Středa 24. listopadu 1926

Vyhlídka pro příští rok není pro zemědělskou výrobu nikterak potěšitelná. Procházíte-li dnes širé kraje Čech, projevují se vážně účinky letošních živelných pohrom a letošního období dešťů již pro příští rok. V mnohých krajích osev nevzchází a tím dostal se rolník již nyní do trapného postavení, že nový osev musí opět zaorati a opatřiti si staré zrno z roku 1925, jestliže ho dostal, aby po druhé své pole osil. Mnoho jich nemůže to učiniti, mnoho nově zasetého starého zrna je nad to postiženo pilousem, takže i zde dnes již zmizely naděje na dobrou žeň obilní v roce 1927. Hleďte alespoň rolníkům brambory k sázení a jiné osivo pro jaro 1927 přikázati na jaře včas, neboť pro špatnou úrodu bramborů nedostává se na mnohých místech sadby. Akce zemědělské rady v tom směru zahájená měla by býti vládou tím více podporována, když - jak mně bylo s mnohých stran sděleno - opatrné politické správy již takové požadavky a žádosti podaly. V pohraničních okresích proti Německu je vývoz chovného a užitkového dobytka téměř nemožným. Zde byla by naléhavě na místě jednání s německou vládou.

V mnohých krajích - mohu vám o tom podati nesporný důkaz - nedostává se přes nezaměstnanost mohých kruhů, dělnictva, od zemědělské práce mnozí úmyslně utíkají a dnes je tak mnohý hospodář nucen zaměstnávati cizí pracovní síly a platiti za ně veliké poplatky za povolení pobytu. Tak mnohý nezasvěcenec, když se to dozví, teprve správně nahlédne do vládnoucích poměrů. Zmíněný poplatek za povolení pobytu je tísnivý a vysoký a měl by býti zrušen. Při tom utlačuje se nad to na venku ještě volný obchod přehnaně puritánským nedělním klidem a také zde je nezbytně třeba, abychom v tomto směru zjednali změnu a aby příslušné ministerstvo konečně přišlo s ohlášeným a doufejme vhodným nařízením a aby z toho nevyšla opět nějaká polovičatost.

Vraceje se k thematu sociálního pojištění dělnického musím poznamenati, že režie sociálního pojištění dělnického již podle nynějšího nejistého, kolísavého úředního ocenění pohltí 8%, t. j. 52 mil. Kč pojistných premií. Dnes tedy mohou již pojištění dělníci učiniti tu zcela jistou smutnou zkušenost, že nákladná režie vyžádá si velkou část premií. To jest nám jedním z nejjasnějších důkazů, že tento zákon je protisociálním v nejširším slova smyslu. Jak to jinak vypadá, jestliže na př. ve stanovách zemského pojištění (dříve pojišťovacího fondu Františka Josefa) je obsaženo ustanovení, že ani haléře zaplacených premií nesmí býti použito na režii. Země česká, český zemský sněm byl v tomto případě - tento fond byl utvořen tenkráte za souhlasu obou národností - šťastným organisátorem. Naše oba zákony o sociálním pojištění postrádají v každém směru této šťastné ruky. Toto dobrovolné zemské pojištění bylo by pro Čechy úplně postačilo.

Stát poskytuje u obou zákonů o sociálním pojištění v určitých případech příplatek k důchodům. Nehledě k těžkému, hlubokému bezpráví, že většina zemědělců a živnostníků je z tohoto příplatku vyloučena - dostanou jej jen osoby, jež nedosahují existenčního minima Kč 6000 - měl by tento příplatek odpadnouti a měly by za to nastoupiti příplatky k premiím pro všechny bez rozdílu, kteří použijí dobrovolného pojištění. Přirozeně odmítáme také krytí kapitálové a žádáme krytí důchodové. Tyto zákony o sociálním pojištění znamenají největší etapu na cestě k zavedení státního socialismu. Odnímají výdělečným třídám miliony a jsou novým tvrdým trvalým břemenem daňovým, ba znamenají dočasné zabavení soukromého jmění, aby nahromaděny byly ohromné fondy pro sociální pojištění.

Také předlohu zákona o stavebním ruchu jsme převzali jako dědictví od dřívějška, přece však jsme se dosud my, kterým přísluší projednávati sociálně-politické zákony ve výboru, k tomu nepřihlásili za dědice, neboť tato předloha naráží na všech stranách na tuhý odpor. Poukazuji ohledně zákonodárství stavebního zvláště na poškození venkova proti velkým městům. Dnes mohu znovu vám sděliti, jak se ve Švýcarsku v určitém směru co nejlépe postupuje, jak Švýcarsko staví v případech nouze. Podzim je doba mnohých a velikých požárů; každému salašníkovi, který vyhořel, dopraví vojíni švýcarské milice veškeren surový materiál, nutný k novostavbě, bezplatně na jeho dvůr. I u nás měla by se nalézti forma, aby všem pohořelým bylo dáno vojsko k použití. To by byla produktivní práce, to by byla budující práce mírová ve vojenském kabátě.

V souvislosti s touto poznámkou o použití vojska budiž zde poukázáno na to, aby zákon o odškodnění za potahy, jež musí při manévrech zemědělci dodávati, byl v nejbližší době přiměřeně novelisován, neboť s těmito pranepatrnými sazbami platů nemůže se zemědělec spokojiti. Zvláště, když se vedle toho potahy požadují nejvíce v době žní, kdy každý muž, každý vůz a každý kůň jest ne méněcenným, ani vysokohodnotným, nýbrž vůbec nenahraditelným činitelem. Zvláště v západních Čechách a jistě také jinde vyvolaly nevčasné, žně zdržující rekvisice koní, vozů a krmiv velikou nespokojenost. Dále, jak se zdá, některé krajiny jsou s oblibou voleny k účelům manevrů; i zde měla by nastati přiměřená změna území manevrů.

Dnes již podáváme proti tomuto poškozování venkova ohražení v tom směru, aby ze silničního fondu, jenž má býti utvořen, nebyly snad okresní a obecní silnice vyloučeny a aby hlavní města a jejich okolí nezabrala celý silniční fond pro sebe. Konečně přejeme si, aby i zákonodárství o válečných poškozencích bylo přiměřeně vybudováno.

To jsou moje krátké výklady. Končím je přáním, aby se vážnému snažení všech vážných mužů v této sněmovně podařilo v naznačeném směru sloužiti hospodářskému zdaru obyvatelstva a v neomezované, neúnavné práci zjednati pořádek a všem občanům v tomto státě, nechť mluví jakýmkoli jazykem, dáti rovné, poctivé, neomezené právo. V tom smyslu chceme se účastniti sněmovní práce a neodmítnouti z těchto projevených důvodů rozpočet. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Gregorovits. Dávám mu slovo.

Posl. Gregorovits (maďarsky): Ctená snemovňa! Vo všeobecnej rozprave o rozpočte vyložil predseda nášho klubu stanovisko našej strany k rozpočtu, posudzujúc všeobecne jeho predmet a duch. Prajem si prehovoriť len o kultúrnej skupine tohoto rozpočtu a poukázať na to, akým macošským a nespravodlivým spôsobom zachádza sa tu s maďarskou národnou menšinou, ktorej som aj ja delegovaným zástupcom.

Kultúrny život maďarskej národnej menšiny je so dňa na deň ohrožovaný väčším nebezpečenstvom; nespočetné sú krivdy a útoky, ktorými zasahuje našu kultúru a jej vývin vláda. Príkladom toho je rozpočet budúceho roku, ktorý znamená zase jeden stupeň ku zničeniu našej kultúry. Najväčším pokladom každého národa a tedy i národa nášho je kultúra, nie sme ochotní ustúpiť v tejto otázke v ani o jotu a použijeme každého dovoleného prostriedku proti vládnej politike odnárodňovacej a proti ničeniu našej kultúry.

Ústavným zákonom máme zaistené právo, aby pre nás, t. j. pre našu budúcu generáciu bol sriadený príslušný počet škôl a tým daná možnosť, aby naša mládež vychovávala sa v jazyku a duchu maďarskom. (Maďarské výkřiky.) Rozpočet na budúci rok však, práve tak ako rozpočty z rokov minulých, nezaručujú nám toho, lebo neposkytujú spravodlivú čiastku k udržovaniu a vyvinovaniu kultúry v maďarskej národnej menšiny.

Tvrdenie toto dokážem v nasledujúcom podrobne.

Počet obyvateľstva Československej republiky podľa úradného ščítania ľudu z r. 1921 činil 13,613.172; počet Maďarov v republike činí úradne 745.431, tedy 5.57% celého obyvateľstva. (Výkřiky.) Ak neboly by sa však dialy pri sčítaní ľudu zneužívania, bol by počet maďarského obyvateľstva zaiste dosiahol 1,000.000. Štátny rozpočet vynakladá na úhradu školských, rešp. kultúrnych nákladov sumárne 782,382.452 Kč; z tohoto obnosu pripadá na školské, rešp. kultúrné účele maďarskej národnej menšiny podľa jej početného pomeru 43,578.702 Kč, avšak vo skutočnosti nevynaloží sa k tomu účelu ani polovica.

Na univerzitné, rešp. vysokoškolské vyučovanie preliminuje štátny rozpočet 116,235.000 Kč; z tohoto obnosu pripadá na vysokoškolské vyučovanie maďarskej mládeže podľa jej ciferného pomeru 5,951.232 Kč. Avšak vo skutočnosti neobetuje sa ani halier na vysokoškolské vyučovanie maďarskej mládeže. V území republiky sú dve české univerzity, jedna nemecká univerzita, jedna československá universita v Bratislave, dve české techniky, dve nemecké techniky, zverolekárske, banské, lesnícke, hospodárske vysoké školy atď. Maďarskej univerzity alebo vysokej školy však nieto. Zavreli maďarskú univerzitu v Bratislave, právnické akademie v Košiciach a v Prešove, banské, lesnícke a hospodárske vysoké školy, a Maďarom nechcú uznať ani to právo, ani ten skrovný požiadavok, aby v Bratislave sriadená bola aspoň neúplná univerzita s fakultou právnickou a filozofickou. Ku sriadeniu a vydržovaniu tejto neúplnej maďarskej univerzity docela dobre by stačilo tých 5,951.232 Kč, ktoré na Maďarov úmerne pripadajú, ba stačila by i polovica toho.

Po skončení stredných škôl musí maďarská mládež pokračovať vo svojích štúdiach buďto na tuzemských cudzojazyčných univerzitách, alebo na univerzitách v Maďarsku. Ak chce sa niekto s diplomom získaným na univerzite v Maďarsku tuná usadiť, práve vtedy začína pre neho pravá kalvária pri nostrifikovaní diplomu. Ministerstvo školstva totiž z dôvodov mnohým síce nesrozumiteľných, avšak nami veľmi dobre známych politických dôvodov, buďto odoprie nostrifikáciu diplomu v cudzine nadobudnutého, alebo viaže to na veľmi prísné podmienky. Tak požaduje poslúchanie nových niekoľko semestrov a opakovanie všetkých rigorózov. (Výkřiky.) Týmto postupom činí sa nemožným umiestenie mládeže a nemožným výchova dorastu maďarskej inteligencie, čoho následok je, že maďarská stredná trieda musí vyhynúť. Majúc to na zreteli, právom môžeme konštatovať, že školská politika vlády chce dosiahnuť toho, aby maďarská národná menšina vyhynula.

Požadujeme tedy, aby vláda vedľa československej univerzity bratislavskej sriadila neúplnú univerzitu, rešp. aby ku zaisteniu vysokoškolského maďarského vzdelávania mládeže patriacej k maďarskej národnej menšine zaradila už v rámec rozpočtu na rok nasledujúci príslušnú položku, dotiaľ však nech ministerstvo školstva liberálnejšie zachádza pri nostrifikovaní diplomov získaných na univerzitách v cudzine.

Ďalej žiadame čo najskoršie obnovenie hospodárskej akademie v Košiciach a v jej gremiu sriadenie maďarských pobočných katedrí. (Výkřiky posl. dr Slávika.)

Ani vyučovanie na stredných školách neuspokojuje minimálné kultúrné potreby maďarské. Kým štátny rozpočet vynakladá k účelom stredoškolského vyučovania pre celú republiku 147,841.318 Kč, z toho na Slovensko 24.070.916 Kč, dotiaľ na účele maďarského stredoškolského vyučovania pripadá len 3,665.020 Kč, a tedy približne ani toľko nie, koľko by Maďarom podľa ich pomerného počtu právom náleželo, a to 8,234.761 Kč.

Na Slovensku je teraz 41 stredných škôl. Z týchto je samostatný maďarský ústav len jeden, a to maďarské reálné gymnázium v Ipoľských Šahoch. Rímsko-kat. gymnázium Benediktínskeho rádu v Komárne nemožno považovať za také, lebo veď štát vynakladá na jeho vydržovanie ročne len 79.278 Kč, kdežto priemerný ročný rozpočet ostatných československých stredných škôl činí 500.000 Kč. Mimo toho sú v troch československých gymnáziach maďarské pobočky, v nemeckom gymnáziu maďarské pobočky a v Rimavskej Sobote jedno maďarské reálné gymnázium s československými pobočnými triedami. Nemecká národná menšina na Slovensku má tri nemecké gymnázia. (Výkřiky.)

V Podkarpatskej Rusi sú len v československom reálnom gymnáziu v Berehove maďarské pobočné triedy, ktorých vydržovanie stojí 276.600 Kč proti rozpočtu stredných škôl v Podkarpatskej Rusi 2,832.374 Kč, ač tu náležalo by Maďarom podľa úmerného čísla 481.503 Kč.

Zo všetkých týchto čísiel vychádza na javo, že Maďari sú na poli stredoškolského vyučovania zkrátení a že by im na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi patrily ešte aspoň 4 maďarské stredné školy, a to: v Rožňave, Leviciach, Prešove a Užhorode, ktorý náš oprávnený požiadavok nemôžem tu ponechať bezo zmienky.

Pre odborné školy preliminuje rozpočet 100,150.000 Kč, v Podkarpatskej Rusi zvlášte 2,189.918 Kč bez započítania nákladov zemedelského odborného vyučovania. V rámci rozpočtu zemedelského rezortu preliminované je pre zemedelské odborné vyučovanie 27,877.796 Kč, v Rusínsku zvlášte 2,168.788 Kč a z obnosu 102,339.918 Kč vynaloženého na odborné školy pripadá na maďarské pobočné kurzy československej obchodnej akademie v Bratislave asi 600.000 Kč, a na maďarské pobočky československej priemyselnej školy v Košiciach asi 300.000 Kč. Úhrnom tedy asi 900.000 Kč, a tým je aj vyčerpaná podpora venovaná maďarskému odbornému vyučovaniu, ač podľa úmerného čísla Maďarov malo byť v rozpočte pojaté 5,705.333 Kč na maďarské odborné vyučovanie na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Poznamenať musíme, že maďarské kurzy obchodnej akademie v Mukačeve vydržuje mesto, a štát len s obnosom veľmi malým prispieva k udržovaniu.

Z horejšieho vidíme, vážené dámy a pánovia, že na poli odborného vyučovania je položenie Maďarov ešte macošskejšie, ako na poli vyučovania stredoškolského. Nemôžeme sa uspokojiť dotiaľ, dokiaľ vláda podľa úmerného počtu Maďarov nesriadi ešte aspoň tri zemedelské stredné školy, 4 zemedelské nižšie školy, jednu vincúrsku vinársku odbornú školu a príslušný počet iných odborných škôl.

Podľa terajšieho rozpočtu vynakladá štát k vydržovaniu ústavov učiteľských, ústavov pre výchovu detských opatrovateliek a pre výchovu porodných asistentiek 18,731.183 Kč. Z tohoto obnosu vydržuje 54 ústavy pre výchovu učiteľov, detských opatrovateliek a porodných asistentiek, a to 41 českých a slovenských, 12 nemeckých, jeden ruský a ani jediný maďarský. (Výkřiky.) Na vydržovanie maďarských učiteľských ústavov bolo by treba podľa nášho číselného pomeru vynaložiť 1,043.326 Kč, a z tejto sumy bolo by možno vydržovať tri maďarské učiteľské ústavy.

Štát však vôbec nepokladá za dôležitú vec vzdelávať maďarských učiteľov, a následok toho je, že vo veľa maďarských miestach pauzuje elementárné školské vyučovanie v nedostatku maďarského učiteľa. Vyzýváme tedy vládu, aby v rozpočte pre budúci rok zaistila príslušnú sumu k účelom výchovy maďarských učiteľov, aby výchova maďarského učiteľského dorastu nenarážala na prekážky.

K vydržovaniu občianskych a elementárnych škôl venuje štát 179,105.000 Kč; nemožno z rozpočtu zistiť, koľko sa z tohoto obnosu vynakladá na vydržovanie maďarských občianskych, rešp. elementárnych škôl. Ako ostatných škôl, práve tak i maďarských občianskych škôl je na Slovensku veľký nedostatok, a v území Slovenska je ešte i dnes preveľa takých obcí, kde nieto maďarskej školy napriek tomu, že počet školou povinných značne presahuje počet zákonom požadovaný. (Výkřiky.)

Nemôžeme nechať tu bez prejavu tú našu žiadosť, aby v čelo maďarských škôl boli menované len učiteľské sily maďarské, lebo len tak bude zaistené vyučovanie v duchu maďarskom. (Posl. dr Jabloniczky [maďarsky]: Povedz to dr Hodžovi!) Aj pre neho to platí! Ďalej je potrebné, aby v maďarských okresoch boli maďarskí škôldozorci a trváme na tom, aby do školských referátov v Bratislave a v Užhorode, ako i ku ministerstvu školstva menovaný bol referent k vybavovaniu maďarských vecí vyučovacích. (Výkřiky posl. dr Slávika.) Nech Slovákom dajú tiež, čo im patrí, a nám tiež!

Zabývajúc sa rozborom rozpočtu, môžeme konštatovať, že zase nie je v ňom postarané o úpravu pôžitkov sprostených učiteľských síl, o zrovnoprávnenie starých penzistov s novopenzisty (Výkřiky.) a o úpravu platov cirkevných učiteľov, ač zrovnoprávnenie týchto so štátnymi učiteľmi zaistené je učiteľským zákonom č. 104/1926. Všetko to len stupňuje našu nedôveru voči vláde, lebo je zrejmé, že sa meria dvojitým lokťom.

Pre podporu kultúrnych stykov s cudzozemskom zaradené je v rozpočte 5,130.000 Kč; samozrejme nedostaneme z obnosu toho ani haliera, ba vláda ešte i zakazuje dovoz maďarských tiskových produktov, beletristických a vedeckých diel a tedy o vývine maďarskej kultúry nemôžeme sa dozvedieť ani za naše vlastné peniaze.

Na sociálnu podporu a štipendiá študentov obetuje vláda 7,420.000 Kč; z tohoto obnosu malo by maďarské študentstvo podľa úmerného čísla Maďarov obdržať 413.294 Kč, avšak vo skutočnosti nedostane ani haliera a musí na Slovensku sbierať milodary, aby mohlo vydržovať svoj spolok MAKK a podporovať chudobných študentov.

A tak je tomu aj u ostatných položiek. Ochrane umeleckých pamiatok venuje štát 6,680.000 Kč, umeniu 16,240.786 Kč a na ľudovýchovu 4,090.000 Kč; zo všetkého toho nedostane sa nám ani jediného haliera. Zvlášte musíme zdôrazniť podporovanie divadiel. Kým československým divadlám a divadelníctvu dáva rozpočet podporu 5,250.000 Kč, dotiaľ maďarské divadelné spoločnosti, rešp. spolok pre podporu maďarského divadelníctva na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi nedostanú ani haliera, ač podľa úmerného čísla Maďarov mali by dostať 292.425 Kč. Požadujeme, aby obnos tento bol dodatočne zaradený do rozpočtu v prospech maďarského divadelníctva.

Zbýva ešte podpora rôznych cirkví. Pod týmto titulom je zaradené do rozpočtu 68,000.000 Kč. (Výkřiky.) Napriek tomu, že tak zv. kongruový zákon č. 122/1926, upravuje štátnu podporu duchovenstva, vzbudilo toto opatrenie všeobecnú nespokojnosť, lebo dáva duchovenstvu iba odrobinky a podľa tohoto zákona veľké je procento tých kňazov, ktorí ač dosiaľ požívali štátnej podpory, teraz ju nedostanú. Kongruový zákon krivdí duchovným, lebo zponižuje duchovenstvo s vysokoškolským vzdelaním, keď ho zaraďuje do kategorie ľudí s najnižším stupňom vzdelanosti. Je tedy nezbytne treba, aby otázka táto bola spravodlive riešená a aby k podporovaniu duchovenstva bola do rozpočtu zaradená príslušná suma.

Tiež výchova dorastu katolíckeho kléru poskytuje smutný obrázek. Musím sa tu zmieniť o prípade malého katolíckeho seminára v Komárne, ktoré vôbec nedostáva štátnej podpory, avšak nedostáva ani z cirkevného majetku tú právom jemu patriacu a vydržovanie jeho zaisťujúcu sumu, takže od mesiaca mája 1924 môže byť vydržované len z milodarov maďarských katolíckych veriacich a duchovenstva. Napriek všetkým sľubom neboly dosiaľ poukázané sumy, ktoré boly zastavené a zadržané.

S týmto vo spojení požadujeme o zrušenie sekvestru celého cirkevného imania a majetku a jeho vydanie oprávnenému majiteľovi. (Posl. Šafranko [maďarsky]: Pracovnému ľudu!) Oprávneným vlastníkom.

Ctená snemovňa! Vo svojej reči zabýval som sa len vecnou kritikou kultúrnej skupiny rozpočtu a ráčite z tejto kritiky vidieť, že maďarsky ľud utrpel na tomto poli zejúce a bolestné rany, ktoré si vyžadujú rýchleho hojenia a ošetrenia. Radikálnu sanáciu toho vidíme jedine v uskutočnení kultúrnej autonomie. Náš osud v tomto štáte bol dosiaľ osudom sirotkov, nám dostali sa len odrobinky a vo veľa prípadoch ani tie.

Dokiaľ tento štát nevzdá sa svojej fiktívnej idee štátu národného, kým sa nerozlúči s politikou centralizmu a utlačovania, kým neuskutočníme našu kultúrnu autonomiu, kým nebude uznaná rovnoprávnosť tunajšej maďarskej národnej menšiny, kým nedostane sa nám v rozpočte príslušnej istoty, primeranej nášmu početnému úmeru a bernej nosnosti, dotiaľ nebudeme dôverovať ani jednej vláde, a tedy ani tento rozpočet neprijímame. (Potlesk maďarských poslancov.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. inž. Hrdina. Dávám mu slovo.

Posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno! Budiž mně dovoleno, abych po dosavadních vývodech všech předešlých pánů řečníků promluvil též já ke státnímu rozpočtu na r. 1927, při čemž obírati se budu specielně rozpočtem po stránce kulturní a osvětové.

Na školství, osvětu a kult je na r. 1927 v rozpočtu ministerstva školství a nár. osvěty preliminována celková částka 890,850.176 Kč. Je to suma přiměřená nejnaléhavějším kulturním potřebám našeho občanstva a jeho finanční nosnosti. I když zůstanou některé tužby kulturní r. 1927 pro nedostatek prostředků neuskutečněny, přece dlužno přiznati, že vláda československého státu povoluje na kulturní a osvětové potřeby veškerého občanstva bez rozdílu národnosti potřebné prostředky s plným porozuměním, v nejlepším úmyslu učiniti pro školské a mravní potřeby občanstva vše, co je v její moci.

Od r. 1919 do r. 1926, tedy za 8 let činila celkem suma, povolená na školství, osvětu a kult v rozpočtu ministerstva školství a nár. osvěty 4.952,869.761 Kč. Připočteme-li k této sumě částku, zařaděnou pro uvedené účely na rok 1927, dostaneme sumu, která u nás za 9 let se povoluje na kulturu, 5.843,719.937 Kč. Tyto číslice jsou výmluvným dokladem toho, že stavíme svůj stát na zdravých základech, pečujíce s plným porozuměním o kulturní potřeby státu, t. j. o školství národní, střední školy a učitelské ústavy, odborné školství, vysoké školy a vědecké potřeby, o náboženskou výchovu, o umění, literaturu, divadlo, hudbu, ochranu památek, o sociální zabezpečení studentstva, o kulturní styky s cizinou i lidovou výchovu.

Bylo by zajímavo srovnávati dosavadní náklady na kulturní potřeby podle rozpočtů v minulých letech, jak měnily se cifry vyznačující jednotlivé tituly, jak stoupaly nebo klesaly. Viděli bychom, že naše republika na vysoké školy za uplynulá leta s připočtením rozpočtu přítomného vynakládá již 883 mil. Kč, na školství střední 1.052,700.000 Kč a na odborné 635 mil. Kč. Bude nutno jednou se zamysliti nad těmito ciframi a srovnávati, zdali tyto náklady jsou také úměrny skutečné potřebě praktického života a zdali máme v budování našeho vysokého, středního a odborného školství pokračovati dosavadním tempem.

Počet středních škol - gymnasií a reálek - dostoupil v Čechách výše 147, na Moravě 64, ve Slezsku 15, na Slovensku 46 a v Podk. Rusi 6. K tomu přistupují ještě učitelské ústavy, jichž je v Čechách 28, na Moravě 10, ve Slezsku 4, na Slovensku 11 a v Podk. Rusi jeden.

Ve školství odborném pozoruhodný je počet obchodních akademií, jichž je v celé republice 30, k nimž přistupuje ještě 48 obchodních škol dvoutřídních. Dále je 87 odborných a průmyslových škol a 80 škol rodinných. Při zřizování nových středních a odborných škol musí rozhodnou býti skutečná potřeba kraje, která je patrna z obsazení škol dosavadních. Zřizovati nové školy z důvodů nemírného lokálního patriotismu nebo s ohledem na potřebu umístění kandidátů určitých míst bylo by na škodu nejen státních financí, ale též neužitečným nadprodukováním inteligentního proletariátu, který by neměl naděje na dosažení služby a stal by se balastem nejen pro stát, ale i pro sebe sama.

U nás pořád se ještě mnoho studuje pro existenci a málo ze skutečné touhy po vzdělání. Ohromný nával žadatelů do veřejné služby, zejména při nově zřizovaných úřadech a ústavech, je znamením, že v rozšiřování našeho školství středního není dosti zdravý systém. Ještě dávno před 1. červencem letošního roku, než začal působiti zákon o soc. pojištění zaměstnanců, hlásily se tisíce uchazečů o úřednická místa v ústřední soc. pojišťovně, z nichž mnozí vykazovali velmi pěkná předchozí studia, a nebylo pro ně místa.

Také veliký počet absolventů učitelských ústavů v důsledku provedení restrikce národního školství zůstává dosud bez zaměstnání. Tyto momenty musí býti zejména pro správy měst, která se ucházejí o zřizování nových středních škol, výstrahou před zbytečným rozmnožováním nezaměstnané a jinak těžko upotřebitelné inteligence, z níž bohužel velmi mnozí příslušníci nemají ani zdání o skutečném životě, který neřídí se školskou učebnicí, ale tvrdou potřebou dne.

Největší položku činí v tomto rozpočtu náklad na národní školství, t. j. za 9 let 1664 mil. Kč. To svědčí o správném pochopení kulturní politiky demokratického státu, kde je životní potřebou zajištění základního elementárního vzdělání veškerého občanstva, poskytovaného na národní škole.

Výdaje na národní školství, rozpočtené na r. 1927 úhrnnou sumou 220,700.000 Kč, obsahují jednak výdaje na národní školy na Slovensku 143,703.000 Kč a jednak výdaje na národní školy v ostatních zemích 3,640.000 Kč. Sem počítají se též výdaje na menšinové školy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které činí 64,012.000 Kč. Na Slovensku vydržuje stát 96 občanských škol a 1059 škol lidových (obecných), dále 11 škol pro děti úchylné a 52 školy mateřské. Kromě toho ještě podporuje 2820 škol národních, které jsou vydržovány církvemi. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku úplně vydržuje stát 114 škol občanských a 840 škol obecných v tak zv. národních v menšinách.

Platový zákon, kterým letošního roku byly nově upraveny platy učitelstva, vyžaduje zvýšení rozpočtové položky pro příští rok o 59,377.000 Kč v potřebě řádné a o 52,027.000 Kč v potřebě mimořádné oproti roku letošnímu. Toto zvýšení jistě povolíme všichni s touž radostí, jako jsme hlasovali pro zákon platový, neboť tím nejen odměníme pilné školské pracovníky, nýbrž umožníme tím i zřizování nových škol národních na místech, kde jich je naléhavá potřeba. (Výborně!)

S hlediska venkova jest si jen přáti, aby péče o národní školství byla stále stupňována, neboť dokonalá národní škola je prvním kulturním ideálem venkova. Proto podporujeme v mezích poplatních schopností našeho občanstva všechny snahy o rozšíření a zdokonalení lidového národního školství.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP