Příznivý vývoj na peněžním
trhu stal se však hlavní složkou našeho
příznivého hospodářského
vývoje. V r. 1927 nastalo podstatné zlepšení
stavu zaměstnanosti téměř ve všech
průmyslových odvětvích, jak lze konstatovati
z přímých i nepřímých
indicií. Těžba kamenného uhlí
v prvních osmi měsících tohoto roku
činí v 1000 tun 9418 proti 8375 r. 1926, těžba
hnědého uhlí činí v prvních
osmi měsících tohoto roku 12.474 proti 11.785
r. 1926, výroba kamenouhelného koksu v prvních
osmi měsících r. 1927 činila 1221
proti 1012 r. 1926. Rovněž výroba surové
ocele a surového železa v prvním pololetí
1927 jest mnohem větší než v prvním
pololetí r. 1926. Značnou měrou vzrostla
výroba v průmyslu textilním. Následkem
špatné úrody cukrové řepy poklesla
ovšem výroba cukru.
Nepřímo na vzestup hospodářské
aktivity lze souditi ze statistiky nezaměstnaných,
ze železniční dopravy a ze zahraničního
obchodu. Počet nezaměstnaných uchazečů
o práci dosáhl maxima v lednu 1927 číslem
83.271, od té doby stále klesá a činí
v červenci 39.832 (od r. 1921 byl nižší
pouze v říjnu 1925 číslem 39.743).
Tento pokles týká se v šech průmyslových
odvětví vůbec, největší
jest v průmyslu textilním a v živnostech stavebních.
V srpnu stoupl počet na 40.863, což bylo způsobeno
hlavně tím, že se zvýšil počet
nezaměstnaných uchazečů o práci
v zemědělství a lesnictví o 2196,
zatím co v průmyslu a v obchodu počet nezaměstnaných
uchazečů o práci se zmenšil o 1165.
Hospodářský vzestup ukazuje přehled
přistavených vagonů. V době od ledna
do konce září 1927 bylo celkem přistaveno
vagonů v 1000 4217 proti 3745 v r. 1926 za tutéž
dobu. Tento přírůstek týká
se dopravy pro tuzemsko (3228 a 2913) i dopravy pro cizozemsko
(434 a 343). Váha dopraveného zboží
činí za dobu leden až červen 1927 31,58
mil. tun, t. j. o 1,74 mil. tun více než v téže
době loňského roku.
Dalším příznivým symptomem jest
vývoj zahraničního obchodu. Od ledna do září
1927 činí aktivum zahraničního obchodu
1723 mil. Kč proti 1125 mil. r. 1926, při čemž
se značnou měrou zvýšilo volumen zahraničního
obchodu. Úhrn vývozu za prvních 9 měsíců
dosáhl 13.697 mil. proti 12.088 mil. v r. 1926, úhrn
dovozu 11.974 mil. proti 10.963 mil. Rozsah zahraničního
obchodu zvýšil se zejména v druhém a
třetím čtvrtletí tohoto roku. Dovoz
surovin jako symptom zaměstnanosti průmyslu u srovnání
se stejnou dobou r. 1926 jest do konce září
větší o 543 mil., vývoz hotových
výrobků stoupl o 1495 mil.
Oprávněna jest otázka další perspektivy,
která jest skoro souznačna s otázkou, jak
souvisí naše konjunktura s hospodářskou
situací evropskou.
Deprese československého hospodářství
na podzim a v zimě 1926 nebyla způsobena tou měrou
poklesem vývozu, jako zmenšením poptávky
na tuzemském trhu. Pokles vývozu týkal
se hlavně jen textilií, především
výrobků bavlněných, což souviselo
s velkým poklesem ceny surové bavlny. Z průmyslových
výrobků ostatních zmenšil se vývoz
hlavně u skla. Naproti tomu stoupl vývoz u řady
jiných průmyslových výrobků,
zvláště u železa, u výrobků
kožařských, konfekce, hedvábí,
papíru, nedrahých kovů a chemikalií.
Velký pokles poptávky na domácím trhu
se projevil též nejvíce u textilií v
očekávání levnějších
výrobků, dále byl rázu konjunkturálního
po velkém vzestupu r. 1925 a konečně
byl způsoben zdražením potravin, neboť
tím zmenšila se kupní síla širokých
vrstev.
Koncem r. 1926 a počátkem r. 1927 změnila
se konjunktura v mnohých evropských státech
především v Německu, které překonalo
v létě r. 1926 nejhlubší bod své
deprese a od té doby prodělává vzestupný
vývoj. Také jiné evropské státy
přešly do vzestupného stadia až na Francii,
Italii, Dánsko a Norsko, kde nepříznivější
hospodářská situace souvisí s úpravou
měny, a na Velkou Britanii, ve které nejsou stále
ještě překonány následky uhelné
stávky.
Toto celkové zlepšení stavu evropského
hospodářství bylo způsobeno nejprve
částečně vzestupem těžby
uhlí a výroby železa v souvislosti s anglickou
stávkou, pak vzestupem poptávky po textiliích
a konečně přílivem cizího
kapitálu za poměrně nízkých
úrokových sazeb.
K těmto společným příčinám
přistoupily zvláštní příčiny
v jednotlivých státech. Podstatnou složkou
vzestupu jest všude vnitřní finanční
konsolidace, racionalisace průmyslové výroby
a zlepšení stavu zemědělství.
Naše veřejnost hledá zejména souvislost
konjunktury naší s konjunkturou v Německu a
proto je třeba této souvislosti věnovati
zvýšenou pozornost.
Vývoj německé konjunktury má sice
značný vliv na vývoj našeho hospodářství,
avšak tento vliv se nesmí přeceňovati.
Na rozdíl od Německa trvá naše konjunktura
teprve něco déle než půl roku, v Německu
téměř 16 měsíců. V Německu
jest vybudována za pomoci cizího kapitálu
a hlavně na domácím trhu, kdežto u nás
jedná se o dvě věci. Naše hospodářství
prodělává na jedné straně pravidelný
cyklický pohyb konjunkturální, na
druhé straně jedná se také o příznivou
změnu struktury peněžního trhu. Tato
strukturální změna nastala v poměrech
na peněžním trhu, který se konsolidoval
a dospěl k mnohem nižší standartní
výši úrokové míry než v
dřívějších obdobích. Tato
změna peněžního trhu má vliv
na snížení výrobních nákladů,
umožní proto racionalisaci průmyslu, zvětšení
investic a tím zvýšení obchodního
volumen v tuzemsku. Lze tedy říci, že ačkoliv
nemáme, pokud je známo, ve větším
rozsahu krátkodobých úvěrů
zahraničních, není pozorovati na peněžním
trhu napětí, takže se strany peněžního
trhu není toho času vývoj konjunktury ohrožen.
Kdežto v prvních měsících tohoto
roku zlepšení stavu průmyslu vyplývalo
hlavně ze zlepšení vývozních
možností, zvyšuje se v posledních měsících
domácí konsum. K jeho vzestupu mimo všeobecných
příčin přispěl rozvoj stavebního
ruchu umožněný příznivou
situací na peněžním trhu a dále
zlepšená situace v zemědělství,
které přikročilo k rozsáhlým
investicím.
Na rozdíl od Německa nepokročil v jiných
evropských zemích stav konjunktury ještě
k rozmachu, nýbrž jest v linii vzestupné, takže
dá se očekávati vzestup konsumu a dovozu
do těchto států, který by mohl částečně
nahraditi případný pokles vývozu do
Německa.
O zvýšení domácí spotřeby
lze uvésti některá data. Tak stoupla tuzemská
spotřeba uhlí v posledních 3 měsících
o průměrně 12% proti téže době
loňského roku. Domácí spotřeba
ocele stoupla v druhém čtvrtletí 1927 proti
téže době r. 1926 způsobem velmi značným.
Také data o dopravě důležitých
výrobků svědčí o zvýšení
domácího konsumu. Tak stoupla doprava kůží
o 1/3, z čehož jen menší díl připadá
na vzestup pro dopravu zahraniční. Doprava papíru
průměrně v posledních měsících
stoupla o 15%, z toho asi 1/5 na vzestup pro cizinu. Doprava strojů
stoupla o 12-13%, téměř výhradně
pro tuzemsko, doprava textilií a konfekce přes 20%,
z toho jen 1/3 pro cizinu. Obdobně tomu jest u vlny a konfekčního
zboží. Vývoj zahraničního obchodu
ukazuje na další trvání konjunktury.
Poměrně příznivý výsledek
sklizně zvýší poptávku zemědělství
po průmyslových výrobcích a posílí
také domácí trh.
Úhrnem lze o nynější situaci a o účinku
německého vývoje říci toto:
Základ československé konjunktury jest
zcela odlišný od konjunktury německé
a jest podepřen také strukturální
změnou na peněžním trhu. Proto též
eventuelní oslabení cizí konjunktury, následkem
čehož by klesl vývoz některých
výrobků našich, by mohlo býti vyrovnáno
jednak stále stoupající kupní silou
v tuzemsku, jednak možností, ovšem jen pro
některé výrobky odbytem v jiných státech,
ve kterých se rozvoj konjunktury opozdil za německou
konjunkturou. Proto přelom německé konjunktury
by nemusel míti za následek všeobecnou depresi
u nás, jak tomu také nebylo, když německá
konjunktura přešla v létě r. 1925 v
krisi. V Československu nastala deprese a to nikoliv všeobecná
téměř o rok později.
Ani na peněžním trhu, ani v zahraničním
obchodu, ani ve stavu objednávek a v zásobách
nelze dosud pozorovati, že by nastalo všeobecné
zhoršování situace.
Vylíčenému vývoji přicházela
k dobru i naše obchodní politika. Československá
republika má sjednané obchodní smlouvy již
se všemi evropskými státy. (Výkřiky
posl. Mikulíčka.) Dne 20. června podepsaná
obchodní smlouva s Estonskem však dosud neplatí
a provisorní smlouvy z 5. června 1922 s SSSR neřeší
otázku nakládání se zbožím.
Dne 16. února podepsána obchodní smlouva
se Švýcarskem. Dne 31. května došlo k
podpisu obsáhlé defin. smlouvy celně-tarifní
s Maďarskem. Dne 21. července byla docílena
dohoda s Rakouskem. Pokračuje se v jednáních
o celně-tarifní smlouvu s Německem. Jednání
trvají již déle než rok. Dosud nepokládá
žádná z jednajících stran ústupky
za dostatečné, aby se mohlo mluviti o stadiu konečném.
Se strany Sp. Států amerických byl
předložen rovněž obsáhlý
návrh defin. smlouvy, který má nahraditi
dosavadní provisorium a jest předmětem studia.
I zde lze očekávati, že bude možno smlouvu
v brzku dojednati.
V důsledku smlouvy franc.-německé (platí
od 6. září) a vládního návrhu
francouzského nového celního tarifu bude
třeba jednati, o revisi našich obchodních smluv
s Francií.
Bude nutno pokračovati v započatém vyjednávání
o celně tarifní smlouvu s král. SHS. Přípravy
byly vykonány. Vývozní kruh přejí
si uzavření celně-tarifní smlouvy
s Rumunskem, po př. i s Bulharskem Tyto státy
nemají dosud celně-tarifních smluv se žádným
státem, Rumunsko pak nemá vlastně definitivně
ukončenu revisi svého celního tarifu. Bude
nutno proto spokojiti se zatím dosavadními rámcovými
smlouvami o doložce nejvyšších výhod.
Popsaný vývoj hospodářský se
dál za naprosto a trvale stabilní měny. Mezi
Národní bankou a státem sjednána byla
úmluva o splácení státovkového
dluhu, čímž zjednán byl základ
pro povlovnou konsolidaci vnitřní struktury měnové
tak, aby oběh representovaný státovkovým
dluhem nahrazen byl oběhem ze soukromého úvěru
a Národní banka takto účinněji
ovládala peněžní trh a úvěrovou
politiku. Prodloužili jsme ku posilnění reserv
dolarový revolving credit, ač ho banka v minulém
roce ani v jednom případě nepoužila,
poněvadž reservy banky za příznivé
obchodní a platební bilance se stále zlepšují.
Zásoba devis vykazovaných ve výkazech Národní
banky Československé stoupala v II. pololetí
roku 1926 nepřetržitě, vzestup potrval též
v lednu 1927. Zásoba devis činila v lednu 1926 1180
mil. a činí v říjnu 1927 2189 mil.
Kč. Po uvolnění devisových předpisů
dne 17. ledna 1927 a při velmi liberální
praxi zásoba devis se poněkud zmenšila, zůstala
však dále značnou. Od měsíce
srpna se jeví opětný vzestup. Jelikož
nekontrahovali jsme po tuto dobu žádných větších
zahraničních výpůjček a naopak
v značném rozsahu byly repatriovány z ciziny
čsl. půjčky a jiné papíry,
možno usuzovati, že platební bilance čsl.
se vyvíjí příznivě.
Diskontní sazba Národní banky mohla býti
snížena dne 7. března 1927 z 51/2 % na 5 %,
na kteréžto výši se dosud udržela.
K vnitřnímu posilnění měny
působí zdravý vývoj hospodářství
a financí, jakož i znamenitá administrace Národní
banky, jejíž konstrukce se dobře osvědčuje.
Stále se časem ozvou pověsti o zavedení
zlaté měny, jichž se používá
k zneklidnění obyvatelstva a spekulačním
účelům, zcela bezdůvodně. Nemáme
k tomu důvodů, ač bude jednou přechod
ke zlaté měně už jen technické
a nikoli hospodářské povahy, to jest nebude
provázen žádnými posuny majetkovými.
Jistě že závěrečným článkem
našeho měnového vývoje bude svého
času zavedení zlaté měny jakožto
poměrně nejsnazšího mechanismu pro udržování
měnové stability, ale poměry ještě
nedozrály pro zavedení skutečné, to
jest směnitelné zlaté měny a zavedení
zlaté měny podle jména bez směnitelnosti
může býti užitečným ku podchycení
měnové psychologie, ale toho jsme nikdy neměli
a nemáme tím méně dnes zapotřebí,
kdy naše měna nominální jest z nejstálejších
na světě, stojíc k zlatým měnám
cizím v právní a skutečně stálé
relaci. Jiná je otázka technického zdokonaleni
naší soustavy drobných, které finanční
správa chystá. Za války a po válce
byl oběh drobných, které zmizely, nahrazen
papírovým oběživem a proměněn
takto ve státovkový dluh. V míru byly raženy
stříbrné pětikoruny jako drobné,
což dnes odpovídá více jako 30 korunám
našim. Je nutno reetablovati správný poměr
mezi oběhem drobných a papírovým,
arci podle dnešních změněných
poměrů a proměniti část dluhu
státovkového na oběh drobných, který
třeba rozšířiti o 10koruny a vůbec
zreorganisovati v soustavu. To ovšem nemá se zlatou
měnou nic společného. Přejeme si dále
trvalé stability měnové, pro niž jsou
dány všechny předpoklady jak v rovnováze
finanční, tak v rovnováze hospodářské.
Příznivý vývoj hospodářský
přichází k dobru všem společenským
třídám, zemědělství,
průmyslu, obchodu a samozřejmě i dělnictvu.
Možnost zaměstnání a výdělku
je přirozeně prvním a nejdůležitějším,
co pro své dělnictvo potřebujeme, poněvadž
nic nezpomohou nízké ceny, není-li výdělku
a důchodu. Je tedy patrno, že tedy i dělnictvo
je a především vysoce interesováno právě
na methodách, které podporují produktivitu
země.
Arci, že při dobré zaměstnanosti nelze
pustiti se zřetele poměru mezi mzdou a cenami. Je
pravdou, že náš cenový index byl oproti
loňskému roku vyšší, ale klesá
opět v posledních měsících.
Index cenový se rozlišuje podle skupin zboží,
poněvadž při různém vývoji
cen jednotlivých statků se jeví při
každém seskupení jinak. Složení
konsumu dělnické třídy je jiné,
nežli u třídy úřednické
a proto je i index cen životní míry dělnické
odlišný od indexu úřednického.
Dělnický index, který činil v lednu
1926 712, pohyboval se v prvním půlletí 1926
kolem 700, v červenci 1926 stoupl na 723, od července
stoupal a dosáhl koncem roku čísla 741, má
ještě v prvním pololetí letošního
roku tendenci stoupající, dosahuje maxima v červnu
(761) a odtud důsledně klesá na podzimní
úroveň loňského roku (září
736). Úřednický index činil v lednu
roku 1926 707, klesal též v první polovici
1926 až na 684 v červnu, a odtud zase rostl až
na 705 koncem r. 1926, mírný vzestup vykazuje v
prvním pololetí 1927 až na 721 v červnu,
a odtud klesá ostře, takže už v srpnu
byl nižší nežli v lednu 1926 (690). Rozdíl
působí kvota spotřebených potravin.
Ukazuje se totiž, že obdobnou linii poklesu v prvém
pololetí 1926, a odtud vzestup až do července
1927 vykazuje též velko- i maloobchodní index
potravinový. (Předsednictví ujal se předseda
Malypetr.)
Pohyb cenového indexu průmyslového souvisí
s konjunkturou v průmyslu, takže v průběhu
roku 1927 se zlepšením hospodářské
situace měl tendenci mírně vzestupnou. Přes
to jsou naše poměry drahotní nesrovnale příznivější
nežli v sousedních i jiných státech
po valutovém propočtu. Snížením
úroků a výnosových daní zlepšuje
se výnosová situace, poněvadž se snižuje
jedna z výrobních složek. Poněvadž
současně index cen průmyslových výrobků
neklesá, je možno uvésti postupně i
podíl práce v soulad s vývojem cen a výnosů.
Ovšem při methodě, jak se tak stane, třeba
rozlišovati přechodnou konjunkturu od normálního
stavu. Stejně je žádoucno, aby se tak dělo
uznáním podnikatelů a dohodou, ale nikoli
bojem, který konec konců znamená nejen škody
bojujících skupin, nýbrž i národolospodářské
škody spojené s úbytkem výroby. Bylo
by škoda, kdybychom svou dobrou konjunkturu mařili
a promeškali bojem a nečinností a uspíšili
návrat ke krisi, kde není, oč se opříti.
Poměrně rychlé překonání
deflační krise, jakož i deprese r. 1926, po
změněných podmínkách peněžního
trhu je příznakem čilosti našeho podnikatelského
živlu.
Finančně hospodářský obraz,
který jsem si dovolil narýsovati, vykazuje linii
vzestupnou a to je v něm nejcennější,
i když neklameme o tom, že ještě mnoho třeba
vykonati pro naplnění konsolidačního
období, o němž jsem mluvil ve svém exposé
před rokem. Příznivé výsledky
zahájené směrnice finančně
hospodářské, i když byly účinně
podporovány příznivými okolnostmi
vnějšími, ověřují správnost
linie. Dlužno tedy na ní setrvati. Rovnováha
veřejných financí musí zůstati
samozřejmou hranicí pro veškeré veřejné
svazky v zemi. Veřejné svazky smí odčerpávati
z peněžního trhu co nejméně,
aby úspory přišly k dobru národnímu
hospodářství. (Výborně!)
Veřejné svazky se musí nadále
emancipovati od cizího kapitálu. Usilovati třeba
o snížení veřejných rozpočtů,
aby bylo možno přetvořovati finanční
soustavu, aby nebyla v rozporu s národohospodářskou
konstrukcí země a nepodlamovala výrobnosti.
Veřejné svazky si musí uvědomiti,
že jich úkolem jest cestou nucené solidarity
a kooperace napomáhati celku, nikoli jej ničiti.
(Výborně!) Za oněch 16 miliard výdajů
veřejných svazků v republice dalo by se mnohem
více vykonati pro blaho celku, kdyby se nutné výdaje
administrativní zužovaly a kdyby bylo všude dbáno
nejpřísnější ekonomie, kdyby
se posunovaly výdaje veřejných svazků
směrem k výdajům produktivním. Meliorace,
podchycení vodních sil, regulace řek, elektrisace
atd. mohou ještě v netušené míře
zvýšiti naši produkci v průměrný
blahobyt. Abychom mohli bez, poruch na peněžním
trhu tyto úkoly plniti, je třeba ekonomie jinde.
Bude tedy finanční správa naléhat
na usměrnění veřejné správy
v tomto smyslu. Ve vlastním oboru finanční
správy jest především provedení
berní reformy. Musíme obnoviti ducha pořádku
v úřadě i v poplatnictvu hned od prvopočátku,
zvýšiti berní morálku. Na to se musí
připraviti všichni. Finanční správě
jest pečovati o rozřešení úhrady
učitelských platů a rozpočtové
včlenění nových sociálních
úkolů, které jsou k řešení
zralé. Míním úpravu platů staropensistům,
sanaci bratrských pokladen, reformu gentského systému
atd. Konkrétnímu řešení nechci
předbíhati. V oboru daní nepřímých
musí dojíti k zákonné úpravě
hospodářství lihového. Chceme pokračovati
v kodifikaci práva finančního a po berní
reformě přijde na řadu kodifikace poplatků,
která se už připravuje. O chystaném
finančním řádu se stala už zmínka.
Budeme dále usilovati o proplacení a snižování
břemene státního dluhu.
Ekonomii státních financí musí ovšem
provázeti ekonomie v samosprávě. Bylo by
velkým omylem mnoho spoléhati na vyrovnávací
fondy nebo dokonce na stát. (Výkřiky čsl.
soc. demokratických poslanců.) Krajní
mez už byla překročena, kam mohl jíti
stát ve výpomoci samosprávě. Každý
se musí držeti v rámci samosprávně
dosažitelné úhrady. Vyrovnávací
fondy jsou k tomu, aby vyrovnávaly mezi vyšší
a nižší poplatností, ale místa,
kde poplatnost jest vyjádřena nejvyšší
základnou přirážkovou v poměru
k počtu obyvatelstva, nemohou si dělati na fond
žádných nadějí, poněvadž
by jinak přispívali chudí na bohaté,
místo aby tomu bylo naopak.
Avšak ruku v ruce musí jíti práce a
hospodárnost všeho obyvatelstva. Raduji se z toho,
že je ve všech oborech lidské práce viděti
u nás přičinlivé ruce a že výkonnost
práce stoupá. Bohužel, že nelze téhož
říci o způsobu hospodaření
nabytým důchodem. Míním veliký
přepych a poživačnost, která proniká
do všech vrstev obyvatelstva. Považme, že se dovezlo
k nám za poslední rok jen hedvábí
a hedvábného zboží za půl miliardy
Kč. Vypjaté nároky luxusní i ve středních
a méně majetných vrstvách vyvolávají
nedostatek, nespokojenost a na konec demoralisují. Následky
války přinesly mnoho prvků, které
ohrožují kulturu a mravnost a jest třeba zamysliti
se nad tím, není-li za těchto okolnosti provázen
pokrok techniky úpadkem kultury. Mnohem, mnohem více
bychom mohli ročně ušetřiti a, jak se
ukázalo, zrychliti touto cestou svou výrobnost a
tím i úroveň dělnictva a nejméně
majetných, kdybychom dovedli aspoň stejně
tak hospodařiti, jako dovedeme vydělávati.
(Výkřiky posl. Johanise.)
Končím své vývody. Stav našeho
hospodářství i státních financí
je dobrý. Cením zvláště vzestupnou
linii ve vývoji hospodářském a finančním.
(Výkřiky posl. Johanise a Mikulíčka.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Ministr dr Engliš (pokračuje): Jsme
na pravé cestě k finanční konsolidaci,
je nutno proto setrvati na zaujaté linii. Úkol není
zdaleka ještě splněn. Řekl-li jsem před
rokem, že jsem naděje pln do budoucna, mohu říci
dnes, že tato naděje je opřena o příznivé
výsledky práce minulého roku. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda (zvoní): Byly mně
podány návrhy posl. Pohla a soudr. a posl.
Remeše a soudr., aby o prohlášení
pana ministra financí zahájena byla rozprava, a
to ihned.
Dále mi byl podán návrh posl. Bradáče
a druhů, aby o prohlášení pana ministra
financí zahájena byla rozprava v některé
schůzi příští.
Dodatečně ohlašuji, že shodný návrh
s návrhy pp. posl. Pohla a soudr. a pp. posl. Remeše
a soudr. podali pp. posl. Bolena soudr.
Nebude-li námitek, dám o shodných návrzích
pp. posl. Pohla a soudr., posl. Remeše a soudr.
a posl. Bolena a soudr. hlasovati najednou. (Námitek
nebylo.)
Námitek není, budeme tudíž tak hlasovati.
Žádám paní a pány poslance, aby
se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je způsobilá
se usnášeti.
Kdo souhlasí se shodnými návrhy pp. posl.
Pohla a soudr., posl. Remeše a soudr. a posl.
Bolena a soudr., aby o prohlášení p.
ministra financí zahájena byla rozprava, a to ihned,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy tyto jsou zamítnuty.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Bradáče
a druhů, aby o prohlášení p. ministra
financí zahájena byla rozprava v některé
schůzi příští, nechť zdvihne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh ten je přijat.
Přerušuji projednávání pořadu
schůze a přikročím k jejímu
ukončení.
Sděluji, že z důvodů formálních,
aby mohly býti přikázány výborům
vládní návrhy dnes tiskem rozdané,
bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi,
i žádám, aby paní a páni poslanci
ze zasedací síně neodcházeli.
Než ukončím schůzi, učiním
ještě některá presidiální
sdělení. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Klub slovenských ľudových poslancov vyslal
do výboru rozpočtového posl. dr Labaje
za posl. Hancko a posl. Hvozdzíka za posl. Pázmána.
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru dopravního posl.
Nejezchleba - Marchu za posl. Doležala; do výboru
kulturního posl. Machníka za posl.
Tůmu; do výboru zahraničního posl.
dr Hnídka za posl. Křemena; do výboru
zemědělského posl. Nejezchleba
- Marchu za posl. Bistřického, do výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností posl. Malíka za posl.
Mašatu; do výboru soc.-politického posl.
dr Viškovského za posl. Honzla, posl. dr Zadinu
za posl. Tůmu a posl. Petroviče za posl.
inž. Hrdinu.
Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal
do výboru iniciativního posl. dr Hajna
za posl. Petrovického; do výboru rozpočtového
posl. Ježka za posl. dr Matouška; do výboru
pro záležitosti průmyslu obchodu a živností
posl. Votrubu za posl. Petrovického.
Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické
vyslal do výboru rozpočtového posl.
Slavíčka za posl. Práška; do
výboru soc.- politického posl. Langra
za posl. Bergmanna.
Klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické
strany středostavovské vyslal do výboru pro
záležitosti průmyslu, obchodu a živností
posl. Kyncla za posl. Al. Beneše a posl. Náprstka
za posl. Hýbnera.
Klub poslanců "Deutsche christ.-soz. Volkspartei"
vyslal do výboru ústavně-právního
posl. Greifa za posl. Krumpe.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
vyslal do výboru ústavně-právního
posl. dr Meissnera za posl. dr Wintra a posl. dr Dérera
za posl. Jašu.
Klub poslanců komunistické strany v Československu
vyslal do výboru zahraničního posl.
dr Sterna za posl. Kreibicha; do výboru rozpočtového
posl. Můňu za posl. Haiplicka; do výboru
ústavně právního posl. Štětku
za posl. dr Gátiho.
Předseda: Došel dotaz. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Dotaz posl. Windirsche ministru nár. obrany o štábním
kapitánovi Františku Hájkovi z Růžomberoka
(č. D 917-II).