Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Ctěná
sněmovno! Debata, kterou posl. sněmovna provedla
u příležitosti naší obchodní
smlouvy s Maďarskem, v celku u kázala, že takořka
žádná z našich politických stran
se zásadně nestaví proti řádné
úpravě hospodářské vzájemnosti
mezi námi a Maďarskem a že skoro všechny
politické strany zde zastoupené souhlasí
se stanoviskem zahraničního výboru, který
doporučuje smlouvu československo-maďarskou
schváliti a přijmouti. Protože tímto
souhlasem naší posl. sněmovny končí
se parlamentní procedura, kterou musila smlouva projíti
v Maďarsku i u nás, v maďarské sněmovně
poslanecké, ve sněmovně magnátů,
v senátě i v poslanecké sněmovně
Národního shromáždění
československého, mohou po dnešním hlasování
v obojím čtení obě vlády, československá
i maďarská, přistoupiti k výměně
ratifikačních listin a tím co nejdříve
uvésti tuto obchodní smlouvu v platnost zde v Československu
a na druhé straně v Maďarsku.
V diskusi sněmovní nebyly přineseny nové
nijaké podněty v oboru naší obchodní
politiky, které by se výraznějším
způsobem dotýkaly předložené
obchodní smlouvy československo-maďarské.
Pan kol. Tayerle posuzoval ji s hlediska sociálně-politického
a zvláště doporučil účast
vrstev zaměstnaneckých při jednáních
o obchodních smlouvách, účast, kterou
sama resoluce zahraničního výboru také
dříve již doporučila, aby totiž
vedle zaměstnavatelů, jak z podniků průmyslových,
tak zemědělských, zastoupeni byli také
zaměstnanci při jednáních obchodně-politických
o obchodních smlouvách. Pan kol. dr Rosche
souhlasil zde jaksi s pány resortními ministry,
kteří podle jeho názoru byli povinni, podati
plenu naší sněmovny zprávy o mezinárodní
hospodářské konferenci ženevské,
a protože jich nepodali oni, domníval se p. kol. dr
Rosche, že jest jeho povinností, aby je přednesl
aspoň on sám. Ve svém historickém
výkladu hledal zároveň východisko
pro svoji kritiku hospodářských poměrů
světových vůbec a obchodní politiky
československé zvláště. Reklamoval
uzavření obchodní smlouvy našeho státu
s Německem a Rakouskem, při čemž vytkl,
že přes srdečné vztahy k Francii, Rumunsku,
Jugoslavii dosud nemáme s těmito státy definitivních
obchodních smluv, odpovídajících současným
našim hospodářským potřebám.
Chci k tomu jenom poznamenati, že při smlouvě
s Francií jde jenom o revisi smlouvy z r. 1923 a že
tato revise závisí také na jiných
činitelích, nežli je právě náš
stát - Československo. Nesmí se zapomínati,
že Francie připravuje nový celní tarif
a že její jednání o obchodní
smlouvu s Německem není snadné při
politických podmínkách, které právě
mluvčímu se strany německé nemohou
býti neznámy. Že nesnáze hospodářské
dohody francouzsko-německé vrhají své
stíny i na jednání Československa
o smlouvu s Německem a Francií, je přece
samozřejmo.
Pokud pak pan kol. dr Rosche vytýká nehotovost
našich smluv s Rumunskem a královstvím SHS,
mohu jej ujistiti, že tyto smlouvy byly by již hotovou
věcí, kdyby záleželo jenom na dobré
vůli nás i našich politických přátel,
že však právě hospodářské
problémy jsou mnohdy složitější
nežli problémy politické, a právě
tato složitost otázek jednání často
zdržuje. Nicméně mohu ujistiti p. kol. dr Rosche,
že na příklad smlouva s královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců bude uzavřena
v době jistě velmi blízké.
Mohl bych při této příležitosti
apelovati na celou poslaneckou sněmovnu, aby měla
intensivnější zájem na všecka jednání
obchodně-politická mezi naším státem
a státy jinými, zvláště geograficky
a politicky nám blízkými. Nepochybuji o tom,
že loyální zájem parlamentu o postup
jednání obchodně-politických urychlil
by mnohdy všecky úřední práce
a často by i přispěl k výsledkům
politicky výhodnějším.
Resoluci, která žádá účast
nejenom zaměstnavatelů ať průmyslových,
ať zemědělských, nýbrž i
zaměstnanců na jednáních smluvních,
bylo by možno dobře doplniti požadavkem, aby
také parlament aktivněji se jich účastnil.
Pan dr Rosche byl tak laskav, že ve své řeči
věnoval pozornost mému článku v "Prager
Presse" z 5. července, ve kterém polemisuji
s "Pester Lloydem" ve věci Meziparlamentní
unie a Mezinárodní dohody parlamentní. Domnívá
se, že je snad netaktické, jestliže autor onoho
článku je zároveň zpravodajem zahraničního
výboru o obchodní smlouvě česko-slovensko-maďarské.
Z polemiky novinářské nezanesl jsem ani slova
do svého referátu, a pokud p. kol. dr Rosche
nevyložil zde podstatu sporu, stává se diskuse
bezpředmětnou, čímž nechci říci,
chce-li vésti p. kol. dr Rosche diskusi žurnalistickou,
že mu nejsem vždy k disposici. Otázka, o kterou
jde mezi mnou a "Pester Lloydem", jistě stojí
zato.
Pan kol. dr Gáti zkoumal, jaký význam
má smlouva československo-maďarská pro
dělnictvo naše a dělnictvo maďarské.
Usoudil, že smlouva byla udělána jen pro buržoasií
obou států. Asi přibližně stejně,
ale ovšem se zvláštním zřetelem
k Rusku, soudili pp. posl. Kreibich a Steiner.
Pan kol. Bečko se domnívá, že
obchodní smlouva mezi Československem a Maďarskem
bude k hospodářskému prospěchu našeho
státu vůbec a Slovenska zvláště,
přičiníme-li se, aby především
program revolučního Národního shromáždění,
týkající se veřejné dopravy
na Slovensku, byl co možná brzy zrealisován.
Plně se k tomu přikloňuji a nemám,
co bych namítal proti programu komunikačnímu,
který by jistě prospěl nejen Československu
vůbec a Slovensku zvláště, ale který
by znamenal rozvoj hospodářských sil celého
našeho státu a zlepšení jeho poměru
k státům sousedním.
Vážená sněmovno! Tím bych byl
jaksi zrekapituloval všechno, co zde bylo řečeno
podstatného v debatě o československo-maďarské
obchodní smlouvě, a doporučuji vám
znovu, jak jsem to již učinil ve svém úvodním
referátě, abyste přijali schvalovací
usnesení, které vám bylo předloženo
ve vládním návrhu, a abyste také zároveň
schválili resoluci, která vám byla také
doporučena zahraničním výborem. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému p. zpravodaji posl. dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Všichni řečníci posoudili v debatě
obchodní smlouvu s Maďarskem s různých
hledisek, ale pro mne bylo zajímavé, že s hlediska
hospodářského nečinil žádný
z nich proti ní vážných námitek,
naopak všichni řečníci více nebo
méně uznávali její důležitost
pro náš zahraniční obchod a pro naši
domácí výrobu. Chtěl bych shrnouti
se zřetelem k tomu, že většinu námitek
objasnil p. kol. referent dr Uhlíř, celkový
úsudek o obchodní smlouvě s Maďarskem
v tom, že smlouva s Maďarskem skutečně
přináší domácí výrobě,
zejména průmyslu, velmi cenné prospěchy.
Vážení pánové a dámy!
Račte uznati, že získáváme v
obchodní smlouvě s Maďarskem celní slevy
asi u 600 položek a subpoložek, většinou
pro průmyslové výrobky. Naproti tomu poskytujeme
Maďarsku celní slevy asi u 200 položek většinou
ovšem zemědělských, takže tu skutečně
nastávají našemu průmyslu dosti příznivé
vyhlídky na další rozvoj exportu do Maďarska.
(Posl. Chalupník: Avšak na ten mají vysoké
tarify, takže úlevy nám nebudou nic platné!)
K tomu také přicházím.
Náš největší zájem nesl
se k tomu, abychom otevřeli trh zejména našemu
textilnímu průmyslu, poněvadž je nám
známo, že náš textilní průmysl
vyváží celkem za 700 mil. Kč zboží
do Maďarska. A tu konstatuji, že jsme právě
u položek textilního průmyslu získali
velmi podstatné úlevy na maďarských
clech, a to úlevy, které se pohybují od 30
do 40%, takže náš textilní průmysl
tato opatření uvítá jako velmi značné
usnadnění exportu textilních výrobků
do Maďarska. To jsou nejcennější výhody,
které máme z této smlouvy, třebaže
víme, že smlouvy takové více nebo méně
odpovídají vyrovnání hospodářských
sil, které se navzájem uplatňují.
Slavná sněmovno! Konstatuji opětně,
že s hlediska hospodářského nebyly předneseny
vážné námitky proti této obchodní
smlouvě, a z toho důvodu jako referent výboru
živnostenského doporučuji tuto smlouvu ke schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování. Prosím dámy a pány,
aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Schvalovací usnesení má pouze jeden odstavec.
Dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování?
(Nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění, doporučeném pány
zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém.
Této věci bylo v 94. schůzi posl. sněmovny
přiznáno zkrácené řízení
podle §u 55 jedn. řádu. Přistoupíme
proto ihned ke druhému čtení.
Ad 1. Druhé čtení usnesení, kterým
se schvaluje obchodní smlouva mezi Československou
republikou a královstvím Maďarským ze
dne 31. května 1927 (tisk 1125).
Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl.
dr Uhlíř, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností je p. posl. dr
Zadina.
Jsou návrhy nějakých oprav nebo textových
změn?
Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Pane předsedo,
při nové revisi českého textu československo-maďarské
obchodní smlouvy bylo zjištěno, že ve
čl. XII smlouvy, který jest na str. 15 vládního
návrhu tisk 1077, mají slova "než výrobky
domácí" býti vložena slova "stejného
druhu nebo zboží pocházející
z", takže by tento článek definitivně
zněl:
"Vnitřní dávky vybírané
na území jedné smluvní strany na účet
kohokoliv, které zatěžují nebo budou
zatěžovati výrobu, úpravu nebo spotřebu
nějakého zboží, nesmějí
postihnouti výrobky druhé strany z jakéhokoli
důvodu více nebo nepříznivěji
než výrobky domácí stejného druhu
nebo zboží pocházející z některé
jiné země".
Prosím, aby to bylo v definitivním textu opraveno.
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj posl.
dr Zadina vzdává se slova.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, i s opravami, které
navrhl pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci, otištěné
ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím resoluce tato je přijata.
Z důvodů formalních, aby mohly býti
výborům přikázány osnovy dnes
tiskem rozdané, bude nutno konati dnes ještě
jednu schůzi.
Přerušuji proto projednávání
pořadu této schůze a žádám,
aby paní a páni poslanci ze zasedací síně
neodcházeli, neboť hned na počátku nové
schůze bude hlasování.
Učiním ještě některá presidiální
sdělení:
Dovolené udělil jsem: na dnešní schůzi
p. posl. Biňovcovi a paní posl. Vobecké
pro neodkladné záležitosti, posl. dr Hallovi
z rodinných důvodů; na dnešní,
případně zítřejší
schůzi posl. dr Tukovi pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se pan posl. dr Koberg.
Došel dotaz. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotaz posl. Gregorovitsa ministru soc. pečlivosti vo veci
pracovnej knižky Rudolfa Szórada (č. D 832-II).
Předseda (zvoní): Podle usnesení
předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala dnes za 5 minut, to jest v 8 hod. 30 min.
večer s
1. Nevyřízené odstavce pořadu 95.
schůze.
2. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu projednány byly
osnovy:
a) zákona, kterým se zavádí průkaz
způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepní
(tisk 1110),
b) zákona o poskytování podpor při
živelních pohromách.
Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.