Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Zierhut, dr Buday,
inž. Dostálek, Horák, Slavíček,
Stivín.
Zapisovatelé: Dubický, Chalupník.
240 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Beneš,
dr. Gažík, dr Srdínko, Šrámek,
dr Tiso, Udržal; za ministerstvo nár.
obrany min. rada dr Vorel.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 66. schůzi
posl. sněmovny.
Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne
19. března 1927, č. 6855/1927-7, že na místo
posl. dr Chvalkovského, který se vzdal poslaneckého
mandátu, povolalo podle §u 56 řádu volení
do posl. sněmovny jako poslance Václava Doležala,
profesora státní vyšší ovocnicko-vinařské
zahradnické školy a legionáře v Mělníku,
a že mu vydalo ověřující list
poslanecký.
Jmenovaný pan poslanec dostavil se do dnešní
schůze.
Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu
v kanceláři sněmovní podepsal slibovací
formuli, přikročíme ke slibu podle §u
22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím
způsobem, že přečtena bude ústavou
předepsaná formule slibovací, pan posl. Doležal
ke mně přistoupí a slovem "slibuji"
a podáním ruky vykoná předepsaný
slib.
Žádám o přečtení slibovací
formule a pana posl. Doležala žádám,
aby přistoupil ke mně vykonati slib. (Poslanci
povstávají.)
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Slibuji, že budu věren republice Československé
a že budu zachovávati zákony a mandát
svůj zastávati podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí.
Posl. Doležal (podávaje předsedovi
ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)
Předseda: Pan posl. Doležal oznámil
současně s klubem poslanců republikánské
strany zeměděl. a malorol. lidu, že stal se
členem tohoto klubu.
Dovolené udělil jsem na dnešní schůze
p. posl. Kleinovi pro neodkladné záležitosti,
na tento týden pí posl. Weberové z
rodinných důvodů, p. posl. Staňkovi
pro neodkladný odjezd, p. posl. dr Slávikovi
pro neodkladné záležitosti.
Lékařské vysvědčení
předložili pp. posl. Krejčí a
Stanislav.
Nemocí se omluvil p. posl. Hrušovský.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Do výboru zdravotnického vyslal klub poslanců
"Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Blatnou
za posl. de Witte; klub poslanců komunistické
strany v Československu posl. Kreibicha za posl.
Dědiče a posl. Kollárikovou za posl.
Landovou-Štychovou.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické
posl. Geršla za posl. dr Dérera; klub čsl.
nár. demokracie posl. Ježka za posl. dr Kramáře.
Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do
výboru zemědělského posl. Hintermüllera
za posl. Krejčího; do výboru živnostenského
posl. F. Matouška za posl. Stanislava.
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der Ungarischen
Nationalpartei" vyslal do výboru iniciativního
posl. Platzera za posl. Wagnera.
Předseda: Došla naléhavá interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Naléhavá interpelace posl. Kreibicha a soudr. ministru
železnic o zvýšení cen režijních
lístků a o slevě dopravného pro roury
z Chomutova do Polska ve spojitosti s bojem mezinárodního
syndikátu rouroven s rourovnami polskými.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Dotazy:
posl. Nitsche a druhů ministrovi financí o neodůvodněném
odnětí prodejny tabáku (č. D 649-II),
posl. Knejzlíka ministru školství a nár.
osvěty, veř. prací a financí o stavbě
státní školy ve Slavoníně u Olomouce
(č. D 650-II),
posl. Bergmanna ministru financí o chování
kontrolora pohr. fin. stráže Karla Krále v
Jalovém Dvoře u Tachova (č. D 653-II),
posl. Janovského a druhů min. předsedovi
o křiklavém způsobu provádění
pozemkové reformy ve Křtomili u Holešova na
Moravě (č. D 655-II),
posl. Wünsche ministru vnitra, že ve Vaňově
u Ústí nad Labem byla nezákonitě rozpuštěna
schůze podle §u 2 (č. D 654-II),
posl. Patzela ministrovi pošt a telegrafů o přijímání
do poštovní služby (č. D 656-II);
posl. Kříže:
ministru školství a nár. osvěty o neblahých
účincích ministerského výnosu
č. j. 19.538/26 ze dne 25. února 1926 (č.
D 657-II),
ministrovi financí a ministrovi soc. péče
o odnětí trafiky vdově po padlém vojínu
v Tušti na Vitorazsku (č. D 658-II).
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Odpovědi:
min. vnitra na dotaz posl. Fedora:
o vyplatení diety Rudolfa Zsemberyho, obyvateľa v
Prešove, bývalého officiála župného
úradu v Prešove (č. D 427-II),
o nevyplatených príspevkoch a platu penzionovaného
okolného notára Gejzu Pethö (č. D 428-II),
o schválení základných pravidiel kath.
Čítajúceho Spolku a Spolku Mládencov
ve Filakove (č. D 490-II);
min. soc. péče na dotaz:
posl. Hrušovského o kolaudačním protokolu
Ondreje Ištvána v Lieskovci (č. D 543-II),
posl. Kurťaka, že byla zamítnuta přihláška
o připuštění k lékařské
prohlídce válečného invalidy Michala
Romana (č. D 545-II);
min. nár. obrany na dotaz posl. inž. Kalliny, aby
Josef Egerer z Bochova, sloužící u náhradní
baterie dělostřeleckého pluku č. 305
v Čes. Budějovicích, byl propuštěn
dříve z vojenské služby (č. D
551-II);
min. financí na dotaz posl. Fedora v záležitosti
penzijnej vdovy Alexandra Váradyho (rodenej Laury Munkácsovej),
vdovy po finančnom tajomníkovi (č. D 569-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
941. Vládní návrh zákona o ročním
kontingentu branců, o náhradní záloze
a o některých změnách branného
zákona.
942. Vládní návrh zákona, kterým
se vláda zmocňuje, aby převzala státní
záruku za úvěr určený k výstavbě
veletržních paláců v Praze.
Předseda: Počátkem schůze bylo
tiskem rozdáno usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
939. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 251 a 321), jímž s mění
a doplňuje ustanovení §§ 185, 221, 233
a 245 obecného horního zákona ze dne 23.
května 1854, č. 146 ř. z.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány a současně přikázány
výboru iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
855. Návrh posl. Tayerle, Hampla, Kleina a soudr. na změnu
a doplnění zákona o závodních
výborech ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a
n.
937. Návrh posl. Leibla, Schweichharta a druhů na
změnu zákona ze dne 27. května 1919, č.
318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným
pachtýřům (Novela IV).
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádost.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádost okres. soudu pro přestupky v Praze ze
dne 12. března 1927, č. T IV 445/27-1, za souhlas
s trest. stíháním posl. Dědiče
pro přestupek podle §u 3 a §u 19 zákona
shromažďovacího(č. J 351-II).
Předseda: Přistoupíme k projednávání
prvního odstavce dnešního pořadu, jímž
je:
1. Zpráva výboru branného o vládním
návrhu (tisk 362) zákona, kterým se doplňuje
a částečně mění zákon
o vojenském kázeňském a kárném
právu, jakož i o odnětí vojenské
hodnosti a přeložení do výslužby
řízením správním (tisk 752).
Zpravodajem je pan posl. Myslivec. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Myslivec: Vážená poslanecká
sněmovno Národního shromáždění!
Jest mým úkolem, abych jménem branného
výboru podal zprávu o vládním návrhu
zákona (tisk 362), kterým se doplňuje a částečně
mění zákon o vojenském kázeňském
a kárném právu, jakož i o odnětí
vojenské hodnosti a přeložení do výslužby
řízením správním. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Branný výbor je jedním z výborů
posl. sněmovny, který se svědomitostí
a parátností opravdu vzácnou vyřizuje
všechny předlohy vládní, které
jemu jsou předkládány. Činí
tak z jednoduché příčiny a z prosté
povinnosti, aby přispěl podle svých nejlepších
sil k obraně vlasti a k uzákonění
všeho, čeho obrana vlasti potřebuje.
Projednávaná předloha zákona není
předlohou, jak se říká, politickou,
není také předlohou ad hoc, to je předlohou
za určitým cílem zpracovanou a vydanou, nýbrž
je prostě souhrnem praktických zkušeností,
jež vyplynuly z dosavadní prakse kárného
a kázeňského řádu.
Dosavadní zákon o kárném a kázeňském
právu mění se touto předlohou ve čtyřech
podstatných bodech.
Prvou významnou změnou je změna obsažená
v §u 6, kde v odst. 4, druhá věta zní:
"Zjistí-li vyšší představený,
že uložený kázeňský trest
byl nepřípustný nebo nepřiměřený
anebo že trestající nebyl oprávněn
jej uvaliti, může trest pozměniti nebo zrušiti."
Tato změna vyplynula, jak jsem již uvedl, z prakse,
kde vyskytly se případy, že z jakési
kolegiality, z přátelství dopadl někdy
výrok kárného výboru tak, že
to neodpovídalo požadavku spravedlnosti, jíž
i v armádě - a zejména v armádě
- musí býti dbáno.
Druhá změna v předloze proti dosavadnímu
zákonu o kázeňském a kárném
právu týká se volebního řádu.
Kárné výbory sestavovány byly dosud
volbami. Volby ovšem prováděny byly tak, že
se prostě odvolily předlohy a kandidátní
listiny, které ministerstvem byvše vypracovány,
byly jednotlivým oddílům vojenským
rozeslány. Vyžadovalo to tak rozsáhlé
činnosti a takového zbytečného nákladu,
že vojenská správa dospěla k přesvědčení,
že je nutno tuto praksi zjednodušiti. O zjednodušení
to zasazuje se v §u 13, odst. 2, jehož druhá
věta zní:
"Předsedu ustanovuje velitelství (úřad),
u něhož jest kárný výbor zřízen,
z důstojníků pověřených
vyšším velitelstvím; členy vybírá
pro každý případ zvláště
velitelství (úřad), u něhož jest
kárný výbor zřízen, ze způsobilých
vojenských gážistů svého obvodu
a co možná ze sídla kárného výboru,
podle pořadu, který stanoví nařízení,
a to tak, aby, pokud je to možno, byl jeden ze členů
práva znalý."
Nebude to na úkor důstojníků nebo
vojínů, kteří budou postaveni před
kárný soud, a to z jednoduché příčiny,
že členy kárného výboru v každé
posádce jmenováni budou nejstarší, a
tedy nejzkušenější a nejváženější
důstojníci této posádky.
Třetí změna, která v platném
dosud zákoně o kázeňském a
kárném právu byla provedena, týká
se zmírnění trestu přiznáním
části požitků. Podle dosavadních
zkušeností zdálo se býti poněkud
tvrdým, aby gážista, nad nímž vynesl
kárný výbor svůj rozsudek, byl zbaven
veškerých svých požitků, a proto
touto novou předlohou umožňuje, aby s rozsudkem
kárného výboru spojena byla možnost
neodníti veškeré požitky, nýbrž
i jenom částečně.
Posléze čtvrtou podstatnou změnou, kterou
tvoří tento návrh zákona, je §
33, ve kterém zase na základě nabytých
zkušeností se stanoví:
"d) bylo-li dodatečně zjištěno,
že se vojenský gážista dopustil ještě
před svým jmenováním zločinu
vůbec, přečinu nebo přestupku spáchaného
ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti a
byl-li proto soudem před svým jmenováním
nebo po něm odsouzen, nebo nedošlo-li k zavedení
trestního řízení soudního neb
k odsouzení pro zločin spáchaný ze
ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti jen
proto, poněvadž tomu překážel důvod,
který zrušuje trestnost činu neb vylučuje
jeho stíhání. Nastalo-li odsouzení
před vznikem Československé republiky, lze
tohoto opatření použíti jen tehdy, byl-li
by dotčený čin trestným i podle zákonů
československých platných v době odnětí
vojenské hodnosti. Nedošlo-li k zavedení trestního
řízení soudního nebo k odsouzení,
lze opatření tohoto použíti jen tehdy,
podá-li příslušný návrh
souhlasně kárný výbor I. stolice a
odvolací kárný výbor."
I v armádě vyskytla se možnost, že se
někdo dopustil zločinu, který byl však
utajen nebo promlčen, a takovýto trestu uniknuvší
jednotlivec dostal se do armády. A tu požaduje předloha
něco, s čím zajisté nejochotněji
bude celá poslanecká sněmovna souhlasiti,
aby totiž byla dána možnost, administrativní
cestou odníti hodnost gážistovi, který
se dopustil zločinu mezitím již promlčeného
nebo nestíhaného.
To jsou ty čtyři podstatné změny.
Přistupuje k nim ještě ve čl. II stať,
ve vládní osnově původně ještě
neobsažená - a to z jednoduché příčiny,
že když návrh tohoto zákona byl sděláván,
nebyl ještě znám platový zákon,
který mezitím byl podán, projednán
a nabyl platnosti. Aby tedy vyhověno bylo tomuto požitkovému
zákonu, pokud se týče označování
jednotlivých kategorií vojenských gážistů
podle terminologie, jak jí užívá zatím
již schválený platový zákon,
byl pojat do této předlohy článek
II, který jest obsažen ve zprávě výboru
branného.
To je v podstatě obsah vládního návrhu
zákona o vojenském kázeňském
a kárném právu, který branný
výbor poslanecké sněmovny již ve schůzi
dne 1. prosince 1926 schválil a mne pověřil,
abych vážené poslanecké sněmovně
doporučil předlohu tuto ke schválení,
což tímto činím. (Souhlas. --
Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda: Podle usnesení předsednictva,
vyhovujícího projeveným přáním,
navrhuji, aby se sloučila rozprava o osnově této,
jakož i o osnovách, které jsou na dnešním
pořadu jako odstavce 2, 3, 4 a 5.
Jsou to:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu (tisk 561) zákona
o volebním právu příslušníků
branné moci a četnictva (tisk 893).
3. Zpráva výboru branného k vládnímu
návrhu (tisk 438) zákona o délce presenční
služby vojenské (tisk 868).
4. Zpráva výboru branného o vládním
návrhu (tisk 728) zákona, jímž se stanoví
mírový počet československého
vojska od 1. října 1927 (tisk 890).
5. Zpráva výborů branného a soc.-politického
k vládnímu návrhu (tisk 849) zákona
o umisťování déle sloužících
poddůstojníků (tisk 894).
Důvodem jest, že tyto všechny osnovy úzce
spolu vnitřně souvisí.
Jsou snad nějaké námitky proti mému
návrhu na sloučení rozpravy o prvých
pěti odstavcích pořadu? (Nebyly.)
Není jich. Rozprava bude tedy sloučena.
Přistoupíme tudíž k odst. 2 dnešního
pořadu:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu (tisk 561) zákona
o volebním právu příslušníků
branné moci a četnictva (tisk 893).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní
jest p. posl. dr Králík. Uděluji mu
slovo.