1623. Interpelace:
I. posl. Simma a druhů min. železnic o železničním
neštěstí ve Vratislavicích n./N. dne
31. května 1928,
II. posl. Simma a druhů min. železnic o naléhavém
vybudování nádraží v Jablonci
n./N.,
III. posl. Simma a druhů min. nár. obrany o pokračování
v akci pro náhradu za občanské šaty,
ztracené při mobilisaci těch osob, které
nastoupily vojenskou službu,
IV. posl. inž. Junga a druhů min. financí o
novelování zákona ze dne 15. června
1927 č. 77 Sb. z. a n. o obecních financích,
V. posl. inž. Junga, dr Wollschacka a druhů min. soc.
péče a min. vnitra o prováděcím
nařízení k zákonu č. 39/1928
Sb. z. a n. o ochraně domácího trhu práce,
VI. posl. Simma a druhů min. školství a nár.
osvěty, že jest nutno předložiti návrh
zákona o pěstounkách mateřských
škol,
VII. posl. inž. Junga, Simma a druhů min. železnic
o snížení sazeb pro osobní a časové
lístky cestujících z povolání,
VIII. posl. Simma a druhů min. spravedlnosti o zpronevěrách
notáře Lva Veita v Tanvaldě,
IX. posl. Kršiaka, Sedorjaka, Čulena a soudr. min.
vnútra a zdravotníctva o zpracovanie mäsa zo
zdechlého dobytka a zatušovanie riadneho vyšetrenia
policajnými orgánmi v Košiciach,
X. posl. Simma a druhů min. financí o zařazení
města Trutnova do skupiny B podle §u 12, odst. 7 platového
zákona,
XI. posl. Simma, inž. Junga a druhů min. soc. péče
o zákonné ochraně zástupců
cestujících motorovými vozy proti následkům
automobilových a motorových úrazů,
XII. posl. Krebse, inž. Junga a druhů min. soc. péče,
aby byl konečně podán návrh zákona
o podpoře přestárlých,
XIII. posl. inž. Junga, Simma a druhů min. vnitra
a min. financí o odnětí podpor poskytovaných
okresy hasičským sborům,
XIV. posl. Knejzlíka, Sladkého, Langra a druhů
min. financí o vymáhání paušálních
poplatků ze služebních požitků
starostů a obecních radních na okresu přerovském
okr. finančním ředitelstvím v Uh.
Hradišti,
XV. posl. dr Klapky, Bergmanna, Mikuláše a druhů
vládě o přeřazení města
Říčan do skupiny B činovného
podle §u 12, odst. 7 zákona ze dne 24. června
1926, čís. 103 Sb. z. a n.,
XVI. posl. dr Dérera, Bečko a súdr. min.
vnútra a min. zdravotníctva o zanedbanie úradnej
povinnosti okresného úradu v Lipt. Sv. Mikuláši
v príležitosti osýpkovej epidemie v Lipt. Sv.
Jane,
XVII. posl. dr Dérera, Bečko a súdr. min.
vnútra o protizákonnom postupu okresného
náčelníka pri zabavenie rudých karafiátov
na oslavách 1. mája v Lipt. Sv. Mikuláši,
XVIII. posl. V. Beneše, Jaši a soudr. min. školství
a nár. osvěty o mimokonkursním obsazení
místa řídícího učitele
v Čelákovicích, školní okres
Brandýs n. L., a místa řídícího
učitele v Pátku, školní okres Poděbrady,
XIX. posl. Jaši a soudr. min. vnitra o nesprávném
postupu zemského výboru moravského při
jmenování členů finanční
komise v obci Medlovicích u Kyjova,
XX. posl. dr Schollicha a druhů předsedovi vlády
o odstrkování Němců na brněnské
výstavě soudobé kultury,
XXI. posl. Simma, inž. Junga a druhů min. školství
a nár. osvěty, aby bylo vydáno nařízení
k zákonu ze dne 24. června 1926, čís.
103 Sb. z. a n., o rozsahu v jakém lze započítati
dobu, ztrávenou v určité službě,
pro zvýšení platu při jmenování
profesorem,
XXII. posl. inž. Junga a druhů min. spravedlnosti
o zabavení periodického tiskopisu "Volk und
Gemeinde".
1643. Interpelace:
I. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení
libereckého časopisu "Deutsche Volkswacht",
II. posl. dr Schollicha a druhů min. spravedlnosti o zabavení
časopisu "Deutsche Volkswacht" v Liberci,
III. posl. inž. Junga a druhů min. spravedlnosti o
zabavení periodického tiskopisu "Neue Zeit",
lV. posl. inž. Junga a druhů min. spravedlnosti o
zabavení čísla 85 periodického tiskopisu
"Der Tag" v Ústí n. L.,
V. posl. L. Wenzela, inž. Junga a druhů min. pro obchod,
průmysl a živnosti o škodlivé cenové
politice papírnického kartelu v Československu,
VI. posl. Grünznera, Brodeckého a soudr. vládě
o změně pravoplatného předpisu o instituci
důvěrnických sborů u čsl. státních
drah, kterou nařídilo ministerstvo železnic,
VII. posl. Grünznera, Tauba a soudr. min. vnitra o převzetí
zaměstnanců samosprávných sborů
podle zákona ze dne 14. července 1927, č.
125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy,
VIII. posl. Schäfera a soudr. vládě, aby učitelům
středních škol byla započtena dřívější
služební doba z jiného služebního
poměru,
IX. posl. Kirpalové, Grünznera a soudr. vládě
o těžkém ohrožení obecní
samosprávy a obecních financí ustanovením
§u 1, odst. 4 zákona o organisaci politické
správy,
X. posl. Červinky, Zeminové a druhů min.
financí o zadávání skladů tabáku
a trafik osobám dobře hospodářsky
situovaným a zabezpečeným, na úkor
těžkých válečných invalidů.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy
o 140., 142., 143. a 147. schůzi posl. sněmovny
a Zápisy o 145., 147. až 149. schůzi posl.
sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle paragrafu
73 jedn. řádu.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1645. Návrh posl. Pohla, Dietla, Kirpalové a soudr.
na opatření, jimiž by se zdolala krise v cukrovarnictví.
1654. Návrh posl. dr Klapky, Mikuláše, Zeminové
a druhů o okamžitém zákroku a pomoci
úřadů obcím postiženým
živelní pohromou na okrese říčanském
a černokosteleckém.
1655. Návrh posl. Lance, Tučného, Zeminové,
Sladkého, Mikuláše, Vlčka a druhů
na bezodkladné vydání zákona o zřízení
fondu pro rekultivaci dolováním zpustošených
pozemků v uhelných oblastech.
1657. Návrh posl. Pechmanové, Zeminové a
druhů na změnu práva trestního, soukromého,
procesního, exekučního a práva správního.
1661. Návrh posl. Johanise, dr Wintra a soudr., aby vláda
československá předložila k ratifikaci
úmluvy o nemoc. pojištění, usnesené
na posledním X. zasedání Mezinárodní
konference práce v červnu 1927 v Ženevě.
1671. Návrh posl. Vološina a druhů na udělení
mimořádné státní výpomoci
zemědělcům těchto obcí na Podkarpatské
Rusi: Komarovce, Seredně, Solotvina, Derenovka, Čertyž,
Hluboká, Lazy, Dubrovka a Volkovoje, poškozeným
krupobitím.
1673. Návrh posl. Weissera a druhů na podporu osob
poškozených povodní dne 25., 26. a 27. května
v okrese trutnovském a maršovském.
1683. Návrh posl. Kříže a soudr. na
poskytnutí nouzové podpory postiženým
živelními pohromami v okrese jindřichohradeckém.
Předseda: Přikázal jsem výboru
zásobovacímu:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Vládní nařízení ze dne 28.
června 1928, kterým se mění vládní
nařízení ze dne 10. května 1928, č.
70 Sb. z. a n., o zrušení hospodářských
úřadů v Mor. Ostravě, Bratislavě
a Užhorodě, předložené přípisem
předsedy vlády č. j. 10.383/28 m. r. ze dne
4. července 1928.
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádost.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Žádost sedrie v Komárně ze dne 23. června
1928, č. Nt 110/28-4, předloženou vrch. stát.
zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 2. července
1928, č. 5414/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Šafranko pro přečin podle §u
15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č.
J 591-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projedná vání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1550), jímž se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
vládní vyhláškou ze dne 29. března
1928, č. 47 Sb. z. a n., v prozatímní platnost
uvedená dohoda, sjednaná výměnou not
dne 6. února 1928 v Ottawě, kterou se prodlužuje
platnost prozatímní obchodní dohody mezi
Československou republikou a dominiem Kanadou, sjednané
dne 20. prosince 1926 v Praze (Sb. z. a n. č. 255 z r.
1926 a č. 42 z r. 1928) (tisk 1596).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
dr Hnídek; zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Než udělím slovo pp. zpravodajům, navrhuji
podle usnesení předsednictva, aby se sloučilo
projednávání a rozprava o osnově této,
jakož i o osnově, kteráž jest na pořadu
jako odst. 2:
2. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1567), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
obchodní úmluva, sjednaná mezi republikou
Československou a Kanadou v Ottawě dne 15. března
1928 (tisk 1597).
Důvodem pro sloučení jest, že tyto dvě
osnovy mají za předmět obchodní úmluvy
s týmž státním územím.
Jsou snad nějaké námitky proti mému
návrhu na sloučené projednávání
těchto dvou odstavců? (Nebyly.)
Není jich. Projednávání a rozprava
budou tedy sloučeny.
Zpravodajem výboru zahraničního k 2. odstavci
pořadu jest rovněž p. posl. dr Hnídek,
zpravodajem výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl.
dr Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Naše obchodní styky s Kanadou byly dosud upraveny
jenom prozatímní smlouvou z prosince r. 1926, která
byla uzavřena na 15 měsíců a jejíž
platnost vypršela koncem března letošního
roku. Definitivní obchodní smlouva, která
měla nahraditi tuto prozatímní dohodu s Kanadou,
byla sice uzavřena a bude také předložena
v nejkratší době zákonodárným
sborům, ale nemůže býti ústavně
projednána včas, aby úmluva mohla vstoupiti
v platnost ještě před uplynutím působnosti
prozatímní dohody. Bylo proto nutno, aby nenastal
bezesmluvní stav, prodloužiti i zatímní
obchodní dohodu, což také naše vláda
výměnou not s vládou kanadskou učinila.
Běží tedy o dodatečné schválení
této zatímní smlouvy uzavřené
s Kanadou.
Zatím, jak jsem již řekl, byla uzavřena
definitivní obchodní smlouva s Kanadou a vláda
předkládá tedy zároveň k dodatečnému
schválení zatímní dohodu a vedle toho
ještě definitivní obchodní smlouvu.
Naše obchodní styky s Kanadou jsou dosti čilé
a vzrůstají rok od roku. Činil-li náš
vývoz do Kanady z počátku 27 milionů,
stoupl r. 1926 na 41 mil. a r. 1927 na 44 mil. Vyvážíme
hlavně skleněné zboží, zboží
jablonecké, porcelán, chmel, nábytek z ohýbaného
dřeva, veškeré zboží textilní,
klobouky, krajky a výšivky, umělé květiny,
knoflíky, hračky atd. Kanada pak dováží
k nám hlavně mouku. Ovšem vývoz z Kanady
k nám převažuje daleko vývoz od nás
do Kanady. Tak dovoz z Kanady k nám r. 1927 činil
91 milionů Kč.
Zatímní obchodní smlouva byla uzavřena
na základě výhod středních
tarifů, tedy ne na zásadě nejvyšších
výhod, jako jsou definitivní smlouvy, čímž
ovšem jsme byli ve veliké nevýhodě.
Definitivní smlouva ovšem už jest uzavřena
na obvyklém základě obchodních smluv,
totiž na zásadě nejvyšších
výhod.
Ještě všechny státy evropské nepožívají
této výsady nejvyšších výhod,
jako na př. Německo, Rakousko a Švýcarsko.
Vedle dohody této, podle které nakládá
se se zbožím naším jako se zbožím
zemí, které mají uzavřeny smlouvy
na základě nejvyšších výhod,
má tato smlouva také ustanovení o zákazu
dovozu nebo omezení vývozu. Podle této smlouvy
zavazují se obě dvě země, že
nesáhnou k zákazu nebo omezení dovozu, leda
by to snad bylo nutno pro bezpečnost státu, pro
bezpečnost osob, zvířat nebo rostlin. Tato
definitivní úmluva nabývá účinnosti
patnáctým dnem po výměně ratifikací.
Zahraniční výbor pojednav o obou těchto
smlouvách s Kanadou, jak o zatímní smlouvě,
tak také o definitivní obchodní smlouvě,
navrhuje pro důležitost, kterou má uzavření
této obchodní smlouvy, aby slavná sněmovna
schválila jak zatímní dohodu obchodní,
tak také definitivní obchodní smlouvu mezi
republikou Československou a Kanadou. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor živnostenský,
panu posl. dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Jako zpravodaj výboru živnostenského konstatuji,
že tento výbor o obou obchodních smlouvách
jak o smlouvě provisorní, tak o smlouvě definitivní
jednal a ocenil velikou důležitost obou těch
smluv pro náš zahraniční obchod.
Provisorní smlouva mezi státem naším
a Kanadou byla nutna proto, aby nedošlo k přerušení
dosavadních obchodních styků. Smlouva definitivní
byla nutna proto, abychom určitým způsobem
si upravili naše pravidelné obchodní styky
s tímto státem. Definitivní smlouva spočívá
na obvyklé klausuli nejvyšších výhod.
Živnostenský výbor uváživ tyto
okolnosti, ocenil důležitost obou těchto smluv
pro další rozvoj našeho zahraničního
obchodu a průmyslu a pro celkové naše národní
hospodářství a usnesl se doporučiti
posl. sněmovně obě tyto smlouvy ke schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přikročíme
nyní ke společné rozpravě.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 40 minutami.
Jsou snad proti navržené lhůtě nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich. Navržená řečnická
lhůta jest přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci:
na straně "proti" pp. posl. Krebs,
Dietl, dr Stern a Simm; na straně
"pro"pp. posl. dr J. Macek a Böhm.
Dávám slovo prvému řečníku,
p. posl. Krebsovi.
Posl. Krebs (německy): Slavná sněmovno!
V poslední době musíme nepřetržitě
vznášeti těžké obžaloby na
systém, který se zahnízdil v Československé
republice, na systém, který nejneslýchanějším
způsobem ohrožuje svobodu tisku, který se domnívá,
že censorskou tužkou státního zástupce
může zdolati ideje a hnutí, na systém,
který se v šikanování našeho hnutí
přímo překonává. Jde to tak
daleko, že není již možno jednati ani o
otázkách, jež důvodová zpráva
k zákonu na ochranu republiky dovoluje, že požadavek
samosprávy jest ohrožován tužkou censorovou,
jak tomu bylo právě nedávno při řeči
kolegy posl. Simma.
Ale, velectění, stěžujeme-li s na censuru,
stěžujeme-li si do šikanování našeho
hnutí, musím dnes vznésti stížnosti
pro několik případů přímo
neslýchané surovosti a politické hlouposti
(Souhlas na levici.), politické hlouposti, která
volá do nebes. Naše mládež, aby vychovala
své vedení, koná každoročně
cvičné kursy, které spojuje s tělesnou
výchovou a jež nazývá letním
táborem. Co to jsou ty letní tábory? Tyto
letní tábory jsou kursy, v nichž duše
mladistvých dělníků mají býti
získávány pro národní ideu,
mládež vzdělávána pro poslání
vybudovati novou německou kulturu. Cíle našeho
letního tábora, jak se výslovně praví
přímo v dopise, jímž byl oznámen,
jsou vytýčeny v duchu velkého Angličana
Carlyle těmito slovy: "Vážím si
nuzné, upracované, hrubé ruky, v níž
však přes to vidím nezdolnou, družnou
velebu, neboť ona řídí oběžnice.
Vážím si i drsné, zamazané tváře
s její prostou inteligencí, jest to tvář
muže, který žije tak, jak člověk
žíti musí, ba vážím si tě
tím více pro tvou drsnost a poněvadž
tě musíme jak litovati, tak také milovati,
těžce obtížený bratře práce."
Pod tímto heslem pořádali jsme své
letní tábory. A co jsou, čemu učí,
co mají znamenat? Mám před sebou rozvrh práce
našeho letošního letního tábora
na celý týden: Časně ráno gymnastická
cvičení, cviky nápravné a uklidňovací,
rytmická gymnastika, pěstění těla,
tělesná gymnastika, cvičení soustřeďovací.
Dopoledne přednášky o evangeliu práce,
ranní heslo, zasvěcení mládeže
na téma: "Tělo a duše jako ideály
krásy", slavnostní přijetí do
svazu, přednáška o německé víře,
přednáška o základech národního
hospodářství, o vývoji kapitalismu
až k vládě světových financí,
přednáška o našich řemeslnických
a dělnických svazech, společenstvech, družstvech
a odborových organisacích, hospodářských
a společenských požadavcích, o soc.-politickém
zákonodárství, přehled nejvýznačnějších
epoch dějin a duševních názorů
a předních osob těchto dějin. Tak
vypadá program ve skutečnosti. A kdo přednáší?
Přednáší universitní profesor
dr Otmar Spann, kapacita v oboru nár. hospodářství,
asistent německé vysoké školy technické
v Praze, inž. Haider, přednáší
předák odborové organisace DHV W. Wenzel,
odborní učitelé, profesoři, odboroví
pracovníci, muži prakse i teorie přednášejí
nové mládeži o nových poznatcích
a zásadách. Jest to tedy vážná,
věcná práce v učebních bězích,
jak se konají na lidových vysokých školách,
na vysokých školách rolnických, v kursech
pro funkcionáře, jak je pořádají
různé svazy a odborové organisace. Mladé
dělnictvo, které se zde shromažďuje, přináší
ohromné osobní a finanční oběti,
neboť tito mladí dělníci musí
si sami platiti cestu i zaopatření. Kdežto
jiné kursy a jiné strany žebrají u státu
a dají si vypláceti za své kursy subvence
a také bývají bohatě obdařeny,
na nás jest posíláno četnictvo a hrozí
se nám, že naše kursy budou rozehnány
zbraněmi. (Různé výkřiky.)
Přednosta politické správy v Litoměřicích,
(Výkřiky posl. inž. Junga.) který
jistě ztratil hlavu ze strachu před nějakým
komunistickým pučem, jak mu to v Praze namluvili,
zakazuje nám tábor, a ačkoliv jsme mu žádost
podali 14. června, teprve 30. června večer
před zahájením zasílá nám
zákaz do Opavy, ačkoliv tábor jest uspořádán
v severních Čechách. (Posl. inž.
Jung [německy]: Dne 30. ráno, když jsme odcházeli,
ještě nikdo o zákazu nic nevěděl!)
Ano, a jak nám to zakazuje? Nejen že se nám
neostýchá zakázati tento letní tábor,
tento vysokoškolský kurs pro naši dělnickou
mládež z důvodů ohrožení
pořádku a řádu, jest ještě
tak drzý, že připojuje, že zakročení
pro případnou změnu tohoto nařízení
v Litoměřicích jest nepřípustné.
(Různé výkřiky.) Co si vlastně
ten pán mysli? Nedá si ani tolik práce, aby
vyšetřil, zda plníme zákonité
předpoklady, pošle nám prostě do domu
četníky s nasazenými bodly a tímto
způsobem snaží se naše učebné
běhy potlačiti. (Posl. Knirsch [německy]:
To jsou první vlašťovky správní
reformy!) Ano, to jsou první vlašťovky této
správní reformy, která nám vehnala
krev do hlavy. Koho jsme rušili? Naše Církvice
leží stranou dopravy. Zvolili jsme toto místo,
poněvadž jest tak klidně položeno v překrásné
německé krajině, uprostřed čistě
německého jazykového území
a přece stranou ruchu, abychom mohli pořádati
školu pro mládež. V dřívějších
letech pořádali jsme své letní tábory
v naprostém klidu a pořádku, pan starosta
obce vyslovil nám uznání a dík za
vzorný pořádek a kázeň. Poznamenávám,
že v tomto místě nebydlí ani jeden Čech,
že jest to čistě německá dědina,
takže nelze ani říci, že by některý
Čech mohl býti takovým kursem rušen.
Toto místo jest typickým příkladem,
jak vypadá německé jazykové území,
není tam četnické stanice, železniční
stanice, ani poštovního úřadu, jest
to čistě německé území
a tak také vypadá území, o němž
"Národní Politika" minulého týdne
v celé své hlouposti mohla napsati, že sudetské
německé území neexistuje. (Výkřiky
posl. inž. i Junga.) Nikdo tedy nebyl rušen.
Pokoj porušil teprve neslýchaný postup přednosty
politické správy. Poslal nám četnického
závodčího Fischera ze Sebuzína s ozbrojenou
asistencí, který, než ještě s ním
někdo vlastně mluvil, hned hrozil, že použije
co nejpřísněji zbraně.