A tak stojíme dnes před projednáváním
pouze návrhu na rozmnožení počtu místopředsedů,
pořadatelů a zapisovatelů. Také zde
musíme opět konstatovati, že nemá býti
vyhověno přáním sněmovny, nýbrž
že při rozmnožení počtu místopředsedů
jde jedině o to, ukojiti hlad jednotlivých vládních
stran. Předsednictvu, jak bylo v rozpravě již
několikráte zdůrazněno, jest v jednacím
řádu vyhrazeno vynikající místo.
Úkolem předsednictva jest, aby v mnoha případech
činilo usnesení důležitá pro
sněmovnu a pro sněmovní činnost. Ustanovuje
den schůze, pracovní rozvrh zákonodárného
sboru, rozhoduje o provádění jednacího
řádu a jednotlivých jeho ustanovení
ve sněmovně a jest tedy samozřejmé,
že strany ve sněmovně mají velký
zájem na zastoupení v předsednictvu a musí
míti zájem tím větší,
poněvadž pro zvláštní poměry,
které se zde vyvinuly, nemáme schůzi klubovních
předsedů nebo rady starších, jak se
tato korporace nazývá v různých sněmovnách
a poněvadž se všechna opatření
a dohody provádějí jen v předsednictvu
zákonodárného sboru.
Domnívali bychom se, když se již rozmnožuje
počet místopředsedů, že vyhovíte
oprávněným přáním jednotlivých
stran v této sněmovně, které nemají
náležitého zastoupení a podle své
síly by na zastoupení právo měly,
a budete se snažiti zajistiti jim zastoupení touto
změnou jednacího řádu. Než není
tomu tak, počet místopředsedů má
býti zvětšen jen proto, aby se ukojil hlad
dvou většinových stran po mandátech.
Celou otázku předsednictva posuzujete za výsadu
většinových stran. Že tomu tak jest, viděli
jsme z posledních událostí v obou sněmovnách
Národního shromáždění.
Připomínám vám, co se stalo v senátě,
kde jste při změně politické konstelace
učinili usnesení, aby byla provedena nová
volba předsednictva senátu, nikoliv aby byl rozmnožen
počet míst předsednictva, nýbrž
aby předseda senátu, zvolený při jeho
ustavení, byl zbaven mandátu a aby na jeho místo
přišel zástupce většinových
stran. Avšak, kde se praví, že předseda
zákonodárného sboru musí býti
rozhodně příslušníkem většinové
strany? Podívejme se na příklad - a vy s
oblibou pohlížíte na cizinu a napodobujete
mnohé, co se děje v cizině - pohlédněte
na příklad na berlínský říšský
sněm, kde předseda jest příslušníkem
strany, která nemá ve vládě zastoupení
a nepatří k většině! Totéž
se stalo již také ve Francii. Vy se však domníváte,
že předsednictvo jest výsadou většiny
v samotném zákonodárném sboru a tak
také postupujete ve výborech. Takový případ
se stal před několika dny v soc. politickém
výboru. O tomto případu mluvilo se zde již
také během této rozpravy. Také chci
zde na to poukázati, jak jinak tomu bylo v tolik pomlouvaném
starém Rakousku, kde vaši měšťáci
seděli nejen v předsednictvu, nýbrž
kde také poslanec vaší národnosti mohl
býti dokonce předsedou nejdůležitějšího
výboru, výboru rozpočtového v době,
kdy tyto strany byly v oposici. Nebo, vezmeme-li nynější
Rakousko, vidíme na příklad, že předsedou
nejdůležitějšího výboru,
hlavního výboru, jest sociální demokrat
dr Renner, ačkoliv jeho strana jest v oposici a nemá
ve vládě zastoupení. Vezměte si tedy
příklad z poměrů v cizině,
z poměrů dobrých a nikoliv špatných.
Není nezbytně nutno, aby předseda výboru
musil býti příslušníkem většinové
strany. Jak způsobilí jsou tito předsedové
výboru, jak se stýkají se stranami, jak znají
nebo neznají jednací řád, toho zvláštní
příklad uvedu pro pány z agrární
strany. Klubu německé soc. demokratické strany
velmi na tom záleželo, aby byl svolán vyšetřovací
výbor, jemuž byl přikázán návrh
na vyšetření pražských událostí
při demonstracích v otázce cel a předseda
našeho klubu zaslal panu předsedovi vyšetřovacího
výboru v této jeho funkci dopis. Předseda
našeho klubu dostal na to odpověď, kterou vám
přečtu doslovně. Na papíru od syrečků,
kterého obyčejně užívají
poslanci k intervencím, zaslal předseda vyšetřovacího
výboru ze svého domova klubu německých
soc.-demokratických poslanců tento dopis (čte):
"Antonín Kaňourek, rolník v Strunkovicích.
Nemám po ruce jednací řád sněmovny,
ale tuším, že je to § 59 jedn. řádu,
dle něhož v příloze Vám vracím
přípis.
S úctou Antonín Kaňourek." (Různé
výkřiky. - Veselost na levici.)
To je dopis, který zaslal předseda výboru
vámi zvolený zástupci klubu na jeho žádost,
aby svolal výbor a k takovémuto předsedovi
(Různě výkřiky. - Místopředseda
inž. Dostálek zvoní.) tak důležitého
výboru máme míti ještě úctu?
Vzali jsme ovšem ihned do rukou jednací řád
a podívali jsme se na § 59, který jedná
o hlasování podle jmen. Čeho chtěl
pan předseda vyšetřovacího výboru
tímto dopisem vůbec dosíci a proč
se dovolával ustanovení jednacího řádu,
naprosto nevíme. Na tomto příkladě
chtěl jsem jen ukázati, na jakých vlastnostech
závisí obsazení funkcí, postupuje-li
se nikoliv podle potřeb sněmovny, nýbrž
z důvodů stranicko-politických. Nedávno
musil pan posl. Bradáč, předseda rozpočtového
výboru, převzíti referát a pak, když
nemohl již jako referent předsedati, bylo provedeno
v rozpočtovém výboru hlasování,
které ovšem bylo také důkladně
zpackáno, a pak se žertovalo, že by bylo dobře,
nemůže-li předsedati předseda výboru,
aby se vzali všichni jeho náměstkové
dohromady, aby se nestala žádná chyba. Vidíte,
kam to vede, neobsazují-li se takováto místa
nikoliv s hlediska potřeby, nýbrž jen s hlediska
stranicko-politického. Byli jsme ovšem nuceni návrh
kol. dr Meissnera, který již podal v ústavním
výboru, který však byl zamítnut, podati
znovu a poněkud jej ještě rozšířiti,
poněvadž jest nejen nutno poskytnouti malým
stranám zastoupení, nýbrž umožniti
jim toto zastoupení tím, aby se mohly sdružovati
ve volební skupiny. Žádáme tedy zásadně
totéž, co kol. dr Meissner, poměrné
zastoupení v předsednictvu, avšak abychom je
umožnili, má býti ustanoveno tvoření
volebních skupin tak, jako na příklad při
složení výborů nebo při stálém
výboru. Kdo to tedy skutečně myslí
vážně s náležitým zastoupením
v předsednictvu, musí hlasovati pro tento návrh
a zvláště ony strany, které dnes jsou
ve vládní většině, avšak
nemají jistoty, že v ní budou ještě
za několik měsíců, byly by povinny
a měly by na tom míti zájem, aby hlasovaly
pro takovýto návrh. Pro návrh na pouhé
rozmnožení míst místopředsedů
hlasovati ovšem nemůžeme a rovněž
také nemáme ovšem na tom zájmu, aby
se do předsednictva dostaly dvě většinové
strany. Proto se také nezúčastníme
volby místopředsedů a přenecháme
německým vládním stranám, aby
hlasovaly pro to, aby se provedlo další zotročení
německých oposičních stran v této
sněmovně. (Potlesk něm. soc. demokratických
poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl. Zápotocký.
Uděluji mu slovo.
Posl. Zápotocký: Slavná sněmovno!
Chci jen krátce dotknouti se zprávy ústavně-právního
výboru ke změně jednacího řádu,
a to proto, že v odůvodnění ústavně-právního
výboru se praví, jak už zde bylo poukazováno,
že předsednictvo poslanecké sněmovny
je pracemi značně zatíženo a v důsledku
toho že je potřebí počet členů
předsednictva v poslanecké sněmovně
rozmnožiti.
Pánové, chci se domnívati, že to přetížení
slavného předsednictva poslanecké sněmovny
není tak veliké, poněvadž slavné
předsednictvo dává si až příliš
mnoho času na vyřízení záležitostí,
které by bez jakéhokoli přetížení
p. předsedy a členů předsednictva
mohly býti rychleji vyřizovány. Já
jsem s tohoto místa již v červnu letošního
roku mluvil o nepořádcích v Ervěnické
elektrárně. My jsme o této věci podali
také naléhavou interpelaci. Tato interpelace byla
z různých formálních důvodů
po mnoha průtazích našemu klubu vrácena.
My jsme ji podali znovu dne 4. listopadu. Nyní již
od doby podání této naléhavé
interpelace minulo 6 neděl, ale interpelace dosud nebyla
vytištěna a nebyla rozdána posl. sněmovně
(Hlas: Vytištěna byla!) - nebo byla vytištěna
- a leží někde zavřená v šuplíku
a někdo snad z pánů předsedů
posl. sněmovny má zájem na tom, jako měl
někdo v Nejvyšším účetním
kontrolním úřadě... (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Zápotocký (pokračuje)...
zájem na tom, aby revisní zpráva nespatřila
světlo světa a aby nebyla poslanecké sněmovně
předkládána.
Tyto věci nesvědčí o tom, že
by předsednictvo posl. sněmovny bylo příliš
zatíženo. Předsednictvo posl. sněmovny
není zatíženo pracemi, ale mně se zdá,
že předsednictvo posl. sněmovny zatěžuje
svoje svědomí věcmi, které by měly
býti vyřízeny (Potlesk komunistických
poslanců.), které vyřízeny nejsou
a tak nevíme, zda tento návrh, který jest
podán, ulehčí svědomí slavného
předsednictva, zda odpomůže tomu, aby zde nebylo
postupováno stranicky a naprosto jednostranně.
Celý návrh, který je zde předkládán,
nenese se směrem, aby byly práce sněmovní
urychleny, nýbrž aby byly rozmnoženy funkce,
nese se zase tím směrem, aby určité
sinekury byly dány stranám, které právě
získány byly do vládní koalice. To
jest účel návrhu a nic jiného.
Poslanecká sněmovna v poslední době
zatížila svoje svědomí celou řadou
podobných věcí, zatížila své
svědomí ve věci tak zv. zákona Cyrilova,
poněvadž odmítla zvolení vyšetřovacího
výboru, tam, kde šlo o vyšetření
milionové aféry. (Posl. Tomášek:
Dnes se bude o tom znovu hlasovati!) Uvidíme, jak se
zachovají pánové, kteří by
měli míti největší zájem
na tom, aby jejich svědomí před národem
nebylo podobnými věcmi zatíženo. Jsou
zde špiritusové fondy a podvody, se kterými
se tato vládní většina ztotožnila,
a celá dlouhá řada podvodů a afér,
a já se táži, když včera vládní
většina, která odpovídá za všechna
tato svinstva (Místopředseda inž. Dostálek
zvoní.), odhlasovala vydání posl. Čulena
proto, že použil výroku o zlodějské
vládě a zlodějské společnosti,
zdali tento výrok posl. Čulena nebyl opravdu
více než oprávněný. (Potlesk
poslanců strany komunistické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Volám pana posl. Zápotockého pro
neparlamentární výroky, kterých užil
ve své řeči, dodatečně k pořádku.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Doplňovací návrh posl. Hackenberga
a druhů:
V §u 5, odst. 3 jedn. řádu budiž na konci
připojena věta: "Volba těchto funkcionářů
koná se podle poměrného zastoupení,
při čemž sdružování stran
jest přípustné."
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Uděluji slovo k doslovu panu posl. dr Hallovi.
Zpravodaj posl. dr Halla: Slávna snemovňa!
Nie je úlohou výborového referenta polemizovať
s politickými námietkami debatérov. Ale predsa
dovolím si odporovať pánom predrečníkom,
keď tvrdia, že návrh na rozmnoženie počtu
miestopredsedov je aktom protisocialistickým a znásilnením
strán mimovládnych. Vo sbore miestopredsedov nachádzame
vynikajúcich exponentov strán socialistických,
ktorým návrh posl. Bradáča
vplyvu nijako neuberá. Keby aj nová politická
konštelácia dávala podnet ku zmene §u
5, nevidím v tom nič nemravného, protiparlamentného
a nedemokratického. Akcentujem vecné dôvody
ústavne-právneho výboru. Pripomeniem na doklad
preťaženia niektoré dáta: Schôdze
plenárné trvaly až i prez 20 hodín.
Bolo ich 60. Schôdzí prezidiálnych bolo r.
1926 takmer 50. V nich vybavovaná bola celá administratíva
snemovná a rad technicko-parlamentných otázok.
Pánu posl. dr Gátimu podotýkam, že
nejde o sinekúry. Príjem miestopredsedov je 1000
Kč mesačne, poriadatelia nemajú žiadnych
zvláštnych funkčných platov. (Předsednictví
se ujal předseda Malypetr.)
Navrhujem, aby poslanecká snemovňa návrh
schválila. (Souhlas.)
Předseda: Podle 2. odstavce článku
I zákona o jednacím řádu posl. sněmovny
č. 325 z r. 1920 projednávají se návrhy
na autonomní změnu neb doplnění jednacího
řádu sněmovny ve sněmovně,
a to jako osnovy zákonů, to jest podle 1. odstavce
§u 42 ve dvojím čtení.
Vykonáme tedy nyní čtení prvé
obdobně jako při projednávání
zákonů.
Hlasování míním vykonati v tomto pořadu:
Osnova usnesení má toliko dva odstavce a úvodní
formuli. Hlasovali bychom o celé osnově nejprve
v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Hackenberg
a druzi. Nebude-li přijata tato úprava, budeme hlasovati
o celé osnově podle zprávy výborové.
(Námitek nebylo.)
Námitek proti přednesenému způsobu
hlasování není, budeme tedy hlasovati, jak
jsem uvedl.
Kdo tedy souhlasí s osnovou autonomního usnesení
v úpravě, kterou navrhli pp. posl. Hackenberg
a druzi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou autonomního
usnesení a úvodní formulí ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna toto
autonomní usnesení přijala ve
čtení prvém.
Druhé čtení vykonáme při odstavci
22 dnešního pořadu, když přiznáno
bude zkrácené projednávání.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
6. Zpráva výborů zahraničního,
ústavně-právního a rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 6-59), kterým
se předkládá Národnímu shromáždění
republiky Československé "Druhý dodatečný
zápis k úmluvě mezi Československou
republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků
v rakousko-uherských korunách ze dne 18. června
1924", podepsaný v Praze dne 17. října
1926 (tisk 787).
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, panu posl.
Světlíkovi.
Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno!
Zahraniční výbor jednal ve schůzi
dne 9. prosince o druhém dodatečném zápisu
k úmluvě mezi Československou republikou
a republikou Rakouskou a úpravě závazků
v rakousko-uherských korunách.
Mezi Rakouskou a naší republikou byla dne 18. června
1924 ujednána clearingová smlouva, ale ze smlouvy
této, která se týká závazků
vzniklých v papírových korunách rakousko-uherských,
nevysvítalo jasně, že opravdu běží
jen o závazky a pohledávky v papírových
korunách rakousko-uherských. Aby tato pochybnost
byla odstraněna, bylo sjednáno v tomto druhém,
dodatečném zápisu ze dne 17. září
1926, že opravdu běží jen o závazky
v papírových korunách a nikoliv o závazky
a pohledávky ve zlatých korunách anebo ve
zlatě. Dodatek tento praví, že závazky
ve zlatě a ve zlatých korunách nepatří
do této první smlouvy, ujednané r. 1924.
Jelikož dále tato úmluva nabyla účinnosti
již dne 22. března 1926, bylo také nutno stanoviti
účinnost tohoto dodatku zpětně k 22.
březnu 1926.
Celý dodatek je tedy pouze jakýmsi výkladem
této clearingové smlouvy, a poněvadž
tento dodatek nijak neukládá ani státu ani
poplatnictvu břemena, výbor zahraniční
usnesl se navrhnouti slavné sněmovně usnesení:
"Národní shromáždění
republiky Československé souhlasí s druhým
dodatečným zápisem k úmluvě
mezi Československou republikou a republikou Rakouskou
o úpravě závazků v rakousko-uherských
korunách ze dne 18. června 1924, podepsaným
v Praze dne 17. září 1926."
Jménem výboru zahraničního doporučuji
slavné sněmovně, aby toto usnesení
schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
druhému zpravodaji, panu posl. dr Hajnovi. (Hlasy:
Není přítomen!)
Poněvadž p. posl. dr Hajn není přítomen,
uděluji zatím slovo zpravodaji výboru rozpočtového,
panu posl. dr Samkovi.
Zpravodaj posl. dr Samek: Slavná sněmovno,
výbor rozpočtový projednal Druhý dodatečný
zápis k úmluvě mezi Československou
republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků
v rakousko-uherských korunách ze dne 18. června
1924, shledal, že tento Druhý dodatečný
zápis je účelný, a že byl také
nutný, aby byl odstraněn spor a proto usnesl se
shodne s výborem zahraničním navrhnouti slavnému
plénu schválení usnesení: "Národní
shromáždění republiky Československé
souhlasí s druhým dodatečným zápisem
k úmluvě mezi Československou republikou
a republikou Rakouskou o úpravě závazků
v rakousko-uherských korunách ze dne 18. června
1924, podepsaným v Praze dne 17. září
1926", zvláště když zvěděl,
že stejné souhlasné usnesení učinil
také výbor ústavně-právní.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Za nepřítomného
zpravodaje výboru právního a nepřítomného
předsedu téhož výboru ustanovuji zpravodajem
p. posl. dr Hallu.
Zpravodaj posl. dr Halla: Ústavno-právny
výbor vo svojej schôdzi dňa 14. prosince sa
pripojuje k usneseniu zahraničného výboru.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme proto ke hlasování.
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec
a budeme hlasovati o celém najednou. (Námitky
nebyly.) Námitek není.
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém.
Druhé čtení provedeme při projednávání
odstavce 22 pořadu, bude-li této věci přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.
Přerušuji projednávání pořadu
a přikročím k ukončení schůze.
Dříve ještě sděluji, že
došel návrh pp. posl. Svobody, Johanise, Kleina,
Bečko a soudr., aby p. ministr soc. péče
Msgr. Šrámek dostavil se do dnešní
schůze a podal tam zprávy a vysvětlení.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala dnes v 5 hodin 50 min. s
1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se prodlužuje platnost ustanovení zákona ze
dne 2. července 1924, č. 164 Sb. z. a n., kterým
se mění a doplňuje zákonný
článek I/1911 o civilním řízení
soudním (tisk 781).
2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se mění zákon ze dne 3. července 1923,
č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních
výhodách na podporu soustavné elektrisace
(tisk 777).
3. Druhé čtení osnovy zákona o příspěvcích
(záznamném) pro bursovní fond pražské
bursy pro zboží a cenné papíry (tisk
783).
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se projevuje souhlas s úmluvou mezi republikou
Československou a republikou Rakouskou, podepsanou dne
29. května 1925 v Praze se Závěrečným
protokolem téhož data (tisk 786).
5. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se projevuje souhlas s úmluvou mezi republikou
Československou a Královstvím Italským,
podepsanou dne 4. května 1926 v Praze se Závěrečným
zápisem téhož data (tisk 785).
6. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě
rozpočtu vojenské správy (tisk 761).
7. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu byly vyřízeny
osnovy:
a) zákona, kterým se mění zákon
ze dne 1. července 1926, č. 118 Sb. z. a n., jímž
se mění §§ 275 a 276 zákona ze
dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o
pojištění zaměstnanců pro případ
nemoci, invalidity a stáří (tisk 788).
b) zákona o dávce ze šumivého vína
(tisk 782).
c) zákona o promlčení pohledávek připadlých
Československému státu podle mírových
smluv (tisk 779),
d) návrhu na změnu § 5 zákona ze dne
15. dubna 1920, č. 325 Sb. z. a n., o jednacím řádu
poslanecké sněmovny Národního shromáždění
republiky Československé (tisk 789),
e) vládního návrhu, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
"Druhý dodatečný zápis k úmluvě
mezi Československou republikou a republikou Rakouskou
o úpravě závazků v rakousko-uherských
korunách ze dne 18. června 1924", podepsaný
v Praze dne 17. září 1926 (tisk 787).
8. Volba 2 místopředsedů poslanecké
sněmovny.
9. Volba 4 pořadatelů poslanecké sněmovny.
10. Volba terna pro člena ústavního soudu.
11. Volba náhradníka volebního soudu.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.