Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. dr Keibl. Uděluji mu slovo.
Posl. dr Keibl (německy): Slavná sněmovno!
Pan kol. dr Rosche uznal za dobré použíti
mandátu, který mu byl německou národní
stranou svěřen, k tomu, aby rozdíly v názorech
mezi ním a jeho stranou vzniklé objasnil před
českým parlamentem a v souvislosti s tím
zaútočil různými způsoby na
německou národní stranu.
Z usnesení a ve jménu německé národní
strany dovoluji si prohlásiti, že strana nepovažuje
parlament za vhodné místo, kde by se řešily
otázky vnitřní německé politiky
ke škodolibosti politických a národnostních
protivníků, tím spíše, že
jde o důvěrné jednání a porady.
Strana nepůjde tedy cestou, kterou si zvolil p. dr Rosche.
Důvěřuje, že tím poslouží
více poctivému snažení širokých
německých lidových vrstev po jednotě
a dohodě v německém táboře,
než bezvýslednými úvahami a hnidopišstvím.
(Předsednictví převzal místopředseda
inž. Dostálek.)
Strana odmítá předhůzku, že by
nebyla poctivě podporovala dorozumění mezi
německými stranami, ba, že tomu mnohokráte
překážela, se vším důrazem
a poukazuje naproti tomu na své stálé a dlouholeté
práce v tomto směru, které vedly téměř
k obětování všeho.
Německá národní strana vyhrazuje si
odpověděti p. dr Roschemu na jeho dnešní
vývody vhodnou formou a na příslušném
místě.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen.
Společná rozprava o odst. 1 a 2 pořadu schůze
je skončena.
Dávám slovo k doslovu o obou osnovách nejprve
zpravodaji výboru zahraničního, p. kol. dr
Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Při projednávání smlouvy s Kanadou
mohu konstatovati potěšitelný zjev, že
řečníci z větší částí
probírali věcně tuto smlouvu, při
čemž předneseno bylo také mnoho námětů,
týkajících se našeho hospodářského
života.
Chtěl bych jenom jedno k této věci dodati.
Uzavíráme obchodní smlouvy takové,
jak poměry toho dnes vyžadují. Připouštím,
že nemáme autonomního celního tarifu.
Je to naše chyba a musíme proto v nejbližší
době k autonomnímu celnímu tarifu dojíti;
jinými slovy, musíme konečně již
jednou míti celní otázku vyřešenu.
Že dnes ještě nejsme tak daleko, není
vinou naší, je to vina celkové hospodářské
politiky evropské, ale nejen centrální Evropy,
nýbrž světové.
Dnes nemůžeme dělati jinou hospodářskou
politiku než tu, která je nám diktována
dnešními světovými hospodářskými
poměry. Třeba bych v mnohém a v mnohém
souhlasil s náměty zde přednesenými,
přece jen musím říci, že není
možno, abychom hospodářské otázky,
a specielně otázku celní, řešili
snad nějak přímočaře podle
určitých hospodářských theorií.
To dnes už není možné. Musíme počítati
s danými poměry a podle nich uzavírati potom
obchodní smlouvy. Krátce a dobře, musíme
vésti naši hospodářskou politiku dnes
podle daných poměrů. Nemůžeme
dnes, aniž bychom se vystavili nebezpečí nezaměstnanosti
v průmyslu, a tím nezaměstnanosti dělnictva,
úplně se vzdáti každé ochrany
průmyslové. To není za dnešních
poměrů možné, poněvadž důsledky
by byly dalekosáhlé.
Proto dovoluji si znovu slavné sněmovně navrhovati
jménem výboru zahraničního, aby schválila
obě dvě smlouvy s Kanadou, jak zatímní,
tak také obchodní smlouvu definitivní. (Souhlas.)
Místopředseda Dostálek (zvoní):
Dávám slovo k doslovu o obou osnovách
zpravodaji výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností, p. posl. dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Jako zpravodaj výboru živnostenského dovolím
si dotknouti se toliko těch projevů, které
byly povahy hospodářské.
Především jsem povinen reagovati na vývody
p. kol. dr Macka, který, jestli se nemýlím,
pronesl dnes v poslanecké sněmovně svoji
první řeč. Nerozpakuji se konstatovati, že
se p. dr Macek osvědčil jako dobrý
znatel obchodní naší politiky. Pronesl některé
úsudky, které bych mohl schváliti a akceptovati,
ale nemohu souhlasiti se všemi závěry, které
učinil.
Bez rozdílu souhlasím s tím, co také
akceptoval pan zpravodaj předcházející,
kol dr Hnídek, že velikou závadou dnešní
naší obchodní politiky je okolnost, že
nemáme vlastního celního tarifu. Laborujeme
stále ještě na starém tarifu celním,
přeneseném z Rakousko-Uherska, který doznal
již několik různých změn nesoustavných,
nesouvislých. Tento celní tarif není ovšem
vhodným podkladem pro sjednávání našich
obchodních smluv, pro sledování naší
obchodní politiky.
Naproti tomu bych nemohl souhlasiti s vývody kol. dr Macka
stran výsledků naší obchodní
politiky. Kol. dr Macek prohlásil, kdyby v letošním
jubilejním roce různé resorty prováděly
přehled své činnosti, že snad by nejsmutněji
pochodila naše obchodní politika. Toto tvrzení
není úplně přiléhavé,
naopak tvrdím, že naše obchodní politika,
která pracovala za posledních deset roků
s velikými obtížemi, způsobenými
jí nejen ve vnitrozemí, nýbrž i v zahraničí,
dodělala se velikých úspěchů.
Konstatuji zde, že náš stát má
obchodní smlouvy se všemi státy evropskými,
ba i s mnohými zámořskými. To je efekt,
jakého nemá žádný jiný
stát v Evropě, ani státy nástupnické,
ani staré státy. To tu bylo konstatováno
v březnu i vládou. To se musí oceniti, poněvadž
tímto způsobem, navázáním smluvních
poměrů, uvolnili jsme zahraniční obchod,
posílili obchodní bilanci i celé národní
hospodářství.
Není úplně správné, že
naše obchodní politika stále ještě
vleče za sebou ten obtížný poválečný
systém povolovacího řízení,
který ztěžuje zahraniční obchod.
Konstatuji kol. Mackovi, že naše obchodní
politika odstranila povolovací řízení
vesměs ve všech oborech až na malé výjimky.
My jsme šli ještě dále. Československo
podepsalo v březnu i mezinárodní konvenci
o odstranění povolovacího řízení
a nyní při druhé konvenci, která byla
3. července v Ženevě, kde se jednalo o výhradách,
jsme si vyhradili jen 6 drobných výhod v dovozu
a 2 výhrady ve vývozu, což do počtu
nedělá mnoho proti ostatním státům.
Konstatuji, že nejen autonomně doma, nýbrž
i mezinárodně, podepsáním mezinárodní
konvence, která se připravuje a je takořka
hotova, jsme přistoupili k odstranění povolovacího
řízení.
Pan dr Macek se také dotkl preferenčních
cel v souvislosti s otázkou nejvyšších
výhod, které tvoří princip našich
obchodních smluv. Konstatuji, že nemůžeme
zaváděti preferenční cla proti některým
státům, třeba sousedním, přátelským,
poněvadž bychom porušili celý dosavadní
systém našich obchodních smluv. Ve všech
obchodních smlouvách, kterých je několik
desítek, jsme se zavázali ke klausuli nejvyšších
výhod, to znamená, že každou celní
slevu, kterou poskytujeme Jugoslavii nebo Polsku, musíme
dáti také ostatním státům.
Když jsme tak daleko zašli s klausulí nejvyšších
výhod, která jest velmi rozumná, nemůžeme
teď přejíti jen tak lehce k systému
preferenčních cel pro některé sousední
státy. Tato otázka by se musila řešiti
pod tlakem mezinárodním, ale my jsme ji neřešili,
i když jsme mohli. Po mírových smlouvách
jsme měli právo zříditi preferenční
systém se státy nástupnickými, ale
my jsme ho nepoužili. Kde je vina? Tehdy i kolegové
z oposice seděli také ve vládě a v
tehdejší koalici. Je velmi obtížné
dnes v tak pokročilém stadiu naší obchodní
politiky hovořiti o preferenčních clech i
pro státy spřátelené. Soudím,
že tento systém sledovati nemůžeme.
Pan kol. dr Macek přešel pak k posouzení
naší celní politiky, toho úzkého
rámce obchodní politiky vůbec. Konstatoval
jistě velmi správně, že jsme začali
se silnou ochranářskou politikou ve prospěch
průmyslu, nikoli zemědělství, které
bylo zpočátku v prvních letech republiky
úplně bezcelné. Pan dr Macek konstatoval,
že tu byly koeficienty 20, 25 až 30, které vysoko
přesahují index valutový. To bylo ovšem
v době silné deflace. Konstatuji velmi loyálně,
že se tyto velké průmyslové koeficienty
odstraňují, specielně u obchodních
smluv a že celní niveau postupně klesá.
Nebylo by však správné, co tvrdil kol. dr Macek,
že snad jsme vydali z kruhů zemědělských
heslo: parita cel zemědělských s průmyslovými.
Měli jsme tehda na mysli, když tyto otázky
před 2 roky se řešily, paritu spravedlivé,
přiměřené celní ochrany. A
podle toho, jak dopadlo vyřešení zemědělských
cel, můžeme dnes konstatovati, že tam, t. j.
u zemědělství, se obnovovala cla s indexem
4 až 6, maximálně 7, takže jsme nepřekročili
skoro nikde index valutový, kdežto u průmyslových
cel a. položek jsou příslušné
koeficienty a položky daleko vyšší.
Tedy parita cel zemědělských se cly průmyslovými
nebyla provedena na žádný způsob, nikterak.
Zemědělská cla se pohybují na hladině,
která je nižší než u sousedních
států. Panu kol. dr Mackovi je jistě
dobře známo, že hladina zemědělských
cel u nás je daleko nižší než v průmyslovém
Německu, které rovněž provozuje politiku
exportní atd. a které nikterak není zatíženo
zemědělskými cly.
Dnes po 2 letech můžeme si konstatovati, že zemědělská
cla, to mírné vyřešení, jaké
se provedlo před 2 roky, splnila plně své
poslání. Tímto řešením
jsme odvrátili jednak zemědělskou krisi,
posílili domácí trh, ale také odvrátili
tehda už citelnou krisi průmyslovou. My jsme se propracovali
právě vlivem dobré obchodní a celní
politiky k tomu, že jsme si vytvořili hospodářskou
konjunkturu, která je dobrá a která v přítomné
době je nejlepší, jakou jsme kdy měli
od převratu. (Výkřiky čsl. soc.
demokratických poslanců.) Vidíme, že
výroba stoupá a že se projevuje příznivá
konjunktura ve všech ohledech, ve všech směrech.
Pan kol. dr Macek také vzpomenul i otázky
poměru mezd, cen atd. Pánové, přinesu
vám vlastní váš časopis "Právo
lidu", které před měsícem napsalo,
že konjunktura je výborná, znamenitá,
tedy, myslím, že není třeba co zatajovati.
(Výkřiky posl. Johanise.)
Jestliže tedy p. kol. Macek vzpomínal relace
cen a mezd atd., připomínám k tomu jedno:
Nezaměstnanost klesá! Máme nejnižší
počet nezaměstnaných, jaký jsme kdy
měli od převratu. Vykazuje se dnes jen 25.000 nezaměstnaných,
tedy počet jistě minimální. A další
příznivý zjev je ten, že stoupají
mzdy. Je to příznačný zjev, že
mzdy stoupají. Před měsícem se na
př. provedlo zvýšení... (Výkřiky
posl. Johanise.) Pane kol. Johanise, já konstatuji
prostě fakta i od vás publikovaná. Před
měsícem se zvýšily bez jakýchkoliv
stávek a poruch mzdy kovodělníkům
až o 8%, v březnu a dubnu se zvýšily mzdy
horníkům atd., vždyť si to netajme, to
všechno jsou příznaky dobré hospodářské
situace, která je zásluhou právě nynější
koalice. (Výkřiky posl. Johanise.) V posledních
desetiletích, jak jsem již řekl, musila naše
obchodní politika překonati určité
obtíže, které vyvěraly z různých
příčin mezinárodních, z poměrů
zahraničních atd.; ale dodělala se přes
to úspěchů dosti příznivých,
úspěchů, které značně
posílily naše národní hospodářství
a umožnily rozvoj našeho zahraničního
obchodu.
Dále velmi podrobným a zajímavým způsobem
pojednal kol. Böhm o otázkách zvýšené
ochrany celní pro dobytkářství. Já
ovšem jako referent živnostenského výboru
nemohu k tomu zaujmouti stanovisko, jen konstatuji, že podobné
názory jsou ventilovány na různých
stranách koaličních i oposičních
a všude ta myšlenka zasluhuje pozornosti, poněvadž
jde o otázku zájmu širokých vrstev malých
i středních zemědělců i také
dělníků, jde o otázku zajištění
soběstačnosti i ve výživě masa
atd. pro konsumentstvo, zkrátka konstatuji, že je
to otázka, zasluhující naší plné
pozornosti.
Je tu též jeden stinný bod, kterého
si musíme všimnouti i zde ve sněmovně,
totiž že stoupání dovozu, zejména
vepřového dobytka, tuků atd. projevuje se
nám silně pasivní položkou jedné
miliardy, která stoupá pomalu na 1 1/2
miliardy. Tato položka silně ohrožuje do budoucnosti
naší obchodní bilanci. Proto je velmi rozumné,
když se tato otázka činí předmětem
našich úvah.
Uzavírám své vývody tím, že
jako referent výboru živnostenského setrvávám
na návrhu, který jsme učinil, aby slavná
sněmovna dala svůj souhlas k oběma smlouvám
jak provisorní, tak definitivní mezi naším
státem a Kanadou. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přistoupíme k oddělenému hlasování
o každé ze společně projednávaných
schvalovacích usneseních a budeme hlasovati nejprve
o schvalovacím usnesení, které jest uvedeno
na pořadu jako odst. 1, to jest tisk 1596, prozatímní
obchodní dohoda s Kanadou z r. 1926.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém podle zprávy výborové.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Nyní vykonáme hlasování o 2. odst.
pořadu, jímž jest tisk 1597, obchodní
úmluva s Kanadou z r. 1928. Schvalovací usnesení
má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou
podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém podle zprávy výborové.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Plzni v trest. věci posl. Landové-Štychové
a Dědiče (tisk 1394).
Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Košek: Okresní soud v Plzni
žádá za souhlas s trest. stíháním
posl. Landové-Štychové a Dědiče
pro přestupek §u 13 zákona ze dne 15. listopadu
1867, č. 135 ř. z. Zpráva byla vydána
tiskem.
Imunitní výbor usnesl se doporučiti posl.
sněmovně, aby posl. Landová-Štychová
a Dědič pro zmíněný
přestupek k trest. stíhání vydáni
nebyli.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Landové-Štychové a Dědiče.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Posl. sněmovna usnesla se nesvoliti
k trest. stíhání posl. Landové-Štychové
a Dědiče.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
v trest. věci posl. Sedorjaka (tisk 1395).
Zpravodajem jest p. posl. Tůma. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno!
Posl. Sedorjak na veřejné schůzi komunistické
strany v Bodružalu dne 11. září 1926
pronesl ve své řeči výroky, v nichž
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
shledalo podezření z přečinu podle
§u 14, čís. 5 a přestupku podle §u
18, čís. 1 zákona na ochranu republiky.
Imunitní výbor jednal o žádosti hlav.
stát. zastupitelství v Košicích za vydání
posl. Sedorjaka k trest. stíhání a
nabyl přesvědčení, že výroky
pronesené jsou nevhodnou a nemístnou kritikou. Jsou
však frázemi, kterých komunističtí
poslanci k objasnění programu a cílů
své strany často užívají, a je
nemožno poslance do té míry omezovati, aby
politické cíle své strany svým voličům
nemohl přednášeti.
Navrhuje tudíž imunitní výbor posl.
sněmovně, aby posl. Sedorjak k trest. stíhání
pro uvedené trest. činy vydán nebyl.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Sedorjaka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Posl. sněmovna usnesla se nesvoliti
k trest. stíhání posl. Sedorjaka.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. Majora (tisk 1396).
Zpravodajem jest p. posl. Tůma. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno!
Posl. Major na veřejné schůzi v Parkáně
dne 13. prosince 1925 prý pronesl výroky, jimiž
se stal podezřelým z přečinu podle
§u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky.
Imunitní výbor jednal o žádosti hlav.
stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání
posl. Majora k trest. stíhání a došel
k přesvědčení, že výrok
onen byl kritikou politických poměrů oposičního
poslance a že mez poslanecké imunity tímto
překročena nebyla.
Navrhuje tudíž imunitní výbor posl.
sněmovně, aby posl. Major k trest. stíhání
pro uvedený trest. čin vydán nebyl.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Majora.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Posl. sněmovna usnesla se nesvoliti
k trestnímu stíhání posl. Majora.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Mor. Ostrave v trestnej veci posl. Jos. Petera
(tisk 1504).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Dňa 29. júla 1927 rečnil vo Fryštáte
posl. Jos. Peter. Vo svojej reči zaoberal sa s povstaním
robotníctva vo Viedni. Tu použil výrazov ohľadom
revolúcie, za ktoré ho kraj. súd žiada
vydať k trest. stíhaniu, ako aj za tie výrazy,
ktorými rečník intervenujúceho úradníka
upozorňujúceho rečníka aby sa miernil
- tento nekvalifikovanými výrazy hrubo urazil.
Imunitný výbor zaoberajúc sa so záležitosťou
usniesol sa na nasledujúcom: Pre výrazy a state
ohľadom viedenskej revolúcie protiviace sa §u
16, č. 1 zákona na ochranu republiky navrhuje posl.
Jos. Petera k trest. stíhaniu nevydať - navrhuje
ho však k trest. stíhaniu vydať pre priestupky
spáchané použitými hrubými výrazy
proti intervenujúcemu úradníkovi a proti
polícii vôbec podľa §§ 312, 491, 496
tr. zák. a čl. V zákona zo dňa 17.
decembra 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Jos. Petera pro přečin podle §u
16, č. 1 zákona na ochranu republiky a aby svolila
k trest. stíhání téhož p. poslance
pro přestupky podle §§ 312, 491, 496 tr. z. a
čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č.
8 ř. z. z r. 1863.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Poslanecká sněmovna rozhodla
podle návrhu zpravodajova.
Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Hakena (tisk
1505).
Zpravodajem jest p. posl. Tůma. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno!
Stát. zastupitelství v Praze učinilo dne
9. června 1927 návrh, aby bylo zakročeno
o vydání posl. Hakena k trest. stíhání
pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky spáchaný obsahem řeči,
pronesené dne 24. dubna 1927 na veř. schůzi
lidu, svolané do velkého sálu na Slovanském
ostrově.
Z obsahu pronesené řeči jest zřejmo,
že posl. Haken užil nevhodné a nemístné
kritiky a nevhodného způsobu vyjadřování
se na schůzích, čímž objasniti
chtěl program a cíle své strany.
Imunitní výbor je té zásady, že
nelze poslance do té míry omezovati, aby politické
cíle a snahy, vyplývající z programu
jeho strany, nemohl svým voličům přednášeti.
Navrhuje tudíž posl. sněmovně, aby posl.
Hakena pro uvedený trestný čin k trest.
stíhání nevydala.