Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1237. Návrh posl. dr Wintra, Johanise a soudr. na změnu
zákona o sociálním pojištění
(č. 221 Sb. z. a n. z r. 1924).
1251. Návrh posl. Štětky, Elstnera, Steinera,
Sedorjaka a soudr. na novelisaci zákona z 9. října
1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění
zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity
a stáří.
1252. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga a soudr.
na změnu zákona ze dne 9. října 1924,
č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří.
1253. Návrh posl. Tauba, Dietla, Hackenberga a soudr.,
aby byla zřízena komise ke kontrole státního
finančního hospodářství.
1256. Návrh posl. Tučného, Langra, Pechmanové,
Zeminové a druhů na změnu některých
ustanovení zákona ze dne 9. října
1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění
zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity
a stáří.
Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi
konané dne 25. října 1927 se usnesl přikázati
k řádnému projednání návrhy,
a to:
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Výborům zemědělskému a
rozpočtovému:
1181. Návrh posl. Svobody, Jaši a soudr., aby byla
poskytnuta rychlá a účinná pomoc z
prostředků státních krajům
a obcím v okrese brněnském, ivančickém
a mor. krumlovském, které byly poškozeny živelní
pohromou.
1182. Návrh posl. Hlinku, Hancka, Surovjaka a spol. na
poskytnutie podpory pohorelcom v Hornej Štubni.
1184. Návrh posl. Krumpe, Greifa a druhů, aby byla
poskytnuta vydatná státní pomoc okresům
Děčín a Ústí n. L., které
byly dne 8. července t. r. postiženy průtrží
mračen.
1185. Návrh posl. Budiga a druhů, aby byla poskytnuta
státní podpora obyvatelům Brna a okolí,
postiženým průtrží mračen.
1186. Návrh posl. Böhma a druhů, aby byla ihned
poskytnuta státní podpora obcím Fojtovice,
Telnice, Adolfov, Streckenwald, Čermná, Maršov
v okrese ústeckém, Schönwald, Chabařovice,
Mohelnice v okrese chabařovickém, Tisá, Libouchec,
Jílové, Modrá, Martiněves, Bynov,
Borek, Chabařovice, Dobkovice a Podmokly v okrese děčínském,
těžce poškozeným bouřemi.
1187. Návrh posl. Böllmanna a druhů, aby byla
neprodleně poskytnuta pomoc obcím poškozeným
krupobitím v soud. okresech Chomutov, Jirkov a Hora Sv.
Šebestiána, a to Blatnu, Bečovu, Radenovu,
Šerchovu, Kvinovu, Sperbersdorfu, Bernovu, Gerštorfu,
Domině, Krásné Lípě, Suchdolu,
Strážkám, Stráži, Menharticím
a obcím s nimi sousedícím.
1188. Návrh posl. Böllmanna a druhů, aby byla
ihned poskytnuta státní výpomoc obcím
ve východním Rudohoří v okrese teplickém
a ústeckém, velmi těžce poškozeným
bouřemi; jsou to: Krupka, Horní Krupka, Fojtovice,
Přední Cinvald, Mohelnice, dále Telnice,
Adolfov, Streckenwald a Schönwald.
1191. Návrh posl. Mašaty, Prokůpka, dr Zadiny,
dr Viškovského a druhů, týkající
se živelní pohromy na okresích jílovském,
říčanském a černokosteleckém.
1192. Návrh posl. V. Koška, inž. Dostálka,
Staška a druhů o pohromě způsobené
krupobitím v obci Čečelicích, okres
Mělník.
1195. Návrh posl. Štětky a soudr. na poskytnutí
okamžité pomoci postiženým katastrofální
průtrží mračen v severních Čechách.
1201. Návrh posl. Buriana a soudr. na poskytnutí
okamžité pomoci postiženým katastrofální
průtrží mračen a velkou povodní
na Brněnsku.
1202. Návrh posl. Bolena a soudr. na poskytnutí
okamžité pomoci postiženým katastrofální
průtrží mračen na Broumovsku.
1203. Návrh posl. Fischera a druhů, aby byla ihned
poskytnuta pomoc obcím Odeř a Rájov v okrese
kadaňském, postiženým krupobitím
a průtrží mračen.
1208. Návrh posl. R. Chalupy, Tomáška a soudr.
na pomoc poškozeným živelními pohromami
v okrese náchodském a poličském.
1210. Návrh posl. Haiplicka, Vobecké, Elstnera a
soudr. na poskytnutí okamžité a dostatečné
pomoci z prostředků státních občanům
města Broumova a okolí, postiženým živelní
katastrofou ve dnech 14. a 16. července 1927.
1211. Návrh posl. Mondoka, dr Gátiho a soudr. na
poskytnutí okamžité dostatečné
pomoci obyvatelstvu Podkarpatské Rusi postiženému
živelní pohromou.
1214. Návrh posl. Hlinku, Grebáča-Orlova,
Hancku a druhov na udelenie podpory Orave pre škody zapríčinené
ľadovcom dňa 25. augusta 1927.
1215. Návrh posl. Schuberta a druhů na poskytnutí
pomoci obcím poškozeným krupobitím v
soud. okrese hostouňském: Slatina, Holubeč,
Štítary, Tasnovice, Hostouň, Vítání,
Mutěnín a Erazim atd.
Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:
1206. Návrh posl. Geyera, Simma a druhů na poskytnutí
zvláštních sezonních přídavků
poštovním úředníkům a
zaměstnancům v západočeských
lázeňských místech: Karlových
Varech (policejní obvod), Mar. Lázních, Frant.
Lázních a Jáchymově v době
od 15. dubna do 15. října.
1207. Návrh posl. Geyera, Simma a druhů, aby město
Aš bylo zařazeno do skupiny míst B.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Žádosti:
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 29. října
1927, č. Nt III 12/27-1, za souhlas s trest. stíháním
posl. Honzla pro přestupek proti bezpečnosti
cti podle §u 488 tr. z. ca JUC. Alois Vomela (č. J
453-II),
okr. soudu v Plzni ze dne 29. října 1927, č.
T VI 1788/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. Dědiče a Landové-Štychové
pro přestupek podle §u 13 zákona ze dne
15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (č. J 454-II),
okr. soudu v Nuslích ze dne 31. října 1927,
č. T 1752/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek podle §u 1 zákona
ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n. (č. J
455-II),
kraj. soudu v Chebu ze dne 8. listopadu 1927, č. TI 71/27-2,
za souhlas s trest. stíháním posl. Katze
pro přečin urážky na cti podle §§
487 a 488 tr. z. ca J. Kühnl (č. J 456-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 22. října 1927,
č. Nt 52/27, předloženou hlav. stát.
zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 5. listopadu
1927, č. 10186/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. Pavlačky pro přečin podle §u
11, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky (č.
J 457-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 4. listopadu 1927, č.
Nt 57/27-3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 10. listopadu 1927, č. 10389/27,
za souhlas s trest. stíháním posl. Gregorovitse
pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky (č. J 458-II),
presidia polic. ředitelství v Bratislavě
ze dne 5. listopadu 1927, č. 14213/27, za souhlas s trest.
stíháním posl. Kopasze pro přestupek
min. nařízení ze dne 13. února 1898,
č. 766 pres. (č. J 459-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 22. října 1927,
č. Nt. XIII 45/27-2, předloženou hlav. stát.
zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 11. listopadu
1927, č. 10388/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. Majora a Steinera pro zločin podle
§u 176 tr. z., přečin podle §u 4, odst.
I zák. čl. XL/1914 a přestupek podle nařízení
min. vnitra ze dne 13. února 1898, č. 766 pres.
(č. J 460-II),
sedrie v Košicích ze dne 7. listopadu 1927, č.
Nt III 236/27-3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 14. listopadu 1927, č. 10897/27,
za souhlas s trest. stíháním posl. Kršiaka
pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky, přečin podle §u 24, č.
2 a 3 zák. čl. XIV z r. 1914 a přestupky
podle §§ 26 a 27 téhož zákona (č.
J 461-II).
Předseda: Odvolány byly tyto žádosti:
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Hlav. stát. zastupitelství v Košicích
přípisem ze dne 26. října 1927, č.
10342/27, odvolává žádost ze dne 8.
října 1926, č. 11.917/26, za souhlas s trest.
stíháním posl. Vološina pro přečin
utrhání na cti soudce podle §u 1, §u 3,
č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (č.
J 285-II, presid. sdělení 43. schůze).
Okr. soud v Děčíně přípisem
ze dne 4. listopadu 1927, č. T VI 577/27, odvolává
žádost ze dne 30. září 1927,
za souhlas s trest. stíháním posl. Bartela
pro přestupek podle §u 15, č. 4 zákona
na ochranu republiky (č. J 442-II, presid. sdělení
102. schůze).
Zem. trest. soud v Praze přípisem ze dne 3. listopadu
1927. č. TI XV 780/27, odvolává žádost
ze dne 3. srpna 1927 za souhlas s trest. stíháním
posl. Stříbrného pro přečin
proti bezpečnosti cti ca. Boh. Zeithamer (č. J 421-II,
presid. sdělení 102. schůze).
Předseda: Zápisy o 102. a 103. schůzi
byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány
písemné námitky, jsou schváleny podle
§u 73 jedn. řádu, byly podle téhož
paragrafu vytištěny a počátkem schůze
tiskem rozdány.
Přistoupíme k projednávání
pořadu, a to k prvému odstavci, jímž
jest:
1. Zpráva výboru zemědělského
o vládním návrhu zákona (tisk 832),
kterým se zrušují některé předpisy
omezující volné nakládání
nemovitostmi v Podkarpatské Rusi (tisk 1086).
Zpravodajem jest p. posl. inž. Černý.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Černý: Slavná
sněmovno! Za doby světové války bylo
nutno v mnohých věcech učiniti určitá
prozatímní opatření a jedním
z nich bylo, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo
vydáno nařízení uherského ministerstva
čís. 4000 z r. 1917 a předpisy k němu
čís. 4420 z r. 1918. Obsah tohoto nařízení
byl, že platné zcizování nebo pronájem
(pacht) nemovitosti vyžaduje svolení administrativního
úřadu, a to formou písemnou.
Skončením světové války ztratila
tato prozatímní opatření ovšem
odůvodnění. Tato nařízení
byla pro Slovensko zrušena nařízením
ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska č.
11 a č. 137 z r. 1919, ale nikoliv pro Podkarpatskou Rus.
V poslední době došlo v této věci
k řadě případů, které
projednávány byly až k nejvyšším
instancím, při nichž i judikatura nejvyšší
stolice kolísala značně, takže nastal
zde značný chaos. Zrušení tohoto nařízení
i pro Podkarpatskou Rus, jak by třeba bylo, nelze provésti
cestou nařizovací vládou podle zmocnění
článku 1. zákona ze dne 23. května
1922, nýbrž musí býti provedeno zákonem.
Tato osnova byla předložena Národnímu
shromáždění jako vládní
návrh tisk 832 a přikázána zemědělskému
výboru k projednání. Zemědělský
výbor projednal podrobně tuto osnovu a konstatoval,
že není námitek, aby tento zákon byl
schválen. Výslovně poukazuji na odst. 3 §u
1, kde jest stanoveno, že ustanovením předcházejícího
odstavce - totiž odst. 2 §u 1 - "zůstávají
nedotčeny případy, ve kterých svolení
bylo odepřeno, a případy, v nichž byl
zamítnut výslovně právoplatným
rozsudkem ještě před účinností
tohoto zákona žalobní nárok pro nedostatek
svolení".
Dále je mou povinností, abych konstatoval, že
zákon tento netýká se půdy, která
podléhá zákonu o pozemkové reformě,
kde § 7 zákona záborového zůstává
i dále v platnosti.
Zemědělským výborem byl vládní
návrh doporučen slavné sněmovně
ke schválení beze změny. Proto jako zpravodaj
dovoluji si tento návrh k schválení slavné
sněmovně doporučovati. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této osnově
jest přihlášen řečník.
Zahájím rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla 20 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Mnou navržená řečnická
lhůta je přijata.
Ke slovu je přihlášen na straně "pro"
pan posl. inž. Nečas.
Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno!
Projednávaný zákon, jenž ruší
některé předpisy omezující
volné nakládání nemovitostmi v Podkarpatské
Rusi, zavádí jisté zjednodušení
v legislativě a odstraňuje nařízení
staré uherské vlády č. 4000 z r. 1917
a č. 4420 z r. 1918 a jejich doplňky. Jsou to nařízení
válečná a nouzová, jež byla již
na Slovensku odstraněna nařízením
ministerstva s plnou mocí pro Slovensko. Souhlasíme
proto s navrženou předlohou i s jejím zákonným
projednáním, neboť použití cesty
nařizovací vedlo by v tomto případě
k potížím.
Budiž mi však dovoleno, abych se - ježto jde o
zákon týkající se Podkarpatské
Rusi - zmínil o řadě neblahých zjevů,
které se zvláště v poslední době
na Podkarpatské Rusi vyskytly a jichž bezodkladné
odstranění je potřebí v zájmu
lidu Podkarpatské Rusi i celého státu.
Podkarpatská Rus je od samého převratu předmětem
mezinárodního zájmu, jednak pro svoji geografickou
polohu, jednak pro velmi spletité poměry sociální,
náboženské a národnostní a pro
některé specificky podkarpatoruské zjevy.
Iredenta koncentruje proti této malé zemi neustále
své útoky, v cizím tisku přetřásá
se stále možnost společné hranice maďarsko-polské,
jež by znamenala smazání Podkarpatské
Rusi s mapy Československé republiky, a v poslední
době rozrušena byla celá země nezřízenou
agitací určitých živlů při
t. zv. akci lorda Rothermerea.
S počátku vedena byla agitace, souvisící
s t. zv. rothermereovskou akcí, v určitých
mezích, avšak v poslední době vystupňovala
se tato agitace v nebývalé míře. Dovolím
si později uvésti, co všechno bylo a je v tomto
směru na Podkarpatské Rusi možno. Vystupňovaná
agitace, jevící se na venek projevy nepřátelskými
k republice, roste zvláště od toho času,
kdy se ukázalo, na jakých slabinách spočívá
tato akce v Anglii samé. Od doby, kdy konservativní
strana Chamberlaineova a jiných představitelů
strany odmítla rozhodně jakoukoliv odpovědnost
za osobní projevy Rothermereovy, od doby, kdy se ukázalo,
že jen část liberální strany
anglické s křídlem Lloyd-Georgeovým
podmíněně staví se za akci, a zvláště
pak od posledních dnů, kdy Macdonald, vůdce
anglické dělnické strany, postavil se zcela
rozhodně proti Rothermereovi a charakterisoval správně
jeho celou akci za pochybený podnik jednotlivce, za nějž
se v Anglii nestaví žádná politická
strana a jenž se opírá pouze o část
tisku, zesílily iredentistické horthyovské
živly na Podkarpatské Rusi svoje teroristické
projevy.
V berehovském kraji a v maďarských místech
Podkarpatské Rusi hrozí se veřejně
těm, kteří se staví za republiku,
ať již náležejí do tábora
vládní koalice nebo ke stranám oposice. V
Berehově a okolí vydávaly se legitimace,
jež mají býti průkazem v případě
vtrhnutí horthyovského vojska do Podkarpatské
Rusi. Zastrašující a teroristický ráz
toho jest zřejmý.
Kde jaké slavnosti a projevu, dokonce i pohřbů,
využívá se k otevřeným, nepřátelským
projevům proti republice. Pro získání
abonentů iredentistického časopisu "Öslakós"
v Mukačevě pracuje se hrozbami, že ti, kdo
abonování odeprou, budou za to po obnovení
starého režimu pykati. Pod vedením příslušníků
Korláthovy strany, jež je na Podkarpatské
Rusi exponentem horthyovské politiky, provádějí
se v posledních měsících po Podkarpatské
Rusi cizinci, kteří využívají
své cesty k okázalým projevům nepřátelským,
k agitaci proti Československé republice mezi místním
obyvatelstvem a kteří po odchodu ze země
pracují proti Československé republice v
cizině zprávami naprosto falešnými.
V posledních měsících vyskytlo se
na Podkarpatské Rusi tolik anglických novinářů,
že se právem vnucuje domněnka, že tu nejde
o skutečné anglické žurnalisty a že
různá individua zneužívají jmen
anglických novinářů a spisovatelů,
aby mohli požívati práv pohostinství
v zemi.
V rozpočtovém výboru uvedl jsem dne 19. t.
m. několik případů a jmen z posledních
dnů. Redaktor "Daily Mailu" Mr. Dudley Haathcote,
žurnalista Robert Donald, žurnalistka Milchodová
a řada jiných projíždějí
se po Podkarpatské Rusi v průvodu výlučně
iredentistických živlů a šíří
mezi místním obyvatelstvem nepokoj a nenávist
k republice.
Podle projevů těchto žurnalistů samých,
které byly uveřejněny zvláště
v budapešťských novinách, bylo za různých
slavnostních aranžovaných vítání
hlavní otázkou jich, jak se těší
obyvatelstvo na opětný návrat starého
předpřevratového režimu na Podkarpatské
Rusi, slibování, že anglický lord -
stejně jako kdysi Angličan Egan pomohl lidu Podkarpatské
Rusi - vysvobodí i nyní lid v Podkarpatské
Rusi ze jha Československé republiky atd.
Celá řada provokací a urážek
republiky, jichž se dopouštěli tito cizinci na
území republiky před shromážděným
lidem v několika místech, je takového rázu,
že bychom je pokládali za neuvěřitelné,
kdyby nebyly zevrubně popsány zvláště
v budapešťském časopise "Magyarság"
těmito cizinci samými. Za všechnu bídu
lidu, zvláště na Verchovině, za zaostalý
a primitivní stav obyvatelstva a za jeho způsob
života činí se odpovědna jenom Československá
republika.
Mám tu řadu detailů, které konkrétně
ukazují, jak daleko se v těchto projevech cizinců
zašlo.
Vedle zneužívání cizinců k agitaci
mezi lidem v Podkarpatské Rusi sáhla iredenta v
této zemi i k hrozbám proti židovskému
obyvatelstvu země. Židé tvoří
tu téměř 1/5 všeho
obyvatelstva a jsou zvláště ve městech
četně zastoupeni. V posledních číslech
židovských časopisů na Podkarpatské
Rusi obsaženy jsou charakteristické stížnosti
proti teroru horthyovských živlů proti židům.
Židům se hrozí represaliemi v případě
obnovy starého režimu a okamžitě hrozí
se jim boykotem hospodářským i politickým,
nebudou-li iredentistické pokusy na Podkarpatské
Rusi podporovati. Je zajímavo, že tímto způsobem
hrozí a o přízeň židů
a o jejich podporu se uchází strana, která
v našem Národním shromáždění
podávala návrh na numerus clausus, jenž byl
odmítnut všemi československými stranami
a téměř všemi německými
stranami.
Na Podkarpatské Rusi, zejména kolem hranic, šířeny
jsou stále a systematicky poplašné zprávy
o blízkém vpadnutí horthyovského vojska
do Podkarpatské Rusi. Tyto poplašné zprávy
jsou podporovány skutečnými odsouzení
hodnými demonstracemi některých vojenských
oddílů i různých dobrovolných
čet u samé hranice. Je zajímavo, že
i v době obecních voleb užito bylo tohoto prostředku,
aby se působilo na smýšlení obyvatelstva
a aby se docílilo podpory horthyovské Korláthovy
strany. Neschvalujeme v tomto případě konfiskace
našich listů, jež o těchto demonstracích
přinesly zprávy, zvláště konfiskaci
"Lidových Novin". Šlo tu zřejmě
jen o lokální malé demonstrace, jež
měly působiti na obyvatelstvo kolem hranic při
obecních volbách. Uveřejnění
toho s patřičným výkladem by obyvatelstvo
uklidnilo, nikoli rozrušilo, a přispělo by
k poznání praktik, k nimž se sahá proti
obyvatelstvu Podkarpatské Rusi.
V souvislosti s t. zv. rothermereovskou akcí na Podkarpatské
Rusi dochází v listech iredentistického tábora
v zemi k naprosto překrouceným a tendenčním
výkladům řečí ministra nár.
obrany, ministra zahraničí i řeči
presidenta republiky o domnělých možnostech
korektury hranic. Je tu překrucován tendenčně
a falešně Benešův výklad
článku 19 paktu Společnosti Národů.
Různými cestami šíří se
dále zprávy o možnostech sjednání
společné hranice mezi Maďarskem a Polskem.
Této věci dotkl se také v rozpočtovém
výboru kol. posl. nž. Kallina. Je zajímavo,
jak v jeho straně samé utkává se směr
věcné oposice se stanoviskem nepřátelských
států. Je samozřejmo, že každá
akce, jež by měla v zápětí porušení
integrity Československé republiky - tedy na př.
také změna hranic na Podkarpatské Rusi -
musí býti vyložena jako projev negace a nepřátelství
ke státu
Zmínil jsem se jen o některých zjevech z
poslední doby na Podkarpatské Rusi, jimž musí
býti učiněn bezpodmínečně
konec nejen v zájmu prestiže státu, nýbrž
i v zájmu obyvatelstva Podkarpatské Rusi a jeho
ochrany proti zneklidňujícím, zastrašujícím
zprávám a teroristickým akcím, které
mají za účel zastaviti pokračující
konsolidaci země. Žádný stát
si nemůže nechati líbiti podobné zjevy.
Energické zasáhnutí vlády a státu
bude pozdraveno velikou většinou obyvatelstva.
Proti t. zv. rothermereovské akci na Podkarpatské
Rusi, jíž bylo využito ovšem jenom jako
záminky k rozvíření velké iredentistické
agitace a ke zneklidnění obyvatelstva v zemi, postavily
se všechny strany v zemi až na jedinou stranu: Korláthovu,
t. zv. stranu autochtonů. Jakékoliv pokusy o změnu
hranic ve smyslu přání horthyovských
živlů a psaní rothermereovského tisku
byly odmítnuty těmito stranami na Podkarpatské
Rusi: stranou soc. demokratickou na několika veřejných
projevech i na všeodborovém sjezdu strany v Berehově;
stranou komunistickou, která ovšem k akci zaujímá
své zvláštní programem strany a direktivami
III. internacionály dané stanovisko, která
však nicméně také v řadě
projevů postavila se ostře proti rothermereovské
akci a jež také v tisku tento svůj názor
zdůraznila; stranou trudovou, jež v tisku odmítla
akci rothermereovskou; stranou českých socialistů,
jež rovněž rozhodně odmítla akci;
stranou republikánskou a stranou lidovou, jež obě
v řadě projevů odmítly všechny
pokusy o souhlas s rothermereovskou akcí a jež obě
na slavnostní schůzi v Užhorodě manifestačně
toto odmítnutí projevily; dále židovskými
stranami obou směrů, sionisty i orthodoxy; konečně
i stranou autonomního zemědělského
sojuzu, která zaujímá radikálně
autonomistické i protičeské stanovisko, ale
postavila se v tisku proti pokusům o změnu hranic
Podkarpatské Rusi a žádá naopak jejich
zvětšení.
Všechny tyto strany představují zdrcující
většinu obyvatelstva Podkarpatské Rusi, devadesátiprocentní
majoritu.
Jedině strana Korláthova postavila se na
Podkarpatské Rusi bezvýhradně proti československé
republice a pracuje otevřeně pro odtržení
země od republiky. Je to strana ovládaná
duchem feudálních gentriků. Jí korespondující
a s ní spolupracující horthyovské
strany utiskují v Uhrách samých maďarský
pracující lid v městech i na venkově.
Je zajímavo, že tato strana pomocí velkého
aparátu a velkých prostředků peněžních
i za pomoci různých zahraničních elementů
pracuje nyní na Podkarpatské Rusi i argumenty národnostními
a sociálními, ačkoliv v době, kdy
ona sama a živly jí příbuzné
za staré feudální vlády před
převratem ovládala úplně zemi, udržovala
Podkarpatskou Rus v hrozné materielní i morální
bídě, tak veliké, že jí podobné
nenalezneme v žádném kraji střední
a západní Evropy. Také národnostní
útisk byl strašný. V rusínských
krajích jen v 81 školách bylo dovoleno učiti
v mateřském jazyku lidu, a to pouze fakultativně
dvěma předmětům.