Čtvrtek 9. února 1928

Že to nemínila vážně s příbramskými provisionisty lidová strana, která má na Příbramsku velkou část starých provisionistů a vdov ve svém zajetí, ukázali její zástupci nejen v soc.-politickém výboru, nýbrž i zde ve sněmovně. Nejen že hlasovali proti našemu návrhu na zařazení příslušné položky pro pensisty do rozpočtu na r. 1927 a 1928, ale poslanci lidové strany vedle toho v soc.-politickém výboru r. 1926 postavili se přímo proti projednávání komunistického návrhu, kterým měly býti na trvalo upraveny drahotní výpomoci hornickým provisionistům, vdovám a sirotkům. Ale nejenom to, lidoví poslanci postavili se dokonce i proti projednávání vlastního návrhu a tím proti pensistům a tím i proti drahotním výpomocím vůbec. Za tuto ničemnou zradu spáchanou na příbramských provisionistech nese lidová strana odpovědnost, od které ji neochrání ani Sv. Hora, ani příbramské kostely, kterých používá ke hříšnému štvaní a klamání chudého příbramského lidu. Soud a zúčtování se zrádci lidové strany si už obstará probouzející se příbramský chudý lid sám.

Lidová strana je také spoluodpovědna s celou reakční vládou a vládní většinou za zločin spáchaný na hornických provisionistech, který dovršen je právě projednávanou vládní předlohou o staropensistech, ze které jsou horničtí provisionisté státních báňských podniků vyloučeni.

Přes to, že soc.-politický výbor ve schůzi dne 30. listopadu 1926 přijal návrh na řešení otázky hornických provisionistů a uložil vládě, aby do 14 dnů předložila sněmovně návrh zákona o provisionistech státních báňských podniků, neučinila tak vláda až dodnes, ba naopak jako na výsměch všem ožebračeným a okradeným provisionistům, vdovám a sirotkům státních báňských podniků předložen byl sněmovně a právě se projednává vládní návrh zákona ne o hornických provisionistech, nýbrž vládní návrh zákona, kterým se o 150% zvyšují pense rakouským generálům a rakouským četníkům, z nichž právě nejeden rakouský generál v době války příbramské horníky odsuzoval k nelidským a krutým trestům jenom proto, že nechtěli o hladu 1300 m pod zemí pracovati bez chleba.

Dnes na Příbramsku pod Sv. Horou trpí bídou, ba dokonce mře hlady přes 3000 hornických provisionistů, vdov a sirotků, které odkazuje vláda tohoto státu až na rozhodnutí Nejvyššího soudu o jejich nárocích na výpomoc, kam se také provisionisté obrátili, když marně prosili o své právo na život. Tito ubozí horničtí provisionisté ve své bídě a zoufalství obrátili se k soudu, kde chtějí se dovolati svého práva na drahotní výpomoc, ale zapomněli, že v kapitalistickém státě, kterým je Československá republika, není soud k ochraně chudých a hladových, nýbrž že je tu postaven jako ochránce reakčního režimu kapitalistického a vydřidušského systému. Tito ubozí sedření horníci po své 50leté poctivé práci ve své bláhovosti ještě důvěřovali, že se v Československé republice dovolají svého práva, ale zatím, než započne Nejvyšší soud o jejich nárocích jednati, budou všichni tito ubozí staropensisté zaopatřeni, ovšem pod chladnou příbramskou zemí, ze které po 50 let vynášeli bohatství a blahobyt pro ty, kteří je dnes ubíjejí a nechávají hladem umříti. Příbramský případ provisionistů je a zůstane světovou ostudou. Neboť na spravedlivé volání a prošení příbramských provisionistů za drahotní výpomoc vydala vláda, resp. ministerstvo veř. prací písemné prohlášení loňského roku v březnu, které je neslýchanou ignorantskou sprostotou, urážející lidský cit.

Na požadavky hornických provisionistů ve vládním prohlášení se doslova praví: "Povinnost státu k placení příplatků provisionistům řeší se v současné době sporem, který zahájili u zemského civilního soudu v Praze provisionisté příbramských dolů. V tomto sporu zemský soud původně rozhodl proti provisionistům, odmítnuv jejich žalobu pro nepřípustnost pořadu práva. Druhé žalobě rozsudkem z 25. února 1927 zemský soud vyhověl, tento rozsudek však dosud nenabyl moci práva. Ve sporu jde o velmi sporné právní posouzení nároků provisionistů, kdež konečné rozhodnutí mohou vynésti jen vyšší soudní instance, takže nutno vyčkati rozsudku Nejvyššího soudu, aby po právní stránce mohly býti nároky provisionistů bezpečně posouzeny."

Tak to tedy je to, co dostali pensisté od vlády. Tento právnický švindl odsuzuje provisionisty, aby čekali do nekonečna. Je tomu již rok, co leží tato věc provisionistů u Nejvyššího soudu, a dodnes není ještě známo, kdy dojde k jejímu projednávání. Ale jedno je už dnes jisté, že horničtí provisionisté nemají dostati nic, neboť musí býti dobře krmeni přežraní páteři a krvaví rakouští generálové. Třeba měli zákonný nárok, horničtí provisionisté budou čekati tak dlouho, až poslední hornický pensista bude zaopatřen v chladné zemi pod Svatou Horou. To je to jediné zaopatření, kterého se dostane každému zedřenému a vykořisťovanému dělníku v tomto státě bez rozdílu národnosti, náboženství a politické příslušnosti. Tomuto jedinému zaopatření pracujícího lidu buržoasie nebrání, ba naopak všemi prostředky pracuje k tomu, aby se starého, zedřeného, ku práci, tedy k vykořisťování neschopného dělníka zbavila a dala mu zaopatření jednou pro vždy, které ji nic nestojí. (Výkřiky.)

Hyenou dělnické třídy nejsou jen kapitalisté a vydřiduši, ale i sám kapitalistický stát, jako je Československá republika, která svoji dravost a reakčnost zahaluje do demokratických a humanitářských frází.

Provisionisté státních báňských podniků byli vedle toho ještě i jinak okradeni, jako byli okradeni i ostatní horničtí provisionisté zákonem z r. 1922, č. 242 Sb. z. a n., o t. zv nestabilní léta, anebo úrazová léta, která jim za úraz byla připočítána a která jim zákonem č. 242 nejsou počítána do služební a příspěvkové doby. Máme sta, ba tisíce hornických provisionistů, kteří pracovali 40 let, ale mají provisi jen za 5 let, ba dokonce podle nálezu vrchního rozhodčího soudu bratrských pokladen byla provisionistům za 50letou práci provise snížena a dána jim provise podle zákona z r. 1887, která činí podle tehdejší výše 200 Kč ročně a po odpočítání povinného příspěvku nemocenského jen 16 Kč měsíčně. Vdova má nárok jen na polovinu, t. j. 8 Kč měsíčně a sirotci po 5 Kč měsíčně. O tyto zedřené, ubídněné provisionisty, vdovy a sirotky se tu nikdo nestará. Nikdo se nepozastaví nad ohromnou bídou a utrpením těchto nešťastníků, kteří si podle měšťácké logiky zavinili bídu tím, že se nenarodili alespoň rakouskými generály, a pak by mohli býti ujištěni, že by pan Václav Myslivec, poslanec lidové strany, se za ně také přimluvil u svého šéfa, pátera Šrámka, jako za rakouské generály, aby místo 16 Kč měsíční provise anebo 8 Kč vdovské pense dostali jako generálové aspoň 55 tisíc ročně. Našel-li se poslanec v této sněmovně, který se nestyděl hájiti krvavé rakouské generály, musil to býti buď poslanec korupční strany, anebo strany jezovitské, které obě jsou zde proto, aby hájily vrstvy majetné a všemi prostředky potíraly a utlačovaly vrstvy chudé.

Nejsou na tom o nic lépe ani aktivní horníci a hutníci státních báňských podniků, neboť pracují za systému, který byl zaveden zákonem o obchodním vedení státních podniků z r. 1922, tedy za vlády socialistů, kteří svou spoluprací s buržoasií umožnili státní byrokracii úplnou a ničím neobmezenou volnost nejen ve vykořisťování a utlačování zaměstnanců státních báňských podniků dvojnásobně pokračovati, nýbrž i zaměstnance státních báňských podniků libovolně šikanovati, z práce je vyhazovati a nahrazovati je dělníky práce ochotnými za každou cenu na revers, který znamená libovolné zaměstnání s libovolným a neslýchaně mizerným platem, kterého se dostává dnes tak zv. horníkům na výpomoc ve státních báňských podnicích zaměstnaným, kteří jsou nuceni třebas na revers poskytnuté dočasné zaměstnání z bídy a hladu přijmouti za každou cenu.

V důsledku zákona o obchodním vedení státních báňských podniků, na němž mají lví podíl dnešní oposiční tak zv. státotvorní socialisté, zavedeny byly takové přímo barbarské pracovní poměry na dolech a hutích státních podniků, že soukromí podnikatelé ve své kapitalistické drzosti a dravosti jsou pouhými neviňátky ve vykořisťovatelském systému pracujících horníků a hutníků.

Ti pánové, dnes oposiční, ale jinak státotvorní socialisté, mají nehynoucí zásluhy o karabáčnický systém u báňských státních podniků zavedením obchodního vedení státních podniků a za zradu, které se dopustili na pracující třídě, nejen u státních podniků, nýbrž na pracující třídě vůbec, kteří se dopouštěli a budou dopouštěti i napříště této zrady za ministerská křesla a sinekury v kapitalistickém státě, jakým je Československá republika, nezabrání-li jim v tom pracující třída rázným vystoupením.

Dnešní neslýchaný karabáčnický systém u státních báňských podniků jmenovitě na Příbramsku rovná se poměrům roboty. Tento fakt je potvrzen u státních báňských podniků na Příbramsku tím, že zaměstnanci tohoto státního podniku, kterých je celkem na 1.400, a které karabáčuje 9 ministerských radů a 170 popoháněčů různé šarže s přímo perversní rozkoší, vykonávají všechny vydřidušské pokyny pověstného zloducha příbramského Bartoše, který překonal svým řáděním všechen hyenismus kapitalistických upírů. Horníci a hutníci státních báňských podniků na Příbramsku úpí pod karabáčem tohoto tyrana, jak o tom svědčí dopis od jednoho horníka, který mi byl zaslán a který je ohromnou obžalobou celého příbramského zlodějského režimu. (Ukazuje dopis.) Nemohu předčítati archový a metrový dopis, který obsahuje všechno možné, jenom nic dobrého pro horníky, ale řeknu stručně, že je v něm úplné popsání všech zlodějen, kterých se na státním majetku dopouští 9 ministerských radů na Příbramsku. A proto musí to horníci státních báňských podniků v Příbrami aspoň z části okradeným stát. podnikům nahrazovati, a to svojí prací a mizernou mzdou. Staří horníci pracují podle služebního řádu za vyšší mzdu s drahotními přídavky a proto jsou soustavně vyhazováni a dáváni do provise a nahrazováni svými syny, kteří nastupují na místa svých sedřených otců ne podle služebního řádu s drahotními přídavky, které příbramští horníci měli hned za starého Rakouska, nýbrž jako výpomocní horníci na revers za poloviční plat svých otců.

Výpomocní horníci, kterých je u státních podniků v Příbrami z 1.400 horníků 600, pracují při namáhavé a těžké práci pod zemí za 16 a nejvýše 22 Kč denně, bez jakýchkoliv drahotních výpomocí, kterých požívají horníci staří, pracující podle služebního řádu. Pracovní a služební poměry jakož i životní poměry na Příbramsku jsou neslýchané: kde na př. r. 1890 pracovalo na státních dolech na 6.000 horníků, dnes pracuje na 1.400 horníků. Starobylé Březové Hory jako sídlo horníků rok od roku upadá, nejen pokud se týče počtu obyvatelstva, jenž poklesl právě letošního roku o  1/3, nýbrž i tím, že nejen se nestaví, nýbrž ještě na 50 domů tam ubylo. To jest přímo živelní pohroma a katastrofa příbramského kraje, který odumírá, a to vinou neschopných ministerských radů. Nedostatku práce na Příbramsku, nouze, hladu a bídy jest právě využíváno státními byrokraty na Příbramsku k vydřidušskému systému, který je prováděn podle zákona z r. 1922, č. 404 Sb. z. a n., podle kterého byla ze státních podniků na Příbramsku udělána středověká robotárna. Zoufalý výkřik horníků, příbramské to bídy, ozývá se právě nyní v době, kdy na severu a v jiných oblastech hornických projevilo se v důsledku stoupající drahoty spontánní hnutí za zvýšení mezd. Volají proto i příbramští horníci za zvýšení mezd, které jim poněkud lidsky cítící člověk nemůže odepříti. Výpomocní horníci na Příbramsku byli okradeni o drahotní přídavky zrovna takovým způsobem, jako byli okradeni provisionisté příbramských státních podniků, a proto společně volají po nápravě, které se mohou domoci jen za podpory celé pracující třídy.

Vládním návrhem o staropensistech neodstraňuje se stará křivda, spáchaná na staropensistech. Staropensisté nemají býti tímto návrhem zrovnoceněni a zrovnoprávněni. Řada pensistů je z tohoto návrhu vyloučena, zejména ona část nejubožejších z ubohých, sedřených hornických provisionistů, jakož i jiných pensistů zaměstnaneckých nižších kategorií, ať státních či soukromých.

Bez podstatné změny, kterou navrhuje komunistická strana svými návrhy, byl by zákon pro staropensisty nepřijatelný a proto, budou-li zamítnuty naše pozměňovací návrhy, stane se vládní návrh zákona o staropensistech pro náš klub, jehož jménem zde mluvím, nepřijatelným.

Žádáme úplné zrovnoprávnění všech pensistů jak státních, tak veřejných. Žádáme úplné jejich zaopatření, jakož i úplné zaopatření práce neschopných dělníků, a to na účet státu a podnikatelů. (Tak jest!)

Za tento požadavek všech vykořisťovaných a utlačovaných strana komunistická bojovala a bude bojovati všemi prostředky až k úplnému vítězství, které nastane odstraněním kapitalistických řádů, které jsou překážkou k zabezpečení pracující třídy měst a venkova. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce a pořadu schůze vůbec a učiním ještě některá presidiální sdělení.

Nemocí omluvili se pp. posl. Procházka, posl. dr Zadina.

Došlo oznámení o změně ve výboru. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Hnídka za posl. Machníka.

Předseda: Mezi schůzí byly tiskem rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1447. Odpověď min. spravedlnosti na interp. posl. Můni a soudr. o konfiskaci časopisu "Rudé Právo" v Praze v listopadu 1927 (tisk 1435).

1460. Odpověď vlády na interp. posl. Zeminové, Bergmanna, Špatného a druhů o neustálém zvyšování cen cukru kartelem cukrovarnickým a úplné netečnosti vlády k libovůli kartelů a k bursovní spekulaci (tisk 1423).

1461. Odpověď min. nár. obrany na interp. posl. Majora, Čulena a soudr. o týrání vojáka Ludevíta Moravčíka od horského dělostřeleckého pluku v Báňské Bystřici (tisk 1424).

1462. Odpověď vlády na interp. posl. Tučného a druhů o zaopatření osob přestárlých (tisk 1441) a posl. Tayerle a soudr. o sociálním zabezpečení osob přestárlých (tisk 1434).

1464. Odpověď vlády na interp. posl. Tomáška a soudr. o oficielních prohlášeních kardinála primase Maďarska Serédiho (tisk 1440) a na interpelaci posl. dr Franke a druhů o projevu arcibiskupa ostřihomského kardinála Serédiho (tisk 1449).

1465. Odpověď vlády na interp. posl. Stivína, de Witte a soudr. o stavu jednání československé vlády s Vatikánem (tisk 1443).

1466. Odpověď min. veř. prací na interp. posl. Špatného a druhů, jakož i na interp. posl. inž. Nečase a soudr. o jmenování silniční rady (tisk 1442 a 1450).

1467. Odpověď vlády na interp. posl. de Witte, Stivína a soudr. o stavu jednání československé vlády s Vatikánem (tisk 1444).

Předseda: Mezi schůzí byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 125. schůzi posl. sněmovny.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 10. února t. r. v 10 hod. dopol. s

pořadem:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1411) zákona o příplatcích některým státním a jiným veř. zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě (tisk 1448).

2. Zpráva výborů branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1413), kterým se mění §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk 1452).

3. Druhé čtení osnovy zákona o ochraně domácího trhu práce (tisk 1439).

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu na Kr. Vinohradech v trestní věci posl. Haruse (tisk 1271).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Strakonicích v trestní věci posl. Školy (tisk 1272).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Podbořanech v trestní věci posl. Haiplicka a Zoufalého (tisk 1273).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trestní věci posl. Sedorjaka (tisk 1274).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trestní věci posl. Sedorjaka (tisk 1275).

9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Olomúci v trestné veci posl. Mlčocha (tisk 1306).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze v trestní věci posl. Bergmanna (tisk 1307).

11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Čadci v trestné veci posl. dr Kubiša (tisk 1308).

Jsou nějaké námitky proti tomuto mému návrhu? (Nebyly.)

Není jich, návrh můj je přijat. (Výkřiky posl. Mikulíčka a posl. Hlinky.)

Končím schůzi.

(Konec schůze v 8 hodin 33 minut večer.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP