Posl. Kurťak (malorusky): Vážení
pánové a dámy! Na pořadu dnešní
schůze jest změna formy tak zvané daně
z obratu. Tato změna jest pouze pro jméno, podle
ducha, ve skutečnosti jí není. Zákon
ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., předpisuje
pro Podkarpatskou Rus daň z obratu v procentech, a dnešní
zákon paušálně. Pouze oděv se
mění, tělo zůstává jedno
a to bude nespravedlivé tak dlouho, dokud naše úředníky
budou zastupovati čeští úředníci,
kteří nekonají poctivě svých
povinností.
Uvedu, proč tomu tak jest: proto, poněvadž
v našich úřadech nikdy nebyli inteligentní
čeští úředníci, kteří
by rozuměli daňové otázce a za druhé
ti čeští úředníci, kteří
přicházeli na Podkarpatskou Rus, přišli
proto, aby se obohatili.
Nikdy jsem nemluvil bez důkazů a nyní na
podporu předkládám fakta, uvedu jména.
Je mi líto, že nevidím již pana ministra
financí, jehož jsem prosil, aby mne vyslechl a jemuž
jsem prohlásil, že budu mluviti o této korupci,
ale pan ministr zde není.
Vždy jsem mluvil zde před sněmovnou a mluvím
i nyní, že se na Podkarpatské Rusi daně
všeho druhu vyměřují nezákonitě,
neboť nemají právního základu.
Proč nemají právního základu?
Proto, poněvadž nemáme katastru - to mi přiznávají
i vládní poslanci, moji kolegové, jimž
jsem vždy říkal, že jednohlasně
musíme zakročiti proti nesprávným
daním, na nichž Podkarpatská Rus podle starého
katastru zaplatila již 315 milionů korun.
Již jsem zde ukazoval na hustské finanční
ředitelství, kde úředník Kvajshajt
nesprávně vyměřoval daně, ukazoval
jsem na Balcara a Štefánka, kteří nesprávně
vyměřovali daně. Nevím, kde jest nyní
Kvajshajt, ale uvádím znovu p. Balcara, jenž
jest v Užhorodě a jenž vydělal peníze
při výměně peněz.
Tento Balcar a jiní úředníci, jejichž
jména zde uvedu: Vajs, Bradna, Teplický z Hustu
a Falta - tito všichni byli úředníky,
kteří ve svůj prospěch ukradli při
výměně peněz v 31/2
milionu korun. (Výkřiky posl. Mondoka.)
Jistý náš ruský úředník
Josef Mackij oznámil policejnímu úřadu
v Hustě tuto korupci tajné a uvedl jména
těch úředníků, jež bylo
možno přistihnouti. Tuto nespravedlivou věc
oznámil ještě jeden úředník
z Hustu, Juráček, policejnímu úřadu,
aby všechny vzal do vazby a každého zvláště
vyslechl. Ale co učinil policejní úřad?
Vzal všechny najednou do jednoho pokoje k výslechu.
Táži se, jsme-li v zákonitém státě,
právním státě, nebo v orientu, jak
jsem již řekl, v nějaké kolonii, kde
se dovoluje Bradnům, Balcarům, Vajsům, Teplickým,
Faltům tak nezákonitě úřadovati?
A potom se divíte, že tento lid nemůže
platiti daně? Odstraňte tyto úředníky,
kteří mají vkladní knížky
na 60.000 až 100.000 Kč. Při takové
korupci musí Podkarpatská Rus státi proti
Československé republice.
Jest možno ukládati tomuto lidu daně, když
chudý zemědělec nastřádal si
za války nepatrný peníz, a potom po rumunské
invasi přišla česká vláda, přišli
Balcarové, Bradnové, Vajsové, Tepličtí,
Faltové a sebrali poslední majetek toho chudého
lidu ve svůj prospěch? Kde jest zde spravedlnost,
když z Užhorodu přijeli dva vyšší
úředníci, dr Čermák a dr Richter,
sepsali zápis, tyto zloděje propustili a toho poctivého
úředníka Mackého napadli jako nejhoršího
loupežníka a Mackij byl potom propuštěn
z úřadu? Po prvé beru v ochranu tohoto úředníka
a uvidím, jak náš pan ministr naloží
s takovými úředníky. Nedivte se, že
v každé řeči vystupuji tak temperamentně,
neboť mezi naším lidem jest rozhořčení
proti takovým úředníkům, poněvadž
nevidíme, že pan ministr propustil tyto úředníky,
ale vidíme, že čím více naléháme,
tím více jsou propouštěni naši
úředníci. Dozvěděl jsem se,
že vystupuji-li proti některým nepoctivým
českým úředníkům, tito
úředníci jsou povyšováni a prosil-li
jsem za některého z našich úředníků,
běda mu.
Tak chtějí, abych ztratil důvěru u
lidu. Ale to tak nepůjde, neboť vidíme, že
u nás jsou zloději. Osvoboďte naši Podkarpatskou
Rus již jednou od zlodějů a bude dobré
spolužití mezi námi a vámi. (Výkřiky
posl. Mondoka.) Pozval jsem všechny naše poslance
z Podkarpatské Rusi a pouze před nimi jsem to uvedl,
neboť vidím, že se ti druzí málo
zajímají o Podkarpatskou Rus. Prosím vás,
bratři z Podkarpatské Rusi, všechny bez rozdílu
strany, zbavte tento chudý lid zlodějů.
Vidíme, že se po této stránce na Podkarpatské
Rusi nic nezlepšuje. Pan ministr pravil, že to vše
jest tabula rasa. Avšak na Podkarpatské Rusi to není
tabula rasa, neboť tam propouštějí naše
poctivé úředníky a ponechávají
tam nevzdělance, kteří neznají exekuční
novelu, jak se stalo v Četfalvě, kde Potori, vesnický
úředník, přišel ke dvěma
chudým lidem a nespravedlivě uvalil na ně
exekuci. V užhorodském okrese jistý zemědělec
zaplatil svou daň, ale přišel exekutor a prodal
mu vepře, jenž stál 700 Kč, a tento
chudý člověk dostal za něj 200 Kč.
Ukazoval úředníku, že daň zaplatil,
ale nebylo pro něho milosrdenství.
Jak dlouho to budete držeti na Podkarpatské Rusi?
Můžete zde vydávati 100 zákonů,
ale dokud tito úředníci nebudou propuštěni,
dotud nemůže býti na Podkarpatské Rusi
konsolidace, dotud neuvidíte tam žádného
úspěchu. My, všichni poslanci z Podkarpatské
Rusi, žádáme, aby tento smutný stav
našeho chudého lidu byl zlepšen a zde obracím
pozornost pana posl. dr Králíka, aby s námi
vždy kráčel správnou cestou dorozumění
mezi oběma národy.
Nechci prodlužovati déle svou řeč. Předmětem
mé řeči bylo vyříditi tuto
otázku s panem ministrem financí, ale viděl
jsem, že mne nechtěl vyslechnouti. Veřejně
jsem přednesl před plenem sněmovny tato fakta,
a nyní budeme očekávati nějakého
úspěchu. Jen neočekávejte, že
budeme platiti daně, neboť my je platiti nemůžeme,
dokud neodstraníte tento nespravedlivý režim,
tyto nevzdělané úředníky i
tuto korupci, která nyní panuje na Podkarpatské
Rusi. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je pan posl. dr Samek. Dávám mu slovo.
Posl. dr Samek: Slavná sněmovno! Odhlasovali
jsme rozpočet a tím současně rozhodli
také, že daň z obratu a dávka za úřední
výkony i r. 1927 má býti vybírána
celkem podle týchž pravidel, podle kterých
vybírána byla r. 1926. Tedy do jisté míry
jsme rozhodli již dříve, než přicházíme
k formálnímu rozhodování, o tom, aby
zákon, který ukládá občanstvu
placení této daně, zůstal i dále
v platnosti. Zákon platí jenom do 31. prosince 1926,
pro nás však, když jsme vyřizovali rozpočet
bylo nesporno, že tento zákon bude prodloužen.
Několikráte už bylo veřejnosti, a to
s míst velmi autoratitativních, prohlášeno,
hned když tato daň se zaváděla, že
nebyla myšlena jakožto daň trvalá, nýbrž,
dovolí-li toho poměry, že má býti
po případě odstraněna anebo zmírněna.
Jak vidíme, poměry se nemění tak,
abychom mohli v dohledné době počítati,
že daň z obratu bude možno postrádati,
naopak musíme počítati s tím, že
i pro rok 1927 a roky další daň z obratu a
daň přepychová zůstane i dále
v platnosti. Proč? Poněvadž důležité
zájmy finanční mluví pro její
podržení a to nejen pro účely hospodaření
státního, ale i pro účely hospodaření
autonomního. Ani stát ani autonomní korporace
bez této daně nemohou hospodařiti. (Předsednictví
převzal místopředseda Dostálek.)
Vláda nenavrhuje zákon neterminovaný, nýbrž
opětně terminovaný, a to do r. 1929. To však
nesmí v nás vzbuditi domnění, že
bychom až do r. 1929 neměli tímto zákonem
dále se zabývati a měli ho snad nechati naprosto
bez povšimnutí a beze změny. Upozorňuji
hned, i když zákon odhlasujeme na několik
let, ne tedy jenom na r. 1927, že bude naší povinností
tímto zákonem se zabývati a sice proto, poněvadž
právě při této dani velmi důležité
zájmy národohospodářské mohou
po případě býti v kolisi se zájmy
finančně politickými. A v takovém
případě zájem národohospodářský
bude museti vždy docházeti náležitě
respektu.
Především je tu zájem národohospodářský,
abychom svou veškeru výrobu a své národní
hospodářství udrželi v konkurenční
schopnosti proti cizině. Stát náš -
a to bylo už bezpočtukráte opakováno
- jest státem exportním, musí své
výrobky prodávati do ciziny. A cizina nebude naše
výrobky kupovati proto, že jsou snad označeny
značkou "výrobek z Československa"
nebo pro naše krásné oči, pro naši
oblíbenost a pod., cizina bude naše výrobky
kupovati jen tenkráte, když cena a kvalita našich
výrobků bude konkurenční. A aby naše
výrobky mohly konkurenčními zůstati,
toho předpokladem také je, aby výrobek nebyl
zatížen většími břemeny
daňovými, než je zatížen takový
výrobek v cizině. Okolní cizina a zejména
náš nejdůležitější
konkurent, Německo, má také daň z
obratu, ale vidíme, že v Německu je už
tendence snižovati tuto daň, nikoliv ji zvyšovati.
A my bychom jistě dělali velkou národohospodářskou
chybu, kdybychom přehlédli, jak postupují
v této otázce státy sousední, státy
průmyslově vyspělé, s nimiž my
jsme v konkurenčním boji, a kdybychom snad chtěli,
nezávisle od poměrů v zahraničí,
upravovati svou daň z obratu. To znamená, jestliže
státy sousední budou daň přepychovou
snižovati, po případě odstraňovati,
národohospodářská nutnost bude veleti
také nám, i kdybychom měli zákon na
delší řadu let odhlasovaný, abychom
se tomuto stanovisku nezbytně podrobili.
Ale i jiný další národohospodářský
moment musíme míti stále a stále na
zřeteli, a to je zřetel na naši domácí
konjunkturu, kterou naše hospodářství
prodělává. Daň z obratu a daň
přepychovou platí a resp. odvádějí,
chceme-li to tak říci, podnikatelé. Podnikatelé
ze všech oborů, podnikatel zemědělský
zrovna tak jako podnikatel-živnostník, obchodník,
nebo podnikatel z oboru t. zv. samostatných podnikání.
Všichni tito podnikatelé tuto daň platiti musí,
ať vydělávají nebo ne. Je-li
konjunktura příznivá, je-li konjunktura vzestupná,
pak velmi snadno tato daň se dá přesunouti
na kupce, resp. nabyvatele zboží, přesun nečiní
obtíží a tato daň je spravedlivě
přesunuta na toho, kdo podle intencí zákonodárcových
daň platiti má, tedy na tu poslední ruku,
to jest konsumenta. Jestliže však konjunktura je zlá,
je-li konkurence tvrdá a ostrá, pak velmi často
se stane, že není možno daň přesunouti
a v takovém případě přijde
podnikatel do situace, že po případě
nejen nedostane plnou cenu, kterou za zboží dal, nýbrž,
že daň z obratu, kterou přisunul k ceně
nabývací, musí platiti ze svého. Čím
je konjunktura horší a čím déle
trvá, tím ovšem tyto poměry se stávají
nesnesitelnějšími. A právě dnes
v některých oborech drobných živnostníků
a drobných podnikatelů prožíváme
takovou konjunkturu, a není tudíž divu, že
v těchto oborech jsou to četné řady
podnikatelů drobných a středních -
tato daň je velmi nesympatickou a proto z kruhů
těchto podnikatelů proti této dani se ozývají
velmi ostré protesty.
Naše finanční situace je taková, že,
jak jsem řekl již dříve, nemůžeme
této daně postrádati, musíme se s
ní smířiti. Ale, kdyby nám tato daň
vůbec znemožňovala konkurenční
schopnost na trzích zahraničních nebo snad
vyvolávala nemožnost podnikati, dusila podnikatelství,
pak bychom museli přikročiti k revisi svého
stanoviska. Proto jest naší povinností, abychom
hned již nyní přemýšleli a hledali
v tomto zákonu to, co by už dnes zmírniti se
dalo a čím by k výrazu přišla
tendence zmírňovací. Mám za to, že
bychom takových případů mohli nalézti
dost a že je naší povinností, abychom
je také hledali a tak do budoucnosti si připravovali
materiál pro změnu nebo vhodnou praxi zákona.
Uvedu některé příklady: Především
mám za to, že prvotní suroviny - a k nim počítám
také uhlí, dříví a pod., tedy
nejen ty suroviny, které produkuje zemědělství,
nýbrž všechny suroviny prvotní výroby
které jsou základem naší další
výroby - by se neměly zdaňovati větší
daní z obratu než 1%. Mám za to, že pro
dobrém rozpočítání a při
patřičné výkonnosti vybíracího
aparátu bude možno, aby finanční správa
s těmito pozměňovacími návrhy,
až je připravíme, projevila souhlas, poněvadž
jistě v nebude výnos této daně zkrácen.
Domnívám se dále, že je dnes již
zralou k rozhodnutí otázka, aby úkony, které
jsou sice úkony podnikatelskými, ale které
jsou výkonem čistě osobní, živnostensky
zvlášť necvičené práce,
tedy práce rukou, práce nádenické,
řemeslnické, živnostnické, že tyto
úkony by také bylo dobře zdaňovati
1% daní. Zrovna tak myslím, že je odůvodněna
sazba tato i u obchodních jednatelů, u spisovatelů,
a jistě bychom našli ještě celou řadu
jiných příkladů.
Mám za to, že finanční správa
bude moci tyto úvahy také prakticky zužitkovati
a že bude moci formou paušalování tuto
myšlenku přivésti k platnosti. Vůbec
soudím, že bude potřebí, aby finanční
správa používala více formy individuelního
paušalování v oboru živnostenském,
právě tak, jako ho používá v
oboru zemědělském, kde s tím plně
souhlasíme. My k paušalování daně
dáváme svůj souhlas a přejeme si,
aby tato rozumná, dobrá praxe byla rozšířena
také na obor živnostenský, řemeslnický
a obchodnický, a aby bylo velmi hojně užíváno,
zejména tedy, aby užito bylo formy t. zv. individuálního
paušalování, pakliže není možno
pro celé obory paušalování daně
zavésti. Jestliže by finanční správa
mohla tuto daň pro všechny obory vybírati paušálováním,
to by pro nás bylo nejpřijatelnější
a k tomu bychom bez výhrady dali finanční
správě souhlas. Upozorňuji zejména
v této věci na drobné živnostnictvo,
řemeslnictvo a obchodnictvo a doporučuji finanční
správě, aby jim věnovala tu blahovůli,
kterou s plným naším souhlasem věnuje
zemědělství. (Výborně!)
Upozorňuji dále, že byla již dávno
ventilována otázka paušalování
daně z obratu v textilii. To je veliký obor. Byla
vykonána celá řada studií a šlo
se finanční správě na ruku a na pomoc.
Bohužel, nedostali jsme se k positivnímu výsledku.
Nečiním snad výtky ministerstvu financí,
neboť velmi dobře vím, že příslušný
odbor ministerstva financí koná, co je v jeho silách.
Ale mám za to, že tato daň je tak důležitá
a tak významná, že konec konců pan ministr
financí, který se dovedl rozhodnouti, aby rozmnožil
počet svého úřednictva, i zde dovede
nalézti řešení. Budeme musiti revidovati
seznam předmětů, které podléhají
přepychové dani, poněvadž se mi zdá,
že u nás podléhá přepychové
dani i to, co je výlučně denní potřebou.
Není možno abychom strkali všechno pod přepychovou
daň, abychom touto formou daň zvyšovali. V
cizině jest už seznam přepychových předmětů
daleko užší a namnoze daň přepychová
jest již odstraněna. Zdá se mi, že bude
naše finanční správa poměry donucena,
aby konečně přestala s vybíráním
této daně. (Výborně!) Zvláště
však bych upozornil, že velmi mnoho zlé krve
působí, jestliže finanční správa
za pomoci svého revisního odboru ministerstva financí
vykonává velmi přísný dohled
a velmi přísně působí k tomu,
aby byla daň tato přesně odváděna
u živnostníků usedlých, zejména
u živnostníků a obchodníků, kteří
vedou řádné knihy, naproti tomu však
její bdělost, ostražitost, resp. přísnost
nezasahuje tam, kde se provádějí t. zv. obchody
načerno. Vím velmi dobře, že u nás
po živnostensku se provozují výroba i obchod
ne stem, tisíci, ale desetitisíci podnikateli, že
tito podnikatelé neohlašují svou živnost,
neplatí žádných daní, že
tito podnikatelé za to, že nekonají řádně
svoji občanskou povinnost, ještě vydělávají
daň z obratu, poněvadž většinou
obchody provozují na černo. Jestliže tedy je
nutná přísnost, velmi bych se přimlouval
za to, aby byla namířena tam, kam správně
namířena býti má, totiž na ty,
kteří dělají neloyální
a nepoctivou konkurenci živnostníkům a obchodníkům,
kteří své daně řádně
platí.
Upozorňuji dále, že může se státi
veliká nespravedlnost tím, jestliže na př.
družstevní podniky by dosáhly zvláštních
výhod proti podnikům jednotliveckým. My nechceme,
aby družstevní podniky byly zkracovány a aby
jim byly brány výhody, jsou-li tyto opodstatněny,
snad proto, že jednotlivec podnikatel jich ještě
nemá. Naopak, my si přejeme, aby jednotlivý
podnikatel měl tytéž výhody a tutéž
spravedlnost jako družstvo, jeho konkurent.
Pokud se týče oboru podnikatelského, mohou
býti nerovnosti mezi podniky koncentrovanými a rozdělenými
nebo specialisovanými. Vláda má povinnost,
aby tuto nerovnost vyrovnala, ne snad aby koncentrovaným
závodům daň zvýšila, to by pracovala
proti pokroku, nýbrž naopak, aby hospodářsky
slabším dávala tytéž výhody,
které dává podnikům technicky pokročilejším
tedy koncentrovaným. (Výborně!)
Dále bych si dovolil upozorniti ještě, že
řízení trestní a řízení
ukládací rovněž bude nutno propracovati.
Jestliže tato daň není více daní
provisorní, nýbrž fakticky již daní,
která nám zůstala a, jak zkušenost učí,
na dlouho zůstane, tedy musí i řízení
ukládací a řízení trestní
býti dokonale propracováno, ne tak hrubě
prováděno jako dnes, i když má po ruce
finanční správa revisní odbor ministerstva
financí.
Přesvědčil jsem se, že finanční
správa, aby se dopracovala přesného přiznávání
a přesného odvádění daní,
v některých případech vystupovala
velmi přísně. Je to odůvodněno
tenkráte, jestliže konjunktura hospodářská
je taková, že každý takovou daň
snadno platiti může. Jestliže jsme v konjunktuře
sestupné, v konjunktuře nepříznivé,
jestliže podnikatelé ztrácejí a prodělávají,
a jestliže ještě při této dani
finanční správa přichází
z drakonickými tresty, působí to dvojnásob
krutě. Mám za to, že je-li podnikatel trestán
konjunkturou, že není spravedlivo, aby byl ještě
jednou potrestán k tomu státní finanční
správou. (Výborně!)
Přes tyto nedostatky, přes tyto nedokonalosti, klub,
za který kladu si za čest mluviti, bude hlasovati
pro tuto předlohu, ale předpokládá,
že finanční správa nebude si vykládati
naše hlasování v ten smysl, že jí
dáme pokoj na celou řadu let, nýbrž
že ve smyslu národohospodářských
potřeb státu budeme tuto daň míti
stále na paměti. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přerušuji projednávání rozpravy,
jakož i pořadu a přikročím k
ukončení schůze.
Dříve ještě učiním některá
presidiální sdělení.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem
pí. posl. Zeminové pro neodkladné
zaměstnání. Nemocí omluvili se pp.
posl. Buříval a inž. Kallina.
Lékařské vysvědčení
předložil p. posl. Fischer.
Přikazuji:
Výboru ústavně-právnímu:
735. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona, kterým se prodlužuje platnost ustanovení
zákona ze dne 2. července 1924, č. 164 Sb.
z. a n., kterým se mění a doplňuje
zák. čl. I/1911 o civ. řízení
soudním.
Výboru rozpočtovému:
736. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona, kterým se mění zákon
ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních
a právních výhodách na podporu soustavné
elektrisace.
Výborům ústavně-právnímu
a rozpočtovému:
737. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona o příspěvcích (záznamném)
pro bursovní fond Pražské bursy pro zboží
a cenné papíry.
Navrhuji, aby o těchto usneseních byly jmenovaným
výborům k podání zprávy uloženy
lhůty 5denní.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť
zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůty jsou přijaty.
Přikazuji:
Výboru rozpočtovému:
727. Vládní návrh zákona o dávce
ze šumivého vína.
Výboru brannému:
728. Vládní návrh zákona, jímž
se stanoví mírový počet československého
vojska od 1. října 1927. Navrhuji, aby o těchto
vládních návrzích byly jmenovaným
výborům k podání zprávy uloženy
lhůty 5denní.
Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť
zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůty byly přijaty.
Posl. dr Czech a druzi podali podle 2. odstavce §u
46 jedn. řádu návrh, aby se pan ministr vnitra
dostavil do schůze posl. sněmovny a podal vysvětlení
o neoprávněném zamezení řádně
ohlášené přednášky Anděly
Balabanové "O fašismu a italském dělnickém
hnutí a Mussolinim".
Návrh tento má předepsaný počet
podpisů, vyhovuje jednacímu řádu a
podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu rozhodne se
o něm bez rozpravy prostým hlasováním.
Kdo tedy souhlasí s návrhem posl. dr Czecha a
druhů, aby pan ministr vnitra dostavil se do schůze
posl. sněmovny a podal žádané vysvětlení,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte).
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců čsl. nár. demokracie posl.
Votrubu za posl. Petrovického, klub poslanců
"Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Kunze
za posl. Zajicka.
Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců
republikánské strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Pelíška za posl. dr Slávika.
Místopředseda inž. Dostálek:
Mezi schůzí byly tiskem rozdány naléhavé
interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
530. Naléhavá interpelace posl. Kopasze. Jurana,
Mikulíčka a soudr. ministru soc. péče
o naléhavých otázkách týkajících
se válečných poškozenců.
558. Súrna interpelácia posl. dr Ravasza, dr Polyáka
a spol. ministrovi financií o nespravodlivom vyrubovaní
dane dôchodkovej na Slovensku.
571. Naléhavá interpelace posl. Muny a soudr. ministru
nár. obrany o týrání vojáků
u 9. pěšího pluku v Mostě a o případu
vojína Boleslava Langa.
633. Naléhavá interpelace posl. Muny a soudr. ministru
nár. obrany o poměrech u 9. pěšího
pluku a v pevnostním vězení v Terezíně.
Místopředseda inž. Dostálek:
Mezi schůzí byla tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
759. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 632) zákona o hranici příjmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců.
Místopředseda inž. Dostálek: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány odpovědi.