Přecházíme-li k hospodaření
podle rozpočtu, musíme míti především
na paměti: Nejvyšším zákonem finanční
správy musí býti, aby celý svůj
správní aparát spravovala co možná
šetrně, neboť velmi dobře víme
a vždy jsem na to poukazoval, že stát žije
nad své poměry, což patrno již z přechodu
měny od inflace k deflaci. Výdaje jsou tedy příliš
vysoké. R. 1926 byly rozpočteny částkou
9.6 miliard, předepsáno 11.1, vyplaceno 11.7 miliard.
Vidíme tedy mezi skutečnými výdaji
rozdíl 2019 milionů, mezi předepsanými
výdaji rozdíl 1407 milionů. Lze namítnouti,
že tento rozdíl nezůstane, poněvadž
na druhé straně stouply příjmy. Ano,
ale to není zásada! Jestliže příjmy
stouply, má se příjmů použíti
na každý způsob pro jiné účely.
Obraz příjmů vypadá takto: rozpočteno
bylo 10.086 milionů, předepsáno 13.470 a
skutečně přijato 11.468 milionů. Jinými
slovy máme tento obraz: překročení
na straně mezi rozpočtem a skutečným
účinem 1382 milionů a mezi předepsanou
částkou rozdíl 3384 milionů. Zkoumáme-li
důvody, čím byly zaviněny tyto větší
výdaje, musíme především přihlížeti
k platové reformě státních zaměstnanců,
která si vyžádala asi 400 milionů, pak
asi 522 milionů, které byly přikázány
zemím. Celkem máme 932 miliony. Věcné
výdaje byly ovšem překročeny především
u drah, pošt a státních podniků. Při
tom nesmíme přehlédnouti, že ministr
Engliš právě toto hospodaření
zreformoval do té míry, že potřebné
investice neopatřil již půjčkou, nýbrž
prohlásil, že provozní přebytky budou
opět přikázány podnikům a vedle
toho ještě, že jim finanční správa,
bude-li třeba, může poskytnouti příplatky.
Chtěl tím učiniti podniky výnosnými,
neuvrhnouti je do dluhů, poněvadž i otázka
amortisace jest velmi těžká. Ale právě
v rozpočtu pro r. 1928 tuto zásadu opět prolomil,
zůstal totiž při ní u drah, ale nikoliv
u pošt, neboť u pošt sáhl opět k
půjčkám, poněvadž tvrdil, že
se pošta vyplácí a tuto půjčku
snese. Tyto příspěvky z peněz na správu
činily u drah r. 1926 372 miliony, u pošt 32.7 milionů,
také státní doly dostaly asi 21 milionů
a lázně 3.7 milionů. Nechci se déle
obírati jednotlivostmi. Dále musíme míti
na paměti také košicko-bohumínskou dráhu,
pak podporu místních drah atd. Ministerstvo financí
jinak svoji potřebu poněkud snížilo.
Překročilo ji ministerstvo veřejných
prací, prý stavbou státních obytných
domů, pak také ministerstvo soc. péče.
Ale stále se opakující překročení,
nad čímž musíme žasnouti, že
tomu ještě nebyla učiněna přítrž,
dělá ministerstvo zahraničí. U toho
bez dotazu, bez úhrady opakuje se každoroční
částka 70 milionů, jichž potřebuje
na ruskou a ukrajinskou pomoc. Dnes to již dělá
přes 1 miliardu. Všichni lidé dnes pochybují
o tom, že to bylo vynaloženo na tyto účely.
A tu bylo by velmi zajímavé, kdybychom si jednou
dovolili otázku: "Ty, ministerstvo zahraničí,
jak jsi vlastně po celá ta léta používalo
těchto 70 milionů, cos s tím dělalo,
prosím, prokaž se číselně!"
Po této stránce dovoluji si skutečně
vznésti na p. ministra zahraničí příslušný
dotaz. Mluvíme-li o úsporách, na státním
dluhu byla ušetřena maličkost 186 milionů
a ku podivu, musíme to agrárníkům
přičísti k dobru, ministerstvo zemědělství
ušetřilo 19 milionů. Pane zpravodaji, jak to
mohli udělat, to nechápu, ale myslím, že
to udělali naschvál, aby se obraz jednou poněkud
změnil, aby se stále neříkalo, že
agrárníci pouze berou, nýbrž: agrárníci
šetří. Domnívám se však,
že u těch 19 milionů nerozhodovala spořivost,
nýbrž že promeškali nějaké
okolnosti, aby těch 19 milionů mohli utratit. Ale
při své nestrannosti konstatuji, že agrárníci
podle závěrečného účtu
ušetřili 19 milionů, i když ještě
po smrti toho budou litovati. Jinak pokud jde o účiny
na rozpočet, bije do očí velký rozdíl
mezi příjmy předepsanými a skutečnými.
Přímé daně, spotřební
daně a veřejné dávky činí
dohromady 3.118 milionů. Tento rozdíl mezi předepsanými
a skutečnými příjmy udává
pak ovšem částku daňových nedoplatků.
Pro pořádek prohlásil bych nikoliv prázdné
sněmovně, nýbrž obyvatelstvu venku,
že nedoplatky přímých daní vzrostly
z 577.5 milionů r. 1919 na 4.978.7 milionů r. 1926,
daně obratové z 69.7 milionů r. 1920 na 1114.6
milionů. (Výkřiky posl. Kyncla.) Pane
kolego ze živnostenské strany, tu máte daň
obratovou z 69 na 1.114 milionů. Víte, kolik činí
daň obratová? R. 1926 bylo předepsáno
2.173 milionů. To jsou čísla! Spotřební
daně r. 1920: daňový nedoplatek 12.8 vzrostl
na 170 milionů r. 1926, poplatky z 48.4 na 531.4 milionů
r. 1926. Celkem 638.7 milionů z r. 1919 na 6.794 milionů.
Nyní připočtěte k těmto 6.7
miliardám nedoplatek 4.4 miliardy na dávku z majetku
a přírůstku na majetku. Z toho si můžete
představiti, jaký daňový tlak vykonává
se v tomto směru na hospodářství.
Zde ovšem musí dojíti na každý
způsob k nápravě, a to zákonem, individuelně
se to upravit nedá, poněvadž jinak nebudete
s celou věcí vůbec hotovi. A tu právě
opět ministr financí Engliš učinil
přítrž stavu, dojde-li k větším
příjmům, jak jsme zde před tím
spatřili, neboť ve finančním zákoně
již r. 1927 ustanovil, že činí-li příjem
více než 5%, přikáže se
nově utvořenému fondu pro umořování
dluhů. Tedy fond pro umořování dluhů
má svou dobrou stránku. Nesmíte přehlédnouti,
že Československo má dluhů dost. A tu
bych mu právě v jubilejním roce něco
kladl na srdce.
Jubileum budete oslavovati zcela jistě slavnostně.
Chápu to. Ale neházejte jen tak miliony. Nemáme
je, nejsou tady. Vydáváte nad své poměry.
Znáte přísloví: Kdo více vydává,
než má.....? Že ano. Nyní vám řeknu
toto: Nepočítejte s dluhy podle státního
závěrečného účtu. S
jeho vyúčtováním nemohu se dopočítati.
Koncem prosince 1926 vykazuje 27.7 miliard, rozpočet pro
r. 1927, tedy počínaje 1. lednem 1927 vykazuje však
34.9 miliard. Pan zpravodaj mi na to řekne, že v tom
jest částka, kdy papíry nebyly ještě
vydány, nebo jak všechny ty výmluvy znějí.
Ale účet je účet, dluh je dluh a ke
dni 31. prosince 1926 a 1. lednu 1927 činí dluh
34.9 a nikoliv 27.7 miliard. Nemyslete si, že jste s tím
hotovi. Neboť k oněm 34.9 miliardám musíte
mezi bratry počítati také státovkový
dluh. Ten totiž v celém rozpočtu není,
ani v celém závěrečném účtu
a podle posledního výkazu Národní
banky ze dne 15. března 1928 činí 4860 milionů.
Ve státovkovém dluhu jest, jak známo, také
oněch 750 milionů, které vydal bankovní
úřad bez povolení, i když prý
klesly na 489 milionů. Ale to ještě nejsme
ani zdaleka hotovi. Při těchto částkách,
které jsem uvedl, není ani zmínky o reparacích,
které mají býti zaplaceny, a o celé
úpravě této otázky. Proto nemáme
příčiny, abychom vyhazovali plnýma
rukama, naopak všechny příčiny pěkně
šetřiti. To jest jedině správná
zásada. (Předsednictví převzal
místopředseda Zierhut.)
Ještě několik slov ke státním
podnikům. Již dříve jsem se tázal,
zda pro tabákovou režii platí obchodní
hospodaření. Materiál, který kupuje
tabáková režie, stojí 230 milionů,
provozní přebytek 1297 milionů. Tu si mluvte,
co chcete, výrobků se rozhodně monopolem
využívá, jinými slovy, ať tak nebo
tak, kouříme příliš draho. Nebo
udělejme to tak: Jakost kuřiva mohla by býti
naprosto jiná, neboť asi devítinu přebytku
činí náklady na materiál. Státní
podniky dělají nám jen starosti. Jen monopoly,
tabák, snad loterie, státní mincovna atd.
činí výjimku. Ale i železnicím
a poštám musí stát poskytovati ještě
pěkné příspěvky. Tak pošty
dostaly roku 1926 32.7 milionů a státní dráhy
372.2 miliomy. Stran státních podniků řekl
bych zásadně toto. Finanční správa
musí si zjednati jasno, až bude inventář
úplný, až zjistí uložený
kapitál, zda se mají podniky držeti či
nikoliv. (Posl. dr Koberg [německy]: Pronajmout!) To
se lehce řekne, ale to má také svůj
háček. Nepronajmou-li se za příznivých
podmínek, nemá to smyslu. Pronajmou-li se dobře,
musili bychom si to vytýkati a říci si, že
jsme vlastně špatně hospodařili, neboť
jak může jiný platiti nájemné,
vždyť to nečiní z lásky k lidem,
nýbrž z obchodní vypočítavosti.
Chci skončiti své vývody o státním
závěrečném účtu. V krátké
době mohl jsem ovšem mluviti k tomu jen všeobecně
a vyjmouti různé věci. O státním
závěrečném účtu dalo
by se ovšem mluviti několik dnů. Našli
byste leckterou pěknou věc, kdy by se mnohý
ministr musil podrbati za uchem a býti rád, že
se vlastně téměř nikdo o státní
závěrečný účet nestará.
Ke státnímu závěrečnému
účtu se ve sněmovně mluví dost,
ale jen všeobecně, neboť se závěrečným
účtem samým zabývají se páni
příliš málo. Při této
příležitosti - měl jsem ještě
mnoho na srdci - při projednávání
státního závěrečného
účtu promluvil bych rád také o hospodářství,
i o prioritních obligacích znějících
na marky, o našem poměru k Německu. (Předsednictví
převzal místopředseda Horák.) Jak
můžete být tak krátkozrací pro
pár milionů briskovati stát, do něhož
vyvážíte za 3 miliardy. Jak můžete
státi na stanovisku, že to s obchodní smlouvou
nemá co dělat! S obchodní smlouvou souvisí
vše, co druhého poškozuje. To jest táž
historie, jako tvrdí-li Čičerin, že
zatčení německých inženýrů
v Rusku nemá co dělat s vyjednáváním
o obchodní smlouvy, a přes to je Německo
přerušilo. S tím se musí počítati.
Také Československo musí jednou počítati
s tím, že jeho hospodářství musí
míti s Německem obchodní smlouvu. Táž
věc jest s Polskem. Polsko buďme poctiví -
není žádný smluvní partner. Dnes
řekne "ano" a zítra "ne". Nic
nezachovává, dělá si, co chce, a pak
tam musí naši vyjednavači jeti a začíti
od začátku a znovu sjednávati obchodní
smlouvu.
Dalo by se mluviti ještě o mnohém. Jménem
celého hospodářství řekl bych
při této příležitosti ještě
toto: Máme zákon o ochraně pracovního
trhu, ale vidování pasů se přece neruší.
Věc se protahuje od jedné lhůty ke druhé,
nyní opět do 1. dubna, pak opět do 1. května.
Přestaňte již jednou s touto komedií!
Co vlastně v tom je, že to trvá tak dlouho?
Proto dovoluji si tázati se zde veřejně ve
sněmovně pana ministra pro věci zahraničí,
ministra obchodu a ministra financí, kdy konečně
budou zrušena pasová visa. Neboť hospodářství
jich žádá. (Posl. dr Hnídek: To nezávisí
jenom od nás!) Ano, pane kolego, musíte si pospíšiti,
abyste přišli včas, jest to přece i
ve vašem zájmu. Nesetrvávejte přec na
tom, že za vidování pasů dostanete pár
haléřů. Dr. Beneš je opět
rozhází. Potřebujeme cizinecký ruch,
vzájemný styk. Z tohoto hlediska musíte činit
všechno. (Posl. dr Hnidek: My to děláme,
ale to závisí také od těch ostatních!)
V celém projednávání té
věci nelze poznati uplatňování nejsilnější
vůle a síly pomoci hospodářskému
životu náležitě na nohy. Neboť jinak
ve všech věcech, o kterých jsem se zde zmínil,
musili byste zaujímati zcela jiné stanovisko. Právě
vy, pane kolego, víte, že dnes mluvím ke státnímu
závěrečnému účtu po
třetí. Změnili jste někde něco?
Nic jste nezměnili. Kdyby zde člověk mluvil
andělskými jazyky, nemá to žádného
účelu, není-liž pravda. Ve výboru
byla věc vyřízena za dvě hodiny. Pánové,
můžete na to vzít jed, zde musí každý
člověk, který chce vážně
pracovati, ztratit chuť. U vás může člověk
přednésti věc věcně a kriticky,
vy jako vládní většina toho nedbáte,
je vám to úplně jedno, místo abyste
si řekli, že je to ve vašem vlastním zájmu,
abyste vybudovali spojení mezi státním závěrečným
účtem a rozpočtem, neboť jen tím
dostanete správný obraz, budou-li oba doklady projednávány
současně. Neboť projednává-li
se závěrečný účet po
půldruhém roce, zatím zajisté zastaral,
má pouze diplomatickou cenu. (Výkřiky
posl. dr Hnídka.) Pane kolego, nenechám si v
té věci do toho mluviti, jak jsem to líčil,
tak to je. Pokud toho nezměníte, nezmění
se ani poměry. (Potlesk poslanců něm.
strany národní.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce, jakož i pořadu dnešní schůze.
Učiním ještě některá presidiální
sdělení.
Dovolené na dnešní schůzi udělil
jsem pí. posl. Karpíškové pro
nutný odjezd, p. posl. Špačkovi pro
neodkladné záležitosti.
Došlo oznámení o změně v klubu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Pan posl. Kocsis oznámil současně
s klubem poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu, že stal se členem tohoto klubu.
Místopředseda Horák: Došla oznámení
o změnách ve výborech. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Klub poslanců komunistické strany v Československu
vyslal do výboru ústavně-právního
posl. dr Gátiho za posl. Chloubu; do výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností posl. Kopasze za posl. Můňu;
do výboru imunitního posl. Jos. Petera
zaposl. Můňu; do výboru rozpočtového
posl. Neuratha za posl. Štětku.
Klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" vyslal
do výboru rozpočtového posl. dr Rosche
za posl. Horpynku.
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru ústavně-právního
posl. Křemena za posl. Honzla.
Místopředseda Horák: Mezi schůzí
byl tiskem rozdán vládní návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1520. Vládní návrh zákona o soustavě
drobných mincí.
Místopředseda Horák: Mezi schůzí
byly tiskem rozdány naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1451. Naléhavá interpelace posl. Hakena a soudr.
ministru školství a nár. osvěty o chystané
předloze zákona o reformě školské
správy.
1453. Naliehavá interpelácia posl. Hrušovského
a druhov na predsedu vlády o protistátnej činnosti
posl. dr Tuky.
1454. Naléhavá interpelace posl. Zeminové,
Špatného, Langra, Bergmanna a druhů ministru
soc. péče o nezbytném a urychleném
prodloužení zákona na ochranu nájemníků.
1457. Naléhavá interpelace posl. dr Rosche, Siegla
a druhů vládě o vládním nařízení
stran správní reformy.
1468. Naléhavá interpelace posl. Schäfera,
Tomáška a soudr. předsedovi vlády a
ministru veř. prací o odvrácení hrozící
stávky hornické v hnědouhelném revíru
severozápadních Čech.
Místopředseda Horák: Mezi schůzí
byl tiskem rozdán a současně přikázán
výboru iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1526. Návrh posl. Staňka, dr inž. Botto, Bradáče,
Mašaty, dr Viškovského a druhů na vydání
zákona o úpravě některých právních
poměrů výdělkových a hospodářských
společenstev (družstev).
Místopředseda Horák (zvoní):
Bylo mně sděleno, že pan posl. de Witte
v poslední schůzi užil vůči
pánům poslancům dr Feierfeilovi a dr Petersilkovi
urážlivého výrazu.
Volám dodatečně pana posl. de Wittek pořádku.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala ve čtvrtek dne 22. března 1928
v 11 hod. dopol. s
1. Zpráva výboru rozpočtového o státním
závěrečném účtu republiky
Československé za rok 1926 (tisk 1216) spolu s účty
státního melioračního fondu, státního
bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1429).
2. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k návrhu posl. Bradáče,
dr Dolanského, dr Budaye, dr Lukavského, Mlčocha,
dr Luschky, Windirsche, Stenzla, Rýpara, Špačka,
E. Vencla a druhů (tisk 1398), aby byl vydán zákon,
kterým se povoluje užíti dílčích
dlužních úpisů 6% půjčky
města Opavy z roku 1922 v úhrnné jmenovité
hodnotě 25 mil. Kč k ukládání
nadačních, sirotčích a podobných
kapitálů (tisk 1463).
3. Zpráva výboru ústavně-právního
k usnesení senátu (tisk 1487) o vládním
návrhu zákona o cestovních pasech.
4. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu projednány byly
osnovy zákonů:
a) o cestovních pasech (tisk 1487),
b) o směnečném poplatku (tisk 1500),
c) zákona, kterým se povoluje užíti
dílčích dlužních úpisů
6%ní půjčky města Opavy z roku 1922
v úhrnné jmenovité hodnotě 25,000.000
Kč k ukládání nadačních,
sirotčích a podobných kapitálů
(tisk 1463).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu na Kladně v trestní věci posl.
Můni (tisk 1320).
6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach
v trestnej veci posl. Sedorjaka (tisk 1321).
7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach
v trestnej veci posl. Sedorjaka (tisk 1322).
8. Zpráva výboru imunitního o. žádosti
okr. soudu ve Zlíně v trestní věci
posl. Mikulíčka (tisk 1323).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trestní věci posl. Steinera (tisk 1324).
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
v trestní věci posl. Kubicsko (tisk 1325).
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu pro přestupky v Praze v trestní věci
posl. Hakena (tisk 1327).
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Uh. Hradišti v trestní věci posl.
Mikulíčka (tisk 1328).
13. Volba inkompatibilitního výboru.
14. Volba komise pro kontrolu dávky z majetku.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.