Předseda Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, dr
Buday, inž. Dostálek, Horák,
Slavíček, Zierhut.
Zapisovatelé: Špatný, Vávra.
223 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek; ministři dr Engliš,
dr Gažík, dr Mayr-Harting, Najman,
dr Nosek, dr Peroutka, dr Spina, dr Srdínko,
dr Tiso, Udržal; za ministerstvo vnitra odb.
přednosta dr Sobotka a min. rada Mrhálek.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupci Nebuška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 125. schůzi
posl. sněmovny.
Nemocí omluvili se pp. posl. Fedor a dr Luschka.
Došly dotazy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. Fedora ministru školstva a nár. osvety o penzionovaniu
Zuzany Tahyovej, býv. štátnej učiteľky
v Giraltovciach (č. D 995-II);
posl. Knejzlíka předsedovi vlády o pozemkové
reformě na velkostatku Kojetínském (č.
D 996-II);
posl. Vološina ministru pro věci zahraniční,
že pozemkové knihy býv. soud. okresu Šátoralja-újhelského
mělo by Maďarsko odevzdati Československu (č.
D 1003-II);
posl. inž. Dostálka ministru vnitra o nestejné
praxi správních úřadů politických
při vidování knížek podomních
obchodníků (č. D 993-II);
posl. inž. Dostálka a druhů vládě
o zabezpečení náhradních pozemků
z parcelovaných velkostatků pro zemědělce,
poškozené stavbou vodní nádrže
na Divoké Orlici u Pastvin, okres Žamberk, i jiných
zvlášť důležitých nádrží
(č. D 994-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1408. Odpovědi:
I. min. financí, železnic a obchodu na interp. posl.
Šamalíka, Adámka, Bezděka a druhů
o snížení dopravních tarifů při
převozu řepy, surového a hotového
cukru po drahách československých, snížení
cukerní daně spotřební a obratové
a zvýšení celních tarifů cukerních
(tisk 1163/XIV),
II. min. vnitra na interp. posl. Mondoka, Sedorjaka, dr Gáti
a soudr. o neslýchané provokaci polic. orgánů
v Užhorodě dne 15. prosince 1926 (tisk 1198/V),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Svobody a soudr. o konfiskaci
časopisu "Stráž socialismu" v Brně
(tisk 1234/V),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Fedora a druhů
o zabavení časopisu "Magyar Néplap"
č. 17, vycházejícího v Bratislavě
(tisk 1213/II),
V. min. soc. péče, průmyslu, obchodu a živností,
veř. prací a vnitra na interp. posl. Stivína,
Tayerle a soudr. o událostech v okresech tanvaldském,
jabloneckém a železnobrodském, jakož i
o vládních opatřeních (tisk 979/V),
VI. min. vnitra na interp. posl. Geyera a druhů o předčasném
rozpuštění jáchymovského obec.
zastupitelstva (tisk 1205/XIV),
VII. min. vnitra na interp. posl. Kirpalové a soudr. o
zabavení letáku (tisk 1163/XVII),
VIII. min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů
o zabavení básně, uveřejněné
v časopise "Deutsche Volkswehr" ve Frýdku
(tisk 1213/VIII),
IX. min. financí na interp. posl. Geyera a druhů
o vydání pokynů pohraničním
celním úřadům, aby přijímaly
platy také v jiné měně než československé
(tisk 1205/V),
X. min. věcí zahraničních na interp.
posl. dr Czecha a soudr. o situaci v zahraniční
politice (tisk 1122/IX),
XI. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů,
že polic. inspektorovi ve výslužbě Alfredu
Müllerovi z Karlových Varů, dům "Palmbaum",
v Pražské ulici, nebyly vyplaceny peníze, které
si ušetřil na stejnokroj (tisk 1032/XVII),
XII. min. vnitra na interp. posl. Můni a soudr. v záležitosti
používání četníků
při stávce krejčovského a stavebního
dělnictva v Prostějově (tisk 1163/XI),
XIII. min. financí, min. věcí zahraničních
a min. školství a nár. osvěty na interpelaci
posl. Patzela a druhů o nákladech na školství
ruských a ukrajinských uprchlíků v
Československé republice (tisk 22/V),
XIV. min. věcí zahraničních na interp.
posl. Geršla a soudr. o provádění smlouvy
s SHS stran úpravy vzájemných právních
styků ze dne 17. března 1923, č. 146 Sb.
z. a n. z r. 1924 (tisk 575/VII),
XV. min. železnic na interp. posl. dr Schollicha a druhů
o šovinistickém jednání českého
průvodčího na trati Odry - Suchdol (tisk
1205/IV),
XVI. min. veř. prací na interp. posl. de Witte a
soudr. o vybudování přehrady v údolí
Teplé v Karlových Varech (tisk 1205/X),
XVII. min. zemědělství, financí a
vnitra na interp. posl. Fedora a druhů v záležitosti
nutné podpory povodní poškozených obcí,
okres sečovský, michalovský, velkokapušanský
a chlumecký ve velkožupě košické
(tisk 563/II),
XVIII. vlády na interp. posl. dr Dérera a soudr.
o ohrožení průmyslu na Slovensku (tisk 930/IV).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1407. Interpelace:
I. posl. Hackenberga a soudr. min. spravedlnosti o zabavení
časopisu "Sozialdemokrat",
II. posl. inž. Junga, L. Wenzela a druhů min. pro
obchod, průmysl a živnosti o škodlivé
cenové politice papírnického kartelu v Československu,
III. posl. Nitsche a druhů min. vnitra o častém
zatýkání cizích státních
občanů,
IV. posl. Mayera a druhů min. financí, že chebská
berní správa, přijímajíc podaná
přiznání, odpírá vydávati
dvojjazyčná potvrzení a používati
dvojjazyčného úředního razítka,
V. posl. Moudrého, dr Uhlíře, Sladkého
a druhů vládě o projevu sekčního
šéfa Mlčocha k deputaci učitelské,
VI. posl. Bergmanna, Zeminové a druhů vládě
o výplatě činovného skupiny C podle
odst. 8 §u 12 plat. zákona č. 103 z r. 1926,
VII. posl. Bergmanna, Buřívala, Špatného,
Riedla a druhů vládě o poměrech železničních
zaměstnanců v Karlových Varech,
VIII. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a
druhů min. vnitra o poměrech stráže
bezpečnosti v Karlových Varech,
IX. posl. Buřívala, dr Uhlíře a. druhů
min. pošt a telegrafů o nedostatečném
autobusovém spojení mezi nádražím
Svatoňovice-Úpice a městem Úpicí
s připojenými obcemi,
X. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko a soudr.
min. předsedovi o výhrůžkách
předsedy Státního pozemkového úřadu
v rozpočtovém výboru senátu vůči
členům N. S.,
XI. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko, Biňovce,
A. Chalupy a soudr. vládě o novém zdražení
cukru cukrovarským kartelem,
XII. posl. V. Beneše, Jaši a soudr. min. školství
a nár. osvěty o výrocích odb. přednosty
Mlčocha v ministerstvu školství a nár.
osvěty,
XIII. posl. Chlouby, Štětky a soudr. min. vnitra o
nesprávném rozdělování podpor
pro postižené živelními pohromami politického
okresu náchodského, zejména v obci Světlé,
XIV. posl. Chvojky, Pechmanové, Davida a druhů min.
spravedlnosti o justičních poměrech v obvodu
kraj. soudu jičínského,
XV. posl. Riedla a druhů min. veř. zdravotnictví
a tělesné výchovy o "kontrole"
státních lázní,
XVI. posl. inž. Junga, Knirsche a druhů min. zahraničních
věcí o československých dodávkách
zbraní a střeliva k rozdmychování
občanské války v Číně.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva
o 120. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byl tiskem rozdán
a současně přikázán výboru
iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1418. Návrh posl. inž. Junga, Krebse, Simma a druhů
na změnu zákona ze dne 9. října 1924,
č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří.
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádosti
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
kraj. soudu v Chebu ze dne 21. ledna 1928, č. TI 3/28-1,
za souhlas s trest. stíháním posl. Mayera
pro přečin podle §§ 488, 491, 493
tr. z. ca V. Reinl (č. J 516-II),
okr. soudu ve Strakonicích ze dne 23. ledna 1928, č.
Nt 9/28, za souhlas s trest. stíháním posl.
Zápotockého pro přestupek podle §§
487 event. 488 tr. z. a čl. V zákona ze dne 17.
prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. J
517II).
Předseda: Zápis o 122. schůzi byl
ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyložen, a poněvadž nebyly proti němu
podány písemné námitky, jest schválen
podle §u 73 jedn. řádu a bude podle téhož
paragrafu vytištěn.
Přistoupíme k projednávání
1. odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu (tisk 1277) k vládnímu
návrhu zákona (tisk sen. 448 a 485), jímž
se doplňují a mění zákony o
četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti
(tisk 1382).
Budeme pokračovati v rozpravě, započaté
ve 123. schůzi dne 24. ledna t. r.
Přihlášeni jsou ještě řečníci
na straně "proti" pp. posl. Heeger,
dr Koberg, Krebs, Jaša a Landová-Štychová.
Dávám slovo prvému přihlášenému
řečníku, p. posl. Heegerovi.
Posl. Heeger (německy): Slavná sněmovno!
Účelem předloženého návrhu
zákona jest, aby byla pozměněna některá
ustanovení četnického zákona, schváleného
r. 1920, a to §§ 13, 24 a 25. Především
mají tato ustanovení přinésti četnictvu
ulehčení při použití střelné
zbraně a značně zmírniti dosavadní
odpovědnost za použití této střelné
zbraně. Zároveň s těmito změnami
zákona se stanoví, že mají býti
upraveny služební platy četnictva, jakož
i odpočivné a zaopatřovací požitky.
Mimo to má býti pozměněn § 4
zákona z 3. července 1927 o stráži bezpečnosti
a této stráži bezpečnosti přiznána
práva stráže civilní.
Nová ustanovení zákona a zamýšlené
změny jsou tak průhledné, že možno
zřetelně pozorovati, že není tu pouhý
úmysl usnadniti použití zbraně proti
zločincům, nýbrž že se chce, aby
se této zbraně použilo snáze a bez odpovědnosti,
bude-li třeba, proti mírumilovným československým
občanům. Má býti dána možnost
- a to je právě tendencí těchto požadovaných
změn četnického zákona - vtlouci do
československých občanů za daných
okolností pojem československé demokracie
olovem. Starý zákon, usnesený r. 1920, výslovně
stanovil, kdy, ve kterých případech může
četnictvo použíti střelné zbraně.
V tomto zákonu bylo ustanoveno, že možno střelné
zbraně použíti pouze v případě
nutné obrany, skutečného násilného
útoku na četníka anebo tehdy, byl-li život
jiné osoby v nebezpečí neb ohrožen.
Podle nového zákona, za ustanovení, vyžádaných
těmito změnami, může četnictvo
stříleti kdykoli, kdekoliv a jak se mu zlíbí.
Může použíti střelné zbraně
nejen v případě nutné obrany, nejen
při útoku naň spáchaném, nejen
kdykoli se zdá býti život jiné osoby
ohrožen, nýbrž může použíti
střelné zbraně i tehdy, jestliže ten,
kdo tuto střelnou zbraň nosí, má za
to nebo se domýšlí, že jest jeho život
ohrožen nebo nevzdá-li se mu pronásledovaný
zločinec či, jak se praví v nových
změnách, zpěčuje-li se úkryt
opustiti.
Nejnehoráznějším ustanovením,
jež musí vyvolati nejostřejší protest
a jež jest tak zřejmě namířeno
proti dělnické třídě, jest
dojista to, že četník může použíti
zbraně, vidí-li, že nějaký úmyslný
odpor mu maří služební výkon.
Toto jakož i další ustanovení, že
pro četnictvo napříště, bude-li
pod jednotným velením nebo pod jednotným
vedením a bude-li povoláno, aby intervenovalo při
shluknutích a demonstracích, platí vojenská
ustanovení o použití střelné
zbraně, tato obě rozšířená
ustanovení - pokud jde o použití střelné
zbraně při maření služebního
výkonu nebo pokud četnictvo je pod jednotným
velením - jsou nejen nehorázností, nýbrž
odchylují se i daleko od starých ustanovení,
jež skýtala přece určitá bezpečnostní
opatření pro použití střelné
zbraně, a zároveň jsou generálním
pardonem nesmyslného střílení, k němuž
došlo bez odpovědnosti.
Je tudíž velmi zajímavé porovnati to,
co má býti nyní zákonem stanoveno,
s tím, co již starý rakouský zákon
stanovil o použití zbraně četnictvem.
Ve starém Rakousku zněla ustanovení velice
jasně a četnictvo dostalo, bylo-li povoláno
k veřejným projevům nebo shluknutím,
pokyny na základě tehdejších instrukcí,
jimiž bylo stanoveno, že četník má
se chovati vážně a zdvořile, je-li přítomen
větším shromážděním,
a že smí použíti střelné
zbraně teprve tehdy, zůstaly-li předchozí
pokusy s mírnými prostředky bezvýslednými;
a i tehdy směli použíti střelné
zbraně zachovávajíce největší
obezřetnost a nesli za to veškerou odpovědnost.
Tato ustanovení, pokud jde o služební výkon
a použití zbraně při shluknutích,
jsou zřejmě namířena proti dělnictvu
a jeho hnutí. Použije se jich při stávkách,
politických projevech, davových demonstracích
a má se asi za to, že tento způsob použití
zbraně je nutným a účinným
prostředkem k jich potírání. Přes
to sedí dnes ještě na lavicích vládních
stran lidé, kteří jsou toho názoru,
že možno taková ustanovení a nehoráznosti
uvésti v soulad s pojmem československé demokracie.
Jak se tedy chtějí odůvodniti tyto změny
zákona? Nezbytnost tohoto zákona motivuje se tím,
že četnictvo nemá dosti obranných prostředků
proti zločinectví v době poválečné
stále více se vyskytujícímu. Vypráví
se, že již 45 četníků zaplatilo
plnění svých služebních povinností
životem a že se tudíž určitá
ochrana musí poskytnouti v obranných prostředcích.
Litujeme co nejživěji, že podlehlo 45 lidí
nebezpečím svého povolání,
smím-li tak říci. Avšak po mém
názoru jest to zcela mylné, předpokládá-li
se, že pušky, které snáze vystřelují,
jsou s to omeziti zločinectví. Jsme toho názoru,
že tímto zákonem se i nebezpečí
povolání nemůže zmírniti, nýbrž
že za určitých okolností může
dojíti k opaku toho, čeho se chtělo dosáhnouti.
Neboť nesmí se přezírati, mluví-li
se vůbec o zločinectví a zločinech,
že většina příčin zločinů
spočívá v podstatě kapitalistické
společnosti, v níž žijeme, že tato
společnost svými prostředky a methodami,
krutostí a bezohledností ve všech oborech hospodářského
a sociálního života přímo zločince
vychovává, že tato společnost s sebou
nese, že lidé jinak od přirozenosti míru
a pořádkumilovní jsou zatlačováni
ve své bídě a zoufalství, ve svém
pudu po sebezachování, na dráhu zločineckou.
Četníci jako lidé stávají se
snad z největší části a snad
namnoze proti své vůli, následkem přísných
předpisů, odnětí koaličního
práva, zákazu organisovati se, loupeže hlasovacího
práva nástroji reakce a nejedná se ani jinak
s nimi tak jako s ostatními státními zaměstnanci.
Nejen, že se jim béře veškerá politická
činnost, že se jim odnímá toto právo,
jež náleží každému občanu,
také v otázkách platových jedná
se s nimi zcela jinak než s ostatními státními
zaměstnanci. Jedná se s nimi přímo
jako se služebnými druhého řádu.
Zatím co pro všechny státní zaměstnance,
pro zřízence, pro vojenské gážisty
jsou přesně určeny platy, praví se
v tomto návrhu zákona, že platy těchto
osob četnictva budou upraveny zvláštními
předpisy. To jest po našem názoru neslýchaně
nestejné zacházení s četníky,
kteří musí vykonávati službu
zajisté nikterak lehkou. Nečiníme však
osoby jako takové odpovědnými za to vše,
co vznášíme jako obžalobu proti tomuto
zákonu a proti podstatě četnického
a policejního systému, nečiníme za
to odpovědnými jednotlivce, neboť tito jsou
do tohoto systému zařazeni, vtěsnáni
a musí tomuto systému sloužiti, nýbrž
náš boj směřuje především
proti tomuto systému samému. Nejen, že lze
podle tohoto zákona poznati ducha, který ovládá
strany většiny, jež mají plná ústa
demokracie, přichází dále ještě
v úvahu, že tento zákon řadí
se důstojně k ostatním jednáním,
jež tomuto demokratickému státu dávají
tak zcela ráz státu vojenského a policejního.
Máme nejen stálé vojsko s průměrně
120.000 vojínů, nýbrž my máme
ještě vedle toho armádu četníků
s 13.634 muži a 651 představenými. Poněvadž
to odpovídá podstatě demokracie, vidíme,
že vedle této ohromné četnické
armády rozprostřen je po celém státním
území kordon policejní. Měli jsme
příležitost pozorovati v poslední době,
že se zřizují všude, v těch nejzapadlejších
vesnicích četnické stanice, kde tato velitelství
nemají pouze úlohu, již jest jim plniti podle
četnického zákona, nýbrž že
se jich používá namnoze jako orgánů
v životě politickém a hospodářském.
Ve Slezsku, malé zemi, máme příležitost
pozorovati tento demokratický pokrok nejzřetelněji.
Pravděpodobně zabývala se vláda myšlenkou,
že je nutno Slezany nějak odškodniti za ztracenou
samostatnost a tak jsme místo správní samostatnosti
dostali asi 170 nových četnických stanic,
které jsou rozptýleny po nejzapadlejších
horských vsích a musí se s ohledem na svoji
početnost a malý okruh působnosti, který
mají, přece nějak ukázati užitečnými
a přičinlivými a snaží se na
svoji činnost upozorniti jiným způsobem.
Právě od té doby, kdy byla tato spousta četnických
stanic zřízena v nejzapadlejších vesnicích,
od té doby, co tam často přichází
četnické hlídky, které sotva rozumí
řeči lidí a neznají mravů a
obyčejů vrstev obyvatelstva, shledáváme,
že se u všech soudů značně množí
politická persekuce.
Při tom přichází ještě
jedno v úvahu, a to je věcí, jež se
zdá vhodnou, aby ohrozila právní cítění
obyvatelstva tohoto státu: Je to skutečnost, že
se výpovědím četnických orgánů
přikládá naprostá hodnověrnost,
lhostejno u kterých úřadů a korporací,
správních úřadů a soudů,
u nejnižších a nejvyšších instancí,
zcela lhostejno, je-li dokazován opak řadou jiných
svědků. Výpověď těchto
orgánů je nedotknutelná, na základě
výpovědí těchto orgánů
se trestá a odsuzuje.
Takový stav věcí musí přirozeně
otřásti právním cítěním
všech a při všem uznání těžké
služby, již musí četnictvo konati a již
snad většina koná s odporem, nutno přece
říci, že ani orgány četnictva
nejsou stoprocentními šlechetníky, nýbrž
že také ony jsou jen lidmi se všemi těmi
sty chyb a omylů jako ostatní smrtelníci,
a že jest tudíž nepochopitelným a nevysvětlitelným
každému, kdo má jakési právní
cítění, že takovým údajům,
zcela lhostejno, zda byly vyvráceny či nikoli, přikládá
se naprostá hodnověrnost.
Chci z množství událostí a případů,
jichž jest v tomto ohledu spousta, uvésti pouze jeden,
abych vám ukázal, co se může všechno
stát na základě takových četnických
údajů. Při obecních volbách
v jedné malé slezské horské vesnici
se prý ve volebním boji jeden dělník
vyjádřil, že prý místní
představený zašantročil nějaká
obecní kamna. Představený podal žalobu
pro urážku na cti, jest vedena řada svědků,
všichni vypovídají, že takový výrok
neslyšeli, a pouze jediný svědek, o jehož
výpověď se opírala celá žaloba,
vypovídá s největší určitostí,
že tento výrok zaslechl. Tento svědek byl propuštěn
krátce před tím ze zemského ústavu
pro choromyslné a na dožádání
soudce zaslal primář tohoto nervového léčebného
ústavu vysvědčení, že svědek
nebyl propuštěn zdráv, nýbrž že
se jeho zdravotní stav pouze zlepšil. Tato výpověď
primářova však soudci nepostačila. Dotázal
se u četnického velitelství a strážmistr
četnické stanice sdělil, že ten člověk
je úplně příčetný; na
základě tohoto sdělení byl dělník
odsouzen k 5dennímu vězení. Tudíž
bylo vysvědčení velitele četnické
stanice pro soudce směrodatnější než
vysvědčení primáře nervového
léčebného ústavu, jenž onoho
svědka léčil. A jako v tomto jednom případě,
můžeme to pozorovati při všech politických
persekucích, při všech procesech na základě
zákona o ochraně republiky, při všech
žalobách z jakéhokoli důvodu a počítati
s tím, je-li zde četnická výpověď,
že tato výpověď je rozhodnou pro naprosté
odsouzení.
Proti takové, všemu právnímu cítění
odporující skutečnosti musíme při
projednávání tohoto zákona protestovati
co nejostřeji. Právě tak nemůžeme
dáti svůj souhlas k ostatním pozměňovacím
ustanovením tohoto zákona, pokud jde o rozšířené
použití zbraně, o úpravu ubytování,
jež obce ohromně zatěžuje, nebo o otázku
platů četnických orgánů, poněvadž
jsme toho názoru, že také oni mají právo,
jako ostatní veřejní orgánové
a zřízenci, aby jejich platy byly upraveny zákonem,
a že to nejde, aby byly upravovány zvláštními
předpisy. Ze všech těchto důvodů
budeme hlasovati proti předloze tohoto zákona. (Souhlas
a potlesk něm. soc. demokratických poslanců.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je p. posl. dr Koberg. Uděluji
mu slovo.