NS RČS 1925-1929, PS, 164. schůze, část 28/35 (21. 9. 1928)

Pátek 21. září 1928

Jiný zjev velmi nepěkný je ten, že jsou mnozí, kteří se dopouštějí vědomě lži. A jestli s tohoto místa se vědomě lže, považuji to za největší nečestnost lidskou vůbec a poslaneckou zvláště. Je ovšem také možno, že se kolikráte uvádí nevědomky nepravda. Sem patří tvrzení pana posl. Buriana, který zde uváděl, že sociální zatížení zemědělce, zaměstnávajícího 3 zaměstnance, činí ročně 300 Kč, tudíž ani ne 1 Kč denně. Slavná sněmovno, velmi snadno lze si to vypočítati. Počítejme, že by jeden zaměstnanec byl v I. třídě pojištění nemocenského a v první třídě A. pojištění invalidního a starobního. V I. třídě mzdové to vypadá takto: Průměrný denní výdělek je 4 Kč. Násobíme-li jej 5% posud platné sazby pro pojištění nemocenské, vyjde 20 haléřů denně, to je měsíčně 6 Kč, za rok 72 Kč pojistného nemocenského. V pojištění invalidním a starobním v třídě A. platilo se Kč 4.30 týdně. Násobeno čtyřikráte za měsíc, činí Kč 17.20, za rok Kč 206.40. Zde vidíte, že za jednoho zaměstnance v nejnižších třídách pojištění nemocenského, invalidního a starobního platí se dohromady Kč 278.40, za tři zaměstnance tedy Kč 835.20. Ale ve skutečnosti tito tři zaměstnanci nejsou všichni v prvních třídách. Pravidelně jsou ve II. nemocenské třídě, resp. ve III., pouze v invalidním a starobním pojištění zůstávají ve třídě A. Jsou-li ve II. třídě, platí se na nemocenském denně z průměru 8 Kč 40 hal., měsíčně 12 Kč, ročně - 144 Kč, v invalidním a starobním Kč 206.40, dohromady Kč 350.40, za tři osoby Kč 1051.20. Poněvadž jsou ve většině ve III. třídě, vypadá to tak, že střední denní mzda činí 12 Kč, násobeno 5%, t. j. 60 hal. denně, za měsíc 18 Kč, ročně 216 Kč, k tomu invalidní a starobní Kč 206.40, dohromady Kč 432.40 a za tři osoby Kč 1297.20. To je velký rozdíl! Tedy ne 300 Kč ročně, nýbrž skoro 1300 Kč ročně. To není 1 Kč denně, nýbrž Kč 3.60 denně. (Výkřiky na levici.)

Vážení pánové, je skutečný fakt, že mnoho zemědělců se třemi zaměstnanci nezaplatí na všech daních, na všech přirážkách i s daní z obratu tolik, co činí zatížení tak zv. sociální.

V doslovu svého úvodního referátu jsem slíbil, že chyby, jež se průběhem jednání zjistí ve zprávě výborové, uvedu na pravou míru. Plním tedy dané slovo.

Nejprve ve zprávě důvodové nejsou uvedena správně jména členů subkomitétu soc.-politického výboru. Do subkomitétu byli vysláni mimo předsedu posl. Čuříka a referenta posl. Malík a tito členové soc.-politického výboru: Greif, Horpynka, Krebs, dr Labaj, G. Navrátil, Al. Petr, Schubert, Štětka, Taub, Tichý, Tučný, Vávra, Votruba, dr Winter a dr Zadina.

Ve zprávě důvodové dále mělo býti uvedeno, že do působnosti společných schůzí představenstva a dozorčího výboru nemocenských pokladen patří podle §u 67 a), lit. c) vzhledem k tomu, že jde o věci, přesahující rámec obyčejného hospodaření, jednak ukládání peněz nemocenských pojišťoven, jednak rozhodování o příslušnosti k tomu či onomu svazu nemocenských pojišťoven, i když se stanou svazy zařízením fakultativním.

A nyní k textu zákona samého.

Navrhuji opravu těchto tiskových chyb v osnově:

1. v §u 10 osnovy, odst. (¹), řádek 2 a 3 shora místo " [§§ 24 až 29 a) ] " má správně státi " [§§ 24 až 29, 30 a)] ",

2. v §u 16 osnovy má na konec posledního řádku býti přidáno: "této novely.",

3. v §u 22 osnovy, odst. (¹), řádek 3 shora, za slovem "pomocnice" má býti dodáno "v domácnosti",

4. v §u 23 osnovy, řádek 9 shora za slovy "odst. 5." má býti dodáno "zákona.",

5. v §u 39 osnovy, odst. (⁵), řádek 5 a 6 zdola, místo "rovněž aspoň jednoho" má správně státi "aspoň dvou",

6. v §u 41 osnovy, odst. (¹), písm. f), má druhá věta zníti: "Vzorný služební řád, jenž má obsahovati i předpisy o nejvyšším přípustném počtu zaměstnanců, určeném podle počtu pojištěnců, jakož i předpisy o služebních požitcích a povinnostech a dále předpisy disciplinární vydá Ústřední sociální pojišťovna, vyslechnuvši organisace zaměstnanců pojišťoven, po schválení ministerstvem sociální péče a ministerstvem financí. Předpisy vzorného služebního řádu vztahují se nejen na úředníky a zřízence (zaměstnance), kteří budou nově přijímáni do služeb, nýbrž také na ony zaměstnance, kteří jsou již ve službách nemocenské pojišťovny; při úpravě požitků zaměstnanců posléze zmíněných jest míti slušný zřetel k jejich dosavadním nárokům.",

7. v §u 44 osnovy, odst. (³), má poslední věta býti škrtnuta,

8. v §u 46 osnovy, odst. (⁵), řádek 5 zdola, místo "(§§ 67 a 69)" má správně státi " [§§ 67 a) a 69] ",

9. v §u 53 osnovy, řádek 6 shora, místo "§§ 67," má správně státi "§§ 67 a),",

10. v §u 71 osnovy, čís. 1, na konci 2. řádku má místo "§ 20, odst. 1." správně státi "§ 7, odst. 2.",

11. v §u 125 osnovy, odst. (¹) řádek 3 shora, místo "v § 2, odst. 3." má správně státi "v § 108 a)"

12. v §u 136 osnovy, řádek 3 shora, má za slovy "§ 12" býti vloženo "odst. 1. až 3.",

13. v §u 138 osnovy, odst. (¹), řádek 3 shora místo "§ 121" má správně státi "§ 125".

Ostatní menší tiskové chyby uvedu při druhém čtení a tento výtisk jako originál přiložím k protokolu.

K osnově této bylo podáno množství pozměňovacích návrhů. Pp. posl. Bradáč, dr Dolanský, dr Buday, dr Kramář, Mlčoch, Hodina, dr Luschka, Stenzl a druzi podali pozměňovací návrhy k §§ 1, 6, 39, 61, 62, 70, 94, 121, 131 a 138 osnovy. (Posl. dr Winter: Pan posl. Mlčoch nepodal pozměňovací návrh k §u 19? To je skandál!) Nebyl uveden, tedy patrně ne.

Doporučuji, aby uvedené návrhy posl. Bradáče, dr Dolanského, dr Budaye, dr Kramáře, Mlčocha, Hodiny, dr Luschky, Stenzla a druhů byly přijaty. Ostatní návrhy buďtež zamítnuty.

Navrhuji, aby osnova zákona, jíž se mění a doplňuje zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří byla přijata ve znění zprávy výborové se změnami, doplňky a opravami, které jsem uvedl. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, panu posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! Když jsem byl vyzván s předsednického místa sněmovny, abych podal jménem rozpočtového výboru zprávu o vládním návrhu, kterým se mění zákon o soc. pojištění dělnickém, byl jsem přivítán různými výkřiky a bylo popíráno, že mám právo jménem rozpočtového výboru zprávu podávati.

Připomínám, že jsme byli telegraficky sezváni na schůzi rozpočtového výboru na pondělí, a také jsme se sešli. Není mou vinou, ani vinou předsedy rozpočtového výboru, že v pondělí neměli jsme zprávu soc. politického výboru v rukou, abychom ji mohli projednati. (Hlas: To neomlouvá!) Taktéž není vinou mou, ani vinou předsedy výboru, že neměli jsme tuto zprávu v poledne v úterý, kdy byla svolána druhá schůze, a že jsme tuto zprávu dostali až večer, kdy svolána byla schůze třetí. Na všecky tyto tři schůze páni členové rozpočtového výboru pozvánky dostali a na programu vždy stálo, že rozpočtový výbor má projednávati novelu zákona o soc. pojištění dělnickém, a vždy tam také stálo, že mám o této zprávě podávati referát. Jestliže se pánům členům rozpočtového výboru nezdálo býti v pořádku, abych byl referentem, měli toto právo uplatniti už ve výboru a mohli si své neslušné výroky před forem sněmovny a celé veřejnosti ušetřiti. Odmítám jako referent nadávky, které na mě zde byly sypány do jejich vlastních řad.

Pokud pak týče se řečí, pronesených s tohoto místa, jednajících o finanční stránce zákona, který projednáváme, mohu s klidem prohlásiti, že z toho, co jsem jako referent při podávání zprávy prohlásil, neslevím ani puntíku. Národní hospodářství podle výpočtů zatíženo bylo, bude a zatíženo je. (Hlasy: Vašemi subvencemi!) Prosím, já jsem nedostal ani haléře subvencí. A pokud úrokové míry se týká, nelze nikdy od nikoho a na nikom požadovati... (Posl. Pik: Když jde o dělníky, to je vždycky zatěžování, sedláci a kapitalisté, to není zatížení!) Pane kol. Piku, není třeba se při tom rozčilovati, fakta zůstanou vždy fakty.

Pokud úrokové míry se týká, se kterou bylo kalkulováno, nelze od nikoho nikdy žádati, aby určil prognosu, jaká bude úroková míra, nýbrž úroková míra dedukuje se vždycky z toho, jaká byla. Podle toho, jaká byla úroková míra u rakousko-uherské banky, jaká úroková míra byla u jiných diskontních ústavů ve střední Evropě a v Anglii a jaká úroková míra je také u cenných ukládacích papírů u nás, podle toho se také může vyvozovati, jak asi zúročeny mohou býti kapitály, které jsou a budou nahromaděny v Ústřední soc. pojišťovně.

Poněvadž kol. referent za soc.-politický výbor zaujal stanovisko k podaným pozměňovacím návrhům, nemohu, než připojiti se k jeho vývodům a doporučiti slavné sněmovně, aby předlohu zákona tak, jak jsme ji doporučili, s těmi výhradami, jak zde byl přednesl p. kol. referent soc.-politického výboru, byla také přijata. (Souhlas. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): K věcné poznámce přihlásil se p. posl. Burian. Dávám mu slovo.

Posl. Burian: Ctěná sněmovno! Jsem nucen na svou obranu říci zcela v krátkosti tuto poznámku: Domnívám se, že mezi mnou a p. zpravodajem, kol. Malíkem, je nedorozumění. Já jsem výslovně mluvil o zatížení, které vzniklo na základě zákona z r. 1924. Na základě tohoto zákona z r. 1924 podle přednášky, kterou měl p. prof. Schönbaum, je číslice, jak já jsem ji uvedl, úplně správná. P. profesor prohlásil jako příklad (čte):

"Tak na př. jeví se vyšší zatížení zaměstnavatelovo, vznikající ze zavedení invalidního a starobního pojištění podle instrukcí Ústřední soc. pojišťovny pro hospodářství o 3 dělnících, částkou 330 až 340 Kč ročně."

Podotýkám k tomu dále ještě, že stejnou číslici pro stejný počet dělníků uváděl r. 1924 tehdejší zpravodaj rozpočtového výboru, dnešní ministr p. dr Srdínko. Samozřejmě o nic jiného se nemohlo jednati než o zatížení, které vzniká ze zákona z r. 1924, poněvadž pro to celá tato osnova vznikla.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

K osnově byly podány 432 návrhy pozměňovací, doplňovací a resoluční.

Budeme nejprve hlasovati o ustanoveních článku I výborové zprávy. Ježto podané návrhy vztahují se nejen na paragrafy zprávy výborové, nýbrž také na paragrafy původního zákona, které osnova výborová nemění, budeme o jednotlivých návrzích hlasovati v pořadí paragrafů a částí novelovaného zákona č. 221 z r. 1924 a takto odhlasujeme postupně nejprve zásadní návrh posl. inž. Junga a druhů a potom jak návrhy úprav zprávy výborové a samu zprávu výborovou, tak návrhy na úpravu původního zákona.

Po vyřízení čl. I osnovy výborové budeme hlasovati o ustanoveních článku II výborové zprávy, a to postupně o návrzích pozměňovacích a o znění zprávy.

Na konci budeme hlasovati o návrhu výboru soc.-politického, aby přijatou osnovou byly za vyřízené prohlášeny návrhy a petice uvedené v tištěné zprávě výboru soc.-politického.

Jsou snad proti přednesenému pořadu ně jaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Přikročíme tedy k podrobnému hlasování podle uvedeného pořadu. Sněmovna je schopna se usnášeti.

Páni posl. dr Winter a soudr. a posl. Taub a soudr. podali návrhy podle §u 58 jedn. řádu na sčítání hlasů při hlasování o návrzích posl. Bradáče a druhů k §§ 12 a 95 původního zákona, posl. Tauba a soudr. k §§ 93 a 122 původního zákona a posl. dr Wintra a soudr. k §§ 106 a 122 původního zákona.

Při hlasování o návrzích budeme tedy v těchto případech prováděti sčítání hlasů.

Nejprve odhlasujeme zásadní návrh posl. inž. Junga a druhů, aby v celém zákoně č. 221 z r. 1924 stálo "Sociální pojišťovny" místo "Ústřední sociální pojišťovny".

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Nyní budeme hlasovati o ustanoveních článku I osnovy výborové v pořadí paragrafů a částí novelovaného zákona č. 221 z r. 1924:

K §u 1 pův. zákona podán je návrh posl. Štětky a soudr.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)