Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, inž.
Dostálek, Horák, Slavíček,
Zierhut.
Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.
195 poslanců podle presenční listiny.
Předseda nejvyššího účetního
kontrolního úřadu dr Koerner.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška.
Místopředseda Horák (zvoní):
Zahajuji 137. schůzi poslanecké sněmovny.
Pan posl. Kocsis, jehož povolání za
nástupce zesnulého posl. dr Zocha hlášeno
bylo ve 133. schůzi dne 13. března t. r., dostavil
se do dnešní schůze.
Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu
v kanceláři sněmovní podepsal slibovací
formuli, přikročíme k jeho slibu podle §u
22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím
způsobem, že přečtena bude formule slibu
ústavou předepsaná, a to v jazyku českém,
pokud se týče v jazyku národnosti, ke které
se jmenovaný přihlásil, slibující
přistoupí ke mně a vykoná slib podáním
ruky a slovem "slibuji", po případě
shodným výrazem svého jazyka.
Žádám, aby byla přečtena slibovací
formule, a pan posl. Kocsis nechť ke mně přistoupí
vykonat slib. (Poslanci povstávají.)
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Slibuji, že budu věren republice Československé
a že budu zachovávati zákony a mandát
svůj zastávati podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí.
Tlumočník Lazar (čte): Fogadom,
hogy hü leszek a Csehszlovák köztársasághoz
és hogy a törvényeket megtartani és
mandátumomat legjobb tudomásom és lelkiismeretem
szerint gyakorolni fogom.
Posl. Koesis (podávaje místopředsedovi
Horákovi ruku): Fogadom. (Poslanci usedají.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dovolenou na dnešní schůzi udělil
jsem posl. Jašovi pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. dr Buday na tento týden.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Můňa.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru
soc.-politického posl. Pázmána
za posl. Čillíka; do výboru rozpočtového
posl. dr Polyáka za posl. dr Fritze.
Klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei"
vyslal do výboru soc.-politického posl. Zajíčka
za posl. Krumpe.
Místopředseda Horák: Výboru
imunitnímu přikázal jsem věc
pana posl. dr Šmerala, který se nezúčastnil
bez platné omluvy řady schůzí a byl
v důsledku toho po třikráte pokutován
podle odst. 2 §u 3 jedn. řádu.
Podle odst. 3 téhož paragrafu podá o takové
věci imunitní výbor zprávu s návrhem.
Došel od vlády přípis. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne
20. března 1928, č. 16.601/1928-7, že na místo
posl. Albína Chalupy, jenž vzdal se mandátu,
povolalo podle §u 56 řádu volení do
posl. sněmovny náhradníka dr Josefa Macka,
profesora vysoké školy obchodní v Praze, a
vydalo mu ověřující list poslanecký.
Místopředseda Horák: Došly naléhavé
interpelace. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Naléhavé interpelace:
posl. inž. Nečase, Tayerle a soudr. vládě
o předložení automobilového zákona;
posl. Kršiaka, Čulena a súdr. ministru vnútra
o defraudácii a zneužívanie úradnej
moci okresného náčelníka v Snine Durčinského
a notára sačurovského Šepitku;
posl. Kršiaka, Majora, Sedorjaka a súdr. ministru
pošt a telegrafov o porušovanie listovného tajomstva.
Místopředseda Horák: Došly dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy:
posl. Kurťaka:
ministru soc. péče, aby bylo prominuto vraceti vyplacenou
válečnou podporu (č. D 1056-II),
ministru vnitra, že kominíci sevljušského
okresu nesprávně požadují poplatky (č.
D 1057-II);
posl. dr Viškovského a druhů vládě
o opětovných neštěstích při
osobní dopravě autobusové (č. D 1060-II).
Místopředseda Horák: Došly odpovědi
na dotazy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Odpovědi:
min. železnic na dotaz:
posl. Fedora o pensii Emericha Sinka, obyvatela v Rappu, býv.
brzdára štát. dráh (č. D 938-II),
posl. Adámka o špatném vytápění
vlaků a jich zpožďování na trati
Heřmanův Městec-Borohrádek (č.
D 960-II);
min. školství a nár. osvěty na dotaz:
posl. Fedora o reviziu penzijnej záležitosti Mateja
Szilágyiho, penzionovaného riaditeľa učiteľa
školy v Novočanoch, obyvatela v Tulčiku a o
sriadnie tejže (č. D 933-II),
posl. Sladkého o zúmyslném a provokativním
popolšťování českých evangelíků
a. v. na Těšínsku (č. D 998-II);
min. zemědělství na dotaz posl. Simma, inž.
Junga a druhů, že jest nutno brzy vydati jednotný
rybářský zákon (č. D 974-II);
min. veř. prací na dotaz posl. Sedláčka,
Vičánka a Stanislava o sestátnění
silnice Břeclav-Hodonín (č. D 976-II);
vlády na dotaz posl. Gregorovitse o parcelácii pusty
Kováč, patriacej ku Schoellerskému panstvu
v Leviciach (č. D 973-II);
min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Krebse o přeložení
filiálního poštovního úřadu
ze zastávky Litoměřice-město na nákladní
nádraží severozápadní dráhy
(č. D 953-II).
Místopředseda Horák: Počátkem
schůze byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1501. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Olomouci za souhlas s trest. stíháním
posl. Hrušky. (Zločin podle §u 15, č.
3 zákona na ochranu republiky a přečin podle
§u 15, č. 2 téhož zákona).
1502. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. Majora. (Přečin
pomluvy podle §u 1, §u 3, čís. 1 a 2,
§u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914, zločin
výzvy k trest. činům podle §u 15, č.
2 a 3 a §u 1, odst. 1 zákona na ochranu republiky
resp. §u 175 a §u 176 tr. zák.).
1503. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
zem. trest. súdu v Prahe o vydaní posl. Dědiča
k trest. stíhaniu. (Zločin dľa §u 15,
čís. 3 zákona na ochranu republiky).
1504. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Mor. Ostrave žiadajúcej vydať
k trest. stíhaniu posl. Jos. Petera. (Priestupky protiviace
sa § § 312, 491, 496 tr. z. a čl. V zákona
zo dňa 17. decembra 1862, č. 8 ř. z. z r.
1863, a prečin protiviaci sa §u 16, č. 1 zákona
na ochranu republiky).
1505. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Hakena. (Zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky).
1506. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Litomericiach žiadajúcej vydať
k trest. stíhaniu posl. dr Sterna. (Zločin protiviaci
sa §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).
1507. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Č. Budejoviciach, v ktorej žiada
vydať posl. Hrušku k trest. stíhaniu. (Trestné
činy protiviace sa §u 14. č. 1, §u 16,
č. 1 zákona na ochranu republiky a §u 283 tr.
z. a priestupok §§ 3, 19 zákona shromažďovacieho).
1508. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním
posl. Haiblicka. (Zločin podle §u 15, č. 3
zákona na ochranu republiky).
1509. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Mor. Ostrave, žiadajúcej vydať
k trest. pokračovaniu posl. Jos. Petera. (Pre čin
protiviací sa §u 14, č. 5 zákona na
ochranu republiky).
1510. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Jičíne, v ktorej tento žiada
vydať posl. Hakena k trest. stíhaniu. (Zločin
dľa §u 15, č. 1 a prečin dľa §u
18, č. 2 zákona na ochranu republiky).
1511. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
zem. trest. súdu v Prahe, aby posl. snemovňa dala
súhlas k trest. stíhaniu posl. Jílka. (Prečin
dľa §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky).
1512. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Mor. Ostrave, v ktorej žiadá tento
vydať posl. Harusa k trest. stíhaniu. (Trestné
činy: zločin dľa §u 15, č. 3, prečiny
dľa §u 15, č. 2, §u 16, č. 1 zákona
na ochranu republiky, zločin dľa §u 81 tr. zák.,
prečin dľa §§ 283, 284 tr. zák. a
prestupky dľa § 491 tr. zák. a čl. V zákona
zo dňa 17. decembra 1862, č. 8 ř. z. z r.
1863, a §§ 312 a 314 tr. z.)
1513. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. policajného riaditeľstva v Bratislave žiadajúcej
vydať k trest. stíhaniu posl. Čulena. (Priestupok
protiviaci sa nariadeniu býv. uh. ministerstva vnútra
zo dňa 21. februára 1898, čís. 1136
prez.).
1514. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. Jílka.
(Zločiny podle §u 1, odst. I a §u 15, č.
3 zákona na ochranu republiky).
1515. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Hvozdzíka. (Přestupek proti bezpečnosti
cti).
1516. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Hakena. (Přečin proti bezpečnosti cti
spáchaný tiskem).
1517. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Ml. Boleslavi za souhlas s trest. stíháním
posl. Davida. (Přečin proti bezpečnosti cti
podle §u 493 tr. zák.).
1518. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Hakena. (Přečin proti bezpečnosti cti
podle §§ 488 a 491 tr. zák. spáchaný
tiskem).
1519. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Čes. Těšíně za souhlas
trest. stíháním posl. Šliwky. (Přestupek
podle §u 314 tr. zák.).
Místopředseda Horák: Výboru
imunitnímu přikázal jsem žádost.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Žádost sedrie v Bratislavě ze dne 10. března
1928, č. Nt XII 10/28-3, předloženou hlav.
stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne
15. března 1928, č. 2354/28, za souhlas s trest.
stíháním posl. Tománka pro
přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, č.
2, §u 9, č. 4 zák. čl. XLI z r. 1914
(č. J 551-II).
Místopředseda Horák (zvoní):
Přistoupíme k projednávání
prvního odstavce pořadu, jímž je:
1. Zpráva výboru rozpočtového o státním
závěrečném účtu republiky
Československé za rok 1926 (tisk 1216) spolu s účty
státního melioračního fondu, státního
bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1429).
Zpravodajem je pan posl. dr Hnídek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad předložil nám ve lhůtě
opravdu rekordní účetní uzávěrku
za r. 1926, tedy v době, kdy ještě daleko neuplynulo
18 měsíců podle zákona o Nejvyšším
kontrolním úřadě. Jistě je
to výkon od Nejvyššího kontrolního
úřadu neobyčejně veliký a neobyčejně
záslužný, povážíme-li, že
Nejvyšší kontrolní úřad
vedle této velké účetní uzávěrky
předkládá ještě rozpočtovému
výboru každého měsíce měsíční
výkazy o výdajích a příjmech.
Tedy zasluhuje jistě v této věci kontrolní
úřad veškerého uznání.
Pravého obrazu o státním hospodářství
nepodává nám rozpočet. Pravý
obraz o státním hospodářství
nám podává teprve účetní
uzávěrka za ten který rok. Není ani
dobře možno, aby rozpočet nám podával
přesné cifry o výdajích a o příjmech,
poněvadž přesné cifry o příjmech.
závisejí od celého hospodářského
stavu, na př. jde o příjmy daní přímých,
nebo ještě více daní nepřímých,
takže není možno přesně do posledního
haléře v rozpočtu označiti, jaké
budou výdaje a jaké budou příjmy.
Tedy jistě to budou vždycky cifry přibližné.
Přesné cifry nám může dáti
a dává nám toliko účetní
uzávěrka. To platí o rozpočtech všech
států, nevyjímajíc ani jediného,
a platí-li to o všech státech, platí
to tím spíše o našem státním
hospodářství, kde teprve vlastně začínáme,
kde hledáme cesty a praksi pro státní hospodářství.
Pokusil jsem se ze státního závěrečného
účtu, předloženého Nejvyšším
kontrolním úřadem, sestaviti přehledný
obraz celého našeho státního hospodářství,
jak se jeví ve skutečnosti, obraz, ve kterém
by bylo viděti rozdíl mezi rozpočtem, tedy
mezi presumptivními výdaji a příjmy,
a mezi skutečnými výdaji a příjmy.
Přesně podle rozpočtu na r. 1926 měly
býti výdaje našeho státu 9.710,271.410
Kč, příjmy 10.085,752.543 Kč, takže
se jevil podle rozpočtu přebytek 375,481.133 Kč.
Ve skutečnosti však obraz vypadá hodně
jinak. Podle účetní uzávěrky,
a to podle náležitosti, která jest jedině
a hlavně směrodatnou, ne platba, jeví se
pak obraz našeho státního hospodářství
takto: výdaje 11.117,104.830 Kč, příjmy
13.469,865.174 Kč, takže přebytek, který
byl původně podle rozpočtu rozpočten
na 375 mil. 481.133 Kč, měl býti podle účetní
uzávěrky podle náležitostí 2.352,760.344
Kč. Tedy to byl vlastně přebytek za rok 1926.
Ovšem nepočítám zde 189 mil. Kč,
které byly mimo rozpočet. Pak by se tento přebytek
jevil jinak; tento přebytek by byl, vzali-li bychom v úvahu
těch 189 mil. Kč mimo rozpočet, 2.166 mil.
Kč.
Srovnáme-li nyní výdaje podle rozpočtu
a podle účetní uzávěrky, jest
obraz tento: Podle rozpočtu, jak již bylo řečeno,
měly býti výdaje 9.710,271.410 Kč,
podle účetní uzávěrky činí
však 11.117,104.830 Kč, takže proti rozpočtu
výdaje byly překročeny o 1.406,833.420 Kč.
O tom ještě budu mluviti, v jakém smyslu máme
rozuměti tomuto překročení.
Odečteme-li těch 189 milionů mimo rozpočet,
o kterých jsem se právě zmínil, tedy
překročení skutečné by bylo
1.217,679.986 Kč. Tolik při srovnání
výdajů.
Srovnáme-li příjmy, jest obraz tento: Podle
rozpočtu příjmy byly 10.085,752.543 Kč,
podle náležitosti 13.469,865.174 Kč, takže
jevily se příjmy ve skutečnosti proti rozpočtu
větší o 3.384,112.631 Kč.
Které resorty překročily rozpočet?
Rozpočet překročily: Kancelář
presidenta republiky, Národní shromáždění,
Nejvyšší správní soud a Volební
soud, příděly samosprávným
svazkům, předsednictvo ministerské rady,
ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo
národní obrany, ministerstvo vnitra, ministerstvo
školství a nár. osvěty, ministerstvo
financí, všeobecná pokladní správa,
ministerstvo pošt a telegrafů, ministerstvo železnic,
ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo veř. prací,
ministerstvo soc. péče, ministerstvo pro zásobování
lidu, ministerstvo pro sjednocení zákonů
a organisaci správy a pak položka Likvidace repatriačních
nákladů československých příslušníků.
Nižší výdaje, než bylo preliminováno,
měly toliko kapitoly: President republiky, Nejvyšší
účetní kontrolní úřad,
státní dluh, pensijní a zaopatřovací
požitky, ministerstvo průmyslu, obchodu a živností,
ministerstvo zemědělství, ministerstvo veř.
zdravotnictví a tělesné výchovy.
Vyšší příjmy mělo zvláště
ministerstvo financí, a to o 3.433,612.102 Kč. Preliminováno
mělo min. financí v příjmech 8.544,841.929
Kč náležitost však byla 11.989,772.852
Kč. Ovšem platba byla jiná. Kdežto náležitost
byla skoro 12 miliard Kč, platba byla necelých 10
miliard Kč, takže se jeví nedoplatek přes
2 miliardy Kč.
Tato otázka nedoplatků jest opravdu bolavou stránkou
naší účetní uzávěrky,
která se táhne již kolik let a která
bude trvati ještě několik let. Nedoplatky objevily
se již r. 1919 na všech daních a dávkách,
přímých i nepřímých.
Tyto nedoplatky rostou rok od roku. Jestliže činily
nedoplatky r. 1919 638,736.000 Kč, dosáhly koncem
r. 1926 skoro 6 a 3/4 miliardy. Řekl
jsem, že je to bolavá stránka našeho státního
hospodářství. Příčiny
toho jsou vám všem známy, totiž že
jsou ve starých nedoměrcích daní a
dávek, které zase měly příčiny
nám všem známé. Jinou však otázkou
jest, zdali se těch nedoplatků tak brzy zbavíme,
můžeme-li říci, že za rok nebo
za dvě léta by tyto nedoplatky byly zprovozeny ze
světa. A tu přece jen pochybuji o této věci,
a to z toho důvodu, že není dobře možné,
abychom skoro 7 miliard najednou odčerpali z celého
hospodářství státního. To bude
trvati několik let a sama finanční správa
počítá s tímto faktem. Jak jste, pánové,
četli, nedávno vydalo ministerstvo financí
nařízení, jak si mají berní
úřady a berní správy počínati
ve vymáhání těchto velikých
nedoplatků. Bylo to nutné, poněvadž
sama finanční správa uznává,
že nelze tak ohromných sum ihned odčerpati
z hospodářského života. Jako tomu bylo
při dávce z majetku, která byla rozpočtena
na 10 miliard a která také nemohla býti hned
odčerpána, jelikož byla rozdělena na
několik let, právě tak bude tomu u nedoplatků
na jednotlivé daně.
Největší nedoplatky na daních jevily
se předně u pozemkové daně 120 miliony,
při všeobecné dani výdělkové
290 mil., při výdělkové dani z podniků
k veřejnému účtování
povinných 309 mil., na dani z příjmu pak
dokonce nedoplatek 3.207,000.000 Kč, tedy ohromná
suma. Příčina je v tom, co jsem zde byl před
chvílí naznačil. Vyšší příjmy
při ministerstvu financí přirozeně
se dají vysvětliti jednak tím, že se
splácejí nedoplatky, jednak větším
výnosem daní přímých, ovšem
také větším výnosem daní
nepřímých. Tento vyšší příjem
z daní nepřímých plyne jednak ze zvýšeného
konsumu, jednak ze zvýšení daní nepřímých.
Na příklad v r. 1926 byla zvýšena daň
cukerní, zvýšeny byly poplatky a kolky. Toto
zvýšení jeví se nyní v účetní
uzávěrce. Tak při dani z cukru, která
byla rozpočtena na 172 milionů, náležitost
byla 306 milionů, při kolcích rozpočet
byl 193 milionů, účetní uzávěrka
vykazuje 217 milionů, právní poplatky podle
rozpočtu činily 584 miliony, podle účetní
uzávěrky 795 milionů.
Tím by byly vysvětleny zvýšené
příjmy proti rozpočtu. Ovšem toto zvýšení
příjmů bude se rok od roku snižovati
v témž poměru, v jakém se budou spláceti
nedoplatky daní, takže přijdeme jednou k bodu,
kdy skoro se to vyrovná a kdy příjmy budou
se krýti podle účetní uzávěrky
s příjmy podle rozpočtu. Bude to ovšem,
jak jsem řekl, trvati několik let.
Čím bylo způsobeno překročení
rozpočtu a v čem? Osobní výdaje byly
v rozpočtu preliminovány částkou 3.269,951.112
Kč, náležitost byla 4.145,901.208 Kč,
takže překročení v osobních výdajích
bylo 875,950.096 Kč. Věcné výdaje
byly preliminovány 6.440,320.298 Kč, náležitost
byla 6.971,203.621 Kč, takže jeví se zde překročení
skoro 531,000.000 Kč. Řekl jsem s počátku,
že se zde jeví překročení, ale
že to není překročení v pravém
slova smyslu. Překročením rozpočtu
by to bylo tehdy, kdyby zde nebylo právního titulu,
na základě něhož jednotlivé resorty
mohly vydávati. Ale všechny tyto vyšší
výdaje zakládají se na právních
titulech, na zákonech, na př. byl to zákon
o platech státních zaměstnanců atd.,
takže to není překročení v pravém
slova smyslu, mohli bychom říci, že je to vlastně
dodatečný rozpočet jak ve výdajích
tak také v příjmech, poněvadž
tyto výdaje měly býti kryty příjmy,
stanovenými zvláštními zákony,
totiž zvýšením dávek ceny cukru
atd. Znovu podškrtávám, že to není
překročení rozpočtu, nýbrž
jen druhý, dodatečný rozpočet.
Překročení v jednotlivých položkách
je vysvětleno v bohatých poznámkách,
které Nejvyšší kontrolní úřad
přičinil k této účetní
uzávěrce. Překročení mělo
hlavně příčinu v zákoně
o platech státních zaměstnanců a v
zálohách na učitelské platy, které
činily 541 mil. 566.830 Kč.
Jako dřívější léta objevují
se nám také ve státním rozpočtu
přesuny, virementy. Ovšem virementy za r. 1926 jsou
i počtem i obnosem daleko menší než byly
v letech dřívějších. R. 1926
takových přesunů bylo 408 v úhrnné
částce 342 mil., kdežto r. 1925 bylo takových
virementů 636 v úhrnné částce
612,743.000 Kč. V účetních uzávěrkách
příštích, na r. 1927 a 1928 bude těchto
virementů ještě méně, poněvadž
finanční zákon na r. 1927 a 1928 omezuje
daleko větší měrou než zákony
dřívější virementy uvnitř
jednotlivých resortů. Mezi jednotlivými resorty
je úplně vylučuje, ale uvnitř resortů
je ještě více omezuje než dříve.
Objevují se nám také ještě výtky
co se týče řízení podle §u
7, ale těchto výtek je už v účetní
uzávěrce na r. 1926 neobyčejně málo
a jsou také dostatečně vysvětleny.
Účetní uzávěrka obsahuje dále
provozní účty státních podniků.
Účetní uzávěrka nemůže
však obsahovati celkové bilance, a to z důvodů,
o kterých byla řeč už při projednání
účetní uzávěrky za rok 1925.
Bilance totiž nebylo možno ještě u všech
státních podniků poříditi,
a to z toho jednoduchého důvodu, poněvadž
ještě nevíme, jak budou oceněny na př.
železnice atd. To nám ještě chybí
a není možno v důsledku toho utvořiti
celkovou bilanci, takže účetní uzávěrka
může obsahovati nanejvýš provozní
účty.
A tu při státních podnicích jeví
se nám obraz - pokud jsem jej mohl utvořiti z účetní
uzávěrky - takto: Tabáková režie
podle rozpočtu měla vykazovati přebytek 1.016,610.476
Kč, ale ve skutečnosti přebytek byl větší
a do státní pokladny, dík kuřákům,
odvedla tabáková režie částku
1.297,358.689 Kč, takže je to zde jistě úctyhodná
cifra a také úctyhodný výkon se strany
kuřáků. (Posl. Bergmann: Ale také
dělníků, pane doktore, poněvadž
ti mají malé mzdy!) To je samozřejmé,
bez nich by to nešlo.
Státní loterie podle rozpočtu měla
míti přebytek 26,093.641 Kč, odvedla však
do státní pokladny 45,582.618 Kč. Státní
mincovna podle rozpočtu měla odvésti 1,131.402
Kč, ve skutečnosti podle účetní
uzávěrky odvedla 1,442.248 Kč. Zisk pošty
měl býti 158,744.129 Kč, ale podle finančního
zákona na r. 1926 přebytek z pošt a železnic
neměl plynouti do státní pokladny, nýbrž
ho mělo býti použito na investice pošt
a železnic. Proto také nemůže se objevovati
v účetní uzávěrce příjem
z pošt a železnic do státní pokladny,
naopak státní pokladna přidělila poštám
ještě 32,688.059 Kč, kterýžto příděl
byl docela podle finančního zákona. V účetní
uzávěrce na r. 1928 bude se nám to už
jeviti jinak, poněvadž tam pošty a železnice
dají svůj přebytek už do státní
pokladny a investice potom mají hraditi úvěrem.
Zisk drah měl býti 214,772.610 Kč. Přídělem
ze státní pokladny obdržely železnice
372 mil. 228.372 Kč. Státní lesy a statky
podle rozpočtu měly odvésti 87,763.900 Kč,
do státní pokladny však odvedly jenom 48,852.175
Kč. V poznámkách je vysvětleno, jakým
způsobem došlo se k této cifře 48 milionů.
Uhřiněvský závod podle rozpočtu
měl odvésti 212.888 Kč, do státní
pokladny však dal 75.136 Kč. Statek Děčín-Libwerda
měl odvésti 6.000 Kč, jeví se tam
ztráta 49.107 Kč. Státní báňské
a hutní závody podle rozpočtu měly
odvésti 29,622.400 Kč, ve skutečnosti však
jejich zisk jest jenom 183.502 Kč; do státní
pokladny nepřišlo nic. Továrna na letadla podle
rozpočtu měla odvésti 614.000 Kč do
státní pokladny odvedla 75.335 Kč. Tiskárna
ministerstva nár. obrany podle rozpočtu měla
odvésti 14.490 Kč, do státní pokladny
odvedla 6.548 Kč. Vojenský dřevařský
podnik ve Velkých Levárech podle rozpočtu
žádného zisku neměl, ve skutečnosti
přece však měl zisk 932.500 Kč. Ten
však nepřipadl do státní pokladny, nýbrž
byl obrácen na investice. Státní lázně,
které podle rozpočtu měly vynésti
1,072.860 Kč, měly zisk jen 274.881 Kč a
ze státní pokladny dostaly 3 mil. 719.576 Kč.
Konečně státní tiskárny měly
podle rozpočtu odvésti 3,424.969 Kč, měly
však zisk 661.141 Kč a do státní pokladny
odvedly 174.612 Kč. Zkrátka a dobře celkem
státní podniky vykázaly zisk 1.730,703.044
Kč a do státní pokladny se dostalo 961,398.317
Kč. To je hospodářství státních
podniků.