Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: inž. Dostálek,
Horák, Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.
165 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři Najman, dr.
Tiso, Udržal.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr. Říha; jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 98. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem dodatečně na
schůze dne 7. a 8. července posl. Knejzlíkovi;
na dnešní schůzi posl. Hauptovi a posl.
Dr. Jabloniczkému; na tento týden posl. Slavíčkovi,
Netolickému, Sivákovi, dr. Szüllöovi
- vesměs pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. Halke, Mlčoch
a Böllmann - na tento týden.
Došlo oznámení o změně v klubu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
Klub poslanců "Bund der Landwirte" oznámil
přípisem ze dne 7. července 1927, č.
1600, že posl. dr. Hanreich a J. Mayer přestali
býti dnem 7. července 1927 členy tohoto klubu.
Předseda: Došla oznámení o změnách
ve výborech. Žádám za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
posl. Jašu za posl. V. Beneše; klub poslanců
"Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Kunze
za posl. Krumpe.
Do výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností vyslal klub poslanců
republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Mašatu
za posl. Malíka; klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické
strany středostavovské posl. Al. Beneše
za posl. Náprstka.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei"
posl. L. Wenzela za posl. Knirsche; klub poslanců
"Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Hackenberga
za posl. Dietla.
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců
čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. inž.
Nečase za posl. Jašu; klub poslancov slovenskej
ľudovej strany posl. Surovjaka za posl. Siváka;
klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei"
posl. Zajička za posl. dr. Petersilku; klub poslanců
"Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Knirsche
za posl. Simma.
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické
posl Knejzlíka za posl. Riedla.
Předseda: Došlo sdělení od vlády.
Žádám za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
Předseda vlády sdělil přípisem
ze dne 8. července 1927, č. j. 9404/27 m. r., že
vláda předložila senátu k projednání
a schválení Národním shromážděním
návrh zákona o ryzosti a puncovní kontrole
platinového, zlatého a stříbrného
zboží (puncovní zákon)
Předseda: Došla sdělení ze senátu.
Žádám za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
Předseda senátu sdělil, že senát
usnesl se, aby o 5 měsíců byly prodlouženy
lhůty k projednání:
v 84. schůzi dne 15. června 1927 stran usnesení
senátu o osnově:
celního zákona (tisk 331/I sen.),
zákona o osvojení (tisk 1829/I sen.),
zákona o trestním stíhání presidenta
republiky a členů vlády (tisk 2016/I sen.),
zákona, kterým se mění § §
82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk
2245/I sen.) (přípisy ze dne 15. června 1927);
v 91. schůzi dne 2. července 1927 stran usnesení
senátu o osnově zákona, jímž
se mění a doplňuje ustanovení §
§ů 185, 221, 233 a 245 obecného horního
zákona (tisk 321 sen.).
Dále sdělil předseda senátu:
Přípisem ze dne 24. června 1927 (k tisku
439 sen.), že senát schválil v 85. a 87. schůzi
dne 21. a 24. června 1927 prozatímní úpravu
obchodních styků mezi republikou Československou
a republikou Tureckou, sjednanou výměnou not v Angoře
dne 24. března 1927.
Přípisem ze dne 2. července 1927 (k tisku
474 sen.), že senát v 91. schůzi dne 2. července
1927 usnesl se odkázati vládě návrh
sen. Spiesse a soudr. (tisk 217) na úpravu obchodu
medem, s vybídnutím, aby vyslechnouc zájemníky
obou stran, vypracovala ve lhůtě 3 měsíců
a předložila Národnímu shromáždění
návrh zákona na ochranu domácího včelařství.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
Dotazy:
posl. Brodeckého:
ministru vnitra o opětném přijímání
restringovaných a superarbitrovaných četn.
gážistů k četnictvu (č. D 835-II),
ministru nár. obrany o nejednotné praksi vojenských
soudů při odsuzování vojenských
a četnických gážistů (č.
D 836-II),
posl. Hrušovského a druhov ministrovi nár.
obrany o straníckom a jednostrannom konfesionálnom
používaní posádky v Nitre (č.
D 830-II),
posl. dr. Schollicha a druhů ministru nár. obrany
o pensijních poměrech vrchního dělostřeleckého
oficiála Vojtěcha Karniola (č. D 833-II),
posl. dr. Matouška a druhů ministru financí
o vybírání daně obratové u
družstev (č. D 838-II),
posl. dr. Daňka, Bezděka, Šamalíka a
druhů ministru školství a nár. osvěty
o poměrech na obecné škole v Ořechově
u Brna (č. D 839-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
1160. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu
a živností o vládním návrhu (tisk
1145), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění obchodní smlouva
mezi Československou republikou a Estonskou republikou
ze dne 20. června 1927 s přílohou a protokolem
z téhož dne.
1161. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu
a živností o vládním návrhu (tisk
1144), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění obchodní úmluva
sjednaná mezi Československou republikou a republikou
Tureckou dne 31. května 1927. 1167. Zpráva výboru
ústavně - právního o usnesení
senátu Národního shromáždění
republiky Československé (tisk sen. 415 a 459) k
vládnímu návrhu zákona (tisk 1135)
o potulných cikánech a podobných tulácích.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
1015. Naléhavá interpelace posl. Hackenberga, Heegera
a soudr. vládě o zahájení vhodné
nouzové akce pro obyvatelstvo severní Moravy a Slezska
postižené povodní dne 5. května t. r.
1019. Naléhavá interpelace posl. Zápotockého,
Bolena a soudr. ministru vnitra o konfiskaci deníku "Rudé
Právo" v Praze.
1034. Naléhavá interpelace posl. Kleina a soudr.
vládě o úpravě poměrů
vězeňské stráže.
1035. Naléhavá interpelace posl. Kleina a soudr.
vládě o úpravě poměrů
pohraniční finanční stráže.
1050. Naléhavá interpelace posl. Hrušovského,
Moudrého a druhů ministru školství a
nár. osvěty o exponovaných učitelích
na Slovensku.
1051. Naléhavá interpelace posl. Knejzlíka
a druhů ministru financí o výměně
3% odškodňovacích dluhopisů.
1065. Naléhavá interpelace posl. dr. Frankeho, Práška,
Mikuláše, Buřívala, dr. Patejdla, Červinky
a druhů vládě o naléhavé pomoci
krajům postiženým živelní pohromou.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány a současně přikázány
výboru iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
1146. Návrh posl. Tauba, Grünznera a soudr. na zrovnoprávnění
pensistů.
1149. Návrh posl. dr. Czecha, Hackenberga a soudr. na vydání
zákona o výkonu vazby na politických provinilcích.
1150. Návrh posl. Štětky a soudr. na poskytnutí
okamžité a dostatečné pomoci občanům
ve Zdaboří-Příbrami V, postiženým
požárem.
1154. Návrh posl. Kopasza, Kollárikovej a súdr.
na poskytnutie podpory pohorelcom v Hornej Štubni.
1157. Návrh posl. Tomáška, Hampla, Johanise
a soudr., aby byla vydána nařízení
o volbách do orgánů sociálně
pojišťovacích institucí.
1158. Návrh posl. dr. Wintra a soudr., týkající
se ratifikace úmluv, schválených Mezinárodními
konferencemi práce.
Předseda: Došlo vládní nařízení.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
Předseda vlády zaslal přípisem ze
dne 11. července 1927, č. j. 9.424/27 m. r., vládní
nařízení o dalším přerušení
sporů, týkajících se některých
závazků obcí (měst s právem
municipálním).
Předseda: Toto vládní nařízení
přikázal jsem výboru ústavně-právnímu.
Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádost.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
Žádost okr. soudu v N. Pace ze dne 8. července
1927, č. T 498/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. Jurana pro přestupek podle §u 3 zákona
z 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (č. J
397-II).
Předseda: Zápis o 89. schůzi byl ve
sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen,
a poněvadž nebyly proti němu podány
písemné námitky, jest schválen podle
§u 73 jedn. řádu a bude podle téhož
paragrafu vytištěn.
Mezi kruté živelní pohromy, (Poslanci povstávají.)
které letos stíhaly téměř
celý svět, řadí se katastrofa, která
tyto dny zachvátila naše kraje pohraniční
a sousední území republiky Německé.
Přírodní živly zničily miliony
na majetku a množství životů lidských.
Jsem přesvědčen o vašem souhlasu, když
vyslovuji s tohoto místa postiženým naši
upřímnou účast a hlubokou soustrast.
(Poslanci usedají.)
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu schůze, jímž
je:
1. Zpráva výboru dopravního o usnesení
senátu (tisk posl. sněm. 1064) k vládnímu
návrhu zákona (tisk sen. 302 a 397) o železniční
přepravě (tisk 1123).
Zpravodajem je pan posl. Molík. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Molík: Slavná sněmovno!
Dovoluji si podati zprávu výboru dopravního
o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 1064)
k vládnímu návrhu zákona (tisk sen.
302 a 397) o železniční přepravě.
Při projednávání mezinárodní
úmluvy .o přepravě cestujících,
zavazadel a zboží, podepsané dne 23. října
1924 v Bernu, ujal se zástupce Československé
republiky iniciativy a podařilo se mu přesvědčiti
zástupce většiny ostatních států
o potřebě, aby tuzemské právo přepravní
bylo přizpůsobeno nejen právu mezinárodnímu,
nýbrž aby také tuzemské právo
přepravní v jednotlivých státech bylo
pokud možno stejné, a to pro zjednodušení
přepravních modalit při přechodu hranic.
Ministerstvo železnic republiky Československé
sledujíc tuto zásadu vypracovalo na základě
schválené mezinárodní úmluvy
osnovu nového československého železničního
řádu. Tento nový železniční
přepravní řád byl vybudován
jak ve formě tak ve věci v úplné shodě
s novými mezinárodními úmluvami a
přizpůsoben, pokud to bylo možno, i tuzemskému
právu přepravnímu sousedních států,
se kterými je náš styk nejživější.
Tento tuzemský železniční přepravní
řád má býti současně
s novými mezinárodními úmluvami vyhlášen
ve Sbírce zák. a nař. zároveň
se zmocňovacím zákonem, kterým bude
vláda zmocněna přizpůsobiti přepravní
řád mezinárodním úmluvám
i v těch ustanoveních, kde mezinárodní
úmluvy nesouhlasí s kogentními ustanoveními
našeho všeobec. obchodního zákoníka.
K jednotlivým ustanovením osnovy dlužno připomenouti
toto:
K §u 1. Odst. 1 je založen na t. zv. transformační
teorii, hájené zejména nejvyšším
správním soudem. Podle této teorie, ve státovědeckých
kruzích nikoliv nesporné, nenabývají
mezinárodní úmluvy tím, že jsou
vyhlášeny ve Sbírce zákonů a
nařízení republiky Československé,
již také povahy zákona, nýbrž k
tomu, aby nabyly také vnitrostátní závaznosti,
t. j. aby se staly platným zákonem, je třeba,
aby stát je uznal za součást svého
vnitrostátního právního řádu,
jinými slovy, aby je vydal ve formě ústavou
předepsané jako předpisy své moci
zákonodárné. To činí odst.
1 tím, že se zvláštním zákonem
stanoví, že Mezinárodní úmluva
o přepravě cestujících a zavazadel
po železnicích a Mezinárodní úmluva
o přepravě zboží po železnicích,
jež byly sjednány v Bernu a podepsány dne 23.
října 1924, nabývají vyhlášením
ve Sbírce z. a n. moci zákona.
Odst. 2 je založen na předpisu §u 55 úst.
listiny.
K §u 2. Železniční přeprava vnitrozemská
je v nejužším styku s železniční
přepravou mezinárodní tvoříc
jaksi její součást, takže: železniční
přeprava vůbec má typický ráz
mezinárodní. Z toho důvodu je nutno, aby
železniční přepravy vnitrozemská
a mezinárodní byly vybudovány na zásadách
pokud možno shodných. U nás železniční
přeprava vnitrozemská je naposledy upravená
nařízením vlády republiky Československé
ze dne 13. února 1921, č. 203 Sb. z. a n. Nyní,
když mezinárodní úmluva o přepravě
cestu jících a zavazadel po železnicích
a mezinárodní úmluva o přepravě
zboží po železnicích nabývají
moci zákona, vzniká nám dvojí úprava
železniční přepravy, a to jednak úprava
přepravy mezinárodní, jednak úprava
přepravy vnitrozemské. Ale takováto dvojí
úprava není možná ani s hlediska jednoty
práva, ani z důvodů praktických, nepřihlížíme-li
ani k tomu, že by rozdílná úprava přepravy
mezinárodní a přepravy vnitrozemské
činila zbytečně hospodářský
život spletitějším a že by se v případě,
kdyby předpisy pro přepravu mezinárodní
byly příznivější než pro
přepravu vnitrozemskou, uplatňovaly snahy nejpříznivější
předpisy pro přepravu vnitrozemskou jakýmkoli
způsobem obcházeti Z toho důvodu je nutno,
aby předpisy o přepravě vnitrozemské
byly uvedeny v soulad s předpisy o přepravě
mezinárodní. Ovšem předpisy o přepravě
vnitrozemské musí býti podrobnější
a úplnější, kdežto mezinárodní
úmluvy obsahují mnohdy jen zásady rázu
více méně všeobecnějšího
a podrobnější úpravu předpisy
vnitrostátními přímo předpokládají;
nad to pak mezinárodní úmluvy neupravují
mnohdy přepravu všech druhů železničních
zásilek, čehož v předpisech o přepravě
vnitrozemské býti nemůže.
Dlužno řešiti nyní otázku, v jaké
právní formě jest vydati předpisy
o přepravě vnitrozemské, zda ve formě
zákona, či vládního nařízení.
Podle povahy věci má mnoho do sebe náhled,
že pro úpravu předpisů o přepravě
vnitrozemské se hodí spíše vládní
nařízení než zákon. Jeť
zákon pro tento obor forma poněkud nehybná,
nedovede s dostatečnou rychlostí zachytiti všechny
změny, které po stránce hospodářské
se dostavují; proti tomu vládní nařízení
proto, že nemusí prodělávati složitý
a mnohdy i zdlouhavý pochod zákonodárný,
dovede se mnohem rychleji a snáze přizpůsobiti
všem změnám a jest vůbec mnohem pružnější.
Avšak přihlížíme-li k věci
po stránce právní, shledáváme,
že úprava předpisů o přepravě
vnitrozemské jest v našem státě možná
nikoliv vládním nařízením,
nýbrž jen zákonem. Neboť zde bude dlužno
měniti mnohé zákonné předpisy,
což jest možno opět jen zákonem, a nějaký
t. zv. zmocňovací zákon podle jasného
znění ústavy, jak již výše
bylo řečeno, možný není. Ovšem
na druhé straně bylo nutno, hledíc k povaze
věci, dáti vládě určitou volnost
při úpravě vnitrozemské přepravy
železniční, už také z toho důvodu,
že jsou určité druhy železničních
zásilek, o kterých mezinárodní úmluvy
nejednají; jsou to zejména t. zv. spěšniny.
Ježto mezinárodní úmluva o železniční
přepravě nabývá po rozumu §u
1 této osnovy moci zákona, jest železniční
přeprava u nás, i vnitrozemská, položena
na základ zákonný a úprava vnitrozemské
přepravy železniční vládním
nařízením děje se v rámci a
k provedení zákona.
Právě tak, jako odst. 1 §u 2, vyhovuje nyní
i odst. 2 téhož paragrafu požadavkům ústav.
ním, neboť tam, kde zákonný předpis
má ustanovení jen podpůrná, je dána
volnost smluvní a platí t. zv. lex contractus.
Výbor dopravní jednal ve své schůzi
dne 24. června 1927 o usnesení senátu a usnesl
se doporučiti toto usnesení beze změny posl.
sněmovně ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci.
Zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 30 minutami. (Nebylo
námitek.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest přijata.
Ke slovu na straně "proti" je přihlášen
p. posl. Procházka. Dávám mu slovo.
Posl. Procházka: Slavná sněmovno!
Přihlásil-li jsem se k řeči jako řečník
"proti", nečiním tak vůči
námětu samému, nýbrž se stanoviska
klubu, k němuž mám cest náležeti,
se stanoviska naší strany, která nemůže
činy dnešní vlády za žádných
podmínek schvalovati.
Klub náš posuzuje reálně veškerou
práci této sněmovny a návrhy, které
tato vláda předkládá, a chce také
tak posuzovati osnovu zákona o mezinárodní
úmluvě o přepravě zboží
a osob. Jest to jeden z kvádrů, které tvoří
základ pro konsolidaci nejen našeho státu,
ale celé Evropy. Jest potřebí dívati
se na tuto osnovu se stanoviska mezinárodního a
posuzovati ji právě podle účelu, k
němuž směřuje a k jakému také
slouží.
Železnice nelze posuzovati jen z nacionálního
stanoviska, z toho užšího zorného úhlu
státního, nýbrž nutno je posuzovati
z hospodářského, mezinárodního
stanoviska, poněvadž železnice určeny
jsou k tomu, aby zprostředkovaly obchod, průmysl
a dopravu hmot, tedy všechno, co je k národněhospodářskému
životu nejnutnější. Jestliže tato
osnova staví veškeré modality, které
při přepravě zboží a osob někdy
byly velmi obtížnými, na stejné zásady,
nutno to jen vítati, a mohu s tohoto místa jen poděkovati
onomu delegátu v Bernu, který sám jako zástupce
malého státu dovedl se postaviti na toto vysoké
hospodářské stanovisko a dovedl svými
vývody přesvědčiti delegáty
celé Evropy o. tom, že je nutno, abychom po stránce
dopravní přiblížili se k stejnému
nazírání, aby tak náš hospodářský
život v Evropě se co nejdříve konsolidoval,
aby netrpěl rozháraností jako trpí
dosud.
Bylo by třeba, aby resort železniční
všímal si nejen těchto mezinárodně-spojovacích
předpisů, nýbrž aby také tarify
vnitřní byly upraveny a byla vyvolá na snaha
po tom, aby pokud možno byly tarify ve všech státech
také stejně přizpůsobeny. Je to otázka
velmi obtížná, poněvadž hospodářské
postavení jednotlivých států není
stejné, zejména dnes, nedlouho po světové
válce, kdy hospodářský život
dosud není správně upraven. Tato otázka
bude obtížná, ale nemůžeme se jí
vy hnouti, chceme-li, abychom dosáhli co nejrychleji konsolidace
hospodářského života. Tím konkurence
bude podstatně změněna a zdá se, že
pak snáze budeme moci prorážeti se svým
zbožím. Ovšem jsou ještě jiné
otázky, specializace, typizace a racionalisace výroby
průmyslové, jimiž náš obchod je
neobyčejně tangován. Avšak my se nemůžeme
zastaviti u železnic pouze na těchto administrativních
a obchodně právních stanoviscích,
nýbrž naopak, musíme celý zřetel
věnovati našemu dopravnictví. Již při
rozpočtové debatě loňského
roku odporoval jsem názorům p. ministra financí
dr. Engliše, když na investiční
program železniční určil pouze ty sumy,
které vyplývají jako přebytek z ročního
hospodářství spolu s 30% přepravní
a dopravní daně. Tento názor byl by velmi
nebezpečný nejen naší dopravě,
nýbrž také možné konkurenci našeho
průmyslu a obchodu. Kdyby naše železnice měly
zůstati zaostalé, kdyby naše doprava neměla
býti zrychlena, kdyby naše železniční
stavby měly býti zdržovány a tím
bráněno bylo dalšímu technickému
vývinu železnic, kam bychom spěli? Ukázal
jsem již při uhelné stávce, jak velikou
úlohu hrála věc celkem po stránce
technické dosti nepatrná, průběžná
brzda. My jsme mohli o několik desítek milionů
prodati více uhlí, kdybychom měli uzpůsobeny
své vozy mezinárodní dopravě. Bohužel,
nemáme a rozpočet nedává možnost,
aby naše vozy, náš provoz, a oboz byl upraven
tak, aby hověl mezinárodním zvyklostem a
mezinárodní potřebě. Bohužel
nejen naše průmyslové a obchodní kruhy,
ale i státní kruhy dívají se, řekl
bych, velmi starodávně na celý vývoj
našich věcí. Zdá se mně, že
veškeré moderní učení po stránce
vývoje technického i po stránce racionalisace
míjí se účinkem u nás a pozorujeme-li
vývoj našeho průmyslu a srovnáme-li
jej s vývinem průmyslu v cizích zemích,
musíme míti zcela určitě obavy, že
až padnou umělé hráze celní,
náš průmysl bude stižen neobyčejnou
krizí, poněvadž nebude schopen konkurence vzhledem
k tomu, že vyhýbá se novým technickým
vymoženostem, novým vědeckým metodám,
které už dávno předstihly dosavadní
proces výrobní u nás.
A jestliže, vážení, dnešní
moderní národohospodář nestaví
na stanovisku, že šetřiti znamená především
šetřiti na lidech, pak toto stanovisko mělo
by býti rozhodujícím také pro Československou
republiku. Amerika, která již tento systém
cele přijala a provádí, skvěle také
prokázala, že přes vysokou životní
úroveň svého obyvatelstva má možnost
konkurence s Evropou, která daleko za ní po této
stránce kulhá.
Podíváme-li se ještě do podniků
v Německu, pak opravdu musíme projevovati velikou
obavu, že v tom okamžiku, jakmile se projeví
silnější snaha - jako se stalo na poslední
hospodářské mezinárodní konferenci
po snížení cel obranných, budou důsledky
pro náš hospodářský život
nedozírné. A jestliže toto platí o našem
průmyslu a obchodu, platí to také o státních
podnicích. Státní podnik má jíti
v čele a má využíti všech nových
technických metod. Mohu jen s tohoto místa vysloviti
politování, jestliže naši technici u železnic
musí teprve se snažiti přesvědčiti
vládní činitele a zejména vládu,
že finanční systém, který zde
pan dr. Engliš přednesl, je systémem
škodlivým a matematicky prokazuji, že investiční
program železnic nelze srovnávati s investičním
programem ostatních státních resortů,
poněvadž investiční program železnic
je investičním programem produktivním, který
umožňuje placení úroků i anuit
a při tom slouží ještě zmodernizování
podniku, lépe řečeno, přináší
vyšší zisk z cizích kapitálů.
Metodu pana dr. Engliše nelze tedy schvalovati a je
nutno stále a stále volati po nápravě.