Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Rozpočet na r. 1929, projednávaný právě
v jubilejním období, svádí přímo
k tomu, abychom přehlédli po těch 10 letech
vývoj celého státního hospodářství,
jehož obraz se zračí v rozpočtech každého
roku předkládaných. Přehlédneme-li
státní hospodářství, musíme
si přiznati i bez jakéhokoliv optimismu, že
za těch 10 let, dobu to poměrně velmi krátkou,
pouhou kapku v moři času ve vývoji národů
a států, jsme vykonali s velikými obtížemi
a velikými obětmi, přinášenými
všemi vrstvami obyvatelstva státu, veliký kus
práce. Nejsme sice ještě tam, kde bychom chtěli
a měli býti, ale přece jen jsme nezůstali
státi a držíme průměrně
alespoň stejný krok se státy ostatními.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Není oboru ve státním životě,
který by zůstal státi a zůstal nepovšimnut
za 10 let trvání republiky. Přehlédneme-li
politiku v užším slova smyslu, hospodářský
život i poměry sociální, musíme
si přiznati, hledíme-li na vývoj státu
sine ira et studio, že náš stát hospodařil
dobře. Tím nechci říci, že jsme
neudělali žádných chyb, že jsme
vykonali všechno, co bylo vykonati. Bylo by chybou zatajovati
si chyby a nedostatky. Ale přiznání chyb
nás musí pobídnouti do druhého desetiletí,
abychom napravili snad, v čem jsme pochybili, a dohonili
to, co schází ještě vykonati. Bez všelikého
optimismu, ale také bez pesimismu můžeme se
ohlédnouti směle a s vědomím vykonané
povinnosti po těch uplynulých deseti letech.
Na poli čistě politickém vidím veliký
pokrok v tom, že jsme nezůstali omezeni na jednu jedinou
parlamentní většinu, ale že jsme v prvním
desetiletí dospěli tak daleko, že můžeme
počítati s několika většinami
a s několika kombinacemi parlamentárními.
Dospěti tak daleko nebylo věcí lehkou. Ale
svědčí o velikém smyslu státním,
že oposice dnešní může býti
zítra stranou vládní a naopak. Můžeme
se dívati na jednotlivé události z různých
hledisek a různě, ale na stát se přece
jen díváme stejně. Až na malé
výjimky není u nás negace, a čeho
zvláště nutno si vážiti, není
negace ani u národností jiných než československých.
Náš parlament za desetiletí právě
uplynulé vykonal na poli legislativním tak velikou
práci, že těžko bychom hledali jinde podobného
příkladu. (Posl. Jílek: Nechte rozpočet!
Je zde pan Šrámek! On nám něco poví,
co se stalo na Poříči!) Počkejte!
Vypracováno bylo toliko zákonů, týkajících
se všech složek obyvatelstva našeho státu,
že se mnohdy zdálo, že jsme pracovali příliš
rychle na úkor důkladnosti zákonodárné.
(Výkřiky posl. Jílka.)
Já bych chtěl jenom podati krátký
přehled nejdůležitějších
zákonů, týkajících se základních
složek našeho státního života. Podškrtávám
zvláště tu okolnost, že při mnohých
zákonech jsme neměli vzorů nejen ve starém
Rakousku, ale ani ne v cizině. Musili jsme stavěti
od základu. Proto bylo třeba provésti mnohde
a mnohdy korekturu.
Obzvláštní péče byla věnována
zákonodárství sociálnímu, takže
v něm jdeme namnoze před ostatními státy.
Jedním z prvních zákonů, které
přijalo revoluční Národní shromáždění,
je zákon o 8hodinové pracovní době.
Po něm byl to zákon z 12. prosince 1919 o práci
domácké, zákon, který se týká
předmětu velmi obtížného po stránce
legislativní. Po vzoru Rakouska a Německa byl přijat
zákon o závodních výborech z 12. srpna
1921, když předcházel r. 1920 zákon
o závodních a revírních radách
při hornictví a o účasti hornických
zaměstnanců při správě dolů.
Zákonem z 11. března 1921 zavedeny byly rozhodčí
soudy mzdové v živnostech stavebních pro výklad
kolektivních smluv a pro rozhodování sporů,
vzniklých z pracovních smluv. Tento zákon
je prvním krokem k legálnímu řešení
konfliktů vzniklých mezi zaměstnavatelem
a zaměstnancem. Je to veliký krok ku předu
pro odstranění stávek.
Úhelným kamenem sociálního zákonodárství
pak je zákon o nemocenském a starobním pojištění
dělnickém a pak právě projednávaný
zákon o pensijním pojištění soukromých
zaměstnanců.
Sem dále patří zákon o válečných
poškozencích. Ne poslední místo zaujímá
v sociálním zákonodárství péče
bytová, a to zákonem o ochraně nájemníků
a zákonem o stavebním ruchu.
To jsem jenom exemplativně podal přehled práce
na poli sociálním. Všechny tyto zákony
ovšem předpokládají nutnou prosperitu
výroby, ať už prvovýroby nebo výroby
průmyslové. Nebyl by nám nic platen ani ten
nejlepší zákon sociální, kdyby
nebylo postaráno o to, aby mohl býti prakticky prováděn.
Byla by to stavba postavená na písku. Odtud řada
zákonů, které mají za úkol
podporovati zemědělství, lesnictví,
průmysl, obchod a živnosti.
Vypočísti tyto zákony, alespoň ty
nejhlavnější, je velmi obtížno,
poněvadž většina všech zákonů
týká se těchto oborů. Uvedu jenom
ty základní.
V oboru zemědělského školství
zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 281 Sb. z. a n.,
svěřuje ministerstvu zemědělství
nejvyšší správu a dozor na veškeré
zemědělské školství vyjímajíc
školy vysoké..
Zákonem ze dne 29. ledna 1920, č. 75 se zatímně
upravuje organisace hospodářských škol
lidových.
Zákonem ze dne 12. prosince 1918, č. 76, zřízena
byla vysoká škola zvěrolékařská
v Brně a zákonem ze dne 24. července 1919,
č. 460, zřízena tamtéž vysoká
škola zemědělská, pro kterou vydán
organisační statut nařízením
ze dne 9. března 1920, č. 147.
Zákonem ze dne 15. dubna 1919, č. 210, o úpravě
poměrů družstev na Slovensku byly upraveny
právní poměry i družstev zemědělských
v zemích jmenovaných.
Zákonem ze dne 17. února 1922, č. 85, byla
vláda zmocněna, aby převzala státní
záruku do výše 50 milionů Kč
na zápůjčky poskytnuté zemědělským
družstvům.
Podle zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 21/1920,
kterým se mění některá ustanovení
zákona ze dne 4. ledna 1919, č. 4 ř. z.,
o zvelebení zemědělství stavbami vodními,
byla melioračnímu fondu věnována roční
dotace v částce 15 milionů Kč, která
byla počínajíc r. 1926 zvýšena
podle zákona ze dne 10. července 1925, č.
174, na 30 milionů Kč. Zákonem tím
rozšířena platnost základního
zákona i na Slovensko a Podkarpatskou Rus a bylo zabezpečeno
řádné udržování podniků
podpořených z melioračního fondu.
Zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 314, byl povolen
státní příspěvek 7 milionů
Kč na provedení zajišťovacích a
opravných prací na moravských vodních
tocích, jejichž potřeba byla vyvolána
živelní pohromou v červenci 1919.
Zákonem ze dne 15. října 1925, č.
227, byla povolena ze státních prostředků
částka 14 milionů Kč na provedení
opravných prací na vodních tocích
a na rekultivaci zpustošených pozemků.
K rozšíření užití elektřiny
po venkově k účelům osvětlovacím
i pohonným vydatnou měrou přispěl
zákon ze dne 1. července 1926, č. 239 Sb.
z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova.
Kompetenční ustanovení tohoto zákona
byla změněna zákonem ze dne 28. července
1928, č. 112 Sb. z. a n., aby elektrisační
agenda byla soustředěna v ministerstvu veřejných
prací.
Zákonem ze dne 17. března 1921, č. 128, bylo
upraveno uznávání původnosti odrůd,
uznávání osiva a sádí a zkoušení
odrůd kulturních rostlin.
Ušlechťování kulturních rostlin
dostalo se zvláštní právní ochrany
prvou částí zákona ze dne 2. července
1924, č. 165, o ochraně výroby rostlinné.
Zákonem ze dne 22. prosince 1920, č. 683, zřízen
byl fond pro opatření strojených hnojiv.
Dále zákon ze dne 2. července 1924, č.
169, o plemenitbě hospodářských zvířat.
Otázka zmírnění škod způsobených
zemědělství živelními pohromami
byla naším zákonodárstvím opětně
řešena. Zákon ze dne 4. července 1923,
č. 149, měl na zřeteli zákonnou úpravu
veřejného živelního pojištění
a věnoval pro účel ten částku
50 mil. Kč; pro případ, že by k uzákonění
nedošlo, měla býti určitá část
z tohoto peníze věnována na podporu krajům
postiženým živelní pohromou v r. 1923,
podle zákona ze dne 25. září 1924,
č. 219, pak částka 10 mil. Kč z tohoto
peníze měla býti věnována na
podporu krajům postiženým v r. 1924. Zákonem
ze dne 15. října 1925, č. 227, byla vydána
ustanovení o státní pomoci při živelních
pohromách r. 1925 a o opatřeních k zamezení
škod při živelních pohromách v
budoucnosti. Poskytování podpor při živelních
pohromách počínajíc dnem 1. ledna
1928 bylo upraveno posléze zákonem ze dne 14. července
1927, č. 118, k němuž vydáno prováděcí
nařízení ze dne 24. května 1928, č.
75. Pro podpory při živelních pohromách
zřízeny zákonem tím zvláštní
fondy dotované jednak zvláštní přirážkou
k dani pozemkové, jednak ročními příspěvky
státu.
Zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 320, o úvěru
k boji proti nákazám zvířecím.
Zákon o zvěrolékařských komorách
ze dne 20. února 1920, č. 133. Pokud jde o organisaci
obchodu zemědělskými plodinami, zasluhuje
zmínky zákon ze dne 15. února 1922, č.
69, o zřízení plodinové bursy bratislavské.
Pokud jde o úpravu právních poměrů
k půdě, zasluhují zmínky v prvé
řadě zákony o pozemkové reformě.
Dále zasluhují zmínky předpisy o úpravě
poměrů pachtovních. Jsou to zákon
ze dne 30. října 1919, č. 593, o ochraně
drobných zemědělských pachtů,
opatření Stálého výboru Národního
shromáždění ze dne 8. října
1920, č. 586, o úpravě pachtovného
z polních hospodářství a zemědělských
pozemků a obnově drobných zemědělských
pachtů, zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 313,
o obnově drobných zemědělských
pachtů, který byl doplněn a částečně
změněn zákonem ze dne 13. července.1922,
č. 213, a zákonem ze dne 30. září
1924, č. 204.
Otázka užívání pastvin na Slovensku
a v Podkarpatské Rusi vyžádala si opětovné
úpravy. Po předchozí úpravě
cestou nařizovací stalo se tak zákonem ze
dne 26. dubna 1924, č. 87, pro obě země do
r. 1929.
Aby bylo zabráněno pustošení lesů,
byl vydán zákon ze dne 17. prosince 1918, č.
82, o prozatímní ochraně lesů, který
byl nahrazen pak zákonem ze dne 29. února 1928,
č. 37.
Pro zemědělský úvěr jest důležitým
zákon ze dne 11. července 1922, č. 238, kterým
byla působnost zemských úvěrních
ústavů rozšířena na Slovensko
a Podkarpatskou Rus, dále zákon ze dne 6. června
1924, č. 128, o okresních záložnách
hospodářských a kontribučenských
fondech peněžních v Čechách.
Z finančních předpisů sluší
poukázati zvláště na zákon ze
dne 8. dubna 1920, č. 309, o dávce z majetku a dávce
z přírůstku na majetku, novelisovaný
zákonem ze dne 21. prosince 1923, č. 6/1924, kterým
pro menší majetky byla dávka snížena,
dále na zákon ze dne 15. června 1927, č.
76, o daních přímých, doplněný
zákonem ze dne 17. prosince 1927, č. 180, kterými
byla upravena mimo jiné i daň pozemková a
domovní.
Zákon ze dne 16. prosince 1927, č. 177, upravil
pozemkový katastr a jeho vedení (zákon katastrální).
Pokud jde o hospodaření obcí a jiných
veřejnoprávních svazů, mají
zvláštní důležitost: zákon
ze dne 17. července 1919, č. 421, kterým
se mění obecní statek v kmenové obecní
jmění, zákon ze dne 12. srpna 1921, č.
329, o přechodné úpravě finančního
hospodářství obcí a zákon ze
dne 15. června 1927. č. 77, o nové úpravě
finančního hospodářství svazků
územní samosprávy.
Řádění cikánů, jímž
zejména trpí venkov, má býti čeleno
zákonem ze dne 14. července 1927, č. 117,
o potulných cikánech, kterým by byla vydána
preventivní i represivní opatření
proti cikánům a jiným tulákům
práce se štítícím.
Zvláštního specielního zákona
na ochranu nebo podporu domácího průmyslu
nemáme. Zákony takové bývají
vydávány ve státech, kde průmysl není
ještě náležitě vyvinut (Maďarsko,
Balkánské státy, Španělsko),
resp. tam, kde jde o prosazení určitých obchodně-politických
tendencí (na př. v Anglii tendence ochranářské)
Je však u nás celá řada zákonů,
které alespoň nepřímo zabývají
se otázkou ochrany a podpory domácího průmyslu,
resp. jednotlivých jeho odvětví. Patří
sem zejména tyto zákony:
1. zákon ze dne 17. března 1927, č. 48 Sb.
z. a n., jímž se poskytují daňové
výhody pro nově vzniklé výrobní
podniky národohospodářské důležitosti,
nahrazený ustanoveními §§ 52 a 73 zákona
ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých
daních;
2. ustanovení §u 10, odst. 2 a §u 79, lit. f)
zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb.
z. a n., jimiž byly stanoveny daňové výhody
pro stavbu a přestavbu budov pro provozování
podniků nebo výměnu strojního zařízení;
3. ustanovení §u 80, odst. 2 zákona z. 15.
června 1927, č. 76 Sb. z. a n., jež umožňují
slevu t. zv. likvidační daně při fusích
a při přeměně právního
útvaru některých podniků;
4. zákon ze dne 23. června 1926, č. 149
Sb. z. a n., jímž poskytnuty byly pro případ
znovuzřízení budov, strojů a zařízení
poškozených živelními pohromami daňové
úlevy co do zdaňování pojistných
náhrad;
5. zákon ze dne 9. června 1927, č. 83 Sb.
z. a n., který nastoupil na místo dřívějších
ustanovení o poplatkových úlevách
při fusích a přeměnách právního
útvaru některých podniků;
6. zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z.
a n., ve znění zákona ze dne 16. prosince
1926, č. 246 Sb. z a n., o dani z obratu a zákon
ze dne 21. prosince 1923, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1924, ve
znění zákona ze dne 2. července 1926,
č. 116 Sb. z. a n., o dani z uhlí, jejichž
některá ustanovení poskytují různé
úlevy zejména vzhledem k vývozu;
7. zákon ze dne 15. července 1927, č. 111
Sb. z. a n., o nekalé soutěži;
8. zákon ze dne 19. prosince 1924, č. 304 Sb. z.
a n., o zřizování a rozšiřování
pivovarských podniků v obcích sousedících
s městem Plzní;
9. zákon ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb.
z. a n., prodloužený zákonem ze dne 13. července
1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách
pro dovoz strojů a přístrojů;
10. zákon ze dne 28. ledna 1925, č. 32 Sb. z. a
n., o kožních aukcích. Zákon tento zjednává
právní podklad pro aukce koží tím
že váže pravidelné nebo občasné
hromadné prodeje koží na úřední
povolení a předpisuje pro postup při aukci
prodejní řád. Ministerstvo obchodu vypracovalo
též pro tyto aukce zvláštní v zorný
prodejní řád;
11. zákon ze dne 10. dubna 1919, č. 186 Sb. z. a
n., jímž se vláda zmocnila uzavříti
úvěr pro nákup surovin a s tím souvisící
zákony ze dne 19. ledna 1922, č. 29 Sb. z. a n.,
a ze dne 20. prosince 1922, č. 408 Sb. z. a n., o zřízení
nuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné
příze zakoupené na státem zaručený
úvěr;
12. zákon ze dne 11. prosince 1919, č. 12 Sb. z.
a n., z r. 1920 o podnicích, které mají sídlo
mimo území československého státu.
Zákon tento umožňuje podnikům na území
republiky Československé provozující
výrobu nebo dopravu, jichž sídlo však
změnou státoprávních poměrů
octlo se v cizině, aby bez právních obtíží
a zejména též bez finančních
obtíží mohly své sídlo přenésti
do tuzemska. Zákon tento a souvislé nostrifikační
úmluvy s Rakouskem a Maďarskem umožnily takovým
podnikům, aby své rakouské, resp. maďarské
sídlo zrušily, aniž by tam musily platiti likvidační
dávku, a aby je přenesly do tuzemska, aniž
by platily emisní poplatek;
13. zákon ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb.
z. a n., o stabilisačních bilancích. Zákon
tento umožnil, aby československé podniky mohly
novým oceněním předmětů
trvale v podniku užívaných vyjádřiti
jich bilanční hodnoty tak, jak odpovídají
dnešním skutečným cenovým poměrům
a aby na základě tohoto nového ocenění
mohly prováděti daněprosté potřebné
odpisy a tím způsobem shromážditi fondy,
z nichž by zařízeni a investice stále
zdokonalovaly a rozmnožovaly.
Dále sem patří zákony o vynálezích
(patentech), ochranných známkách, vzorcích,
o výrobě potravin atd.
Zvlášť důležité je zákonodárství
živnostenské. Státní převrat
v r. 1918 postavil živnostenskou legislativu ministerstva
obchodu před veliké úkoly sjednotiti různé
živnostensko-právní předpisy, platné
jednak na území dříve rakouském,
jednak na území dříve uherském
a odstraniti tak nevhodný dualismus, jenž na jedné
straně - slovenské - neposkytoval živnostnictvu
záruku dostatečné ochrany řemeslných
živností, na druhé straně - české
- pak ohrožoval další vývoj těchto
živností. I sociální momenty vystupovaly
tu do předu, ježto o ochranu dělnictva v živnostenských
provozovnách bylo na území dříve
uherském velmi málo postaráno.
Sem spadají tyto zákony: Živnostenský
zákon pro území Slovenska a Podkarpatské
Rusi ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z.
a n. Tímto zákonem bylo dosaženo téměř
úplné novelisace živnostenského práva
na obou územích, odchylky byly učiněny
pouze tam, kde toho zvláštní poměry
na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obzvláště
vyžadovaly.
K tomuto zákonu řadí se zákon ze dne
23. června 1925, č. 155 Sb. z. a n., jímž
se upravuje teritoriální rozsah nabytých.
živnostenských oprávnění, a dále
zákon ze dne 29. dubna 1927, č. 65 Sb. z. a n.,
o vysvědčeních škol a veřejných
orgánů, pokud tato vysvědčení
opravňují k úlevám při nastoupení
živnosti, nebo jsou součástí průkazu
způsobilosti při nastoupení živnosti.
Zákon ze dne 4. května 1926, č. 87 Sb. z.
a n., o podomním obchodu. Zákon ze dne 19. srpna
1925, č. 203 Sb. z. a n., jímž bylo po živnostensku
provozované soukromé zprostředkování
koupě, prodeje a směny realit, jakož i práv
k nim se vztahujících, dále koupě,
prodej a směny podniků výrobních a
obchodních, nájemních a pachtovních
poměrů, jakož i úvěru hypotekárního
a osobního prohlášeno za živnost koncesovanou
ve smyslu živnostenského řádu.
Zákon ze dne 15. července 1927, č. 112 Sb.
z. a n., o průkazu způsobilosti.
Zákon ze dne 3. července 1923, č. 217 Sb.
z. a n., jímž se upravuje způsob provádění
voleb v živnostenských společenstvech a společenstevních
jednotách (svazech).
Zákon ze dne 20. prosince 1923, č. 9/1924, o výrobě,
prodeji a přechovávání radiotelegrafních
a radiotelefonních zařízení, jakož
i dovoz jejich z ciziny.
Chystá se dále celá řada zákonů
živnostenských.
Na tomto zákonném podkladě vyvíjel
se pak náš hospodářský život.
Neříkám, že se tak dálo bez obtíží
a námahy, bez krise. Nebylo ani jinak možno. Bylo
nutno přizpůsobiti se novým poměrům,
které nastaly obnovou našeho státu, staleté
svazky teritoriální byly přetrhány
a tomuto tak důležitému faktu musel se náš
hospodářský život přizpůsobiti.
Šlo to těžko, krok za krokem, ale šlo to,
a dnes můžeme říci, že to jde už
dost dobře. Svědčí to o životaschopnosti
našeho státu. My jsme se udrželi nejen uvnitř
státu, ale my jsme si získali uznání
a respekt i za hranicemi.
Často slyšíme zoufalé hlasy nad naší
hospodářskou situací. Sýčkové
jsou všude, tedy také u nás. Já bych
chtěl těmto sýčkům ukázati
obraz ceny naší koruny za hranicemi. Myslíte,
že by cizina měla důvěru v naši
korunu, kdyby neměla důvěry v životaschopnost
našeho hospodářství a státu vůbec?
Záznam naší koruny v Curychu byl r. 1924 15.52,
r. 1925 15,35, r. 1926 15,32, r. 1927 15,32 a r. 1928 v měsíci
srpnu 15.39.
A ještě máme jedno měřítko
pro náš hospodářský stav, je
to totiž počet nezaměstnaných. Nezaměstnanost
je jednou z nejbolavějších stránek hospodářství
státního, ale je to také velmi spolehlivý
barometr, který nám ukazuje hospodářský
stav. Stát, který nedovede uživiti své
obyvatelstvo, upadá.
U nás jeví se pak tento obraz:
V prosinci r. 1921 bylo u nás 78.857 nezaměstnaných,
r. 1922 437.841 nezaměstnaných, r. 1923 191.978
nezaměstnaných, r. 1924 81.040 nezaměstnaných,
r. 1925 17.196 nezaměstnaných, r. 1926 29.295 nezaměstnaných
a r. 1927 14.334 nezaměstnaných.
Srovnáme-li to s cizinou, vidíme, že poměrně
u nás je daleko lepší zaměstnanost než
v cizině.
Počet osob nezaměstnaných v jednotlivých
měsících r. 1927 byl tento: v lednu 33.279,
v únoru 31.431, v březnu 27.074, v dubnu 22.356,
v květnu 18.057, v červnu 13.383, v červenci
11.845, v srpnu 10.032, v září 9.609, v říjnu
8.677, v listopadu 10.883 a v prosinci 14.334. -
Počet a procento nezaměstnaných odborově
organisovaných dělníků v různých
státech byl tento: v Kanadě bylo odborově
organisovaných koncem r. 1921 nezaměstnáno
24.311, koncem r. 1922 9.920, r. 1923 11.686, r. 1924 18.373,
r. 1925 11.716, r. 1926 9.349, r. 1927 11.893.
V Německu bylo z odborově organisovaných
dělníků zcela nezaměstnáno
na konci r. 1921 97.687, r. 1922 182.955, r. 1923 1,304.973, r.
1924 282.645, r. 1925 706.189, r. 1926 572.653, r. 1927 519.573;
částečně pak nezaměstnáno
bylo na konci r. 1921 nikdo, r. 1922 492.711, r. 1923 1,691.309,
r. 1924 193.280, r. 1925 695.949, r. 1926 249.628 a r. 1927 123.207.
Počet nezaměstnaných podporovaných
v prvních 3 letech (1921 až 1923) nebyl žádný,
na konci r. 1924 činil 535.529, r. 1925 1,498.681, r. 1926
1,748.597, r. 1927 1,188.274.
V Rakousku dostávalo podporu na konci r. 1921 16.713 pojištěnců,
r. 1922 117.144, r. 1923 98.050, r. 1924 154.491, r. 1925 207.834,
r. 1926 205.350 a r. 1927 207.100.
V Belgii bylo zcela nezaměstnáno na konci r. 1921
49.851 dělníků, r. 1922 11.743, r. 1923 11.017,
r. 1924 9.344, r. 1925 16.897, r. 1926 15.804 a r. 1927 22.256
dělníků.
V Dánsku bylo z odborově organisovaných dělníků
nezaměstnáno na konci r. 1921 74.581, r. 1922 52.597,
r. 1923 50.148, r. 1924 45.206, r. 1925 85.944, r. 1926 88.854
a r. 1927 83.400.
V Maďarsku bylo z odborově organisovaných dělníků
nezaměstnáno na konci r. 1921 nikdo, r. 1922 27.287,
r. 1923 15.432, r. 1924 33.095, r. 1925 26.711, r. 1926 20.712
a r. 1927 13.045.
V Itálii bylo zcela nezaměstnáno na konci
r. 1921 541.775, r. 1922 381.968, r. 1923 258.580, r. 1924 150.449,
r. 1925 122.200, r. 1926 181.493 a r. 1927 414.283; částečně
pak nezaměstnáno bylo na konci r. 1921 178.662 dělníků,
r. 1922 42.558, r. 1923 62.386, r. 1924 9.956, r. 1925 8.870,
r. 1926 10.216 a r. 1927 107.964 dělníků.
Zajímavý pak jest vývoj této otázky
nezaměstnanosti ve Velké Britanii.
Velká Britanie má koncem r. 1927 úhrnný
počet nezaměstnaných 1,194.305.
V Polsku bylo nezaměstnáno na konci r. 1921 173.000
odborově organisovaných dělníků,
r. 1922 75.000, r. 1923 67.581 r. 1924 161.940, r. 1925 311.090,
r. 1926 190.140 a r. 1927 165.268.