Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: dr Buday, inž.
Dostálek, Horák, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.
225 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek; ministři dr Gažík,
dr Hodža, Najman, dr Nosek, inž.
L. Novák, dr Srdínko, dr Tiso;
za ministerstvo financí odb. přednosta dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupci Nebuška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 145. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem na dnešní schůzi
posl. Špatnému, Knejzlíkovi,
Geršlovi a Chalupníkovi - pro neodkladné
zaměstnání.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Procházka.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu posl. Doležala za posl. Zemana; klub
poslanců čsl. strany nár. socialistické
dne 19. června 1928 posl. Tučného
za posl. Pechmanovou, dne 20. června 1928 posl. Pechmanovou
za posl. Červinku; klub poslanců "Deutsche
christl. soz. Volkspartei" posl. Krumpe za posl. Zajička;
klub poslanců komunistické strany v Československu
dne 15. června 1928 posl. Vobeckou za posl. Hakena
a posl. Kopasze za posl. dr Sterna, na další
posl. Můňu za posl. Vobeckou; klub poslanců
"Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Hackenberga
za posl. Schäfera; klub poslanců "Deutsche
nat. soz. Arbeiterpartei" posl. Simma za posl. Krebse.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu dne 20. června 1928 posl. Mašatu za posl.
dr Jos. Černého, na další posl. Křemena
za posl. Mašatu; klub poslanců čsl. strany
nár.-socialistické posl. Vlčka za
posl. Práška; klub poslanců komunistické
strany v Československu posl. Štětku
a Kopasze za posl. dr Sterna a Hakena; klub poslanců
"Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Dietla
za posl. Schweichharta.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické
posl. Hrušovského za posl. dr Patejdla; klub
poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei"
posl. Schweichharta za posl. Kaufmanna.
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei"
posl. Scharnagla za posl. Hawelku.
Předseda: Došly dotazy. Žádám o
přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. Vološina ministru železnic o užívání
rusínského jazyka (č. D 1143-II);
posl. Kaňourka, Staška, Krejčího a druhů
ministrům zemědělství a financí
o podpoře krupobitím postiženému obyvatelstvu
obcí okresu Dol. Kralovického (č. D 1149-II);
posl. Adámka a druhů ministrům zemědělství,
vnitra, veř. prací a financí o podpoře
obyvatelstvu v povodí Olšinky a Novohradky, povodní
postiženému a o zabezpečovacích pracích
(č. D 1150-II);
posl. dr Wollschacka, inž. Junga a druhů ministru
železnic o změně jízdního řádu
ředitelství stát. drah v Olomouci na trati
Olomouc -Šumperk-Hlucholazy (č. D 1148-II);
posl. Hrušovského ministru vnitra o voličských
seznamech města Prahy (č. D 1151-II);
posl. inž. Dostálka a druhů:
ministrům spravedlnosti, veř. prací a financí
stran vybudování nové soudní budovy
v Náchodě (č. D 1152-II),
vládě o neodkladném vydláždění
státní silnice, procházející
městem Hořicemi v Podkrkonoší v km 90.755
až 92.443 (č. D 1153-II);
posl. Janalíka, dr Dolanského a druhů ministrům
zemědělství a financí o podpoře
krupobitím postiženému obyvatelstvu obcí
Horní Dubenky a Nová Ves okresu Jihlavského
(č. D 1154-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1606. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave, žiadajúcej
vydať posl. Majora a Steinera. (Zločin protiviaci
sa §u 176 tr. z., prečin protiviaci sa §u 4,
odst. I zák. čl. XL z r. 1914 a priestupok v protive
s nariadením ministerstva vnútra z 13. februára
1898, č. 766 pres.).
1610. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Mor. Ostrave, ktorá žiada vydať
posl. dr Schollicha. (Prečin podľa §u 14, č.
5 zákona na ochranu republiky a priestupok podľa §u
488 tr. z. a čl. V zákona č. 8 ř.
z. z r. 1863).
1617. Zpráva výboru soc.-politického o vládním
návrhu zákona (tisk 1585) o mimořádných
opatřeních bytové péče.
1619. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 1575) zákona o hranici příjmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány a současně přikázány
výboru iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1607. Návrh posl. Bečáka, Haupta a druhů,
aby poskytnuta byla podpora pohořelým v obci Šišmě,
okres Bystřice pod Hostýnem.
1608. Návrh posl. Staňka a druhů na poskytnutí
státní pomoci postiženým krupobitím
na okresech jihlavském, třešťském,
telečském a počáteckém.
1609. Návrh posl. Křemena, dr Viškovského,
Mašaty a druhů na poskytnutí státní
pomoci postiženým krupobitím na okresu mladovožickém.
1611. Návrh posl. Schweichharta, Leibla a soudr., aby byly
poskytnuty naléhavé nouzové výpomoci
obětem živelní pohromy v okrese štětském.
1612. Návrh posl. Kirpalové, Blatné, Schäfera
a soudr. na opatření péče o invalidy.
1613. Návrh posl. Surovjaka, Hlinku a druhov na poskytnutie
pomoci pohorelcom v Radoli pri Novom Meste n. Kysucou (župa
XVII - Slovensko).
1614. Návrh posl. Langra, Riedla, Knejzlíka, Zeminové,
Sladkého a druhů na změnu lesního
zákona ze dne 3. prosince 1852, č. 250 ř.
z.
1616. Návrh posl. Johanise a soudr. na poskytnutí
nouzové podpory obcím, postiženým živelními
pohromami v okresech příbramském a hořovickém.
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
okres. soudu v Hlohovci ze dne 6. května 1928, č.
Nt 214/28-2, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 16. června 1928, č. 5041/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušovského
pro trojnásobný přečin podle §u
1, §u 3 odst. II, č. 1 a 2 zák. čl.
XLI z r. 1914 (č. J 584-II),
kraj. soudu ve Znojmě ze dne 13. června 1928, č.
Nt X 89/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Wagnera pro přečin podle §u 14,
č. 2 zákona na ochranu republiky a přestupek
podle §u 491 tr. z. a čl. V zákona č.
8 ř. z. z r. 1863 (č. J 585-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výboru soc. politického k vládnímu
návrhu (tisk 1585) zákona o mimořádných
opatřeních bytové péče (tisk
1617).
Zpravodajem jest p. posl. Fr. Matoušek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Fr. Matoušek: Slavná sněmovno!
Vládní návrh zákona o mimořádných
opatřeních bytové péče (tisk
1585) sleduje tendence zákona o ochraně nájemníků
a přizpůsobuje se zákonu o reorganisaci politické
správy.
V prvém směru nesen je snahou cílevědomého
uvolňování domovního majetku a povlovného
rušení všech omezení, která strohá
nutnost poválečné doby vyvolala a jež
velmi citelně zasahovala do soukromých práv
majitelů domů, aniž přinesla za všech
okolností positivních výsledků pro
nájemníky. V různorodých poměrech
existenčních jevil se též různý
výsledek mimořádných opatření
bytové péče, a to také podle aktivní
neb pasivní účasti obcí neb úřadu
vůči dosavadním ustanovením zákona.
Jsme si tedy plně vědomi, že výsledek
projednávané osnovy zákonné bude v
různých poměrech různý, leč
to nemůže býti přičítáno
na vrub zákona samého, nýbrž na nedostatečné
použití jeho předpisů. S tímto
osudem setkávají se všecky zákony a
obzvláště ony, jimiž usměrněná
materie podléhá tak rychlým změnám
jako otázka bytového trhu. To bylo také jednou
z hlavních příčin, proč po
příkladu Německa zahájena byla u nás
taktika krátkodobých zákonů o stavebním
ruchu, ochraně nájemníků, odkladu
exekučního vyklízení místností
a o mimořádných opatřeních
bytové péče.
Nelze popírati, že právě tato okolnost
zavdala podnět k rozvinutí nebývalého
stavebního ruchu nejen po venkově, nýbrž
i ve větších městech, zvláště
pak v hlavním městě Praze.
Poslanecká sněmovna bude míti příležitost
posouditi účinky našich bytových zákonů
na podzim u příležitosti projednávání
definitivního bytového zákona. Doufám,
že vedle nedostatků oceněny budou i jejich
kladné výsledky.
Projednávaná osnova určuje platnost mimořádných
opatření bytové péče do 31.
prosince 1930, v kteréžto době má býti
provedena též likvidace bytů zabraných
a bytových společných úřadů.
Vzhledem na čilý stavební ruch - který
na př. v Praze jest právě největším
v Evropě - možno očekávati v této
době značné uvolnění na bytovém
trhu a tím i změněnou situaci pro eventuelní
nová opatření bytové péče.
Návrhy podané v soc. politickém výboru
směřovaly k tomu, aby mimořádná
bytová péče prováděna byla
výhradně obcemi. Za důvod se uváděla
povinnost obcí o nuceném uložení exekučně
vyklizených svršků a živější
zájem obcí o umístění nebydlících.
K tomu lze podotknouti, že tato povinnost obcí byla
značně zmírněna novelou zákona
o odkladu exekučního vyklizení místností
a omezena na dobu jednoho roku. Jinak spoluúčast
obcí v otázce mimořádné bytové
péče omezovala se v poslední době
jenom na větší města. V případech,
kdy se souhlasem obcí, t. j. jejich stavebních úřadů
neb komisí, jsou ve větším měřítku
rušeny byty a měněny na živnostenské
provozovny, nejsou obce bez viny na bytové krisi a bylo
by si přáti, aby tyto změny nezvyšovaly
nedostatek obytných místností proti ustanovení
zákona, který je projednáván.
Má-li o příštích změnách
bytových a o určení nájemníka
pro místnosti neobydlené rozhodovati okresní
úřad, tedy instance, v níž laický
živel bude míti určitou pravomoc a kontrolu,
lze se nadíti rozhodování nestranného
a spravedlivého.
Stížnosti, jako by předloha omezovala ochranu
nájemníků přes ustanovení zákona
čís. 44/1928, nezakládají se na správném
výkladu. Osnova projednávaného zákona
nejen rozšiřuje ustanovení o ochraně
nájemníků na byty zajištěné
a nově obsazené, nýbrž chrání
je před výpovědí i v těch obcích,
v nichž by ochrana nájemníků na základě
usnesení obecního zastupitelstva byla zrušena,
a konečně zachovává ochranu nájemníků
i pro byty a místnosti, pro něž byl určen
nájemník, aby působila nepřímo
na majitele domu za cílem pronájmu všech obývání
schopných místností.
K námitkám, které byly vzneseny s hlediska
majitelů domů, dlužno konstatovati, že
osnova nezavádí nová ustanovení, omezující
disposiční práva majitele domu, nýbrž
v zájmu klidného přechodu k normálním
poměrům upouští od některých
nepraktických ustanovení dosavadních a zajišťování
bytů omezuje jen na případy, v nichž
byl byt veřejným zaměstnancem používán
od 19. srpna 1922. Oprávnění okresních
a zemských úřadů ke stanovení
nájemníka pro místnosti neobydlené
a obývání způsobilé nelze vykládati
jako omezení práv majitele domu, poněvadž
tohoto zmocnění může býti použito
jen v případech spekulativních, proti nimž
směřuje celý duch projednávané
osnovy. Vzhledem na ustanovení zákona čís.
44/1928, jimiž každý nový pronájem
jest vyňat z ochrany nájemníků, není
vážných důvodů, aby nebyly pronajaty
všechny k obývání způsobilé
a prázdné místnosti.
Ustanovení §§ 7 a 8 jsou převzata ze zákona
dosavadního a nebyla dosud tíživě pociťována.
Ohlašovací povinnost má sloužiti jen k
účelům evidenčním, nikoliv
za podklad zákroků úředních.
Podle usnesení soc. politického výboru doporučuji
slavné posl. sněmovně, aby vládní
návrh zákona o mimořádných
opatřeních bytové péče (tisk
1585) učinila předmětem povšechné
rozpravy a přijala jej ve znění navrženém.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájíme proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta
řečnická stanovena byla 20 minutami. (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci:
na straně "proti" pp. posl. inž.
Nečas, Jílek, Schweichhart,
Koczor, Horpynka, Biňovec, Můňa,
Vobecká; na straně "pro" p. posl.
Knirsch.
Dávám slovo prvnímu řečníku,
p. posl. inž. Nečasovi.
Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno!
Dnes projednávaný vládní návrh
o mimořádných opatřeních bytové
péče jest jedním z těch neblahých
provisorií, jimiž vláda v posledních
letech uvádí veřejnost do neklidu a stálého
zmatku a nejistoty právě v otázce bytové
a stavební - otázce ze všech snad hospodářských
otázek dneška nejaktuálnější
a nejpalčivější.
Předložený zákon s krátkodobostí
svého působení bude přijat s oprávněností
velmi nepříznivě nejen pracujícími
vrstvami a nájemci, nýbrž též vrstvami
podnikatelů, stavitelů a družstev stavebních.
Krátkodobost dnes projednávaného provisoria
je známkou bezradnosti a nedostatku programovosti v naší
kardinální hospodářské otázce.
Dnešní koalice řídí se v hospodářském
ohledu v mnohém směrnicemi, které jí
udává generální sekretář
Svazu průmyslníků dr Hodač. V národohospodářském
časopise "Národohospodářský
Obzor", Hodačem řízeném byl však
v letošním březnovém čísle
vznesen ostrý protest proti dosavadnímu rozpačitému
řešení otázky stavebního ruchu
a bytové péče a protestováno v něm
dokonce proti tomu, "že obyvatelstvo musí tápati
stále v nejistotách o směrnicích a
zásadách, na nichž budou postaveny nejen zákon
o stavebním ruchu, ale i zákon o ochraně
nájemníků, z nichž hlavně poslední
dotýká se všeho městského obyvatelstva,
ať již nájemníků nebo majitelů
domů......" A dále mluví Hodačův
časopis o právní nejistotě z toho
plynoucí a škodící celému hospodářskému
životu.
Právě v těchto dnech inženýrská
komora Československé republiky také pod
vlivem posledních katastrof stavebních protestovala
proti způsobu, jakým se vydávají nyní
zákony o stavebním ruchu a ochraně nájemníků,
a ukazuje v protestu hlavně na naléhavost novelisace
§u 49 zákona č. 43 z r. 1928, neboť podle
názoru inženýrské komory je krátká
lhůta, daná pro dokončení staveb,
které mají požívati výhod dřívějšího
zákona č. 44/1927, jednou z hlavních příčin
nynějšího nezdravého a překotného
tempa podnikání. Krátkodobá působnost
našich stavebních zákonů má v
zápětí i velké zdražování
stavebních hmot a staveb vůbec a bude míti
také v zápětí dnes již očekávanou
stavební krisi a úpadek stavebních živností
v budoucnosti.
Jest až ku podivu, že přes všechny poslední
události i přes dosavadní zkušenosti,
nabyté s ustavičnými provisorii, přichází
vláda znovu s návrhem krátce terminovaným.
Podáváme proto za účelem alespoň
částečné stabilisace, tak krajně
nutné našemu hospodářskému životu,
příslušné pozměňovací
návrhy.
Dnes projednávaný návrh zákona naráží
však také jinde, a to především
u činitelů samosprávných. V době,
kdy okresy a obce vyvěšují černé
prapory, aby tak demonstrovaly proti důsledkům nešťastného
zákona o finančním hospodářství
územní samosprávy, jímž je ubito
hospodářství obcí a okresů,
v době, kdy okresy i obce zastavují platy zaměstnancům
a kdy koaliční samospráv ní funkcionáři
se pro to vše na některých místech vzdávají
i svých funkcí, přichází vláda
s návrhem, jenž je novým úderem a novým
ponížením pro naši samosprávu.
(Slyšte!) O lidi bez přístřeší
a o vybavení obyvatelstva řádnými
byty má se starati obec. Upírá se jí
však právo hospodařiti uprázdněnými
byty a její působnost se přenáší
na okresní úřady politické, jež
přece nemají přímého zájmu
na hospodaření s byty. Jde tu o opětný
značný přesun kompetence v neprospěch
samosprávných činitelů, jde tu o další
ránu samosprávě, a to dosti citelnou. Podáváme
proto příslušné pozměňovací
návrhy.
Velkou vadou předlohy je také nedostatečnost
sankcí, donucovacích prostředků, zabezpečujících
hlášení a pronajímání
ve starých bytech. S protestem ohražujeme se dále
proti těm ustanovením zákona, která
umožňují spojování bytů
a která tedy budou míti v zápětí
další rušení malých bytů.
Právě malých bytů je nejvíce
třeba - v nedostatku malých bytů tkví
vlastní jádro stálé a palčivé
bytové nouze v celé republice, zvláště
ve velkých městech. V tom směru by se mělo
přicházeti tedy s návrhy docela opačnými,
s návrhy, které by podporovaly rozvoj malých
bytů. Vítanými by byly na př. návrhy,
jež by přinášely progresivní zdražení
obytných místností (progresivní podle
počtu místností), dále návrhy
o zdanění místností neobydlených.
Předložení zákona, jenž však
umožňuje zmenšení právě
malých bytů, považujeme za osudnou chybu vyplývající
z nedostatku zájmu a citu právě pro malé
lidi sociálně nejvíc potřebné.
Dnes je v Praze samotné na 6000 neobsazených vícepokojových
bytů v novostavbách, byty 3-4-5pokojové se
už inserují, o malé jednopokojové byty
s kuchyní je však ustavičně veliká
nouze a bída. Soukromí podnikatelé, až
na malé výjimky, se stavbou domů s malými
byty nezabývají z důvodů pochopitelných
s hledisk soukromokapitalistických za nynějších
poměrů. O malé byty měl by se proto
starati stát, obce a instituce zvláště
sociální. Krise těchto posledních
institucí, jimž nynější vláda
zkonfiskovala jmění pro jiné účely
i jejich celkové postavení za současného
ostrého protisociálního režimu v republice,
je dostatečně známa. Odtamtud prozatím
není možno čekati radikální pomoci.
Stejně i obce a okresy jsou finančně ubity
zákonem o finančním hospodářství
území samosprávy, odtamtud také nelze
čekati valné pomoci. Při tom nutno ještě
ceniti snahu značné části obcí
o bytovou péči - vždyť Praha sama dává
nyní na stavbu bytů více, než dává
stát za vedení nynější koalice
pro celou republiku.
Cifry, které ukazují bytovou péči
státu v posledních letech, jsou zdrcující
obžalobou koalice, zdrcující, srovnáme-li
bytovou péči naší republiky za černo-zeleného
režimu s bytovou péčí okolních
států, a katastrofální přímo,
srovnáváme-li nynější státní
podporu bytové péče s péčí
let minulých. Nechci tu uváděti skvělou
přímo bytovou péči města Vídně
se všemi vzornými stavbami a institucemi, jimž
těžko najdeme rovných v Evropě. Příklad
ten je dostatečně znám a s této tribuny
bylo příkladu soc. demokratické Vídně
již několikrát vzpomenuto. Méně
známy jsou příklady jiných dvou států
- největších na kontingentě evropském
- Ruska a Německa.
Přes rozháranost hospodářského
života a velké svízele finanční
věnuje sovětské Rusko stále větší
sumy na stavbu bytů. R. 1923 a 1924 mělo sovětské
Rusko pro tento účel v rozpočtu sumu přibližně
našich 2 miliard Kč, v rozpočtovém období
1924/25 částku přibližně 5 miliard
Kč, r. 1925/26 částku 8 miliard Kč,
v budgetním roce 1926/27 přibližně 9
miliard Kč, letošního roku pak sumu ještě
vyšší, dosahující téměř
10 miliard Kč.
Ale i Německo jde v posledních letech v otázce
staveb bytů mílovými kroky v před.
Přes to, že byla tam vláda pravicová,
nezapomínala - na rozdíl od našich stran pravice
- že pořádného bytu je nebydlícím
stejně třeba jako chleba, ne-li více. Miliardovými
sumami z veřejných prostředků pomáhalo
se tu stavebnímu ruchu tak, že se postavilo v Německu
r. 1924 115.000 bytů, r. 1925 192.000, r. 1926 219.000,
r. 1927 270.000 bytů. Jde to tedy rapidně vzhůru
a při tom není zapomenuto na vypracování
velkorysého zastavovacího plánu pro celou
říši do daleké budoucnosti, který
fakt umožňuje celému průmyslu a hospodářství
prováděti plánovitě a nerušeně
příslušné práce. Z prostředků
státních a veřejných byla minulého
roku bohatě dotována zajímavá výstava
"Die Wohnung" ve Stuttgartě, která byla
podařeným a velkolepým praktickým
pokusem řešení moderního bytu - a to
především pro střední a malé
vrstvy lidové. Ať sledujeme na místě
samém bytovou péči v Berlíně,
Frankfurtě, Stuttgartě a jinde, všude vidíme
pozoruhodné výsledky dosažené v ohledu
dobře propracované finanční organisace
- to je ovšem základ všeho - ale i v ohledu technickém,
hygienickém i estetickém s použitím
nejmodernějších method.
Když pak srovnáme péči Německa,
Holandska, Ruska, Vídně a jiných států
nás obklopujících s naší státní
podporou stavebního ruchu v posledních letech, docházíme
k výsledkům velmi smutným. Výsledky
ty vyniknou ještě, srovnáme-li nynější
podporu s podporou minulých let. Podle úředních
"Zpráv veřejné služby technické"
byly projednány s ministerstvem veř. prací
v oddělení pro stavební ruch 1. června
1921, t. j. po počátku účinnosti zákonů
o stavebním ruchu až do 31. března 1928 projekty
na postavení 26.466 domů o 56.793 bytech s rozpočteným
staveb ním nákladem 4.484,382.597 Kč (z toho
připadlo na Velkou Prahu 2166 domů s 12.344 byty
a 1.135,936.502 Kč).
Jak však podporuje nynější koalice stavební
ruch ze státních prostředků, ukazuje
údaj "Zpráv veřejné služby
technické" za letošní rok. V prvním
čtvrtletí r. 1928, t. j. v měsících
lednu až březnu 1928 byly projednány v ministerstvu
veřejných prací v odděleních
pro stavební ruch projekty na postavení 4 domů
o 4 bytech s celkovým nákladem 197.600 Kč.
V měsíci prosinci 1927 2 domy o 3 bytech s nákladem
134.000 Kč.