Předseda (zvoní): Sněmovna
je schopna se usnášeti.
Pan posl. Taub navrhuje, aby osnova byla vrácena
rozpočtovému výboru, aby ji projednal v souvislosti
s daňovou reformou.
Dám nejprve hlasovati o tomto návrhu.
Bude-li tento návrh zamítnut, budeme hlasovati o
meritu osnovy.
Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli. Pozměňovacích návrhů
není, dal bych tedy hlasovati o celé osnově
najednou podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto pořadu hlasování nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo tedy souhlasí s návrhem posl. Tauba,
aby přítomná osnova vrácena byla výboru
rozpočtovému, k současnému projednání
s daňovou reformou, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Návrh na vrácení výboru
jest zamítnut.
Budeme tedy hlasovati o meritu osnovy.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími
6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve
znění navrženém panem zpravodajem, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
osnovu tuto přijala ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 1. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se projevuje souhlas s prozatímní
úpravou obchodních styků mezi republikou
československou a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře
dne 11. dubna 1926 a uvedenou v prozatímní platnost
vládni vyhláškou ze dne 21. května 1926,
č. 77 Sb. z. a n. (tisk 518).
Zpravodajem výboru zahraničního jest pan
posl. dr Hnídek, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností jest p. posl.
Petrovický.
Mají páni zpravodajové nějaké
návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Nikoliv:
Zpravodaj posl. Petrovický: Rovněž
ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve
čtení druhém a vyřízen
jest 2. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
3. odstavce pořadu, jimž jest:
3. Druhé čtení osnovy zákona o
sčítáni lidu (tisk 426).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr Halla, zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. dr Hnídek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Halla: Nie
Zpravodaj posl. dr Hnidek: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy
hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí
s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém a vyřízen jest odst. 3 pořadu.
Přistoupíme k projednávání
4. odstavce pořadu, jímž jest:
4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se živnost výroby cementového zboží
prohlašuje za živnost řemeslnou (§ 1 živnostenského
řádu a § 1 živnostenského zákona
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi)
(tisk 448).
Zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností jest p. posl. Petrovický.
Má p. zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Petrovický: Nemám.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy
hlasovati
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí
s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém.
Tím vyřízen jest 4. odst. pořadu.
Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž
jest:
5. Druhé čtení osnovy zákona, ktorým
sa mení a doplňuje všeobecný banský
zákon zo dňa 23. mája 1854, č. 146
r. z., doteraz platný v na území Slovenska
a Podkarpatskej Rusi (tisk 515).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl.
Bergmann.
Má p. zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Bergmann: Doporučuji opravu tiskové
chyby, aby totiž ve čl. I v §u 206, řádek
5 shora místo "miest" stálo správně
"miezd".
Předseda: Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, s opravou navrženou
p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím přijala posl.
sněmovna tuto osnovu zákona také ve druhém
čtení a vyřízen jest odst. 5 pořadu
dnešní schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
6. Zpráva výboru imunitního k žádosti
poslance a ministra dr Hodži a posl. Hlinky, aby byla udělena
důtka posl. Kreibichovi podle §u 51 jedn. ř.
Zpravodajem výboru imunitního pro ústní
zprávu podle §u 51 jedn. ř. jest poslanec dr
Halla.
Uděluji mu slovo ke zprávě jednacím
řádem předepsané.
Zpravodaj posl. dr Halla: Slávna snemovňa!
Poslanec a minister dr Hodža požiadal podľa
§u 51 jedn. poriadku predsedníctvo posl. snemovne
za udelenie dôtky posl. Kreibichovi pre výroky,
ktoré tento učinil na 49. schôdzi posl. snemovne.
Tými istými výroky cíti sa urazeným
na svojej cti aj posl. Hlinka, ktorý tiež proti
posl. Kreibichovi podal svoju sťažnosť.
Obidvoma prípadmi zaoberal sa imunitný výbor
dňa 24. t. m.
Posl. Kreibich vo svojej reči potvrdil, že
minister dr Hodža, aby získal Hlinkovu ľudovú
stranu na pomoc k prevádzaniu svojích ambícií,
požiadal dr Eislera, právneho zástupcu Cyrila
Koburgského, aby vyplatil "Hlinkovým ľudom"
2 miliony Kč a že sľúbil advokátovi
dr Eislerovi za túto úsluhu vyhovieť mu, kde
by toho v záujme svojho mandanta potreboval.
Keď neskoršie dr Eisler prestal byť zástupcom
Koburgského princa a od tohoto úhradu tohoto obnosu
neobdržal a preto žiadal po ministrovi Hodžovi
vrátenie vyplatených peňazí, dal
ho vraj minister dr Hodža uväzniť a zterorizoval
ho k mlčanlivosti.
Ďalej tvrdí posl. Kreibich, že dr Hodža
získal pani von Einem za milenku a používal
jej služieb (Smích komunistických poslanců.)
za zprostredkovanie stykov vo svete diplomatickom. Keď
pani von Einem bola zatknutá, dal ju z väzby prepustiť
a do cudziny vypraviť, aby odstránil nepohodlného
svedka, ktorý by mohol nebezpečne vypovedať.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Konečne viní posl. Kreibich ministra dr Hodžu,
že spôsobil zkorumpovanie zákonodarného
sboru a celého nášho verejného života.
Imunitný výbor posudzujúc tieto výroky,
ktoré posl. Kreibich bez dôkazov a bez menovania
svedkov na rečníckej tribúne učinil,
uznal ich väčšinou hlasov za urážky
podľa §u 51 jedn. poriadku a usniesol sa vyhovieť
žiadosti poslanca a ministra dr H o d ž u v tom smysle,
že navrhuje udelenie dôtky posl. Kreibichovi.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
I v druhom prípade uznáva imunitný výbor
oprávnenosť žiadosti posl. Hlinku, ktorý
podľa názoru imunitného výboru právom
cíti sa poškodeným na svojej cti slovami posl.
Kreibicha, že jeho ľudia dali sa za peniaze kúpiť
k politickým cieľom, (Výkřiky posl.
Harusa.) a rovnako tak odporúča slávnej
snemovni, aby privolila k potrestaniu posl. Kreibicha dôtkou
podľa §u 51 jedn. poriadku. (Souhlas. - Výkřiky
komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Podle §u 51
jedn. ř. má sněmovna, vyslechnuvši zpravodaje,
slyšeti také uraženého i provinilého,
a po té má se usnésti bez další
rozpravy prostým hlasováním, zda se důtka
vyslovuje.
Jest nám tedy slyšeti po panu zpravodaji oba uražené,
to jest pp. posl. dr Hodžu a posl. Hlinku.
Prve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická stanovena byla
15 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není. Lhůta jest schválena.
Dávám slovo prvnímu z pánů
uražených, p. poslanci a ministru dr Hodžovi.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Prosím o klid.
Ministr dr Hodža: Slávna snemovňa! (Výkřiky
posl. Šafranko.) Ako známo, odovzdal som vec k
vybaveniu... (Výkřiky posl. Haruse.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Ministr dr Hodža (pokračuje): I k tomu
prijdeme.
Ako známo, odovzdal som vec k dišpozícii šéfovi
verejnej žaloby hneď, akonáhle som sa po prvé
dozvedel, že sa zneužilo môjho mena v tejto záležitosti.
Mimo toho, ako známo, podal som žalobu proti novinám.
Prez to, že záležitosť je dnes u súdu
(Výkřiky komunistických poslanců.)
následkom reči p. posl. Kreibicha, a
konečne, aby som reagoval na to, čo tu predniesol
p. posl. Koudelka, objasním túto záležitosť,
ovšem bez toho, že by som chcel alebo mohol predbiehať
súdnemu pokračovaniu. (Tak jest!)
V záležitosti Koburgovej šlo najprv pri sverenskom
zákone o známu doložku, aby lesný majetok
v rozlohe asi 75.000 ha dostal sa Cyrilovi. Do tejto veci som
nezasahoval. Po doložke ku sverenskom zákonu a po
dohode Cyrila s Joziášom obrátila sa pozornosť
Koburgov a ich advokátov k ministerstvu zemedelstva preto,
že tento úrad rozhodoval o tom, či koburgské
lesy štát prevezme a či neprevezme. Tu žiadam
si dať odpoveď pánu posl. Koudelkovi.
Ako minister zemedelstva nariadil som prevziať koburgské
lesy pre štát bez ohľadu na to, či sa
vec bude týkať Cyrila alebo Joziáša. (Výborně!)
Intervenoval v tejto veci u mňa Cyril Koburg osobne
so svojím advokátom Eislerom. (Posl. Bolen: S
Einemovou!) Prijdeme i k tej dáme. (Výkřiky
komunistických poslanců a posl. Hlinky.)
Bolo mojou úradnou povinnosťou jednať s týmito
pány. Podotýkam, že intervenoval u mňa
v tejto veci ešte aj iný advokát. Týmto
pánom išlo o to, aby prevzatie koburgských
lesov pre štát bolo buďto zastavené alebo
aspoň odložené na dlhú dobu. Koburgovia
a ich advokáti potrebovali prepustenie zo záboru
alebo aspoň odklad zo zoštátnenia k vôli
veľkej pôžičke, k vôli pöžičke
vo veľkom slohu, ktorej podmienkou ovšem bolo, aby koburgských
lesov nedotkla sa ani pozemková reforma, ani poštátňovacia
akcia.
Podľa výkladu berlínskeho koburgského
advokáta mala táto pôžička, o
ktorú usiloval dr Eisler, činiť asi štvrť
miliardy Kč. U mňa uvádzal Cyril Koburg v
prítomnosti svojho advokáta dövody rázu
politického. Odmietnul som intervenciu Koburga a jeho advokátov
a dal som generálnemu riaditeľstvu štátnych
lesov a statkov príkaz, aby prejímanie pre štát
nebolo ani zastavené, ani odkladané, (Výborně!)
ale naopak, aby sa dialo s najväčším
urýchlením. (Potlesk.) To znamená,
že mimo dosavádnych 11.563 ha, ako prvá etapa,
ztratia koburgské lesy zo svojej rozlohy v druhej etape
ešte ďalších 33.576 ha, tedy spolu 45.139
ha, t. j. 59% z celého lesného majetku. (Výborně!)
Tým ovšem padol základ zamýšľanej
ohromnej finančnej transakcie, ktorá sa rozvetvovala
od Prahy a od Viedne do Berlína. Padol tento základ
pôžičiek, padla pôžička i
s jej rozmanitými príslušnosťmi. Rád
uznávam, že týmto svojím rozhodnutím
ocitol som sa v ostrej protive proti Koburgom a ich advokátom
a všetkým interesentom. Ostatne, tak tomu bolo i u
mnohým iných prípadov: kedykoľvek soštátňovacou
akciou dotkol som sa menovite hmotných alebo špekulatívnych
záujmov mnohých súkromných interesentov,
rozpútal som tým proti sebe ich uprimnú zášť.
Toho neľutujem, ale ľutujem, že tí, čo
hľadali, ale nedosiahli výhod proti štátnym
záujmom, vo svojom ťažení proti mne našli
ozvenu i v niektorých kruhoch politických, ktorým
nemôže záležať na tom, aby štát
bol poškodený k vôli súkromným
záujmom. (Výkřiky.)
Pán posl. Kreibich zkonštruoval záležitosť
tak, že som Eislera potreboval na politické zprostredkovanie
s ľudáky, ľudáci že žiadali
odmeny 2 miliony, ktoré im Eisler na môj účet
vyplatil, na to že som mal Eislerovi buďto 2 miliony
vrátiť alebo mu poskytnúť zneužitím
svojej úradnej moci možnosti rovnocenného zárobku,
čo vraj sa nestalo, na koniec že som dal zatknúť
dr Eislera podľa v starého stredovekého zvyku.
Tedy predovšetkým tí ľudáci. Pred
prevratom som s ľudákmi na Slovensku dlho pracoval
a snášal s nimi najhoršiu politickú perzekúciu.
Toto je silné pojítko, aj keď sme sa po prevrate
veľmi často octli proti sebe. Na každý
pád znám sa s ľudákmi zväčša
od 20 až 25 rokov. Naproti tomu s Eislerom neznal som sa
vöbec. A predsa tento pán mal zprostredkovať
môj styk s ľudákmi! (Veselost.) Kto môže
tvrdiť niečo podobného, počíta
na neinformovanosť českej verejnosti. (Posl. inž.
Neč: To nic nevyvrací, pane ministře!) Kto
tedy chce, nech si verí ten nonsens, že by som potreboval
pražského advokáta k tomu, aby som mohol hovoriť
so svojími slovenskými rodákmi. (Výborně!
- Výkřiky.)
Kedy malo byť to prostredkované? Prosím, hovorme
o tomto zprostredkovaní, preto že je to vážna
vec. Bol skutočne jedenkrát medzi mnou a ľudovou
stranou napiaty pomer, menovite koncom r. 1925. Vtedy sa odohrávaly
vo snemovni búrlivé ľudácko-opozičné
scény. V kuloároch snemovne a v novinách
sa o ničom nehovorilo, než o tom, že je treba
s ľudákmi sa vyrovnať. Každý druhý
človek mal nej aký ten zprostredkovací nápad.
I ja som dostal nabídky, vážni groteskné.
Ale ako všeobecne bolo známe, práve ja som
vtedy ešte nepokladal situáciu za tak dozralú,
aby sme s ľudovou stranou politicky jednali. Ja sa tomu otvorene
priznávam.
Prez všetky tie útoky, ktoré mňa pre
to vtedy stíhaly, že som sa staval proti jednaniu
s ľudovou stranou, zmenil som toto svoje stanovisko o pár
mesiacov pozdejšie, v marci, keď sa celá politická
situácia docela zmenila. Nešlo vtedy vöbec o
politické jednanie s ľudákmi. Stalo sa proste
toľko, že slovenský biskupský sbor urgoval
u vlády, vtedy nove vymenovanej, splnenie starých
svojich žiadostí, týkajúcich sa cirkevných
majetkov na Slovensku. Rozhovor o tejto veci sa pripravoval, ale
nepripravoval ho ovšem žiadny advokát, ale slovenský
biskup a minister pre Slovensko. Stavajúc sa totiž
k veci samej kladne, žiadal som, aby páni aj s druhej
strany pričíňali sa o likvidačnú
výmenu cirkevných majetkov a o stotožnenie
hraníc arcidiecézanských a štátnych.
Upozornenie toto nezostalo bez výsledku. (Výkřiky
posl. Sedláčka.) Toľko bolo celého
nášho rozhovoru. Nebola reč o žiadnych
finančných ani podobných transakciách.
Ľudáci ničoho odo mňa nežiadali,
j a som im ničoho nedal, ani nesľúbil. Každé
takéto a podobné tvrdenie prehlašujem za nezodpovednú
nepravdu, nedôstojnú jednak obvinených, jednak
obviňujúcich. (Tak jest! - Výkřiky
posl. Muny a ľudových poslanců slovenských.)
Ale pán Kreibich tvrdí, že Eisler vyplatil
ľudákom 2 miliony. Pýtam sa tedy, komu? Slávna
snemovňa, úplne odhliadam od samotného tvrdenia,
ktoré samo o sebe je absurdné, ale ráčte
uvážiť, keby som ja pre každú akúkoľvek
slovenskú záležitosť potreboval nejaký
peňažný obnos, skutočne myslíte,
že by som nenašiel takýto obnos na Slovensku
u ľudí, s ktorými som bol od svojho detstva
na blízku? Čo je to za úžasný
nesmysel tvrdiť, že v také transakcie, do akých
nevstúpil by som s ľuďmi svojími, vstúpil
by som s človekom naprosto cudzím? Kto tu má
záujem na tom, aby o Slovensku a slovenských ľuďoch
uvádzal do tak osudného zmätku neinformovanú
verejnosť českú? (Souhlas.)