Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Slavíček,
dr Buday, inž. Dostálek, Horák,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: dr Petersilka, Petrovič.
196 poslanců podle presenční listiny.
Zástupce vlády: za ministerstvo železnic min.
rada dr Sládek.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 154. schůzi
posl. sněmovny.
Dovolené dal jsem na dnešní schůzi pp.
posl. Brodeckému, Srbovi a Geršlovi pro
neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. dr Klapka.
Došlo oznámení o změně v klubu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" oznámil,
že ve schůzi dne 13. července 1928 zvolen byl
předsedou klubu posl. dr Keibl.
Předseda: Došla oznámení o změnách
ve výborech. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Do výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností vyslal klub poslanců
čsl. národní demokracie posl. Špačka
za posl. Petrovického; klub poslancov slovenskej ľudovej
strany posl. Pázmána za posl. Hvozdzíka;
klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Zemana za posl. Chlebounovou.
Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců
komunistické strany v Československu posl. Chloubu
za posl. Čermáka.
Předseda: Došel dotaz. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotaz posl. Jaši ministru vnitra, proč z vyhořelých
občanů ve Sv. Štěpáne okresu
Uh. Brodského byla povolena nouzová podpora pouze
pro 9 rodin a 16ti rodinám, stejně poškozeným,
se podpory nedostalo (č. D 1193-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1707. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1687), jímž se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
prozatímní dohoda, sjednaná mezi republikou
Československou a Persií v Teheranu dne 17. června
1928 a uvedená v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 28. června 1928, č.
89 Sb. z. a n.
1708. Zpráva výboru zemědělského,
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností a výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1551),
jímž se prodlužuje platnost zákona č.
58/1925 Sb. z. a n. o celních slevách pro dovoz
strojů a přístrojů.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány naléhavé interpelace. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1592. Naléhavá interpelace posl. Zeminové,
Bergmanna, Špatného a druhů ministrům
zásobování, obchodu a spravedlnosti o neobyčejném
zdražování ovoce licitobáním
při veřejných dražbách ovoce.
1593. Naléhavá interpelace posl. Bergmanna, Buřívala,
Procházky a druhů vládě o nesrovnalostech
slovenské a podkarpatoruské výhody železničních
zaměstnanců a o odstranění těchto
nesrovnalostí.
1594. Naléhavá interpelace posl. Zeminové,
dr Klapky, Špatného, Bergmanna a druhů vládě
o úsilí cukerního průmyslu zvýšiti
ceny cukru, snížiti mzdy a platy zaměstnanců
a převaliti risiko cukrovarnické na jiné
nezbytné denní potřeby.
1605. Naléhavá interpelace posl. inž. Nečase,
Johanise, Kleina, Koudelky, Karpíškové a soudr.
vládě o stále se množících
úrazech a neštěstích na stavbách
a jiných podnicích.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva
o 146. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy. Žádám o
přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1704. Návrh posl. Mikuláše, Bergmanna, Zeminové,
dr Klapky, Špatného a druhů na poskytnutí
státní pomoci postiženým živelní
pohromou na okrese pacovském a pelhřimovském.
1705. Návrh posl. dr Klapky, Mikuláše, Netolického,
Zeminové a druhů na doplnění §
21 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a
n., o přechodné úpravě finančního
hospodářství obcí a měst s
právem municipálním.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvního odstavce, jímž
jest:
1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž
se mění a částečně doplňuje
zákon ze dne 29. května 1923, č. 128 Sb.
z. a n., o provádění Mezinárodní
opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené
pod č. 159 Sb. z. a n. z r. 1922, a jímž se
provádí Mezinárodní opiová
úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená
pod č. 147 Sb. z. a n. z r. 1927 (tisk 1672).
Zpravodajem výboru pro veř. zdravotnictví
jest p. posl. Kyncl, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. Náprstek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Kyncl: Nikoliv.
Zpravodaj posl. Náprstek: Nikoliv.
Předseda: Není jich.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen jest 1. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Druhé čtení osnovy zákona o
daňovém základu rozhodném pro zápis
obchodníků do obchodního rejstříku
a o úpravě některých právních
poměrů výdělkových a hospodářských
společenstev (družstev) (tisk 1682).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr Slávik.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Slávik: Návrhov niet.
Předseda: Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen jest 2. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se mění a doplňují některá
ustanovení zákona ze dne 7. března 1924,
č. 64 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr
československé státní správy
k Československé plavební akciové
společnosti Oderské (tisk 1698).
Zpravodajem výboru pro dopravu a veř. práce
jest p. posl. Molík, zpravodajem výboru pro
záležitosti průmyslu, obchodu a živností
p. posl. dr Zadina, zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. Rýpar.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Molík: Nikoliv.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Nejsou.
Zpravodaj posl. Rýpar: Nejsou.
Předseda: Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Zbývá nám ještě hlasovati o resoluci,
otištěné ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce jest přijata.
Tím vyřízen jest 3. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Druhé čtení osnovy zákona o
zcizení některých státních
nemovitostí a opatření úhrady pro
koupi nemovitostí a státní stavby (tisk 1695).
Zpravodajem výboru rozpočtového jest p. posl.
Pekárek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Pekárek: Opravné návrhy
a textové změny nejsou.
Předseda: Není jich.
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí
s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Zbývá nám ještě hlasovati o resolučním
návrhu posl. Kaufmanna a soudr.
Žádám pana zpravodaje, aby se o něm
vyjádřil.
Zpravodaj posl. Pekárek: Pan posl. Kaufmann a
soudr. podali návrh, aby vláda už konečně
zahájila potřebné přípravy,
aby Rudolfinum po vystavění nové sněmovní
budovy mohlo býti odevzdáno svému původnímu
účelu.
Ke stavbě parlamentní budovy dojde za takovou řadu
roků, že se mi jeví toto opatření
předčasným. Kromě toho tento návrh
sleduje účel, aby Rudolfinum bylo věnováno
zase jako stánek umění, a pravděpodobně
podaří se nám v budoucnu opatřiti
stánek ještě důstojnější,
proto musím tento resoluční návrh
zamítnouti.
Doporučuji, aby posl. sněmovna usnesla se na zamítnutí
tohoto návrhu.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí
s resolučním návrhem pp. posl. Kaufmanna
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh je zamítnut.
Tím vyřízen je 4. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru zemědělského,
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností a výboru rozpočtového
k vládnímu návrhu (tisk 1551) zákona,
jímž se prodlužuje platnost zákona ze
dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění
zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb.
z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů
a přístrojů (tisk 1708).
Zpravodajem výboru zemědělského a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností je p. posl. dr Zadina, zpravodajem
výboru rozpočtového jest p. posl. Adámek.
Dávám slovo prvému p. zpravodaji p. posl.
dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Zákonem ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb.
z. a n., byla zavedena možnost poskytování
zvláštní celní slevy pro dovoz strojů
a přístrojů sazební třídy
XL, dále pro stroje a přístroje sazebního
čísla 539 a pro elektrické přístroje
a elektrotechnická zařízení saz. čís.
543, pokud se v tuzemsku nevyrábějí a pokud
jejich dovoz jest nutným, aby se zavedl anebo zdokonalil
některý obor výroby průmyslové
nebo zemědělské.
Zákon ten platil toliko do konce roku 1926, byl však
prodloužen zákonem ze dne 13. července 1927,
č. 113 Sb. z. a n., až do 30. června letošního
roku. Při tom poskytování celních
úlev bylo též rozšířeno
na traktory a motorové pluhy, příp. jejich
součástky dle saz. čís. 553 lit. d.
Účelem zákona bylo umožniti našim
podnikům průmyslovým, živnostenským
a zemědělským, aby mohly dovážeti
při nižší sazbě celní potřebné
stroje a přístroje, které mohou posloužiti
ku zvelebení nebo zdokonalení domácí
výroby. Tímto způsobem má býti
usnadněno domácím výrobcům
všech skupin používati moderních technických
vymožeností strojního zařízení
a využití pokroku strojní techniky pro posílení
jejich konkurenční schopnosti s cizinou.
Rozsah a finanční účinek tohoto zákona
možno posouditi z toho, že během roku 1927 bylo
podáno na 3500 žádostí o celní
slevy dle tohoto zákona a že povolené slevy
činily celkem asi 20 milionů Kč. V největší
míře používá těchto výhod
náš průmysl, který provádí
dosti nákladné rekonstrukce svého strojního
zařízení. Naše zemědělství
získalo výhody dle tohoto zákona zejména
při dovozu traktorů, kterých dovezlo se v
roce 1927 asi 1650 a z toho traktor Fordson činil asi 1450
kusů.
Ze všech kruhů interesentů byly předneseny
žádosti, aby zákon ten byl prodloužen
alespoň na určitou dobu s tím odůvodněním,
že dosud trvají předpoklady, které vedly
k vydání tohoto zákona.
Těmto odůvodněným požadavkům
má býti vyhověno prodloužením
platnosti zákona až do konce roku 1929.
Zemědělský výbor pojednal o tomto
vládním návrhu zákona na své
schůzi dne 11. července 1928 a usnesl se, doporučiti
poslanecké sněmovně tento návrh k
schválení. (Souhlas.)
Zároveň jako referent výboru živnostenského
dovoluji si konstatovati, že i tento výbor pojednal
o tomto vládním návrhu ve schůzi dne
12. července t. r. a usnesl se doporučiti posl.
sněmovně tuto osnovu ke schválení
ve znění, přijatém ve výboru
zemědělském. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, p. posl. Adámkovi.
Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor ve včerejší
schůzi podrobil zkoumání návrh vlády,
podle kterého má se prodloužiti působnost
tohoto zákona již jednou prodlouženého.
Vzhledem k tomu, že ministerstvo financí, do jehož
resortu zákon patří, nečiní
námitek proti slevám, které činí
ve státním rozpočtu ca 320 milionů,
usnesl se rozpočtový výbor, připojiti
se k usnesení výboru zemědělského
a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností a doporučuje posl. sněmovně,
aby předložený vládní návrh
o dvou paragrafech byl přijat. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jest přihlášen řečník.
Zahájím proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla 20 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu je přihlášen na straně "proti"
p. posl. Simm. Uděluji mu slovo.
Posl. Simm (německy): Dámy a pánové!
Kdyby napadlo posuzovatele státních zápletek
klasifikovati jejich důležitost podle způsobu,
jak k nim zaujímá parlament stanovisko, musil by
dojíti k závěru, který nijak neodpovídá
skutečnosti. Parlament nezasedá po celé měsíce,
ačkoli je podle ústavy orgánem suverenního
lidu, který dává zákony, je provádí
a za právo uznává a veškeré státu
se dotýkající události jest povinen
pozorovati a projednávati. Jestliže tato činnost
zůstává po dlouhý čas zastavena,
nemůže podle mínění nezasvěceného
býti zde nějaké záminky k jejímu
zahájení. Podle této domněnky musí
pak býti stav státu přímo výborný,
takže vylučuje každou větší
nebo menší starost a umožňuje, že
odpovědnost je nečinnou.
Avšak, jak řečeno, každý takový
závěr jest chybou, zápletky, a to vnitrostátní
jako zahraniční jsou právě v poslední
době tak mimořádně důležité,
že právě tento klid parlamentu dlužno
označiti jako vážný symptom, který
nedokazuje nic jiného než neupřímnost,
s jakou se jde proti duchu ústavy. Kdežto ústava
mluví o lidu, který má zasedati za stolem
a raditi se o svých záležitostech, jest tento
duch ústavy tak zvrácen, že se stává
z lidu sněmík. Tyto sněmíky vidíme
stále a stále při práci. Pociťovali
jsme je také v posledních dnech, a parlament je
tím ve svém celku snižován k bezvýznamnosti.
Pánové, pak není ovšem divu, že
používáme každé schůze -
a také této předposlední před
rozchodem sněmovny na prázdniny abychom vyjádřili
svoje obavy vzhledem k takovému zacházení
s ústavními právy lidu. To má býti
tak oceněno, jak je zapotřebí, aby oceněno
bylo.
Dnes projednávaná předloha budiž mně
podnětem, abych si vzal trochu kriticky pod lupu hospodářské
poměry státu. V posledních týdnech
jednalo a mluvilo se mnoho o politických záležitostech,
mnoho o politických událostech ve státě,
mám v úmyslu poukázati před koncem
letního zasedání parlamentu na hrozící
hospodářskou komplikaci, jíž si nutno,
jak se domnívám, povšimnouti.
Mohli jsme zaslechnouti signály hrozících
hospodářských potíží a
zápletek v poslední době z různých
míst, mohli jsme je zaslechnouti u nás, mohli jsme
je zaslechnouti z jiných zemí, z Anglie, Německa,
Rakouska, Maďarska, Polska a Ameriky. Nebylo by nic trestuhodnějšího
než chtíti snad, aby tyto signály hrozících
hospodářských zápletek zůstaly
neslyšeny. Žádné pohnutky není
možná si tak vysoce ceniti, aby nemusila ustoupiti
do pozadí, abychom se předem zařídili
na změny, které ve světovém hospodářství
a v obchodní politice my jako stát průmyslový,
obchodní a vývozní více cítíme
než jiní a bylo by tím větší
chybou, kdybychom chtěli je zamlčeti snad pro počátek
prázdnin nebo ve vyhlídce na veliké slavnosti
z důvodu nějakého státního
jubilea.
Jest velmi příznačné, že československý
vyslanec v Londýně Jan Masaryk, o němž
víme, že neslouží ve svém úřadě
výlučně hospodářským
a obchodně-politickým missím, nýbrž
vykonává spíše úlohy representativní
nebo pro slovanskou kulturu propagační, podává
zprávu o hrozících obtížích
pro československé hospodářství,
a to velmi jednoznačné, píše-li v "Tribuně":
"V československém hospodářství
nutno se připraviti na boj s daleko většími
obtížemi, než jsme je před nedávnem
měli".
Má býti tímto rčením naznačena
hrozící veliká krise? Mnoho mluví
ovšem pro to, že jsme do jedné takové
hnáni, do krise, která - a to zvyšuje její
nebezpečí - má formát světové
hospodářské krise. Toto zjištění
jest dojista nepotěšující, nemožno
je však obejíti. Proroctví si však přes
to nemůžeme žádné dovoliti. Znalce
účinků poválečného uspořádání
věcí nemohlo uklidniti, že posledně
probíhala perioda konjunkturní, on ví, že
táž znamená zlepšení stavu těžce
nemocného před smrtí, který odmítá
absolutně nezbytnou radikální operaci. První
poválečná hospodářská
krise byla likvidací 4 1/2
roku trvající války. Přicházející
všeobecná krise je následek míru, který
vytvořil, zvláště v hospodářském
ohledu, nesmyslné poměry. Snad jsou kruhy, které
považují přicházející
katastrofu za nemožnou a pro napomínače a varovníky
mají smích silnějšího. Dopouští
se, abych mluvil s Keynesem, "chyby, že očekávají
příliš brzy nevyhnutelné následky
příčin".
Nemůžeme vůbec pochopiti opatření,
jako jsou nové anglické celní a finanční
zákony, jestliže neposuzujeme příslušné
síly, k tomu nutící, jako celek. Snížení
cla na surový cukr jest pro to výmluvným
příkladem. Tkví ve snaze Anglie, jež
až dosud byla odkázána na dovoz cizozemského
cukru, aby se v tomto směru osamostatnila. Aby tohoto cíle
dosáhla, zavádí Anglie systém celních
závor a uděluje podpory vlastnímu cukernímu
průmyslu, především rafineriím,
aby byly za každých poměrů uchráněny
před hrozící konkurencí, povznáší
tím vlastní průmysl - tak se myslí
- paralysuje částečně nezaměstnanost
a získává tím celní příjmy.