979. Interpelace:
I. posl. Roschera, Schäfera a druhů min. obchodu,
průmyslu a živností a soc. péče
o opatřeních proti úpadku sklářského
průmyslu na Jablonecku a Tanvaldsku,
II. posl. Brodeckého a soudr. min. vnitra ve věci
zkracování výkonných četnických
gážistů v právu na pragmatikální
dovolenou,
III. posl. dr Gátiho, Mondoka, Sedorjaka a soudr. vládě
o pověstech o zamýšleném útoku
na sebeurčovací právo Zakarpatské
Ukrajiny v souvislosti se zavedením zemského zřízení,
IV. posl. Krebse a druhů min. financí, že vál.
poškozenec Řehoř Günzel byl několikráte
odmítnut, když se ucházel o účastenství
v trafikách a že se bez důvodu dává
přednost jiným uchazečům,
V. posl. Stivína, Tayerle a soudr. min. soc. péče,
obchodu, veř. prací a vnitra o událostech
v okresech tanvaldském, jabloneckém a železnobrodském,
jakož i o vládních opatřeních,
VI. posl. Tayerle a soudr. min. financí o zdanění
pivovarství,
VII. posl. inž. Junga, Krebse a druhů min. spravedlnosti
a min. vnitra o censurní praxi polic. ředitelství
v Ústí n. L. a stát. zastupitelství
v Litoměřicích, pokud jde o časopis
"Tag" ze dne 8. února 1927,
VIII. posl. Kleina, Brodeckého a soudr. min. vnitra a spravedlnosti
o konfiskaci "Četnického Obzoru" č.
6 ze dne 15. března 1927,
IX. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra, že
karlovarská stát. policie dávajíc
svolení k žádosti mladé generace německé
nár. strany pořádati společenský
"Německý večer" postupovala nezákonně,
X. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o článku
opavského stát. zástupce dr Glossa v "Národě",
XI. posl. dr Schollicha, Matznera a druhů min. pošt
a telegrafů o odnětí schránek na dopisy
v Bruntále,
XII. posl. Horpynky, Simma a druhů předsedovi vlády
o repatriaci býv. válečných zajatců
z Ruska na státní útraty,
XIII. posl. Horpynky a druhů min. financí, že
berní úřady ohrožují existenci
živnostníků.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány Zápisy o 66. až 70. schůzi
posl. sněmovny.
Dále byly počátkem schůze tiskem rozdány
Těsnopisecké zprávy o 68. až 71. schůzi
posl. sněmovny.
Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 12. března
1927, č. T IV 444/27/1, za souhlas s trest. stíháním
posl. Školy pro přestupek podle §u 3 a
§u 19 zákona shromažďovacího ze dne
15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (č. J 350-II),
sedrie v Košicích ze dne 17. března 1927, č.
Tk III 483/27/2, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 5. dubna 1927, č. 3654/27,
za souhlas s trest. stíháním posl. Matíka
pro přečiny podle §u 14, č. 3 zákona
na ochranu republiky a §u 4, odst. II zák. čl.
XL z r. 1914 (č. J 361-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 1. dubna 1927, č. TI
XVII 139/27/9, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 4. dubna 1927, č. 3587/27, za
souhlas s trest. stíháním posl. Surovjaka
pro přečin pomluvy podle §u 1, §u
3, odst. II, č. 1, 2, §u 9, č. 6 zák.
čl. XLI z r. 1914 (č. J 362-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 1. dubna 1927. č. TI
XVII. 6/27/7, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 6. dubna 1927, č. 3588/27, za
souhlas s trest. stíháním posl. Siváka
pro přečin pomluvy podle §u 1, §u
3, odst. II, čís. 1 a 2, §u 9, č. 6
zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 363-II),
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 7. dubna 1927,
č. T IV 532/27/1, za souhlas s trest. stíháním
posl. Čermáka pro přestupek podle
§u 3 zákona shromažďovacího ze dne
15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (č. J 364-II),
okr. soudu na Král. Vinohradech ze dne 13. dubna 1927,
č. T 459/27-2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek podle §u 3, §u
19 zákona shromažďovacího (č. J
365-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 6. dubna 1927, č. Tk
XIII 416/27/3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 12. dubna 1927, č. 3941/27,
za souhlas s trest. stíháním posl. Bečko
pro přečin pomluvy podle §u 1, §u
3 odst. II, čís. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák.
čl. XLI z r. 1914 (č. J 366-II),
zem. trest. soudu v Brně ze dne 9. dubna 1927, č.
Tk XII 1092/27/2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Jurana pro přečiny podle §u 283
a §u 284 tr. z. a přestupky podle §u 314 tr.
z. a §u 3 a §u 19 shromažďovacího zákona
(č. J 367-II),
zem. soudu v Opavě ze dne 17. dubna 1927, č. Tk
IX 396/27/5, za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Koberga pro přečin rušení
obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona
na ochranu republiky (č. J 368-II).
Předseda: Zápisy o 70. až 74. schůzi
byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány
písemné námitky, jsou schváleny podle
§u 73 jedn. řádu a budou podle téhož
paragrafu vytištěny.
Přistoupíme k projednávání
prvního odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu (tisk 920) zákona o
poplatkových úlevách při splynutí
(fusi) nebo při přeměně právního
útvaru některých podniků (tisk 958).
Zpravodajem jest p. posl. dr Samek. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Samek: Slavná sněmovno!
Při mnohotvárnosti a mnohočetnosti podniků
societních není řídkou změna
v organisaci nebo v právní formě takového
podniku societního. Tím rozumíme akciové
společnosti, společnosti s ručením
obmezeným, společenstva neboli družstva hospodářská
a výdělková, různé spolky vzájemné
a podobné podniky, tedy souborným názvem
society. Těchto societ je dnes v hospodářském
našem podnikání velmi značný
počet. Četné jsou případy splynutí
dvou nebo i více takových societních podniků
v jeden a rovněž tak četné jsou případy
přeměny society v jiný právní
útvar societní. To bylo v dobách normálních
a bude to i napříště. Hospodářsky
může z takového splynutí neboli fuse,
jakož i z přeměny vzniknouti prospěch,
lepší organisace, pokrok, ale ani když není
záruky, že očekávaný úspěch
se dostaví s naprostou jistotou, nebylo by jistě
moudré tuto možnost ztěžovati nebo ji
dokonce znemožňovati. Vždyť ztížení
je již samo dáno obšírnými právními
formalitami, a kdyby k tomu přistoupilo ještě
ztížení značnými poplatky a dávkami,
po případě likvidačními daněmi,
tedy zatížení finančními břemeny,
bylo by slučování nebo přeměňování
societ v jiný právní societní útvar
v četných případech vůbec zmařeno.
Odtud tedy plyne snaha, fuse a přeměny co možná
usnadňovati úlevami poplatkovými, po případě
i daňovými. Snaha tato projevuje se zejména
velmi naléhavě v dobách mimořádných,
a takovouto mimořádnou dobu prožili jsme po
převratě a prožíváme ji i dále.
Je ostatně i veřejným zájmem, aby
societní podniky - a mezi takové patří
jmenovitě největší podniky, zejména
podniky zabývající se exportem - vyzbrojeny
byly všestranně, zejména proti cizí
konkurenci, a poněvadž za dnešních poměrů
je těžký zápas o chléb v podnikání
a ještě těžší zápas
na zahraničních trzích, je zajisté
zájmem také státním, aby umožňoval
societním, zejména velkým podnikům
vše, co by přispělo k jejich zdokonalení
a lepší organisaci.
Z těchto důvodů vláda již po
převratě rozhodla se podati návrh zákona
o úlevách poplatkových a daňových
při fusích a při přeměně
různých společenských a společenstevních
útvarů. Z té myšlenky vznikl zákon
ze 4. července 1923. Zákon platil jen krátkou
dobu, byl prodloužen zákonem z r. 1924 a opětně
prodloužen i doplněn zákonem z r. 1926. Přítomný
návrh zákona je tedy v podstatě zase prodloužení
právního stavu, který již trval. Ratio
legis zůstává stejná jako u předchůdců,
to jest usnadniti fuse a přeměny podniků
societních z důvodů hospodářských
za účelem umožnění sanace a lepší
organisace provozu, poněvadž roztříštěnost
je namnoze překážkou pokroku a zdokonalení.
Stejný účel sleduje se také jinými
zákonnými opatřeními, především
zákonem o dani z obratu, kterýžto zákon,
platný do konce r. 1929, osvobozuje od daně z obratu
převody souboru věcí a práv, tvořících
majetkovou podstatu podniků veřejně účtujících,
společností s ručením omezeným
a komandit, slučovaných, nebo podniků právovárečných
měšťanstev, přeměňovaných
v akciové společnosti.
Dále ke stejnému účelu míří
také ustanovení odst. 2 §u 80 zákona
o přímých daních osobních,
který jedná o zvláštní dani výdělkové,
neboť zde se poskytuje osvobození od dodatečného
zdanění reserv touto daní při fusích
a přeměně právních útvarů.
Tato zákonná opatření mají
tedy za účel usnadňovati fuse a přeměny
podniků. Praktické kruhy ukazovaly však, že
tato ustanovení sama o sobě nestačí
a že je zapotřebí ještě na nějakou
dobu prodloužiti zákon o úlevách poplatkových,
které platily až dosud. Poradní Sbor pro otázky
hospodářské, který touto otázkou
se zabýval, doporučil vydání tohoto
zákona, ovšem s některými změnami.
Vláda vyhověla tomuto volání. Podala
návrh, rozpočtový výbor zkoumal tento
návrh a uznal, že je to návrh účelný
a že ho může doporučiti ku přijetí
slavné poslanecké sněmovně.
Podotýkám, že v praxi se mohou naskytnouti
tyto případy:
Především, že by akciová společnost
některá splynula s jinou akciovou společností,
dnes již existující. Účinek by
byl, že zanikne akciová společnost dřívější,
a akciová společnost nová pravděpodobně
se zvětší.
Jiný případ: Společnost s ručením
omezeným splynula by s akciovou společností,
rovněž již existující, při
čemž společnost s ručením omezeným
by zanikla a akciová společnost, se kterou splynutí
nastalo, by se zvětšila.
Rovněž může nastati případ,
že by pravovárečné měšťanstvo
splynulo s akciovou společností. Zaniklo by, kdežto
akciová společnost by se zvětšila.
Nebo jiný případ: Společnost s ručením
omezeným splynula by s jinou společností
s ručením omezeným, dnes existující.
Rovněž další případ: Společnost
s ručením omezeným splynula by s družstvem
hospodářským a výdělkovým.
Další případ je, že by družstvo
hospodářské a výdělkové
splynulo s jiným družstvem hospodářským
a výdělkovým, po případě
by mohlo nastati splynutí nejen mezi dvěma družstvy,
nýbrž mezi celou řadou družstev.
Nebo jiný případ: Spořitelna by se
spojila s jinou spořitelnou, nebo veřejně
účtující ústav peněžní
by splynul s jinou spořitelnou, nebo jiným veřejně
účtujícím peněžním
ústavem. Mohlo by se také státi, že
splyne okresní hospodářská záložna
s jinou okresní hospodářskou záložnou,
nebo okresní hospodářská záložna
se spořitelnou, nebo že by náhradní
ústav pojišťovací splynul se Všeobecným
ústavem pensijním pro pojištění
soukromých zřízenců.
To by byly asi případy fusí, které
mohou nastati. Vedle toho zákon pamatuje také na
případy přeměn. Já jen některé
případy takové vypočtu. Je tu na př.
přeměna, když by veřejně účtující
podnik peněžní nebo jakýkoliv veřejně
účtující podnik - na př. akciová
společnost nebo společnost s ručením
omezeným, nebo právovárečné
měšťanstvo - přeměnil se v jinou
akciovou společnost, nebo kdyby společnost s ručením
omezeným se přeměnila na družstvo hospodářské
a výdělkové, nebo kdyby pojišťovací
spolek vzájemný přeměnil se na akciovou
společnost nebo na jiný útvar, na př.
družstevní a pod. Těch příkladů
praktických může býti velice mnoho.
Úlevy poplatkové, po případě
daňové, které mohou přijíti
v úvahu, jsou několikeré. Především
poplatky smluvní, které podle povahy věci,
jde-li o velké majitele, mohou býti dosti značné.
Poplatek z vydání akcií nebo z vydání
podílů, t. zv. poplatek emisní, poplatek
z převodu movitostí a nemovitostí, poplatek
vkladní za vklad práv věcných do knih
pozemkových, dávka z přírůstku
hodnoty, která může býti podle okolnosti
velice značná, rovněž poplatek ekvivalentní
a j. Jak jsem se již o tom zmínil, rozsah úlev
není všude stejný a proto bylo nutno i v tomto
novém zákoně upraviti různé
případy přeměn a fusí zvláště.
Není to tedy vyřízeno jednotným zákonem,
nýbrž tak, že zákon má celou řadu
kasuistických ustanovení, jak tomu bylo dříve.
Rozpočtový výbor projednal vládní
návrh zákona tisk 920 a, jak jsem již řekl,
v zásadě jej schválil. Usnesl se jen na některých
změnách, které uznal za účelné.
Především v §u 2 navrhuje, aby doplněno
bylo ustanovení vládního návrhu v
řádce čtvrté za slovem "obmezeným"
slovy "nebo právovárečné měšťanstvo",
a to z toho důvodu, poněvadž v původním
vládním návrhu tato právovárečná
měšťanstva zahrnuta nebyla, ačkoliv není
důvodů vylučovati je z těchto výhod.
Tatáž změna provedena byla v důsledku
toho též u §u 3, v odst. 2.
V tomto paragrafu jsou dále některé stylistické
změny, které nemají zásadního
významu.
Důležitější jest změna v
§ 11, kde letopočet vládního návrhu
1928 nahrazuje se letopočtem 1929, tedy týmž
letopočtem, který jest u zákona o dani z
obratu. Tomuto novému zákonu bude vyměřena
tatáž doba platnosti, jaká je vyměřena
zákonu o dani z obratu.
Konečně je důležitý doplněk
u §u 7, který se vztahuje na okresní hospodářské
záložny. V původním vládním
návrhu nebylo totiž pamatováno na možnost,
že by okresní hospodářská záložna
splynula s jinou okresní hospodářskou záložnou,
což v důsledku opatření nazvaných
reformou veřejné správy může
se stát.
Doplněk, totiž nový odst. 2. zní: "Stejné
ustanovení platí, splyne-li okresní hospodářská
záložna nebo jiný veřejně účtující
peněžní ústav s jinou takovou záložnou".
Nevyřešena zůstala otázka t. zv. vzájemných
pojišťoven. Pojišťovny domáhaly se,
aby stejné úlevy byly přiznány vzájemným
pojišťovnám, jestliže spojují se
s jinými vzájemnými pojišťovnami
nebo přeměňují se na jiné pojišťovací
útvary, na př. akciovou společnost. Ačkoliv
jest na snadě podporovati splynutí a fusi i v tomto
oboru, kdyby se z důvodů sanačních
nebo z důvodů ekonomisace provozu jevila toho potřeba,
ukázalo se při podrobnějším studiu
této otázky, že jsou v cestě právní
závady, jednak v předpisech pojišťovacího
regulativu, jednak také v různostech předpisů
platných pro země historické a pro Slovensko.
Konečně bylo by třeba tuto otázku
ještě podrobněji prostudovati a vzíti
v úvahu zejména konkretní případy,
aby bylo možno obsáhnouti a seznati, jak daleko ty
které úlevy by měly na tomto poli jíti.
Z těchto důvodů nenavrhl rozpočtový
výbor pojetí vzájemných pojišťoven
pod ustanovení tohoto zákona a zůstavuje
řešení této otázky pro budoucnost.
Rozpočtový výbor navrhuje slavnému
plenu, aby návrh vládní se změnami,
na kterých se rozpočtový výbor usnesl
a které jsem si dovolil přednésti, schválilo.
(Výborně!)
Předseda (zvoní): K této osnově
jsou přihlášeni řečníci.
Zahájím proto rozpravu.
Dříve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická byla stanovena
30 minutami. (Námitek nebylo.)
Námitek není, navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti"
pp. posl. Klein a Kreibich.