Zpravodaj posl. Molík: Slavná sněmovno!
Na výtky kol. posl. inž. Nečase, že
jsem nedostál slovu, abych doplnil zprávu výboru,
která se týkala projednávané osnovy,
podotýkám, že jsem tak učinil v plenu
sněmovny, jelikož nebylo dříve možno
tuto podrobnou zprávu do tisku dostat.
K námitkám, že projednávaná osnova
slouží zájmům jedince, totiž firmě
Baťa, a ne zájmům celku a že k vládnímu
návrhu není připojena změněná
smlouva, čili že má býti uděleno
zmocnění ke změnám, jež parlamentu
nejsou známy, dovoluji si podotknouti:
Vstup firmy Baťa do společnosti poskytl pouze první
příležitost k seznání nedostatků
zákona, jímž založena byla Oderská
společnost a kterým prohlášena byla
celá smlouva zakladatelská součástí
zákona, ač obsahuje i ustanovení taková,
jež nebyla myšlena jako trvalá po celou dobu
trvání společnosti, nýbrž jež
nutně vyžadují možnosti změny,
aby společnosti bylo možno přizpůsobiti
se eventuelním změnám poměrů
ve společnosti.
Účelem zákona není provedení
pouze oněch změn, jež jsou důsledkem
vstupu firmy Baťa do společnosti, nýbrž
účelem tím je zmocnění vlády
ke sjednání všech změn, jichž si
budoucí vývoj poměrů v zájmu
společnosti vyžádá, při čemž
však obsahuje vládní návrh velmi úzké
vymezení rozsahu změn, k nimž vláda
má býti zmocněna. Účelem zákona
tudíž není prospěch firmy Baťa,
nýbrž prospěch společnosti, jíž
má býti zajištěn správný
chod a prosperita i v případě změněných
poměrů, tedy prospěch podniku, na němž
československý stát má nemalý
zájem vzhledem k důležitému poslání
společnosti na poli národohospodářském.
(Výkřiky posl. inž. Nečase.)
K námitce, že k vládnímu návrhu
není připojena změněná smlouva,
čili že má býti uděleno zmocnění
k změnám, jež parlamentu nejsou známy,
podotýkám, že změněné
znění smlouvy nelze k zákonu připojiti,
ježto nejde o zmocnění k určitým
konkrétním změnám následkem
již nastalých změn poměrů ve
společnosti, nýbrž jde o to, aby vláda
měla možnost sjednati se soukromými účastníky
kdykoliv v budoucnosti změny, jichž si budoucí
vývoj poměrů vyžádá. Ježto
nelze tento vývoj předem předvídati,
není možno vymeziti positivně předem
obsah změn jednotlivých ustanovení smlouvy,
jež se snad stanou nutnými, nýbrž pouze
negativně omeziti rozsah změn, k jichž sjednání
se vláda zmocňuje. Toto omezení se stalo
jednak tím, že změny mohou se týkati
pouze dvou článků smlouvy, jednak tím,
že jsou výslovně uvedena ustanovení
těchto dvou článků, která nesmějí
býti změněna. Způsob vymezení
zmocnění vlády je takový, že
naprosto vylučuje jak ohrožení zájmů
státních, tak ohrožení československého
rázu společnosti.
Nejde o zmocnění vlády k provedení
změn zákona, nýbrž pouze k provedení
změn smlouvy, jež, byť tvořila součást
zákona, zůstala přece smlouvou, a to smlouvou
obsahující ustanovení rázu dispositivního
a připouštějící tudíž
sjednání změn a dohodu smluvních stran.
Doporučuji znovu osnovu zákona tak, jak byla přijata
výborem, ke schválení. (Souhlas.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji
- za výbor pro průmysl, obchod a živnosti -
jímž je p. posl. dr Zadina.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Na vývody předešlých pánů
řečníků, jmenovitě kol. inž.
Nečase, dovoluji si uvésti toto. Bylo by
přehlížením fakt, kdyby tento zákon
byl nazýván zákonem Baťovým.
Naprosto ne. Zákon sám má jediný účel,
aby skutečně přizpůsobil dané
události tak, aby správa společnosti Oderské
mohla uzpůsobiti své vnitřní poměry,
zejména ve správě, jak to vyžaduje hospodářská
a výrobní situace této společnosti.
(Výkřiky posl. inž. Nečase.) Tedy
v zájmu rozvoje této společnosti a v zájmu
uspokojení jejích potřeb zákon tento
se zde předkládá. (Výkřiky
posl. inž. Nečase.) Konstatuji, že v této
společnosti nadále bude míti stát
silnou majoritu. Především stát zde
vlastní kmenové akcie, jichž je 60% veškerého
kapitálu. (Posl. inž. Nečas: Co správní
rada?) K tomu přijdu, pane kolego.
Stát přinesl této společnosti určité
své zařízení, které bylo odhadnuto
na 12 mil. Kč. Stát dostal na hotovosti 2 mil. Kč
do kasy a 10 mil. Kč tam zůstalo. Nyní má
stát 60% akcií a sice ve formě akcií
kmenových. Akcií prioritních jest 40%. Pokud
se těchto akcií týče, bylo míněno
už od počátku převésti je do
rukou soukromých podnikatelů. (Výkřiky
čsl. soc. dem. poslanců.) To je forma, která
se prováděla všude jinde. Byli jste ve vládě,
pánové, a řešili jste tutéž
úpravu u společnosti Dunajské a Labské.
Totéž se dělá dnes u společnosti
Oderské. Je tu zajištění majority kapitálu
státu, totiž 60% kmenových akcií. Stát
má v ruce valnou hromadu, kterou může kdykoliv
svolati, může si vynutiti svou vůlí
celý směr hospodaření v této
společnosti. Co se zde pouze mění, pánové,
to je uspořádání prioritních
akcií. Dosud měly Vítkovické závody
17%, Báňská a hutní společnost
11% a stát 12% těchto akcií. Nyní
dochází ke změně - Báňská
a hutní společnost dostává 14%, čili
o 3% více, Vítkovické závody měly
17% a dostávají nyní jen 11 1/2%,
čili o 5 1/2% méně.
Z toho dostává Báňská společnost
3% a Baťa 7 1/2%,
to znamená, že 2 1/2%
dostává od Vítkovických závodů
a 5% od státu. Kdyby Baťa koupil opcí další
asi 4 1/2%, zůstává
státní správě 2 1/2%.
Nerozpakuji se konstatovati, že tato 2.5% prioritních
akcií jsou k disposici tomu, kdo by se přihlásil.
Nikdy nebyl úmysl prioritní akcie držeti, nýbrž
dáti je do rukou soukromých podnikatelů.
Podobná úprava akcií je také ve společnosti
Dunajské a Labské. Správní rada těchto
společností je tak složena, že stát
má 5 členů a kapitál soukromý
10 členů, poměr 1:2, resp. 1/3: 2/3.
Ve výkonném výboru má stát
2 členy a kapitál soukromý 2 členy
a předsedu, tedy 2:3. Podobná úprava se projektuje
také zde. To je již usuelní. (Výkřiky
posl. inž. Nečase.) Pane kol. Nečasi,
vy to dobře víte, že při smíšených
formách společností tohoto druhu je to usuelní.
(Výkřiky posl. Remeše.)
Je bezesporné, že takové podniky stát
sám nemůže spravovati. Není tu nikdo
z nás, to doznali také vaši pánové
ve výboru, kdo by chtěl tvrditi, že stát
sám má udržeti 100% kapitálu ve svých
rukou, poněvadž státní podnik nemá
zajištěnu prosperitu. Proto je intencí nás
všech, aby se tvořily útvary smíšené,
ve kterých stát podrží většinu
kapitálu, ale správu vlastní ponechá
soukromým podnikatelům. Stát ovšem jako
vrchnostenský činitel vždycky si vynutí
svá práva. To není nic nového. (Výkřiky
čsl. soc. demokratických poslanců.) Pánové,
vy jste všichni dříve dali souhlas k těmto
úpravám.
Také zde padl úsudek proč prý stát
neohlásil tyto změny přímo parlamentu.
Tyto změny nejsou ještě hotovy, nikdo jich
ještě nepřipravoval a týkají
se toliko dvou paragrafů. Smlouva základní
je známa, poněvadž je součástí
zákona, má 22 články a toliko u dvou
článků, 4 a 8, je určité zmocnění
ke změnám. V §u 2 osnovy však jsou výhrady,
co se státi nesmí. Nesmí se státi
nic, co by ohrožovalo zájem státu a to nám
úplně stačí.
Je další ustanovení v odst. 3, že každá
změna, která se provede, musí býti
publikována ve Sbírce zákonů a nařízení.
To je opatření velmi účelné,
aby si veřejnost mohla kontrolovati opatření,
která se stala. Nebude tu nic tajného, všechny
změny, které se provedou, budou veřejně
publikovány a kritisovány. Uzná-li to zákonodárný
sbor za nutné, může provésti vhodnou
úpravu. To uvádím proto, aby se nemyslilo,
že na základě zmocňovacího zákona
může vláda provésti něco důvěrného
nebo tajného. Nic takového! Každá sebe
menší změna musí býti ohlášena
ve Sbírce zákonů a nařízení
a podléhá veřejné kontrole a kontrole
zákonodárných sboru. (Posl. inž.
Nečas: Dodatečně!) Máme vždy
možnosti zasáhnouti a provésti změnu,
nehledě k tomu, že je zde také ingerence vlády
atd.
Bylo zde také hovořeno o tom, proč prý
stát dává právě prioritní
akcie Baťovi a ostatním soukromým podnikatelům.
To je usuelní ve všech společnostech. Stát
si podrží akcie kmenové, které tvoří
zástavu státu, a prioritní akcie se dávají
do rukou soukromých. To není nic zvláštního,
nad tím se nemusel kol. Nečas pozastavovat.
Co se týče většiny ve správě
je pravda, že dosud, když stát držel 60%
akcií kmenových a 12% prioritních, tedy 72%
- tak si také udržel majoritu ve správní
radě a to majoritu 5: 4. Nyní, když se však
vzdává akcií prioritních a podržuje
si jen 2%, tak musí ustoupiti soukromému kapitálu
ve správní radě a bude tu pak poměr
3: 6. Ale tím není zájem státní
tangován, poněvadž stát má na
valné hromadě většinu, a může
kterýkoliv den vynutiti si svolání valné
hromady a prosaditi na valné hromadě každou
úpravu, každý zásah. (Hlasy: A co
tedy znamená správní rada, ta nic neznamená?)
Určitě nic neznamená v ohledu organisačním,
ta provádí vůli valné hromady. Pánové,
budiž mi rozuměno, v otázkách vnitřních
je tu správní rada, ale v otázkách
organisačních je tu vrchní instance, valná
hromada, která určuje směr společnosti.
Valná hromada diriguje celou politiku takové společnosti
a celé hospodaření.
Pan inž. Nečas také kladl otázku,
za jakých podmínek prý získal p. Baťa
ty akcie, atd. Ta věc je přece známa. Akcie
zaplatil Baťa za nominální obnos, ostatní
podmínky jsou v té základní smlouvě,
která je součástí zákona a
která je všeobecně známa. V té
smlouvě jsou ustanovení ... (Hlas: Ty změny
nevidíme!) Žádných změn není,
tomu se stále nerozumí. Smlouva sama, která
má 22 článků, zůstala dále
v platnosti, na té se nic nemění, ta tvoří
součást zákona. (Posl. inž. Nečas:
Mění se ve smlouvě 4. a 8. článek!)
To se týká jen vnitřních záležitostí
ve správě a ničeho jiného. Ohledně
úrokování, rozdělení čistého
zisku, jaké právo mají prioritní akcie
je v čl. 3.
Tedy opakuji: podmínky, za jakých Baťa získal
své akcie, byly ty, že zaplatil nominale těchto
akcií a splnil ostatní podmínky, jak jsou
určeny stávající platnou smlouvou,
která tvoří součást zákona,
takže žádných zvláštních
výhod neobdržel.
Ještě jednou opakuji: celý zákon má
povahu zákona zmocňovacího, který
dává vládě určitou moc, že
může ve vnitřních správních
otázkách provésti určité modality,
které musí potom vyhlásiti ve Sbírce
zákonů a nařízení, tedy nemůže
to býti nic důvěrného, ani tajemného
atd., o čem zde bylo hovořeno. Jinak smlouva sama
zůstává v platnosti dále.
A k závěru pak konstatuji, že se zde neprovádí
nic jiného, než co vlastně již existuje
i za vašeho souhlasu ve společnosti Labské
a Dunajské, takže ta Oderská smlouva se tomu
jen přizpůsobuje, nic více. (Výkřiky
čsl. soc. demokratických poslanců.)
Na základě těchto argumentů, které
jsem zde stručně snesl, opakuji, že pokládám
celou vládní osnovu tohoto zákona za velmi
účelnou a rozumnou, a trvám a opakuji svůj
návrh, aby slavná sněmovna této osnově
zákona dala svůj souhlas. (Souhlas.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dávám slovo k doslovu třetímu zpravodaji
- za výbor rozpočtový - jímž
je p. posl. Rýpar.
Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno!
Po vývodech obou zpravodajů, jak výboru pro
dopravu, tak i výboru pro obchod, průmysl a živnosti
zdůrazňuji zde, že při jednání
rozpočtového výboru nikdo z pánů
členů rozpočtového výboru tyto
námitky, které byly pronášeny zde v
plenu, nezdůraznil, nikdo nic nenamítal, pouze jeden
z pánů dotkl se fy Baťa, ale nikoliv jakožto
spoluúčastníka v Oderské společnosti,
nýbrž jako obchodníka a velkotovárníka.
A i ten poněkud utichl, když jsem docela otevřeně
poznamenal se stanoviska finančního, že bylo
vše publikováno veřejně v novinách,
takže mohl každý docela volně účastniti
se upisování oněch prioritních akcií
Oderské společnosti. Nikdo se tehdy k upisování
nepřihlásil, pouze fa Baťa, ale každý
má ještě možnost 2 1/2%
těchto prioritních akcií Oderské společnosti
získati. Poněvadž však společnost
tato nevynáší tolik, co společnosti
jiné, nikdo se ovšem do ní nechce hlásit,
a stát zde myslím nebude ničím poškozen,
nýbrž bude to v ohledu finančním ještě
ku prospěchu státu. Když zajištěn
jest dozor státní a všechna práva státu,
jistě finančně stát v ničem
poškozen nebude.
Myslím tedy, že zde s rozpočtového stanoviska
není žádného důvodu proti přijetí
usnesení senátu, tak jak všechny tři
výbory toto usnesení přijaly, a dovoluji
si doporučovati slavné sněmovně, aby
usnesení senátu přijala. (Souhlas.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Přistoupíme ke hlasování.
Osnova zákona má 3 články, nadpis
a úvodní formuli.
Ježto byly podány pozměňovací
návrhy, míním dát hlasovati takto:
Nejprve o celém čl. 1 v úpravě návrhu
posl. Schweichharta a soudr.; nebude-li přijat,
hlasovali bychom o čl. 1 ve znění zprávy
výborové. Potom o dodatku pana posl. Bergmanna
a druhů k tomuto článku.
O celém čl. 2 bychom hlasovali nejprve podle úpravy
návrhu pana posl. Schweichharta a soudr.; nebude-li
přijata, podle úpravy návrhu posl. Bergmanna,
a druhů.
Nebude-li ani tato úprava čl. 2 přijata,
hlasovali bychom najednou o čl. 2 a 3, nadpise zákona
a úvodní jeho formuli podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati podle právě
sděleného způsobu.
Přistoupíme tudíž ke hlasování.
Kdo souhlasí se čl. 1 v úpravě návrhu
posl. Schweichharta a soudr., nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Úprava jest zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí se čl. 1 v úpravě
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Čl. 1 jest přijat
podle zprávy výborové.
Kdo nyní souhlasí s dodatkem k prvnímu článku,
který navrhují pp. posl. Bergmann a druzi,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s čl. 2 podle úpravy návrhu
posl. Schweichharta a soudr., nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. 2 v úpravě návrhu
posl. Bergmanna a druhů, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Také tato úprava je zamítnuta.
Kdo konečně souhlasí s čl. 2 a 3,
jakož i s nadpisem a úvodní formulí
zákona ve znění zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém
podle zprávy výborové, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení dám na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se schvaluje vládní vyhláškou
ze dne 29. března 1928, č. 47 Sb. z. a n., v prozatímní
platnost uvedená dohoda, sjednaná výměnou
not dne 6. února 1928 v Ottawě, kterou se prodlužuje
platnost prozatímní dohody sjednané mezi
Československou republikou a dominiem Kanadou dne 20. prosince
1926 v Praze (Sb. z. a n. č. 255 z r. 1926 a č.
42 z r. 1928) (tisk 1596).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
dr Hnídek, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Nikoli.
Zpravodaj posl dr Zadina: Není změn.
Místopředseda Horák (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se schvaluje obchodní úmluva mezi
republikou Československou a Kanadou, sjednaná v
Ottawě dne 15. března 1928 (tisk 1597).
Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl.
dr Hnídek, výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Táži se pánů zpravodajů, mají-li
nějaké textové změny?
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Změn není.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Rovněž nemám
změn.
Místopředseda Horák (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen je 5. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
sedrie v Bratislave v trestnej veci posl. dr Štefánka
(tisk 812).
Zpravodajem jest p. posl. dr Halla. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Halla: Slávna snemovňa!
Istá súkromná osoba žaluje posl. Štefánka
pre prečin pomluvy, ktorej sa mal dopustiť novinárskym
článkom. Poneváč ide o zdánlivé
ublíženie cti osoby privátnej, ustálil
sa výbor na názore, že vec má byť
rozhodnutá súdom, a navrhuje vydanie posl. Štefánka
podľa žiadosti sedrie zo dňa 12. júla
1926.
Místopředseda Horák (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. dr Štefánka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
dr Štefánka.
Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Nuslích v trest. veci posl. Harusa (tisk
1402).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Zpráva výboru imunitného (tlač 1402)
o žiadosti okres. súdu v Nuslích, žiadajúcej
vydať k trest. stíhaniu posl. Harusa pre priestupok
podľa §u 1 zák. 309 z roku 1921.
Poslanec Harus dňa 14. septembra 1927 vošiel
na stavenište v Krči a tam pracujúcich robotníkov
pri obede v kantíne vyzval, aby stávku nekazili
a pripojili sa k stávkujúcim. Okr. súd ustáliac
vo výšopísanom počínaní
posl. Harusa poznatky trest. činu podľa §u
1 zák. 309 Sb. z. a n., žiada ho vydať k trestnému
stíhaniu.
Imunitný výbor preskúmajúc túto
záležitosť ustálil, že v tomto prípade
výšspomínané počínanie
posl. Harusa je čiste politická činnosť.
Svojím vyzvaním na robotníkov ku stávke
práve v tomto jedinom prípade chcel bájiť
iba záujmy robotníkov; preto sa tento skutok nemôže
považovať v tomto prípade za narušenie poslaneckej
imunity. Imunitný výbor navrhuje, aby posl. Harus
k trest. stíhaniu pre výšopísaný
skutok vydaný nebol.
Místopředseda Horák (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá. Přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Haruse.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Haruse.
Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Olomouci v trest. věci posl. Hrušky
(tisk 1501).
Zpravodajem jest p. posl. Tůma. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno!
Na schůzi komunistické strany konané dne
13. března 1927 v Prostějově mluvil posl.
Hruška. Pronesenou řečí stal
se podezřelým ze zločinu §u 15, č.
3 zákona na ochranu republiky, spáchaného
podněcováním mužských posluchačů
ke zločinu vzpoury a z přečinu podle §u
15, č. 2 zákona na ochranu republiky spáchaného
podněcováním přítomných
žen ke zločinům podle §u 6, č.
1 a §u 21, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky,
t. j. ke zradě a napomáhání vojenským
zločinům.
Imunitní výbor projednav pečlivě žádost
i průvodní spisy navrhuje posl. sněmovně,
aby posl. Hruška pro zločin podle §u 15,
č. 3 a přečin podle §u 15, č.
2 zákona na ochranu republiky k trestnímu stíhání
vydán byl.
Místopředseda Horák (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Hrušky.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Posl. sněmovna usnesla se svoliti
k trest. stíhání posl. Hrušky.
Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. Majora (tisk 1502).