Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Komise pro přiznávání starobní podpory provede před rozhodnutím o žádosti šetření o hospodářských poměrech žadatele za pomoci obecních, politických, berních a jiných úřadů, přihlížejíc i k neanonymním sdělením osob třetích. Může též předvolati žadatele osobně, avšak přítomnost jeho nebo jeho zmocněnce není na závadu projednání žádosti. Komise může vyslýchati svědky a odborné znalce a vzíti je, jakož i žadatele do přísahy.

(¹) Rozhodnutí komise doručí se žadateli výměrem.

(²) Proti rozhodnutí může žadatel neb jeho zástupce podati žalobu do 60 dnů ode dne doručení pojišťovacímu soudu příslušnému podle sídla okresní sociální pojišťovny, při níž je komise zřízena.

(³) Rozsudek pojišťovacího soudu jest konečný.

(¹) Žádost na starobní podporu, jež byla pravoplatně zamítnuta, nemůže býti vznesena znovu před uplynutím jednoho roku ode dne podání, leč že by se okolnosti, nárok žadatelův odůvodňující, podstatně změnily.

(²) O rozkladech proti pravoplatným rozhodnutím komise pro přiznávání starobní podpory, pokud obsahují nové skutečnosti a důkazy, budiž znovu jednáno a rozhodováno.

(¹) Komise podle tohoto zákona zřízené jsou veřejnými úřady. Usnášejí se prostou většinou hlasů, při čemž předseda hlasuje pouze při rovnosti hlasů. K platnosti usnesení jest zapotřebí, aby byla mimo předsedu přítomna aspoň polovice členů.

(²) Členové komisí vykonávají svůj úřad jako čestný; hotové výlohy, včetně ušlé mzdy, jest jim hraditi.

Přizná-li komise starobní podporu, vyměří ji v takové výši, aby úhrnný roční důchod oprávněné osoby a případně jejích rodinných příslušníků, dosáhl spolu s podporou částek stanovených v §§ 290, lit. a) a 291.

(¹) Dojde-li komise pro přiznávání starobní podpory k názoru, že přiznáním peněžité podpory podle § 299 by nebylo dosaženo účelu, který tento zákon sleduje, může se souhlasem žadatele rozhodnouti, že mu má býti místo starobní podpory poskytnuto zaopatření v určitém pro něj vhodném ústavu (útulku pro invalidy neb starce, v chudobinci a pod.). Ústav takový má pak nárok na úhradu útrat se zaopatřením spojených až do výše starobní podpory, která v daném případě měla býti oprávněnému přiznána. Má-li žadatel manželku (družku) nebo nezaopatřené děti (§ 96), vyplácí se těmto rodinným příslušníkům po dobu umístění důchodce v ústavu polovice podpory.

(²) Totéž opatření může komise učiniti také na návrh žadatele.

(¹) Je-li obava, že by oprávněný starobní podpory zneužil, může komise z vlastního podnětu nebo k návrhu osob třetích naříditi, že přiznaná starobní podpora má býti až do odvolání vyplácena osobě jiné, než které přísluší.

(²) Starobní podpora může býti se souhlasem oprávněného a po rozhodnutí komise poukazována též obci, jež poskytuje osobě k starobní podpoře oprávněné přiměřené chudinské zaopatření.

(³) Proti rozhodnutí komise může oprávněný podati do 60 dnů stížnost k příslušnému pojišťovacímu soudu (§ 220, odst. 2, 1. věta), jehož rozhodnutí je konečné.

§ 302.

(¹) Požitek starobní podpory počíná prvním dnem onoho měsíce, v němž příznivě vyřízená žádost byla podána.

(²) Starobní podporu vyplácí na poukaz komise ji přiznavší a na účet státní pokladny okresní sociální pojišťovna, příslušná podle řádného bydliště oprávněné osoby (§ 292, odst. 3) ve lhůtách poloměsíčních, 1. a 16. každého měsíce předem. Je povinna doručiti ji oprávněnému do bytu.

(³) K tomu účelu mohou okresní sociální pojišťovny požadovati od finanční správy před každou půlměsíční výplatou zálohu ve výši úhrnné částky starobní podpory vyplacené za první polovinu předcházejícího měsíce.

Podporovaný jest povinen oznámiti prostřednictvím obecního úřadu komisi pro přiznávání starobní podpory neprodleně každou změnu ve svých hospodářských poměrech, jež by měla vliv na přiznání a výši starobní podpory.

(¹) Komise pro přiznávání starobní podpory je kdykoliv oprávněna podrobiti z úřední moci novému zkoumání podmínky, jež vedly k přiznání starobní podpory a určení její výše. Obecní, politické, berní a jiné úřady jsou povinny ji v tom podporovati.

(²) Dojde-li komise na základě tohoto zkoumání k názoru, že podmínky, za nichž starobní podpora byla dosud vyplácena, se změnily, vydá usnesení, jímž se starobní podpora snižuje, zvyšuje nebo zastavuje. Před vydáním takového usnesení je komise povinna slyšeti oprávněného.

(³) Usnesení nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po doručení. Proti němu je možná žaloba k pojišťovacímu soudu, o níž platí ustanovení! 296. Žaloba nemá odkládacího účinku. § 305. Pokud kdo pobíral starobní podporu neoprávněně, jest povinen ji vrátiti. Komise pro přiznávání starobní podpory je oprávněna v případech zvláštního zřetele hodných vrácení podpory částečně neb úplně prominouti.

Za zvýšení starobní podpory musí oprávněný zvláště žádati a prokázati okolnosti zvýšení odůvodňující. O řízení platí obdobně ustanovení § 295.

Výplata starobní podpory se staví:

a) nastane-li případ § 134, odst. 1, lit. a); ustanovení § 134, odst. 2 a 3 platí pak obdobně;

b) pokud osoba oprávněná se zdržuje mimo hranice Československé republiky, při čemž platí o rodinných příslušnících totéž, co pod lit. a);

c) pokud se oprávněný, mimo případ § 301, nalézá v zaopatření v některém ústavu veřejném; ustanovení lit. a) o příslušnících rodiny platí obdobně;

(¹) Nárok na starobní podporu nepřechází na dědice ani tehdy, když již byl uplatněn. Zažádá-li však v tomto případě manželka (družka) zemřelého za podporu, přísluší jí, pakliže bude přiznána, od prvního dne měsíce, v němž zemřelý její manžel (druh) svou žádost podal.

(²) Nárok na starobní podporu nelze zciziti třetí osobě postupem, zastavením neb jiným právním jednáním; jednání taková jsou právně bezúčinná.

(³) Na starobní podporu nelze vésti exekuci a nelze ji postihnouti zajišťovacím opatřením.

(¹) Ustanovení §§ 254 a 256 platí obdobně o státní podpoře starobní.

(²) Náklady cestovného spojené s osobním předvoláním žadatelů o starobní podporu neb jejich vyživovatelů se hradí z prostředků veřejných.

Zákonem mohou býti částky stanovené v §§ 290, lit. a) a 291 přiměřeně zvýšeny úměrně cenám životních potřeb. Dojde li ke zvýšení daněprostého existenčního minima, zvýší se automaticky poměrně částky v těchto paragrafech stanovené.

Volby do okresních nemocenských pojišťoven, do Ústřední sociální pojišťovny, do rozhodčích a pojišťovacích soudů jakož i do vrchního pojišťovacího soudu musí býti vypsány do 2 měsíců ode dne vyhlášení tohoto zákona a skončeny nejpozději do uplynutí 3 měsíců od téhož dne.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1928. Provede jej ministr sociální péče.

Ke čl. II.

418. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga a soudr.:

§§ 131 až 134 osnovy výborové buďtež nahrazeny ustanovením:

"Volby všech orgánů, které mají býti voleny podle tohoto zákona, provedou se nejpozději ve třech měsících po dni, kdy tento zákon nabude účinnosti a pak vždy 4 týdny před uplynutím funkčního období. Ústřední sociální pojišťovna jest povinna potřebné prováděcí předpisy o volebním řízení vydati nejdéle do měsíce po vyhlášení tohoto zákona, najisto však tak včas, aby bylo zaručeno zachování zákonité lhůty. Svazy nemocenských pojišťoven jsou povinny spoluúčastí při sdělávání těchto předpisů. Pokud předpisy o volebním řízení platí pro Ústřední sociální pojišťovnu samu, vyžadují schválení ministerstva sociální péče."

419. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a soudr. k §u 131 osnovy:

Odst. (1) budiž nahrazen zněním:

(¹) Volby představenstev a dozorčích výborů nemocenských pojišťoven buďtež provedeny nejdéle do 6 měsíců.

Odst. (2) až (4) buďtéž škrtnuty.

420. Eventuální návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a soudr.:

§ 131 osnovy budiž změněn a znějž:

"(¹) Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu funkcionáři, vyšlí z prvních řádných voleb, jmenuje Ústřední sociální pojišťovna představenstva a dozorčí výbory nemocenských pojišťoven, přihlížejíc jak co do členů, tak i co do náhradníků k ustanovením §§ 59 a 64 zákona ve znění této novely.

(²) Ustanovení předchozího odstavce se vztahuje na nemocenské pojišťovny bez rozdílu, zda již jsou, či teprve budou zřízeny.

(³) Jmenované představenstvo nemocenské pojišťovny vykonává též působnost sboru delegátů."

421. Návrh posl. Tučného, Langra, Pechmanové a druhů:

§ 131 osnovy nechť zní:

"(¹) Ministerstvo sociální péče nařídí ve lhůtě nejdéle 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona volby do nemocenských pojišťoven."

422. Eventuální návrh posl. Tučného, Langra, Pechmanové a druhů:

§ 131 osnovy nechť zní:

(¹) Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu funkcionáři, vyšlí z prvních řádných voleb, jmenuje Ústřední sociální pojišťovna, po vyslechnutí odborových organisací zaměstnaneckých, představenstva a dozorčí výbory nemocenských pojišťoven, přihlížejíc jak co do členů, tak i co do náhradníků k ustanovením §§ 59 a 64 zákona.

423. Návrh posl. Bradáče, dr Dolanského, dr Budaye, dr Kramáře, Mlčocha, Hodiny, dr Luschky, Stenzla a druhů:

Odst. 1 §u 131 osnovy nechť zní:

(¹) Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu funkcionáři vyšlí z prvních řádných voleb, jmenují politické úřady II. stolice, přihlížejíce k návrhům Ústřední sociální pojišťovny podaným ve stanovené lhůtě, představenstva a dozorčí výbory nemocenských pojišťoven; při tom jest jak co do členů, tak i co do náhradníků hleděti k ustanovením §§ 59 a 64 zákona ve znění této novely.

424. Návrh posl. Tučného, Langra, Pechmanové a druhů:

Nově navrhovaný § 133 osnovy se škrtá.

425. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a soudr.:

§ 134 osnovy budiž škrtnut.

426. Návrh posl. inž. Junga, Krebse a druhů k §u 138 osnovy:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedení ukládá se ministrovi soc. péče."

427. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a soudr.:

V §u 138 osnovy budiž odst. (1) nahrazen zněním:

"(¹) Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 1929."

428. Návrh posl. Bradáče, dr Dolanského, dr Budaye, dr Kramáře, Mlčocha, Hodiny, dr Luschky, Stenzla a druhů:

§ 138 osnovy nechť zní:

(¹) Ustanovení § 3, č. 3 nabývá zpětné účinnosti ke dni 1. července 1926; ustanovení § 125 dnem 1. ledna 1928, §§ 131 až 134 a § 136 dnem vyhlášení tohoto zákona, ostatní jeho ustanovení dnem 1. ledna 1929.

(²) Ministr sociální péče se zmocňuje, aby sestavil znění zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., jaké vyplývá ze změn předsevzatých tímto zákonem, a znění to pak vyhlásil ve Sbírce zákonů a nařízení.

(³) Ministru sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedl, dohodna se se zúčastněnými ministry.

429. Resoluční návrh posl. Schuberta, Malíka, dr Viškovského, dr Zadiny, G. Navrátila, Votruby, Matíka, Čuříka, Vávry, Tichého, Al. Petra, Křemena, dr Štefana, Zajička, Greifa a druhů:

Ministerstvo zemědělství se vyzývá, aby v dohodě s ministerstvem vnitra, spravedlnosti a financí vypracovalo novelu k zákonu ze dne 6. června 1924, č. 128 Sb. z. a n. o hospodářských okresních záložnách a kontribučenských fondech, podle níž se vkladům okresních záložen, zřízených z bývalých kontribučenských fondů obilních a kontribučenských fondů peněžních přiznává sirotčí jistota. Po té stránce budiž do zákona vloženo podobné ustanovení jako § 14 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n. o úpravě právních poměrů spořitelen tohoto znění:

"U okresních hospodářských záložen a Raiffeisenek mohou býti ukládány na úrok pohotové prostředky nezletilců a opatrovanců ve smyslu ustanovení §u 230 všeobecného občanského zákoníka. U okresních hospodářských záložen mohou býti na úrok zvláště také ukládány premiové reservy a přebytečné peníze sociálních pojišťoven, stálé reservy vzájemných pojišťoven, pohotové prostředky veřejných fondů, nadací a korporací."

430. Resoluční návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga, Leibla, Schweichharta a soudr.:

Vláda se vybízí, aby zákon o pojištění osob samostatně hospodařících uvedla v platnost dnem 1. ledna 1929.

431. Resoluční návrh posl. Krebse, L. Wenzela a druhů:

Vláda se vybízí, aby ve lhůtě nejkratší předložila poslanecké sněmovně návrh zákona o starobním a invalidním pojištění osob samostatně výdělečně činných (řemeslníků a živnostníků).

432. Resoluční návrh posl. Krebse, L. Wenzela a druhů:

Ministerstvo soc. péče se vybízí:

Při ukládání hotových peněz Ústřední sociální pojišťovny u důvěry hodných domácích úvěrních ústavů, jež jest předepsáno v bodě 4 §u 180 zákona č. 221/24 Sb. z. a n., budiž těmto peněžním ústavům uloženo za povinnost, aby z těchto vložených peněz ze sociálního pojištění poskytovaly především levné úvěry řemeslníkům a živnostníkům.

Místopředseda dr Buday (zvoní): Všetky tieto návrhy sú dostatočne podporované a budú preto predmetom jednání.

Prerušujem schôdzu na 20 minut.

(Schůze přerušena v 10 hod. 40 min. večer opět zahájena v 11 hod. 13 min. večer.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického, panu posl. Malíkovi.

Zpravodaj posl. Malík: Slavná sněmovno! Pro pokročilost doby není mi možno, abych reagoval na všechny námitky, jež byly předneseny s tohoto místa proti projednávané předloze novely sociálního pojištění, omezuji se však aspoň na potvrzení fakta, že ani řečníci z tábora oposičního nemohli popříti, že novela přináší důležité změny, jež znamenají pro pojištěnce podstatná zlepšení proti dosavadnímu stavu.

Bylo zde tvrzeno, že vládní návrh neobstál před odbornou kritikou, že nezůstal v něm kámen na kameni, že sociálně-politický výbor změnil jej tak, že ve zprávě výborové nelze ho vůbec poznati. Prosím, abychom byli objektivní a spravedliví. Už ve svém úvodním slově řekl jsem, že každá zákonodárná úprava problému sociálně-politického je úkolem velmi těžkým, a proto také každé dílo sociálně-politického zákonodárství ukazuje nemálo vad a nedostatků. Srovnáme-li novelu ve znění zprávy výboru sociálně-politického s platným zákonem o sociálním pojištění, vidíme, že novela mění zákon čís. 221 ve 138 paragrafech, elaborát odborné komise Ústřední. soc. pojišťovny jde však ještě dále a navrhuje změny dokonce ke 168 paragrafům zákona čís. 221.

Už z tohoto prostého srovnání mohli bychom odvozovati, že platný zákon č. 221 též neobstál, když odborníci sami shledali, že 168 paragrafů, to je skoro dvě třetiny, jsou vadné a zasluhují korektury. Mohli bychom též říci, že ani na zákoně č. 221 nezůstává kámen na kameni, ale nečiníme tak, poněvadž víme a chápeme, jak úžasně těžko vtělují se myšlenky sociálně-politického rázu do formy zákona.

Nepochybuji ani dosti málo o tom, že i v novele právě projednávané najde se při praktickém provádění řada vad i nedostatků. Je to věru zase jen dílo lidské a proto posuzujeme i novelu vládní spravedlivě a objektivně.

Pan dr Winter řekl ve své řeči několik správných myšlenek, s nimiž já nerozpakuji se vysloviti souhlas. Mluvil o poměru menšiny k většině, o poměru oposice ke koalici. Pravil, že oposice nemá býti považována za objekt, nýbrž za součást parlamentu, že nemáme se vzájemně utloukati a požírati, nýbrž že je nutný určitý modus vivendi. Úplně souhlasím. Při té příležitosti vyslovil pan dr Winter panu předsedovi soc.-politického výboru Čuříkovi a mně jako zpravodaji uznání, že jsme k tomuto modu vivendi přispěli a usnadnili klidnější projednání sporných bodů. Dr Winter dodal, že toto uznání snad nepoškodí naši reputaci u stran, k nimž náležíme.

Myslím, vážené dámy a pánové, že neublíží reputaci pana posl. dr Wintra a Tučného, když i já přiznám těmto pánům stejné zásluhy, jaké oni přiznávají mně a předsedovi soc.-politického výboru, že i oni umožnili svou dobrou vůlí modus vivendi mezi zástupci oposice a nynější koalice. (Výkřiky komunistických poslanců.)

V poměrech normálních nebylo by třeba tyto zásluhy nějak zvláště vyzdvihovati, byla by to naprostá samozřejmost, ale v době dnešní politické přepjatosti nebo, abych tak řekl, politického šovinismu je i tuto samozřejmost vyzvednouti a považovati za světlou stránku, za určité plus.

Ale vedle tohoto plus budiž mi dovoleno, abych poukázal zase na některé stinné stránky, které se, bohužel, dosti často opakují v našem parlamentě. Mluví se o úpadku parlamentu a parlamentarismu vůbec. Je otázka, kdo je tím vinen. Nerozpakuji se říci, že právě členové tohoto sboru jsou tím sami vinni. Není pěkný zjev, když... (Výkřiky komunistických poslanců.) poslanci pokřikují a pokřikem přehlušují referenta, jenž přec koná jen svou povinnost, když podává zprávu o usnesení výboru. (Výkřiky komunistických poslanců.) Jestli plnění této povinnosti zpravodajské se znemožňuje, pak mám za to, že je to něco, co by snad ani v té poslední Zlámané Lhotě nebylo možné.

Jiný zjev nepěkný je ten, když paušálně útočí se na úřednictvo, že prý nesprávně informuje výbory. V konkretním případě se tvrdilo s této tribuny, že prý soc.-politický výbor byl v otázce zařadění pomocnic v domácnosti do tříd mzdových úředníkem ministerstva soc. péče nesprávně informován. Vážení pánové, naprosto to není pravda. Je fakt, že učinil jsem dotaz na jednoho z pánů úředníků ministerstva soc. péče, zdali by pomocnice v domácnosti zařaděním o 2 třídy výše následkem ocenění naturálních požitků platily více proti dosavadnímu stavu, a úředník ten mně potvrdil, že v určitých případech by se platilo více na pojistném, než se platí podle platného zákona. To je věc konečně snadná, každý si to může snadno vypočítati a potvrdí tvrzení dotyčného úředníka, že v mnohých případech tak tomu je, nebo by tak tomu bylo. Kam by to vedlo, kdybychom úředníka sváděli k tomu, aby nebyl objektivní a nekonal svou povinnost nestranně?