Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Oba páni předřečníci, pan kol.
dr Rosche a také pan kol. Klein vyslovili
se vlastně, že souhlasí s obchodní smlouvou
s Rakouskem, avšak použili této příležitosti
k tomu, aby vývody své rozšířili
na všeobecnou naši obchodní politiku, a v tomto
směru vyslovili určité these, přání,
kritiku atd. Nebudu se jejich vývody mnoho zabývati,
poněvadž nepřiléhají k dnešnímu
jednání. Jen si dovolím odpověděti
na některé hlavní these, které uvedli
páni předřečníci.
Pan dr Rosche a pan kol. Klein vzpomněli
mezinárodní ženevské konference a vyslovovali
přání, aby směrnic tam usnesených
pro obor celé hospodářské i obchodní
politiky bylo použito pro aplikaci na politiku naši.
Opakuji, co bylo již dávno prohlášeno
vedoucími, oficielními kruhy našimi, že
náš stát, řekl bych, bude jeden z prvních,
který by jistě velice ochotně aplikoval všechny
ty směrnice a zásady usnesení v Ženevě
letošního roku v květnu pro obor světové
obchodní politiky a pro obor politiky celní, ale
jen se dvěma výhradami. Především
s tou výhradou, že se takovou cestou budou ubírati
také ostatní státy, zejména naše
státy sousední. Druhá výhrada je potom
ta, pokud to dovolí nutné ohledy na zajištění
naší domácí výroby a ohledy na
zajištění rentability domácí
výroby a práce. Poukazuji na to, že v souvislosti
s mezinárodní ženevskou konferencí dějí
se další přípravy a porady. Byly porady
na podzim zvláštní mezinárodní
komise o uvolnění povolovacího řízení,
byly porady ohledně sjednocení vzorce, neboli schematu
pro celní tarify. Očekáváme, že
tyto všechny otázky povedou k praktickému řešení
a budou míti vliv na další rozvoj našeho
obchodu. Nesdílím ovšem názoru pana
kol. Kleina, že by se těmito otázkami
zaměstnávaly nějak kruhy politické.
My zde v parlamentě projednáváme je snad
ve výboru živnostenském, ale je přece
lépe, když tyto otázky projednává
také Poradní sbor hospodářský,
který je sleduje podle paritního hlediska zaměstnavatelů
i zaměstnanců s přibráním odborníků
a poněvadž se jedná o otázky eminentně
hospodářské, myslím, že toto
forum je pro tyto porady účelnější
a schopnější. Pan dr Rosche poukazoval
dále na to, že máme sice hodně obchodních
smluv, ale že prý nám scházejí
obchodní smlouvy s nejdůležitějšími
státy. Na prvním místě jmenoval Německo,
potom Jugoslavii, Rumunsko atd. Dovozoval dále, že
nedostatek, že nám scházejí obchodní
smlouvy s jednotlivými státy velice důležitými
pro náš obchodní styk, je zaviňován
hlavně tím, že sjednávání
smluv řídí a provádí zahraniční
ministerstvo a ne ministerstva odborná, a nadhodil podezření,
že tu snad hrají roli hlediska politická a
ne hospodářská. Tato tvrzení nejsou
správná. Konstatuji, že zahraniční
ministerstvo sjednávání obchodních
smluv řídí vlastně jen formálně,
ale na meritorní postup, na formulování našich
požadavků hospodářských mají
vliv odborná ministerstva, především
ministerstvo obchodu a zemědělství, a že
zahraniční ministerstvo nemůže vykonávati
ingerenci na otázky hospodářské.
K okolnosti, že nemáme ještě obchodní
smlouvy s Německem, podotýkám: Smlouva je
smlouva, je to sjednání mezi dvěma stranami,
a ne vždy stačí pouze naše ochota k tomu,
nýbrž je k tomu třeba i ochoty druhého
státu, a tu konstatuji, že Německo až
do roku 1925 nechtělo smlouvu s námi uzavříti,
poněvadž nemělo ještě v pořádku
celní tarif. Jest známo, že teprve roku 1925
Německo si dávalo dohromady a trochu korigovalo
svůj celní tarif zejména zvýšením
zemědělských cel, a do toho roku jsme neměli
příležitost s Německem uzavříti
smlouvu. Od roku loňského se jednání
to vede dále a není naší vinou, že
se protahuje, že nebylo ještě skoncováno.
Nyní trvá již 1 1/2 roku, je značně
pokročilé, vzájemné požadavky
jsou hodně sblíženy a očekáváme,
že brzy dospěje k závěru.
Ohledně Jugoslavie nemusím připomínati,
že projevujeme v našem parlamentě největší
ochotu již po půldruhý rok a že jsou to
spíše příčiny na straně
Jugoslavie ležící, že jednání
vázne.
Konstatuji dále, že nejsou to vlivy politické,
které by vykonávaly nějaký směrodatný
vliv na vývoj naší obchodní politiky,
nýbrž výhradné ohledy hospodářské,
a konstatuji, jak jsem již prohlásil v debatě
o našem rozpočtu minulý týden, že
náš stát má obchodní smlouvy
uzavřené se všemi státy v Evropě.
To je efekt, se kterým se nemůže pochlubiti
skoro žádný stát evropský a z
nových území státních vůbec
žádný. To je veliký úspěch
naši obchodní politiky, která vedena jsouc
snahou, aby podpořila rozvoj našeho zahraničního
obchodu, navazovala styky a prováděla úpravu
obchodních smluv se všemi evropskými státy.
Ten fakt zde je a je také dokumentem, který nám
vysvětluje výsledky naší obchodní
bilance. Ten fakt, že máme obchodní smlouvy
se všemi státy, dokumentuje naši dobrou vůli,
abychom přispěli k navázání
obchodních styků a stabilisaci hospodářských
poměrů. A to je podle mého názoru
také nejlepší práce pro přátelské
styky s cizinou a pro stabilisování míru
v Evropě.
Pan dr Rosche dále charakterisoval vývoj
našeho zahraničního obchodu jednak s Francií
a jednak s Rakouskem a konstatoval, že u Rakouska náš
vývoz klesá dosti podstatně, ale u Francie,
kde rovněž dovoz se udržuje na stejné
hladině, vývoz do Francie klesá z těch
8% na 1.5 %. To jsou věci známé, ale
já z toho nedovozuji žádné pesimistické
úsudky jako je vyvozoval p. dr Rosche. Počátek
našeho zahraničního obchodu nelze odvozovati
od r. 1920. Poměry tehdy byly neustálené,
obchod hledal novou orientaci a tvrdím, že není
v tom žádná zvláštní nepříznivá
známka, jestliže se přesunuly percentuální
poměry dovozu a vývozu našeho oproti různým
státům. Je to ten daný fakt, že po ustálení
poměrů valutárnícn a hospodářských
obchod si teprve hledá novou orientaci, nová tržiště
a světové poměry se teprve teď stabilisují.
Pro mne je nesporno, že naše obchodní bilance
se pronikavě zlepšuje. Před 3 roky jsme měli
aktivum 1.5 miliardy, roku loňského jsme měli
aktivum již 2,5 miliardy a výkaz zahraničního
obchodu za letošek koncem měsíce října
dokazuje, že naše aktivita stoupla o 400 milionů.
Tyto příznivé výsledky svědčí
o tom, že naše obchodní politika postupuje po
správných cestách a uplatňuje se pro
rozvoj našeho zahraničního obchodu, zejména
vývozu.
Tyto okolnosti, které uvádím, jsou nejlepší
odpovědí panu kol. Kleinovi. Není
možno na všechny vývody kol. Kleina odpovídati,
ale konstatuji, že právě ten fakt, stoupající
aktivum v naší obchodní politice, potvrzuje
to, že naše vláda řídí obchodní
politiku po správných cestách za tím
účelem, aby podporovala rozvoj obchodu, zejména
vývozu, poněvadž tím se také
podporuje stoupáni výroby, zaměstnanosti
ve státě atd. Jestliže kol. Klein končil
svoje vývody projevem, že jedině sociální
politikou se může jíti kupředu za zlepšením
hospodářských poměrů, chtěl
bych já a to je moje kredo - obrátiti to v opačný
smysl: dobrou hospodářskou politikou musí
se spěti ke zlepšení sociálních
poměrů. (Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dávám slovo druhému zpravodaji, panu
posl. Molíkovi.
Zpravodaj posl. Molík: Slavná sněmovno!
Kol. dr Zadina již odpověděl na vývody
pánů řečníků a já
chci jenom dodati k tomu, že vláda jisté má
snahu a zájem, aby měla se všemi státy
dobré obchodní smlouvy, což dokazuje také
naše aktivní bilance. Doporučuji schváleni
vládní osnovy. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Schvalovací usnesení má jeden odstavec
a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad
příští schůze.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přikročíme k dalšímu odstavci
pořadu, jímž je:
3. Zpráva imunitního výboru o žádosti
sedrie v Bratislavě za vydáni posl. Steinera k trest.
stihání pro přečiny podle §u
14, č. 1 a 5, zločin podle §u 15, č.
3 zákona na ochranu republiky a §u 159 a násl.
voj. tr. zák. (tisk 888).
Zpravodajem je pan posl. Koudelka. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno!
Sedrie v Bratislavě žádá za vydání
poslance Gabriela Steinera pro přečiny podle
§u 14, čís. 1 a 5, zločin podle §u
15, čís. 3 zákona na ochranu republiky a
§u 159 a násl. voj. tr. z., jichž se prý
dopustil na některých veřejných schůzích
v r. 1925 rozličnými výroky.
Imunitní výbor shledav, že výroky ty
pohybují se v rámci obvyklé kritiky komunistické,
navrhuje, aby obviněný poslanec vydán nebyl.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá a přistoupíme proto k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Steinera.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání
posl. Steinera.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu pre priestupky v Prahe II o vydanie posl. Harusa
k trest. stíhaniu pre priestupok podľa §u 312
tr. zák. (tisk 897).
Zpravodajem jest p. posl. dr Halla. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Hala: Slávna snemovňa!
Priestupkový súd v Prahe žiada za suspendovanie
imunity posl. Harusa pre urážku sprievodcu
elektrickej dráhy, podľa §u 312 tr. z. Imunitný
výbor pojednavši o veci tejto, navrhuje nevyhovieť
žiadosti okresného súdu.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Haruse.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání
posl. Haruse.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave, ktoré
žiada vydať posl. Čulena pre zločin podľa
§u 15, č. 3 a pre prečin podľa §u
15, č. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 899).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovno! Zpráva
výboru imunitného o žiadosti hlav. štát.
zastupiteľstva v Bratislave, ktoré žiada vydať
posl. Marka Čulena pre zločin podľa
§ 15, čís. 3 a pre prečin podľa
15, čís. 2 zákona na ochranu republiky.
Posl. Marek Čulen dňa 25. mája 1925
na Smolinskom v krčme rozprával viacerým
občanom o politike a o vojsku, ďalej o parcelácii,
za niektoré čiastky jeho rozpravy ho četníctvo
oznámilo a štát. zástupca ho pre tieto
žiada vydať k trestnému stíhaniu, lebo
vidí v nich trestné činy podľa výšudaných
§§ trestného zákona.
Imunitný výbor, preskúmajúc na záležitosť
sa vzťahujúce písma a inkriminované
výrazy, usniesol sa posl. Marka Čulena k
trestnému stíhaniu nevydať z tej príčiny,
lebo výrazy boly použité len v súkromnom
rozhovore v krčme a žiadneho poburujúceho alebo
verejný kľud narušujúceho účinku
nemaly.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu
stíhání posl. Čulena.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání
posl. Čulena.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas k trest. stihání posl. Kubicsko pro přečin
utrhání na cti podle §u 1 a §u 3, odst.
II, č. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák. čl.
XLI z r. 1914 a dvojnásobný přečin
podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky
(tisk 901).
Zpravodajem jest p. posl. Kříž. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Kříž: V prosinci
1925 konala komunistická strana na Slovensku řadu
schůzí, na kterých její řečníci
protestovali proti způsobu, jakým bylo prováděno
úřední skrutinium voleb do Národního
shromáždění. Na takové schůzi
v Solivaru dne 27. prosince 1925 pořádané
mluvil posl. Michal Kubicsko, kde stěžoval
si, že komunistické straně byly ukradeny hlasy
a že falšovány byly volební protokoly
ve Vranově a Giraltovicích. Státní
zastupitelství stíhá v tomto případě
jmenovaného poslance pro přečin utrhání
na cti. Imunitní výbor v uvážení,
že případ spadá do likvidace vzrušené
volební kampaně, kdy volební výsledky
i provádění voleb různě bylo
kritisováno, navrhuje poslanecké sněmovně,
aby posl. Kubicsko v tomto případě
vydán nebyl.
Také v druhém případě výrokem
na veřejné schůzi v Šariši 3. ledna
1926, že komunisté budou nápravu hledati revoluci
a ne evolucí, mez imunity poslanecké porušena
nebyla a imunitní výbor navrhuje, aby poslanec Kubicsko
vydán nebyl.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá a přistoupíme proto k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu
stihání poslance Kubicsko.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání
posl. Kubicsko.
Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.
Přerušuji další projednávání
pořadu a přikročím k ukončení
schůze.
Sděluji, že z důvodů formálních,
aby mohly býti přikázány výborům
osnovy dnes tiskem rozdané, bude nutno konati dnes ještě
jednu schůzi, i žádám, aby paní
a pp. poslanci ze zasedací síně neodcházeli.
Podle usnesení předsednictva navrhuj i, aby se příští
schůze konala dnes za 5 minut, to jest v 5 hod. 35 min.
s
Nevyřízené odstavce pořadu 114. schůze.
Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.