutně ve finančním zákoně. Je-li oddělen rozpočet státních podniků od rozpočtu administrativního, a byla-li přijata zásada, že podniky si musejí hraditi svoje provozní náklady, dále že investice musí býti hrazeny z přebytků, které tím neplynou buď vůbec nebo jen částečně, jako na př. u státních lesů a statků, do státní pokladny, nebo že musí býti hrazeny tyto investice z pokladny státní, pokud nejsou přebytky státního podniku, krátce, že nesmí býti na investice použito úvěrů, musí to býti vyjádřeno ve finančním zákoně. A to je vyjádřeno článkem II a III finančního zákona.

Těmito články se stanoví, že státní podniky hradí svými příjmy výdaje provozní, platy státních zaměstnanců a výdaje investiční. Pošty a dráhy hradí také náklad na ministerstvo pošt a drah. Na úhradu toho všeho je ponechán poště celý provozní přebytek včetně přebytků poštovních úřadů šekových, a drahám ponechává se celý přebytek a mimo to ještě 20% z dopravních daní.

Státním báňským a hutním podnikům ponechává se celý přebytek. Státním lesům a statkům ponechává se toliko 20% přebytku dosaženého mimo Podkarpatskou Rus a celý přebytek Podkarpatské Rusi. Tento přebytek z Podkarpatské Rusi se přikazuje státním lesům a statkům proto, aby se tam mohly vystavěti lesní dráhy, aby se mohly lesy Podkarpatské Rusi náležitě využíti. Úhrada investic zápůjčkami je naprosto vyloučena. V důsledku toho musil býti také vypuštěn loňský 12. článek, kterým státní podniky byly oprávněny krýti investice úvěrovými operacemi, a to číslicí 870,990.000 Kč.

Do rozpočtu vlastního není pojata rovněž kap. 6, totiž příděly samosprávným svazkům. Poněvadž pak autonomní svazky participují na některých daních a dávkách, musil býti do finančního zákona vložen článek IV., kterým se stanoví, že podíly samosprávných svazků na daních a poplatcích se stanoví částkou 1.039,607.000 Kč. Zvláště ostře pak je ve finančním zákoně proveden zákaz virementu, a to čl. VII až IX. Novým článkem, a to důležitým, je čl. X, kterým je stanoveno, že prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně vázán (subvence), smějí býti vypláceny až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku. Jinak jen po předchozím souhlasu finančního ministra. Důvodem k vložení tohoto X. článku do finančního zákona bylo to, že státní pokladna v prvních čtvrtletích obyčejně přijímá málo peněz, největší příjem daní a dávek objevuje se ve 3. a 4. čtvrtletí. Ovšem účtárny budou tímto ustanovením na konci roku dosti zatíženy. Ostatní pak články finančního zákona shodují se celkem se zákonem z r. 1926.

A nyní, které jsou charakteristické známky rozpočtu na r. 1927? Jsou to ty, které každý řádný rozpočet míti má. Rozpočet náš je především rozpočtem celoročním. Je opravdu charakteristické pro naši republiku, že neměli jsme po 8leté trvání naší republiky žádného provisoria. Najdeme málo států, ve kterých by byly rozpočty předkládány celoročně. Jsou mnohé státy, které musí se spokojiti často jenom měsíčními provisoriy. Svědčí to zajisté o hluboce vkořeněné státotvornosti stran, že pokládají za první svoji povinnost k státu dáti mu to, co k existenci své potřebuje. I letos dáváme, a nevyjímám žádné strany, ani oposiční, státu to, co potřebuje k hospodaření. Tato okolnost, že jsou to rozpočty celoroční, charakterisuje nejlépe vývoj našeho státního hospodářství.

Druhou charakteristickou známkou rozpočtu je, že je to rozpočet pravdivý, tedy jeho pravdivost. (Předsednictví převzal místopředseda Slavíček.) Nemáme naprosto, co bychom skrývali, čím bychom se tajili před cizinou, nebo před sebou samými. Ostatně cizina velmi dobře ví, co má souditi o našich rozpočtech, a tomuto svému úsudku dává výraz oceněním naší koruny. Myslíte, že cizina by držela naši korunu, kdyby nebyla přesvědčena o pravdivosti našeho rozpočtu?

Dovolil jsem si ve zprávě rozpočtového výboru uveřejniti vývoj kursu naší koruny, který je skoro již dnes ustálen. V posledním roce byli jsme svědky velkých otřesů různých valut a různých útoků na valuty různých států. U nás nevidíme nic takového. U nás je koruna stabilní, pevná. Není ani dost možno ocenit důležitost této okolnosti, této ustálenosti kursu naší koruny. Vždyť konec konců ustálenost je první podmínkou našeho hospodářského života. My tuto základní a nejdůležitější podmínku zde máme, a já zvláště tuto okolnost oceňuji a podškrtávám. Nemůžeme také ničeho skrývati ani sami před sebou. Náš lid, který přinesl takové oběti pro hospodářství státní, má jistě také právo věděti, jak se hospodaří s jeho prostředky, s jeho penězi. Na pravdě spočívá důvěra lidu ve stát a také důvěra ciziny ve stát. My jsme se netajili, když jsme měli deficity ve státním rozpočtu, a jestliže jsme se netajili a neměli příčiny je tajiti, tím spíše se můžeme pochlubiti také s přebytky v rozpočtu.

A nyní přicházím k nejdůležitější známce rozpočtu, totiž k jeho aktivitě. Náš rozpočet a to již druhý rozpočet po krátké poměrně době trvání republiky, jest aktivní. A co podškrtávám, jest, že jsme se dostali k aktivitě rozpočtu svou silou, svou prací, svou přičinlivostí, úplně bez cizí pomoci. Jestliže vůdcové našeho zahraničního boje mohli se právem chlubiti, že nepřijali od ciziny ani haléře, zase také my můžeme se chlubiti, že bez cizí pomoci jsme vybředli z chaotických poměrů poválečných a dospěli bez cizí pomoci k aktivitě rozpočtu.

Mezinárodní finanční kongres v Bruselu r. 1920 prohlásil, že první a základní podmínkou obrody Evropy jsou aktivní rozpočty jednotlivých evropských států. V rozpočtovém výboru byla vyslovena pochybnost o aktivitě našeho rozpočtu. A snad také zde v plenu slavné sněmovny se ozvou podobné hlasy. Je tedy mou povinnosti, abych se poněkud déle zdržel u této otázky.

Kdy by byl rozpočet pasivní? Jistě tehdy, kdyby výdaje nebyly kryty příjmy. Podstatnou známkou aktivnosti rozpočtu přece jen jest, aby příjmy kryly výdaje. Ten, kdo by chtěl dokazovati pasivnost rozpočtu, musil by dokazovati, že výdaje budou větší. V rozpočtu aktivním nebyla brána v pochybnost čísla udávající výdaje, ale za to brán v pochybnost státní dluh, bylo totiž tvrzeno, že státní dluh je ve skutečnosti větší, než jak je uvedeno v rozpočtu, a že tedy amortisace a úrokování státního dluhu bude větší, než jsou ty 2.147,579.956 Kč, které jsou preliminovány na úhradu úroků a anuit státního dluhu. Budu potom o státním dluhu mluviti, až budu mluviti právě o IV. skupině "Státní dluh". Ale již předem připomínám a poukazuji na to, že náš státní dluh nejen že není větší, než jest v rozpočtu uvedeno, ale že právě v tomto okamžiku jest menší, než jest uvedeno v rozpočtu.

Důležitější však položka je položka příjmů. Můžeme totiž věřiti cifrám, udávajícím příjmy státní, nebo nemůžeme? To jest to nejdůležitější. Dosáhnou státní příjmy té výše, jak je preliminováno, nebo nedosáhnou? Věru bylo by velmi těžko, kdybychom neměli kriteria nad jiné povolaného, totiž účetní uzávěrky za rok 1924.

Budiž mně dovoleno, abych u tohoto předmětu, u účetní uzávěrky, se poněkud déle zdržel, poněvadž vlastně státní účetní uzávěrka teprve nám podává jasný a přesný obraz celého státního hospodářství. Poněvadž, jak se samo sebou rozumí, rozpočet jest jen preliminářem, nemůže podávati přesných cifer, teprve účetní závěrka podává přesný obraz našeho státního hospodářství. (Posl. Hackenberg [německy]: Ale z rozpočtu není viděti, co se zamýšlí!) Dobře, já k tomu ještě přijdu.

Zákonem se stanoví, že účetní uzávěrka má býti předložena 8 měsíců po uplynutí rozpočtového roku. V dřívějších letech byly časté stížnosti na to, že účetní uzávěrka nebyla předkládána včas. Letos však máme předloženu účetní uzávěrku na r. 1924 úplně včas. Ale nejen to, pan president Nejvyššího kontrolního úřadu dr Körner překvapil nás něčím zvláštním, totiž, že nám dal k disposici, dokonce předem, účetní uzávěrku státních podniků za r. 1925. Tedy jest to jistě rekord, kterým se nemůže pochlubiti tak snadno jiný stát, kde jest patrna pohotovost Státního úřadu kontrolního a také pohotovost účtáren jednotlivých resortů. To je důkazem, že jsou na výši doby a jistě, že jsme zde udělali velký krok ku předu, a pro tuto okolnost zasluhuje jistě Kontrolní úřad plného uznání.

Z těchto obou uzávěrek, jak za r. 1924, tak také uzávěrky předběžné za r. 1925, vidíme, že náležitosti příjmů nejen dosáhly výše rozpočtu, ale daleko je ještě překročily. Byly tedy v letech 1924 a 1925 příjmy vyšší, než byly preliminovány. Můžeme tudíž zcela bezpečně usuzovati, byl-li příjem za r. 1924 a 1925 vyšší, než byl preliminován, že jistě i v rozpočtu příštím, jak budu ještě podrobněji o tom mluviti, tyto cifry budou dosaženy, ba i překročeny. My totiž hned po projednání státního rozpočtu budeme projednávati účetní uzávěrku za r. 1925 v rozpočtovém výboru a zde ve sněmovně, nebudu tedy předbíhati tomuto jednání a uvedu z účetní uzávěrky na r. 1924 jen nejdůležitější cifry, kterých jest třeba pro posouzení letošního rozpočtu.

Na r. 1924 byly preliminovány příjmy obnosem 16.391,293.591 Kč. Ale ve skutečnosti náležitost činila 18.007,834.412 Kč. Byl tedy rozdíl mezi rozpočtem a náležitostí 1.616,540.821 Kč. Náležitost výdajů byla 18.544,219.852 Kč. Jeví se tedy rozdíl mezi náležitostmi vydání a příjmů - 536,385.440 Kč, to byl skutečný schodek, kdežto v rozpočtu na r. 1924 byl schodek očekáván obnosem 602,683.314 Kč, byl tedy podle účetní uzávěrky schodek menší o 66,297.873 Kč. Lví podíl na tomto zjevu má ovšem větší výnos daní, dávek a monopolů. Uvedu jen ty nejdůležitější. Tak daň činžovní vynesla o 7,740.840 Kč více, daň výdělková z podniků k veřejnému účtování povinných o 41,946.654 Kč více, daň z příjmu o 507.982.045 Kč, válečná daň o 81,901.786 Kč více, úroky z prodlení o 87,536.668 Kč více, dovozní a vývozní cla o 323,550.237 Kč, daň z cukru o 10,148.789, daň z minerálních olejů o 4,502.332, všeobecná daň nápojová na venkově o 27,635.565, v uzavřených městech o 15,385.445, daň z masa na venkově o 8,573.020, v uzavřených městech o 529.373, potravní daň na čáře o 2,977.716, za kolky o 30,546.773, právní poplatky o 218,699.859, daň z jízdních lístků o 22,152.312, daň přepravní o 360,992.107, daň z obratu o 169,482.412. Krátce dávky, daně, cla a poplatky vynesly o 1.477,274.410 Kč více, než bylo v rozpočtu preliminováno. Proti rozpočtu 6.625,668.310 Kč, je náležitost 8.102,942.720 Kč. Při tom ještě bylo ke konci r. 1924 nedoplatků jenom na daně a poplatky 3.430,990.412 Kč. Co chci tím říci? Že příjmy na rok 1924 nejen že nebyly menší v rozpočtu, ale daleko vyšší.