59. Pozměňovací návrh posl. Horpynky
a druhů:
V §u 8, odst. 2 nechť druhá věta změněna zní:
"Zaměstnanec jest povinen tyto srážky
odevzdati státní pokladně a ručí
za správné provedení tohoto závazku."
60. Pozměňovací návrh posl. dr Keibla
a druhů:
V odst. 2 §u 8 buďtež škrtnuta slova od "Zaměstnavatel"
do "provedení".
61. Pozměňovací návrh posl. Krebse
a druhů:
§ 9 budiž celý škrtnut.
62. Doplňovací návrh posl. Kleina,
Geršla a soudr. k §u 9:
K §u 9 připojen buď jako nový odstavec dodatek:
"Ustanovení tohoto paragrafu nevztahuje se na soukromé
podniky."
63. Pozměňovací návrh posl. Bergmanna,
Davida, Procházky a spol.:
V §u 11 budiž odst. 2 škrtnut.
64. Pozměňovací návrh posl. dr Keibla
a druhů:
Do §u 11 budiž po odst. 1 vložen nový odst. 2:
"(2) Propůjčovatel má
právo do vypsání konkursu pojati zvláštní
ustanovení o osobní způsobilosti a národnosti
uchazečů."
Nynější odst. 2 budiž přečíslován
na 3.
65. Doplňovací návrh posl. Kleina,
Geršla a soudr.:
K §u 11 budiž jako nový odstavec připojen dodatek:
"Ustanovení tohoto paragrafu nevztahuje se na soukromé
podniky."
66. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Geršla a soudr.:
§ 14 budiž celý škrtnut.
67. Pozměňovací návrh posl. dr Keibla
a druhů k §u 14:
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova od "nebo"
až "úřední".
Místo slov od "aby byl" do "obdržel" budiž užito ustanovení:
"aby ten, kdo místo obdržel, podle zákonitých
nebo smluvních předpisů, rozhodných
pro onen služební poměr, dostal výpověď."
Věta od slov "a dotčeného" až
do slova "propustiti" budiž škrtnuta.
V odst. 2 budiž škrtnuta věta od slov "nebo
kdy" až do slova "zjistil".
Odst. 3 budiž škrtnut.
68. Pozměňovací návrh posl. Krebse
a druhů:
V §u 14 budiž škrtnut celý odst. 3.
69. Doplňovací návrh posl. Johanise,
Kleina, Geršla a spol.:
Budiž zařaděn nový § 17:
"§ 17. Všude tam, kde se v tomto zákonu
užívá slova "válečný
poškozenec", je tím, pokud tento zákon
jinak nepodává, rozuměti osoby uvedené
v ustanovení § 1 zákona ze dne 8. dubna 1919,
č. 199 Sb. z. a n."
70. Doplňovací návrh posl. Bergmanna,
Davida, Procházky a spol.:
Budiž vsunut nový § 16 ve znění:
"Všude tam, kde se v tomto zákoně užívá
slova "válečný poškozenec",
jest tím, pokud tento zákon jinak nepodává,
rozuměti osoby, uvedené v ustanovení §u
1 zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 199 Sb. z. a n."
§ 16 v osnově zákona uvedený budiž
přečíslován na § 17.
71. Eventuální pozměňovací
návrh posl. Kleina, Johanise, Geršla a spol.
k §u 17:
Nebude-li přijat náš návrh doplňovací k §u 17, navrhujeme znění:
"Tento zákon nesmí býti na újmu
státním zaměstnancům z řad
válečných poškozenců."
72. Resoluční návrh posl. Mikulíčka
a soudr.:
Poslanecká sněmovna ukládá vládě,
aby do dvou měsíců předložila
poslanecké sněmovně návrh zákona,
jímž se ruší zvláštní
vojenské trestní právo i soudnictví
a všechny vojenské osoby bez rozdílu se podřizují
všeobecnému trestnímu právu a občanskému
trestnímu soudnictví.
73. Resoluční návrh posl. Geršla
a soudr.:
Vláda se vybízí, aby vyhověla resolucím,
které od r. 1922 přijala po třikráte
posl. sněmovna i senát, a předložila
návrh zákona, jímž se upravují
disciplinární a kvalifikační poměry
u četnictva podle zásad služební pragmatiky.
74. Resoluční návrh posl. Bergmanna,
Davida, Špatného a spol.:
Vládě se ukládá, aby v době
nejkratší předložila osnovu zákona,
kterou se upravují kvalifikační a disciplinární
předpisy pro výkonné četnictvo podle
předpisů zákona ze dne 25. ledna 1914, čís.
15 ř. z. (služební pragmatika).
75. Resoluce posl. Špatného, Davida a spol.:
Vládě se ukládá, aby nařízení
podle §u 3 této osnovy před publikováním
předložila poslanecké sněmovně
a jejímu brannému výboru k dobrozdání.
76. Resoluční návrh posl. Špatného,
Davida a spol.:
Vládě se ukládá, aby nařízení
podle §u 3, jímž stanoveny budou podrobnosti
o propouštění přebytečných
branců, především živitelů
rodin, byla před vydáním předložena
k dobrozdání brannému výboru poslanecké
sněmovny.
77. Resoluční návrh posl. Kleina,
Geršla. Johanise a soudr. k §u 17:
Vládě se ukládá, aby zákon
o umísťování déle sloužících
poddůstojníků se neuplatňoval na újmu
státním zaměstnancům z řad
válečných poškozenců.
78. Resoluční návrh posl. Kleina,
Geršla a soudr.:
Vláda se vybízí, aby při provádění
zákona o déle sloužících poddůstojnících
dbala nezaměstnanosti v řadách soukromých
zaměstnanců a nedopustila, aby praxí zákona
o umísťování déle sloužících
poddůstojníků tento neblahý stav nezaměstnanosti
byl ještě zhoršen.
79. Resoluční návrh posl. Horpynky a
druhů:
Vláda se vybízí, aby zákon o umísťování
déle sloužících poddůstojníků
neprováděla tak dlouho, dokud nebude ve sněmovně
projednán a nestane se zákonem a nebude sankcionován
návrh zákona o povinném zaměstnávání
válečných těžkých poškozenců,
který podala vláda.
80. Resoluční návrh posl. G. Navrátila,
Hintermüllera, Malíka, dr Labaje, Tichiho, Zajicka,
Schuberta, Mlčocha a druhů:
Vláda se vybízí, aby při umísťování
déle sloužících poddůstojníků
bylo též plně dbáno zájmů
zejména oněch zaměstnanců, počítajíc
v to i býv. certifikatisty, kteří jsou již
v jakémkoli služebním poměru ve službách
úřadů, ústavů, podniků
a korporací, na něž se zákon o umísťování
déle sloužících poddůstojníků
bude vztahovati.
Při povyšování resp. jmenování
do vyšších kategorií zaměstnaneckých
nechť je brán zřetel na kvalifikaci zaměstnanců
a nikoli jen na pouhý průkaz déle sloužících
poddůstojníků.
81. Resoluční návrh posl. Bergmanna,
Davida, Procházky a spol.:
Vládě se ukládá, aby do šesti
neděl vyhlásila všechny služební
řády k §u 210 platového zákona
čís. 103 Sb. z. a n. z r. 1926 a systemisaci služebních
míst podle §§ 5, 24, 36, 54, 66, 88, 98, 111
a 122 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103
Sb. z. a n.
82. Resoluční návrh posl. Heegera a
druhů:
Vláda se vybízí, aby ještě v
tomto zasedání předložila návrh
zákona o umísťování válečných
poškozenců.
83. Resoluční návrh posl. Krebse a
druhů:
Vláda se vybízí, aby s největším
urychlením podala poslanecké sněmovně
návrh zákona o umísťování
a zaopatření válečných poškozenců.
84. Resoluční návrh posl. Krebse a
druhů:
Ministerstvo nár. obrany se vybízí, aby déle
sloužící poddůstojníky z bývalého
rakousko-uherského mocnářství, jimž
po převratu byly odňaty certifikáty, uvedla
opět v práva podle zákona o umísťování
déle sloužících pod důstojníků.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přečtené pozměňovací,
doplňovací a resoluční návrhy,
podané ke všem pěti osnovám, jsou opatřeny
dostatečným počtem podpisů a jsou
předmětem jednání.
Dokončíme nyní jednání o jednotlivých
odstavcích pořadu, o nichž byla rozprava společná.
Nejprve přistoupíme k doslovu o odst. 1 pořadu:
1. Zpráva výboru branného o vládním
návrhu (tisk 362) zákona, kterým se doplňuje
a částečně mění zákon
o vojenském kázeňském a kárném
právu, jakož i o odnětí vojenské
hodnosti a přeložení do výslužby
řízením správním (tisk 752).
Uděluji slovo k doslovu zpravodaji výboru branného,
p. posl. Myslivcovi.
Zpravodaj posl. Myslivec: Vážená poslanecká
sněmovno Národního shromáždění!
Úkol můj jako zpravodaje k předloze o vojenském
kázeňském a kárném právu,
jakož i k předloze pro stanovení mírového
počtu vojska je velice usnadněn pro mne tím,
že během celé debaty, která o veškerých
projednávaných předlohách byla vedena,
právě obě předlohy, o kterých
jsem referoval já, byly v nejmenší míře
předmětem výtek a stesků vážených
pánů členů této sněmovny,
kteří se debaty zúčastnili.
Až na nepatrnou výjimku, a to při samém
závěru debaty, kdy byla kritisována předloha
o vojenském kázeňském a kárném
právu, nebyly proti předloze proneseny podstatné
námitky. Dokonce pan posl. Bergmann ve své
řeči přiznal jisté zlepšení
předlohy o kázeňském a kárném
právu. Ovšem na druhé straně mínil,
že v některém směru je také zhoršení,
a v tomtéž smyslu nesly se i vývody pana posl.
Davida, který stěžoval si na ustanovení
§u 13, nad kterým - pravil se musí až
hlava zatočiti.
Konstatuji, že mne tento celkový souhlas s projednávanými
předlohami příliš nepřekvapil,
poněvadž když již 1. prosince minulého
roku první z těchto předloh v branném
výboru byla projednávána, skutečně
byla ještě hladším způsobem vyřízena,
takže tenkráte skoro žádných námitek
proti ní uvedeno nebylo. Přece však byly podány
některé pozměňovací návrhy
po případě zamítací a je mojí
povinností jako zpravodaje, abych k těmto návrhům
zaujal stanovisko.
První je návrh pana posl. Bolena, který
navrhuje, aby místo kárného výboru
- návrh byl v doslovném znění přečten
- nastoupily výbory vojáků volených
všeobecným rovným a tajným hlasovacím
právem. I když předpokládám,
že návrh byl vážně míněn,
musím se vysloviti proti němu, poněvadž
pochází z ovzduší, ze kterého
celá politika evropská a světová dávno
jest již pryč. Vyslovuji se tedy proti tomuto návrhu.
Druhý návrh učinili pp. posl. Mikulíček
a soudr. Žádají v něm, aby do 2
měsíců předložila vláda
návrh na zrušení vojenského trestního
práva a soudnictví a aby podřídila
záležitosti vojenské všeobecnému
trestnímu právu a trestnímu soudnictví
občanskému. (Posl. Mikulíček: Já
jsem to nepodal!)
Prosím, p. posl. Mikulíček praví,
že to nepodal. Jsem tedy patrně mylně informován,
poněvadž zde mám dokonce na stroji vyklepaný
návrh posl. Mikulíčka a soudr., ve
kterém se praví (čte): "Poslanecká
sněmovna ukládá vládě, aby
do dvou měsíců předložila poslanecké
sněmovně návrh zákona, jímž
se ruší zvláštní vojenské
trestní právo i soudnictví a všechny
vojenské osoby bez rozdílu se podřizují
všeobecnému trestnímu právu a občanskému
trestnímu soudnictví."
Jelikož bezprostředně p. posl. Mikulíček
zapírá tento návrh jako svůj,
myslím, že tím spíše jest bezpředmětný.
(Veselost.)
Vážené Národní shromáždění!
Dále je zde návrh pp. posl. Geršla,
Hampla a soudr., kteří prostě navrhují,
aby se přes osnovu tisk 752 přešlo k pořadu.
To jest ovšem návrh naprosté negace, kdežto
my jsme stoupenci positivního tvoření a práce,
a proto navrhuji zamítnutí tohoto návrhu.
Tíž pp. posl. Geršl, Hampl a soudr.
podali návrh eventuelní, kdyby návrh na přechod
k pořadu byl zamítnut, na změnu ve čl.
I, § 13, odst. 2 v tom smyslu, aby místo slov ze "způsobilých"
vojenských gážistů, bylo do zákona
pojato ze "zvolených".
Tentýž návrh s jistými obměnami
podali také pp. posl. David, dr Patejdl,
Špatný a spol.
Konstatuji, že předložená osnova zákona
je ovocem zkušeností, kterých nabyla vojenská
správa s kárnými výbory. A poněvadž
se přesvědčila ve všech případech,
že formální návrhy, které z ministerstva
bývaly rozesílány, vždycky en bloc byly
přijaty a schváleny, tedy za účelem
zjednodušení - to je čistě jen formální
důvod a my se přece všude snažíme,
aby to přílišné byrokratické
psaní, pokud možno odpadlo, aby se věci vyřizovaly
krátce, jasně a správně - (Výkřiky.
- Hluk.) vojenská správa sledovala svým
návrhem tendenci, aby členové kárných
výborů byli jmenováni ze starších
důstojníků a starších členů.
(Posl. Kreibich: Mohla by jmenovat také poslance a senátory!)
O tom jmenování poslanců a senátorů
bychom si mohli jedenkráte také promluviti a byla
by to velmi zajímavá kapitola. (Veselost.)
Ale, vážená poslanecká sněmovno,
věc je vážná. Já bych řekl
tolik: Musím míti ke každému důstojníku
tolik důvěry, že je to muž čestný,
že náš důstojnický sbor sestává
z lidí čestných a správných,
že každému z těch důstojníků,
je-li formálně zvolen anebo ustanoven, můžeme,
když bude členem kárného výboru,
tolik důvěřovati, že bude souditi ve
smyslu práva a spravedlnosti eventuelní přestupky
svých kolegů.
Dále jest zde doplňovací návrh pp.
kolegů Davida, dr Patejdla, Špatného
a spol.... (Hluk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Myslivec (pokračuje): ... ve kterém
se žádá: "Členy kárných
výborů pro závěrečná
jednání proti vojenským gážistům
mimo služební třídy buďte mimo
předsedy a jednoho důstojníka, znalého
práva, nebo důstojníka zbraní, vesměs
rotmistři." To se zákona vlastního netýká,
nýbrž to bylo již v předchozím
zákoně pojato do prováděcích
nařízení a v prováděcích
nařízeních dosavadních, a tedy dosud
platných, je postaráno o to, běží-li
o záležitost rotmistra před kárným
výborem, aby také rotmistři v kárném
výboru zastoupeni byli, ale aby tam vedle předsedy
a práv znalého důstojníka byli zastoupeni
jenom rotmistři, ... (Hluk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Myslivec (pokračuje): ... proti tomu
se vojenská správa staví prostě z
důvodu, že chce, aby jakási universalita zavládala
i ve složení kárných výborů,
aby posuzován byl se všech hledisek eventuelní
delikt nebo nedopatření, kterého se rotmistr
dopustil. Ale jistě i v příštích
prováděcích nařízeních
bude rozhodně pamatováno, aby rotmistři v
kárném výboru, který o záležitostech
rotmistrů bude jednati, zastoupeni byli. Proto pokládám
tento návrh za bezpředmětný, jelikož
je mu již vyhověno, a navrhuji také jeho zamítnutí.
Páni posl. Bergmann, David, Špatný
a spol. podali návrh, aby vláda vydala zákonnou
osnovu o úpravě kvalifikačních a disciplinárních
předpisů pro výkonné četnictvo.
Vážená poslanecká sněmovno Národního
shromáždění! Tato předloha se
četnictva vůbec netýká a tedy myslím,
že bude lépe na místě, aby tento návrh
hleděli páni navrhovatelé uplatniti u té
předlohy, až se bude jednati o nějakou předlohu,
která specielně o předpisech četnických
jednati bude. Ale poněvadž tato předloha se
četnictva vůbec netýká, navrhuji,
aby, tento návrh byl rovněž zamítnut.
(Výkřiky.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Myslivec (pokračuje): Páni
posl. Muna a soudr. učinili návrh, aby se
přešlo přes návrh o stanovení
mírového počtu vojska k dennímu pořádku.
Já zase navrhuji, aby se přešlo k dennímu
pořádku přes návrh p. posl. Muny.
(Veselost.)
Konečně navrhují páni posl. Špatný,
David a spol. předložiti předlohu o
propouštění přebytečných
branců k dobrozdání brannému výboru.
Uznávám, že tento návrh je velmi uvážení
hodný a že bych za normálních poměrů
skutečně tento návrh doporučil k uvážení.
Ale račte, vážení páni členové
poslanecké sněmovny, uvážiti, že
tento zákon, kterým se stanoví mírový
počet vojska, bude platiti pouze do 1. října
1928, a poněvadž zítra snad již bude míti
poslanecká sněmovna příležitost
projednávati zákon o náhradní záloze,
kterýžto zákon pak nastoupí, t. j. bude
potom stanovovati počet vojska v mírovém
stavu po 1. říjnu 1928, a poněvadž tedy
jde jenom o lhůtu několika měsíců,
myslím, že jinak velmi vážný a
velmi uvážení hodný návrh stává
se tím rovněž bezpředmětným
a proto k urychlení vyřízení záležitosti
navrhuji zamítnutí. A tím svůj referát
končím. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Nebude-li námitek,
dám nyní postupně slovo pp. zpravodajům
o odst. 2, 3, 4 a 5 pořadu k doslovům. (Námitek
nebylo.)
Námitek není. Budeme tedy takto postupovati.
Přistoupíme nejprve k doslovu o odst. 2 pořadu:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu (tisk 561) zákona
o volebním právu příslušníků
branné moci a četnictva (tisk 893).
Uděluji slovo zpravodaji výboru branného,
jímž jest p. posl. dr Králík.
Zpravodaj posl. dr Králík: Slavná
sněmovno! Ve svém referátu přednesl
jsem důvody, pro které rozhodla se vláda
předložiti návrh zákona o volebním
právu příslušníků branné
moci a četnictva, tedy návrh, o kterém máme
nyní přistoupiti k hlasování. Než
se tak stane, dovolte, abych vyvrátil některé
vývody pánů řečníků
proti této předloze.
Hlavní výtka, která se proti této
osnově ozývala, byla, že porušuje se prý
tímto návrhem ústava. Výtka tato byla
činěna se všech oposičních stran,
a dovolte, abych při této příležitosti
poděkoval ctěné oposici za její obavy
o naši ústavu. Prohlašuji jménem stran
většiny, že naše strany nedopustí
nikdy, aby ústava byla porušena. (Výkřiky
na levici.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr Králík (pokračuje):
O tom, že obavy jejich z porušení ústavy
i tímto zákonem, který má býti
odhlasován, jsou liché a neodůvodněné,
obšírně promluvil kol. dr Halla a bylo
by vyvrácení námitek odpůrců
pouze opakováním jeho vývodů.
Kol. Špatný projevoval obavu o osud šesti
poslaneckých mandátů a o osud tří
senátorských mandátů, které
prý následkem zrušení volebního
práva příslušníků branné
moci a četnictva ztratí strany československé
a které přijdou prý ve prospěch národnosti
maďarské a národnosti německé.
Slavná sněmovno! Ve svém referátu
jsem uvedl, že ve voličských seznamech bylo
zapsáno 70.000 vojáků jako voličů
do poslanecké sněmovny a 20.000 vojáků
jako voličů do senátu. I kdyby všichni
tito volili a volili strany československé, nemohu
se dopočítati, jak by bylo možno, aby 60.000
voličů zvolilo 6 poslanců a 20.000 voličů
3 senátory.
K výtkám pana posl. dr Dérera o projednání
osnovy v ústavně-právním výboru,
které učinil, pokud se týče postupu
ve výboru, dovoluji si podotýkati, že v ústavně-právním
výboru jako referent mluvil jsem o tom, že záložníci
neztrácejí pasivního práva volebního,
(Výkřiky čsl. soc.-demokratických
poslanců: To není pravda!) i když konají
činnou službu vojenskou, že pasivní právo
volební... (Posl. Remeš: Proč se nestavíte
za to, co jste řekl?) Pane kolego, vy jste tam nebyl.
(Posl. dr Meissner: Jen se přiznejte, že jste to
řekl, já jsem s vámi mluvil a dokázal
jsem vám chybu!) Já jsem, pane doktore, mluvil
o pasivním právu. (Výkřiky čsl.
soc.demokratických poslanců.)
Dovolte mně, abych pronesl několik slov k pozměňovacím
návrhům, podaným k této předloze.
Páni poslanci strany komunistické chtějí,
aby vojsku bylo dovoleno zúčastniti se bez jakéhokoliv
omezení života politického, družstevního,
aby si mohlo samo vydávati časopisy, aby si mohlo
zřizovati spolky. Pánové, my chceme míti
pevnou armádu, neochvějnou armádu, ale žádný
spolek. (Výkřiky a odpor poslanců komunistických.)
Rovněž se vyslovuji proti přijetí návrhu,
aby tato osnova byla přikázána brannému
výboru, aby ji posoudil se stanoviska vojenského,
dále, aby byl návrh vrácen ústavně-právnímu
výboru k posouzení, zda není v rozporu s
ústavními zákony. To bylo prodebatováno
již v ústavně-právním výboru
a veškeré námitky byly vyvráceny. (Předsednictví
se ujal předseda Malypetr.)
Vyslovuji se dále proti přijetí návrhu,
aby v názvu a uvozovací formuli bylo označení
zákona jakožto ústavního, a konečně
vyslovuji se proti přijetí ostatních pozměňovacích
návrhů a resolucí k této osnově
zákona podaných a doporučuji slavné
sněmovně přijetí návrhu ve
znění zprávy výborové. (Výborně!
Potlesk.)