Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Horák, dr
Buday, inž. Dostálek, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Ježek, dr Petersilka.
228 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek; ministři dr Beneš,
dr Engliš, dr Gažík, dr Mayr-Harting,
Najman, dr Spina, dr Srdínko, dr Tiso,
Udržal.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupci Nebuška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 123. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem: na dnešní schůzi
posl. Weisserovi a dr Uhlířovi; na
dnešní a zítřejší schůzi
posl. Stanislavovi; na tento týden posl. dr Kubišovi
- vesměs pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí na dnešní a zítřejší
schůzi omlouvá se posl. Janovský.
Došlo oznámení o změně v klubu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Posl. Kubicsko oznámil přípisem ze
dne 22. ledna 1928, že vystoupil z klubu poslanců
komunistické strany.
Předseda: Došla oznámení o změnách
ve výborech. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru branného posl. dr inž. Botto za posl. Mašatu; do výboru pro veř. zdravotnictví posl. Chlebounovou za posl. Honzla.
Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal
do výboru soc.-politického posl. G.
Navrátila za posl. Ježka.
Do výboru branného vyslal klub poslanců
čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Hampla
za posl. Kleina; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei"
posl. Horpynku za posl. dr Keibla.
Klub poslanců čsl. strany nár. socialistické
vyslal do výboru soc.-politického posl.
Bergmanna za posl. Langra.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. Bergmanna ministru soc. péče o válečném
invalidovi Jar. Novotném z Pardubic (č. D 975-II);
posl. Sedláčka, Vičánka a Stanislava
ministru veř. prací o sestátnění
silnice Břeclav-Hodonín (č. D 976-II);
posl. Adámka a druhů:
ministru soc. péče o předpisu pojistného
Úrazovou dělnickou pojišťovnou v Praze
podnikatelům v žulových lomech v Prosetíně
na Skutečsku (č. D 987-II),
ministru obchodu a financí o zvýšení
cla na včelí med (č. D 988-II);
posl. dr Koberga ministru vnitra a financí, aby Jindřichu
Jaitnerovi, vrch. dozorci finanční stráže
v. v. v Krnově, byly vyplaceny odpočivné
požitky (č. D 977-II);
posl. dr Korlátha:
ministrovi železníc o prepustení zo služby
býv. nosiča štátnych dráh Alexandra
Csubu v Malom Téglaši (č. D 981-II),
ministrovi spravedlnosti o útoku okr. sudcu dr Štolla
proti Jurajovi Koflanovicsovi vo Vel. Sevljuši (č.
D 982-II);
posl. Szentiványiho ministrovi financií vo veci
likvidácie akcie výmeny peňazí v Podkarpatskej
Rusi (č. D 980-II);
posl. Sladkého:
ministru veř. prací a ministru financí o
úpravě vodních toků na Ostravsku (č.
D 984-II),
ministru školství a nár. osvěty o zvýšení
odměn za vyučování nepovinným
předmětům na měšť. školách
o 60 % (č. D 985-II),
ministrům zemědělství a obchodu o
ochraně domácího včelařství
(č. D 986-II);
posl. Brodeckého a soudr.:
ministru financí o nevyplacené uchvatitelské
odměně četnické stanici ve Skalité
u Čadče (č. D 989-II),
ministru vnitra:
o nezdravém a nedůstojném ubytování
výkonných četnických gážistů
na soustředěních (č. D 990-II),
o zkrácení výkonných četnických
důstojníků, pensionovaných v poslední
době před systemisací jejich míst
(č. D 991-II);
posl. Horpynky:
ministru veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy o anketě ze dne 19. prosince 1927 (č.
D 978-II),
ministru školství a nár. osvěty o výtržnostech
na něm. vysoké škole technické v Brně
(č. D 979-II).
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva
o 121. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1430. Návrh posl. Pika a soudr. na vydání
jednotného rybářského zákona
pro Československou republiku.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
sedrie v Levoči ze dne 11. ledna 1928, č. Nt III
2/ 28/3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 16. ledna 1928, č. 641/28
za souhlas s trest. stíháním posl. Kršiaka
pro přečiny podle §u 14, č. 1 a
5 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (č. J 509-II),
sedrie v Prešově ze dne 20. prosince 1927, č.
Nt 289/27/1, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 19. ledna 1928, č. 12.453/27,
za souhlas s trest. stíháním posl. Kubicsko
pro přečiny podle § 14, č. 5 a §u
18, č. 1, 2, 3 zákona na ochranu republiky (č.
J 510-II),
kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 11. ledna
1928, č. Tl 188/27-6, za souhlas s trest. stíháním
posl. Krumpe pro přečin proti bezpečnosti
cti spáchaný tiskem (č. J 511-II),
kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 20. ledna
1928, č. Nt XIII 176/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. Vobecké pro přečiny podle §u
14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č.
J 512-II),
okr. soudu ve Vel. Kapušanech ze dne 13. ledna 1928, č.
Nt 537/27/5, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 20. ledna 1928, č. 812/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Kubicsko
pro přečin podle §u 2 a §u 4, odst.
II zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 513-II),
soudní stolice v Hustu ze dne 10. ledna 1928, č.
Nt 348/27/2, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 20. ledna 1928, č. 801/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka
pro přečin podle §u 14. č. 5 zákona
na ochranu republiky (č. J 514-II),
sedrie v Košicích ze dne 11. ledna 1928, č.
Nt III 8/28/2, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 20. ledna 1928, č. 774/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Kršiaka
pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (č. J 515-II).
Předseda: Zápisy o 120. a 121. schůzi
byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány
písemné námitky, jsou schváleny podle
§ 73 jedn. řádu, byly podle téhož
paragrafu vytištěny a počátkem schůze
tiskem rozdány.
Pan posl. Jílek užil ve své řeči,
pronesené ve 122. schůzi posl. sněmovny dne
19. ledna 1928, při imunitním případu,
týkajícím se jeho a posl. Neuratha,
slov, obsahujících projev ohrožující
bezpečnost státu.
Předsednictvo posl. sněmovny se usneslo podle §u
9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti tento projev
z těsnopisecké zprávy.
Přikazuji výboru ústavně-právnímu:
1415. Usnesení senátu k vládnímu návrhu
zákona o daňovém základu rozhodném
pro zápis obchodníků do obchodního
rejstříku.
Navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání
zprávy o tomto usnesení uložena lhůta
8denní.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť
zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůta je přijata.
Přistoupíme k projednávání
odst. 1 pořadu dnešní schůze, jímž
je:
1. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu (tisk 1277) k vládnímu
návrhu zákona (tisk sen. 448 a 485), jímž
se doplňují a mění zákony o
četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti
(tisk 1382).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
je pan posl. dr Králík. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Králík: Slavná
sněmovno! Četnictvo republiky Československé
je vojensky organisovaný strážný sbor,
který jest určen k tomu, aby podle ustanovení
platných zákonů a podle nařízení
příslušných politických úřadů
státních udržoval veřejný klid,
veřejný pořádek a veřejnou
bezpečnost. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Osnova zákona, která se má nyní v
této sněmovně projednávati, dotýká
se velkou měrou stavu četnického a musí
se posuzovati s toho hlediska, s kterého pohlížíme
na četnictvo vůbec.
Četnictvo bývá velice často srovnáváno
s vojskem. Jsou to poměry služební, které
u obou těchto sborů jsou téměř
shodné, a je to řada stejných podmínek,
za kterých oba tyto sbory plní svou povinnost. Při
porovnávání těchto podobností
pak vidíme, že vojsko jen v delších obdobích
je povoláváno, aby na bojišti nechalo své
statky a životy pro zájmy vyšší.
Četnictvo však je v neustálém boji s
nekalými živly, bohužel i s vraždícími
živly, a přes všechno to, že četnictvo
tolik zkouší, nikdy nezakolísalo ve službě
a věrně a neochvějně plní své
povinnosti, jak to zákony a předpisy přikazují.
Neodstraší je to, že příslušníci
četnictva nechávají ve službě
své zdraví a mnohdy i život. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Slavná sněmovno! Jest úzko člověku
v duši, když si pomyslí, že od převratu
do dnešního dne bylo usmrceno 45 četníků
buď ve službě nebo v důsledku služby
a že tato řada k nám volá, aby se něco
pro četnictvo stalo. To všechno, co jsem si dovolil
dosud uvésti, je známo a všeobecně uznáváno,
ale přece se nedostávalo četnictvu právního
základu k zabezpečení tělesné
integrity. Právě tak jako četnictvo za bachovské
éry bylo metlou občanstva, tak je nyní dobrodiním
pro občanstvo; má již svoji tradici, poněvadž
již ke konci rakousko-uherské vlády četnictvo
stalo se následkem přibírání
inteligentních sil, výcviku a vedení skutečně
sborem vzorným. S touto tradicí přešlo
četnictvo i k nám do republiky a byli jsme svědky,
že i po převratu, kde četnictvo, hlavně
v městech, zakročovalo, vždy klidně,
vážně vykonávalo svou povinnost a že
nikde nedošlo ke zvláštním příhodám.
Bohužel, četnictvo u nás nyní musí
také zápasiti se živly záludnými,
které jsou skoro vesměs opatřeny nejmodernějšími
zbraněmi, a četnictvo podle dosavadních platných
předpisů - je to zákon o četnictvu
z r. 1920 - může použíti zbraně
ve službě jen k tomu účelu, aby odvrátilo
násilný útok, směřující
proti sobě nebo proti životu jiné osoby. To
všechno nedostačuje, protože když je zde
nebezpečné zranění četníka
nebo usmrcení jeho, pak je to všechno ilusorní.
Proto navrhovaná osnova zákona rozšiřuje
právo četníka na případ, že
může užíti zbraně, i když
útok bezprostředně hrozí, tedy ne
když již nastal, nýbrž když hrozí,
když tedy zločinec k útoku se již chystá.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Když je přistižen nebezpečný zločinec,
pak možno očekávati, že dojde k násilí.
Protože jsou, jak jsem řekl, pravidelně všichni
zločinci ozbrojeni, tedy s pravděpodobností
možno souditi, že se zločinec bude brániti
nebo útočiti, ať již bodnou zbraní
nebo, a to hlavně, zbraní střelnou. Aby však
i v tom případě, když četník
má právo užíti zbraně, když
totiž běží o takového nebezpečného
zločince, byla dána záruka, že se stane
co možná nejméně přehmatů,
předpisuje zákon, že zločinec musí
býti vyzván, aby se vzdal, a že teprve tehdy,
když na vyzvání se nevzdá, může
četník užíti zbraně. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Právo velitele semknutého oddílu četnictva při provádění povinnosti služební jest obsaženo toliko ve služební instrukci pro sbor četnický. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. dr Králík (pokračuje):
Platí totiž všeobecně
to, co platí pro vojsko, když asistence je prováděna
pod velením důstojníka. Připomínám,
že za Rakouska četnický důstojník
nikdy osobně nezakročoval.
Toto ustanovení, které je v instrukci a odvolává
se na vojenské předpisy, bylo pro důležitost
přibráno také do zákona, což
nutno jen schvalovati, ale bylo doplněno v tom směru,
že předpisy ty platí, když vůbec
pod komandem třebas nedůstojníka semknutý
oddíl četnictva intervenuje, poněvadž
by se mohl státi případ, kdyby oddílu
velící důstojník byl poraněn
a musil býti odnesen nebo kdyby byl usmrcen, že by
pak nastoupila nejvyšší šarže a pak
by neplatily již zmíněné předpisy.
Projednávaná osnova zákona zavádí
také úřední povolení ke sňatku
příslušníků četnictva.
Dosavadní zákon toliko ustanovuje, že se četníci
smějí ženiti jen, jsou-li definitivní
a dovršili čtyřletou službu u četnictva
(Výkřiky komunistických poslanců.)
nebo 30. rok věku svého. Při tom se nedotýká
otázky úředního povolení ke
sňatku. Navrhovaný doplněk o nutnosti úředního
povolení ke sňatku jest jen schvalovati jako nutný,
poněvadž jde o sbor, který je vojensky organisován,
běží dále o dobrou pověst četnictva
a nemůže se připustiti, aby, dejme tomu, některý
četník oženil se s osobou, požívající
špatné pověsti. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Zvláštními předpisy o služebních
platech příslušníků četnictva
v činné službě, jakož i o platech
odpočivných, o kterých mluví §
25, míněny jsou platový zákon z r.
1926 a pak zákon z r. 1923 o odpočivných
a zaopatřovacích požitcích a pak řada
předpisů, které se zakládají
z valné části na usnesení vlády.
Běží zde o stravné, přídavek
za odhalení, oděvné, výlohy cestovní
a stěhovací, učitelský přídavek
a pod. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Stálé ubytování četnictva jest
upraveno zákonem o úpravě finančního
hospodářství svazků územní
samosprávy. Prakse dosavadní, pokud se týče
přechodného ubytování, užívala
analogicky předpisů o přechodném ubytování
vojska, a to nyní přechází do zákona.
Tolik o zákonu četnickém. Pokud běží
o zákon o sborech stráže bezpečnosti,
tedy podle §u 4 zákona, jsou ustanovení o užití
zbraní shodná s ustanoveními ohledně
četnictva. Protože tam se předpisy mění,
analogicky se to musí měniti i u sboru stráže
bezpečnosti. To se děje v §u 4, při
čemž opravuje se i prvá věta dotčeného
ustanovení o právech a ochraně sborů
stráže bezpečnosti, konajících
službu, totiž že mají právo jen stráže
civilní a ne stráže vojenské. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Slavná poslanecká sněmovno! Ve smyslu usnesení
ústavně-právního výboru doporučuji
vám, abyste toto usnesení přijali ve znění
shodném, jak se na něm usnesl senát. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci.
Zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 40 minutami. (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata. (Posl. Haken se hlásí.
- Výkřiky komunistických poslanců:
Jsou námitky!)
Ke slovu jsou přihlášeni tito řečníci:
na straně "proti" pp. posl. Bergmann,
Haken, Brodecký (Stálé výkřiky
komunistických poslanců.), Kaufmann,
Krebs. Jaša, Landová-Štychová....
(Výkřiky komunistických poslanců:
Jsou námitky!)
Já jsem nepozoroval, že by se pan posl. Haken hlásil
o slovo dříve, až když jsem prohlásil,
že námitky nejsou. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Je potřebí většího klidu, aby
bylo přesně rozuměno enunciacím předsedovým,
a pak nedojde k nedorozuměním. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Ke slovu jsou přihlášeni tito řečníci:
na straně "proti" pp. posl. Bergmann,
Haken, Brodecký, Kaufmann, Krebs,
Jaša, Landová-Štychová;
na straně "pro" p. posl. Pik. (Stálé
výkřiky komunistických poslanců.)
Dávám slovo prvnímu přihlášenému
řečníku na straně "proti",
p. posl. Bergmannovi. (Výkřiky komunistických
poslanců. - Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Posl. Haken: Prosím, abyste vyhověl mým
námitkám!)
Prosím p. poslance Bergmanna, aby se ujal slova.
(Posl. Haken: Prosím, abyste vyhověl mé
námitce!)
Pane poslanče, neslyšel jsem, dokud jsem mluvil, že
byste se byl hlásil o slovo. (Výkřiky
posl. Hakena.)
Prosím p. posl. Bergmanna, aby se ujal slova.
Posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Předložená
osnova zákona sleduje účel, aby poskytla
našemu četnictvu a bezpečnostní stráži
větší ochrany pro případ útoků
se strany těch, které má četník
eventuelně zatknouti, se strany těch, kteří
přestoupili zákon.
Osnova po našem názoru má několik nedostatků.
Proto jsme navrhli již v ústavněprávním
výboru, aby byla osnova změněna tak, aby
vyhovovala také našim názorům na tyto
otázky. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Ústavně-právní výbor však
bohužel zamítl všechny naše pozměňovací
návrhy a nezbývá nám tudíž
nic jiného než obrátiti se na plenum sněmovny,
aby vzalo naše pozměňovací návrhy
v úvahu.
K §u 13 osnovy navrhujeme, aby označení "četník"
bylo změněno na "četnický gážista",
což odpovídá platovému zákonu
č. 103/26, aby nenastal právní chaos.
V ostatním jest našemu návrhu vůdčí
myšlenkou jen snaha po prospěchu služby četnické
a státu. Jest jasno, že služba bezpečnostní
musí býti konána nepozorovaně, takřka
neviditelně, má-li při dnešní
routinovanosti zločinců míti úspěchy.
Také nebezpečí služby je nenápadným
úborem civilním zmenšeno. Z 800 civilních
agentů státní policie nepadl ve službě
od převratu dosud ani jediný, ale četníků
padlo již 56.
V Německu a Rakousku mají četníci
právo na výkon služby v civilním úboru
a zařízení toto se tam plně osvědčilo.
"Prager Presse" ze dne 13. října 1927
úředně prohlásila, že i v Maďarsku
budou četníci od 1. ledna 1928 oprávněni
konati službu podle potřeby v úboru civilním,
aby byly zajištěny větší úspěchy.
Při předložení vládní
osnovy v senátě nebylo ještě známo,
že v Maďarsku budou četníci konati služby
i v úboru civilním. To mění situaci
na tolik, že je nutno, aby totéž bylo umožněno
našemu četnictvu, nemá-li zbytečně
padnouti ještě několik desítek našich
četníků, než dojdeme k poznání,
že středoevropské poměry kategoricky
přikazují, vyzbrojiti četnictvo pro službu
kriminalistickou oddíly tajných agentů nebo
právem na výkon služby v úboru nenápadném.
Obavy četnické správy, že by takovým
oprávněním trpěla vojenská
disciplina četnictva, jsou neoprávněné,
neboť naše četnictvo je podle §u 1 zákona
o četnictvu ze dne 14. dubna 1920, čís. 299
Sb. z. a n., jen vojensky organisováno, t. j. po způsobu
vojenském organisováno, a není tedy překážek,
aby mohlo konati službu také v civilním úboru,
aniž ohrozí svoji vojenskou kázeň. Ježto
však při výkonu služby četnické
v úboru civilním je nezbytno, aby četnický
gážista byl chráněn trestním
zákonem jako osoba vrchnostenská (§ 81 tr.
z.), je nutno vyřešiti tuto věc zákonnou
cestou.
Zpráva ústavně-právního výboru
senátu praví, že dosud padlo ve službě
45 četníků. Skutečnost však tento
počet opravuje, neboť od převratu padlo ve
službách četnických již 56 četnických
gážistů. Dále praví zpráva
ústavně-právního výboru senátu:
"Kdežto vojsko přece jen v dlouhých obdobích
povoláno jest do války, aby podle své povinnosti
dalo všanc své zdraví a životy v zájmu
vyšším, tedy četnictvo, toto naše
strážní vojsko, je v boji s obecně nebezpečnými
a, bohužel, i vraždícími živly neustále
a přece přes všechnu těžkou službu
a strázeň nezakolísalo u věrném
a statečném výkonu své odpovědné
služby a zachovalo si slavnou tradici jako sbor vzorný.
To vše, co právě uvedeno, všeobecně
se uznává."