Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výboru zemědělského
o vládním návrhu (tisk 222) zákona
o zatímní ochraně lesů (tisk 977).
V předešlé schůzi byla rozprava skončena
a došlé návrhy byly přečteny.
Dávám proto slovo k doslovu panu zpravodaji výboru
zemědělského, posl. Nejezchlebu-Marchovi.
Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Slavná sněmovno!
Velký počet řečníků
z poslaneckých řad obíral se otázkou
nového zákona lesního a konstatuji, že
tito ponejvíce použili této debaty k řešení
otázek jiných a jen velmi nepatrně se dotkli
věcně jednotlivých paragrafů předloženého
zákona. Jako zpravodaj zemědělského
výboru odpovídám na některá
tvrzení řečníků z poslaneckých
řad.
Pokud jde o zmínku p. posl. inž. Nečase
o hospodaření ve státních lesích,
zejména v Podkarpatské Rusi, jsem přesvědčen,
že tyto nesprávné údaje nemusím
snad podrobněji vyvraceti, jelikož možno ze státních
závěrečných účtů
se přesvědčiti, že hospodářství
ve státních lesích není ani na Podkarpatské
Rusi pasivní, nýbrž za daných poměrů
přiměřeně aktivní částkou
6 až 8 mil. Kč. Celého čistého
výnosu používá se nyní k provádění
potřebných investic, zejména k výstavbě
lesních drah a průmyslových podniků
dřevařských, takže v krátké
době lze očekávati ještě podstatnější
zvýšení výnosu státních
lesů.
Pan kolega posl. Mikuláš spojoval s otázkou
zákona četné jiné záležitosti
a volal s tribuny poslanecké, aby byl odstraněn
provisorní zákon a vydán řádný
zákon lesní. K jeho námitkám podotýkám,
že důvodová zpráva, stejně jako
moje sdělení v zemědělském
výboru i zde v plenu sněmovny, jasně naznačovalo
a precisovalo, proč lesní unifikační
zákon vydán nyní býti nemůže
a že se chystá, aby byl v pravý okamžik
sněmovně předložen. Stejně musím
konstatovati, že tento zákon je prozatímní,
jak v záhlaví má titul, a to mezi nynějším
zákonodárstvím lesním a příštím
zákonem unifikačním. Konečně
konstatuji, že kol. Mikuláš i jeho klub
ve výboru pro tento zákon hlasovali.
Pan posl. dr Gáti z komunistické strany nazval
moje vývody, které byly čistě věcné
a vztahovaly se k odbornému výkladu odborného
zákona, farizejskou obranou a frázemi zpravodajovými.
Jsem zvyklý, že jako zpravodaj držím se
přesně věci, ale přes to musím
říci panu kol. dr Gátimu, že
není možno do zákona, který má
název "zákon na ochranu lesů",
vsunouti a uplatniti v něm četné otázky,
týkající se pastvy, odstřelu zvěře,
sbírání klestu, sbírání
hub a jahod a vše to, co on uváděl. Jako právník
musím věděti, že pro uplatnění
těchto otázek jest rámec jiných zákonů.
Mluvil-li pan posl. Gáti o farizejské obraně
a frázích, prohlašuji, že spíše
by bylo možno nazvati jeho postup ve věci samé
určitou nekorektností. Pan posl. dr Gáti
uvedl ve své řeči, že jemu a jeho
straně jde o ochranu malých majitelů lesů.
Já jsem si jako zpravodaj uschoval jeho pozměňující
návrh, který podal v zemědělském
výboru spolu s posl. Čulenem a Chloubou.
V tomto pozměňovacím návrhu, který
má v čele jméno a na konci podpis pana posl.
dr Gátiho, jest uvedeno doslovně: "Vláda
se zmocňuje, aby nařízením rozšířila
povinnost, hospodařiti podle hospodářských
plánů, i na majitele lesů větších
než 5 ha, kteří dosud té povinnosti
nemají." Tento návrh pana posl. dr Gátiho,
kterým žádal, aby majitelé malolesů
pod 5 ha měli tytéž povinnosti hospodářského
plánu jako majitelé lesních velkostatků,
zamítli koaliční poslanci v zemědělském
výboru téměř jednohlasně. Mluvil-li
tedy pan posl. dr Gáti o farizejské obraně
zpravodajově, má možnost na tomto případě
sněmovna se přesvědčiti, že farizejsky
referuje vlastně on sám.
Pan posl. Mikulíček užíval ve
své řeči silných slov jako: rafinovaný
podvod, vládní buldoci, korupce, surové lži,
švindl koalice, nad nímž prý se musí
odplivnouti. Forma této řeči zbavuje mne
povinnosti odpovídati. Vyvracím toliko toto: Pan
posl. Mikulíček obvinil koaliční
vládu a koalici, že hájí zájmy
velkých majitelů lesů. Odpovídám,
že právě předložený zákon
je naprosto přísný a že se proto potkal,
jak on sám ví, v řadách velkých
majitelů s odporem, který trvá až dodnes.
(Výkřiky posl. Mikulíčka.) Odmítám
tedy tvrzení pana posl. Mikulíčka,
jakoby koalice předkládala zákon, podle něhož
mohou býti lesy zničeny. Nejlepším důkazem
zmatenosti jeho náhledů je fakt, že žádá,
aby zákon byl vzat s denního pořádku.
Pokládám za svou povinnost podotknouti ještě
k §u 5, odst. 1 toto:
§ 5, odst. 1, jak je obsažen v zákoně,
ustanovil nejvyšší procento předmýtní
těžby v poměru k roční mýtní
těžbě, totiž 20%. Tato maximální
mez byla určena proto, aby se nemírnou těžbou
předmýtní uměle nezvyšoval roční
etát. Že voleno bylo procento správné,
vyplývá ze zkušenosti, že podle šetření
provedeného zemědělskou radou v Praze asi
na 50 velkostatcích, dospělo se pro předmýtní
těžbu k průměru 18%. Téměř
stejné procento, 19·5%, bylo zjištěno
při odhadech lesních velkostatků, přebíraných
do státní správy v t. zv. akci postátňovací.
Na základě těchto zkušeností
stylisovali jsme v zákoně řečený
průměr.
K četným námitkám, které se
vyskytly ve veřejnosti jen z nedostatečného
pochopení ducha a znění zákona, uvádím,
že podle osnovy může býti jednak v hospodářském
plánu postaráno o procento vyšší
než je 20%, dále v ostatních případech,
není-li na to pamatováno v lesích bez hospodářského
plánu vůbec, nebo ukáže-li se nutnost
probírek až po vypracování hospodářského
plánu, může se vystačiti s § 6,
odst. 2, podle něhož může úřad
takovou výjimku povoliti.
Poněvadž z některých kruhů byly
činěny závěry oděné
rouškou odbornictví, které vznikly, jak jsem
ukázal, z neporozumění zákona, byl
podán předsednictvu sněmovny návrh
na úpravu znění §u 5. Je to návrh
posl. Bradáče, dr Dolanského,
Windirsche, dr Fritze, dr Matouška,
Mlčocha, dr Luschky, Stenzla a druhů.
Tento návrh stylisticky doplňuje odst. 1 §u
5 a jest až na dvě poslední řádky
úplně shodný s dosavadním odst. 1
§u 5.
Podotýkám, že na principu odst. 1 §u 5
ničeho tento pozměňující návrh
nemění, proto se mu přizpůsobuji a
navrhuji, aby dotyčný odstavec byl ve smyslu onoho
přání doplněn.
Nesouhlasím jako zpravodaj s návrhem posl. Siegela
a druhů, aby hospodářské plány
lesní měly býti vypracovány v době
10 let a aby odchylky v mýtní těžbě
směly býti vyrovnány. Podle toho by majitel
hřešil na zákon, a je těžko říci,
kdo ode dneška za 10 let bude majitelem lesa, který
on sám dnes vlastní.
V závěru upozorňuji, že v §u 1
osnovy v odst. 2, v řádce 2 za slovy "je obnoviti"
má z důvodu gramatické správnosti
býti položena čárka.
Navrhuji tudíž, aby osnova přijata byla ve
znění zprávy výborové se změnou
v §u 5 podle návrhu posl. Bradáče a
druhů. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k hlasování.
Míním dáti hlasovati nejprve o formálním
návrhu posl. Mikulíčka a soudr. na
vrácení osnovy zemědělskému
výboru k přepracování.
Bude-li zamítnut, budeme hlasovati o předloze meritorně,
takto:
O §u 1 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Pak o doplňovacím návrhu posl. Siegela
a druhů k tomuto §u 1.
O §§ 2 až 4 dám hlasovati podle zprávy
výborové.
O §u 5 nejprve v úpravě návrhu posl.
Bradáče, dr Dolanského, Windirsche
a druhů, jehož přijetí doporučuje
pan zpravodaj.
Bude-li snad zamítnuta, hlasovali bychom podle zprávy
výborové.
O §§ 6 až 13, nadpisu a úvodní formuli
zákona podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Prosím paní a pány poslance, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s formálním návrhem
posl. Mikulíčka a soudr. na vrácení
osnovy výboru k přepracování, ať
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo nyní souhlasí s §em 1 podle zprávy
výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 je přijat podle
zprávy výborové.
Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem
posl. Siegela a druhů k §u 1, ať zvedne
ruku.
Nikdo. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s §§ 2 až 4 podle zprávy
výborové, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, §§ 2 až 4 jsou přijaty
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 5 v úpravě návrhu
posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche
a druhů, jejíž přijetí doporučuje
pan zpravodaj, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 5 je přijat v
této úpravě. Tím odpadá hlasování
o něm podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§ 6 až 13, s nadpisem a
úvodní formulí zákona ve znění
zprávy výborové, ať zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím také zbytek zákona
přijat podle zprávy výborové,
a celá osnova usnesena jest ve čtení
prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 1. odstavec dnešního
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Druhé čtení osnovy zákona o
provedení úmluvy mezi Československou republikou
a republikou Rakouskou ze dne 29. května 1925 a úmluvy
mezi Československou republikou a královstvím
Italským ze dne 4. května 1926 o plnění
smluv o pojištění na život a důchody
(tisk 784).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
dr Blaho, zpravodajem výboru ústavně-právního
p. posl. dr Hajn, zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. dr Samek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Blaho: Oprav niet.
Zpravodaj posl. dr Hajn: Nikoli.
Zpravodaj posl. dr Samek: Nikoli.
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme ke 3. odstavci, jímž je:
3. Zpráva výboru rozpočtového o
státním závěrečném účtu
republiky Československé za rok 1925 (tisk 854)
spolu s účty státního melioračního
fondu, státního bytového fondu a dávky
z majetku (tisk 1040).
Zpravodajem je pan posl. dr Hnídek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Správný obraz o státním hospodářství
podává nám teprve účetní
uzávěrka, předložená Nejvyšším
účetním kontrolním úřadem.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad předložil účetní
uzávěrku za rok 1925 v zákonné lhůtě,
ano ještě dříve, a to o plné
3 měsíce. Plní tedy svůj úkol
nejen včasně, nýbrž také, jak
budu míti příležitost ještě
říci, svědomitě a správně.
Pokusil jsem se z množství cifer uvedených
v účetní uzávěrce utvořiti
přehledný obraz o státním hospodářství
za rok 1925. Jak vypadalo státní hospodářství
v tomto roce 1925? Dovolím si nejdříve utvořiti
obraz podle rozpočtu, potom teprve podle náležitostí.
Potom chtěl bych poukázati, jaké byly skutečné
výdaje proti výdajům rozpočteným,
a potom, jaké byly skutečné příjmy
proti rozpočteným příjmům.
Přidržím se ovšem cifer uvedených
v účetní uzávěrce, předložené
Nejvyšším účetním kontrolním
úřadem. Výsledek státního hospodářství
přesně podle rozpočtu byl tento: Výdaje
podle rozpočtu byly 9.573,585.801 Kč, příjmy
podle rozpočtu 9.301,334.419 Kč, takže podle
rozpočtu činil deficit státní 272,251.382
Kč. To bylo podle rozpočtu.
Srovnáme-li nyní výdaje a příjmy
podle náležitostí, jeví se nám
pak obraz tímto způsobem: Výdaje podle náležitostí
činily 11.157,116.279, příjem 10.938,919.725
Kč, takže deficit za rok 1925, vypočtený
podle náležitostí, nebyl 272 miliony, nýbrž
218,196.554 Kč.
Ale k tomuto výsledku podle náležitostí
nutno připomenouti: Musíme od výdajů
podle náležitostí 11.157,116.279 odečísti
obnos 196,949.971; jsou to totiž obnosy, které nebyly
preliminovány a které byly hrazeny na základě
zvláštních zákonů přijatých
během roku. Odečteme-li nyní těchto
196 milionů, které nebyly preliminovány,
nýbrž hrazeny na základě zvláštních
zákonů z prostředků mimo rozpočet,
tedy náležitost výdajů bude jiná,
nebude 11 miliard, nýbrž 10.960,166.307.
Srovnáme-li nyní příjem, který
podle náležitostí byl 10.938,919.725, je ve
skutečnosti deficit nikoli 272 milionů, ne 218 milionů,
jak jsem dovodil na základě rozpočtu a náležitostí,
nýbrž skutečný deficit byl jen 21,246.581
Kč.
Jaké byly výdaje proti rozpočtu? Podle rozpočtu,
jak jsem již uvedl, byly výdaje 9.573,585.801 Kč,
podle náležitostí 11.157,116.279 Kč.
Jeví se tedy překročení rozpočtu
o 1.583,530.478 Kč. Ale nyní zase znovu připomínám,
že musíme od té náležitosti 11.157,116.279
odečísti 196,949.971, které byly hrazeny
mimo rozpočet, takže se nám potom překročení
jeví jinak; nebude činiti 1.583,530.478 Kč,
nýbrž bude pouze 1.386,580.506 Kč.
Překročení toto bylo u těchto resortů:
U ministerstva zahraničních věcí bylo
preliminováno 141,579.066 Kč, náležitost
byla 216,263.703 Kč. Ministerstvo nár. obrany mělo
preliminováno 1.815,435.710 Kč, ale náležitost
byla 1.905,244.338 Kč. Ministerstvo školství
a nár. osvěty mělo preliminováno částku
756,450.176 Kč, náležitost byl 1.317,627.726
Kč. Ministerstvo financí mělo preliminováno
obnos 744,796.658.Kč, náležitost však
byla 1.416,466.654 Kč. Ministerstvo soc. péče
mělo preliminováno 794,141.595 Kč, naproti
tomu byla náležitost 926,843.978 Kč. Ministerstvo
zásobování mělo preliminováno
15,448.921 Kč, náležitost byla 22,840.700 Kč.
Repatriace měly preliminováno 50 mil. Kč,
náležitost však byla 185,797.236 Kč. Tak
byl překročen rozpočet u jednotlivých
resortů.
Naproti tomu některé resorty měly menší
výdaje než byly v rozpočtu, a to u těchto
položek: U položky příděly samosprávným
svazkům bylo preliminováno 794,872.000 Kč,
ve skutečnosti náležitost byla pouze 727,470.175
Kč. Při státním dluhu preliminováno
bylo 2.096,547.342 Kč, ve skutečnosti však
náležitost byla pouze 2.036,299.620 Kč. Pensijní
požitky byly preliminovány 613,102.415 Kč,
náležitost byla pouze 509,559.128 Kč. Ministerstvo
veř. prací mělo preliminováno 315,826.510
Kč, náležitost byla pouze 299,660.594 Kč.
To byly nižší výdaje proti rozpočtu.
V rozpočtu na r. 1925 byly zvláště preliminovány
státní investice. Všechny státní
investice vykazují menší spotřebu, než
byla preliminována, mimo předsednictvo min. rady.
Předsednictvo min. rady mělo na investice preliminováno
obnos 580.000 Kč, ve skutečnosti však vydalo
885.403 Kč. Ostatní všechny investice spotřebovaly
méně. Tak ministerstvo pošt mělo preliminováno
na investice 116,103.000 Kč, spotřebovalo však
jen 101,697.843 Kč. Ministerstvo železnic mělo
preliminováno 656,000.000 Kč, spotřebovalo
však pouze 504,615.368 Kč. Ministerstvo zemědělství,
které mělo preliminováno 23 mil. Kč,
spotřebovalo jen 12,739.567 Kč. Ministerstvo veř.
prací proti preliminovaným 523,400.000 Kč
spotřebovalo 516,616.276·16 Kč.
Nyní co se týče příjmů.
Příjmy byly preliminovány na r. 1925 částkou
9.301,334.419 Kč. Náležitost byla však
jiná. Příjmy byly daleko vyšší,
než bylo preliminováno. Příjmy byly,
jak jsem již dříve v přehledném
obrazu uvedl, 10.938,919.725 Kč. Byly tedy příjmy
vyšší o 1.637,585.306 Kč. Ovšem některé
resorty měly menší příjem než
bylo preliminováno. Jsou to tyto resorty: Ministerstvo
obchodu proti preliminovaným 49,395.500 Kč mělo
jenom 40,112.990.09 Kč, ministerstvo pošt a telegrafů
proti 241,721.056 Kč mělo příjem jenom
155,171.603 Kč, ministerstvo zásobování
proti preliminovaným 15,250.000 Kč mělo příjem
jenom 8,592.026 Kč.
Vyšší příjmy měly tyto resorty:
ministerstvo zahraničí proti preliminovaným
25,150.000 Kč mělo příjem 42,832.126
Kč, ministerstvo národní obrany proti 34,898.380
Kč mělo 49,623.895 Kč, ministerstvo financí
mělo preliminováno 8.280,362.257 Kč, kdežto
příjmy byly 10.095,866.281 Kč.
Proč byly tak vysoké skutečné příjmy
ministerstva financí proti preliminovaným? Přirozeně
že to byly daně, a to především
daně přímé, které vynesly daleko
více, než bylo preliminováno. Tak na příklad
u daně z příjmů, která byla
preliminována 800 miliony, byla náležitost
1.487,071.927 Kč. Platba k této dani, která
byla ovšem menší než náležitost,
jen 1.327,520.051 Kč.
Mimo to ještě nedoplatky, které jsou uvedeny
v této účetní uzávěrce
na dani z příjmu, byly 1.543,265.016 Kč.
Proč? Jak došlo k tomuto velikému zvýšení
příjmu daně z příjmu proti
preliminovanému obnosu 800 milionů? Tu bych vlastně
musil opakovati to, co jsem řekl při účetní
uzávěrce na r. 1924. Jsou to tytéž příčiny.
Jsou to především veliké nedoměrky.
Potom se nám již jeví v této účetní
uzávěrce na r. 1925 to, že byl zpracován
materiál daně z příjmu za leta dřívější,
poněvadž jest všeobecně známo,
že daň z příjmu nebyla včas předpisována,
že byla předpisována za několik let
najednou; v důsledku toho jeví se také tento
přírůstek z příjmu na dani
z příjmu na r. 1925. Tato daň jeví
největší přírůstek.
Naproti tomu zase některé daně jeví
rozdíl vzhledem k rozpočtu nepříznivý.
Tak na př. je to všeobecná daň výdělková,
která byla preliminována obnosem 247 mil. Kč,
kdežto náležitost byla jenom 117,098.142 Kč.
Platba ovšem byla vyšší než náležitost,
činila 290,233.794 Kč, přece však nižší
proti rozpočtu.
U této daně, ježto vynesla méně,
je nejlépe viděti, jak byla nutna berní reforma,
kterou jsme právě letošního roku provedli.
Připomínám, že příčinou
této menší náležitosti jsou nedoměrky
a potom úlevy podle zákona z r. 1924. Tyto úlevy
měly ovšem dalekosáhlý význam
také pro přirážky autonomních
svazků, poněvadž namnoze se tato daň
výdělková musila odepsati nebo snížiti,
v důsledku čehož přišly autonomní
svazky o tyto přirážky, které se musily
vraceti.
Rovněž menší výtěžek
měla pozemková daň, která byla preliminována
140,500.000 Kč. Ale náležitost byla jenom 97,299.277
Kč. Příčina byla jednak ta, že
bylo pozdní předpisování a potom také
to, že z výnosu této pozemkové daně
byly placeny fondové přirážky autonomním
svazkům za leta minulá. Na Slovensku pak při
preliminování této daně pozemkové
nebyl vzat zřetel na snížení té
válečné přirážky - těch
200-400% - které se stalo r. 1925. Proto se jeví
tento rozdíl.
Rovněž menší výtěžek
měla domovní daň třídní
a domovní daň činžovní.
Zajímavá je však cifra ve státním
závěrečném účtu, která
se ovšem objevuje také v rozpočtu, ale cifrou
daleko jinou. Je to položka "úroky z prodlení".
Kdežto v rozpočtu úroky z prodlení na
r. 1925 byly preliminovány obnosem 77,100.000 Kč,
ve skutečnosti bylo zaplaceno 105,492.853 Kč. Tato
obrovská cifra úroků z prodlení je
opravdu vážným mementem pro finanční
správu. Zde jistě něco není v pořádku,
proč vlastně tak vysoké úroky z prodlení
jsou, jinými slovy, proč se neplatily daně
včas. Doufáme, že po letošní berní
reformě tento úkaz už se nám v účetní
uzávěrce neobjeví.
Vyšší výnos měla také daň
z obratu, která byla preliminována 1590 mil. Kč,
ale náležitost byla 1600 mil. Kč a platba 1.759,540.609
Kč. Rovněž také spotřební
daně vynesly větší cifru než byla
preliminována. Tedy vyšší příjmy
ministerstva financí vysvětlují se právě
těmito zvýšenými příjmy
na daních.
Dále vyšší příjem mělo
ministerstvo soc. péče, které proti preliminovaným
9,943.394 Kč mělo 43,583.248 Kč. Nedoplatky
státních příjmů činily
4.845,607.189 Kč. V tom nedoplatky daňové
a poplatkové tvoří celých 92%, totiž
4.466,122.841 Kč. Sledujeme-li tyto nedoplatky daní
a dávek od r. 1919, vidíme, že tyto nedoplatky
nám vzrůstají rok od roku, až dosáhly
r. 1925 4.466,122.841 Kč, tedy cifry neobyčejně
vysoké, cifry, která přirozeně po
letošním roku musí nám mizeti a také
mizí. Ještě dnes namnoze, abych tak řekl,
žijeme z těchto nedoplatků, ale na příští
leta již se nebudeme moci shledati s těmito nedoplatky,
a to tím spíše ne, že ministerstvo financí
provádělo a provedlo roku loňského
a letošního t. zv. čistý stůl,
takže již s touto věcí v příštích
rozpočtech se nesetkáme.