Středa 15. června 1927

Jde nyní o další otázku, komu zabrané lesy Státním pozemkovým úřadem převzaté mají býti přiděleny. § 10 zákona přídělového mluví řečí jasnou. Ve spojení s ostatními ustanoveními zejména zákona záborového je nad slunce jasno, že půdu lesní, kterou stát nepodrží pro své vlastní účely, má přiděliti především obcím, jednotlivcům jen výjimečně. Ale velectění, jak je vzdálena prakse Státního pozemkového úřadu tohoto jasného znění zákona! Pozemkový úřad přiděluje lesní půdu jednotlivcům. Bylo konstatováno na jednom odborném shromáždění lesnickém v Brně, že Státní pozemkový úřad po drobných přídělech jednotlivcům přidělil již ze zabraného majetku lesního na 130. 000 ha, což nebylo se strany pozemkového úřadu popřeno. Možná, že to není 130. 000 ha, možná že to je výměra menší, ale vždycky tak ohromná, že se přece jen podstatně dotýká našeho lesního majetku a že musí býti proti této praksi co nejrozhodněji protestováno. Výjimky - ano. Výjimek zajisté budeme si přáti. Půjde-li na př. tam, kde nebude interesu o les se strany obce nebo státu, o zachování nějakého památného polesí nebo o zbytek našich starých polabských doubravin, které jsou přímo reservacemi našeho ptactva a různých druhů živočišstva, jinde již se nevyskytujících, zajisté pod náležitými kautelami nebude moci býti překážek pro příděl menší části lesa soukromníku. Ale pravidelně, dokonce převážně postupovati tímto způsobem, jak vidíme v praksi Státního pozemkového úřadu, nelze. to se příčí zákonu a to je také v rozporu se zájmem lesa.

Ovšem nejen jednotlivci činí si zálusk na naše lesní hospodářství. Tvoří se výdělečné společnosti, různá družstva, která s podstatou družstevnictví nemají nic společného - družstva starousedlých - a ti všichni domnívají se, že lesní reforma je vítanou příležitostí pro výnosnou spekulaci. Jestliže Státní pozemkový úřad jednotlivcům nesmí přiděliti les, poněvadž se to příčí zákonu, nesmí přiděliti les ani výdělečným společnostem. Otázka družstev lesních byla v posledních letech podrobena všestrannému posouzení. Odborná kritika postavila se vůči těmto lesním družstvům na stanovisko naprosto zamítavé. Neznám jediného lesního odborníka, který by stál na straně propagátorů lesních družstev. Prof. dr Horáček, bývalý ministr financí a tehdy příslušník strany republikánské, který je nositelem myšlenky lesních družstev, velmi vážně varuje před tím experimentem, předpovídaje mu krach. Velectění pánové, ovšem tato družstva, nedemokraticky složená, byla by jen pláštíkem monopolních společností producentských. Je, myslím, velmi zásadní rozdíl mezi družstvy, jak je budujeme my, kde podílníci požívají rovných práv a kde vyšší interes je vedoucím vodítkem, a družstvy nedemokratickými, tak jak je budují agrární, buržoasní producenti. To nejsou korporace - řekl bych - vyššího sociálního složení a vyššího sociálního významu. To jsou monopolní společnosti producentské, které si velmi často v ničem nezadají s velkoprůmyslovými kartely, a myslím, že bylo by neodpovědné do rukou těchto společností vložiti valnou část našeho lesního bohatství.

Zcela zvláštní kapitolou jsou družstva starousedlých, která vyžadují příděly lesů v náhradu za lesy bývalých obecních statků, které podle zákona se staly obecním kmenovým jměním. Ten, kdo žádá, aby těmto družstvům starousedlých byly lesy přiděleny, žádá obnovu obecních statků se všemi jeho škodlivými následky a výstřelky. Opět by bylo obyvatelstvo venkovské rozděleno na dvě kasty: na třídu privilegovaných účastníků užitku z takového lesa a na třídu obyvatelstva, které by patrně těžce úpělo pod monopolním vlastnickým právem starousedlých k takovému lesu. Zamítavě se musíme postaviti proti takovému projektu, poněvadž se nesnáší ani se zásadou občanské rovnoprávnosti, tím méně se zájmy řádného hospodaření lesního.

Velectění pánové a dámy! Trváme na zákoně záborovém a přídělovém a budeme žádati, aby Státní pozemkový úřad jasné jeho znění respektoval. Budeme se domáhati, aby všechny lesy republiky byly podrobeny řádné odborné správě. Řekl jsem již, že nevidíme důvodu, proč by jeden les měl býti podřízen veřejnoprávnímu dozoru, kdežto jiný les měl by trpěti drancováním svého vlastníka. To jest otázka hospodaření v lesích selských, to jest otázka hospodaření v drobných lesích obecních.

Budeme žádati, aby byly náležitým způsobem uplatněny zájmy zaměstnanců lesů a zájmy obyvatelstva. Jakým způsobem je třeba chrániti zájmy obyvatelstva ve příčině užitku lesů a styku s lesem, o tom jsem již mluvil. Rád bych řekl ještě několik slov o tom, čeho je třeba žádat ve příčině hospodaření v lesích se stanoviska oprávněných zájmů lesního zaměstnanectva. Jestliže soukromý les přejde v majetek státu, není to dnes žádný pokrok. S hlediska zájmů zaměstnanců uvažováno, je to krok nazpět. A nedivno, že tito zaměstnanci s hrůzou někdy očekávají okamžik, kdy přejdou z poměru k velkostatkáři v poměr ke správě státních statků. Kdo by se tomu divil po tom, co jsme tu včera slyšeli z úst kolegy Chalupy?

Velectění pánové! Jistě státní vlastnictví k lesům s hlediska všeobecného mělo by býti vítáno. Mělo by býti vítáno, pokud musí býti také jiná politika správy těchto lesů k zaměstnanectvu, zejména k nejmenšímu, k lesnímu dělníku. Soukromý zaměstnavatel Schwarzenberg, Liechtenstein atd. žádal od svých lesních dělníků a zřízenců práci. za kterou rovnoměrně podle kolektivní smlouvy nebo bez ní jim platil. Je tomu tak u státní správy, u správy státních statků? Nikoli. My jsme předložili a předložíme ještě veřejnosti doklad, že správa státních statků žádá na svých zaměstnancích nejenom práci. nýbrž také duši, jejich politické přesvědčení, že neplatí stejně za stejnou práci, nýbrž lidem neprivilegovaného politického přesvědčení platí méně a lidem politického přesvědčení výsadního, které se srovnává s politickým přesvědčením správce ministerstva zemědělství, platí se více. Kdyby to pánové dávali ze své vlastní kapsy, nedalo by se s hlediska fiskálního proti tomu nic namítati. Ale oni to dávají z prostředků státních, a to je zneužití úřední moci, které po zákonu mělo by býti potrestáno. Ale velectění, nikdo ani na svůj vlastní účet ani na účet někoho jiného nesmí si dovoliti znásilňování politického přesvědčení hospodářsky odvislých dělníků a zaměstnanců. Tážeme se, jakým právem správa státního statku žádá od svých zaměstnanců za mzdu, kterou jim vyplácí, více než pracovní výkon? To je zneužití úřední moci, to je věc hluboce nemorální, která každým slušným člověkem musí býti odsouzena. A velectění, chcete-li, aby úsilí státní správy po sestátnění části našeho lesního bohatství bylo podporováno, chcete-li, aby i prostý zaměstnanec státního lesa viděl, že sestátnění lesů je jistý pokrok, musíte svou politiku vůči němu ze základu změniti. V té příčině je třeba změny vskutku základní.

My, sociální demokraté, nepokládáme sestátnění lesa za jeho socialisaci. Nikoliv. Jestliže se nic nezmění na námezdním poměru zaměstnanců, jak mluviti o socialisaci, jestli se dokonce poměr ten zhorší, jak vidíme toho markantní příklady, tož, prosím, jak mluviti o uplatnění principu samosprávné práce, o uplatnění principu socialismu? A právě v této příčině musíme se domáhati změny režimu, musíme žádati, by zaměstnanci, počínaje dřevorubcem a konče lesmistrem, měli také jistý vliv na správu státních domén stejně jako na správu domén obecních, župních a zemských, aby tam mohli hájiti své zájmy a zájmy majetku, na jehož udržení a řádném hospodaření v něm závisí také jejich existence. Tento dosavadní systém, dokonce systém potlačování koaliční svobody dělníků, tento systém teroru, tento systém znásilňováni, bude třeba již v zájmu pověsti, prestyže našeho státu odstraniti všemi prostředky. Prosil bych o to pana ministra zemědělství. Mám za to, že se v této sněmovně nenajde jediný člověk, jediný poslanec, který by tento režim násilí na nejchudších chtěl hájiti. A je-li to věc, která se hájiti nedá, prosím o objektivní vyšetření případů, které jsme uvedli, o potrestání vinníků, buď si to ten či onen. Zpravidla to asi jsou lidé, kteří se nemohou spoléhati na svou odbornou způsobilost, a dělají si takto dobré oko u svých nadřízených a lidé, kteří zasluhují nejméně ohledu. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Chci končiti. Řekl jsem, že chceme co nejintensivnější ochranu lesa, aby byl zachován budoucím alespoň v takovém stavu, jako naši otcové zachovali jej nám. A to se neobejde bez pronikavého zásahu ve vlastnická práva. Les, který dnes sázíte, bude se káceti až ve třetí generaci, a proto generace dnešní, vedená jen nespoutaným sobeckým interesem výtěžku bez omezení ve vlastnictví, je sváděna ke hříchu na řádném hospodaření v lese, k drancování lesa, je sváděna k tomu, aby ponechala budoucím místo kvetoucích, zdravých lesů holé stráně, lesy zdrancované Myslím, že to však nepůjde ani za platnost navrhovaného zákona bez dobré vůle dohlédacích úřadů, a té dobré vůle zde dosud nebylo. Nevím, proč, zasluhovalo by však vyšetření, co zde uvádím. Svaz lesních velkostatků vybírá od svých členů za každý 1 ha: 10 korun příspěvku do zvláštního fondu který není zúčtovatelný a jehož se užívá asi k takovým účelům, jako toho pověstného fondu v našem lihovém hospodářství. Bylo by potřeba blíže na tuto okolnost posvítiti. zejména zjistiti, není-li tu souvislosti s drancováním lesů, nemáme-li snad koburgských afér v republice více a není-li odstraněn těchto afér podmínkou splnění úkolů zákona který právě projednáváme. Les musí patřit všem za náležitého respektování, řádného

hospodaření v něm, se zajištěním jeho pro budoucnost. Musíme učiniti všechno, aby v širokých vrstvách obyvatelstva vyrostla láska k lesům. Bude-li tu láska a úcta k lesu, bude učiněna polovice toho, čeho očekáváme o tohoto zákona. Les nesmí býti objektem nenávisti, protože je zlý na obyvatelstvo, jež v jeho stínu žije.

Budeme hlasovati pro navržený zákon Nevyslovujeme tím nynějšímu vládnímu

režimu důvěru, nechceme tím také vysloviti důvěru režimu, který až dosud u nás lesy spravuje a který je spoluvinen na škodách, jež lesy dosud utrpěly, ale soudíme, že tento zákon je více než dosavadní právní stav, že aspoň poněkud přispěje k tomu, oč usilujeme - k zabezpečení řádného hospodaření v lese a k zachování našich krásných lesů do daleké budoucnosti. (Potlesk poslanců čsl. soc.-dem strany dělnické.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

K věcné poznámce přihlásil se p. posl. Staněk. Dávám mu slovo.

Posl. Staněk: Slavná sněmovno! Pan posl Mikulíček ve své řeči tvrdil, že krásné

komplexy lesní zašantročují se protekčním dětem, jak dokazuje příklad na Bojkovicku na Moravě, kde přímo za babku uchvátila boha lesy rodina posl. Staňka".

Konstatuji, že jsem mnoho listů, které to a podobné tvrzení uveřejnily, žaloval, veškeré listy byly donuceny svá tvrzení odvolati a zaplatiti i moje soudní útraty.

Pan posl. Mikulíček může i v listě vlastní strany, v "Rudém Právu", takové odvolání si přečísti.

Konstatuji jednou pro vždy, že ani já, ani nikdo z mé rodiny není majitelem, ani spolumajitelem Bojkovského panství.

Předseda (zvoní): K věcné poznámce přihlásil se dále p. posl. Mikulíček. Uděluji mu slovo.

Posl. Mikulíček: Pánové! Záležitost Bojkovického panství dostala se do rukou společnosti, v níž hospodaří syn a ještě jeden příbuzný rodiny pana Staňka, tímto způsobem:

Na Bojkovickém panství, kde je 20. 000 měr lesů a 3. 000 měr orné půdy, vázla určitá pohledávka Pozemkové banky. Pod pláštíkem, aby prý vkladatelé Pozemkové banky, která, jak vám známo, zkrachovala, nepřišli o své pohledávky na Bojkovickém panství, dovolil Státní pozemkový úřad odprodej tohoto panství.

Toto panství měl koupené František Chrastina, bývalý starosta Valašského Meziřičí, ale chyběly mu na to peníze. Ucházel se o půjčku u Moravské hypoteční banky, půjčky však nedostal. Panství podle Brdlíkových tabulek bylo odhadnuto na 13 milionů a prodáno bylo společnosti. To je právě to tajné, co vy, pánové, děláte, že sami na tom hospodaříte a čistý zisk béřete, ale není to vaše. To je asi tak, když Viktor Stoupa, předseda Středomoravských elektráren, předseda syndikátu cukrovarů v Hodoníně, dokazuje, že je chudý jako kostelní myš, ale jeho příjmy přesahují 100. 000 Kč ročně.

Já vím a chápu to, že pan posl. Staněk právně prokáže, že on a jeho rodina nejsou vlastníky všeho toho, jenže jeho rodina je takovým funkcionářem při správě panství Bojkovického, že čistý zisk plyne do jejich kapes. Tak je tomu ve skutečnosti. Panství má 20. 000 měřic lesů a 3000 měřic orné půdy - pravda, není to půda řepná, je to obilná. Bylo-li odhadnuto podle Brdlíkových tabulek na 13 milionů a bylo-li takovým způsobem komusi, u něhož hospodaří člen rodiny pana Staňka, prodáno za 61/2 milionu, jistě podle názoru všech objektivních lidí nepostupovalo se spravedlivě a poctivě.

To jsem považoval za nutné, abych s tohoto fora dodal. Snad se přihlásí také k věcné poznámce p. posl. Špaček, který rovněž podobným způsobem uchvátil Fulnek s týmž Chrastinou, který pozbyl Bojkovice a který je strýcem mé ženy; jsem tedy do toho zasvěcen. Chrastina dostal za Světlov odškodné. Tak se věci mají. Pánové dovedou právnicky to tak zaonačiti, aby nebylo možno věci před soudem právnicky dokázati, ale ve skutečnosti čisté zisky plynou do kapes jejich rodin.

Předseda (zvoní): K osobní poznámce přihlásil se ještě pan posl. Staněk.

Posl. Staněk: K poznámce p. posl. Mikulíčka konstatuji, že ani můj syn, ani žádný člen mé rodiny na Bojkovicku nehospodaří. Syn tam byl krátký čas; když se roznemohl, musil své místo opustiti. O tom se může p. kol. Mikulíček, poněvadž tam má blízko. přesvědčiti.

Předseda (zvoní): Žádám o přečtení došlých návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Návrh posl. Mikulíčka a soudr. :

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Poslanecká sněmovna vrací vládní návrh zákona o prozatímní ochraně lesů ve znění zprávy výborové (tisk 977) zemědělskému výboru s tím, aby vládní návrh úplně přepracoval, a to tak, že převezme do přepracovaného návrhu všechna ustanovení zákona ze dne 17. prosince 1918, č. 82 Sb. z. a n. , o prozatímní ochraně lesů a doplní je ustanoveními § 5 zprávy zemědělského výboru tisk 977.

2. Doplňovací návrh posl. Siegela a druhů:

K §u 1 budiž připojen dodatek:

"Předepsané hospodářské lesní plány buďtež vypracovány na dobu 10 let a hospodář jest vázán během onoho desítiletí zachovávati mýtní těžbu tam předepsanou anebo odchylky, k nimž během jednotlivých hospodářských let dojde, v průběhu desítiletí vyrovnati. "

3. Pozměňovací návrh posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche, dr Fritze, dr Matouška, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla a druhů:

V §u 5 nechť odst. 1 zní:

"(1) Za mýtní těžbu podle tohoto zákona se nepokládá a do roční mýtní těžby se nezapočítává těžba předmýtní (t. j. těžba v porostech nedosáhnuvších mýtního stáří, jako jsou probírky, čištění porostů od nežádoucích dřevin, odstraňování potlačených a nahnilých stromů a pod.), provádí-li se v rámci schváleného hospodářského plánu, jestliže se však nehospodaří podle hospodářského plánu tehdy, nečiní-li více než 20% roční mýtní těžby".

4. Resoluční návrh posl. Bradáče, Windirsche a druhů:

Ministerstvo zemědělství se vyzývá, aby platná zákonná ustanovení doplnilo co nejdříve v tom směru, aby zemědělské pozemky hraničící s lesními plochami byly zřízením zabezpečovacího pruhu chráněny proti škodám vznikajícím převislými větvemi a vodou tekoucí z nich, dále proti vývoji kořenů lesních stromů, škodícímu zemědělským rostlinám.

Předseda (zvoní): Návrhy jsou dostatečně podporovány a budou předmětem jednání.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu dnešní schůze.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolené na dnešní schůzi udělil jsem pp. posl. R. Chalupovi, Pechmanové pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvil se p. posl. dr Rosche, též dodatečně na včerejší schůzi.

Přikazuji výboru dopravnímu:

1064. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona o železniční přepravě.

Mezi schůzí byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1078. Zpráva výboru ústavně-právního a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu (tisk 255) zákona proti nekalé soutěži.

1086. Zpráva výboru zemědělského o vládním návrhu zákona (tisk 832), kterým se zrušují některé předpisy omezující volné nakládání nemovitostmi v Podkarpatské Rusi.

Předseda (zvoní): Došel návrh posl. Tomáška podle §u 68 jedn. řádu na zahájení rozpravy o odpovědi vlády tisk 1020/X, rozdané v 86. schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 23. června 1927 o 3. hod. odpol. s

pořadem:

1. Zpráva výboru zemědělského o vládním návrhu (tisk 222) zákona o zatímní ochraně lesů (tisk 977).

2. Druhé čtení osnovy zákona o provedení úmluvy mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 29. května 1925, a úmluvy mezi Československou

republikou a královstvím Italským ze dne 4. května 1926, o plnění smluv o pojištění na život a důchody (tisk 784).

3. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1925 (tisk 854) spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1040).

4. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 942) zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby převzala státní záruku za úvěr určený k výstavbě veletržních paláců v Praze (tisk 1041).

5. Návrh, aby prodloužena byla lhůta stanovená § 43 ústavní listiny poslanecké sněmovně k projednání usnesení senátu o vládním návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje ustanovení §§ 185, 221, 233 a 245 obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z. (tisk 939).

Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 2 hod.40 min. odpol.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP