Posl. dr Kramář (pokračuje):
Proto myslím, že nám není možno
si představiti, že by někdo ze Slováků,
ať už vy o něm soudíte jakkoliv, ale kdo
zastupuje zde slovenský lid, mohl si dovoliti říci
něco proti státu.
A já řeknu beze všeho, že i co se týče
vnitřního separatismu, dívám se na
to jenom jako na bojovnou frási, a nic jiného, poněvadž
vím velmi dobře, že bychom ten separatismus
vydrželi my, ale nevydrželi by jej Slováci. Jsem
pevně přesvědčen, kdyby se o nějakém
separatismu mluvilo, že by bylo přirozeno, kdyby se
ten hlas ozýval z Čech, ale nebylo by přirozeno,
kdyby se ozýval ze Slovenska. Já pro svou osobu
jsem pevně přesvědčen, že za
vším tím, co se mluví o vnitřním
separatismu, o tom "Slovensko - Slovákům, ty
druhé země nám", není nic jiného
než reakce proti tomu, co tam bylo. A tu si přiznejme,
že se tam děly chyby. Na druhé straně
je to jistá touha, po staleté porobě se uplatniti
ve státním životě a něčím
býti. My jistě proti tomu nic nemáme. Proto
jsme udělali zákon o správní reformě,
proto jsme se zbavili toho župního zřízení,
které bylo tak nebezpečné a daleko nebezpečnější
by bylo dnes, kdy byla podniknuta Rothermereova akce a tajně
se posílají zbraně do Slovenska, poněvadž
župa se dá odloupnouti, ale celé Slovensko
se dá těžko spolknouti.
Dostali jsme se bohudíky z tohoto župního nebezpečí.
A udělali jsme to proto, abychom dali Slovákům
možnost, aby se přičinili, aby dohonili ostatní
země republiky v tom, v čem jim maďarské
násilí bránilo. Mohu při této
příležitosti jen opakovati to, co jsem řekl,
když se jednalo o správní reformu, že
my jsme vždy ochotni podporovati Slováky v tomto snažení.
Ale jedno myslím, že musím také říci,
že je mně jasno, že všechny hlasy o nějaké
autonomii, která by šla až k separatismu, umlknou
samy sebou, jakmile přijde praktická práce
v autonomii, kterou jsme Slovensku dali. To je nejlepším
lékem, nejlepším vyléčením
z nemožných fantasií, poněvadž
to je půda reální, kde je nutno měřiti
skutečné možnosti a podle toho pokračovati.
Jak pravím, já se vývoje nebojím.
Ale jedno chci a jedno musíme chtíti všichni,
aby jednou přestalo všechno neopatrné mluvení,
které může na druhé straně za
Dunajem vzbuditi mínění, že by mezi
Slováky někdo, kdo skutečně miluje
svůj národ, chtěl znovu se dostati pod Maďary.
(Výborně! Potlesk.) To je naprosto nutno
říci a já o tom nepochybuji, že bude
o této věci velmi jasně promluveno také
zde.
Pak všechny filosoficko-právnické extratury
nebudeme posuzovati... (Posl. Bechyně: Ale to není
filosofie, to je Wallenrodština!) Já nedovedu
říci, je-li to Wallenrodština, odpusťte,
nepouštím-li se dále do této věci...
(Posl. Bechyně: Litujeme toho, že nechcete!)
Pak všechny filosoficko-právnické extratury
nebudeme posuzovati, a to proto, poněvadž to na věci
nic nezmění. Jakmile jednou bude jasno, že
všichni Slováci do duše jsou přesvědčeni,
že jejich budoucnost jest jenom v naší republice
a že zkáza naší republiky jest jejich
zkázou především, (Tak jest!) pak
mohou přijíti Wallenrodi, pak se může
mluviti cokoli a my se nemusíme ničeho báti.
Ale jedno je potřebí také se strany slovenské
i naší, aby nebyly buzeny za hranicemi naděje,
že by jakýmkoli způsobem zde bylo možno
zakročovati. Musí býti jasno, opakuji, že
dobrovolně nevydáme ani kousek Slovenska, a já
jsem pevně přesvědčen, že se
za hranicemi nenajde nikdo, kdo by chtěl pomáhati
maďarské gentry k tomu, aby mohla zase utlačovati
slovenský národ. (Potlesk.) A když to
budou Maďaři věděti, je to nejlepší
cesta k tomu, aby se dívali střízlivě
na celou politiku, aby věděli, že ani zbytečnými
nadějemi, ani bouřením veřejnosti
v cizině nedosáhnou ničeho, poněvadž
by si také musili představiti, že by se mohly
věci změniti jen velikou válkou. A tak se
mi všechno zdá, že právě Maďaři
mají na zkušenosti s jednou světovou válkou
zrovna dost a nepotřebují druhé.
Vítám, že vláda podle svého prohlášení
spolu s našimi malodohodovými spojenci učinila
demarši u Rady Společnosti Národů, ovšem
ve formě, která přirozeně musí
býti ponechána situaci a diplomatickému posouzení
všeho, co zde jest. Ale chtěli bychom jen jedno říci,
totiž, že tento krok vlády schvalujeme a že
žádáme na ní, aby s veškerou energií
a rozhodností bděla, aby veliká myšlenka
míru a odzbrojení nebyla kažena tím,
že by sama Společnost Národů neměla
odvahy podívati se na ty, kteří ozbrojují
tajně. A já mohu říci - a myslím,
že nemluvím tím jen za většinu
a za nás - že v tomto počínání,
hájení celistvosti a nerozrušitelnosti naší
republiky bude míti vláda vždy za sebou celý
národ československý. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. dr Stern. Dávám mu slovo.
Posl. dr Stern (německy): Prohlášení,
které zde přednesl pan Šrámek
jménem vlády, musíme nazvati dokladem zbabělosti
a zákeřnosti. (Výkřiky posl. Bechyně.)
Dokladem zbabělosti proto, že se vláda
neosmělila odhodlaně hájiti svého
vlastního kapitalistického a imperialistického
stanoviska, poněvadž to není vůbec žádná
samostatná vláda, nýbrž musí
dávati pozor, co jí její kapitalističtí
rozkazovatelé dovolují nebo ukládají.
Dokladem zákeřnosti, poněvadž má
sloužiti k tomu, aby připravilo válku a jednak
uklidnilo masy, na druhé straně však probudilo
vlastenecké vášně, aby, až tu tato
válka bude, mohla býti opět vylíčena
jako válka na ochranu vlasti a aby se tímto způsobem
získala pomoc také z tábora dělnického.
Nepotřebujeme pana pátera Šrámka,
abychom věděli, že Horthy, že Mussolini
zbrojí k válce. Víme, že všechny
kapitalistické státy se připravují
na násilné ozbrojené vypořádání,
poněvadž rozporů, poněvadž potíží
a protiv, které mezi nimi trvají, nelze řešiti
v kapitalistické soustavě jinak než takovýmito
ozbrojenými, válečnými srážkami.
Ale kapitalistická vláda chce na druhé straně
namluviti masám lidu, že vše jest v nejkrásnějším
pořádku; proto se poukazuje na Společnost
Národů, proto vykládá pan dr Beneš
o klidné světové situaci, která
nezavdává příčiny k obavám.
Masy lidu mají býti klamány o tom, co se
připravuje, ale takovéto příhody,
jako ta, o níž se mluvilo zde ve vládním
prohlášení, ukazují s největší
zřetelností, co se děje a jak správné
bylo naše stanovisko, když jsme vždy pracujícímu
lidu říkali: "Připravujte se, že
vás kapitalisté povedou k novému vraždění!"
Na druhé straně však musí kapitalisté
již dnes připravovati náladu, aby mohli tyto
masy lidu vésti do nového vraždění.
Proto líčí dnes věci tak, jako kdyby
oni byli napadeni, jako by celá vlast byla ohrožena.
Po této stránce nalézáte velmi cennou
pomoc u jedné části vůdců proletariátu,
pomoc, bez níž by kapitalistické vlády
nemohly tuto svou politiku vůbec prováděti.
V těchto otázkách jest naše stanovisko
úplně jasné. Nedovolíme, aby dělníci
byli klamáni a aby se jim říkalo: "Vždyť
je to namířeno proti Horthymu, vždyť je
to namířeno proti krvavé, bílé
diktatuře, zde musíte jíti s námi
i vy." Nedopustíme, aby dělníci byli
klamáni a aby se jim říkalo: "Jde o
ochranu vaší svobody, vaší vlasti, a tu
musíte pomáhati také vy!", nýbrž
my budeme dělníkům se vší jasností
prohlašovati: "Jde o boj dvou vykořisťovatelských
států, (Souhlas komunistických poslanců.)
jde o zájmy imperialistů a ani o zájmy
vlád v Československu nebo v jiném státě
Malé Dohody a v Maďarsku, nýbrž o zájmy
vůdců imperialistické světové
politiky, o zájmy velmocí Anglie a Francie."
A my budeme pracujícímu lidu prohlašovati:
"Právě tak, jako roku 1914, kdy se vám
také říkalo, že válka jest namířena
proti carismu, právě tak nejde ani nyní o
nic jiného, než že se dělníci mají
vzájemně vražditi za zájmy těch,
kteří vás den ze dne vykořisťují."
Jestliže zde pan posl. dr Kramář vystoupil
a vylhaným pathosem, který jest mu vlastní,
prohlásil: my budeme bojovati do poslední kapky
krve, nevydáme ani kousíček půdy naší
svaté vlasti, celý národ bude státi
za vládou, pak prohlašujeme: "Největší
část národa, dělníci, pracující
chudí rolníci za deset let v tomto státě
zažili věci, že se dnes již nesmí
mluviti tak jako roku 1914, že se dnes nemůže
již říkati: hajte této své vlasti!"
Co přinesla tato vlast dělníkům, co
jim přináší dnes, v roce desátého
výročí tak zvané revoluce? Rok co
rok, den ze dne vykořisťování, potlačování
ve všech směrech, hospodářské
drancování, politické utlačování,
národní utlačování, to se dostává
největší části obyvatelů
tohoto státu. A když zde pak přijde takový
zástupce kapitalistů a prohlašuje, že
celý národ povstane, aby hájil tohoto státu,
pak říkáme dělníkům:
Z takovýchto věcí musíte poznati,
že nejen hrozí nebezpečí, že kapitalistický
svět zahájí válku proti prvému
proletářskému státu, nýbrž
že také vzájemné rozpory mezi kapitalistickými
státy samými jsou tak veliké, že hrozí
ohromné nebezpečí války mezi kapitalistickými
státy a dělníkům, je-li jim již
jasno, že nesmí hájiti kapitalistický
stát proti státu Sovětskému, nýbrž
obráceně, musí také býti jasno,
že nesmí hájiti ani kapitalistického
státu proti jinému v domnění, že
hájí svou vlast.
Tážeme se: Proč zde bylo mluveno jen o zbraních,
které byly dovezeny do Maďarska? Proč se zde
nemluvilo o zbraních, které se souhlasem nebo z
rozkazu vlády byly poslány do Číny?
Tážeme se, jak hodlá hlasatel tak zvané
křesťanské lásky k bližnímu,
zástupce Kristův a domnělý zástupce
národa, který sám byl po staletí utlačen,
zde odůvodniti, že zbraně nebyly poslány
k jinému účelu, než aby velký,
trpící národ krvavě potlačily
a překážely ve vybojování svobody?
Také my jsme proti zásilkám zbraní
do Maďarska, také my jsme proti zbrojeni Italie a
Maďarska, avšak naše stanovisko v této otázce
liší se ohromně od stanoviska soc.-demokratických
vůdců. Prohlašujeme zde úplně
zřetelně: Ani proti Sovětskému Rusku,
abychom snad dobyli opět ztracené vily pana dra
Kramáře, ani proti čínské
revoluci ani pro nějaké jiné kapitalistické
a imperialistické zájmy nestrpíme, aby byla
prolévána krev dělníků. Dělníci
musí bojovati, ale nikoliv pro účely potlačování
a vykořisťování, nýbrž pro
sebe samy.
Zde musím se zmíniti ještě několika
slovy o smutné a škodlivé úloze, kterou
musí hráti při celé této věci
sociálně-demokratičtí vůdcové
a kterou také hrají. Viděli jsme zde to uvádím
jen jako důkaz - jak soc.-demokratičtí poslanci
zde vystoupili, jak celý soc.-demokratický tisk
spustil ohromný křik, poněvadž slovenský
vůdce prohlásil, že zákony v Československu
nebudou již jubilejního r oku platiti. Viděli
jsme, že sociální demokrati vytýkali
občanské vládě, že neprovádí
dosti energicky potlačování jiných
národů, že nevystupuje energicky proti všemu,
co by mohlo vypadati, že se zde vede boj za osvobození
národa. Víme velmi dobře, že co píše
nebo říká pan Tuka, není míněno
vážně, že je to podvod, aby byla zastřena
a ukryta účast strany, ke které náleží,
na potlačování vlastního národa.
(Výkřik posl. Wünsche.) Víme,
že je to fráze, za kterou se schovává
národní zrada. Ale prohlašuji, že zde
soc.-demokratičtí vůdcové vystupují
a tomuto Tukovi vytýkají velezradu na kapitalistickém
státu, na státu, který utlačuje jiné
národy. To je hanba a ostuda, které nikdy nebudete
moci ze sebe smýti. A také německý
sociálně-demokratický tisk spěchá
jim již dnes ku pomoci. Dnes čteme v časopise
"Sozialdemokrat" úvodník s nadpisem: "18
karátní vlastenci." Ale těmito 18 karátními
vlastenci není myšlen sociální demokrat
Dérer, na něhož by se tento název
hodil, nýbrž úvodník v "Sozialdemokratu"
útočí na vládu, že nepostupuje
dosti energicky proti Tukovi. Praví tady se tam:
"Jest to člen koalice, ten si může dovoliti
zemězradu, velezradu a vše možné, proti
tomu nelze zakročiti." Není to tak neotesané,
není to tak hloupé a neobratné, ale v podstatě
jest to právě totéž, co řekl
poslanec Dérer. Uvádím to zde jen
jako pádný důkaz, co dělníci
mohou očekávati od vůdců sociálně-demokratických,
dojde-li opět k nějakému roku 1914.
Co je to, co se zde děje? Není to nic jiného
než co dělali sociální demokrati roku
1914, připravování nálady: Ochrana
vlasti! Do války! Obětujte život a majetek!
Právě totéž, co zde prohlásil
Kramář, totéž dělají
sociálně demokratičtí vůdcové.
(Posl. Bechyně [německy]: A Šmeral?) Jest
to totéž, co dělá Boncour ve Francii,
totéž co dělá Mac Donald v Anglii, co
dělá Thomas! (Hluk. - Různé
výkřiky.) Jest to odhalení úlohy,
kterou má hráti druhá internacionála
v příští blížící
se světové válce. A jest dobře, připravují-li
se již takovéto věci, aby dělníci
včas poznali, co se děje, aby dělníci
v čas poznali, před kterými nepřáteli
musí se míti na pozoru. Nemůžete zapříti,
že kdyby dnes nastala taková situace a vypukla válka,
že budete první, kdo řeknete dělníkům:
Obětujte život za svou kapitalistickou vlast! Ale
my řekneme dělníkům: Bojujte, použijte
zbraní, ale nikoliv pro své utlačovatele,
nýbrž proti svým utlačovatelům,
za svou svobodu, za své osvobození! (Výkřiky
posl. dr Dérera.) To jest naše stanovisko. My
prohlašujeme: Pokud ještě jsou třídy,
není ještě možná svoboda proletariátu,
oddává-li se člověk ilusi všeobecné
svobody tak zvané demokracie, nýbrž jen tehdy,
bude-li třída vykořisťovatelů
potlačena dělníky, diktaturou proletariátu.
To jest naše svoboda. Ano, pokud ještě jsou třídy,
jest to jediná, nejlepší svoboda, která
může ve třídním státu
existovati pro proletariát. (Předsednictví
převzal místopředseda Horák.) My
prohlašujeme: Chraňte se připravovati válku
těmito vlasteneckými frázemi, chraňte
se zastírati nebezpečí války vlasteneckými
frázemi a jestliže vaši nepřátelé
kapitalisté řeknou: musíme zbrojit do války,
chceme-li mír, pak prohlašujeme my: Chce-li proletariát
mír, chléb a svobodu, musí zbrojiti pro revoluci,
musí zbrojiti, aby rozbil a roztříštil
kapitalistické panství a vybudoval panství
vlastní. Neboť pokud jsou kapitalisté u vesla,
potud hrozí nebezpečí války a teprve
až proletariát dostane moc do rukou, bude možno
sbratření a skutečný mír. (Souhlas
a potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dále je k slovu přihlášen p. posl.
dr Mičura. Uděluji mu slovo.
Posl. dr Mičura: Slávna snemovňa!
Hlásim sa k slovu, aby som k posledným udalostiam
na Slovensku menom Slovenska, menom čsl. strany ľudovej
učinil nasledovné prehlásenie:
Čsl. strana ľudová je stranou československou
a stranou kresťanskou. Ako strana československá
stojí čsl. strana ľudová bezpodmienečne
na stanovisku Československejrepubliky a chce tento štát,
jeho integritu, jeho ústavu, jeho právny poriadok
zastávať, hájiť a brániť,
a to v oči každému, kto by už či
v o vnútri štátu alebo mimo štátu
siahal na tieto hodnoty a práva.
Čsl. strana ľudová rozhodne odmieta každý
názor, ktorý by popieral bezpodmienečnosť
alebo trvalosť našej ústavy, poneváč
túto ústavu neodhlasovali len Česi, ale vyšla
ona aj z jednomyseľnej vôle slovenského národa.
Ako kresťanská strana stojí čsl. strana
ľudová na stanovisku kresťanskej spravodlivosti
a podľa tohoto principu chce dať minoritám -
kolektívne a individuelne - to, čo im podľa
ľudského práva alebo podľa našej
ústavy patrí - avšak nikdy nedovolí
siahať na celistvosť alebo ústavu nášho
štátu, lebo táto ústava dotiaľ,
kým zákonitým spôsobom nejako pozmenená
nebude pre nás - príslušníkov čsl.
strany ľudovej - je nedotknuteľná. (Výborně!
Potlesk. - Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Přerušuji rozpravu a přistoupím
k ukončení schůze.
Učiním ještě některá presidiální
sdělení.
Pan posl. Haken ve své řeči k odstavci
1. dnešní schůze pronesl výroky jednak
hrubě urážející mravnost, jednak
ohrožující bezpečnost státu.
Sděluji, že předsednictvo se usneslo podle
§u 9, lit. m) jedn. řádu projevy tyto vyloučiti
z těsnopisecké zprávy.
Pan posl. Hawelka oznámil současně
s klubem poslanců "Deutsche christlichsoziale Volkspartei",
že stal se členem tohoto klubu.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru soc. politického
posl. Zemana za posl. Petroviče.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
vyslal do výboru branného posl. Geršla
za posl. Srbu; do výboru soc.-politického
posl. Brodeckého za posl. Johanise.
Klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" vyslal
do výboru branného posl. dr Koberga za
posl. Horpynku.
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei" vyslal do výboru
rozpočtového posl. Platzera za posl.
Windirsche.
Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru
pro dopravu a veř. práce posl.
Surovjaka za posl. dr. Kubiše; do výboru branného
posl. Pázmána za posl. dr. Kubiše.
Místopředseda Horák (zvoní):
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se
příští schůze konala zítra
ve středu dne 25. ledna 1928 ve 2 hod. odpol. s
1. Pokračování v rozpravě o vládním
prohlášení.
2. Druhé čtení osnovy zákona, ktorým
sa mení a doplňuje všeobecný banský
zákon (obecný horní zákon) zo dňa
23. mája 1854, č. 146 r. z., pre Slovensko a Podkarpatskú
Rus (tisk 1390).
3. Druhé čtení osnovy zákona o osvojení
(tisk 1389).
4. Návrh, aby posl. sněmovně prodloužena
byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny
k projednání usnesení senátu o vládním
návrhu:
a) zákona o trest. stíhání presidenta
republiky a členů vlády podle §§
34, 67 a 79 úst. listiny (tisk 3),
b) zákona, kterým se mění §§
82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk
5),
c) zákona o zřízení nucených
pracovních kolonií a o změně některých
ustanovení trestního práva (tisk 1350).
5. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu (tisk 1277) k vládnímu
návrhu zákona (tisk sen. 448 a 485), jímž
se doplňují a mění zákony o
četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti
(tisk 1382).
6. Zpráva výboru pro veř. zdravotnictví
o vládním návrhu zákona (tisk 1399)
o náhradě ošetřovacích útrat
za příslušníky hlav. města Prahy
ve všeobecné nemocnici v Praze (tisk 1417).
7. Zpráva výboru ústavně-právního
o vlád ním návrhu zákona (tisk 1412),
kterým se stanoví doba nové organisace pro
krajské soudy v Písku a v Plzni (tisk 1416).
8. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k usnesení senátu (tisk
1223) o vládním návrhu zákona (tisk
sen. 445 a 476) o zřízení nucených
pracovních kolonií a o změně některých
ustanovení trestního práva (tisk 1350).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka
pro přečiny podle §u 18, č. 2 a 3 a
§u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk
919).
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Žižkově za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek § 3 a § 19 zákona
shromažďovacího (tisk 676).
11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Giraltovciach za súhlas k trest. stíhaniu
posl. Šoltysa pre prečin pomluvy podľa §u
1 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 722).
12. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
sedrie v Bratislave za súhlas k trest. stíhaniu
posl. Tománka pre prečin pomluvy podľa §u
2, §u 4, odst. II, §u 3, odst. II, čís.
1 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 822).
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. Majora pro
trojnásobný zločin podle §u 159 voj.
tr. z., §u 1, odst. 1, 2, §u 15, čís.
3 zákona na ochranu republiky a přečin podle
§u 153 tr. z., §u 15, čís. 2 zákona
na ochranu republiky (tisk 907).
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti
vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. Kršiaka
pro přečin podle §u 14, čís.
1 a zločin výzvy k trest. činům podle
§u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a podle
§u 159 voj. tr. zák. (tisk 910).
15. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupitelstva v Bratislave za
súhlas k trest. stíhaniu posl. Majora pre prečin
podľa §u 14, č. 1 a 5, priestupok podľa
§u 18, č. 1, zločin podľa §u 1, odst.
1 a §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky,
prečin podľa § § 2, 4, č. 2 a §u
8, č. 2 zák. čl. XLI z r. 1914, priestupok
podľa nariadenia býv. min. vnútra zo dňa
13. februára 1898, č. 766 prez. (tisk 962).
16. Zpráva výboru imunitního o žádosti
krajského soudu v Litoměřicích za
souhlas s trest. stíháním posl. dr Hanreicha
pro zločin podvodu podle §§ 197 a 199 a) tr.
zák. (tisk 1351).
Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.