Jde nyní o další otázku, komu zabrané
lesy Státním pozemkovým úřadem
převzaté mají býti přiděleny.
§ 10 zákona přídělového
mluví řečí jasnou. Ve spojení
s ostatními ustanoveními zejména zákona
záborového je nad slunce jasno, že půdu
lesní, kterou stát nepodrží pro své
vlastní účely, má přiděliti
především obcím, jednotlivcům
jen výjimečně. Ale velectění,
jak je vzdálena prakse Státního pozemkového
úřadu tohoto jasného znění
zákona! Pozemkový úřad přiděluje
lesní půdu jednotlivcům. Bylo konstatováno
na jednom odborném shromáždění
lesnickém v Brně, že Státní pozemkový
úřad po drobných přídělech
jednotlivcům přidělil již ze zabraného
majetku lesního na 130. 000 ha, což nebylo se strany
pozemkového úřadu popřeno. Možná,
že to není 130. 000 ha, možná že
to je výměra menší, ale vždycky
tak ohromná, že se přece jen podstatně
dotýká našeho lesního majetku a že
musí býti proti této praksi co nejrozhodněji
protestováno. Výjimky - ano. Výjimek zajisté
budeme si přáti. Půjde-li na př. tam,
kde nebude interesu o les se strany obce nebo státu, o
zachování nějakého památného
polesí nebo o zbytek našich starých polabských
doubravin, které jsou přímo reservacemi našeho
ptactva a různých druhů živočišstva,
jinde již se nevyskytujících, zajisté
pod náležitými kautelami nebude moci býti
překážek pro příděl menší
části lesa soukromníku. Ale pravidelně,
dokonce převážně postupovati tímto
způsobem, jak vidíme v praksi Státního
pozemkového úřadu, nelze. to se příčí
zákonu a to je také v rozporu se zájmem lesa.
Ovšem nejen jednotlivci činí si zálusk
na naše lesní hospodářství. Tvoří
se výdělečné společnosti, různá
družstva, která s podstatou družstevnictví
nemají nic společného - družstva starousedlých
- a ti všichni domnívají se, že lesní
reforma je vítanou příležitostí
pro výnosnou spekulaci. Jestliže Státní
pozemkový úřad jednotlivcům nesmí
přiděliti les, poněvadž se to příčí
zákonu, nesmí přiděliti les ani výdělečným
společnostem. Otázka družstev lesních
byla v posledních letech podrobena všestrannému
posouzení. Odborná kritika postavila se vůči
těmto lesním družstvům na stanovisko
naprosto zamítavé. Neznám jediného
lesního odborníka, který by stál na
straně propagátorů lesních družstev.
Prof. dr Horáček, bývalý ministr
financí a tehdy příslušník strany
republikánské, který je nositelem myšlenky
lesních družstev, velmi vážně varuje
před tím experimentem, předpovídaje
mu krach. Velectění pánové, ovšem
tato družstva, nedemokraticky složená, byla by
jen pláštíkem monopolních společností
producentských. Je, myslím, velmi zásadní
rozdíl mezi družstvy, jak je budujeme my, kde podílníci
požívají rovných práv a kde vyšší
interes je vedoucím vodítkem, a družstvy nedemokratickými,
tak jak je budují agrární, buržoasní
producenti. To nejsou korporace - řekl bych - vyššího
sociálního složení a vyššího
sociálního významu. To jsou monopolní
společnosti producentské, které si velmi
často v ničem nezadají s velkoprůmyslovými
kartely, a myslím, že bylo by neodpovědné
do rukou těchto společností vložiti
valnou část našeho lesního bohatství.
Zcela zvláštní kapitolou jsou družstva
starousedlých, která vyžadují příděly
lesů v náhradu za lesy bývalých obecních
statků, které podle zákona se staly obecním
kmenovým jměním. Ten, kdo žádá,
aby těmto družstvům starousedlých byly
lesy přiděleny, žádá obnovu obecních
statků se všemi jeho škodlivými následky
a výstřelky. Opět by bylo obyvatelstvo venkovské
rozděleno na dvě kasty: na třídu privilegovaných
účastníků užitku z takového
lesa a na třídu obyvatelstva, které by patrně
těžce úpělo pod monopolním vlastnickým
právem starousedlých k takovému lesu. Zamítavě
se musíme postaviti proti takovému projektu, poněvadž
se nesnáší ani se zásadou občanské
rovnoprávnosti, tím méně se zájmy
řádného hospodaření lesního.
Velectění pánové a dámy! Trváme
na zákoně záborovém a přídělovém
a budeme žádati, aby Státní pozemkový
úřad jasné jeho znění respektoval.
Budeme se domáhati, aby všechny lesy republiky byly
podrobeny řádné odborné správě.
Řekl jsem již, že nevidíme důvodu,
proč by jeden les měl býti podřízen
veřejnoprávnímu dozoru, kdežto jiný
les měl by trpěti drancováním svého
vlastníka. To jest otázka hospodaření
v lesích selských, to jest otázka hospodaření
v drobných lesích obecních.
Budeme žádati, aby byly náležitým
způsobem uplatněny zájmy zaměstnanců
lesů a zájmy obyvatelstva. Jakým způsobem
je třeba chrániti zájmy obyvatelstva ve příčině
užitku lesů a styku s lesem, o tom jsem již mluvil.
Rád bych řekl ještě několik slov
o tom, čeho je třeba žádat ve příčině
hospodaření v lesích se stanoviska oprávněných
zájmů lesního zaměstnanectva. Jestliže
soukromý les přejde v majetek státu, není
to dnes žádný pokrok. S hlediska zájmů
zaměstnanců uvažováno, je to krok nazpět.
A nedivno, že tito zaměstnanci s hrůzou někdy
očekávají okamžik, kdy přejdou
z poměru k velkostatkáři v poměr ke
správě státních statků. Kdo
by se tomu divil po tom, co jsme tu včera slyšeli
z úst kolegy Chalupy?
Velectění pánové! Jistě státní
vlastnictví k lesům s hlediska všeobecného
mělo by býti vítáno. Mělo by
býti vítáno, pokud musí býti
také jiná politika správy těchto lesů
k zaměstnanectvu, zejména k nejmenšímu,
k lesnímu dělníku. Soukromý zaměstnavatel
Schwarzenberg, Liechtenstein atd. žádal od svých
lesních dělníků a zřízenců
práci. za kterou rovnoměrně podle kolektivní
smlouvy nebo bez ní jim platil. Je tomu tak u státní
správy, u správy státních statků?
Nikoli. My jsme předložili a předložíme
ještě veřejnosti doklad, že správa
státních statků žádá na
svých zaměstnancích nejenom práci.
nýbrž také duši, jejich politické
přesvědčení, že neplatí
stejně za stejnou práci, nýbrž lidem
neprivilegovaného politického přesvědčení
platí méně a lidem politického přesvědčení
výsadního, které se srovnává
s politickým přesvědčením správce
ministerstva zemědělství, platí se
více. Kdyby to pánové dávali ze své
vlastní kapsy, nedalo by se s hlediska fiskálního
proti tomu nic namítati. Ale oni to dávají
z prostředků státních, a to je zneužití
úřední moci, které po zákonu
mělo by býti potrestáno. Ale velectění,
nikdo ani na svůj vlastní účet ani
na účet někoho jiného nesmí
si dovoliti znásilňování politického
přesvědčení hospodářsky
odvislých dělníků a zaměstnanců.
Tážeme se, jakým právem správa
státního statku žádá od svých
zaměstnanců za mzdu, kterou jim vyplácí,
více než pracovní výkon? To je zneužití
úřední moci, to je věc hluboce nemorální,
která každým slušným člověkem
musí býti odsouzena. A velectění,
chcete-li, aby úsilí státní správy
po sestátnění části našeho
lesního bohatství bylo podporováno, chcete-li,
aby i prostý zaměstnanec státního
lesa viděl, že sestátnění lesů
je jistý pokrok, musíte svou politiku vůči
němu ze základu změniti. V té příčině
je třeba změny vskutku základní.
My, sociální demokraté, nepokládáme
sestátnění lesa za jeho socialisaci. Nikoliv.
Jestliže se nic nezmění na námezdním
poměru zaměstnanců, jak mluviti o socialisaci,
jestli se dokonce poměr ten zhorší, jak vidíme
toho markantní příklady, tož, prosím,
jak mluviti o uplatnění principu samosprávné
práce, o uplatnění principu socialismu? A
právě v této příčině
musíme se domáhati změny režimu, musíme
žádati, by zaměstnanci, počínaje
dřevorubcem a konče lesmistrem, měli také
jistý vliv na správu státních domén
stejně jako na správu domén obecních,
župních a zemských, aby tam mohli hájiti
své zájmy a zájmy majetku, na jehož
udržení a řádném hospodaření
v něm závisí také jejich existence.
Tento dosavadní systém, dokonce systém potlačování
koaliční svobody dělníků, tento
systém teroru, tento systém znásilňováni,
bude třeba již v zájmu pověsti, prestyže
našeho státu odstraniti všemi prostředky.
Prosil bych o to pana ministra zemědělství.
Mám za to, že se v této sněmovně
nenajde jediný člověk, jediný poslanec,
který by tento režim násilí na nejchudších
chtěl hájiti. A je-li to věc, která
se hájiti nedá, prosím o objektivní
vyšetření případů, které
jsme uvedli, o potrestání vinníků,
buď si to ten či onen. Zpravidla to asi jsou lidé,
kteří se nemohou spoléhati na svou odbornou
způsobilost, a dělají si takto dobré
oko u svých nadřízených a lidé,
kteří zasluhují nejméně ohledu.
(Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)
Chci končiti. Řekl jsem, že chceme co nejintensivnější ochranu lesa, aby byl zachován budoucím alespoň v takovém stavu, jako naši otcové zachovali jej nám. A to se neobejde bez pronikavého zásahu ve vlastnická práva. Les, který dnes sázíte, bude se káceti až ve třetí generaci, a proto generace dnešní, vedená jen nespoutaným sobeckým interesem výtěžku bez omezení ve vlastnictví, je sváděna ke hříchu na řádném hospodaření v lese, k drancování lesa, je sváděna k tomu, aby ponechala budoucím místo kvetoucích, zdravých lesů holé stráně, lesy zdrancované Myslím, že to však nepůjde ani za platnost navrhovaného zákona bez dobré vůle dohlédacích úřadů, a té dobré vůle zde dosud nebylo. Nevím, proč, zasluhovalo by však vyšetření, co zde uvádím. Svaz lesních velkostatků vybírá od svých členů za každý 1 ha: 10 korun příspěvku do zvláštního fondu který není zúčtovatelný a jehož se užívá asi k takovým účelům, jako toho pověstného fondu v našem lihovém hospodářství. Bylo by potřeba blíže na tuto okolnost posvítiti. zejména zjistiti, není-li tu souvislosti s drancováním lesů, nemáme-li snad koburgských afér v republice více a není-li odstraněn těchto afér podmínkou splnění úkolů zákona který právě projednáváme. Les musí patřit všem za náležitého respektování, řádného
hospodaření v něm, se zajištěním
jeho pro budoucnost. Musíme učiniti všechno,
aby v širokých vrstvách obyvatelstva vyrostla
láska k lesům. Bude-li tu láska a úcta
k lesu, bude učiněna polovice toho, čeho
očekáváme o tohoto zákona. Les nesmí
býti objektem nenávisti, protože je zlý
na obyvatelstvo, jež v jeho stínu žije.
Budeme hlasovati pro navržený zákon Nevyslovujeme tím nynějšímu vládnímu
režimu důvěru, nechceme tím také
vysloviti důvěru režimu, který až
dosud u nás lesy spravuje a který je spoluvinen
na škodách, jež lesy dosud utrpěly, ale
soudíme, že tento zákon je více než
dosavadní právní stav, že aspoň
poněkud přispěje k tomu, oč usilujeme
- k zabezpečení řádného hospodaření
v lese a k zachování našich krásných
lesů do daleké budoucnosti. (Potlesk poslanců
čsl. soc.-dem strany dělnické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.
K věcné poznámce přihlásil
se p. posl. Staněk. Dávám mu slovo.
Posl. Staněk: Slavná sněmovno! Pan posl Mikulíček ve své řeči tvrdil, že krásné
komplexy lesní zašantročují se protekčním
dětem, jak dokazuje příklad na Bojkovicku
na Moravě, kde přímo za babku uchvátila
boha lesy rodina posl. Staňka".
Konstatuji, že jsem mnoho listů, které to a
podobné tvrzení uveřejnily, žaloval,
veškeré listy byly donuceny svá tvrzení
odvolati a zaplatiti i moje soudní útraty.
Pan posl. Mikulíček může i v
listě vlastní strany, v "Rudém Právu",
takové odvolání si přečísti.
Konstatuji jednou pro vždy, že ani já, ani nikdo
z mé rodiny není majitelem, ani spolumajitelem Bojkovského
panství.
Předseda (zvoní): K věcné
poznámce přihlásil se dále p. posl.
Mikulíček. Uděluji mu slovo.
Posl. Mikulíček: Pánové! Záležitost
Bojkovického panství dostala se do rukou společnosti,
v níž hospodaří syn a ještě
jeden příbuzný rodiny pana Staňka,
tímto způsobem:
Na Bojkovickém panství, kde je 20. 000 měr
lesů a 3. 000 měr orné půdy, vázla
určitá pohledávka Pozemkové banky.
Pod pláštíkem, aby prý vkladatelé
Pozemkové banky, která, jak vám známo,
zkrachovala, nepřišli o své pohledávky
na Bojkovickém panství, dovolil Státní
pozemkový úřad odprodej tohoto panství.
Toto panství měl koupené František Chrastina,
bývalý starosta Valašského Meziřičí,
ale chyběly mu na to peníze. Ucházel se o
půjčku u Moravské hypoteční
banky, půjčky však nedostal. Panství
podle Brdlíkových tabulek bylo odhadnuto na 13 milionů
a prodáno bylo společnosti. To je právě
to tajné, co vy, pánové, děláte,
že sami na tom hospodaříte a čistý
zisk béřete, ale není to vaše. To je
asi tak, když Viktor Stoupa, předseda Středomoravských
elektráren, předseda syndikátu cukrovarů
v Hodoníně, dokazuje, že je chudý jako
kostelní myš, ale jeho příjmy přesahují
100. 000 Kč ročně.
Já vím a chápu to, že pan posl. Staněk
právně prokáže, že on a jeho
rodina nejsou vlastníky všeho toho, jenže jeho
rodina je takovým funkcionářem při
správě panství Bojkovického, že
čistý zisk plyne do jejich kapes. Tak je tomu ve
skutečnosti. Panství má 20. 000 měřic
lesů a 3000 měřic orné půdy
- pravda, není to půda řepná, je to
obilná. Bylo-li odhadnuto podle Brdlíkových
tabulek na 13 milionů a bylo-li takovým způsobem
komusi, u něhož hospodaří člen
rodiny pana Staňka, prodáno za 61/2 milionu,
jistě podle názoru všech objektivních
lidí nepostupovalo se spravedlivě a poctivě.
To jsem považoval za nutné, abych s tohoto fora dodal.
Snad se přihlásí také k věcné
poznámce p. posl. Špaček, který
rovněž podobným způsobem uchvátil
Fulnek s týmž Chrastinou, který pozbyl Bojkovice
a který je strýcem mé ženy; jsem tedy
do toho zasvěcen. Chrastina dostal za Světlov odškodné.
Tak se věci mají. Pánové dovedou právnicky
to tak zaonačiti, aby nebylo možno věci před
soudem právnicky dokázati, ale ve skutečnosti
čisté zisky plynou do kapes jejich rodin.
Předseda (zvoní): K osobní
poznámce přihlásil se ještě pan
posl. Staněk.
Posl. Staněk: K poznámce p. posl. Mikulíčka
konstatuji, že ani můj syn, ani žádný
člen mé rodiny na Bojkovicku nehospodaří.
Syn tam byl krátký čas; když se roznemohl,
musil své místo opustiti. O tom se může
p. kol. Mikulíček, poněvadž tam
má blízko. přesvědčiti.
Předseda (zvoní): Žádám
o přečtení došlých návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1. Návrh posl. Mikulíčka a soudr.
:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Poslanecká sněmovna vrací vládní
návrh zákona o prozatímní ochraně
lesů ve znění zprávy výborové
(tisk 977) zemědělskému výboru s tím,
aby vládní návrh úplně přepracoval,
a to tak, že převezme do přepracovaného
návrhu všechna ustanovení zákona ze
dne 17. prosince 1918, č. 82 Sb. z. a n. , o prozatímní
ochraně lesů a doplní je ustanoveními
§ 5 zprávy zemědělského výboru
tisk 977.
2. Doplňovací návrh posl. Siegela a
druhů:
K §u 1 budiž připojen dodatek:
"Předepsané hospodářské
lesní plány buďtež vypracovány
na dobu 10 let a hospodář jest vázán
během onoho desítiletí zachovávati
mýtní těžbu tam předepsanou anebo
odchylky, k nimž během jednotlivých hospodářských
let dojde, v průběhu desítiletí vyrovnati.
"
3. Pozměňovací návrh posl. Bradáče,
dr Dolanského, Windirsche, dr Fritze, dr Matouška,
Mlčocha, dr Luschky, Stenzla a druhů:
V §u 5 nechť odst. 1 zní:
"(1) Za mýtní těžbu podle tohoto
zákona se nepokládá a do roční
mýtní těžby se nezapočítává
těžba předmýtní (t. j. těžba
v porostech nedosáhnuvších mýtního
stáří, jako jsou probírky, čištění
porostů od nežádoucích dřevin,
odstraňování potlačených a
nahnilých stromů a pod.), provádí-li
se v rámci schváleného hospodářského
plánu, jestliže se však nehospodaří
podle hospodářského plánu tehdy, nečiní-li
více než 20% roční mýtní
těžby".
4. Resoluční návrh posl. Bradáče,
Windirsche a druhů:
Ministerstvo zemědělství se vyzývá,
aby platná zákonná ustanovení doplnilo
co nejdříve v tom směru, aby zemědělské
pozemky hraničící s lesními plochami
byly zřízením zabezpečovacího
pruhu chráněny proti škodám vznikajícím
převislými větvemi a vodou tekoucí
z nich, dále proti vývoji kořenů lesních
stromů, škodícímu zemědělským
rostlinám.
Předseda (zvoní): Návrhy jsou
dostatečně podporovány a budou předmětem
jednání.
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce, jakož i pořadu dnešní schůze.
Před ukončením schůze učiním
ještě některá presidiální
sdělení.
Dovolené na dnešní schůzi udělil
jsem pp. posl. R. Chalupovi, Pechmanové pro
neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se p. posl. dr Rosche, též
dodatečně na včerejší schůzi.
Přikazuji výboru dopravnímu:
1064. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona o železniční přepravě.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1078. Zpráva výboru ústavně-právního
a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
255) zákona proti nekalé soutěži.
1086. Zpráva výboru zemědělského
o vládním návrhu zákona (tisk 832),
kterým se zrušují některé předpisy
omezující volné nakládání
nemovitostmi v Podkarpatské Rusi.
Předseda (zvoní): Došel návrh
posl. Tomáška podle §u 68 jedn. řádu
na zahájení rozpravy o odpovědi vlády
tisk 1020/X, rozdané v 86. schůzi.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala ve čtvrtek dne 23. června 1927
o 3. hod. odpol. s
1. Zpráva výboru zemědělského
o vládním návrhu (tisk 222) zákona
o zatímní ochraně lesů (tisk 977).
2. Druhé čtení osnovy zákona o provedení úmluvy mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 29. května 1925, a úmluvy mezi Československou
republikou a královstvím Italským ze dne
4. května 1926, o plnění smluv o pojištění
na život a důchody (tisk 784).
3. Zpráva výboru rozpočtového o státním
závěrečném účtu republiky
Československé za rok 1925 (tisk 854) spolu s účty
státního melioračního fondu, státního
bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1040).
4. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu,
živností a obchodu a výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 942) zákona,
kterým se vláda zmocňuje, aby převzala
státní záruku za úvěr určený
k výstavbě veletržních paláců
v Praze (tisk 1041).
5. Návrh, aby prodloužena byla lhůta stanovená
§ 43 ústavní listiny poslanecké sněmovně
k projednání usnesení senátu o vládním
návrhu zákona, jímž se mění
a doplňuje ustanovení §§ 185, 221, 233
a 245 obecného horního zákona ze dne 23.
května 1854, č. 146 ř. z. (tisk 939).
Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.