V těchto Národních jednotách rozhodující
činitelé jsou z českých občanských
stran. (Výkřiky poslanců čsl. strany
nár. socialistické.) Tady, pánové,
vaši zástupcové hraničářů
apelují na vás, abyste neničili hraničářské
posice. Zástupcové vašich organisací
k vám apelují, abyste nerušili volební
právo četníkům a vojenským
gážistům, abyste nepoškozovali československé
menšiny. (Výkřiky: Kdo to podepsal?) Svaz
Národních jednot a Matic. Svaz Národních
jednot a Matic přišel teprve v poslední chvíli.
Pánové měli přijíti dříve
a měli vyvolati aspoň takové hnutí
jako za rudozelené koalice proti tehdejší vládě
pro věci celkem podřadné.
Ale tento průlom do volebního práva, který
vy nyní způsobujete, tento průlom není
posledním. Tytéž důvody, jaké
dnes mluvíte o nutnosti vzetí volebního práva
vojákům, důstojníkům, gážistům
a četníkům, tytéž důvody
budete vy za chvíli uplatňovati u jiných
státních zaměstnanců. Vy nezůstanete
jen u vojáků, u četníků, nýbrž
za nějaký čas vy sem přijdete s novou
předlohou, budete bráti volební právo
policejní stráži, pak vezmete volební
právo finančním zřízencům,
pak půjdete na učitele a zřízence
železniční a poštovní.
Vy se tomu posupně smějete, ale kdybyste si vzali
ke své ruce návrh zákona č. 706, zákon
o přímých daních, a kdybyste tam přelistovali
a došli k §u 2, tam byste nalezli: "Osvobozeni
od důchodkové daně jsou: 1. Hlavy cizích
států, 2. osoby, které mají nárok
na osvobození od daně důchodové, 3.
osoby vojenské a četnické, 4. osoby požívající
přídavků za zranění, pokud
jde o tyto přídavky, 5. - slavná sněmovno
- Státní zaměstnanci, kteří
nemají podle specielních zákonů práva
voliti nebo volenu býti do Národního shromáždění."
(Slyšte! Slyšte! - Různé výkřiky
poslanců čsl. strany nár. socialistické.)
Slavná sněmovno! Táži se pánů
zástupců česko-německé koalice,
které to jsou ty specielní zákony, kterými
se béře státním zaměstnancům
právo voliti nebo volenu býti do Národního
shromáždění? Něco je v župním
zřízeni, kde se mluví o pasivním volebním
právu županů, kterého pozbývají
tímto zákonem, ale vy župní zřízení
chcete zkasírovati. O těch se tedy nedá mluviti.
Vojáci a četníci jsou v oddílu třetím.
Které to jsou specielní zákony, kterými
by bylo odňato volební právo státním
zaměstnancům? Ty ještě nejsou! Jsem
přesvědčen, že vy po této intrice
a po tomto prvním porušení státních
základních zákonů naší
ústavy půjdete dále, že půjdete
proti státním zaměstnancům, jak jste
se zde v zákulisí a docela nevinně a zastrčeně
ve vládní předloze o daních přiznali.
(Výkřiky poslanců čsl. strany nár.-socialistické.)
My jsme o tom přesvědčeni, když pozorujeme
některé vývody různých politiků
občanských stran, že zde nejde jen o to volební
právo příslušníků branné
moci, že tu nejde jen o volební právo četníků,
nýbrž že tu jde o generální útok
proti všeobecnému rovnému hlasovacímu
právu. (Potlesk poslanců čsl. strany nár.-socialistické.)
Pánové, vy nenávidíte všeobecné
rovné hlasovací právo! Vy nemůžete
zapomenouti na onu dobu, kdy byla privilegia, kdy chudý
člověk, sebe chytřejší, neměl-li
majetku a měl-li jen své dvě upracované
ruce, nemohl vykonávati vlivu na samosprávu a stát.
Vy byste rádi, aby se vrátila doba privilegia majetkového,
aby se vrátila chvíle, kdy jen ti, co měli
majetek, rozhodovali! (Souhlas.)
Naši milí kamarádi z tábora nár.
demokracie již o minulých volbách do obcí
r. 1923 dali netajeně na jevo, že všeobecné
rovné hlasovací právo nenávidí.
Tenkráte na nár.-demokratických schůzích
volebních byl rozšiřován tento leták
(ukazuje leták) a na něm je velmi krásný
nápis: "Co nám byl čert dlužen?"
A nár. demokracie tady odpovídá: "2.
Příliš rozšířené
volební právo." Tedy všeobecné
rovné hlasovací právo! (Výkřiky.)
Když potom pozorujeme projevy na různých
sjezdech a konferencích některých občanských
stran, je více než zřetelné, že
jde o plánovitou intriku proti politickým právům
celého národa vůbec a zejména pracujících
vrstev.
Zase pánové vytáhli z hrobu argumenty, které
jsme pochovali r. 1905 v době onoho mohutného zápasu
za všeobecné rovné hlasovací právo.
Už zase se vyskytují tyto důvody, se kterými
se už chodí na schůze. Prý rozhodují
v obcích i ve státě lidé, kteří
docela nic neplatí. (Výkřiky.) Váš
ministr financí p. dr Engliš v rozpočtovém
výboru na podzim minulého roku vyložil, že
78 % všech státních příjmů
plyne z daní nepřímých. Stejný
poměr je také v naší samosprávě.
Stát i samospráva, všechny veřejné
instituce, největší část svých
příjmů sbírají z nepřímých
daní a dávek a ti, kdož platí přímé
daně, nezaplatí je ze svých kapes, nýbrž
je přenesou na své konsumenty! A kdo je největším
konsumentem u nás v republice? Ti, kterých je také
nejvíce, těch 80 % pracujících lidí,
těch dělníků, zřízenců,
gážistů, maloživnostníků,
řemeslníků a malozemědělců.
Ti to musí zaplatiti! Nejen celý účet
státního hospodářství, ale
zároveň celý účet naší
samosprávy!
A najednou byste byli rádi, aby nejpoplatnější
a nejpočetnější činitel byl vyřazen
z volebního práva vůbec. Ale přece
jen ty šedivé a museální teorie, které
jste vytáhli ze starého haraburdí předválečného,
byste proti všeobecnému volebnímu právu
používati neměli.
My jsme československému státu věrně
oddáni, my jsme byli propagátory a hlasateli naší
státní samostatnosti tenkráte, když
mnozí z vás byli jste ještě dobrovolnými
služebníky rakouské positivní politiky
a když jste dokazovali, že všechno dobro přichází
z Vídně od císaře pána. (Veselost.)
Bylo třeba u vás mnohých teprve světové
války, bylo třeba mnohým kriminálu,
aby teprve ve vězeňských kopkách se
probudili a poznali, že jsou na bludných cestách.
My před plnými třemi desetiletími
jsme zvedli zápas za československý stát.
Smáli jste se nám, považovali jste nás
za fanatiky idee! A ke konci světové války
tato veliká idea a myšlenka zvítězila
a celá řada z vás musela se dáti na
pochod těmitéž cestami, které jsme my
po řadu desetiletí za ohromných protivenství
prošlapávali! (Souhlas.) A jestliže jsme
bojovali za tento stát, jestliže jsme ho chtěli,
usilujme o to, aby byl silný a mocný, aby také
měl silnou demokracii, která je jeho jedinou pořádnou
záštitou. Proto chceme také lidovou armádu,
proto se budeme brániti ze všech sil všemu, co
tento stát, jeho demokracii a armádu rozvrací
a rozrušuje! Tím je z velké části
zákon o volebním právu a tím je také
ta určitá nerovnost, která se vnáší
do armády - rozdílná vojenská služba.
Pánové, vy porušujete demokracii, podkopáváte
státní ideu vojáků a četníků.
Špatný příklad jste si vzali ze světové
války! Tam se dokázalo, že ne hrubá
síla, že nejen převaha technického materiálu,
ale v prvé řadě duch rozhoduje! (Potlesk
poslanců čsl. strany nár.-socialistické.)
A vy svým výminečným zákonem
o nerovnosti vojenské služby, o nerovnosti politických
práv, vy svým průlomem do ústavních
svobod ohrožujete ducha armády a podkopáváte
státní myšlenku. Za efemerní, chvilkový,
stranický úsměv vnášíte
nejistotu do právního života občanů
Československé republiky, ba přinášíte
národní neštěstí! Porušujete
ve spolku s Němci a Maďary ústavní svobody
československého národa, které si
v revolučním shromáždění
národ československý, chtěje upevniti
dokonalou jednotu národa, zavésti spravedlivé
řády v republice, zajistiti pokojný rozvoj
domoviny československé, prospěti obecnému
blahu všech svých občanů, hájiti
stát a zabezpečiti svobodu příštím
pokolením, slavnostně prohlásil. (Výborně!
Potlesk poslanců čsl. strany nár.-socialistické.)
Předseda (zvoní): Přerušuji
rozpravu, jakož i projednávání pořadu
vůbec a přikročím k ukončení
schůze.
Sděluji, že z důvodů formálních
- aby mohly býti přikázány výborům
vládní návrhy a usnesení senátu
dnes tiskem rozdané - bude nutno konati dnes ještě
jednu schůzi, i žádám, aby paní
a páni poslanci ze zasedací síně neodcházeli.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala dnes za 7 minut, t. j. v 7 hod. 5 min. večer
s.
1. Druhé čtení osnovy zákona o stavebním
ruchu (tisk 892).
2. Ostatní nevyřízené odstavce pořadu
66. schůze.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.