V Rusku v letech 1921 až 1924 nebylo vůbec nezaměstnaných
dělníků, r. 1925 bylo nezaměstnáno
951.200, r. 1926 již 1,289.600 a r. 1927 1,216.900 odborově
organisovaných dělníků.
Ve Švýcarsku neuspokojených žádostí
o zaměstnání bylo na r. 1921 88.967, r. 1922
53.463, r. 1923 26.873, r. 1924 11.419, r. 1925 17.027, r. 1926
17.900 a r. 1927 13.701.
Naše obchodní a platební bilance od r. 1924,
tedy od té doby, kdy byl zákonem stanoven způsob
statistiky zahraničního obchodu, a od které
doby je možno srovnání podle jednotlivých
let, je takováto: r. 1924 činil vývoz 17.035
mil. Kč, dovoz 15.855 mil. Kč, rozdíl dělá
1.180 mil. Kč v náš prospěch; r. 1925
činil vývoz 18.821 mil. Kč, dovoz 17.618
mil. Kč, je tedy rozdíl v náš prospěch
1.203 mil. Kč; r. 1926 bylo vyvezeno za 17.857 mil. Kč,
dovezeno za 15.277 mil. Kč, rozdíl činí
tedy 2.580 mil. Kč; r. 1927 vyvezeno za 20.127 mil. Kč,
dovezeno za 17.930 mil. Kč, činí tedy rozdíl
2.197 mil. Kč.
Je tedy naše obchodní bilance stále aktivní.
Statistika za r. 1928 není ještě zpracována.
Zahraniční obchod je nejdůležitějším
činitelem pro platební bilanci. Ovšem na platební
bilanci má vliv celá řada okolností
jiných, na př. vzájemné služby
mezistátní, bezúplatné převody,
důchody, dluhy zahraniční a naše zahraniční
pohledávky. Ovšem přesně zjistiti všechny
tyto okolnosti není ani v lidské možnosti.
Proto cifry, udávající platební naši
bilanci, jsou přibližné. Podle dr Smutného
vypadá naše platební bilance takto: r.
1925 příjem 27.636 mil. Kč, vydání
27.531 mil. Kč, tedy je větší příjem
než vydání o 104 mil. Kč; r. 1926 příjem
26.673 mil. Kč, vydání 26.708 mil. Kč.
saldo minus 34 mil. Kč; r. 1927 příjem 31.000
mil. Kč, vydání 30.554 mil. Kč, saldo
445 mil. Kč.
Ovšem, zde nutno vzíti náležitou korekturu
všech těchto složek, poněvadž není
dobře možno při platební bilanci přesně
a docela spolehlivě jednotlivé cifry zjistiti. Vezmeme-li
korekturu při všech těchto konečných
výsledcích, dojdeme k tomu, že platební
bilance je v rovnováze.
Podle této bilance řídí se pak kurs
naší koruny, který je stabilisován.
Abychom udrželi na dnešní výši kurs
naší koruny, musíme věnovati našemu
hospodářskému životu největší
péči. Nesmíme podceňovati žádnou
složku národního hospodářství,
ani tu nejmenší. Národní hospodářství
je stroj velmi složitý a velmi jemný, než
aby snesl násilné zasáhnutí nebo násilné
experimenty.
Nemusím býti viněn z neodůvodněného
optimismu, řeknu-li na základě toho, co jsem
uvedl, že jsme v tomto desetiletí hospodařili
podle svých sil, možností a za daných
poměrů alespoň ne špatně. Ovšem,
jak jsem již na začátku řekl, nejsme
ještě po žádné stránce úplně
a bezpodmínečně zabezpečeni, že
se nám nemůže nic státi, politicky ani
hospodářsky. Rovněž tak nejsme ještě
tam, kde bychom měli a mohli býti. Ale s dobrým
svědomím můžeme říci,
že jako na jedné straně není radno býti
přílišným optimistou, není na
druhé straně příčiny k nějakému
pesimismu.
Jest jenom třeba dobré vůle, chuti ku práci,
nezištnosti a lásky ke státu. (Výborně!)
Na základě zkušeností prvního
desetiletí trvání naší republiky
jdeme do desítiletí druhého. Nezapírám,
že jsme mnohdy udělali chyby, snad mnoho chyb. Ve
druhém desetiletí nutno tyto chyby napraviti a jíti
zase kus cesty dále.
Jednou z prvních prací nového desetiletí
musí býti reorganisace veřejné správy.
V té věci se nestalo dosud skoro nic. My jsme převzali
administrativu od starého Rakouska s jejími dobrými
i špatnými vlastnostmi. Nechci rozhodovati, kterých
je více. Tato administrativa odpovídala možná
dobře struktuře starého státu, ale
nehodí se pro stát moderní. Je těžkopádná,
nehybná. Pohybuje se dosud ve starých vyjetých
kolejích a bude státi mnoho námahy a práce,
než se dostane na cesty nové. Nebudeme přece
čekati, až vymře stará generace úřednická
nebo nová generace vychovaná generací starou.
Proto přikročíme k reorganisaci ihned.
Po tomto krátkém úvodu vracím se k
rozpočtu samému. Řekl jsem, že rozpočet
jest obrazem státního hospodářství.
Načrtl-li jsem několika rysy stav našeho hospodářství,
nebude jistě nadarmo, pokusím-li se podati přehled
vývoje našeho státního rozpočtu
za minulé desetiletí, a to jak po stránce
formální, tak i po stránce věcné.
Dospěli jsme v obou směrech v rozpočtu k
určité ustálenosti.
Vnější stránky rozpočtu nelze
podceňovati, poněvadž od ní závisí
přehlednost jeho. Rozpočet i po stránce formální
musí odpovídati určitým vědeckým
zásadám. Dnešní rozpočet jest
už tak propracován, že můžeme jej
pokládati za formálně ustálený.
Ovšem jistě se objeví i v příštích
letech potřeba tu a tam ně jaké změny,
ale v základě, myslím, že můžeme
nechati rozpočet tak sestavený, jak jej máme
právě před sebou. Je to veliký rozdíl
mezi rozpočtem z r. 1919 a mezi rozpočtem na r.
1929. Tam náhodnost a tuto cílevědomá
propracovanost. O celé struktuře měl jsem
příležitost mluviti roku předloňského
a loňského; letos znovu bylo v rozpočtovém
výboru uvažováno o účelnosti
této struktury. Není tedy třeba, abych se
opakoval; jenom připomínám malou novotu proti
roku loňskému. V sumáři rozpočtu
státních podniků jest uvedeno užití
čistého zisku. Bylo totiž nutno zařaditi
do rozpočtu úmor investičních dluhů
u státních podniků. Nepatří
totiž úmor ani do provozovacích výdajů,
poněvadž je to vlastně přírůstek
jmění, ani nepatří do investic. Byla
proto přičleněna k rozpočtu státních
podniků skupina nová, totiž použití
čistého zisku. Nutno ještě rozřešiti
otázku výdajů a příjmů
řádných a mimořádných.
Ve finančním zákoně čl. I není
již činěn rozdíl mezi výdaji
a příjmy řádnými a mimořádnými,
ovšem v ostatních článcích finančního
zákona tento rozdíl ještě je. Musíme
se konečně rozhodnouti, máme-li ještě
dále setrvati při dosavadním způsobu
a rozeznávati výdaje řádné
a výdaje mimořádné, poněvadž
konec konců mimořádný výdaj
je vždy výdaj řádný a musí
se hraditi.
K vládnímu návrhu rozpočtu jsou připojeny
obsáhlé vysvětlivky jednotlivých resortů,
které velmi napomáhají studiu rozpočtu.
Loňského roku jsem zavedl nový způsob
úpravy výborové zprávy rozpočtového
výboru. Pokud mohu souditi z úsudků kolegů
i tisku, tento způsob výborové zprávy
byl příznivě přijat, a proto jsem
se pro něj rozhodl i letošního roku. Ovšem
bylo nutno leccos ještě propracovati a přizpůsobiti.
Zařadil jsem i letos do zprávy rozpočty cizích
států. Co jsem řekl o tom loni, platí
i letos. Nemožno nekriticky srovnávati rozpočty
cizí s rozpočtem naším, ale přece
jenom uděláme si alespoň přibližný
obraz. Letošního roku jsem pro srovnání
uvedl v rozpočtech cizích států rozpočet
roku loňského i rozpočet letošní,
aby bylo viděti, jakým směrem se nesou tyto
rozpočty, zda klesají, či stoupají.
Doufám tedy, že i letošní zpráva
bude tak vlídně přijata jako zpráva
loňská.
A nyní přicházím k důležitější
části rozpočtu, totiž ke stránce
věcné. Podati přehledný obraz rozpočtů
státních za minulé desetiletí je velmi
nesnadno. Nesmíme zapomínati, že rozpočet
byl na r. 1927 úplně překonstruován,
takže není vůbec možno bez náležité
úpravy srovnávati rozpočty mezi sebou. Rozpočty
státních podniků byly totiž vyňaty
z administrativního rozpočtu a objevuji se v administrativním
rozpočtu toliko svým konečným saldem.
Bylo tedy nutno uvésti všechny rozpočty na
stejný základ. To se mohlo státi dvojím
způsobem, buď že by se rozpočty státních
podniků na r. 1927, 1928 a 1929 rozložily do administrativních
rozpočtů jednotlivých resortů nebo
vyňaly z rozpočtů do r. 1926 inclusive. Podávám
tuto přehled rozpočtů uzpůsobených
podle metody druhé, totiž byly vyňaty z administrativních
rozpočtů a objevují se i v letech do r. 1927
jenom konečným saldem v administrativním
rozpočtu. Toto srovnání není bezúčelným,
nýbrž krajně poučným i pro budoucnost.
Obraz rozpočtů za první desetiletí
republiky jest tento:
R. 1919 byly výdaje státní rozpočtu
6.467,588.000 Kč, schodek byl 4.581,481.000 Kč;
r. 1920 8.434,778.000 Kč, schodek byl 3.342,153.000 Kč;
r. 1921 10.513,097.000 Kč, schodek byl 1.844,054.000 Kč;
r. 1922 11.768,274.000 Kč, schodek byl 1.858,660.000 Kč;
r. 1923 12.192,099.000 Kč, schodek byl 1.706,487.000 Kč.
Od tohoto roku počínaje rozpočet náš
klesal. Na r. 1924 byly výdaje již 10.238,577.000
Kč, schodek byl 1.520,103.000 Kč; r. 1925 9.235,901.000
Kč, schodek činil 731,401.000 Kč. Roku 1926
činily výdaje 8.910,571.000 Kč - zde už
máme rozpočet aktivní 375,481.000 Kč.
Roku 1927 výdaje 9.567,505.000 Kč, rozpočet
jest aktivní 20,409.000 Kč. R. 1928 výdaje
9.396,074.000 Kč, rozpočet jest aktivní.
26.197.000 Kč.
V číslicích relativních vypadá
naše státní hospodářství
takto: vezmeme-li rozpočet z r. 1919, že se rovná
100, činí r. 1920 130, r. 1921 162, r. 1922 182,
r. 1923 188, r. 1924 158, r. 1925 143, r. 1926 138, r. 1927 148,
r. 1928 145.
Na jednoho obyvatele připadalo v měně papírové
na vydáních: r. 1919 479 04, r. 1920 621.86, r.
1921 769,57, r. 1922 853,88, r. 1923 876,27, r. 1924 728,65, r.
1925 651,30, r. 1926 623.16. r. 1927 664.58, r. 1928 650,74.
Zajímavé je sledovati hospodaření
státních podniků. Státní podniky,
které byly v prvním roce 1919 pasivními,
jsou stále a stále aktivnější
a výsledek pro státní pokladnu je stále
větší a větší, tak r. 1919
byl schodek 27,558.000 Kč. Já zde uvádím
jenom cifry, kolik dostala státní pokladna ze státních
podniků, přebytky a schodky jsou jiné. Tedy
státní pokladna dostala r. 1920 98,235.000 Kč,
r. 1921 208,373.000 Kč, r. 1922 1.409,306.000 Kč,
r. 1923 2.178,360.000 Kč, r. 1924 1.954,423.000 Kč,
r. 1925 1.725,245.000 Kč, r. 1926 1.610.814.000 Kč,
r. 1927 1.015,401.000 Kč a r. 1928 1.162,495.000 Kč.
Konečně stojí za srovnání také
náklady na státní dluh od r. 1919 do r. 1928.
Náklady na státní dluh činily: r.
1919 332,244.000 Kč, r. 1920 1.153,044.000 Kč, r.
1921 1.015,200.000 Kč, r. 1922 1.998,869.000 Kč,
r. 1923 2.709,825.000 Kč, r. 1924 2.192,034.000 Kč,
r. 1925 2.341,199.000 Kč, r. 1926 2.344,636.000 Kč,
r. 1927 2.519,970.000 Kč a r. 1928 2.336,393.000 Kč.
Na jednoho obyvatele připadlo v papírové
měně nákladu na státní dluh:
r. 1919 30,50 Kč, r. 1922 95 Kč, r. 1923 79 Kč,
r. 1924 150 Kč, r. 1925 200 Kč, r. 1926 160 Kč
atd., 171 Kč, 172 Kč, 178 Kč až r. 1928
činil 163 Kč. Příděly samosprávným
svazkům za poslední desetiletí byly tyto:
r. 1919 66,394.000 Kč, r. 1920 124,490.000 Kč, r.
1921 393,161.000 Kč, r. 1922 1.207,229.000 Kč, r.
1923 1.030,053.000 Kč, r. 1924 798,257.000 Kč, r.
1925 794,872.000 Kč, r. 1926 798,450.000 Kč, r.
1927 1.143,812.000 Kč a r. 1928 1.224,966.000 Kč.
Zajímavé jsou cifry v posledním desetiletí,
kolik vynesly daně a dávky v číslech
absolutních. Tak přímé daně
vynesly: tato čísla jsou podle účetní
závěrky, tedy skutečné výnosy:
r. 1919 759,800.296 Kč, r. 1920 1.217,454.513 Kč,
r. 1921 1.818,731.839 Kč, r. 1922 1.853,150.217 Kč,
r. 1923 1.788,448.409 Kč, r. 1924 2.187,293.385 Kč,
r. 1925 2.398,013.563 Kč, r. 1926 2.494,510.809 Kč,
r. 1927 2.167,272.600 Kč, r. 1928 1.907,587.000 Kč.
Daně spotřební r. 1919 654,258.669 Kč,
r. 1920 1.488,763.456 Kč, r. 1921 1.736,763.355 Kč,
r. 1922 1.907,883.187 Kč, r. 1923 2.186,294.136 Kč,
r. 1924 2.391,834.577 Kč, r. 1925 2.387,765.977 Kč,
r. 1926 2.722,899.344 Kč, r. 1927 2.887,604.790 Kč
a r. 1928 2.872,358.014 Kč. Daně obchodové,
vlastně také nepřímé daně
vynesly r. 1919 198,020.642 Kč, r. 1920 1.946,814.147 Kč,
r. 1921 3.648,885.929 Kč, r. 1922 3.442,668.804 Kč,
r. 1923 2.610,598.608 Kč, r. 1924 2.785,680.524 Kč,
r. 1925 2.916,053.581 Kč, r. 1926 2.960,312.746 Kč,
r. 1927 2.985,354.000 Kč, r. 1928 3.079,141.000 Kč.
Z přehledu vidíme, že náš rozpočet,
pokud se týče výdajů, se stabilisuje.
Jak už bylo řečeno, činí výdaje
rozpočtu na r. 1929 9.534,373.114 Kč a příjmy
9.569,907.598 Kč; je tedy rozpočet aktivní
35,534.482 Kč. A nyní je důležitá
otázka: Jest už tento rozpočet, který
během prvního desetiletí se ustálil
kolem 9 miliard, definitivně ustálen anebo není?
Nejdůležitější zásada rozpočtu
musí býti ta, aby rozpočet odpovídal
hospodářským poměrům, jinými
slovy, aby nebyl pro hospodářství národní
příliš tíživým. Je v dobré
paměti, a to v paměti velmi neblahé, že
naše rozpočty byly velmi tíživými;
bylo to v době vysokých číslic rozpočtových
a špatné hospodářské konjunktury
v zemědělství i průmyslu. Tenkráte
jsme byli na velmi šikmé ploše. Dnes však
už rozpočet 9miliardový nejeví se býti
tak tíživým, poněvadž naše
národní hospodářství překonalo
počáteční obtíže a je
daleko lépe na tom, nežli bylo dříve.
Odtud tedy ten pocit menší tíživosti.
Ale přece jenom tíživým jest, a bylo
na to poukazováno také v debatě v rozpočtovém
výboru. Nebude proto možno už rozpočet
zvyšovati ve vydáních, poněvadž
není možno zvyšovati příjmy. Spíše
bude nutno snižovati některá břemena,
na př. daně obchodové, které velmi
zatěžují naše národní hospodářství.
Počítati ještě na další
rozvoj našeho průmyslu jest velmi těžko,
poněvadž zde jsme skoro dosáhli kulminačního
bodu. Ještě možno spíše očekávati
rozvoj našeho zemědělství, zvláště
na Slovensku. Máme tedy zdroje příjmů
už tak zatíženy, že nelze pomýšleti
na zvětšení. Bude nutno spíše pomýšleti
na snížení položek výdajových.
Ovšem odpadnou nám automaticky poválečné
náklady. Bude tedy nutno znovu sáhnouti k tomu nejúčinnějšímu
prostředku. totiž k šetrnosti. Ovšem šetrnost
a šetrnost jest rozdíl; je šetrnost, která
vlastně šetrnosti není. Šetříme-li
na takové investice, které jsou rentabilní,
a které přinášejí velký
prospěch, to není šetrnost, to je nehospodárnost.
Ale za to je šetrností pravou, šetřím-li
na těch věcech, které jsou zbytečné
a které mohou počkati, až si je budeme moci
dovoliti. Není šetrností, stavím-li
nádherný palác, mohu-li se uskrovnit zatím
v budově menší, třeba chatrnější.
ale hygienicky nezávadné. Není také
pravou šetrností, odpírati investici do státního
podniku, která vynese mnohonásobné úroky.
Co znamenají rentabilní investice, to názorně
vidíme na př. na ředitelství státních
lesů a statků v Báňské Bystřici.
Tam totiž dříve vynášely státní
lesy 4 až 5 milionů, kdežto v posledních
dvou letech po účelných investicích
stoupl výnos na 18 až 20 milionů.
Budeme šetřiti, ale šetřiti rozumně.
Bolavou stránkou rozpočtu státního
jsou učitelské platy a nejistota účinků
berní reformy.
Na učitelské platy je pamatováno v přídělech
zemím obnosem 700 milionů, větším
o 100 milionů než na r. 1928. Zbývá
ještě uhraditi 300 milionů, které nutno
hraditi z přebytků. Ovšem na tyto přebytky
nebude lze dlouho již spoléhati. Ty totiž máme
z nedoplatků daňových. Depurační
akcí tyto nedoplatky se zmenšují, až konečně
přestanou. Budeme museti kousnouti proto do kyselého
jablka a tuto otázku učitelských platů
rozřešiti.
Druhou bolavou stránkou je nejistota výsledků
berní reformy. Dnes ještě si nemůžeme
učiniti přesný obraz o tom, oč klesnou
příjmy následkem berní reformy. Tento
obraz bude možný, až budeme míti účetní
závěrku za r. 1928. My si můžeme toliko
učiniti přibližný obraz srovnáním
preliminářů na r. 1927 a 1929.
Pro státní pokladnu jest ovšem výsledek
jiný, poněvadž státní pokladna
odevzdává část těchto daní
jako příděly autonomním svazkům.
Srovnáme-li na př. preliminovaný příjem
pro státní pokladnu z daní, jichž se
týká berní reforma, za r. 1927 a r. 1929,
dostaneme obraz takový, že proti r. 1927 byl by příjem
menší asi o 300 mil. Kč. R. 1927 byl příjem
preliminován 1.970,012.600 Kč a na r. 1929 je preliminován
1.677,941.500 Kč.
Chci tímto výpočtem jenom říci,
že není možno ještě dnes odhadnouti
úbytek na daních přímých. To
se dovíme, až nám Nejvyšší
kontrolní úřad předloží
účetní uzávěrku. Pak bude možné
budgetování vzhledem k úbytku daní
podle berní reformy s mnohem větší jistotou.
Opakuji znovu, že jsou to cifry preliminářů
a ne cifry, kterých bude skutečně dosaženo
podle účetní závěrky. A zvláště
podškrtávám, že konečný
výsledek, až zmizí daňové nedoplatky,
bude jistě úplně jiný, jinými
slovy, že budeme museti počítati pro příště
s úbytkem daleko větším. Podle toho
se budeme museti zaříditi při sestavování
rozpočtů příštích.
Výdaje jsou menší proti loňskému
roku o 1,697.430 Kč, tedy obnos, který při
9miliardovém rozpočtu nepadá skoro na váhu.
Celkem tedy zůstal rozpočet v mezích loňských.
Uvnitř ovšem doznal rozpočet značných
změn, totiž v jednotlivých položkách.
Měl-li býti rozpočet udržen v loňských
mezích a při tom bylo nezbytno některé
položky zvětšiti, bylo nutno za to na druhé
straně jiné zmenšiti. (Předsednictví
převzal místopředseda dr Buday.)
Z položek, které byly zvětšeny anebo zmenšeny
nebo vůbec odpadly, jmenuji jenom ty nejdůležitější:
Zvýšení rozpočtu vykazovaly: Odpočivné
a zaopatřovací platy, provedení reformy veřejné
správy, příspěvek z výnosu
dopravních daní státním drahám
na investice, provedení katastrálního zákona,
dotace na justiční a vězeňskou správu,
dotace na péči o občanské poškozence,
dotace zdravotních -a léčebných ústavů,
státní příspěvek na čsl.
krupobitní a dobytčí pojištění,
dotace pro zvelebení průmyslu, obchodu a živnosti,
úroky z přechodných dluhů, platy úkolových
pracovníků ve finanční správě,
náklad na školy mateřské podpora umění,
úprava dotací vysokých škol technických,
denní platy a mzdy akordních sil na středních
školách, vzduchoplavba, účast státu
na elektrických podnicích, opravy římsko-katolických
církevních budov na Slovensku, podpory na sociální
zařízení pro péči o mládež
a na ochranu matek a kojenců.
Z výdajů, které znamenaly snížení
rozpočtu, dlužno jmenovati toto:
Příspěvek státní správy
na úhradu státního dluhu, péče
o válečné poškozence, odpočivné
a zaopatřovací platy učitelů škol
národních a jejich pozůstalých podle
zák. č. 287/24, úroky a výlohy z přechodných
úvěrů, stavby a koupě realit pro potřeby
civil. stát. správy, náhrada ztrát
vzniklých převzetím státní
garancie na dovoz minerálních olejů, podpora
staveb obytných domů, provedení berní
reformy, refundace vyššího nákladu na
pense želez. zaměstnanců, úvěr
na výstavu soudobé kultury v Brně, léčebné
výdaje, potřeba na osobní platy u ministerstva
pošt, náklady na justiční správu
v zemích, upotřebení stát. podílů
z přebytků důchodkových pokut, úroky
ze zápůjček na sanaci náboženských
fondů, náklad na volby do Léčebné
o fondu veřejných zaměstnanců, stavby
vodních elektráren, úvěr na distomatosu.
Příjem r. 1929 činí 9.569,907.596
Kč, r. 1928 činil 9.562,270.422 Kč, je tedy
vyšší o 7,637.174 Kč. Podškrtávám,
že jsou to příjmy preliminované, se
kterými musí finanční správa
počítati. Řekl bych nejmenší,
jisté příjmy. Je pochopitelno, že mohou
se zvýšiti a zvýší se jako vždycky.
Předpokládaný výnos daní přímých
jsem uvedl shora, když jsem mluvil o výsledku berní
reformy.
Z podstatnějších zvýšení
příjmových dlužno připomenouti:
cla r. 1928 1.097,705.000 Kč, r. 1929 1.166,935.000 Kč,
činí přebytek 69 milionů Kč;
daň z minerálních olejů r. 1928 19,000.000
Kč, r. 1929 24,000.000 Kč, přebytek činí
5 milionů Kč; daň nápojová
venku r. 1928 232,800.000 Kč, r. 1929 248,400.000 Kč,
přebytek činí 10 mil. Kč; kolky r.
1928 195,000.000 Kč, r. 1929 212,094.000 Kč, činí
přebytek 17 milionů Kč; právní
poplatky r. 1928 650,000.000 Kč, r.1929 683,000.000 Kč,
přebytek činí 33 miliony Kč; daň
přepravní r. 1928 500,000.000 Kč, r. 1929
525,000.000 Kč, přebytek činí 25 milionů
Kč; daň z telefonních poplatků r.
1928 25,000.000 Kč, r. 1929 32,000.000 Kč, přebytek
činí 7 mil. Kč; úroky z prodlení
r. 1928 20,000.000 Kč, r. 1929 27,200.000 Kč, přebytek
činí 7 mil. Kč.
Se zmenšeným příjmem - podškrtávám:
pro státní pokladnu - se počítá
u daně z obratu r. 1928 1.105,755.000 Kč, r. 1929
1.049,605.157 Kč, schodek činí 55 mil. Kč;
u dávky z lihu r. 1928 410,520.000 Kč, r. 1929 400,000.000
Kč, schodek činí 11/2 mil. Kč; u daně
z masa venku r. 1928 96,500.000 Kč, r. 1929 91,500.000
Kč, schodek činí 5 mil. Kč; u daně
z uhlí r. 1928 200,000.000 Kč, r. 1929 190,000.000
Kč, schodek činí 10 mil. Kč; u daně
z jízdních lístků r. 1928 200,000.000
Kč, r. 1929 185,300.000 Kč, schodek činí
15 mil. Kč; u státních podniků r.
1928 1.302,494.406, r. 1929 1,258,349.518 Kč, schodek činí
44 mil. Kč. Na jedné straně snížení,
na druhé straně zvýšení.
Poměr jednotlivých druhů daní za poslední
tři léta je tento: daně přímé
r. 1927 33,51%, r. 1928 30,33%, r. 1929 30,46%; daně spotřební
r. 1927 29,41%, r. 1928 31,08%, r. 1929 31,21%; daně obchodové
r. 1927 37,08%, r. 1928 38,59%, r. 1929 38,33%.
Jak už bylo pověděno, je rozpočet na
r. 1929 aktivní 35,534.482 Kč. Pro aktivitu rozpočtu
jest velmi důležito, aby v něm bylo pamatováno
na všechno, co jinak by se muselo hraditi mimoetátně.
V dřívějších letech byly hojnými
tyto případy a jenom reservy daňové
nás zachránily od eventuelní passivity rozpočtové.
V rozpočtu na příští rok se již
pomýšlí na tyto případy. Pomýšlí
se již i na důsledky zákonů, které
jsou sněmovně právě předloženy.
Tak je to zákon o refundaci obchodových daní
a zákon o živelní pojišťovně.
Počítá se též s důsledky
zákona o veřejné správě.
Ozvaly se již hlasy, že vlastně náš
rozpočet aktivním není. To je ovšem
již stereotypní námitka, se kterou se setkáváme
každý rok, ale která je a tempo vyvrácena
účetní závěrkou. Rovněž
námitka, že se rozpočet během roku pasivním
stane, padá tím, co jsem byl uvedl. Doplněk
na učitelské platy nemůže ohrozit aktivitu
rozpočtu.
Nezapírám ovšem, že máme v příštím
roce rozřešiti otázku sanace bratrských
pokladen a zaopatření přestárlých.
Tyto otázky se řešit musí. Aby pak nebyla
otřesena aktivita rozpočtu, bude nutno úhradu
opatřit úsporami v rozpočtu.
Aktivity bylo dosaženo důsledným prováděním
zásady, nezvyšovati konečnou cifru výdajovou.
To se také stalo plnou měrou, jak jsem již
ukázal. To se stalo tím způsobem, že,
oč výdaje na jedné straně snad stouply,
musely se snížit na straně druhé.
Nejdůležitější pak zásadou
pro sestavování rozpočtů i v příštím
desetiletí musí býti tato: Výdaje
musí se říditi příjmy a nikoli
naopak. Budeme-li šetřiti této zásady,
nemusíme se báti o svůj rozpočet.
Srovnání výdajů jednotlivých
resortů s výdaji na r. 1928 je snazší
nežli tomu bylo loni, poněvadž konstrukce rozpočtu
na r. 1929 je stejná jako na r. 1928, až na změnu
v kompetenci ministerstva zemědělství a ministerstva
veř. prací. Z ministerstva zemědělství
byla totiž vyňata elektrisace a přenesena do
veř. prací, z ministerstva veř prací
pak vyňaty regulace a přeneseny do ministerstva
zemědělství. Nižší výdaje
proti roku loňskému vykazují: Zákonodárné
sbory, ministerstvo veř. prací, ministerstvo pošt
a telegrafů, ministerstvo železnic, ministerstvo soc.
péče, všeobecná pokladní správa.
Vyšší výdaje proti roku loňskému
vykazují: Předsednictvo min. rady, ministerstvo
zahraničních věcí, ministerstvo vnitra,
ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem,
ministerstvo školství a nár. osvěty,
ministerstvo zemědělství, ministerstvo průmyslu,
obchodu a živností, ministerstvo veř. zdravotnictví
a tělesné výchovy, odpočivné
a zaopatřovací platy, ministerstvo financí.
Konečné saldo státních podniků
objevuje se ve všeobecné pokladní zprávě.
Tento způsob budgetování je lepší
nežli byl dřívější do r.
1927. Zbytečně se rozpočet nenadouvá
a pak při novém podnikovém hospodaření
nebyl by záhodno směšovati podnikové
rozpočty s rozpočty administrativními. Konečné
saldo pro rok 1929 je preliminováno obnosem 1.258,349.518
Kč proti 1.302,494.406 Kč na r. 1928. Výnos
pro státní pokladnu je tedy menší o
44 mil. Kč, ale je menší toliko pro státní
pokladnu; ve skutečnosti, jak později ukáži,
je větší.
Do loňského roku platila zásada, že
investice se hradí ziskem a příspěvkem
státu, ne úvěrem. Loni byla tato zásada
jako neudržitelná opuštěna, rovněž
tak na r. 1929. Nebyla udržitelna, jak jsem ostatně
již loňského roku ukázal, z toho důvodu,
že investice ve státních podnicích jsou
rentabilní. Výnosnost státních podniků
při setrvání na svrchu uvedené zásadě
by nestoupala, poněvadž investice omezené jen
na úhradu z čistého zisku a státní
pokladnu byly by příliš skrovné a přirozeně
by to neprospívalo státním podnikům.
Investice se tedy hradí z čistého zisku,
příspěvkem ze státní pokladny
a konečně úvěrem.
Z čistého zisku hradí investice: 1. tabáková
režie 27,050.000 Kč, 2. státní dráhy
155,990.000 Kč, 3. stát. lesy 23,384.274 Kč,
4. Uhřiněvský statek 170.000 Kč, 5.
Libverda 36.938 Kč, 6. státní hutě
a báně 21,333.600 Kč, 7. vojenské
lesní podniky 12,198.600 Kč, 8. stát. tiskárna
v působnosti M. N. O. 200.000 Kč, 9. Žabčický
školní závod 200.000 Kč.
Příspěvkem státní pokladny
hradí investice: stát. dráhy 175,600.000
Kč, to je 25% doprav. daní (716 mil. Kč).
Zápůjčkou (čl. XIV fin. zákona)
hradí investice: 1. pošty r. 1929 170,932.665 Kč,
r. 1928 296,744.230 Kč, 2. školní závod
v Libverdě r. 1929 146.900 Kč (nový), 3.
voj. lesní podniky r. 1929 40,000.000 Kč (nový),
4. státní lázně r. 1929 10 mil. Kč,
v r. 1928 také 10 mil. Kč, 5. tisková kancelář
r. 1929 rovněž 3 m1l. Kč, 6. Žabčický
školní statek 194.488 Kč (nový).