Čtvrtek 17. března 1927

Uděluji slovo p. zpravodaji posl. Dubickmu k doslovu.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Dalo se očekávati, že debata o stavebním ruchu bude letos velmi obšírná nejen proto, že obsah zákona liší se podstatně od zákonů bývalých, ale také z toho důvodu, že s příchodem jarní saisony chtějí míti podnikatelé, obce a družstva jasno, aby mohli započíti s přípravami ke stavebnímu podnikání. Je pochopitelno, že řada řečníků poukazovala na nedostatky zákona s ohledem na výhody a hlavně na finanční podpory, které byly zabezpečeny v zákonech předcházejících. Měl jsem příležitost v soc.-politickém výboru i ve sněmovně poukázati na rozdíly při sdělávání zákonů o stavební akci v dobách minulých s ohledem na situaci, v jaké se nalézáme dnes.

Na výtky činěné po této stránce dnešní vládě ze řad oposice chci jen prostě konstatovati, že v programovém prohlášení vlády bylo výslovně uvedeno, že napříště nemůže stát ze svých prostředků stavební ruch podporovati tak vydatně, jako v dobách minulých a že bude nutno omeziti se hlavně na výhody daňové, stavební a na záruky, které by pro stát nebyly riskantními. To je smysl vládního návrhu zákona, který projednáváme.

I když je pravdou, že stavební ruch není u nás ještě takový, jak bychom si s ohledem na krisi bytovou, zejména ve městech a průmyslových střediscích přáli, nutno přece jen počítati s tím, že ve stavebním oboru došlo už k určité stabilisaci cenové i úvěrové, jak pokud jde o ceny stavebního materiálu tak i v otázkách mzdových, a že tudíž letošního roku lze očekávati, že stavební podnikání a celý stavební ruch bude intensivní. V sociálně-politickém výboru mohl jsem dokázati na cifrách, do jaké míry rozvinul se stavební ruch v uplynulých 2 letech, aniž by bylo zákona na podporu stavebního podnikání a aniž by bylo úlev daňových či stavebních.

Při projednávání návrhu tohoto nemohli jsme vyhověti všem požadavkům ani z kruhů organisací stavitelských, ani z řad stavebních družstev, prostě z toho důvodu, že zákon má charakter provisorní a že má za účel, aby podchytil letošní sezonu v zájmu všeobecném, při čemž bylo by možno řešiti státní garancii pro druhou hypoteku jen v takovém rozsahu, jakou připouštěla finanční možnost státní správy.

Vychází-li se z tohoto stanoviska, jeví se nám všechny pozměňovací návrhy aspoň v této době bezpředmětnými, i když by nebylo věcných námitek, aby při jiné konstrukci zákona mohly se přijmouti - ovšem až na určité návrhy, které mají zřejmě ráz demonstrativní a tendenční. Musíme míti stále na zřeteli, že stát nemohl těmto účelům věnovat více než obnos 120 mil. Kč a že tedy nebylo možno rozšířiti státní záruku ani ve druhé hypotece na větší okruh staveb, než jak je výslovně uvedeno v textu zákona. Uváží-li se však, že podle zpráv národohospodářů jest u nás v této době přes 5 miliard Kč volných peněz, čili asi 15 % všech vkladů, dá se s určitostí předpokládati, že opatřování úvěru bude mnohem snadnější a že tedy stavební ruch rozvine se v míře mnohem větší než dříve, čehož jest si v zájmu veřejném přáti.

Debaty o tomto vládním návrhu zúčastnilo se celkem 13 řečníků. Látka byla tedy probrána velmi důkladně, aniž bych chtěl ještě poukazovati na jednání ve výboru soc.-politickém a ve výboru rozpočtovém. Se strany oposiční bylo k návrhu podáno přes 140 pozměňovacích a resolučních návrhů, k nimž jsem nucen zaujmouti stanovisko negativní. Všechny tyto návrhy projednávány byly v soc. politickém výboru a po slyšení zástupců interesovaných ministerstev byly odmítnuty.

Nebudu se zabývati vývody jednotlivých pánů řečníků. Chci jen poukázati na to, že výtky některých pánů byly příliš tendenční a nesprávné. Pan kol. Schweichhart na příklad prohlašuje přímo za zločin, šetří-li se na stavebním ruchu, zatím co je prý dostatek peněz na militarismus. Je to stará otřepaná výtka německé sociální demokracie, která dobře ví, že ve všech jiných státech dává se na armádu mnohem více než u nás, nevyjímajíc ani Rusko, a že tato záležitost nemá v podstatě s otázkou podpory stavebního ruchu nic společného. Již ve výboru soc.-politickém odmítl jsem silná slova posl. Biňovce, který i zde tvrdil, že obsah předlohy hraničí prý přímo na podvod, spáchaný na zájmech širokých vrstev poplatnictva a obyvatelstva. Konstatuji, že vláda předložila osnovu zákona čistě v intencích svého programového prohlášení a že vinu na eventuelním klamání lidu nese jen ten, kdo snad sliboval něco více, co nekrylo se s pravým stavem věci.

Chci dále říci, že zcela jiné stanovisko k tomuto vládnímu návrhu zaujímá v podstatě p. posl. Langr a p. posl. inž. Záhorský, který předlohu přijímá jako nouzové jednoroční provisorium a očekává, že do roka bude sněmovna projednávati nový zákon, který ponese zjevné známky klidné spolupráce. Řekl jsem již, že vláda vypracuje nový návrh stavební a bytový a že bude tak dána možnost, aby sbory zákonodárné mohly tuto otázku vyřešiti ve prospěch státu a obyvatelstva na delší dobu než je doba jednoroční.

Páni zástupci strany komunistické předložili své pozměňovací návrhy a ve svých projevech kryli se se stanoviskem, které zaujímali v soc.-politickém výboru. Já už tam jsem dokázal, že ani v sovětském Rusku nepodařilo se vyřešiti těžký bytový problém do takové míry, aby se tam nemohlo mluviti o krisi stavební a obývací, nýbrž že po válce všude, ve všech státech, ať jsou založeny na principu demokracie či absolutismu monarchistického nebo dělnického, s touto věcí musí býti počítáno a že je záležitostí soustavného podporování akce stavební, aby tyto nedostatky v zájmu všeobecném byly odstraněny.

Vyslovuji se, slavná sněmovno, pro přijetí doplňujícího návrhu pp. posl. Votruby, Bezděka, Dubického, Krumpeho dr Labaje, Tichiho, Schuberta, Vávry a druhů, aby ustanovení §u 13, odst. 3 bylo doplněno větou: "vyčerpaly-li všechny prostředky, které hromadná smlouva stanoví pro vyřizování sporů".

Důvod je ten, že v zájmu obou sporných stran je nutno, aby strany ty obracely se na rozhodčí soud mzdový teprve tehdy, když vyčerpaly všechny instance, které kolektivní smlouva sama ustanovuje.

Vyslovuji se dále pro přijetí doplňujícího návrhu pp. posl. Vávry, Bezděka, Dubického a druhů, aby ustanovení §u 49, odst. 1, č. 2 bylo doplněno slovy: "domů s malými byty a malými provozovnami", která se dají do závorky, a aby v odst. 2 téhož paragrafu mezi slovo "byty" a slovo "či" byla vsunuta v závorce slova "dům s malými byty a malými provozovnami". Důvod je ten, aby znění tohoto §u 49 zákona o stavebním ruchu bylo uvedeno v určitý soulad se zněním nového vládního návrhu o daňové reformě.

Jsem si, slavná sněmovno, vědom toho, že osnova vládního návrhu nesplňuje všechna očekávání. Nemůže ani jinak býti, vždyť jde o to, aby bylo učiněno nejnutnější opatření, kterého je třeba, aby letošní stavební sezona mohla býti dostatečně využitkována k výstavbě bytů všude tam, kde je jich nutně potřebí. Jak jsem již řekl, osnova má ráz provisoria a mnohé výtky jí činěné jsou právě jen tím vysvětlitelny.

S druhé strany jsem přesvědčen, slavná sněmovno, že nový zákon přece jen přinese splnění alespoň hlavních požadavků těch kruhů, které svým podnikáním mohou přispěti ke zmírnění bytové nouze a že bude jimi přijat s uspokojením, poněvadž jim podstatně usnadňuje provedení jejich stavebních projektů, ať již jde o jednotlivce, kteří touží po tom, aby svým rodinám opatřili vlastní střechu, nebo o stavební družstva obecně prospěšná, která ztělesňují v sobě svépomocné snahy občanstva, nebo konečně o obce, které chápajíce správně úkoly samosprávy v oboru bytové péče jsou ochotny starati se o přístřeší i pro ty, jichž vlastní síly na to doposud nestačí.

Osvobození od daní v míře dosud nebývalé - neboť osvobození od státní daně domovní zahrnuje v sobě nejen také osvobození od veškerých přirážek k těmto daním, nýbrž i od obecních dávek vybíraných na podkladě nájemného - osvobození od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, značné výhody poplatkové, úlevy stavební a usnadnění úvěru státní zárukou jsou výhody, s nimiž stavební ruch pro přechodnou dobu zajisté může vystačiti.

Schválením vládní osnovy nezprošťujeme se ovšem obtížného úkolu, abychom zjednali zákonný podklad pro soustavné rozřešení bytové krise stavebními akcemi většího slohu. Tento problém je časový a musí býti řešen. K tomu bude ovšem nezbytně třeba i finanční úhrady, a to v souvislosti s nevyhnutelným odstraněním značných nerovností ve výši činží mezi domy novými a domy starými.

Opakuji, že vláda slíbila předložiti novou osnovu zákona, o které v soc.-politickém výboru velmi věcně jednal p. posl. inž. Záhorský a kterou tento předmět bude řešen. Také návrh zákona, o kterém nyní jednáme, jest zbudován na předpokladu, že po vypršení účinnosti dosud platného zákona o ochraně nájemníků, totiž koncem března r. 1928, bude otázka bytová znovu upravena.

Vyslovuji, slavná sněmovno, naději, že se nám podaří nalézti cesty, po kterých dospějeme ke konečnému úplnému překonání palčivé krise bytové a které povedou k tomu, aby další stavební podnikání dálo se způsobem a tempem normálnějším.

Končím a doporučuji vládní osnovu slavné sněmovně ke schválení ve znění upraveném výborem soc.-politickým s oněmi doplňujícími návrhy, pro jejichž přijetí jsem se vyslovil, a současně znovu připomínám, že nemohu se vysloviti pro přijetí návrhů oposičních. (Výborně!)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona o stavebním ruchu přijatý sociálně-politickým výborem a výborem rozpočtovým, byl projednán také mnohými řečníky této slavné sněmovny. Pokud se týká nákladu, zabývali se někteří řečníci z řad pánů poslanců nákladem, který vyžaduje podpora stavebního ruchu v otázce zárukové, pozastavili se nad obnosem 120 mil. Kč a navrhovali zvýšení tohoto obnosu. Tak na př. navrhuje p. posl. Simma druhové zvýšení na 500 mil. Kč, Horpynka a druhové na 600 mil. Kč, a je tu řada jiných návrhů. Jsou to tytéž návrhy pozměňovací, pokud se týká rozpočtové otázky, jaké byly podány v rozpočtovém výboru při projednávání tohoto návrhu. Avšak žádný z pánů řečníků neobíral se ve své řeči otázkou, odkud má býti vzat základ na toto zvětšení nákladů, žádný nezabýval se otázkou, jak má býti zjednána úhrada (Odpor poslanců komunistických.), vyjímaje pouze komunistickou stranu, která se zabývala touto otázkou svým programovým způsobem, aby totiž byly zabaveny pro opatření stavebních hmot cihelny, ložiska cihlářské hlíny, pískovny, kamenné a vápenné lomy, vápenice a cementárny. Ovšem tento návrh je zase jen opakováním návrhu z rozpočtového a sociálně-politického výboru, sahá na soukromý majetek a nijak by tím nebylo zpomoženo stavebnímu ruchu v jarní sezoně. Tedy ani tento návrh pánové z komunistické strany československé nemínili vážně, poněvadž již v jádře je neuskutečnitelný.

Jinak není z rozpočtového hlediska návrhů, vyjímaje návrhu posl. Langra a Tauba, kteří navrhují zvýšení kvoty ze 40 na 50, ze 75 na 80, ze 40 na 50 a z 80 na 85 %. I toto je opakování z rozpočtového výboru, kde jim bylo poukázáno, že právě tyto číslice byly již úměrně zvýšeny jak v nákladu, který vyžaduje stavební ruch, tak úměrně první záruce a obnosu, který takový stavebník musí míti.

Je tedy viděti, že všechny tyto návrhy byly opakováním návrhů ze sociálně-politického a rozpočtového výboru a není potřeba se jimi zvláště zabývati.

Pokud se týká věci samé, vláda jistě vychází vstříc stavebnímu ruchu u malých domků, kterých v této době je nejvíce potřeba a hlavně se to týká záruky, jíž při stavbě těchto domků je co nejvíce třeba.

Jak jsem již ve své úvodní řeči naznačil, není těchto 120 mil. Kč míněno přesně a budou-li splněny zákonné podmínky, bude také v tomto ohledu vyhověno žádostem. Tento prozatímní zákon je třeba jen vítati, poněvadž takovýmto způsobem opravdu stavební ruch na počátku jarní stavební doby bude zachycen.

Pokud se týká návrhů pozměňovacích, které byly podány většinovými stranami, je tu nejprve pozměňovací návrh posl. Vávry, Bezděka, Dubického, Krumpeho, dr Labaje, Tichiho, Votruby a druhů, kde se žádá, aby vedle domů s malými byty bylo přidáno do znění: "byty či malé provozovny". Návrh tento s finančního stanoviska nevyžaduje většího nákladu a proto proti němu s rozpočtového stanoviska nemám žádných námitek a doporučuji přijetí.

Rovněž pozměňovací návrh posl. Votruby, Bezděka, Dubického, Schuberta, Krumpeho, dr Labaje, Tichiho, Vávry a druhů, který navrhuje, aby § 13, odst. 2 doplněn byl větou: "vyčerpaly-li všechny prostředky, které hromadná smlouva stanoví pro vyřizování sporů", se vůbec netýká nějaké rozpočtové otázky, nýbrž spíše sociální, takže s rozpočtového stanoviska není vůbec proti němu námitek. Doporučuji jeho přijetí.

Tím jsou také vyřízeny všechny pozměňovací návrhy, které byly podány, jak již pan předřečník kol. Dubický řekl, v tak velkém množství a které byly jen opakováním návrhů z výboru soc.-politického a rozpočtového. Vyslovuji se rovněž v souhlase s vývody pana kol. Dubického, zpravodaje soc.-politického výboru, proti všem těmto návrhům, poněvadž nikdo se stanoviska rozpočtového náklad těchto návrhů pozměňovacích nenavrhnul a také se nákladem větším nezabýval.

Doporučuji slavné sněmovně návrh o stavebním ruchu tak, jak jej projednal soc.-politický výbor 3. března 1927 a výbor rozpočtový 8. března 1927 s oběma pozměňovacími návrhy posl. Votruby a druhů a Vávry a druhů k ústavnímu schválení. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování. (Hluk.) Prosím o klid.

O osnově této míním dáti hlasovati tímto způsobem:

Nejprve o samostatné osnově zákona, kterou svým návrhem podávají pp. posl. Biňovec a soudr.

Jestliže tento návrh samostatné osnovy nebude přijat, přistoupíme ke hlasování na podkladě zprávy výborové podle jejích jednotlivých hlav, pokud se týče paragrafů, a to v tomto pořadí:

Nejprve budeme hlasovati o hlavě prvé (§§ 1 až 11).

Nejdříve rozhodneme o úpravě hlavy prvé, kterou svými návrhy navrhují pp. posl. Horpynka a spol.

Nebude-li přijata hlava prvá v úpravě návrhů pp. posl. Horpynky a spol., budeme hlasovati o hlavě prvé v úpravě návrhů pp. posl. Štětky a soudr.

Jestliže úprava pp. posl. Štětky a soudr. nebude přijata, budeme hlasovati o hlavě prvé v úpravě hlavních návrhů pp. posl. Tauba a soudr.

Budou-li tyto hlavní návrhy pp. posl. Tauba a soudr. k prvé hlavě zamítnuty, budeme hlasovati o prvé hlavě v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Taub a soudr. při §u 2 svým návrhem eventuálním, při ostatních pozměňovaných paragrafech zprávy výborové svými hlavními návrhy.

Jestliže i tato úprava navržená pp. posl. Taubem a soudr. bude zamítnuta, budeme hlasovati o prvé hlavě v úpravě souhlasných pozměňovacích návrhů pp. posl. Biňovce a soudr. a pp. posl. inž. Záhorského a soudr.

Nebude-li ani tato úprava přijata, budeme hlasovati o prvé hlavě ve znění zprávy výborové.

Poté přistoupíme k hlasování o hlavě druhé (§§ 12 až 27) a budeme o ní hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o návrhu pp. posl. Horpynky a soudr. na její škrtnutí.

Bude-li tento návrh na škrtnutí zamítnut, budeme hlasovati meritorně o hlavě druhé, a to:

Nejprve budeme hlasovati o této druhé hlavě v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Horpynka a soudr. svými návrhy eventuálními.

Nebude-li hlava druhá přijata v úpravě pp. posl. Horpynky a soudr., budeme hlasovati o ní v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Štětka a soudr.

Bude-li zamítnuta tato úprava pp. posl. Štětky a soudr., budeme hlasovati o hlavě druhé v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Taub a soudr.

Bude-li i tato úprava hlavy druhé zamítnuta, budeme hlasovati o §u 12, a to především v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Simma soudr.

Bude-li tato úprava §u 12 podle návrhu pp. posl. Simma a soudr. zamítnuta, budeme hlasovati o §u 12 podle zprávy výborové.

Poté budeme hlasovati o zbylých paragrafech 13 až 27 této druhé hlavy, a to nejprve v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Votruba, Bezděk, Dubický, Schubert, Krumpe, dr Labaj, Tichi, Vávra a spol., kterémužto návrhu se přizpůsobili páni zpravodajové.

Kdyby úprava ta byla zamítnuta, hlasovali bychom podle výborové zprávy.

O hlavě třetí, obsahující toliko § 28, budeme hlasovati podle zprávy výborové, neníť k ní návrhů.

O hlavě čtvrté, obsahující § 29, budeme hlasovati v úpravě, kterou navrhli pp. posl. Taub a soudr.

Bude-li zamítnuta, budeme hlasovati ve znění zprávy výborové.

Při hlavě páté (§§ 30 až 48) budeme hlasovati podle jednotlivých paragrafů.

O §u 30 budeme hlasovati nejprve ve znění, jež navrhují pp. posl. Biňovec a soudr.

Bude-li zamítnuto, budeme hlasovati o §u 30 v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Štětka a soudr.

Bude-li zamítnuta úprava pp. posl. Štětky a soudr., budeme hlasovati o §u 30 v úpravě, kterou shodně navrhují pp. posl. Taub a soudr. a pp. posl. Simm a soudr.

Bude-li také tato úprava zamítnuta, budeme hlasovati o §u 30 v úpravě kterou navrhují pp. posl. Horpynka a soudr.

Nebude-li tato úprava přijata, budeme hlasovati o §u 30 podle zprávy výborové.

Při §u 31 budeme hlasovati nejprve o odstavci prvém, a to především v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Štětka a soudr.

Bude-li zamítnuta úprava pp. posl. Štětky a soudr., budeme o tomto 1. odstavci hlasovati v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Taub a soudr. svým hlavním návrhem.

Bude-li úprava hlavního návrhu pp. posl. Tauba a soudr. zamítnuta, budeme hlasovati o 1. odstavci §u 31 v úpravě eventuálního návrhu pp. posl. Tauba a soudr.

Bude-li zamítnuta i tato eventuální úprava pp. posl. Tauba a soudr., budeme o tomto 1. odstavci §u 31 hlasovati podle zprávy výborové.

Po přijetí prvého odstavce §u 31 budeme hlasovati o zbytku §u 31, to jest o jeho odstavcích 2 až 7, především v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Štětka a soudr.

Nebude-li přijata úprava pp. posl. Štětky a soudr., budeme hlasovati v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Horpynka a soudr.

Bude-li zamítnuta úprava pp. posl. Horpynky a soudr., budeme hlasovati v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Taub a druzi.

Nebude-li přijata úprava zbytku §u 31 podle návrhu pp. posl. Tauba a soudr., budeme o tomto zbytku hlasovati v úpravě, kterou navrhují pp. posl. inž. Záhorský a soudr.

Bude-li zamítnuta i tato úprava, budeme o § 31 hlasovati podle zprávy výborové.

O §u 32 budeme hlasovati nejprve v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Štětka a soudr.

Bude-li zamítnuta tato úprava pp. posl. Štětky a soudr., budeme hlasovati o §u 32 v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Taub a soudr.

Nebude-li přijata tato úprava pp. posl. Tauba a soudr., budeme hlasovati o §u 32 podle zprávy výborové.

O §u 33, k němuž není návrhů, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O §u 34 budeme hlasovati především ve znění, které navrhují pp. posl. Štětka a soudr.

Bude-li zamítnuto znění pp. posl. Štětky a soudr., budeme hlasovati o §u 34 v úpravě, kterou navrhují pp. posl. Langr a spol.

Bude-li zamítnuta úprava pp. posl. Langra a druhů, budeme hlasovati o §u 34 ve znění, jež navrhují pp. posl. Taub a druzi svým hlavním návrhem.

Bude-li zamítnuto znění §u 34 podle hlavního návrhu pp. posl. Tauba a soudr., odpadne jeho eventuální návrh k §u 40, ale o §u 34 budeme hlasovati v úpravě, kterou tíž páni poslanci navrhují svým prvým eventuálním návrhem.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP