Vyhlídka pro příští rok není
pro zemědělskou výrobu nikterak potěšitelná.
Procházíte-li dnes širé kraje Čech,
projevují se vážně účinky
letošních živelných pohrom a letošního
období dešťů již pro příští
rok. V mnohých krajích osev nevzchází
a tím dostal se rolník již nyní do trapného
postavení, že nový osev musí opět
zaorati a opatřiti si staré zrno z roku 1925, jestliže
ho dostal, aby po druhé své pole osil. Mnoho jich
nemůže to učiniti, mnoho nově zasetého
starého zrna je nad to postiženo pilousem, takže
i zde dnes již zmizely naděje na dobrou žeň
obilní v roce 1927. Hleďte alespoň rolníkům
brambory k sázení a jiné osivo pro jaro 1927
přikázati na jaře včas, neboť
pro špatnou úrodu bramborů nedostává
se na mnohých místech sadby. Akce zemědělské
rady v tom směru zahájená měla by
býti vládou tím více podporována,
když - jak mně bylo s mnohých stran sděleno
- opatrné politické správy již takové
požadavky a žádosti podaly. V pohraničních
okresích proti Německu je vývoz chovného
a užitkového dobytka téměř nemožným.
Zde byla by naléhavě na místě jednání
s německou vládou.
V mnohých krajích - mohu vám o tom podati
nesporný důkaz - nedostává se přes
nezaměstnanost mohých kruhů, dělnictva,
od zemědělské práce mnozí úmyslně
utíkají a dnes je tak mnohý hospodář
nucen zaměstnávati cizí pracovní síly
a platiti za ně veliké poplatky za povolení
pobytu. Tak mnohý nezasvěcenec, když se to
dozví, teprve správně nahlédne do
vládnoucích poměrů. Zmíněný
poplatek za povolení pobytu je tísnivý a
vysoký a měl by býti zrušen. Při
tom utlačuje se nad to na venku ještě volný
obchod přehnaně puritánským nedělním
klidem a také zde je nezbytně třeba, abychom
v tomto směru zjednali změnu a aby příslušné
ministerstvo konečně přišlo s ohlášeným
a doufejme vhodným nařízením a aby
z toho nevyšla opět nějaká polovičatost.
Vraceje se k thematu sociálního pojištění
dělnického musím poznamenati, že režie
sociálního pojištění dělnického
již podle nynějšího nejistého,
kolísavého úředního ocenění
pohltí 8%, t. j. 52 mil. Kč pojistných premií.
Dnes tedy mohou již pojištění dělníci
učiniti tu zcela jistou smutnou zkušenost, že
nákladná režie vyžádá si
velkou část premií. To jest nám jedním
z nejjasnějších důkazů, že
tento zákon je protisociálním v nejširším
slova smyslu. Jak to jinak vypadá, jestliže na př.
ve stanovách zemského pojištění
(dříve pojišťovacího fondu Františka
Josefa) je obsaženo ustanovení, že ani haléře
zaplacených premií nesmí býti použito
na režii. Země česká, český
zemský sněm byl v tomto případě
- tento fond byl utvořen tenkráte za souhlasu obou
národností - šťastným organisátorem.
Naše oba zákony o sociálním pojištění
postrádají v každém směru této
šťastné ruky. Toto dobrovolné zemské
pojištění bylo by pro Čechy úplně
postačilo.
Stát poskytuje u obou zákonů o sociálním
pojištění v určitých případech
příplatek k důchodům. Nehledě
k těžkému, hlubokému bezpráví,
že většina zemědělců a živnostníků
je z tohoto příplatku vyloučena - dostanou
jej jen osoby, jež nedosahují existenčního
minima Kč 6000 - měl by tento příplatek
odpadnouti a měly by za to nastoupiti příplatky
k premiím pro všechny bez rozdílu, kteří
použijí dobrovolného pojištění.
Přirozeně odmítáme také krytí
kapitálové a žádáme krytí
důchodové. Tyto zákony o sociálním
pojištění znamenají největší
etapu na cestě k zavedení státního
socialismu. Odnímají výdělečným
třídám miliony a jsou novým tvrdým
trvalým břemenem daňovým, ba znamenají
dočasné zabavení soukromého jmění,
aby nahromaděny byly ohromné fondy pro sociální
pojištění.
Také předlohu zákona o stavebním ruchu
jsme převzali jako dědictví od dřívějška,
přece však jsme se dosud my, kterým přísluší
projednávati sociálně-politické zákony
ve výboru, k tomu nepřihlásili za dědice,
neboť tato předloha naráží na všech
stranách na tuhý odpor. Poukazuji ohledně
zákonodárství stavebního zvláště
na poškození venkova proti velkým městům.
Dnes mohu znovu vám sděliti, jak se ve Švýcarsku
v určitém směru co nejlépe postupuje,
jak Švýcarsko staví v případech
nouze. Podzim je doba mnohých a velikých požárů;
každému salašníkovi, který vyhořel,
dopraví vojíni švýcarské milice
veškeren surový materiál, nutný k novostavbě,
bezplatně na jeho dvůr. I u nás měla
by se nalézti forma, aby všem pohořelým
bylo dáno vojsko k použití. To by byla produktivní
práce, to by byla budující práce mírová
ve vojenském kabátě.
V souvislosti s touto poznámkou o použití vojska
budiž zde poukázáno na to, aby zákon
o odškodnění za potahy, jež musí
při manévrech zemědělci dodávati,
byl v nejbližší době přiměřeně
novelisován, neboť s těmito pranepatrnými
sazbami platů nemůže se zemědělec
spokojiti. Zvláště, když se vedle toho
potahy požadují nejvíce v době žní,
kdy každý muž, každý vůz a
každý kůň jest ne méněcenným,
ani vysokohodnotným, nýbrž vůbec nenahraditelným
činitelem. Zvláště v západních
Čechách a jistě také jinde vyvolaly
nevčasné, žně zdržující
rekvisice koní, vozů a krmiv velikou nespokojenost.
Dále, jak se zdá, některé krajiny
jsou s oblibou voleny k účelům manevrů;
i zde měla by nastati přiměřená
změna území manevrů.
Dnes již podáváme proti tomuto poškozování
venkova ohražení v tom směru, aby ze silničního
fondu, jenž má býti utvořen, nebyly
snad okresní a obecní silnice vyloučeny a
aby hlavní města a jejich okolí nezabrala
celý silniční fond pro sebe. Konečně
přejeme si, aby i zákonodárství o
válečných poškozencích bylo přiměřeně
vybudováno.
To jsou moje krátké výklady. Končím
je přáním, aby se vážnému
snažení všech vážných mužů
v této sněmovně podařilo v naznačeném
směru sloužiti hospodářskému
zdaru obyvatelstva a v neomezované, neúnavné
práci zjednati pořádek a všem občanům
v tomto státě, nechť mluví jakýmkoli
jazykem, dáti rovné, poctivé, neomezené
právo. V tom smyslu chceme se účastniti sněmovní
práce a neodmítnouti z těchto projevených
důvodů rozpočet. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je p. posl. Gregorovits.
Dávám mu slovo.
Posl. Gregorovits (maďarsky): Ctená
snemovňa! Vo všeobecnej rozprave o rozpočte
vyložil predseda nášho klubu stanovisko našej
strany k rozpočtu, posudzujúc všeobecne jeho
predmet a duch. Prajem si prehovoriť len o kultúrnej
skupine tohoto rozpočtu a poukázať na to, akým
macošským a nespravodlivým spôsobom zachádza
sa tu s maďarskou národnou menšinou, ktorej som
aj ja delegovaným zástupcom.
Kultúrny život maďarskej národnej menšiny
je so dňa na deň ohrožovaný väčším
nebezpečenstvom; nespočetné sú krivdy
a útoky, ktorými zasahuje našu kultúru
a jej vývin vláda. Príkladom toho je rozpočet
budúceho roku, ktorý znamená zase jeden stupeň
ku zničeniu našej kultúry. Najväčším
pokladom každého národa a tedy i národa
nášho je kultúra, nie sme ochotní ustúpiť
v tejto otázke v ani o jotu a použijeme každého
dovoleného prostriedku proti vládnej politike odnárodňovacej
a proti ničeniu našej kultúry.
Ústavným zákonom máme zaistené
právo, aby pre nás, t. j. pre našu budúcu
generáciu bol sriadený príslušný
počet škôl a tým daná možnosť,
aby naša mládež vychovávala sa v jazyku
a duchu maďarskom. (Maďarské výkřiky.)
Rozpočet na budúci rok však, práve
tak ako rozpočty z rokov minulých, nezaručujú
nám toho, lebo neposkytujú spravodlivú čiastku
k udržovaniu a vyvinovaniu kultúry v maďarskej
národnej menšiny.
Tvrdenie toto dokážem v nasledujúcom podrobne.
Počet obyvateľstva Československej republiky
podľa úradného ščítania
ľudu z r. 1921 činil 13,613.172; počet Maďarov
v republike činí úradne 745.431, tedy 5.57%
celého obyvateľstva. (Výkřiky.) Ak
neboly by sa však dialy pri sčítaní
ľudu zneužívania, bol by počet maďarského
obyvateľstva zaiste dosiahol 1,000.000. Štátny
rozpočet vynakladá na úhradu školských,
rešp. kultúrnych nákladov sumárne 782,382.452
Kč; z tohoto obnosu pripadá na školské,
rešp. kultúrné účele maďarskej
národnej menšiny podľa jej početného
pomeru 43,578.702 Kč, avšak vo skutočnosti
nevynaloží sa k tomu účelu ani polovica.
Na univerzitné, rešp. vysokoškolské vyučovanie
preliminuje štátny rozpočet 116,235.000 Kč;
z tohoto obnosu pripadá na vysokoškolské vyučovanie
maďarskej mládeže podľa jej ciferného
pomeru 5,951.232 Kč. Avšak vo skutočnosti neobetuje
sa ani halier na vysokoškolské vyučovanie maďarskej
mládeže. V území republiky sú
dve české univerzity, jedna nemecká univerzita,
jedna československá universita v Bratislave, dve
české techniky, dve nemecké techniky, zverolekárske,
banské, lesnícke, hospodárske vysoké
školy atď. Maďarskej univerzity alebo vysokej školy
však nieto. Zavreli maďarskú univerzitu v Bratislave,
právnické akademie v Košiciach a v Prešove,
banské, lesnícke a hospodárske vysoké
školy, a Maďarom nechcú uznať ani to právo,
ani ten skrovný požiadavok, aby v Bratislave sriadená
bola aspoň neúplná univerzita s fakultou
právnickou a filozofickou. Ku sriadeniu a vydržovaniu
tejto neúplnej maďarskej univerzity docela dobre by
stačilo tých 5,951.232 Kč, ktoré na
Maďarov úmerne pripadajú, ba stačila
by i polovica toho.
Po skončení stredných škôl musí
maďarská mládež pokračovať
vo svojích štúdiach buďto na tuzemských
cudzojazyčných univerzitách, alebo na univerzitách
v Maďarsku. Ak chce sa niekto s diplomom získaným
na univerzite v Maďarsku tuná usadiť, práve
vtedy začína pre neho pravá kalvária
pri nostrifikovaní diplomu. Ministerstvo školstva
totiž z dôvodov mnohým síce nesrozumiteľných,
avšak nami veľmi dobre známych politických
dôvodov, buďto odoprie nostrifikáciu diplomu
v cudzine nadobudnutého, alebo viaže to na veľmi
prísné podmienky. Tak požaduje poslúchanie
nových niekoľko semestrov a opakovanie všetkých
rigorózov. (Výkřiky.) Týmto
postupom činí sa nemožným umiestenie
mládeže a nemožným výchova dorastu
maďarskej inteligencie, čoho následok je, že
maďarská stredná trieda musí vyhynúť.
Majúc to na zreteli, právom môžeme konštatovať,
že školská politika vlády chce dosiahnuť
toho, aby maďarská národná menšina
vyhynula.
Požadujeme tedy, aby vláda vedľa československej
univerzity bratislavskej sriadila neúplnú univerzitu,
rešp. aby ku zaisteniu vysokoškolského maďarského
vzdelávania mládeže patriacej k maďarskej
národnej menšine zaradila už v rámec rozpočtu
na rok nasledujúci príslušnú položku,
dotiaľ však nech ministerstvo školstva liberálnejšie
zachádza pri nostrifikovaní diplomov získaných
na univerzitách v cudzine.
Ďalej žiadame čo najskoršie obnovenie hospodárskej
akademie v Košiciach a v jej gremiu sriadenie maďarských
pobočných katedrí. (Výkřiky
posl. dr Slávika.)
Ani vyučovanie na stredných školách
neuspokojuje minimálné kultúrné potreby
maďarské. Kým štátny rozpočet
vynakladá k účelom stredoškolského
vyučovania pre celú republiku 147,841.318 Kč,
z toho na Slovensko 24.070.916 Kč, dotiaľ na účele
maďarského stredoškolského vyučovania
pripadá len 3,665.020 Kč, a tedy približne
ani toľko nie, koľko by Maďarom podľa ich
pomerného počtu právom náleželo,
a to 8,234.761 Kč.
Na Slovensku je teraz 41 stredných škôl. Z týchto
je samostatný maďarský ústav len jeden,
a to maďarské reálné gymnázium
v Ipoľských Šahoch. Rímsko-kat. gymnázium
Benediktínskeho rádu v Komárne nemožno
považovať za také, lebo veď štát
vynakladá na jeho vydržovanie ročne len 79.278
Kč, kdežto priemerný ročný rozpočet
ostatných československých stredných
škôl činí 500.000 Kč. Mimo toho
sú v troch československých gymnáziach
maďarské pobočky, v nemeckom gymnáziu
maďarské pobočky a v Rimavskej Sobote jedno
maďarské reálné gymnázium s československými
pobočnými triedami. Nemecká národná
menšina na Slovensku má tri nemecké gymnázia.
(Výkřiky.)
V Podkarpatskej Rusi sú len v československom reálnom
gymnáziu v Berehove maďarské pobočné
triedy, ktorých vydržovanie stojí 276.600 Kč
proti rozpočtu stredných škôl v Podkarpatskej
Rusi 2,832.374 Kč, ač tu náležalo by
Maďarom podľa úmerného čísla
481.503 Kč.
Zo všetkých týchto čísiel vychádza
na javo, že Maďari sú na poli stredoškolského
vyučovania zkrátení a že by im na Slovensku
a v Podkarpatskej Rusi patrily ešte aspoň 4 maďarské
stredné školy, a to: v Rožňave, Leviciach,
Prešove a Užhorode, ktorý náš oprávnený
požiadavok nemôžem tu ponechať bezo zmienky.
Pre odborné školy preliminuje rozpočet 100,150.000
Kč, v Podkarpatskej Rusi zvlášte 2,189.918
Kč bez započítania nákladov zemedelského
odborného vyučovania. V rámci rozpočtu
zemedelského rezortu preliminované je pre zemedelské
odborné vyučovanie 27,877.796 Kč, v Rusínsku
zvlášte 2,168.788 Kč a z obnosu 102,339.918
Kč vynaloženého na odborné školy
pripadá na maďarské pobočné kurzy
československej obchodnej akademie v Bratislave asi 600.000
Kč, a na maďarské pobočky československej
priemyselnej školy v Košiciach asi 300.000 Kč.
Úhrnom tedy asi 900.000 Kč, a tým je aj vyčerpaná
podpora venovaná maďarskému odbornému
vyučovaniu, ač podľa úmerného
čísla Maďarov malo byť v rozpočte
pojaté 5,705.333 Kč na maďarské odborné
vyučovanie na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Poznamenať
musíme, že maďarské kurzy obchodnej akademie
v Mukačeve vydržuje mesto, a štát len
s obnosom veľmi malým prispieva k udržovaniu.
Z horejšieho vidíme, vážené dámy
a pánovia, že na poli odborného vyučovania
je položenie Maďarov ešte macošskejšie,
ako na poli vyučovania stredoškolského. Nemôžeme
sa uspokojiť dotiaľ, dokiaľ vláda podľa
úmerného počtu Maďarov nesriadi ešte
aspoň tri zemedelské stredné školy,
4 zemedelské nižšie školy, jednu vincúrsku
vinársku odbornú školu a príslušný
počet iných odborných škôl.
Podľa terajšieho rozpočtu vynakladá štát
k vydržovaniu ústavov učiteľských,
ústavov pre výchovu detských opatrovateliek
a pre výchovu porodných asistentiek 18,731.183 Kč.
Z tohoto obnosu vydržuje 54 ústavy pre výchovu
učiteľov, detských opatrovateliek a porodných
asistentiek, a to 41 českých a slovenských,
12 nemeckých, jeden ruský a ani jediný maďarský.
(Výkřiky.) Na vydržovanie maďarských
učiteľských ústavov bolo by treba podľa
nášho číselného pomeru vynaložiť
1,043.326 Kč, a z tejto sumy bolo by možno vydržovať
tri maďarské učiteľské ústavy.
Štát však vôbec nepokladá za dôležitú
vec vzdelávať maďarských učiteľov,
a následok toho je, že vo veľa maďarských
miestach pauzuje elementárné školské
vyučovanie v nedostatku maďarského učiteľa.
Vyzýváme tedy vládu, aby v rozpočte
pre budúci rok zaistila príslušnú sumu
k účelom výchovy maďarských učiteľov,
aby výchova maďarského učiteľského
dorastu nenarážala na prekážky.
K vydržovaniu občianskych a elementárnych škôl
venuje štát 179,105.000 Kč; nemožno z
rozpočtu zistiť, koľko sa z tohoto obnosu vynakladá
na vydržovanie maďarských občianskych,
rešp. elementárnych škôl. Ako ostatných
škôl, práve tak i maďarských občianskych
škôl je na Slovensku veľký nedostatok,
a v území Slovenska je ešte i dnes preveľa
takých obcí, kde nieto maďarskej školy
napriek tomu, že počet školou povinných
značne presahuje počet zákonom požadovaný.
(Výkřiky.)
Nemôžeme nechať tu bez prejavu tú našu
žiadosť, aby v čelo maďarských škôl
boli menované len učiteľské sily maďarské,
lebo len tak bude zaistené vyučovanie v duchu maďarskom.
(Posl. dr Jabloniczky [maďarsky]: Povedz to dr Hodžovi!)
Aj pre neho to platí! Ďalej je potrebné,
aby v maďarských okresoch boli maďarskí
škôldozorci a trváme na tom, aby do školských
referátov v Bratislave a v Užhorode, ako i ku ministerstvu
školstva menovaný bol referent k vybavovaniu maďarských
vecí vyučovacích. (Výkřiky
posl. dr Slávika.) Nech Slovákom dajú
tiež, čo im patrí, a nám tiež!
Zabývajúc sa rozborom rozpočtu, môžeme
konštatovať, že zase nie je v ňom postarané
o úpravu pôžitkov sprostených učiteľských
síl, o zrovnoprávnenie starých penzistov
s novopenzisty (Výkřiky.) a o úpravu
platov cirkevných učiteľov, ač zrovnoprávnenie
týchto so štátnymi učiteľmi zaistené
je učiteľským zákonom č. 104/1926.
Všetko to len stupňuje našu nedôveru voči
vláde, lebo je zrejmé, že sa meria dvojitým
lokťom.
Pre podporu kultúrnych stykov s cudzozemskom zaradené
je v rozpočte 5,130.000 Kč; samozrejme nedostaneme
z obnosu toho ani haliera, ba vláda ešte i zakazuje
dovoz maďarských tiskových produktov, beletristických
a vedeckých diel a tedy o vývine maďarskej
kultúry nemôžeme sa dozvedieť ani za naše
vlastné peniaze.
Na sociálnu podporu a štipendiá študentov
obetuje vláda 7,420.000 Kč; z tohoto obnosu malo
by maďarské študentstvo podľa úmerného
čísla Maďarov obdržať 413.294 Kč,
avšak vo skutočnosti nedostane ani haliera a musí
na Slovensku sbierať milodary, aby mohlo vydržovať
svoj spolok MAKK a podporovať chudobných študentov.
A tak je tomu aj u ostatných položiek. Ochrane umeleckých
pamiatok venuje štát 6,680.000 Kč, umeniu 16,240.786
Kč a na ľudovýchovu 4,090.000 Kč; zo
všetkého toho nedostane sa nám ani jediného
haliera. Zvlášte musíme zdôrazniť
podporovanie divadiel. Kým československým
divadlám a divadelníctvu dáva rozpočet
podporu 5,250.000 Kč, dotiaľ maďarské
divadelné spoločnosti, rešp. spolok pre podporu
maďarského divadelníctva na Slovensku a v Podkarpatskej
Rusi nedostanú ani haliera, ač podľa úmerného
čísla Maďarov mali by dostať 292.425 Kč.
Požadujeme, aby obnos tento bol dodatočne zaradený
do rozpočtu v prospech maďarského divadelníctva.
Zbýva ešte podpora rôznych cirkví. Pod
týmto titulom je zaradené do rozpočtu 68,000.000
Kč. (Výkřiky.) Napriek tomu, že
tak zv. kongruový zákon č. 122/1926, upravuje
štátnu podporu duchovenstva, vzbudilo toto opatrenie
všeobecnú nespokojnosť, lebo dáva duchovenstvu
iba odrobinky a podľa tohoto zákona veľké
je procento tých kňazov, ktorí ač
dosiaľ požívali štátnej podpory,
teraz ju nedostanú. Kongruový zákon krivdí
duchovným, lebo zponižuje duchovenstvo s vysokoškolským
vzdelaním, keď ho zaraďuje do kategorie ľudí
s najnižším stupňom vzdelanosti. Je tedy
nezbytne treba, aby otázka táto bola spravodlive
riešená a aby k podporovaniu duchovenstva bola do
rozpočtu zaradená príslušná suma.
Tiež výchova dorastu katolíckeho kléru
poskytuje smutný obrázek. Musím sa tu zmieniť
o prípade malého katolíckeho seminára
v Komárne, ktoré vôbec nedostáva štátnej
podpory, avšak nedostáva ani z cirkevného majetku
tú právom jemu patriacu a vydržovanie jeho
zaisťujúcu sumu, takže od mesiaca mája
1924 môže byť vydržované len z milodarov
maďarských katolíckych veriacich a duchovenstva.
Napriek všetkým sľubom neboly dosiaľ poukázané
sumy, ktoré boly zastavené a zadržané.
S týmto vo spojení požadujeme o zrušenie
sekvestru celého cirkevného imania a majetku a jeho
vydanie oprávnenému majiteľovi. (Posl. Šafranko
[maďarsky]: Pracovnému ľudu!) Oprávneným
vlastníkom.
Ctená snemovňa! Vo svojej reči zabýval
som sa len vecnou kritikou kultúrnej skupiny rozpočtu
a ráčite z tejto kritiky vidieť, že maďarsky
ľud utrpel na tomto poli zejúce a bolestné
rany, ktoré si vyžadujú rýchleho hojenia
a ošetrenia. Radikálnu sanáciu toho vidíme
jedine v uskutočnení kultúrnej autonomie.
Náš osud v tomto štáte bol dosiaľ
osudom sirotkov, nám dostali sa len odrobinky a vo veľa
prípadoch ani tie.
Dokiaľ tento štát nevzdá sa svojej fiktívnej
idee štátu národného, kým sa
nerozlúči s politikou centralizmu a utlačovania,
kým neuskutočníme našu kultúrnu
autonomiu, kým nebude uznaná rovnoprávnosť
tunajšej maďarskej národnej menšiny, kým
nedostane sa nám v rozpočte príslušnej
istoty, primeranej nášmu početnému úmeru
a bernej nosnosti, dotiaľ nebudeme dôverovať ani
jednej vláde, a tedy ani tento rozpočet neprijímame.
(Potlesk maďarských poslancov.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je p. posl. inž. Hrdina.
Dávám mu slovo.
Posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno!
Budiž mně dovoleno, abych po dosavadních vývodech
všech předešlých pánů řečníků
promluvil též já ke státnímu
rozpočtu na r. 1927, při čemž obírati
se budu specielně rozpočtem po stránce kulturní
a osvětové.
Na školství, osvětu a kult je na r. 1927 v
rozpočtu ministerstva školství a nár.
osvěty preliminována celková částka
890,850.176 Kč. Je to suma přiměřená
nejnaléhavějším kulturním potřebám
našeho občanstva a jeho finanční nosnosti.
I když zůstanou některé tužby kulturní
r. 1927 pro nedostatek prostředků neuskutečněny,
přece dlužno přiznati, že vláda
československého státu povoluje na kulturní
a osvětové potřeby veškerého
občanstva bez rozdílu národnosti potřebné
prostředky s plným porozuměním, v
nejlepším úmyslu učiniti pro školské
a mravní potřeby občanstva vše, co je
v její moci.
Od r. 1919 do r. 1926, tedy za 8 let činila celkem suma,
povolená na školství, osvětu a kult
v rozpočtu ministerstva školství a nár.
osvěty 4.952,869.761 Kč. Připočteme-li
k této sumě částku, zařaděnou
pro uvedené účely na rok 1927, dostaneme
sumu, která u nás za 9 let se povoluje na kulturu,
5.843,719.937 Kč. Tyto číslice jsou výmluvným
dokladem toho, že stavíme svůj stát
na zdravých základech, pečujíce s
plným porozuměním o kulturní potřeby
státu, t. j. o školství národní,
střední školy a učitelské ústavy,
odborné školství, vysoké školy
a vědecké potřeby, o náboženskou
výchovu, o umění, literaturu, divadlo, hudbu,
ochranu památek, o sociální zabezpečení
studentstva, o kulturní styky s cizinou i lidovou výchovu.
Bylo by zajímavo srovnávati dosavadní náklady
na kulturní potřeby podle rozpočtů
v minulých letech, jak měnily se cifry vyznačující
jednotlivé tituly, jak stoupaly nebo klesaly. Viděli
bychom, že naše republika na vysoké školy
za uplynulá leta s připočtením rozpočtu
přítomného vynakládá již
883 mil. Kč, na školství střední
1.052,700.000 Kč a na odborné 635 mil. Kč.
Bude nutno jednou se zamysliti nad těmito ciframi a srovnávati,
zdali tyto náklady jsou také úměrny
skutečné potřebě praktického
života a zdali máme v budování našeho
vysokého, středního a odborného školství
pokračovati dosavadním tempem.
Počet středních škol - gymnasií
a reálek - dostoupil v Čechách výše
147, na Moravě 64, ve Slezsku 15, na Slovensku 46 a v Podk.
Rusi 6. K tomu přistupují ještě učitelské
ústavy, jichž je v Čechách 28, na Moravě
10, ve Slezsku 4, na Slovensku 11 a v Podk. Rusi jeden.
Ve školství odborném pozoruhodný je
počet obchodních akademií, jichž je
v celé republice 30, k nimž přistupuje ještě
48 obchodních škol dvoutřídních.
Dále je 87 odborných a průmyslových
škol a 80 škol rodinných. Při zřizování
nových středních a odborných škol
musí rozhodnou býti skutečná potřeba
kraje, která je patrna z obsazení škol dosavadních.
Zřizovati nové školy z důvodů
nemírného lokálního patriotismu nebo
s ohledem na potřebu umístění kandidátů
určitých míst bylo by na škodu nejen
státních financí, ale též neužitečným
nadprodukováním inteligentního proletariátu,
který by neměl naděje na dosažení
služby a stal by se balastem nejen pro stát, ale i
pro sebe sama.
U nás pořád se ještě mnoho studuje
pro existenci a málo ze skutečné touhy po
vzdělání. Ohromný nával žadatelů
do veřejné služby, zejména při
nově zřizovaných úřadech a
ústavech, je znamením, že v rozšiřování
našeho školství středního není
dosti zdravý systém. Ještě dávno
před 1. červencem letošního roku, než
začal působiti zákon o soc. pojištění
zaměstnanců, hlásily se tisíce uchazečů
o úřednická místa v ústřední
soc. pojišťovně, z nichž mnozí vykazovali
velmi pěkná předchozí studia, a nebylo
pro ně místa.
Také veliký počet absolventů učitelských
ústavů v důsledku provedení restrikce
národního školství zůstává
dosud bez zaměstnání. Tyto momenty musí
býti zejména pro správy měst, která
se ucházejí o zřizování nových
středních škol, výstrahou před
zbytečným rozmnožováním nezaměstnané
a jinak těžko upotřebitelné inteligence,
z níž bohužel velmi mnozí příslušníci
nemají ani zdání o skutečném
životě, který neřídí se
školskou učebnicí, ale tvrdou potřebou
dne.
Největší položku činí v
tomto rozpočtu náklad na národní školství,
t. j. za 9 let 1664 mil. Kč. To svědčí
o správném pochopení kulturní politiky
demokratického státu, kde je životní
potřebou zajištění základního
elementárního vzdělání veškerého
občanstva, poskytovaného na národní
škole.
Výdaje na národní školství, rozpočtené
na r. 1927 úhrnnou sumou 220,700.000 Kč, obsahují
jednak výdaje na národní školy na Slovensku
143,703.000 Kč a jednak výdaje na národní
školy v ostatních zemích 3,640.000 Kč.
Sem počítají se též výdaje
na menšinové školy v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, které činí 64,012.000
Kč. Na Slovensku vydržuje stát 96 občanských
škol a 1059 škol lidových (obecných),
dále 11 škol pro děti úchylné
a 52 školy mateřské. Kromě toho ještě
podporuje 2820 škol národních, které
jsou vydržovány církvemi. V Čechách,
na Moravě a ve Slezsku úplně vydržuje
stát 114 škol občanských a 840 škol
obecných v tak zv. národních v menšinách.
Platový zákon, kterým letošního
roku byly nově upraveny platy učitelstva, vyžaduje
zvýšení rozpočtové položky
pro příští rok o 59,377.000 Kč
v potřebě řádné a o 52,027.000
Kč v potřebě mimořádné
oproti roku letošnímu. Toto zvýšení
jistě povolíme všichni s touž radostí,
jako jsme hlasovali pro zákon platový, neboť
tím nejen odměníme pilné školské
pracovníky, nýbrž umožníme tím
i zřizování nových škol národních
na místech, kde jich je naléhavá potřeba.
(Výborně!)
S hlediska venkova jest si jen přáti, aby péče
o národní školství byla stále
stupňována, neboť dokonalá národní
škola je prvním kulturním ideálem venkova.
Proto podporujeme v mezích poplatních schopností
našeho občanstva všechny snahy o rozšíření
a zdokonalení lidového národního školství.