Zpravodaj posl. dr Fritz: Slávna snemovňa!
Spomenul som dôvody už vo svojom referáte, z
ktorých bolo treba zostriť pasovú policiu a
nejdem to opakovať; chcem však odpovedať v krátkosti
na niektoré zásadné výtky rečníkov.
Ponosujú sa, že osnova je zhoršením proti
doterajšiemu stavu. Podľa vládneho nariadenia
zo dňa 22. decembra 1918, č. 87, poťažne
zo dňa 18. januára 1919, č. 46, bolo treba
uchádzačovi negatívne dokazovať všetky
tie okolnosti, za ktorých môže nateraz pasový
úrad odoprieť vydať pas. Týmto zákonom
sa zbavuje stránka nielen dokazovacej povinnosti, ale sa
jej poskytuje touto osnovou i podstatné uľahčenie.
Keďže § 7 nevyžaduje skutočne zaplatiť
dane a verejné dávky a uspokojuje sa jednoduchým
zaistením tejto pohľadávky, ďalej keďže
vypúšťa úplne to ustanovenie doterajších
noriem, ktoré vyžadovaly od uchádzača
i záruku na dane ďalších dvoch rokov,
myslím, že nie je to zhoršenie doterajšieho
stavu, ale rozhodne zlepšenie.
Ostatné výtky sú namierené na §
7, ktorý fakultatívne, teda nevylučujúcim
spôsobom obmedzuje nároky čsl. občanov
na pas, a to z dôvodov, ako som už spomenul, bezpečnostných,
hospodárskych a sociálnych, na ktoré je však
štát bezpochyby aj oprávnený.
Pripomína sa zvlášť, že uchádzač
vystavený je ľubovôli pasového úradu,
ktorý môže mu odoprieť pas prípadne
i pre priestupok. Mohol by som sa odvolávať na svoj
referát, v ktorom som povedal, že trestný čin
súdne stíhateľný, z príčiny
ktorého môže byť odopretý pas, musí
byť zločin alebo prečin a nemôže
to byť priestupok, lebo pri tomto nie je prípustné
vyšetrovanie.
Veľavážení! Právnym pravidlom je,
že zákon musí byť všeobecný
a nie kazuistický, a ak by sme chceli splniť požiadavky
pánov rečníkov, musel by byť tento osnovaný
na každý prípad, čo by nielen neodpovedalo
spomenutému právnemu pravidlu, ale vynechaním
niektorého prípadu by sa nesprávne krivdilo
i jednotlivcom.
Stanovenie §u 12, sadzba trestu pasových priestupkov,
je prispôsobená, ako som spomenul, sadzbe čl.
3 zákona o organizácii verejnej správy a
niet dôvodu, aby tieto priestupky, ktoré sú
tiež povahy administratívnej, neboly v súlade
s oným.
Z týchto už aj v referáte prednesených
dôvodov navrhujem osnovu prijať tak, ako to ústavno-právny
výbor navrhuje. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přistoupíme ke hlasování.
Osnova zákona má 17 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž byly podány pozměňovací
návrhy, míním dáti hlasovati takto:
Nejprve o §§ 1 až 4 podle zprávy výborové.
O §u 5 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu
posl. Heegera a soudr.; nebude-li přijata, budeme
hlasovati o §§ 5 a 6 podle zprávy výborové.
O §u 7 bychom hlasovali nejprve v úpravě návrhu
posl. Hakena, dr Gátiho a soudr.; nebude-li přijata,
hlasovali bychom o §u 7 v úpravě návrhu
posl. dr Meissnera, dr Dérera a soudr.; nebude-li
přijata, v úpravě návrhu posl. Heegera
a soudr.; nebude-li ani tato přijata, budeme hlasovati
o §u 7 podle zprávy výborové.
O §u 8 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 9 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu
posl. Heegera a soudr.; nebude-li přijata, budeme
hlasovati o §§ 9 a 10 podle zprávy výborové.
Tím bude rozhodnuto o návrhu posl. Heegera
a soudr. na škrtnutí §u 10.
O §u 11 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu
posl. Heegera a soudr.; nebude-li přijata, budeme
hlasovati o §§ 11 až 15 podle zprávy výborové.
Tím bude zároveň rozhodnuto a návrhu
posl. Hakena, dr Gátiho a soudr. na škrtnutí
§u 12.
O §u 16 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu
posl. Heegera a soudr.; nebude-li přijata, budeme
hlasovati o §§ 16 a 17, nadpisu zákona a úvodní
formuli podle zprávy výborové.
Konečně budeme hlasovati o doplňovacím
návrhu posl. Heegera a soudr. k §u 17.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1 až 4 podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. §§ 1 až 4 jsou přijaty
podle zprávy výborové.
§ 5. Kdo souhlasí s §em 5 v úpravě
návrhu pp. posl. Heegera a soudr., nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s úpravou §§ 5 a 6 podle
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. §§ 5 a 6 jsou přijaty
podle zprávy výborové.
§ 7. Kdo souhlasí s §em 7 v úpravě
pozměňovacího návrhu pp. posl. Hakena,
dr Gátiho a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 7 v úpravě návrhu
pp. posl. dr Meissnera, dr Dérera a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 7 v úpravě návrhu
pp. posl. Heegera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 7 podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 7 je přijat podle
zprávy výborové.
§ 8. Kdo s §em 8 souhlasí podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. § 8 je přijat podle
zprávy výborové.
§ 9. Kdo s paragrafem tímto souhlasí nejprve
v úpravě návrhu pp. posl. Heegera
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato je zamítnuta.
Kdo s §§ 9 a 10 souhlasí podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. §§ 9 a 10 jsou přijat
y podle zprávy výborové. Tím zároveň
je zamítnut návrh pp. posl. Heegera a soudr.
na škrtnutí §u 10.
§ 11. Kdo souhlasí s paragrafem tímto v úpravě
návrhu pp. posl. Heegera a soudr., nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s §§ 11 až 15 podle
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. § § 11 až 15 jsou přijaty
podle zprávy výborové. Tím je současně
zamítnut návrh pp. posl. Hakena, dr
Gátiho a soudr. na škrtnutí § 12.
§ 16. Kdo souhlasí s paragrafem tímto v úpravě
návrhu pp. posl. Heegera a soudr., nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §§ 16 a 17, s nadpisem a úvodní
formulí zákona podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím §§ 16 a 17, nadpis
a úvodní formule zákona jsou přijaty
podle zprávy výborové.
Kdo konečně souhlasí s doplňovacím
návrhem pp. posl. Heegera a soudr. k § 17,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Také tato úprava je zamítnuta.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu
zákona ve čtení prvém
podle zprávy výborové, a to ve znění
odchylném od předchozího usnesení
senátu.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 4 pořadu, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím vyřízen je 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Zpráva výboru rozpočtového o
usnesení senátu (tisk posl. sněm. 1230, 1349
a 1500) k usnesení posl. sněmovny (tisk sen. 570
a 592) o vládním návrhu zákona o směnečném
poplatku (tisk 1527).
Zpravodajem jest p. posl. dr Hnídek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Senát učinil na usnesení posl. sněmovny
o směnečném poplatku v poslední větě
odst. 2 §u 4 změnu, která netýká
se nikterak věci samé, nýbrž je čistě
změnou formální; je to přesunutí
několika slov. Podle mého názoru nebylo ani
třeba, aby senát tuto osnovu zákona vracel
poslanecké sněmovně, poněvadž
je to jen stylistická změna, kterou mohl učiniti
sám, ale když senát tak učinil, navrhuji
posl. sněmovně, aby přijala usnesení
senátu o směnečném poplatku tak, jak
bylo právě předloženo. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této věci jsou přihlášeni
řečníci. Zahájím proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta
řečnická stanovena byla 20 minutami.
Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je schválena.
Ke slovu je přihlášen na straně "proti"
pan posl. Pik. Uděluji mu slovo.
Posl. Pik: Slavná sněmovno! Podle usnesení
předsednictva posl. sněmovny končí
dnes jednání a odročuje se až na konec
měsíce dubna. Ježto právě průběhem
příštího měsíce nastanou
v samosprávě kritické dni jako důsledek
zákona o finančním hospodářství
svazků samosprávných, pokládám
za povinnost před odročením sněmovny
na tento smutný fakt upozorniti a vůči veřejnosti
konstatovati, že vláda zůstává
až hříšně lhostejnou k tomuto problému,
jehož ostří těžce zapůsobí
nejen na život obcí, nýbrž i na celý
hospodářský život v nich.
Podle zákona mají býti v měsíci
dubnu poukazovány obcím příspěvky
z vyrovnávacích fondů zemských na
úhradu schodků, které vznikly nesmyslným
limitem obecních a zrušením školních
přirážek. Situace jest však dnes toho
druhu, že zemské výbory dosud své práce
s přehledem obecních rozpočtů neskončily,
že řízení protáhne se ještě
řadu měsíců a že správy
vyrovnávacích fondů zemských nemají
vůbec žádné jistoty, jaká bude
skutečná výše těchto fondů.
V Čechách předložily obce a okresy žádosti
vyrovnávacímu fondu na krytí svých
schodků ve výši více než 600 milionů
Kč. Avšak fond ten disponuje dosud obnosem pouze 100
milionů Kč a není známo, jakým
obnosem bude vůbec disponovati, aby mohl splniti svůj
těžký úkol. Pro agendu vyrovnávacího
fondu bylo určeno asi 60 úředníků
u Zemského výboru, což representuje náklad
nejméně přes 2 miliony Kč, tedy peníz,
který ukazuje, že zásada úspornosti
v samosprávě, tak houževnatě hájená
při jednání o protisamosprávných
zákonech, spláče, a že je praxí
úplně zvrácena. Těžce postižené
obce za tohoto stavu dostávají se do poměrů
vpravdě katastrofálních. Jest jim nyní
berními úřady placena měsíčně
pouze dvanáctina ze skutečně splacených
obecních přirážek, ale jen v míře
zákonem limitovaných obecních přirážek.
Ježto z fondu nedostávají dosud ničeho,
vzniká veliká diference v příjmech
obecních, takže omezený příjem
ani zdaleka nestačí krýti závazky
obcí, nestačí na krytí osobních
nákladů a povinných anuit, o jiných
potřebách a závazcích ani nemluvě.
Uvádím za př. město Plzeň,
kteréžto měřítko platí
pro všechny poškozené obce. Podle svého
rozpočtu a podle svých závazků musí
obec plzeňská měsíčně
platit přes 2 miliony Kč. Od berního úřadu
však dostává pouze 800.000 Kč, takže
diferenci nezbytně musí krýti zálohou
z půjček, pro jiné účely uzavřenou.
Hůře jest však v obcích, kde vůbec
není možno použíti takových záloh.
Tam krise jest již dnes evidentní. Jest vyloučeno,
aby obce žily z půjček, neboť to odporuje
zásadám správného hospodaření.
Musí-li tak však činit některá
obec při dnešních hrozných zákonných
opatřeních, jest to ze zavinění vlády
a majority sněmovní, která na obce tak těžkou
krisi uvalila.
Nejbližší týdny budou svědectvím
těžkých otřesů, zejména
ve velikých městech. Se strany strůjců
protisamosprávných zákonů nic se neděje,
aby obcím bylo pomoženo. Zákon byl násilně
prosazen, a to dnešním držitelům moci
stačí. Jim jest úplně lhostejno, budou-li
míti obce na platy svých zaměstnanců,
jest jim lhostejno, nebudou-li obce moci plnit své závazky
a povinnosti a bude-li v obcích ke škodě místního
živnostnictva a dělnictva zastaveno veškeré
podnikání. Oni sledují jen ten cíl,
aby podlomili síly a pravomoc demokratické samosprávy
a postavili ji do nebezpečné a odiosní situace.
Dnes jest již jasno, že zákon o finančním
hospodářství samosprávy pomohl bohatým
vrstvám na úkor malého poplatnictva a obcí.
Ukazují to zjištěné výpočty,
podle kterých prosperující kapitalistické
podniky získávají ve velkých městech
na snížených přirážkách
miliony, kdežto malí poplatníci nezískávají
ničeho a jako dodavatelé obcí trpí
finančním ochuzením jejich, ježto obce
nemohou podnikati a objednávati nemajíce dosti prostředků.
Naproti tomu dávková kampaň, jíž
má býti získáno, co připadlo
k dobru kapitalistů, těžce zatěžuje
pracující lid a malé poplatnictvo. Téměř
ve všech obcích jsou již nyní nadřízenými
úřady nařizovány dávky ze psů,
zvýšené dávky nájemní
a nápojové, dávky z různých
her, poplatky z úřadování a řada
jiných spotřebních a nepřímých
břemen poplatkových. Ve venkovských obcích
jest veliký rozruch, neboť tímto dávkovým
zatížením bude i při limitu obecních
přirážek poplatnost daleko větší
než před limitem. Ve všech obcích se ukazuje
stejný poměr, že poplatnost z velkých
podniků a bohatých lidí jest automaticky
přenášena na široké vrstvy malých
a nepřímých poplatníků, což
vyvolává v obyvatelstvu pochopitelný odpor.
Teprve nyní poznává obyvatelstvo, jak zákon
o finančním hospodářství samosprávy
těžce poškodil nejen obce, nýbrž
i nejširší vrstvy maloživnostníků,
malovýrobců a malozemědělců.
Také reforma správy vyvolává v celé
republice vzrušení a odpor. Tento odpor vzniká
nejen pro její protidemokratický, byrokratický
a centralistický ráz, nýbrž i proto,
že četná dřívější
okresní města budou těžce materielně
poškozena. V úterý konala se v Praze veliká
protestní schůze zástupců venkovských
samosprávných okresů, které mají
býti zrušeny, a zástupců měst,
v nichž jsou sídla samosprávných úřadů
okresních. Tato okresní města budou v pravém
slova smyslu ožebračena. Obyvatelstvo bude nyní
dojížděti do měst, sídel okresních
správ politických, což znamená nejen
přítěž cestovní, zvýšené
náklady a ztrátu času, ale i úplné
odumření frekvence v okresních městech,
které nebudou již sídlem okresní samosprávy.
Poukazuji tu zejména na kritický stav okresu zbirožského,
březnického, blovického, nepomuckého,
plánického, kdyňského a okresů
národnostně smíšených obvodů
v západních Čechách. V těchto
okresích a okresních městech utrpí
zejména živnostnictvo a obchodnictvo, ale i obce,
neboť vymřením frekvence zmenší
se i jejich příjem při poklesu tržby
a daňového základu místního
živnostnictva. Sjezd osiřelých okresů
a měst důrazně protestoval proti jejich vraždění
a právem se dovolává nápravy. Tlumočím
zde bolest těchto okresů, za niž plnou odpovědnost
mají strany, které odhlasovaly protisamosprávné
zákony. Protestuji zároveň proti zřejmému
poškozování samosprávy průtahy
s příspěvky z vyrovnávacího
fondu a žádám odpovědné úřady,
aby zavčas učinily vše na odvrácení
katastrofy v obcích, jež stává se akutní
a hrozí způsobiti nejtrapnější
důsledky. Mluvím jistě jménem veškeré
samosprávy, žádám-li, aby zákony
o reformě správy a o finančním hospodářství
územních svazků samosprávných
byly co nejrychleji novelisovány, neboť jejich účinnost
již dnes ukazuje, že v jubilejním roce republiky
jest ohrožena naše samospráva až do úplného
zničení. Obce a postižené okresy mají
plné právo dovolávati se ochrany, neboť
z nich vyrostl stát a jenom svobodnou samosprávou
může býti zabezpečena svobodná
republika. (Potlesk poslanců čsl. soc. dem. strany
dělnické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl.
Netolický. Uděluji mu slovo.
Posl. Netolický: Vážená sněmovno!
Přestávkou v zákonodárných
pracích, která má nastati dnešním
dnem, dotčeny budou nejen samosprávy obecní
a okresy, nýbrž jde ještě také
o jiná ustanovení, která v době poslední
byla vyvolána, když vláda se rozhodla, aby
1. dubnem letošního roku byly pohledávky promlčeny.
Rozhodnutí toto je tak dalekosáhlé, že
se ze zájmových kruhů ozývají
proti tomu věcné námitky, a bude třeba,
aby i v této otázce zaujato bylo určité
stanovisko, které by i nadále chránilo kruhy
průmyslové, obchodní a živnostenské.
Desetiletá doba je snad dosti dlouhá k řešení
této otázky, aby i po stránce úvěrů
došlo k určitému pořádku, ale
přece jen nesmí se přehlížeti
doba, ve které žijeme, nesmějí se přehlížeti
neurovnané poměry. A tu zdá se mi, že
vládním rozhodnutím, podle něhož
má 1. dubnem letošního roku započíti
promlčení pohledávek, poškozeny budou,
jak jsem již řekl, malé kruhy výrobní
a živnostenské. Proto musíme proti tomuto rozhodnutí
protestovati.
Pokud se týče samosprávy okresní,
tedy zákona o reformě správní, vidíme
zajímavé zjevy, zvláště v době
poslední. Právě tento týden v úterý
svolán byl sjezd malých, ohrožených
okresů. Na sjezdu bylo neočekávané
účastenství a z jednání jeho
vyplývalo rozhořčení ohrožených
okresů a měst, neboť je úplně
správné a doložené, že přerušením
vývoje, který po 64 roků soustřeďoval
život v takových okresích do jednoho ústředního
města, bude poškozeno nejen město samé,
nýbrž i obyvatelstvo celého okresu. Proto byly
a jsou marné snahy vládnoucích stran, aby
své příslušníky udržely
od určitého protestu. Tyto nespokojené vrstvy
příslušníků i samých vládních
stran dnes poznávají a hlasitě dávají
najevo, že bagatelisování a přehlížení
jejich protestů těmi, kteří zákon
o reformě správy odhlasovali, bude míti pro
ty okresy také určité špatné
důsledky.
Jsou to většinové strany, živnostenská,
národně-demokratická, lidová, které
neuznávají za vhodné ani posílati
své zástupce na projevy a schůze, kde běží
o stovky ohrožených okresů a měst. Je
tudíž jistě odůvodněné
stanovisko ohrožených jednotlivců i autonomních
celků, že snaží se, snad dosti pozdě,
ale přece, o zákroky, kterými by zastavili
pohromu, na ně namířenou tímto zákonem
a úmyslem vlády, aktivovati reformu správy
od 1. července roku letošního. Budou to venkovští
obyvatelé, kteří budou poškozeni tím,
že budou museti za svými úředními
záležitostmi jíti do vzdáleného
místa, a nemůže proto býti řeči
o nějaké úspornosti v tomto zákoně.
Pikantní jest ovšem příchuť tohoto
zákona v tom, že to bylo vlastně vítězství
určitého směru v koalici, a to směru
lidoveckého. Vždyť je známo, že při
projednávání župního zákona
z r. 1920 byli to páni, nynější místopředseda
vlády Msgr Šrámek a nynější
velmi čilý a vedoucí duch koaliční
p. dr Kramář, kteří se snažili
udržeti územní celky samosprávní,
jenže roku 1920 byl v tehdejší vládní
většině smysl pro decentralisaci a župní
zákony toho byly výrazem.
Čteme-li dnes, že zákon župní rovná
se zákonu o reformě správy, pak vidíme,
že již s tohoto hlediska vzato je to naprosto nesprávné.
Zákon župní je decentralisační,
kdežto zákon o reformě správy je centralisační.
Nemůžeme se však zbaviti těch obav, že
právě zákonem o reformě správy
dává se do rukou byrokracie úžasná
moc a že se tím snižuje samospráva, která
za 60 let svého působení i v nejhorších
dobách byla naší chloubou a kolikráte
záchranou našeho národního a kulturního
života v různých městech a okresech.
Je tedy volání ohrožených okresů
plně na místě a musíme při
této příležitosti varovati, aby vládní
většina šla tak daleko, aby ničila vývoj
těch měst, aby ožebračovala téměř
celou řadu obcí a měst, které právě
zákonem o reformě správy jsou určitými
zájmy těchto činitelů ohroženy.
Zákon o obhospodařování územních
svazků samosprávních je, jak již při
projednávání daňové reformy
a zákona samotného bylo s naší strany
doloženo, zákonem, který musí snad býti
novelisován, uvážíme-li, že k podpůrnému
fondu, který má činiti cca 170 mil., je vzneseno
již dnes tolik žádostí, že shrneme-li
je, dosahují cifry 650 mil. Vidíme tedy, že
sotva 25% nedostatků obecních a okresních
rozpočtů by mohlo býti z tohoto fondu uhrazeno
a že úmysl iniciátorů tohoto zákona,
omeziti limitem obecní a okresní přirážky,
znamená naprosté poškození, ne-li ochromení
a znemožnění obecní samosprávy
vůbec.
Páni od zeleného stolu lehko přijímali
zákony, ale ti, kteří mají v samosprávě
co činiti, vidí jaké důsledky tento
zákon s sebou přináší. Dnes není
možno větší plánovité řešení
potřeb obcí nebo jejich obyvatelů. Po stránce
finanční jsou obce naprosto ochromeny. Totéž
vidíme i u okresů.
Slýcháme různé verse, kdy mají
býti vypsány volby do nových okresních
a zemských zastupitelstev. Ačkoliv zákon
o reformě správy má býti uveden v
život již 1. července letošního roku
a dnes máme konec března, neznáme dosud lhůty,
kdy mají býti vykonány volby do těchto
zastupitelstev. Svědčí to jen o určité
rozpačitosti stran vládní většiny,
že obávají se předstoupiti před
voličstvo s tím úmyslem, aby volby do okresních
a zemských zastupitelstev byly provedeny. Voličstvo
československé, všechna města, která
jsou těmito zákony dotčena a poškozena,
musejí býti na stráži a musejí
při těchto volbách dáti vládnoucí
většině náležitou odpověď.
Vedle protestů a deputací, které okresy a
města budou vysílati na směrodatná
místa, je potřebí zdůrazniti ještě
tu hlubokou nespokojenost s těmito zákony, která
má býti projevena volebním hlasovacím
lístkem. Ne planými frázemi, nýbrž
doklady a projevy nespokojenosti je možno tuto věc
řešiti a něco dokázati. Proto ještě
v posledním okamžiku varujeme, aby zákon o
reformě správy byl zrale uvážen, aby
nebyla ničena existence několika desítek
měst a okresů. Vedle toho se ještě dožadujeme,
aby, pokud se týče hospodaření územních
svazků samosprávních, bylo náležitým
způsobem na ně pamatováno, aby nebyly ochromeny
ve své činnosti ve svém vlastním státě,
nýbrž aby jim byla dána možnost v zájmu
občanstva i obcí působiti tak, aby to bylo
ku prospěchu obcí a celého našeho veřejného
života. (Potlesk poslanců čsl. strany nár.
socialistické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. dr Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Nemám, co bych k směnečným poplatkům
dodal, a proto navrhuji, aby usnesení senátu bylo
přijato tak, jak jsem byl ve svém referátu
přednesl. (Souhlas.)